Jezdí se ještě na soosu v pracovních dnech ? Myslím jako zda ještě jezdí nějaké náklady ... Předem díky za odpověď !

v roce 1916 byla protažena "o pár metrů" vlečková kolej na nádraží v Černé a součástí dodatku vlečkové smlouvy je i toto schéma se zákresem úzké u nádraží (NA Praha, fond GI/R kt.1189, ukl.č.104)

Cogwheel Ano to je ta mapka. Je i zaniklych obcich, na tom FB je odkaz prave na tuto stranku. I v te kronice jsou moc pekne fotky.

Ta kniha J. Dvořáka "K historii Schwarzenberských tuhových dolů v Černé v Pošumaví (Schwarzbach)", kterou r. 2006 vydala Jihočeská univerzita, je sice obsáhlá - ale děsný blábol. Před lety jsem si ji za "nekřesťanskou" cenu koupil - a to jsem neměl dělat. Naprosto nedoporučuji ji shánět. Autorovi asi hlavně šlo o nějaký grant, v havířině se moc nevyzná.

Ad M.Eden: Na Soosu už nákladní (těžební) provoz vůbec nejezdí. Pokud by mimořádně nějaký nákladní vlak s hlínou jel (spíše už jen pro fotografy), pravděpodobně by se tu o tom objevila zmínka. Mnohem hojnější je sezonní muzejně-turistický provoz - pouze na větvi Soos - Kateřina. Nadšenci z CS-IMC, kteří tam zajišťují provoz pro návštěvníky, se letos na podzim hodlají více věnovat brigádnickým opravám trati, takže na tuto větev by mohly vyjet i nějaké pracovní vláčky. Nechcete také přiložit ruku k dílu?

Další úspěchy kolegů na Katarínke , povídání o úzké v Soosu a jedna úzká z Německa

Černá úzká a točny u skladišť na nádraží.

Jirko máš pravdu, že za ty peníze to nestojí. Ale je to případný pramen....minimálně jsou zde překlady těch dvou výročních textů.... Uvedený autor má "zápich" i v Rozpravách NTM (svazek č.200, rok 2006) - Po stopách ztracené technické památky - úzkokolejná železnice Černá v Pošumaví-Fleissheim. Článek má sice 13 stran textu, ale polovina jsou odkazy na literaturu, archivní prameny (více méně jeden) a další "podčarové" vysvětlivky. Pak i pár fotek.
Ano grant je potřeba všude ukázat, tento byl na téma "Jihočeská grafitová těžařstva v regionální paměti české krajiny"

Ta Dvořákova kniha o grafitových dolech u Černé v Pošumaví atd. (vyd. Jihočeská univerzita 2006) je psána strašně zeširoka, s mnoha odbočkami od tématu a kvanty odkazů. Připomnělo mi to historii, jak kdysi "prorežimní" učenec Zdeněk Nejedlý hodlal napsat životopis hud.skladatele Bedřicha Smetany - a v první tlusté knize nedokončeného mnohasvazkového díla se nedostal ani k Smetanovu narození. Spíše to byly dějiny českého pivovarnictví.
Včera před spaním jsem tu knihu ještě zběžně prolistoval: Dvořák např. popisuje skromný Schwarzenberský grafitový důl, jako by to byl nějaký moderní-poválečný uhelný velkodůl. Též často zápasí s překladem technických termínů (např. při popisu strojního vybavení) z němčiny do češtiny. Čtenář se tak musí domýšlet, co bylo v původním německém technickém textu - autor asi je fundovaný historik, ale rozhodně není strojař. A tak by bylo možno pokračovat.

Štola Alžbeta ve Slovinkách (uzavřena v roce 1993) s dměma vraky el. důlních lokomotiv, spousty huntů a zachovalé trakční vedení v areálu dolu, koleje končí na mostě na obrázku, snad by se někomu podařilo něco vyzískat fotky z 14.9.2014 ...

Mladějovská úzkokolejka získala peníze na dokončení z veřejné sbírky

http://pardubice.idnes.cz/uzkokolejka-u-mladejova-se-dostavi-pomo ci-penez-vybranych-ve-verejne-sbirce-1vl-/pardubice-zpravy.aspx?c =A140917_162535_pardubice-zpravy_msv

Slovinky se asi nezměnily od jara, kdy jsem tam špiónil

Vagonet: tak to je bomba, to se musím ve špiónění ještě zdokonalit

Ta drážka byla elektrifikovaná?

Ano, byla. Elektrické vláčky jezdily do tohoto důlního závodu i z baně Dorotea, ale to je dávná záležitost. Pár obrázků z trasy (od konce):

Slovinky II

Diky za fotky ze Slovinek, jaky to melo rozchod a napeti? Sla by nejaka vozidla odtud odkoupit a zachranit? Kdo je majitel? Nemam rad hnijici vozidla. Na Dacickem facebooku je replika polni parni lokomotivy z Kolina https://www.facebook.com/zelezniceplnapary
Na strankach http://www.mpz.cz/files/images/album/201406/index.html byla zverejnena vcervnova fotogalerie Zbysova.
Diky Kwasi

Vagonet, třetí fotka "těleso po projetí "JZD" ". Ten uřízlý sloup na náspu je od TV? Na fotkách nikde nevidím ani patky sloupů, byla elektrifikovana i ve vašem úseku?

Ahoj...když se tu řeší šumavské úzké...chtěl bych se zeptat, zda by byl ochotný někdo se podělit o informace k úzké kolem Arnoštova...Předem děkuji

Dovolím si nabídnout něco z vlastní "zahrádky" - Muzejní noc na Solvayích

kwasi: lokomotiva do Kolína má přijít 4.10. ale je porouchaná, takže to není jisté.

Ross: Na fotkách nikde nevidím ani patky sloupů, byla elektrifikovana i ve vašem úseku?
Vnější úsek mimo nádvoří dolu skončil ještě v éře dřevěných sloupů. Tam nemá smysl nic hledat. Podrobněji viz článek ve Světě železnice.

Vagonet: podařilo se vám projít i ty dvě železnice na Klippbergu ? Ve trase té novější (po roce 1900) vede lesní cesta. Ale tu starší (před 1900) jsem v terénu ani nenašel.

Zdravím. Nevím jestli nenosím dříví do lesa, ale nedávno jsem cosi hledal na katastru a objevil jsem krásný "otisk" pionýrské železnice v parku Stromovka v Českých Budějovicích. Třeba to pomůže dalším zájemcům o železniční archeologii.
http://www.katastr2.cz/

Tak ještě jednou Slovinky. Bývalo zde 610 mm, nevím, jestli i za komárů.
Připravte si nohy a plíce, vypravíme se po stopách svážnicového systému (s adhezními vložkami) na Krompašské hoře (Klippbergu). Dolní konec drážky byl u jižního konce pražíren, které samy byly už docela vysoko ve svahu nad Slovinkami. Po staré banské cestě tam vede červená turistická značka.

Klippberg II

Klippberg III

Klippberg IV - dokončení

Vlastně jsem zapomněl na adhezní úsek od dolní stanice horní svážnice k horní stanici pradávné svážnice, ale to je jen lesní cesta.

Vagonet: díky moc za dokumentaci, doufal jsem, že se toho v terénu zachovalo víc, snad se někdo ujme těch vozidel ve Slovinkách před Alžbětou ...

Čo je pravdy na tom, že na PLŽ bola v prevádzke drezína Tatra T57?

Vagonet: velmi zajímavé! Takže i stará železnice (před 1900) je v terénu schůdná.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Milovice:

https://plus.google.com/100512486680041000866/posts/Heiq4HjTJEV

Něco z letošní pracovní dovolené na ČHŽ, vše zachyceno 31. 7. - 5. 8. 2014:

A je tu i videjko: http://youtu.be/ykfTbz_zMq4

Miřejovická drážka na mostě stále žije

Zado > škoda, že už tam nejsou ty troleje

Je něco v té miřejovické "boudě"? V létě jsem se vyptával místních a jen se dozvěděl, že si tam letos někdo dělal šotojízdu s nějakým vozíčkem, který si ale nejspíš přivezl vlastní, z té boudy snad nebyl... Měl by někdo na pokochání fotky ještě s trolejí?

Zado: Další elektrifikovaná drážka? O co vůbec šlo?

Mirejovicke vozitko melo slouzit k rozvozu hradidel na jezu viz http://www.hrady.cz/?OID=6487&PARAM=2 http://cs.wikipedia.org/wiki/Jezov%C3%BD_most_a_zdymadlo_Mi%C5%99 ejovice ; http://www.meteo-europ.com/en/cz/stredocesky-kraj/podhorany-pictu res.html ;
Jinak pridavam fotky tamniho vozidla ze svych archivu, moje nejsou :-) Fotky tam zkousene dreziny bych rad videl :-) Diky Kwasi

Tentokrát budu fušovat Vagonetovi do řemesla a dám sem snímky z cesty po trase jedné slovenské lesní železnice. Vycházela z tehdejší stanice Štefanská Huta, na jejímž místě se dnes nachází zastávka Kluknava. Měla rozchod 600 mm, animální trakci a při svém vzniku ve dvacátých letech jí bylo úřady povoleno existovat jen asi tři roky. Ve skutečnosti existovala o trochu déle; přesto patří k nejčastější skupině slovenských lesních železnic - tedy k těm krátkodobým, či jak se tehdy nazývalo 'dočasným'.

Protože od zrušení železnice uplynula již značná doba a ve strmém svahu se i v terénu obtížně hledá její trasa, tak jsem pro srozumitelnost ve snímcích, kde to bylo potřeba, trasu vyznačil barevně.

Cesta začína na dnešní kluknavské zastávce. V prostoru před nádražní budovou se nacházelo kolejiště velké dráhy. Za budovu se kromě příjezdové komunikace vešel i sklad dřeva a jedna kolej lesní železnice.


Dál je nutné se posunout více než kilometr, protože těleso železnice vzalo za své při rozšiřování a úpravách trasy silnice. Zřetelná trasa začíná ve svahu nad silnicí a zpočátku plynule plynule stoupá ve svahu hlavním údolím, než zahne do bočního údolí. Boční údolí však stoupá velmi prudce a tak železnice, ač se zpočátku nachází poměrně vysoko ve svahu a zde už stoupá 60 promile, svoji převahu výšky rychle ztrácí a brzy se dostane na dno bočního údolí.




Tady v oblouku končil první stavební úsek železnice a až potud její stavbu úřady schválily.

Stavba pokračování pravděpodobně proběhla bez 'zbytečného' úřadování. V podstatě by to bylo legální, kdyby trať vedla po pozemku vlastníka železnice a kdyby nenarušovala vztahy s vlastníky a uživateli okolních pozemků. V tomto případě železnici neprovozoval vlastník pozemků ale jistě měli vztahy patřičně ošetřené.

Železnice se nejdříve vrací zpět do hlavního údolí, kde pokračuje v mírnějším stoupáním (asi 40 promile) až k dalšímu bočnímu údolí.


Tady se nachází nejhezčí úsek celé trati. Ve strmém svahu, vysoko nade dnem údolí, tu trasa ostrým obloukem obtáčí skalku. Hned za ní je protioblouk, který tak dotváří esíčko. O kus dál se totéž ještě jednou zopakuje.




I přes poctivé asi tak šedesátipromilové stoupání se trať zase rychle ocitne na dně údolí. Tady kolej skončila a jen těžko se odhaduje místo, kde asi mohl být šturc.

Ad Miřejovice:
Aký má ta dráha rozchod? Na úzku sa mi zdá vskutku široký.
P.S: Tá drážka mala trojfázový napájaci systém, či oba póly v troleji? Lebo vedenie na spôsob trolejbusu sa na železnici často nevidí

Když jsem tu pátral poprvé, myslel jsem si, že tu trať skutečně skončila. Ale náhodou jsem si všimnul, že kousek nade mnou se ve svahu rýsuje cosi jako těleso jiné železnice. Ukázalo se, že tu byla úvrať. Tak jsem postupoval dál do strmého kopce a objevoval úvrať za úvratí.

Mezi sedmou a osmou úvratí trasa trochu víc nabere výšku, takže za osmou úvratí je delší souvislý úsek, než se znovu přiblíží dnou údolí. V celém úvraťovém úseku je sklon trati přes 100 promile, co železnici řadí k několika nejstrmějším na Slovensku.

Zmar: Myslíš, že by se ti povedl zákres do nějaké mapy?

Další pokračování už skutečně neexistuje. Až sem je to z Kluknavy asi tak pět kilometrů, překonaná výška činí přibližně dvěstě metrů. Celkem je to osm úvratí v jedné řadě za sebou, co je zřejmě rekord mezi slovenskými železnicemi.

T_m: trasu jsem zaměřil GPS, ale dnes už jsem překročil limit obrázků, takže až příště.

Takže by se mohl podařit i zákres do Open street map. To by bylo naprosto vynikající!

Do Openstreetmap jsem už dřív zakreslil trasy některých zrušených železnic. Nejen v našich republikách. Ale někdo je nedávno důsledně smazal. A nejen moje. Zmizely i zajímavé trasy zrušených železnic například v Bolívii.

To si děláš Sice je pravda, že tam jsou občas hyperaktivní jedinci, jeden z nich třeba zničil můj zákres vlečky do Kyselky s tím, že už dávno neexistuje, ale podařilo se mi ho vyhledat, napsat mu a vysvětlit mu problém. Ono také řeší situaci, že pokud se nejedná o nějakou jednoznačně známou dráhu, tak jí v atributech pojmenovat, jako např. bývalá lesní železnice.

Edit: Tak jsem se právě podíval na moje díla a k překvapení jsem zjistil, že také zmizely skoro všechny. Ale přepnul jsem se do editačního módu a všechny zákresy tam jsou. Tak to spíš vidím na nějakou chybu ve vykreslování mapy, než nějaký škodolibý záměr.

Měl jsem tam kousek Dymokurky nebo kousek KBK. Oboje zmizelo. Podobně zmizely trasy zrušených úseků v přeložkách na koridoru za Zdicemi nebo za Berounem. Zůstaly jen takové, kde je trasa značená jako cesta a u ní je komentář, že se jedná o trasu zrušené železnice.

Teď jsem tam zakreslil celou kluknavskou LŽ, takže se asi zítra objeví i pro veřejnost. Snad aspoň na pár dní, než zase zmizí.

Zajímavé, Dymokurku i KBK jsem tam kdysi kreslil sám. Že by to fakt někdo cíleně likvidoval?

Braňo, jestli jsi tam registrovaný na tom železničnom netu sk tak jim tam něco napiš, jak jsem četl ty tři příspěvky pod fotkou, napadá mě jestli ten Duko není nějaký "vzdálený příbuzný" Kela. Jakže té jejich partě říká Aleš ? :-) Jednomužná obsluha mašině neškodí, i na pravé straně je injektor a když člověk zná svoji trať bez problémů si stihne i během cesty přiložit. Hlavně pokud já jsem zažil se na Gontkulákovi jezdilo ve dvou, to se ale může stát že kurič omarodí a pak je to na fírovi aby si stroj obstaral. Vím že Peťa to stíhal v pohodě bez poklesu tlaku i stavu vody pod půl vodoznaku.

Předzívka Duko vskutku patří D. Keľovi.

Tak to musí byt vskutku majstr nad majstry, poznat ze dvou návštěv příčinu poškození Gontkuláka... Chci ho do party, určitě nám podle hloubky koroze plechu pravých předních dveří zjistí, kdo a jak jezdil se Šípem

Řekl bych, že nemůže Peťovi přijít na jméno taky proto, že se "paktovat s odpornými Čehúny"

(Příspěvek byl editován uživatelem mixmouses.)

Myš - to raději nechtěj, to by jste toho šípa museli odpratat na slovenskou stranu hranice, on by z něj udělal kulturné dědictvo a každej kus rzi na něm by byl vyhlášen za památku a nesmělo by se na něj sáhnout ani konzervačním sprejem natož drátěným kartáčem, neřkuli fričkou. Natož ho zprovoznit, to by bylo povstání a defenestrace z oken šípa a nejspíš by vás tam někde se svojí partou na výstrahu jiným snad i ukřižoval... :-D

Ještě slíbená mapa LŽ Štefanská Huta alias Kluknava


Myslím, že díky velkému počtu úvratí a šílenému stoupání si zaslouží své místo mezi nejzajímavějšími slovenskými železnicemi.

Kovářmirek : a o to jde, aspoň by se předvedli v plný "parádě"

Zmar : moc zajímavá štrečka, úvraťová část vypadá na té mapce jak záznam seismografu Jen by mě zajímalo, jak dokázali ty vozy se dřevem ubrzdit na takovým spádu...

Mixmouses: práce na téhle železnici musela být hodně adrenalinová. Podobných strmých železnic nad 110 promile bylo víc (Hermanovce nad Topľou, Dlžín, odbočky z LŽ Lubochňa). Měli tam speciální opatření, které jsem ne úplně pochopil. Nějaká prkna, snad se slepičími schody, uložená mezi pražci a o ně zabíral dřevěný trám prostrčený rámem vozíku.

Také se mi líbí ostrý poloměr, kterým obtáčí ty dvě skalky. Jestli tam vozili na oplenech dlouhé dřevo, tak muselo být hodně krátké .