K-report
 

Historie železnic  

Diskuse K-report » Archiv 2014 » Železnice » Historie železnic « Předcházející Další »

  Dialog Autor Příspěvky Stran Posl. příspěvek
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 01. 2014hank60 13-01-14  17:36
Archiv diskuse Historie železnic do 01. 02. 2014Colonel3260 01-02-14  16:23
Archiv diskuse Historie železnic do 04. 03. 2014XA60 04-03-14  13:12
Archiv diskuse Historie železnic do 18. 03. 2014hjk60 18-03-14  20:41
Archiv diskuse Historie železnic do 13. 04. 2014Kuřil_p60 13-04-14  21:12
Archiv diskuse Historie železnic do 21. 04. 2014Zdepa60 21-04-14  21:21
Archiv diskuse Historie železnic do 06. 05. 2014eNko60 06-05-14  14:15
Archiv diskuse Historie železnic do 24. 06. 2014Simba60 24-06-14  23:09
Archiv diskuse Historie železnic do 16. 07. 2014McBain60 16-07-14  08:26
Archiv diskuse Historie železnic do 02. 09. 2014hank60 02-09-14  20:37
Archiv diskuse Historie železnic do 11. 09. 2014Modřaňák60 11-09-14  20:23
Archiv diskuse Historie železnic do 03. 10. 2014hank60 03-10-14  11:01
Archiv diskuse Historie železnic do 31. 10. 2014danik60 31-10-14  06:08
Archiv diskuse Historie železnic do 08. 11. 2014Tempotaxi60 08-11-14  18:58
Archiv diskuse Historie železnic do 09. 12. 2014Plešoun60 09-12-14  06:16
  ClosedUzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.        

Autor Příspěvek
Alf
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 6262
Registrován: 9-2003

Odesláno Neděle, 21. prosince 2014 - 11:51:37   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

http://hradec.idnes.cz/vechtrovny-a-strazni-domky-konci-dqo-/hrad ec-zpravy.aspx?c=A141215_2124339_hradec-zpravy_kvi

A není to jen trať do Meziměstí..zde diskutované demolice i na trati HK - Lichkov.. minimálně 3 domky zmizí..zůstávají jen ty v soukromém vlastnictví..

..pořádná mašina má kotel a komín..
U58
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.71.8.157
Odesláno Pátek, 26. prosince 2014 - 17:38:56    Odkaz na tento příspěvek  

Neotvírati dveře dokud vlak nezastaví !

zatímco dnešní se zákony musí třeba i 50x novelizovat, aby aspoň trochu fungovaly, ten železniční z roku 1851 byl použitelný celých 80 let !
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1790
Registrován: 7-2005
Odesláno Pátek, 26. prosince 2014 - 21:43:04   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Možná to patří sem, ale dal jsem to i do vleček.
Svého času se polemizovalo o době zrušení vlečky do pražského Parku kultury a oddechu Julia Fučíka (Výstaviště). Vlečka byla odbočkou z hlavní větve vedoucí do podniku Elektrosignál ze stanice Praha-Bubny. Za výhybkou č.El 2 odbočila obloukem o poloměru 60 m, aby skoro kolmo překřížila tramvajovou trať. Vlečka končila v km 0,211.5. Po kontrole stavu v roce 1957 a konstatování technické nevhodnosti, podal 16.5.1957 Odbor kutury ÚNV Praha žádost k Ministerstvu dopravy na zrušení. Důvodem byly vysoké náklady na údržbu a nepotřebnost. Vlečka byla naposledy použita v roce 1956, kdy bylo přistaveno 15 vozů (pravděpodobně v souvislosti s přestavbou a výstavbou PKOJF). Zrušení potvrdilo MD čj.29459/57 z 23.7.1957 a 6.9.1957 se sešla komise k potvrzení stavu po likvidaci
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 922
Registrován: 1-2009
Odesláno Sobota, 27. prosince 2014 - 16:44:22   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa
Vlečka před odbočením ke Strojnickému paláci se dále větvila a další část pokračovala podél náspu bývalé Buštěhradské dráhy. Zarážedlo bylo asi 25 m před železničním mostem přes ulici Dukelských hrdinů. Tato vlečka obsluhovala Schwarzenberskou pilu (dnes je zde autobazar). Navážela se kulatina a odváželo řezivo. Obyčejně zde stávaly dva nákladní vozy.
Park kultury a oddechu J. Fučíka byl veřejnosti plně odevzdán v červnu 1954. Před vstupem do parku bylo instalováno 5 fontán s barevným osvětlením.
BmbČ
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 6523
Registrován: 1-2007

Odesláno Sobota, 27. prosince 2014 - 18:28:56   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Věděl by prosím někdo, co bylo pracovní náplní funkce "posluhovačka rychlovlaků"? Jednalo se jen o úklid? Ve stanici Č. Budějovice byly v roce 1926 ve stavu tři...
Díky.

Skutkové předkův buďtež chloubou i výstrahou potomkům!
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1794
Registrován: 7-2005
Odesláno Sobota, 27. prosince 2014 - 19:42:15   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  


Na různých PVV se objevily různé mašiny - viz fotky, ale všechny stojí na kolejích vlečky k někdejší strojovně Výstaviště. V roce 1949 se řešila případná rekonstrukce vlečky (viz plánek), ale evidentně k ní nedošlo a zůstala v původní podobě - tzn. žlutá čára.
Vývoj vlečky na Výstaviště je také zajímavý. Původně měla odbočovat z trati StEGu a její projekt se začal projednávat již v roce 1890 společně s projektem stavby zastávky Stromovka. Nakonec vlečku postavila Buštěhradská dráha.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2379
Registrován: 7-2006

Odesláno Sobota, 27. prosince 2014 - 22:30:43   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zdepa - také něco přidám, rok 1919, kusá kolej Karlo-Schwazenbeskému skladu dříví.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Cogwheel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2928
Registrován: 1-2012

Odesláno Neděle, 28. prosince 2014 - 19:22:26   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tento Váš plánek je zajímavý i z toho hlediska, že v levém dolním rohu zachycuje část někdejšího depa Buštěhradské dráhy, kde byla i rotunda a točna.
Nahoře zase - není to pozůstatek vlečky někdejší Strousbergovy vagónky? (V areálu bývalé vagónky později působila firma Vincenz Gečmen.)
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1800
Registrován: 7-2005
Odesláno Neděle, 28. prosince 2014 - 23:12:17   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tebe Jirko zajímá výtopna Buštehradské dráhy v Bubnech ?
Tak plánek s malou točnou je 1896 a ten s velkou 1908
Zdepa
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 1801
Registrován: 7-2005
Odesláno Neděle, 28. prosince 2014 - 23:15:10   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Takhle vypadala zastávka Výstaviště v roce 1896 a pak v roce 1920, když byla vlečka do elektrárny
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2380
Registrován: 7-2006

Odesláno Neděle, 28. prosince 2014 - 23:16:44   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Lepší plánek - Bubny (Bubna), depo.

Dole na plánku je.
== Továrna na stroje Anton Fross-Büssinga Liberta ==

mezi lety 1920-1931
Bubenská 37


Zakladatelem firmy byl jistý Heinrich Büssing (1843 – 1929),
tento pán se narodil jako syn vesnického kováře v Nordsteimke u Fallerslebenu, vystudoval techniku v Braun­schweigu
a pustil se do podnikání, byl držitelem značného množství patentů, především v oblasti zabezpečení železnice a užitkových
automobilů.
Ve svých šedesáti letech se vrhl na výrobu automobilů a tak v roce 1903 vznikla jeho první 3-tuna s pohonem zadních kol.
Pohon obstarával dvouválcový motor s rozvodem OHC, o rok později zkonstruoval čtyřválec, který zabudoval do autobusu
a založil tak první autobusovou linku v Německu. Jeho autobusy sklidily ohromný úspěch a putovaly například do Londýna.
Od roku 1907 vyráběla jeho nákl. automobily rakouská firma Fross-Büssing, roku 1931 došlo ke spojení s berlínskou NAG
(Neue/Nationale Automobil AG) a vozy měli na přídi obě značky NAG Büssing. V letech 1949 -1960 se firma stala opět rodi-
nným podnikem. Pokračovalo se ve vývoji středně těžkých a těžkých nákladních automobilů, tahačů a autobusů.
V roce 1960 se firma stává akciovou společností a v roce 1962 součástí koncernu Salzgitter AG, v původním závodě v
Braun­schweigu zůstává výroba motorů a firma staví novou továrnu v Salzgitteru, po těžkém období dosahují dluhy firmy
obrovských částek (500 mil. marek) a Salzgitter AG firmu prodává MANu, ten zavadí v Salzgitteru výrobu vojenských a
hasičských speciálů, a firmu Büssing v roce 1971 zavírá. (zdroj: http://www.lepsipraha7.cz.)

Uprostřed plánku je továrna Julius Carow – továrna na výrobu zemědělských strojů, která byla založena roku 1862.

Pak je zde byla další továrna na výrobu armatury, čerpadla, slévárna šedé a kujné litiny.
inzerce: Ohlas od Nežárky, ročník 1876, číslo 6.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Cogwheel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2932
Registrován: 1-2012

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 10:21:46   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ad firma Vincenz Gečmen v Praze-Bubnech viz např.: http://knihovna.ntm.cz/Carmen/pl/detail/806/49488/DETAIL
Pozůstatkem po této továrně je název ulice "U Smaltovny".
Vladimír_b
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2508
Registrován: 6-2008

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 13:16:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Vážení a firmu Holešovická továrna na minerální oleje a tuky L. Peyrl v Praze byste v archivu neměli? Náhodou jsem na ni narazil v knížce Legie, můj život, Knihař, Pavel, Nakladatelství Academia, Praha, 2013. Kde autor popisuje jednu letní brigádu v roce 1948 u této znárodněné firmy. Pracoval tam na regeneraci minerálního oleje...
Děkuji

Trať 160
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2381
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 13:29:56   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel
Firma Vincenz Gečmen – slévárna železa a továrna na kuchyňské zboží, smaltované a kovové.
Uvádí se adresa Holešovice č.p. 205
U soudu obchodního v Praze byl při firmě Vincenz Gečmen v Praze vymazán výstoupivši společník Julian Gečmen (Národní listy 1893, ročník 33, výtisk 12). Julian byl společníkem v jednom cukrovaru a železárny Libčice.

Firma Julius Carow a zde se uvádí adresa Holešovice č.p. 304.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2382
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 14:21:23   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Vladimír-b
Holešovická továrna na minerální oleje a tuky Ludvík Peyerl, akciová společnost se sídlem v Praze II, ulice 28. října č. 12,

Cogwheel
Těch slévaren tam bylo více:
Továrna v Bubnech, č.p. 303.
firma Jac. Raubitschek, později Roubíček a spol.
slévárna a c.k. továrna na váhy
Eisengießerei, Wagen- und Maschinenfabrik

zdroj:http://www.lepsipraha7.cz.

Bethel Henry Strousberg.
... po roce 1873 kupuje a rozšiřuje výrobní kapacity vagonky v Praze Bubnech ...

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2383
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 14:56:32   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Cogwheel
Když porovnám všechny dostupná data (roky) v příspěvcích, tak Váš dotaz nějak nesedí.
Chce to jen stále do hloubky bádat, ale hlavně je potřebná mapa, kde jsou popisná čísla. Jinak to nedáme popisně dohromady. Čísla popisná nejdou za sebou, ale vše je na přeskáčku.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2384
Registrován: 7-2006

Odesláno Pondělí, 29. prosince 2014 - 21:07:02   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Krásně jsou popsané Holešovice a Bubny zde: odkaz je zde popsána železnice a dále továrny, dílny, provozovny atd. Přeji krásné noční čtení.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Cogwheel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2935
Registrován: 1-2012

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 08:00:55   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

To znám a mám už dávno staženo. V současnosti také probíhá zajímavá výstava o minulosti Holešovic+Buben v Muzeu hl.m. Prahy na Florenci (k výstavě vyšla i kniha).
Ještě upřesním, že na včerejším snímku+plánku od Vás je zachycen (již pro účely provizorního rozšíření výstaviště upravený) areál bývalé firmy Umrath, která vyráběla zemědělské stroje, jak je i uvedeno na: http://www.lepsipraha7.cz/wiki/Hole%C5%A1ovick%C3%BD_troj%C3%BAhe ln%C3%ADk Tato fabrika ležela jižně od Strojnické ulice a vlečku neměla.
Cogwheel
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2936
Registrován: 1-2012

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 08:48:17   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Při mapování zaniklých strojíren na nynější Praze 7 by se nemělo zapomenout také na firmu Martinka, která vyráběla materiál pro úzké drážky ještě před tím, než přišla Pražská akc. strojírna (Rustonka) se sortimentem "patentovaných přenosných železnic soustavy Dolbergovy".
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2385
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 11:24:52   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Ludvík Peyerl

Martinka a spol. továrna na stroje a kotlárna.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 923
Registrován: 1-2009
Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 13:15:19   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Po uvolnění pozemků po zrušené smaltovně byly zde vystavěny čínžovní domy. Strojnická ulice byla přečíslována (orientační čísla). Já jsem za protektorátu bydlel ve Strojnické č. 19, dříve č. 17.
Židé nebyli soustředění ve Veletržním paláci, ale na Novém výstavišti. Výpovědi přeživších židů to potvrzují.
Veletržní palác sloužil veletrhům až do roku 1951, kdy se do objektu nastěhovaly firmy PZO.
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5036
Registrován: 2-2009
Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 13:43:22   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Přidávám ještě jednu mapu, kterou jsem jaksi omylem zaslal do sekce modely
Bram
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 4658
Registrován: 4-2003
Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 14:54:26   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Koukám na fotku od diskutujícího Zdepa z Výstaviště, přesněji tehdy PVV a co nevidím: Parní lokomotiva typu ČKD BS 200. Že by to byla jedna z těch dodnes zachovalých a provozních? Třeba ta, která má dnes číslo 213.902?[wink]
Modřaňák
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 924
Registrován: 1-2009
Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 16:13:53   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Neví někdo co to bylo za fabriku na pozemku v Bubenské ulici - Antonínské (možná Farského). Díky
Vámos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5286
Registrován: 6-2002

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 19:39:35   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Modřaňák (924):
A nezasahoval tam areál továrny na klobouky bratří Böhmů, která stála i na místě budovy Elektrických podniků?

Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Vše o historii značek v Česku najdete v knize:
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2386
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 20:22:30   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Modřaňák
Mapa Prahy 1938.

č.p. 438 - pivovar ???
naproti přes ulici Bubenskou č.p. 411 a 415 by měla dříve stát továrna Šalamoun a Linhart Bondy sestrůjná dílna železářská, stavební zámečnictví a mostárna (asi, zatím nemám 100% podklady).

Čp. 415 - firma L.G.Bondy - velkoobchod se zbožím železářským a kovaným, plechem železným a traverzami


Jak jsem psal výše, vše záleží na č.p., která se postupně změnila a někde se nechala. Na přesné určení se potřebuje mnoho času a hledání po archívech. Ale přesto plno zůstane jen v dohadech.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Vámos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5288
Registrován: 6-2002

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 20:58:39   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:
Podle mě Modřaňák myslel ten blok, kde v roce 1938 už stojí činžáky (od č.p. 421 výše).

Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Vše o historii značek v Česku najdete v knize:
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2387
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 21:58:01   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mapa asi po roce 1920.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Vámos
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5290
Registrován: 6-2002

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 22:25:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi:
Ta mapa je dost po roce 1920. Že bych řekl určitě po 1930 a spíš dokonce po 1935.

Stojí budova Elektrických podniků a Veverkova ulice je prodloužena už i jižně od dnešní Milady Horákové. Domy v ní stojící jsou z let 1936-37. Předtím tam byla Kudliczova slévárna.

Historie SPZ v Čechách, na Moravě a ve Slezsku

Vše o historii značek v Česku najdete v knize:
Poznávací značky v Čechách, na Moravě a ve Slezsku
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2388
Registrován: 7-2006

Odesláno Úterý, 30. prosince 2014 - 22:30:04   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Modřaňák
Antonínská ulice podle některých pramenů vznikla ve starých Holešovicích spojením bývalé ulice Kloboučnická s novou zástavbou. Měří cca 100 m. Ulice nese pojmenování od roku 1938 podle kostela sv. Antonína, u kterého ústí na Strossmayerovo náměstí.
Asi opravdu se bude jednat o Vídeňskou firmu Brüder Böhm. Která založila svou druhou továrnu na klobouky roku 1884 v Bubnech. Zaměstnávala 1200 lidí. Výroba byla přesunuta do Nového Jičína. Původní adresy: čp. 412, 413, 416 .
Dále v čp. 414 - Kraus Berthold továrna na stroje hospodářské, později areál využit firmou Brüder Böhm.
Farského ulice měří cca 125 m. Ulice nese pojmenování po ThDr. Karlovi farském, spoluzakladateli Církve československé husitské, od roku 1947. V letech 1927 – 1947 se nazývala Stossmayerova.

Vámos - omlouvám se, máš pravdu.

Poznámka
Společnost byla založena ve Vídni v roce 1848 od 19 listopadu, se stala veřejným obchodním sdružením. Prvními členy jsou Bernhard a Neftalím Böhm. V roce 1880 jejich synové Jindřich, Zikmund a Leopold, kteří studovali klobouky v Anglií a staly se spolupracovníky. V roce 1897, slavný vídeňský fotbalový klub "SK Rapid Wien" vznikl u vídeňské továrny Böhm. Jeho hráči, trenéři byli pracovníci a inženýři od továrny Böhm.

(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Kejml
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 129
Registrován: 6-2005

Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 00:53:47   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

K příspěvku PLEŠOUNA o začátcích uhlí na železnici přidávám text, na který jsem náhodou narazil v knize od A.Adamuse Pohled do dějin Severní dráhy Ferdinandovy po stoleté činnosti 1836-1936.

Upozornění: Tento text neprošel jazykovou ani obsahovou korekturou a může být čten pouze na vlastní nebezpečí! [crazy]
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5041
Registrován: 2-2009
Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 06:25:21   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Tempotaxi - nebude ta mapa ještě později ? Dimitovovo náměstí, Partyzánská, Kalininova třída mi nějak s předválečnou republikou nesedí.
Nejsem ale historik, tím méně badatel, proto se ptám.
Bram
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 4660
Registrován: 4-2003
Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 07:44:26   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Mad noodle2: Dovolil bych si odhadovat, že výřez z mapy Prahy, který sem dodal Tempotaxi, je patrně z let 1948 či 1949, prostě už doba lehce poúnorová. Jsou zde názvy ulic nové a v závorce původní např. Sokolovská (Královská třída). Zaujal mne též název dnešní Pernerovy ulice v Karlíně - UNRRA (Žižkova ulice).
Naopak název Dimitrovovo náměstí opravdu ukazuje, že mapa není starší, než z roku 1948, neb jak jsem zjistil, tak teprve od té doby se tak dnešní Ortenovo náměstí jmenovalo..... Navíc je tam takový zajímavý kontrast: Masarykova škola na Dimitrovově náměstí, což moc k sobě nepasuje[nene].

Čili bych opravdu odhadoval na dobu lehce poúnorovou, dokud názevy jako UNRRA či Masaryk nezačaly těžce vadit....

Jen pro zajímavost: Mám totiž tutéž mapu, ale z doby první republiky, myslím, že rok 1925 (pro upřesnění bych musel mapu hledat, ale to se mi teď nechce, protože v bytě maluji). Mapa vypadá úplně stejně (míněno její provedení, ne obsah), jen ulice jsou s jinými názvy a určité čtvrti jsou ještě nezastavěné, například Karlín (zejména oblast přístavu) vypadá dosti jinak, atd. Odhadoval bych tedy, že ten, kdo mapu tehdy vydal, pokračoval v tomtéž asi i za protektorátu a teď vidíme, že i v době poúnorové. Ale už mu asi nakladatelství nepatřilo a nejspíš někde u lopaty přemýšlel, co že to do února 48 dělal tak špatně......
Mad_noodle2
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 5042
Registrován: 2-2009
Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 08:16:00   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Bram - děkuji za info.
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2389
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 11:17:58   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Omlouvám se za mapu. Strejda google to špatně určil. Právě na webech jsou u mapy několik rozdílných dat. Já jsem se zaměřil jen na určitý bod na mapě a další názvy ulic jsem už nezkoumal.
Je to moje bl..pi,pi,pi,pi.[angry]
Na holešovických vlečkách je právě zajímavá jiná věc. Narazil jsem na informace, že provoz na vlečkách zajišťovalo kralupské depo v době parního provozu (za 1. republiky). [masinka]

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2390
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 15:26:50   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Zde už je rok přesně.
mapa_1884, Kniha Stavební vývoj Holešovic – Buben Praha VII.


Předtím tam byla Kudliczova slévárna.
Topení odkaz a odkaz.
Další krásná poznámka: Kudliczova slévárna - naftový motor.
Zdroj: Výzkumné spalovací motory, bakalářská práce, autor Martin Chromý.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]
Tempotaxi
Registrovaný uživatel

Číslo příspěvku: 2391
Registrován: 7-2006

Odesláno Středa, 31. prosince 2014 - 17:25:49   Poslat uživateli soukromou zprávu Odkaz na tento příspěvek  

Kudliczova slévárna - požár

Zdroj: Národní politika 1904,výtisk 18.8.

Prášek - 900 vagonů ročně, zajímavá přeprava po městě.

Zdroj: Národní listy 1908, výtisk 18.6

Dynamoelektrický kolos - další jistě zajímavá přeprava po městě.

Zdroj: Národní politika 1903, výtisk 21.8.

ŽOS Kladno - malovýroba osobních a nákladních vozů.[vypravci]