Tramvajová zastávka před hlavním nádražím v Grazu, nově přesunutá (přestavba probíhala v letech 2011 - 2012) do podzemních prostor:

Přes tuto zastávku jezdí všechny linky vedoucí do části města nacházející se za nádražím. Trasování přeložené tratě je patrné z Google Maps.

V Potsdami se vrátila do provozu zrychlovačová souprava č. 123+124. Mají to být poslední zrychlovače, které jdou zpátky do provozu. Celkem jsou tedy v Potsdami dvě zrychlovačové soupravy 146+144 a 123+124 a jedno zrychlovačové sólo 141 jako záloha.

Ještě se vrátím k Wroclawi pár dalšíma fotkama:


A tady jich je víc http://353.rajce.idnes.cz/Wroclaw_6.8.2013_-_tramvaje/. Je to focené lehce chaoticky, prostě jsem jen coural po městě a nijak nepátral po konkrétních zajímavostech.

(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

Tři aktuální "Tatra-pozdravy" aus Rostock :-)

Pár fotografií z mého výletu do německé oblasti Severní Porýní-Vestfálsko, který jsem uskutečnil minulý týden.
Celá tato oblast je prošpikována linkami S-Bahnu. Mnoho měst je propojeno i stadtbahnem a tramvajemi.

Düsseldorf

Düsseldorf je se svými takřka 600 tisíci obyvateli hlavním městem celé oblasti. Páteřní dopravu tvoří linky Stadtbahnu a S-Bahnu. Síť Stadtbahnu se postupně rozšiřuje. Tato síť je pak doplněna tramvajemi a autobusy. Linky Stadtbahnu vedou do sousedních měst Duisburg a Krefeld. Na linkách Stadbahnu jezdí ještě pár souprav Düwag GT8SU a převažují vozy Düwag B80D, z nich nejnovější je z roku 1993. Vozový park tramvají je novější – Siemens NF6, Siemens NF8, Siemens NF8U a Siemens NF10. Nejstarší tramvaj je z roku 1996, všechny alespoň částečně nízkopodlažní. Je zde i pár souběhů tramvají se Stadtbahnem – na těchto (i některých dalších) úsecích je nízké nástupiště a vozidla Stadtbahnu zde při otevírání dveří vytvářejí schody. Zajímavostí je pak automatická visutá dráhy u letiště.




Duisburg, Mülheim, Essen

Duisburg je propojen s Düsseldorfem Stadtbahnem a s Mülheimem tramvají (linka 901). V centru města je společný podzemní úsek pro tramvaje a Stadtbahn – část nástupiště je vysoká, část nízká. Před centrem Mülheimu (a zároveň podzemním úsekem) se k lince 901 připojí mülheimská linka 102, která je, stejně jako celá síť od Mülheimu až po Bochum, úzkorozchodná. Buchum je propojena s Essenem tramvají 104 a essenským Stadtbahnem U18, ne kterém jezdí i vozy původně z londýnské DLR. V centru Essenu je souběh tramvají se Stadtbahnem – ve 3 stanicích je pouze vysoké nástupiště – tramvaje jsou proto vybaveny zařízením na „vytváření schodů“. Ve zbytku trasy těchto tramvajových linek (101 a 107) je ale kvůli těmto 3 stanicím pouze bariérový přístup. Linka 107 dále vede do Gelsenkirchenu, kam vede i stadtbahnová linka U11. Nedávno zde také byla řeč o Spurbusu – expresní autobus, částečně veden po svém tělese uprostřed dálnice.




Gelsenkirchen, Bochum, Herne

Gelsenkirchen je spojen s Essenem tramvají i Stadtbahnem. U Stadtbahnu je krátký společný úsek s tramvají. Tento konec linky U11 je momentálně rekonstruován – všechna nástupiště pak budou vysoká. Souběh je řešen nejen dvěma rozchody, ale také dvěma oddělenými nástupišti. V Bochumi je kromě podzemních tramvajových úseků také jedna linka Stadtbahnu U35, jejíž všechna nástupiště jsou vysoká.

Pokračování:

Solingen, Wuppertal

Solingen vlastní jeden ze tří trolejbusových provozů v Německu. Trolejbusy jezdí i za město, mimo jiné do Wuppertalu, kde je přestup na nejstarší německou visutou dráhu (otevřena 1901, dnešní vozy vyrobeny v roce 1973) .



Dortmund

Všechny tramvajové linky v Dortmundu již byly přestavěny na Stadtbahn, ale ne tak úplně. Linky U43 a U44 sice patří pod Stadtbahn, ale mají stále parametry tramvají. V centru města vedou všechny linky (i tyto dvě) v podzemí. Zajímavostí je také automatická visutá dráha u místní univerzity.



Krefeld

Do Krefeldu vede z Düsseldorfu stadtbahnová linka U76. Mimo to má Krefeld i svoji síť úzkokolejných tramvají. Souběh se Stadtbahnem řešen dvojím rozchodem, a to 4 kolejnicemi (asi kvůli šířce vozidel). Byl jsem tam o víkendu a jezdily jen nové tramvaje Bombardier Flexity Outlook.



Köln, Bonn

Kolín s Bonnem mají společný systém Stadtbahnu. V Bonnu jsou také tramvaje (s normálním rozchodem). Je zde i pár souběhů těchto dvou systémů. Linky jsou označeny pouze čísly (bez písmene U). V Kolíně také jezdí visutá lanovka přes Rýn (zároveň přes jeden ze zdejších mostů).

Co je to "londýnská DLR"?

Jarmil: Docklands Light Railway - automatická lehká železnice východně od centra Londýna. Její trasy jsou na každé mapce metra.

Zajímavé Ty visuté dráhy v Düsseldorfu a Dortmundu jsou nějak integrované do MHD?

Jsou. Platí na nich stejný tarif.

Ahoj,
Příchod nových nízkopodlažních tramvají v Plauen (D) na 20.+22.08.2013!
Sledoval jsem tramvají (301) v závodu "Bombardier" Budyšíně do Plauen:



Z této přepravy video:
http://www.youtube.com/watch?v=IuKJUsh4KMM

První zkušební jízdu ve městě: Noc 28.-29.08.2013 s "Flexity Plauen" 301+302!

Pozdrav z Plauen,
Daniel

Konstaninovka (Kostjatinivka)

V současnosti dvě linky (3 a 4) a dva provozuschopné vozy (č.001 a 004)
Provázela nás trochu smůla, vůz 001 obsluhující linku 4 nás odvezl na konečnou k depu a zajel na remont do depa. Tak jsme vyrazili pěšky k lince č.3 (kdybych věděl, že to bude 3 km ...)

Jízdní řád na každé lince je na dvě pořadí, bohužel vozy jsou jen dva.

Sekce proklemovaná zespodu trolejovým drátem


Poděkování za jízdu ekologickým dopravním prostředkem a protiúplatkové školení

To "protiúplatkové školení" visí přímo v tramvaji?

Super fotky!

Říkají cestujícím, že si mají vzít po zaplacení (platí se řidičce) lístek, jinak že okrádají sami sebe (za předpokladu, že si řidič/ka ty peníze nechá). Když se prodá málo jízdenek, tak bude problém dostat na spoj dotaci a z těch peněz se také platí elektřina, náhradní díly, platy...

Zajímavé je tam zveřejnění platů. Na Ukrajinu mi to nepřijde až tak strašně málo.

V Konstantinovce jsem byl před dvěma lety a myslel jsem si, že ten provoz do roka skončí. Tehdy byly v provozu také jen dva vozy a jeden (na lince 3) se cestou pokazil. I přes požár vozu 007 v prosinci 2011 se KTU (místní DP) dovedlo z bídy nejvyšší vyhrabat a ještě nedávno jezdily 4 vozy (na každé lince dva).

20.7.2013 se stala ve vozovně nehoda vozů 002 a 005 - asi při posunu, tramvaje to však dost odnesly, ale prý se opraví.

V provozu tedy zatím zůstávají jen dva vozy. Dalším problémem jsou občasné krádeže trolejí.

(Příspěvek byl editován uživatelem Adam_z_prahy.)

No to zveřejnění platů se mi právě zdálo divné, že by viselo přímo v tramvaji. Asi je tam možné všechno. Na první pohled je nápadné (jestli řidičky měly podobné směny), že řidička Aňa 1 okrádá sebe i svého zaměstnavatele nejvíce. Jestli mj. i tenhle fakt měl být účelem tohoto "školení"?

(Příspěvek byl editován uživatelem Pad.)

Ten papír visel normálně na kabině, druhý exemplář byl u zadních dveří.
Adam: Já měl pocit, že to končí ten den.
Na lince 4 prodávala lístky řidička, na lince 3 jezdily ve dvou.

Chápal bych to tak, že KTU ukazuje, že své zaměstnance poctivě platí. (Na Ukrajině je běžné, že mají výplaty několik měsíců zpoždění.) Výše platů je na místní poměry slušná. A proto je občané nemusí dotovat tím, že si nebudou brát lístky. Nebo ne?

Ahoj pratele,
7.9.2013 se chystam na vidensky Tramwaytag. Cesky odkaz viz http://www.mycentrope.com/cs/home/3797/vidensky-tramwaytag-2013 Datum: 7. září 2013.; 10:00 - 17:00
Adresa: Gudrunstraße 153, 1100 Vídeň, Rakousko
Co se tam bude konat? Diky Kwasi
Pred nekolika mesici se zde resilo, zda mohou vozidla videnskeho metra U6 jezdit po tramvajove siti. Podle techto fotek mohou. Obe fotky jsopu manipulacni jizdy. Jinak odkazy k videnske doprave http://www.tundria.com/trams/AUT/Photos/Vienna-Baden-cr.shtml ; http://bahnbilder.warumdenn.net/7813.htm ; http://www.flickr.com/photos/30205458@N04/2912614893 ; http://www.tramwayforum.at/index.php?topic=42.msg52801#msg52801

Nový úsek tramvajové tratě ve Vídni - od bývalého Südbahnhofu byly koleje prodlouženy, podjezdem pod novým Hbf., do nově vybudované smyčky. Zastávka ve smyčce zatím není v provozu, konečnou zastávkou linky "D" je zastávka umístěná přímo v železničním podjezdu (odkud lze vyjít na východní okraje jednotlivých nástupišť Wien Hbf.).

odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

kwasi -

Všechny vozy Stadtbahn až po E6 byly schopné jízdy po normálních tramvajových tratích, omezující byl snad jedině velký rozvor těch starých N a N1. Využívalo se to však v podstatě jenom při přesunech mezi vozovnami a do dílen. Nové T a E6 s prknama jsou už moc široké, takže jejich přepravy po tramvajové síti jsou možné už jen v noci, když nejezdí nic jiného.

omezující byl snad jedině velký rozvor těch starých - rozvor byl stejný jak u vozů tramvaje té doby

Tramvajky bez troleje (Bordeaux)


Ono to teda koste samozrejme ma, ale trolej zacina/konci mimo centrum, misto toho se asi pouziva krmeni treti kolejnici (viz dalsi obr.)


Podobnej system jsem ocumoval uz minulej rok v Zaragoze, ale nejako nemam jasno, jak to vlastne funguje...

Agent:
V princípe to funguje takto: Bezdrôtovo sa zapne napájanie tretej koľajnice ktorá je rozsekaná na krátke úseky oddelené izolovanými časťami. Vždy sa zapne iba úsek ktorý sa nachádza pod vozidlom. Tramvaj má dolu zberače ktorými klasicky, kontaktne zbiera prúd.
Viac info: http://en.wikipedia.org/wiki/Ground-level_power_supply
Niečo podobné bolo na Karlovom moste v Prahe:
http://www.spvd.cz/index.php/component/content/article/376-clanky /cz/praha/zajimavosti/1396-elektricka-draha-na-karlove-moste
Len tam to nebolo riadené bezdrôtovo.

Jmb -

Asi jo. Právě jsem si přečetl, že vozy Stadtbahn byly schválně provedené tak, aby mohly jezdit i v tramvajové síti, protože dopravní podnik měl na začátku tratě Stadtbahn pouze na 30 let pronajaté od BBÖ a nechtěl tudíž moc investovat do vozového parku, který by pak už nešlo uplatnit jinde.

A ještě jednou Vídeň: Prodloužení linky metra U2 je už na dohled...

Názvy nových stanic jsou na informačních tabulích zatím přelepeny bílou fólií

Jak to vypadá se stanicí "An den alten Schanzen"? Na leteckých snímcích Googlu je rozestavěná, ale pokud vím, tak se s jejím zprovozněním zatím nepočítá (ani na schématu jaksi není).

dopravopat: No to musi bejt docela silena infrastruktura... Myslim ta beztrolejova.

Ale i tak dekuju za pouceni, nejak mi neslo do hlavy, jak tu treti kolejnici poresit tak, aby to bylo bezpecny (no pod tramvaji na to nikdo asi slapat/sahat nebude.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

to musi bejt docela silena infrastruktura

Hlavně provozně strašně nákladná (asi 3x dražší než "drát"), protože "kontakty" se musí vyměňovat snad po měsíci. Její smysl v historickém centru je relativně pochopitelný (nechtěli si zadrátovat památky a zasloupovat centrum). Ale ono je to i v místech "zde jsou lvi", která patří pod samostatná předměstí, kde to bylo zřízeno podle principu "když to mají v metropoli, tam my to chceme taky"

B01:
Mňa prekvapuje logo S-Bahnu evidentne pri stanici Hausfeldstraße, totiž tam je iba dočasný drevený perón a poctivý vybetónovaný a vyasfaltovaný je až na ďalšej stanici metra, tak prepdokladám že tam má byť prestup medzi S-Bahnom a vlakom. Ak bude S80 naozaj končiť na Hausfeldstraße, potom mi nejde do hlavy načo stavali perón aj o stanicu metra ďalej, však REXy na nej stáť určite nebudú a prestup z osobákov môže byť kľudne na Hausfeldstraße, kde je navyše aj tramvaj ktorú práve stavajú. Ináč som zvedavý kedy to zdvojkoľajnia a elektrifikujú, tá štreka má takú vozbu že by sa to určite oplatilo, už teraz to jazdí na hrane a keď niečo mešká, tak mešká všetko...

Hlavně provozně strašně nákladná (asi 3x dražší než "drát"), protože "kontakty" se musí vyměňovat snad po měsíci.

Zhruba na neco takovyho jsem narazel. Jak moc to zere nebo nezere kontakty, o tom jsem moc neuvazoval, ale na vystavbu uz samo o sobe to musi bejt Voser. Dekly od nejaky sekce jsou pomalu co dva metry.

dopravopat: Viděl jsem ještě menší schéma (co bývá nad nástupištěm, toto je na boční stěně za kolejemi) a tam byla i předposlední stanice označena tím kolečkem jako přestupní, taky mi to nešlo do hlavy, proč mají na fungl nových cedulích dvě odlišné varianty, tak uvidíme. Zkusím o tom ještě něco zjistit. Ta moje fotka byl spíš náhodný odchyt, nebyl jsem tam kvůli MHD, takže zas tak informovaný nejsem.

Je možné, že to nástupiště na Hausfeldstrasse je provizorní (nevím, nebyl jsem tam)? Protože tam bude nově končit i tramvajová linka 26, tak by se tam hodilo něco lepšího.

Tak stačila chvilka googlování: http://www.wienerlinien.at/eportal/ep/channelView.do/pageTypeId/2 3143/channelId/-32905

Volný překlad dvou odstavců před videem: Stanice nového úseku se jmenují Hausfeldstrasse (přestup na linku 26 a autobusy), Aspern Nord (napojení na ÖBB) a Seestadt. ...
Stanice "An den alten Schanzen" bude nyní provedena v hrubé stavbě a v případě rozvoje přilehlé oblasti může být flexibilně dokončena.

B01:
V práci som nemal čas gúgliť. Je to tak ako píšeš. To že Stanica An den alten Schanzen ostane v hrubej stavbe je vidno už dávno, lebo ostatné veselo stavajú, kdežto tá poteší len oko vyznávača brutalizmu, ostáva betónovým monštrom uprostred pola. Ja si už z viedne robím srandu že je fakt Metropole (ako kedysi z Prahy), lebo metro tam "jedzí do pole". Ináč denne chodím vlakom okolo a už roky sledujem ako to tam pomaličky rastie.

Dovolím si menší tapetu z mé první (a snad ne poslední) návštěvy Paříže - omluvte sníženou kvalitu fotek způsobenou jednak starším fotoaparátem v ne zrovna dobré kondici a druhak naprosto příšerným počasím, které mě pronásledovalo po celou dobu návštěvy (déšť, déšť a zase jen déšť, slunce se konalo jen jeden den).

Začneme metrem:




Tramvaje budou příště - až je zpracuju

Mauricio:
Akom ide to gumokolné metro v porovnaní s klasickým? Nejaké postrehy by ma zaujímali, v živote som sa tým neviezol. Príde mi to ako ďalší žabožrútsky úlet, podobne ako vyššie tramvaje bez drôtov, ktoré sú prevádzkovo oveľa drahšie.

Tak... Já nevím. Očekával jsem od toho dost věcí, především pohodlnější a tišší jízdu v obloucích a přes křížení. Ale... Nevím, no. Jsem z toho dost rozčarovaný, protože jízda pohodlná nebyla ani omylem (hlavně ty vlaky na lince 7bis stály za to), tiché to taky moc nebylo (ale jo, klasický vagóny jsou hlučnější) a hlavně se z toho při brzdění linul takový gumový smrad jak u letadla, když přistává na letišti. Jinak to má docela dobrý odpich a kupodivu to ani moc nehoupe do stran. Tak nevím, no. Zase je ale nutno říci, že v Paříži upravovali linky na gumokolní provoz někdy v 70.letech, pokud se nepletu, a dneska už je ta technologie taky někde jinde, tak se třeba ty problémy vyřešily a vychytaly.


A abych jen tak netlachal, podíváme se na tramvaje.

Linka T1 byla zprovozněna v roce 1992 (a v letech 2003 a 2013 prodloužena nově postavenými úseky). Na lince jezdí výhradně tramvaje Alsthom TFS2 z let 1992 až 1996.



Tramvajová linka T2 otevřená v roce 1997 s vozy Alsthom Citadis 300 (r.v. 2002 až 2010), které zde jezdí ve dvojicích. V letech 2009 a 2012 trať prodlužována. Na úseku Val de Seine - Puteaux (?) využívá tramvaj původní železniční trať.



Linka T3, která se dělí na dvě větve (T3a, T3b) je obsluhována vozy Alsthom Citadis 400 (r.v. 2006 až 2012). Zprovozněna byla v roce 2006.


Další tramvajovou linkou je linka T4, kterou provozuje národní železniční dopravce SNCF s vozy Siemens Avanto S 70 (r.v.2006). Mám takový pocit, že svými parametry se jedná spíše o vlakotramvaj... Po celé délce trati využívá tramvaj původní železniční těleso.


Nejnovější tramvajovou linkou je linka T5 zprovozněná v roce 2013. Zde jezdí vozy Translohr STE 3 s gumovými koly... Jízda je dosti nepohodlná a houpavá, narozdíl od metra.

U zastávky Gare de Saint-Denis probíhá čilý stavební ruch a vypadá to, že by to mohla být budoucí linka T8. Kdo ví víc než já, tak jistě upřesní.




EDIT - a mohl by mi někdo znalý ještě říci, k čemu je toto udělátko?


(Příspěvek byl editován uživatelem mauricio.)

Mauricio: Že by past na mamuty dočasně upravená i pro provoz IGK?

Udělátko - není to k tomu, aby tam nevjížděla auta na koleje? V Praze je taková mezera taky vždycky tam, kde začíná zatravněný svršek, aby na něj nenajížděla auta a neničila ho.

Možné to je, netuším. Já to původně považoval za nějaký odvodňovací kanál, ale vzhledem k tomu, že to bylo v místech,kde není co odvodňovat, a taky vzhledem k tomu, že to nemá přitokový ani odtokový otvory, tak...

Ještě doplním k těm pneumatikám - ano, odpich je skutečně slušný, a konec konců i to brždění je takové jako v autě. Do oblouků je to takové zvláštní, protože na to, jak tam vybírají rychle se to až tak neškube.

K té lince 7bis - tuším, že na této lince jezdí ten typ MF88, který nebyl moc úspěšný, a tak je v Paříži snad jen 8 souprav, právě na té lince 7bis, zakončené smyčkou. A protože mají tyto soupravy problémy s koly, mohou jet maximálně 40km/h (aspoň jestli jsem si to správně přeložil z nějaké fanouškovské stránky o pařížském metru)

K tramvajím -
Na lince T1 jezdí ty tramvaje dost pomalu a to i přes to, že tramvaje v Paříži mají vysokou míru preference před IAD(přišlo mi to spíš jako zkrášlení čtvrti St-Denis, než jako rychlý prostředek)

Na lince T2, která mi připadala jako bývalá vlaková trať (díky Mauricio za potvrzení) se jezdí asi nejlépe - ve většině úseku 60km/h, místo zastávek nástupiště

Linky T3a/b jsou takové klasické linky vedené ulicí města, s vysokou preferencí, ale opět rychlost jízdy nic moc. Také jsem nepochopil, proč uprostřed linky T3 je úvrať, kde končí verze A a musí se přejít přes silnici k verzi B, která ani nečeká, než lidi přestoupí a ujede před nosem. Na této lince je zajímavé hlášení - při příjezdu do zastávky začne hrát nějaká přihlouplá melodie, do které začne mužský a ženský hlas vyvolávat název zastávky. Zajímavé je, že každou zastávku je jiná melodie (celkem asi 40 zastávek)

O lince T4 jsem v mapě RATP nenašel ani zmínku, takže jsem jí vynechal

No a na závěr linka T5 - nedávno otevřená (při mé návštěvě asi 2 dny) typická pokusná technologie francouzů, kdy tramvaj jede po jedné koleji a na pneumatikách. Jízda je opravdu max cca 35km/h a proti vozům z linky T2 je vážně nepohodlná.

Zajímavé jsou opravdu zbytečně vysoké troleje > pantografy jsou často vytažené v maximální poloze, jak je také vidět na fotkách od Mauricia


U nádraží v Saint-Denis se skutečně staví další linka tramvaje. Na stránkách RATP se psalo něco o T8. (nechápu kde mají T6 a T7)


No a k autobusům -
pochopil jsem, že uvnitř pařížského okruhu jezdí linky dvojciferné a za něj (ikdyž to je stále normální Paříž) jezdí trojciferná čísla. Do toho občas jezdí ještě linky PC(nějaká tangenciální linka spojující konečné tramvají v krátkém intervalu). Autobusy jezdící v Paříži jsou dlouhodobě přiděleny na konkrétní linku, protože v interiéru u stropu je schéma té určité linky, a u řidiče je zásobník s letáky o té lince (možnost vzít si JŘ, mapu linky a cenník). Starší vozy Renault mají dokonce držáky na cedule z venku na bočnici vozu, které se už ale moc nepoužívají. Většina vozů má naše "malá" vyklápěcí okénka, bez klimatizace - stejný stav jako v Praze.

Systém MHD v Paříži je celkově velice funkční a všem doporučuji svezení se linkou 6.

(Příspěvek byl editován uživatelem martin8211.)

že tramvaje v Paříži mají vysokou míru preference před IAD
To mi ani nepřišlo - co křižovatka, to stání na semtamfórech.

7bis - pokud jsem správně přeložil jakýsi text kdesi na netu, tak ty vlaky mají údajně jednonápravový podvozky a s tím plynoucí problémy.

Linku T4 provozuje SNCF a je dost mimo město, proto na plánku sítě RATP není. Tedy na tom kapesním plánku, co jsem vzal kdesi na jakési stanici metra. Jiné plánky jsem nezkoumal.

Linka T5 je otevřená nějak od června nebo od července, nevím přesně, a je to naprosto o ničem - trasa nezajímavá, jízda nepohodlná... Jinak ta oblast kolem Marché de Saint-Denis je jakási divoká a i místními obyvateli mi bylo doporučeno ten foťák raději schovat. Ostatně jakýsi občan tam na mě chtěl volat místní ochranný sbor, že prej jsem ho fotil.

Linky T6 a T7 jsou také v plánu - ostatně, tady je takovej pěknej plánek http://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/a/aa/%C3%8Ele-de-Fr ance_-_plan_des_tramways.png

Autobusy jsou tak, jak říkáš. Ještě jsou autobusové linky, které mají svůj název (RoissyBus, Montmartrobus, Balabus, Orlybus, TVM a já nevím, co ještě). Linky PC1 až PC2 jezdí kolem dokola města a spojují důležité dopravní uzly (soudě dle mapy). Zajímavé je, že do sólo vozů se nastupuje předem a do kloubáků všemi dveřmi. Jo, a tím, že Citybusy a Citelisy nemají zadní dveře, tak se dá narazit na kus, který má místo posledních cca 3 řad sedaček udělaný takový účko na sezení.

No a aby to bylo komplet, tak po městě funguje ještě síť městské železnice (linky A, B provozuje RATP a linky C, D, E provozuje SNCF), kde platí tarif MHD. Vlaky jezdí často, jsou dlouhé (tuším šestivozové jednotky jezdící ve dvojicích), prázdné a v podstatě nejrychlejší ze všech dopravních prostředků MHD. I zastávek mají docela dost.

A pak je tam ještě jakási lanovka, tu jsem ale nějak nezkoumal, nebyl čas. A dvoje lehká metra na obou letištích, která jsem taky nezkoumal.

(Příspěvek byl editován uživatelem mauricio.)

Jojo, s tou čtvrtí Saint-Denis je to podivné. Měl jsem zakázáno tam jet sám :D ale když zrovna tam jezdí takováhle kravina (T5) tak jsem tam prostě musel. Jinak opravdu trasa T5 je stále po jedné dlouhé ulici (celou trasu jsem nejel - do tarifní zóny 4 už jsem neměl lístek).

Linky RER jsem nezmiňoval, protože jsem s ní jel jen jednou z La Defensé k Invalidovně a bylo to dost podobné metru. A dále za Paříž jsem neměl odvahu RERem jet, protože jsem absolutně nepochopil ty kódy větvených konečných, zobrazované místo cíle. Jinak na nástupišti RERek se mi líbí ty tabule, na kterých jsou všechny stanice na trase, a tam kde vlak zastaví svítí žlutá kontrolka.

Ta lanovka vede na Montmartre k Sacre-Coeru a je naprosto směšná, protože jezdí asi 150m a vedle ní vedou schody. A navíc na ní byla strašná fronta, protože v době mé návštěvy jezdil jen jeden vůz. On je to spíš šikmý výtah, kde jsou ty vozy na sobě nezávislé.

A ještě by jsem rád pochopil to cinkání v kabině strojvedoucího metra. Vím že to vždy cinkne, jakmile jsou uzavřené dveře, ale není mi jasné, proč to někdy cinká třeba i 4x za sebou, nebo cinká jen tak najednou v tunelu. Je to přesně takový ten zvuk jako je v hotelu na recepci to cinkátko.
Jinak mnoho metra má na konci jen průjezdnou smyčku.

Ta lehká metra na letištích jsou tuším OrlyVAL a CDGVAL nebo tak něco, ale vesměs je to to samé jako linka 14, jen trochu starší a menší provedení. Ale na cestování na letiště je třeba ještě speciální lístek.

Gumokolní metro jsem si vyzkoušel v Marseille loni na podzim a bylo to dost děsný. Samozřejmě, dojmu nepřidala skladba obyvatel města ani to, že se metrem proháněly stovky krys. Ale i samotná jízda byla docela nepohodlná, občas se souprava nepříjemně "zavlnila", guma poměrně smrdí, no a co se týče hlasitosti, přišlo mi to horší než klasika. Možná to byl jen nezvyk, ale dělá to takový nepříjemný hvízdavý zvuk, prostě žádná paráda to není. Navíc je v Marseille otevírání dveří na kličku a interiér je řešen dost děsivě, když člověk cestuje s věcmi z letiště, je to vyloženě za trest.

Bohužel jsem moc nefotil, jelikož jsem se věnoval jiným alotriím. Takže snad jen pár ilustračních mobilem.





Daleko příjemnější než metro byly tramvaje, cesta autobusy byla naopak kvůli neustálým zácpám šílená. Zaujaly mě taky zbytky po trolejbusech. Resp. - zbytky. Na to, před jakou dobou dojezdily, bylo vrchní vedení v některých částech opravdu velice kompletní. A pod ním autobus za autobusem... Město samotné odporné, okolí moc hezké, do některých čtvrtí ani ve dne.

Ako tak čítam tak frantíci vymýšlajú rôzne vtákoviny a nekonvenčné dopravné systémy, ktoré sú prvádzkovo brutálne drahé a musia byť silne dotované a navyše nespĺňajú nádeje vkladané do ich vývoja, stavby a prevádzky (hlavne čo sa komfortu týka).

Ozaj, tie gumokolné metrá majú vôbec difereniál na náprave, resp. aj medzinápravový diefrenciál ak by mali byť poháňané jedným motorom (niečo ako Düwag)? Alebo len zobrali podvozok s klasikým dvojkolím a obuli ho na penaumatiku? Však to musí žrať gumy, o hluku a smrade nehovoriac.

Ta lehká metra na letištích jsou tuším OrlyVAL a CDGVAL nebo tak něco, ale vesměs je to to samé jako linka 14, jen trochu starší a menší provedení.

Obě letištní metra jsou postaveny na technologii lehkého metra VAL, kdežto linka 14 je klasické gumokolní pařížské metro uzpůsobené pro provoz bez strojvedoucího.

U systému lehkého metra na letištích by se navíc mělo jednat o dvě generace souprav VAL. Na letišti Orly by měla jezdit starší generace vozů podobného provedení jako má město Nancy. Výrobcem těchto vozidel byla ještě samostatná firma Matra. Na letišty Rossy jezdí novější generace, konkrétně typ VAL 206 vyráběný již po koupení Matry německým Siemensem. Jen pro zajímavost tmavě modré soupravy pro letiště Rossy byly montovány v závodu SKV na pražském Zličíně.

CDGVal je spojení mezi terminály letiště Roissy CDG - jízdné v něm je zadarmo (ale cesta RERkou z centra do oblasti letiště je v nejvyšší zóně)





Naopak ORLYVal je za obrovský příplatek k RERce (asi 2x vyšší jízdné než do nejbližší stanice RER, odkud se ovšem pěšky na letiště "nedá dojít")

Ako dobré že sa taká hračka v mierke 1:1 nerealizovala, napriek plánom, v Bratislave.

dopravopat:
V Praze se o takovémto šidítku také jednu dobu uvažovalo jako o řešení pro linku D, ale od doby, co v Praze nemá montovnu jeden křišťálově čistý výrobce, tak se plány vrátily ke klasickému "těžkému" metru.

Arj
Děkuji za fotky, bohužel jsem tuto věc nestihl ani zdokumentovat ani prozkoumat, protože jsem už tak dojel vlivem nepředvídatelných událostí na letiště 38min před odletem letadla. Ta technologie automatikého gumokolního metra se zdá nesmírně zajímavá a co se týče automatizace, i přes zažité dogma, že tam, kde není člověk, je to ještě více nebezpečné, se mi to hodně líbí a je škoda, že to v našich končinách nikdy nebude. Tedy - ono je to možná dobře, protože by to bylo zase jen zkorumpované, předražené, technologicky zastaralé a nevyhovující.

Pokud jde o jízdné, tak mám dojem, že na celodenní a vícedenní jízdenky na patřičné zóny je i ten OrlyVAL zadarmo, resp. v ceně. Z CDG jezdí kromě vlaku i autobus přímo do centra města za 10 éček (já ho měl na Paris Visite zóny 1 až 5 v ceně), což je oproti vlaku jen o něco málo dražší a se zavazadly i pohodlnější.


A dále za Paříž jsem neměl odvahu RERem jet, protože jsem absolutně nepochopil ty kódy větvených konečných, zobrazované místo cíle.
Copak o to, ono by se to s návodem i pochopit dalo, ale ten návod jsem jaksi na žádném z nádraží, která jsem navštívil, nenašel. Ale jinak je v celém městě informační systém pro cestující na hodně vysoké úrovni, přitom ale jednoduchý, účelný a přehledný. Ač jsem v tomto městě nikdy nebyl, neměl jsem tam s přestupy nebo hledáním zastávek problémy, což se nedá říct ani o Brnu, které znám skoro nazpaměť. Co se mi ale zrovna třeba v tom metru nebo podzemních stanicích RER nelíbilo byla jednak nudnost stanic (všude bílý kachličky bez nápadu, zlatá Praha), celková zanedbanost a špinavost (ne snad, že by se tam neuklízelo, uklízecí četu jsem ve stanicích potkával často, spíše se to prostě jen tak přejede MoPem a tím to končí), osazenstvo stanic (velmi často stanice využívají k přespání a bydlení podivné existence) a především posprejované tunely, které byly snad všude. Na dojmu nepřidají ani úzké chodby a turnikety, přes které neprojde třeba kočárek. No, on by se pak stejně nedostal ven, protože pojízdné schody se do metru docela vyhýbají.

Mně se líbí automatické metro v Norimberku, tam se ani neplýtvalo na nějakých skleněných stěnách. Zajímalo by mě, jestli je někde ve světě podobný automatický systém bez ochranných stěn. Myslím, že bez těch stěn je to metro bezpečnější. Bohužel jsem zatím neměl možnost žádnou skleněnou stěnu v cizím metru prozkoumat, takže nevím.

Norimberk se mi také líbí, působí to jednoduše. Něco zdánlivě podobného funguje v Kodani. Tam jsou na některých zastávkách v centru i skleněné ochranné stěny, ale jinde to pak jde i bez nich. A cestující mají také pěkný výhled do tunelu z prvních sedaček. Na okrajích i pozemní úseky.

někde ve světě podobný automatický systém

Je. V Lyonu ma minimalne jedna linka automatickej provoz. A je gumokolni. Zabrany na perone jsem nevidel: http://www.inspiringtravellers.com/wp-content/uploads/2013/04/lyo n_metro.jpg

někde ve světě podobný automatický systém

Je. V Londýně takto už od roku 1987 jezdí Docklands Light Railway, jejíž síť v současnosti měří 40 km a má 45 stanic.

Oradea: Jezdí se ještě na úseku z Pod CFR na "Sinteza"?
Sibiu - Rasinari definitivně mimo provoz?

ono je těch automatických systémů po světě docela dost: http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_driverless_trains

i když opravdu automaticé jsou jen ty z prvních dvou skupin (mezi ty další by se vlezly i české vlaky s avv).
Posláno z mobilu.

podobný automatický systém?
Je. V Londýně takto už od roku 1987 jezdí Docklands Light Railway

A automatická dráha (bez oddělení nástupišť a kolejiště) byla už Victoria Line v Londýně kolem let 1968-69. Vydrželo to asi rok, pak kvůli obavám ("blbému pocitu") veřejnosti přešli na viditelného fýru

Máte někdo podrobnosti k tomuto?

Bart: Zmodernizowany Konstal 805Na v Toruni. Možná mate ten nadpis, ale jinak tam nic zvláštního nevidím. Mají jich řádově už 10 kousků.

Ahoj pratele,
posilam Vam odkaz na sve fotky z Tramwaytagu Wien 2013: http://picolino.net/11306558/ Take jsem si projel metro U1 a U6 podobne tramvaji, kde me na U6 zaujala propojeni s U4 (kde uz jsem zapomnel :-) a s zeleznici? u stanice Tschertgasse. Videl (ale nevyfotil :-( jsem i depo s pracovnimi vozidly. Fotky ruznych vozidel, kam ,,nepatri", samozrejme vitam. V ruznych casopisech jsem cetl, ze ruzne pracovni vagonky maji po mensich upravach prechodnost pro metro, tramvaj i Stadtbahn. Stadtbahn je rychlodraha? Diky Kwasi