Život lok.475.149- od roku 1980. 10.12.76 z Chom. do Lovosic. Od 11.12.78 zál.dráhy-stojí na popel.koleji. Od 1.12.79 Lovosice na topení- odroč.do 5.10.80, od 25.4.80 zál.depa, od 5.10.80 Lovosice byla dále odročena, od 5.1.82 topí už v Děčíně budovy depa do 24.2.83,od 16.11.83 topí Saskou topírnu v Děčíně, leden 85 topí halu v DČ, 3.85 topí Saskou top., od 27.11.85 topí budovu depa v DČ do 24.4.86, od 26.10.86 topí budovu depa do března 87, dále již bez topení v období leden až prosinec 1990 stojí nas 121.koleji. další údaje o lok.řady 475.1 v DČ A LOV mám také podchyceny. Vyšel o tom i článek v Dráze.}

Na topení alespoň počátkem 80.let byla ještě pojízdná vlastní silou?resp.víceméně kompletní,nebo už jen očesaná jak bylo zvykem u "K" ve většině dep..?

Vážení....
Chtěl bych oslovit ty, kterým ježíšek přinesl knížku "Anatomie parních lokomotiv"
Velice by mě zajímal názor ostatních na tuto knihu ....
Za sebe bych řekl je to takové povídání o mašinkách kdy by si mohl průměrný kluk udělat obrázek o tom jak lok. funguje a k čemu co slouží. Pro ty více zvídavé se mi to líbí jako takový začátek před tím než si veznou do ruky skutečnou příručku...
Ovšem jako zápor tu nacházím nedostatky třeba v terminologii, v některých nákresech a např. v ne úplně přesném pojednání o vermování L. napaječem. Dál se mi zdá ne uplně přesné pojednání o parním stroji a to hlavně v části o "plnění" a trofimovkách , hlavně náčrtu...
Za případné názory děkuje má zvědavost...

Asi tady jste přeborníci na Šlechtičny, prosím o identifikaci ke které patří tyto tendry 935.0180 a 935.0175. Na revaš přikládám obrázky.

Za přeborníka jsem se nikdy nepovažoval, ale 475.128/935.0175 a 475.153/935.0180.

Zdravim: chtěl bych se zeptat jestli někdo nemá fotku z provozu 475154 děkuji.

JACE: když vidím tvou fotku 475.179 z Ústí n/L hlavního nádraží, tak přihodím pro zajímavost jinou, která mi včera náhodou prošla skenrem. Je na ní taky 475.179 v Ústí na hlavním nádraží, ale něco je na ní jinak

Strany jsou pro straníky, OF je pro všechny! Joo to už je nějaký ten pátek..a hrdě americká vlajka k tomu..

ddddDíky za identifikaci a přidávám z Č.Lípy 464.001 a 477.043 (ta v tu dobu dorazila z depa Zvolen)obě netušily, že mají před sebou tak dlouhý život. K té 475.179 to byl zvláštní vlak Děčín-Plzeň a zpět k oslavám ozvobození Plzně americkou armádou.

honza475 - tak to by zajímalo asi hodně lidí. Já např. ještě žádnou neviděl. Myslím ,že asi ani neuvidím. Jen bouračku z Trnovan.
JACE - opravdu hezký.
Baja- takže ,radši nekupovat?

Baja - já myslel, že děláš v Lužné v muzeu ČD a že máš párovky v malíčku?

Baja, Lakro,... Ad kniha Anatomie parních lokomotiv... Koupil jsem ji ještě před Vánocemi, ale...

Považuji se za laika badatele, ale i se svými znalostmi jsem v knize narazil na řadu chyb, díky kterým jsem knihu přečetl zhruba do poloviny, dále mě nějak přešla chuť.

Na druhou stranu ale oceňuji autorovu snahu o přiblížení dané problematiky široké veřejnosti. Pro nezasvěcené, kteří znají parní lokomotivu z obrázku, je to literatura rozhodně lépe čitelná, nežli příručka pro strojvedoucí z 50tých let. Ale člověku, který je od fochu nebo se o konstrukci parních lokomotiv zajímá více do hloubky, kniha nic nepřinese ani nedá...

Myslím že autor chtěl svým dílem hlavně oslovit mladší generaci čtenářů a přiblížit jim srozumitelnou formou, jak asi jednotlivé celky u parní lokomotivy fungují. To, že nejde o dokonalý popis funkcí, občas je chybný popisek u fotografie, že autor nepoužil správný odborný výraz, či je chybně nebo není vůbec opozicované schéma, je pro člověka, který o páře nic neví celkem vedlejší.

Grafická úprava knihy je totožná s předchozím titulem Parní lokomotivy ČSD, fotografie jsou pouze ze současnosti, výkresová číst je schématická. Obdobný titul na trhu není, na jedu stranu dobře, že kniha vyšla, na druhou je obrovská škoda, že kniha nebyla dotažena do větší dokonalosti a preciznosti. Vydání mi přijde hodně uspěchané.

Lakro - knihu nekupuj, budeš s největší pravděpodobností zklamaný. Člověk, který páru zažil na vlastní kůži, v titulu najde dost chyb...

Zde ještě odkaz na podrobnou recenzi:
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5130-Anatomie-parnich-lokom otiv/

Teď se kochám knihou z vydavatelství Corona - Parní lokomotivy řady 556.0. Hromada fotek, nádhera!!! Doporučuji všem...

Knížku neodsuzuju dokonce ji doporučím i "svým učedníkům" ovšem asi podtrhanou kde to trošku skřípe. Působí to na mě jako dobrá věc do začátku pro toho kdo o páře nemá páru....
Po přečtení hned přijdou na řadu příručky a praktické ukázky...

Ostatním bych to nevymlouval sice pár drobností hapluje ,ale je to psané hezky a dobře se to čte

add Čmelák... opakování je matka moudrosti...

spacula- 556.0-kniha- tiše ti závidím ,že si ji prohlížíš. Já ji taky koupil ,ale byla mi zabavena stím ,že bude dána k narozkám nebo svátku.
Jinak děkuju za napsání malé recenza o druhé knížce.
Tak se budu těšit na vydání druhého dílu o České stavbě lokomotiv.

Lakro - jen abys měl jmeniny či narozeniny někdy v dohledné době :-) Ta kniha je senzační, drtivá většina fotek ve formátu A4... No a v této fotoknize jsou náznaky, že by se mělo pracovat na monografii této řady - nedovedu si představit jednotlivé popisky všech 510ti štokrů, resp. kolik to bude svazků? O ptácích, kterých bylo vyrobeno 60, jsou dvě knihy + fotokniha. Celkem to je přes 1000 stran.
Jo a u popisku poslední fotky 556.0271 z lužné autor píše o avizované opravě dalšího štokra, který je v majetku ČD. Že by 0298???

Spaculo- no víš nejdříve by to bylo až v dubnu.Budu muset mít trpělivost. Co se týká monografie, tak je to pravda , mluvil jsem o tom s Vláďou Borkem a Radkem Frimlem a tvářili se odhodlaně. Držím jim palce a sháním fota od jednoho kamaráda, má některý čísla hezky nafocený na Slovensku i Moravě. Navíc fota nikdy nepublikovaný. Uvidíme.

Lakro- tu fotku z Trnovan mám a vím že jezdila na Slovensku ta nehoda se stala po roce co přišla k nám ale nevím do jakýho depa byla přidělena ale nechce se mi věřit že 475154 šla na Slovensko hned z výroby.

Lakro - když máš informace přímo od zdroje, neuvažuje se o monografiích třeba řad 475.1, 498.0 či 498.1? Albatrosů nebylo tolik, a ani není více fotek k vidění... Každopádně je to dobrá zpráva - je se na co těšit :-)

Honza475 -ona 475.154 přišla z Břeclavi (Snad někdo doplní životopis) a bohužel hned měla nehodu. Ona druhá účastnice 475.136 je focená asi jednou , ale aspoň je.
Spaculo - víš šušká se o 498.1 ,ale tady jsem na tenkém ledě. Sice jsem s Mírou Petrem mluvil ,ale zapoměl jsem se zeptat.

Lakro- fotku 475.136 má při odjezdu z Masarykova nádraží,a nevíš jak dlouho byla v Břeclavi 475.154

475.154 1948 Břeclav,18.11.1954 Blava vých.,24.8.1958 Leopoldov,1.9.1959 Zvolen,1.8.1962 Košice,11.11.1962 Chomutov

Baja: já nic neopakuju. A díky za minirecenzi té knihy. Koupil jsem si ji a nevěděl jsem, jestli jsem udělal dobře. Tak snad teda jo.

jace: prima fotky. nebylo by jeste neco ze starsich dob ze zatce nebo z chomutova? kdyztak klidne mail. diky, zdarec.

Tak to by mela býti 475.1049

,ještě s výstředníkovými tyčemi.

Rok 93 až 94.434.2218

PD- Díky moc za upřesnění datumů to je super.Rád bych tě poprosil o email chtěl bych se jěště zeptat na pár datumů k 475.1

Bdlm:to je ze Zubrnic?

2218 v utajení - Děčín

To je jasný, 2278 byla v tu dobu už nejspíš v hutích...

Přednosta - asi jo, a nejen to - měla jiný komín a jsa vystrojena malotrubným přehřívačem měla kratší přítokové roury s jedním ohybem. Tak alespoň tvrdí literatura - krátké roury malotrubný, dlouhé velkotrubný.....

Už se v tom krapet ztrácím. Jak vypadá 434.2218 teď?

Docela dobře.

Že jsem se tak blbě zeptal A nějaké foto by, prosím, nebylo?

Bdlm : Boris.
"My nesmíme ani naznačovat " , citace klasiků.

Chtěl bych odpovědět slušně, ale nic mě nenapadá...

Boris: Tak to my naznačovat můžeme. Lužná, 13. květen 2011.

honza475: adresu máš u příspěvku 30.prosince PD

KORTE: Dík, aspoň něco. Nějaký pokrok za tu dobu? Trošku škoda, že nebude provozní, 434.2 se snadno uplatní všude.

Inu Borisi, už jsem Ti to říkal jednou, každý svého štěstí strůjcem.....

Dobrý den!
měl bych dotaz na staré praktiky.
Pokud vím,původně byly rozpěrky lokomotivních kotlů závitové,takže byly zašroubované do pláště topeniště a skříně kotle , poté se ještě roznýtovala jejich hlava a rozpěrky se rozehnaly trnem kvůli dosednutí v závitech a tedy těsnosti.
Moje otázka zní, jak se pak( v případě jejich přetržení) takové rozpěrky měnily? Ten spoj musel být nerozebiratelný, navíc vliv přímého plamene, tepla, vody....
To se ty rozpěrky nějak odvrtávaly nebo jak? Díky za odpověď!

Zeptej se mužů od KHKD, pronásleduje mě pořád chiméra, že jim patří.... Možná, že uslyšíš zas něco na téma peníze.

Pterodaktyl - odvrtaly se, stejně jako ty přivařované.

Focené je to na den přesně. Akorát, že před 29 lety.
Dnes neexistuje ani fabrika, ani mašina. Jen občas prosákly takové jobovky o existujícím kotli v Makově na pile . . .

Ten kotel - či torzo větší části této lokomotivy jsem tam ještě před asi 20 lety na vlastní oči zahlédl (ale nevyfotil ) z vlaku odjíždějícího z Makova směrem na Čadcu. Bylo to někdy těsně po odtržení Slovenska - dělali jsme tehdy s kamarády nějaký turistický přechod "přes kopec" z Velkých Karlovic do Makova.

Na pile vlevo nebo vpravo ???

No nevím zda se přivařené rozpěrky odvrtávali snad v době kdy ještě neznali flexu....
Dnes už stačí upáli zaroveň se stěnou obrousit zbylé svár a vyrážečkou ju vyšťóchnot ven...

Baja - flexa je vynález pozdější doby a vrtačkou jsi nemohl nic zkurvit kolem... Na rozdíl od flexy. A věř, že s ní umím zacházet víc než odstojně.

Ono v době, kdy se to nejvíc dělalo, ta vrtačka byla asi nejspíš aji pneumatická, ne? S tou se dělá daleko líp než s elektrickou. Mám dojem, že někde jsem dokonce viděl forichtung, kterým se vrtačka upnula na pec a pěkně se vrtalo.

Oprava . obstojně - poprvé jsem se s ní seznámil v roce 1975 a to byly bulharské 230 Elka, rukama ti to kroutilo jak vrtule, vytřesenej jsi byl jak ruská papirosa. Kdepak 150,125 Bosch, Metabo, Hilti...
I několik pěkně podříznutejch jsem viděl a uvnitř topeniště to může být dřív než na nový boty. Roztrženej řeznej kotouč dokáže taky divy v uzavřeném prostoru. A to už nemluvím o tom, že moc fachmanské to není, rychlé ano ale fachmanské ne. Proč to je na dlouhý příspěvek.

Boris - byly takové i takové, s upínáním, dvouruční, dvoumužné...

Ad E499001 výše: Když motorák odjížděl z Makova na Čadcu, tak jsem se koukal do areálu pily na pravé straně - a byla tam. Po několika letech jsme se byli v Makově opět podívat (zejména za účelem obhlídky reliktů někdy před 90 lety krátce existující lesní drážky Makov - Kopanice). To už na pile žádný vrak lokomotivy nebyl a vypadalo to, že pila už ani nepracuje.

Dobrý večer, nemáte více fotek průmyslových parních mašinek? CN 350, CS 400 a tak? Předem děkuji.

Cogwheel: Díky za upřesnění, ta pila už zase funguje, jen jsem si nebyl jist tou pravou. Po nástupu "anarchie" v 89´ se to mlelo všelijak a dnes jsou tam pily dvě.

Boris: Už to vypadá "jakoživý" jen to dodělat. Ve skutečnosti to je podstatně dál, než na fotce .
Hezký večer.

Polabský: Ale tak...Ani na email by to nešlo?

Mad_noodle2, Baja, Boris-díky za odpověď!Jinak velkou 230 bulharskou flexku Elpro Loveč ( stejně tak jako elektrovercajk Iskra z produkce býv. Jugoslávie ) jsem ještě zažil. Po příchodu 150mm (později i 180 a 230)Narexek s ní pracovali zámečníci jen zřídka-opravdu nebylo oč stát.
Vercajk Iskra sice nabízel širší sortiment než náš Narex, ale kvalita byla dost kolísající.

pterodaktyl: Já jsem jenom tak přicmrndnul

Obracím se na zdejší odborníky přes pětasedmy s prosbou, zdali někdo nemá přehled o dislokacích hradeckých strojů 475.107, 475.147, 475.169, 475,180, 475.1110 a 475.1133 Poprosil mě o to kamarád, který na těchto mašinách strávil kus života. Kdyby se daly dohledat TBZ, nemělo by to chybu, údaje o rušení mašin jsou v knize encyklopedie železnice, takže ty dohledám.

Další, konkrétně 475.166, měla v roce 1966 na trati HK - Jíčín někde u Ostroměře nehodu - lehla na bok, nezná někdo podrobnosti, z jakého důvodu k nehodě došlo?

A poslední dotaz teď k řadě 476.0 - viděl jsem dvě fotografie lokomotivy 476.002, kterou bez tendru a s demontovaným zásobníkem vzduchu položeným na prsou lokomotivy, transportují na velikém podvalníku kdesi městskými ulicemi? Nevíte, kam ho stěhovali? Byla to nějaká výstava? Vím, že v roce 1968 lehnul na bok u Nedakonic a to byl jeho konec...

Děkuji.