Autor |
Příspěvek |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5161 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 09:21:34 |
|
Ještě ke Smíchovu: Podle té fotky z ČTK z roku 1936 na společném nádraží ještě není po drátech ani stopa:
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22889 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 09:51:55 |
|
Podle té fotky z ČTK z roku 1936 na společném nádraží ještě není po drátech ani stopa: Zajímavá fotka, mám k ní několik dotazů: 1. kde měla vjezdová návěstidla na Vyšehrad předvěsti? Hlavně to od Společného? 2. Co je napsáno na těch bílých chlaďácích? Urquell? 3. V tom šturcu, jak stojí ty motoráky (nebo jen přívěšáky?) - není tam náhodou peron?
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2210 Registrován: 7-2006
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 10:40:56 |
|
McBain - jiné vlákno - Modely v měřítku H0 a větším - příspěvek ze dne 21.4.2014 tempotaxi č. 2208 - zde je popis pivních vozů.
ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů. |
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5162 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 10:54:16 |
|
McBain: 1. Předvěst od západního nádraží byla ještě na zhlaví. Na téhle fotce není úplně dobře vidět, ale podle mě je na úrovni pražského čela té elektrické lokomotivy. Ale viděl jsem nějakou fotku z lávky a tam je vidět dobře. Od společného nádraží nevím, ale tipnul bych si 400m před vjezdovým návěstidlem. 2. Prazdroj 3. Podle toho, jak to vypadá, tak je Ale jsou to jen přívěšáky.
|
drake Neregistrovaný host Odeslán z: 90.183.112.6
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 11:05:09 |
|
2. Co je napsáno na těch bílých chlaďácích? Urquell? Prazdroj - německá verze tohoto provedení nebyla. Existovala česko-německá na jedné bočnici, a v různých variantách se udržela i za války |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22891 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 11:30:15 |
|
Vámos - Na téhle fotce není úplně dobře vidět, ale podle mě je na úrovni pražského čela té elektrické lokomotivy. Jo, za tou Kolbenou je vidět dobře. Prazdroj No jo, už to vidím. Podle toho, jak to vypadá, tak je Je tam, dokonce snad betonovej? A nápis na té budce (čekárně/výdejně jízdenek)?
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5163 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 22. dubna 2014 - 12:06:02 |
|
Ten nápis i při větším zvětšení vypadá stejně jak na tom výřezu, takže přečíst nejde.
|
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1651 Registrován: 7-2005
| Odesláno Středa, 23. dubna 2014 - 13:28:19 |
|
Pokud někoho zajímá hloubějí "drátování" Smíchova, tak je to jednoduše a prostě popsáno ve staniční kronice. Jednalo se o 5 koleji. Rozšíření přišlo v roce 1942 (což bych nečekal) |
milan ferdián Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.11.222
| Odesláno Středa, 23. dubna 2014 - 16:09:45 |
|
ad Zdepa: No jetli by bylo možné aspoň výkres průčelí budovy od ulice i za to budu vděčný. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1652 Registrován: 7-2005
| Odesláno Středa, 23. dubna 2014 - 16:46:04 |
|
ad milan ferdián - původní projekt přestavby Vyšehradu počítal s tím, že kolejiště bude ve stejném horizontu jako ulice. K tomuto objektu mám rozměrový plán / profily. Ale v roce 1904 se projekt upravil, protože ulice byl "o štok níž". A nový pohled od ulice už není kótován, byť je v měřítku. Napište mi na mejla, ať případně vyřešíme další. |
milan ferdián Neregistrovaný host Odeslán z: 82.209.11.222
| Odesláno Čtvrtek, 24. dubna 2014 - 11:15:53 |
|
ad Zdepa: Včera jsem vás již kontaktoval ;-). |
R_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3549 Registrován: 3-2005
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 00:03:35 |
|
U obce Rovné v okrese Žďár nad Sázavou je z vlaku vidět přibližně v tomhle místě něco jako násep (porostlý těmi stromy) a propustek. Na mapě http://kontaminace.cenia.cz/ je však stav stejný jako dnes. Věděl by někdo co to tam je a z jaké je to tedy doby? Nějaká nikdy nedokončená přeložka tratě nebo nedokončený obchvat obce??? |
Paddy_M Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.192.130
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 10:47:09 |
|
R_b: Jedná se o rozestavěný úsek dálkové silnice Plzeň - Moravská Ostrava, na kterém se pracovalo za války. Po válce však plány vzaly za své... |
Borovička
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5906 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 13:39:18 |
|
Něco z té silnice je snad i v provozu. Byla to silnice č.18 později ale směrovaná do Žiliny. Dnes je část silnice číslována jako 150, část zůstala jako č. 18 a část jako 19 pak zase 150 a nakonec jako č. 35. |
Kolský Neregistrovaný host Odeslán z: 90.182.52.35
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 14:10:33 |
|
Nám okolo Sedlčan vede (cca z Příbrami do Votic), ale dokončovala se až na začátku války. |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5164 Registrován: 6-2002
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 15:39:18 |
|
Kolský: Tohle na obrázku nemá s (pozdější) silnicí I/18 vůbec nic společného. To jen jakási vize československé dálnice (= autostráda), z které nebylo nikdy víc než čára na mapě. Žádný skutečný podrobný projekt nebyl nikdy zpracován a tudíž se nikdy ani do země nekoplo. Skutečná dálnice se před 2. svět válkou začala stavět v úplně jiné trase (dnešní D1). Silnice I/18 byla vždy stavěna a plánována jen klasická "státní silnice", tj. dvoupruh.
|
R_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3550 Registrován: 3-2005
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 18:37:15 |
|
Díky vše. Už jsem si k tomu něco i našel na patřičných "silničních" webech. Jenom doplním, že podle nich silnice Plzeň - Moravská Ostrava měla vést přes Rožmitál, Milevsko, Tábor, Pacov a Humpolec. Silnice přes Příbram a Sedlčany do Votic pochází zhruba z téže doby, ale je to jiný projekt. |
Bllizzard
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 707 Registrován: 9-2008
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 18:57:33 |
|
Odkaz na přepis článku z obecní kroniky Kamenného Újezda, pojednávající o přestavbě koněspřežky na parostrojní železnici. odkaz |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2348 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pátek, 25. dubna 2014 - 21:01:20 |
|
Mapa, kterou zde ukázal Kolský, není žádná směrodatná trasa protektorátního projektu dálkové silnice Plzeň - Moravská Ostrava, nýbrž jde o reprodukci z ještě předválečné Baťovy knihy "Budujme stát pro 40 000 000 lidí" (vydána 1937, nedávno vyšla v reedici). Kniha obsahuje i jiné zajímavé baťovské dobové vize čsl. dopravní infrastruktury: Baťova páteřní železniční magistrála např. měla vést ve středních Čechách údolím Sázavy - jako dosavadní "Posázavský pacifik" (zřejmě to souvisí s tím, že Baťa měl ve Zruči menší továrnu). Nebo vodní cesty: kromě průplavu D-O-L a splavnění Labe do Jaroměře, Vltavy do Č.Budějovic a Berounky do Plzně měl vzniknout ještě i průplav od Dunaje podél jižní hranice Slovenska až na Podkarpatskou Rus (po Slatinské Doly). |
Kolský Neregistrovaný host Odeslán z: 90.182.52.35
| Odesláno Sobota, 26. dubna 2014 - 00:27:15 |
|
Zdravím všechny. Mapu , kterou jsem dal do svého příspěvku, jsem si uložil před lety z nějakého článku o projektování a výstavbě dálniční sítě. Prý je z roku 1925.Je fakt, že silnice (dvouproudá) č.I/18 z Příbrami do Votic (Olbramovic)byla za první republiky více méně postavena a dodnes ji používáme. |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2857 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 26. dubna 2014 - 22:13:02 |
|
Kolský: Měl jsem za to, že tato silnice byla dokončena až v 50. etech v souvislosti se stavbou Slapské přehrady. Na nějaké poválečné mapě jsem viděl jako dokončený úzek ze Sedlčan do Olbramovic, zbytek jako rozestavěný. |
Kolský Neregistrovaný host Odeslán z: 90.182.52.35
| Odesláno Neděle, 27. dubna 2014 - 08:27:16 |
|
Iiii: Dle pamětníků úsek "křižovatka Skalka u Příbrami - odbočka nad Vojkovem do Minártic a Bezmíře" byly dokončeny v roce 1939. Dle encyklopedie mostů byl most přes Vltavu ve Vestci postaven 1936. Dále na východ měla prý silnice uhýbat vpravo, částečně podél železniční trati Sedlčany-Olbramovice a pokračovat přímo do Votic. Ale nikdy jsem neviděl žádné plány a ani nevím v rámci jakého projektu k této výstavbě došlo. Teprve v letech šedesátých byl postaven obchvat Vrchotových Janovic (to už jsem zažil) a zbyly dva původní kroucené úseky - přes vlastní Voračice a od Vrchotových Janovic do Olbramovic-Veselky (dříve se psalo Votice-Veselka). Potom ještě byly postaveny nové mimoúrovňové křižovatky na Skalce a u Olbramovic. |
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Neděle, 27. dubna 2014 - 11:15:01 |
|
Cogwheel: tu Baťovu mapu jsem viděl in natura u kolegy v práci v provedení nástěnném. Ale kolega je už dlouho mrtvý a mapa kdesi.... |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2353 Registrován: 1-2012
| Odesláno Neděle, 27. dubna 2014 - 14:43:39 |
|
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22917 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 27. dubna 2014 - 23:50:26 |
|
Cogwheel - de o reprodukci z ještě předválečné Baťovy knihy "Budujme stát pro 40 000 000 lidí" Zde by se hodilo uvést, že se jednalo o Baťu Jana Antonína, bratra a strýce Bati Tomáš staršího, resp. Bati Tomáše mladšího. Kolský - Prý je z roku 1925. Jak již bylo uvedeno výše, tak "mapa" je z roku 1937. Dle pamětníků úsek "křižovatka Skalka u Příbrami - odbočka nad Vojkovem do Minártic a Bezmíře" byly dokončeny v roce 1939. Dle encyklopedie mostů byl most přes Vltavu ve Vestci postaven 1936. Ano, to by mělo souhlasit.
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22918 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 27. dubna 2014 - 23:57:28 |
|
Zdepa - Pokud někoho zajímá hloubějí "drátování" Smíchova, tak je to jednoduše a prostě popsáno ve staniční kronice. Jednalo se o 5 koleji. Rozšíření přišlo v roce 1942 (což bych nečekal) No výborně, to zapadá do mojí teorie, že na začátku války byly nějaké práce na rozšíření elektrického provozu - zřejmě na rameni Praha-Smíchov spol.n. - Praha-Vršovice seř.n. - Praha-Malešice (?) - skutečně zahájeny, a dokončeny byly asi po roce 1946, viz ten nedávný sken nějakého toho příslušného dokumentu z té doby. A přestavba Smíchova za války a po válce je podle mě též trochu neznámá kapitola. Viz například tato fotka: Nad Kremákem je dobře patrný stožár, který ale není kompletní a skoro určitě nenese žádnou trolej. Jestli to nějak souvisí s úpravami při stavbě ostrovního nástupiště, která někdy v té době též asi probíhala?
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5166 Registrován: 6-2002
| Odesláno Úterý, 29. dubna 2014 - 10:29:29 |
|
McBain: Já si myslím, že ostrovní nástupiště se začala stavět na Smíchově až po válce. Podle leteckých snímků z roku 1953 sice už něco existuje a asi i funguje, ale nevypadá to dokončeně.
|
SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.69.136
| Odesláno Úterý, 29. dubna 2014 - 20:46:49 |
|
Vámos: Nedostal náhodou Smíchov v pětačtyřicátém také svůj příděl amerických bombiček? Jako Plzeň, Klatovy, Cheb a řada dalších stanic... |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22926 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 29. dubna 2014 - 23:31:52 |
|
Vámos - Podle leteckých snímků z roku 1953 sice už něco existuje a asi i funguje, ale nevypadá to dokončeně. To souhlasí, nějaké první úpravy Smíchova začaly už někdy ve 40tých letech, možná už za války. SŽ - Nedostal náhodou Smíchov v pětačtyřicátém také svůj příděl amerických bombiček? Pokud vím, tak jediné pražské nádraží, které dostalo "svůj příděl amerických bombiček", bylo Libeň horní.
|
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3485 Registrován: 9-2004
| Odesláno Středa, 30. dubna 2014 - 15:54:58 |
|
Na těch sovětských "světoforech" na Smíchově je na skříňce rok výroby 1953. |
Jirkac
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 1-2009
| Odesláno Pátek, 02. května 2014 - 00:48:47 |
|
Spolek pro veřejnou dopravu na jihozápadní Moravě o.s. |
|
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 121 Registrován: 2-2013
| Odesláno Pátek, 02. května 2014 - 11:02:15 |
|
Vyšehrad : existují fotky prostor pro cestující?Nikde jsem nic nenašel. |
Simba Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1657 Registrován: 7-2008
| Odesláno Sobota, 03. května 2014 - 15:09:40 |
|
eNko: fotky jsou problém, nepochybně jsou někde nějaké v archivech, ale ze současnosti asi nikoli - budova je majetkem soukromé spol. TipEstate, plány jsou pak v Národním archivu, něco málo z nich je i v knize Česká nádraží IV.
4.ŽELEZNIČNÍ KORIDOR I NA FB! - www.4koridor.cz Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 122 Registrován: 2-2013
| Odesláno Sobota, 03. května 2014 - 16:17:41 |
|
Tohle je mi známo,ale celkově mě zaráží,že nikde jsem nenarazil na žádné fotky,byť třeba z první republiky.Přitom např.pokladny tam jsou stále zachovalé.To samé u údajné vlečky a býv.závorářského stanoviště.Plánků je fůra,ale fotky chybí. |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Sobota, 03. května 2014 - 16:45:53 |
|
Přátelé, toto je výřez z normálie staniční budovy Lampertice (trať Královec - Žacléř), vystavěné podle normálie ÖNWB - staniční budovy typu A místních drah společnosti. (Pramen: Svět železnice 1/2013, příloha ke článku Zd. Hrdiny Z historie místní dráhy Královec - Žacléř.). Zajímalo by mě, jestli na našem území byla tato normálie použita ještě někde jinde a jestliže ano, pak kde. Děkuji předem za informace. |
Erwin Neregistrovaný host Odeslán z: 86.61.158.141
| Odesláno Sobota, 03. května 2014 - 17:30:13 |
|
Pokud by chtěl někdo mít Baťovu mapu dálnice, viz. "Budujme stát pro 40 000 000 lidí" v ruce, pak před cca 3 měsíci vyšla jako samostatná příloha časopisu Historie. (Samozřejmě uvnitř byly články a další materiály týkající se plánu "budování státu pro 40 000 000 lidí".) |
balik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2044 Registrován: 11-2002
| Odesláno Sobota, 03. května 2014 - 21:54:27 |
|
Erwin: Celá publikace je na ulozto.
|
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2831 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 08:09:00 |
|
To samé u údajné vlečky a býv.závorářského stanoviště. Plánků je fůra,ale fotky chybí. Občas se dá na něco narazit, třeba v archivu ČTK z 18. VIII. 1951: Vzorná pracovnice závorářka Alžběta Soukupová na stanovišti Praha-Vyšehrad sleduje ze služební místnosti projíždějící vlak. |
Jchqs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 156 Registrován: 1-2006
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 12:01:05 |
|
eNko 122: Něco z doby před cca 10 lety jsem nafotil přes sklo a jiné zábrany. |
ze škodovky Neregistrovaný host Odeslán z: 185.15.111.26
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 13:18:58 |
|
jojo...tenhle krytý peron mě vždycky z hlediska architektury fascinoval!!!škoda že už neexistuje škoda tohoto skvostu |
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 123 Registrován: 2-2013
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 13:44:54 |
|
Prima,alespoň něco!Díky!To stanoviště jsem ještě zažil jako zácvikář,měl jsem babu na oběžníku,ale nikdy jsem se tam nedostal.Ani netuším,zbylo-li z něj něco,ale asi ne.V ČTK jsem hledal,tohle mi uniklo.Za tu hrázděnou čekárnu by někdo měl být zastřelen.Mě fascinuje,jak vždycky někdo pronese,že odstřel Těšnova byl komunistické zvěrstvo,ale o cíleném chátrání Vyšehradu ani slovo. Vyšehradský most |
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 124 Registrován: 2-2013
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 14:17:05 |
|
|
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2832 Registrován: 9-2005
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 14:43:51 |
|
Když už jsme u toho, stanoviště 22 se nacházelo v Praze kde? Nějak nemám do čeho bych se na jeho polohu podíval. Opět zdroj ČTK z 12. 12. 1950... Ve službách ČSD se osvědčují ženy. Strážná a závorářka Albína Podbranná pracuje v Praze na stanovišti 22. |
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 18:11:42 |
|
eNko: a co se s tou čekárnou mělo udělat, aby to bylo správně? Měli v ní zůstat bezďáci, kteří by ji dříve nebo později zapálili? Měla se obehnat plotem z larsenek? K chátrání budovy Vyšehradského nádraží tolik, že specialisti od památkářů a SŽDC by měli dostat nakopáno. Majitel v pohodě čeká, až barák spadne... A už mu moc nechybí, jezdím kolem dlouhá léta a koukám se. |
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 125 Registrován: 2-2013
| Odesláno Neděle, 04. května 2014 - 18:45:40 |
|
Omlouvat neschopnost a nezájem státu vymáhat právo,tím že by to bezdomovci stejně zapálili,no nevím.Kdyby se stejnou logikou uvažovali němci,kteří rekonstruovali jejich hřbitov na Vinohradech,včetně kaple a domku hrobníka,kde právě rekonstrukcí tyto objekty zachránili před devastací od bezdomovců. |
Simba Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1667 Registrován: 7-2008
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 00:34:55 |
|
K Vyšehradu: budova patřila původně RSM ČD a.s. Ač město Praha mělo zájem a dráhy jej mohly bezúplatně převést, neučinily tak a "výhodně" jej prodaly za 45 mega soukr.spol. Tip Estate se sídlem kdesi na nějakých ostrovech. Za zinkasované peníze se opravilo nádraží ve Vršovicích (též pod památk.ochranou), kde mj. RSM Praha sídlí a má zde kanceláře. Jeho současný stav je ostudou všech zúčastněných v celé poplyšákové historii. A je jen zvláštní, že město, potažmo stát objekt nevyvlastní - zákonné prostředky na to jsou ! Navíc, když budova je již staticky narušená a bezprostředně začíná ohrožovat své okolí, tedy i kolemjdoucí. Největší chybou bylo, že nádraží se zcela nesmyslně přestalo využívat a SŽDC nadále tvrdošíjně prosazuje zastávku jinde (protože oblouk, což je "argument" jak hrom, i jinde jsou zastávky v oblouku a nikomu to neva). Demolice hrázděné čekárny (též památkově chráněné) byla učiněna bez povolení. (Příspěvek byl editován uživatelem simba.)
4.ŽELEZNIČNÍ KORIDOR I NA FB! - www.4koridor.cz Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 22931 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 11:04:38 |
|
Největší chybou bylo, že nádraží se zcela nesmyslně přestalo využívat Kdy vlastně?
|
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 126 Registrován: 2-2013
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 11:30:00 |
|
Dle želpage : Dne 29. května 1960 přestala stanice sloužit osobní přepravě, a stala se pouze výhybnou. |
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 18:14:10 |
|
eNko: takže znova - CO SE S TOU ČEKÁRNOU MĚLO UDĚLAT???? Stačí odpověď ve stylu "zrekonstruovat pro pracoviště centrální lampárny" (pozor, použita míra nadsázky větší než velká!!!) |
Simba Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1668 Registrován: 7-2008
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 18:47:23 |
|
Čekárna Vyšehrad: měla se zabezpečit proti neoprávněnému vstupu (mříže, zazdít apod.), rozhodně ne protiprávně zbourat - bohužel v českém Absurdistánu bez následků či směšnou pokutou.
4.ŽELEZNIČNÍ KORIDOR I NA FB! - www.4koridor.cz Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 127 Registrován: 2-2013
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 19:23:33 |
|
Co se s ní mělo dělat?S jediným objektem tohoto typu u nás?Na to je potřeba se ptát?Odpovím,rekonstruovat a zabezpečit.Když to jde němcům s márnicí na Vinohradech,šlo by to i nám. |
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 20:03:31 |
|
eNko: rekonstrukci chápu. Ale to zabezpečení by vypadalo jak? Aby bylo funkční a trvalé? Myslím, že něco takového by unikátnímu objektu na kráse nepřidalo.... Já jsem hnusný realista a tak bych navrhl přenesení do areálu železničního muzea (Lužná?). Ale už je pozdě... |
SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.69.136
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 21:50:45 |
|
Ač město Praha mělo zájem a dráhy jej mohly bezúplatně převést... No, a pak se mohli členové představenstva jako statutárního orgánu a.s. zpovídat u soudu za škodu ve výši 45 milionů korun, za kterou by ručili veškerým majetkem. Btw. jsem zvědav na další osud další "památky" v Ústí nad Orlicí... |
Simba Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1669 Registrován: 7-2008
| Odesláno Pondělí, 05. května 2014 - 23:00:47 |
|
SŽ: Ústí nad Orlicí mohlo být využíváno i nadále, kdyby se chtělo - jenže natruc se nechtělo - co s ním bude je jasné ... jenže Vyšehrad je jiná kapitola, nikdy to nemuselo takto dopadnout, o té potencionální škodě lze s úspěchem pochybovat, navíc proč by nemohlo RSM sídlit zrovna tady, rozhodně je Vyšehrad architektonicky cennější než franzjosefsky typizované Vršovice, u kterých by ta oprava taky nestála tolik, kdyby se na budovu desítky let nekálelo
4.ŽELEZNIČNÍ KORIDOR I NA FB! - www.4koridor.cz Nápis z kavárny vypovídá o době jasně: "Ne, wifi u nás opravdu nehledejte. Povídejte si." |
|
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 05:46:30 |
|
já bych si ještě "píchnul" do památkářů. To je taky parta expertů, stačí jmenovat krkonošskou Petrovku... Sebekrásnější stavební památky bez dalšího využití jsou k ničemu a stejně spadnou, protože nejsou prachy na údržbu. |
Rambuteau Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 293 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 09:23:52 |
|
Ústí nad Orlicí mohlo být využíváno i nadále, kdyby se chtělo - jenže natruc se nechtělo Pod tím si máme představit co? |
SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.149.3
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 10:43:15 |
|
Simba: Potenciální škoda by spočívala v tom, že něco, za co ČD dostalo 45 MKč by dali městu zadarmo. Čili by nekonali s péčí řádného hospodáře. Doporučuji Občanský zákoník, Zákon o obchodních korporacích a Trestní zákoník. Zábavná četba pro statutární orgány akciovek, s.r.o. a dalších. Jednou jsem byl účasten akce, kdy bylo třeba do budovy z 20. století v centru Prahy dát strukturovanou kabeláž pro LAN. Nikdo si nedokážete předtsvit ten řev památkářů... Už vidím, jak se nádraží Vyšehrad přizpůsobuje potřebám kanceláří. Btw - i Vyšehrad byl postaven za Franze Josefa, císaře a krále :-). A co se týká Vršovic - nevím odkud jsou bydlištěm lidé tam pracující. Ale protože jsou od ČD, tak bych tipoval, že řada jich do práce nebo za pracovními úkony jezdí vlakem. Osobáky na Vyšehradě jaksi nestaví od roku 1960. A Ústí? Barák jako kráva na samotě kus za městem, uprostřed kolejiště. Hmm. Další etapa bude zazdění všech otvorů, aby se tam zamezil přístup místních bezďáků a smažek a modlení se odpovědných funkcionářů, aby to spadlo, až oni budou v důchodu/nebo alespoň na dovolené. Hlavně, že se kvůli tomu předělával projekt přestavby... |
Kolský Neregistrovaný host Odeslán z: 90.182.52.35
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 12:16:34 |
|
A za všechno mohou naši nezodpovědní předci. Jak jen mohli, tak stavěli nemovité kulturní památky...... A tím nám přidělali mnoho starostí a výdajů..... |
SŽ Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.149.3
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 13:56:49 |
|
Kolský: Ale vůbec ne. Jen mi nejde do hlavy, že v takové Francii i jinde slouží stále lidem k životu, nejen jako muzea. Ono jde totiž o to, že na jednu stranu je třeba mít úctu k hostorii a jejím památkám a na druhou stranu by bylo vhodné respektovat potřeby lidí. A zatímco v té Francii slouží např. řada zámků a paláců k trvalému bydlení jejich majitelů, protože se jejich interiéry přiměřeně modernizují a přizpůsobují, tak u nás se raději věci nechají dovést do podoby Potěmkinových vesnic a la Palladium a jiná zvěrstva ve stylu "historická" fasáda a za ní hnus. Když budeme rigidní - nemělo by se z té budovy v Ústí nebo na Vyšehradě vytrhat elektrické vedení? "Původně" tam nebylo. Nemělo by se zbourat Nové Město pražské? nezkazilo panorama Starého Města? Nakonec - viz diskuse o parních lokomotivách a jejich opravách a rekonstrukcích. Kdyby se totiž k tomu Vyšehradu přistupovalo s rozumem a ne zaťatě, tak se s ním něco užitečného dalo udělat už před 30 - 40 lety. Ale pokud si to dobře pamatuji, tak spory s památkáři kolem jeho rekonstrukce byly už někdy na přelomu sedmdesátých a osmdesátých let. |
eNko
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 128 Registrován: 2-2013
| Odesláno Úterý, 06. května 2014 - 14:15:20 |
|
Byl jsem osobně u jednání s památkáři,když revidovali čekárnu v Nuslích.Ti blbci se mohli pominout,že tam dráha dala současné informační systémy pro cestující! |