Ne že lehnul u Nedakonic ale v Nedakonicích na zhlaví... No jo topič hlásil jedno zelené světlo volno a najednou před nimi konce vlaku a bylo to do boku... Na vjezdu byla zhaslá druhá svítilna... Takže z nočního mech. znaku dvakrát bylo najednou volno... Od té doby máme úpravu v předpise a jízdním řádu značku šipku ....
Zas museli zhasnout dva drážní životy aby se něco změnilo, čest jejich památce...

spacula: jedna lokomotiva 476.0 byla vystavována v areálu pražského výstaviště na nějakém veletrhu či výstavě v době, kdy sice ještě existovala na výstaviště vlečka, ale byla minimálně pro tak velkou lokomotivu nesjízdná, proto ji tam vezli na silničním podvalníku. Asi to bude ono.

Mahel - a rok nevíte? Jinak díky za upřesnění.

Baja - z dostupných dokumentů u nebo tedy přesněji v Nedakonicích zahynul pouze topič, strojvedoucí měl pouze popáleniny...

Dne 14. 9. 1968 došlo na trati mezi žst. Hořice v Podkrkonoší a Ostroměř v km. 32,6 ke střetu vlaku č. 1304 vedeného lokomotivou 475.166 z lokomotivního depa Hradec Králové s traktorem. Lokomotiva střetu vykolejila a převrátila se na bok. Lokomotivní četu toho dne tvořila lokomotivní četa ve složení x strojvedoucí F. J., topič J. Č. a druhý topič pan B. Lokomotiva řady 475.166 byla ten den nasazena místo řady 354.1 a protože topič B. neuměl topit ř. 475.1, byl strojvedoucímu přidělen další topič znalý obsluhy ř. 475.1. Při střetu byl na místě usmrcen řidič traktoru a nehodu nepřežil též topič B., který byl opařen unikající parou na stanovišti. Lokomotiva 475.166 byla po nehodě dlouhou dobu odstavena na „štégu“ v Týništi n. O. Poté opravena v dílnách České Velenice a vrácena do provozu. Opravu lokomotivy totiž hradila Česká pojišťovna. Strojvedoucí F. J. pracoval v lokomotivním depu Hradec Králové až do roku 1983, kdy emigroval do NSR. Tam pracoval v depu Stuttgart jako strojvedoucí až do roku 2002, kdy odešel do důchodu. Topič J. Č. sloužil v lokomotivním depu Hradec Králové jako pomocník strojvedoucího, po zrušení této profese u ČD poté jako výhybkář a točnař až do roku 1998 kdy odešel do důchodu a dodnes mu slouží dobré zdraví.

Stopař - perfektní práce! Existuje nějaká fotodokumentace nehody, případně poškozené odstavené lokomotivy? Vím, že káčku kdysi byla jedna fotografie, ale nebyla moc kvalitní...

no fotka existuje ale není moje tak aby tady zase někdo neměl nějaké zbytečné pindy je mi líto....

spaculo máš mail? zajímalo by mě kdo je ten kamarád který strávil .....

spacula@seznam.cz, jinak je po nickem...

baja: ta "šipka" byla v SJŘ dávno před touto nehodou , jenom ten rychlík jel mimořádně do odbočky (neměl v SJŘ tu šipku, nebyl zpraven rozkazem V o vjezdové rychlosti 40km a nebyl zastaven u vjezd. návěstidla)

poznámka - fotografie není moje

hej, Szepos, pamatujes?: ) http://www.youtube.com/watch?v=CMexSB0f8KQ&list=PL3B64C867EE53247 A&index=19 pustit od 5:13 - 7:35. Stoupani pri navratu z Kremnice, cca 10vozu, 2x475.1 - ovsem tahala jen 475.196, tady mame kylchap v akci...

Abyste se měli na co těšit:

http://www.sppmlluzna.websnadno.cz/Akce.html?flash=ne

hmmmmmm.....

6 S 150 PV 2A: Tak na provozní rosničku a slovenskýho albíka se fakt těším :-) Na stránkách muzea zatím žádné informace nejsou.

6 S 150 PV 2A: Předpokládám, že to není oficiální program, nicméně i tak - nemělo náhodou letos proběhnout setkání motorových vozů, které se z minulého podzima odkládalo právě na letošek kvůli dokončení Stříbrného šípu?
Co mi ale dělá radost (pokud se to opravdu potvrdí), je častější nasazení kremáka 534.0323, v r.2013 si moc nezajezdil.

(Příspěvek byl editován uživatelem mad_noodle.)

ad parmezáno

Rozkaz V o spravení jízdy do odbočky? No řekněme že V rozkaz funguje trošku jinak a o zpravení do odbočky jakbysmet.
A co vím od přerovských dědků v Nedakonicích byla dvouramenná vjezdová mechanika takže nějaké zastavování u vjezdu jaksi eeeeeeeeee....
ale to jen tak na okraj...

A ten budějickej štokr taky toho moc nenajezdil za poslední roky... takže toho taky rád uvidím :-)

Baja : D2 platná od 1.3.1962

Hezky to máš naskenované...
Podívej rozkaz V se tady uplatňuje jako důvod kdy v tabeláru při změně grafikonu šipka chybí proto je nutno tímto rozkazem zpravovat!!!!
Proto ta narážka o nesmyslu s V rozkazem!!!!
Trošku to chce ten předpis víc pochopit ju?

Baja : Šípka zvykla byť uvádzaná len pri vlakoch, ktoré išli za tmy. Ak taký vlak, ktorý nemal šipku, a išiel v noci, musel byť o 40 km/ h vyrozumený vopred V rozkazom , ak bolo mech. návestidlo osvetľované pretrolejovou alebo propánovou lampou bez zrkadlíka. Mimochodom, ten zrkadlík som nikde v reáli nevidel.
A ešte o tej výnimke.
V čase, keď som nastupoval do dop. praxe, mali sme tú spomínanú výnimku povolenú v jednej stanici, na 16 ‰ stúpaní . Ale podarilo sa jednému zavesenému postrku pretlačiť Pn vlak cez odch. návestidlo omylom, lebo sledoval len predzvesť vch. náv. Tak nám tú výnimku rázne zarazili.

Dobrý o předpise nepochybuju o tom žádná jen ale malé ujištění o nalazení struny vjezdová mechanika Nedakonice... Odtud pramení veškeré moje pochybnosti...
Ale pro zajímavost se přeptám pamětníků jak to vážně bylo...

Baja: Pravdu má náčelník (parmezáno), šipku standartně měl jen manipulák nebo Pn jezdící v dané stanici dle GVD do odbočky, takže v noci V o max 40 nebo zastavit u vjezdu.

šipku standartně měl jen manipulák nebo Pn jezdící v dané stanici dle GVD do odbočky
Ano, tehdy se dost striktně ctily určené vjezdové koleje.

Tohle my ale nevmluvíš. Trať kde se nachází Nedakonice je na ferdinandce mezi Přerovem a Břeclavó.
Nehoda 476.002 tuším se stala v rychlosti cca 92km/h kdy to teda lehlo na bok. Už jen selským rozumem kdy rychlíky měly už tehdy jízdní dobu něco lehce přes hodinu a vzdálenost mezi Přerovem a Břeclavou je 100km nechcu přemýšlet nad tý že bych pře každou dopravnou byl nucen snižovat rychlost na 4Okm!!!
Takže jádro pudla je asi jinde todoufám že bude uznáno!!!
Největší průser na ferdinandce byl že se jezdilo v levo a návěst hlásil topič. A když si vemu že je tma a budu se rýpat v peci a pak se mám dívat před sebe 1 až 2 min nevidíš nic!!! I to mohlo tehdy něco nahrát nehodě. Ovšem každé hlavní návěstidlo má i svou předvěst ta snad taky napoví.
Jediná možnost co mě napadá e že v sjř u těchto vlaků šipka nebyla a do odbočky se jezdilo po zpravení v předchozí dopravně leda tak budiš.
Narážím však na to že je nesmyls aby vlaky vždy za tmy museli v dopravnách snižovat rychlost.
Nic zeptám se pamětníků jak to bylo tečka.

Vážení přátelé páraři, měl bych pro Vás menší úkol, potřeboval bych určit ze které loko je tento výrobní štítek. Předem díky.

Baja:
a) když náčelník v Nedakonicích dostal kartáčový obtah SJŘ , tak ho ani nenapadlo tam tu šipku požadovat , neb to byl mezinárodní rychlík a ten MUSEL po "rovné", kdyby ju chtěl ,tak do náčelnikoval .
b) výpravčí v Nedakonicách bezpečně viděl , že ju nemá, v seznamu vlaků pro staniční zaměstnance , protože tam měl napsanou jako vjezdovou kolej , kolej č.1
c) na té první mu asi něco stálo nespiš v "dizpozici" no a ten rychlík nezastavil u vjezdu

kacenka: zřejmě je to výrobní štítek z tendu. Já mám stejný, viz obrázek, sudal jsem jej z tendru, který čekal na šrotaci v KS Svitavy v roce 1981.

kacenka: Snad trochu pomůže to že výrobní štítky na nichž je výr. číslo jen o dvě výš tedy 1006 má v současné době tendr 932.397, který vozí 475.179, tendr ale původně patřil k 475.1138 . Nelze taky vyloučit, že tyto štítky patří zrovna k tomuto tendru.

Omlouvám se za překlep, nejedná se o tendr 932.397, ale o 932.394

kacenka: Dle Světa železnice č.42 (J. Vaněk, čl. Mech.přikladače(4)), patřila vč. 955-1044 z let 1946-48 tendrům 935.084-935.0173, určeným lokomotivám 534.03 a 475.1 bez štokra. Nevím, jestli dosazením přikladače by nemohlo dojít k přečíslování tendru na řadu 932.3.

Zdepa:Něco málo z nehody lok. 475 166 z nakolejování kolejovými jeřáby EDK 1000 Lok. depo Č.Třebová a EDK 500 Lok.depa Hradec Králové

Nedávno zde byl z nedochovaných lokomotiv zmíněn stroj 524.0101. Nevím, kdo z diskutujících ji viděl. Pro zajímavost jsem našel (omlouvám se – dost nekvalitní pro zub času, vlastní tehdy nezkušenou praxi a letitý pobyt v hromadě jiných na půdě, možná časem najdu lepší dia) fotku, kterou jsem pořídil v KŠ Hlinsko? asi v roce 1988, když jsme jako mladí (tenkrát se říkalo „parní blázni“) vyrazili fotit karkulky do Čachnova. Byl to totální vrak s devastovaným kotlem, rámem a koly, se shnilými parními válci a torzem budky, bez tyčoví, bez armatury. Taky mne mrzí, že se byť jako takové torzo nedochovala, ale aby to mělo nějaký smysl... snad jedině přivézt, pokud by existoval, nějaký další vrak z Rumunska (jednu tam později zprovoznili, pokud se nemýlím) a postavit znovu. Otázkou je, zda by to pak vůbec byla 524.0101. No, nakonec stejně skončila ve šmelcu.

Myslím si, že přes nepřízeň doby, jejíž režim bojoval za mír hýkáním na tisíci tun oceli přetavené do všech těch T, OT, BVP, atd., se nám toho nezachovalo tak málo. Zaplať pán bůh za to.

Co je podle mého špatně, je že není žádná Gölsdorfova rychlíková dvojspřežka (264.1., 265.0, 275.0 – poslední, pokud jsem četl, zlikvidována 1964), krasin (z provozu 1973), 344.1 (nebo něco podobného - zase, pokud jsem četl, tak v snad prvním návrhu kolekce někdy v 60. letech byla), zmíněná 524.0, a z modifikací dochovaných 524.13 a možná 354.12 (neví někdo, jestli se jim usměrňovací plechy v provozu sundaly?), torpédo je v Rakousku, takže toho zase tolik nechybí (alespoň pro mě:-). Tyto absence považuju za selhání našich předchůdců.

Samozřejmě, líbila by se mi i 476.0, ale tam zpětná rekonstrukce asi nebyla možná a jinak by to nebylo ono, a 486.1, pro koncepci pojezdu. Ale to jsem se fakt moc zasnil...

Tak a ještě ta fotka

Vrak 524.0101 jsem v Kovošrotu Hlinsko v 80. letech také fotil na barevný diák. Sice i z druhé strany, ale zato se sněhovou pokrývkou.
Jinak souhlas s Viajero. Areál někdejšího Kovošrotu u zatopeného lomu poblíž Hlinska je nyní prý docela pěkně upravený, viz: http://www.stranypotapecske.cz/lokality/lokaldet.asp?lok=255

Viajero: Pokud se nepletu, usměrňovací plechy měly z výroby lokomotivy 354.1220 až 354.1234. Bez usměrňovacích plechů dojezdila jen 354.1232. Nevím jak to bylo s 354.1223, 1228, 1230 a 1231. Snad někdo doplní.

524.0101 jsem 8.4.1972 fotil v Krucemburku (tehdy Křížová) jako kotel v koželužně, ale víc o ní nevím.

354.1223 Giesel + uši.
354.1228 Giesel + uši.

Ještě datum - 354.1228 Letohrad 27.6.68 Giesel + uši.

Pánové, nemáte někdo foto, jak se v Táboře zbrojilo uhlím z rampy za rotundou ?

Ad.Jace - díky za super foto,znám jen několik záběrů z kovošrotu,kde lokomotiva zůstala jako poslední velký kus železa do svého neslavného konce.I přes handrkování několika subjektů likvidaci neušla..Při dnešních technologiích a dostatku financí by opravit šla..jen drobnost..hromada peněz..No,je to pryč..Nejbližší odpovídající stroj je tuším ve Slovinsku jako pomník..

Něco maličkého z této lokomotivy se přece jen zachovalo dodnes.Je to litinové víčko písečníku z pravé strany, které posloužilo při kompletaci sedmy KHKD v roce 1986.

Ještě dotaz na někoho z Opavy a okolí.Je ve vodárně depa východ ještě kotel z 456.1 a bylo by možno (detaily po mailu) s někým domluvit exkurzi,rád bych si cvaknul i německé vodní jeřáby a pár detailů..Vodárna byla prý vyhlášena památkou - je to pravda?Uff trochu více otázek..

Alf: kotel tam stále je a jen tak nezmizí...

Alf: Ten kotel tam vskutku je ale zcela oholený a dost hodně sežraný.

Z jaké mašiny to může být??

Hmm,to je fotka od nás nebo z ciziny?Rychloměr tuším Haushalter-Rezny či jak se to píše..už docela nepříliš často vídaný..(musel bych mrknout do předpisu)zajímavý ten výklenek ve stěně napravo..

Takový máme doma ve skříni, tuším z nějaké 464.0... Noodle starší jistě upřesní.

Takový máme doma ve skříni
Také jsem takový myslím doma viděl ve skříni

Já měl před pár lety v rukou trochu zachovalejší kus,který byl k mání za cca 5tis.Ale jak nám to kurz Eura kazí,bude to letos asi kapku víc

Klucí, mám nasyslený tři...... a funkční
Jen k těm nezachovalým lokomotivám: ono toho bylo povícero. Bohužel největší barbarstvím bylo sešrotování původní buštěhradské 524.102, kterou se dařilo chránit před autogenem až do roku 1981-82 ?, dále pak likvidace mikáda (387.028) z rozpuštěného českotřebovského skanzenu, také až počátkem osmdesátých let, dále pak nesmyslná likvidace stroje 498.101 v Plzni, kde tuto mašinku nechal sešrotovat těsně před oslavami 120 let depa v r. 1981 jeden bolševický kripl jen proto, aby byly prémie za odvedený šrot. Jinak dík nezájmu ze strany tehdejších institucí včetně NTM, takto bylo ještě v osmdesátých letech zrakveno mnoho dalších zajímavých strojů.

Jó zlatý osmdesátky. Tehdy to odnesly i loko z dodávek unry. Kolín u Labe.

K největšímu barbarství lze připočítat i šrotaci 556.0254 před dvěma měsíci v kovošrotě Lužná u Rakovníka. Upozorňuji, že bolševik již pětadvacet let nevládne.
V České Třebové se nejednalo o 387.028, ale o 387.029 ex. Brno dolní.

Ono sešrotování vozu CIWL v Plzni lze hodnotit velmi vysoko. Nebudu urážet barbary.

No vidíte..a historie se taktrochu opakuje..opodál těch kolínských záběrů s chudákem 459.005 nedávno proběhla likvidace bardot a dalších lok. ČD Cargo,a budoucí či teď malí šotoušci budou za desetiletí taky skuhrat co jsme to byli za neznabohyOno toho od.r.1990 bylo vícero,víme,desítky mašin,sic víceméně K ale bylo pár kusů které ještě lokomotivy připomínaly vzhledem a s trochou snahy mohly mít ještě dokompletován nějaký jakýs vystavovatelný stav..ale proč,když jich bylo tolik,že..Osobně vidím jako malý zázrak že se podařilo vytáhnout vše z kovo Č.Lípa(kromě štokra v kupě kabelů..),naopak mě mrzí např.likvidace 434.2175 a 2101(?)z Bohdašína(vím,byly obrané,ale..),475.1 na vlečce pivovaru Podkováň,nebo 365.408 z pily v Oščadnici..Prostě je to pryč.Vozy to je kapitola sama o sobě a jak všichni vidíme prostě průser..Admin promine

Bohouš Golda - máš pravdu, ale byly i jiné. Bylo by to na tak dlouhé vyprávění, že by se to sem ani nevešlo. A ten seznam by se netýkal jen parních lokomotiv. Jenže byla jiná doba, jiné ,,priority". Dnes je jiná doba a podívej se na mnohé stavební památky..Třeba.

Bohumil - docela by mě zajímaly tvoje myšlenkové pochody. Škoda, že není možné vidět do hlavy.

Alf - nikde nemůže být všechno, ale máš pravdu, za 30 let budou plačky třeba oplakávat Peršingy, Elefanty a diskutovat proč se jich nedochovalo víc neb je to jejich oblíbený stroj.

Ale pořád to bude o penězích, o pěnězích a ještě o penězích.

V polovině 80. let se do Brtna vrátila 475.141, která zabezpečovala vytápění areálu depa Horní Heršpice. K tomuto účelu se lokomotiva používala ještě v roce 1990. Potom byla převezena do depa Brno dolní. V červnu 1993 zde byla u příležitosti otevření depa veřejnosti, vystavena. V srpnu téhož roku byla tato ještě relativně dobře zachovalá lokomotiva (na rozdíl od 475.194) odvezena do kovošrotu a ihned sešrotována. Důvod byl prostý. Aby ji někdo náhodou neodkoupil, neuvedl do provozního stavu, aby 475.101 neměla další konkurenci. A toto se děje stále.

475.141 depo Brno dolní 18. června 1993

Mirek 2037 - i to se stávalo a nejen v Brně a důvody byly někdy, řekněme, velmi zvláštní. Jenže dnes to je jen tvrzení z rodiny nedoložitelných, obávám se. A i kdyby bylo doložitelné nic to nezmění. Takhle bychom mohli hekat kvůli 423.0152,524.1307, 1130,1139, 524.214,556.053,014 a dalším a dalším, kterých se nedochoval / vyjma Štokrů/ ani jeden exemplář. A to jsem vybral mašiny, které vesměs přežily rok 1970.

Měl bych jeden dotaz na znalce-nevíte důvod, proč se začaly u jedničkových Albíků odebírat( zaslepovat) stupňovité regulátory? Napadá mne náročnost na údržbu( více ventilů, jemnější ( a choulostivější) zařízení..) ale to jsou jen mé domněnky.
Díky za odpověď!

pterodaktyl - v případě, kdy byl regulátor uzavřený, byly přehřívačové trubky (články) pod stálým tlakem, což znamenalo vyšší nároky na jejich údržbu...

spacula: díky! Ale co se týče přehřívačových článků, tak přece stupňový regulátor měl mít kladný vliv na tyto články-alespoň to píší pánové Louda a Mareš. Pravda, to by se musela odebírat přehřátá pára pro pohon turbínky, kompresoru atd, což asi u jedničkového Albíka nebylo( tuto lokomotivu tolik neznám, tak proto ty pochyby). Odběr přehřáté páry pro pohon příslušenství by měl naopak omezit vliv opalu článků přehřívače.

Mad_noodle2, Alf (a další): nemusíme čekat 30 let, bohatě stačí třeba v nedávné době bouřlivá debata kolem atypické 751.007. A ne vždy musí jít pouze o peníze, i když ty dnes mají klíčový význam, důležitých faktorů, které mohou sehrát svou roli, je víc, například místo (kam s tím - viz např. kauza poslední jednotky M 298.0 v Čechách) a lidská vůle (chtění), možnosti pracovních sil atd.
A ani když nějaká instituce určité vozidlo nyní zařadí do své sbírky, není to zárukou, že opravdu zůstane zachované "na věčné časy a nikdy jinak".

pterodaktyl - ale ta příručka pánů Loudy a Mareše je tuším z roku 1957 (mám ji také v mé železniční knihovně). To byla řada 498.1 ještě hodně mladá. Předpokládám, že regulátory byly rušeny až později - ve kterých letech k tomu docházelo netuším? Provozem se však ukázalo, že přehřívačové články trpěly, což byla hlavní příčina, proč se regulátory začaly rušit. Někde jsem o tom četl článek - tuším v Železničáři...