To bude vrútocká "chatička", neboli servisní vozidlo.

Dnešní Křivoklátský expres...

https://www.youtube.com/watch?v=JgLp769Ok0g&feature=youtu.be

556.036, Praha-Vršovice 9.8.2014, 19:28.

Hezké. Výhled přímo z Grébovky, nemýlím-li se . . .

E499001: ano, ale byl to takový vedlejší produkt na prochajdě, počkal jsem si tedy až bude v té proluce na mostě

A pro všechny ty, kteří by rádi viděli stroj 414.407 a mají to daleko. (Křimov 2.7.2014)

Může mi prosím někdo prozradit, zda se štokr vejde v Lužné na točnu či zda se jel otočit do Žatce? Případně jaké řady parních lokomotiv (českých) se na točnu nevejdou. Díky.

Tomjoh: 10 vteřin hledání na googlu to zabralo
https://www.youtube.com/watch?v=RtXgjD2710A

Topič: Děkuji, nenapadlo mě to.

Komu vlastně patří ta 556.036? V Malému atlasu lokomotiv 2007 jsem našel "ŽSR", což asi museli kopírovat ze staršího vydání. Děkuji předem za odpověď!

Otáčení v Lužné, to jsou tedy manévry, moc místa tam nezbývá. Jaké řady se tam nevejdou? 498.0, 498.1, 475.1? Beru to tak z hlavy, protože Albatrosy se jezdí otáčet do Žatce a Šlechtičny rovněž.

Jak ve videu zaznělo, v Lužné je točna 20 metrů... A výše jmenované řady mají osovou vzdálenost mezi předním běhounem a poslední nápravou tendru delší... Konkrétně je to takto:

475.1 - 20756 mm
498.0 - 21200 mm
498.1 - 21739 mm
556.0 - 19920 mm

z lokomotiv vyrobených u nás (Škoda, ČKD) by se ještě nevešla řada 476.1 - 20606 mm

spacula: moc děkuji za info

Ještě doplním 486.0, k těm, co se nevejdou v Lužné na točnu.

486.0 jsem nepsal schválně, tato lokomotiva byla spojována s různými tendry - se současným řady 930.0 je také příliš dlouhá. Tam znám pouze celkovou délku lokomotivy, která je přes 25 metrů...

A úplně mi vypadla 399.0 - 20300 mm

Nedávná 354.195 k Berounce.

Spacula: ještě jednou moc děkuji za info.

486.0: Délka bez tendru 18 314 mm
Délky tendrů, s nimiž byly spřahovány:
620.0 - 7026 mm
926.0 - 7844 mm
930.0 - 9400 mm
935.0 - 9450 mm

A délku osové vzdálenosti od předního běhounu po poslední nápravu tendru nevíš? Ta je rozhodující pro otáčení na točně.

486.0 + 620.0 je 18796 mm (celková přes nárazníky 22586 mm), myslím, že i s tendrem řady 926.0 by se vešla na 20 m točnu.

Pondělí 4.8.2014 v muzeu ČD Lužná u Rakovníka

Mám prosbu.Dostala se mi do rukou fotka 354.7, nevím číslo je začerněný, ale číslo tendru je 516.0379. Už je odstavená. Díky za pomoc.

354.746/516.0379 zrušena 25.4.67. SD Praha.

spacula: jasně. Ale máš to spočítané špatně.

Celkové rozvory 486.0 s tendry pro otáčení na točně:

620.0 - 21 650 mm
926.0 - 22 644 mm
930.0 - 23 771 mm
935.0 - 23 984 mm

Tak ti nevím, kde je chyba?

čtenář- děkuju- končila v Letohradě.

můžete někdo pomoci při bližší identifikaci parní loko 102.04?nějaký stručný životopis...přibl. 1922 výt.Nymburk,je možné že se jedná o pův.TKPE,později BNB??díky

Panove odbornici, mam na vas zaludny dotaz, jak to je oficielne s rozdelanim ohne v kotli? Jaky postup CSD meli v predpisech? Co se pouzivalo oficielne k zapaleni, sirky nebo zapalovac? Dekuji prevelice

ze škodovky
Lokomotiva vyrobena Flor 775/91, u ÖNWB označena do roku 1896 jako řada 64, od 1896 řada 664. Od 1909 u KkStB jako 102.04. U ČSD nebyla přeznačena dle Kryšpína (254.1). Zrušena 9.5.1925.

102.04 - jiná značení 64, XII.a 664,
u nás řada 254.1 (nebyla přeznačená), vyrobena 1891, výrobní č. 775, lokomotivka Florisdorf, zrušena 9.5.1925,
od r.1891 Rakouská severozápadní dráha (od 1.1.1908 kkStB)

Kotelman - oficielně bylo fuk čím se mastné hadry na lopatě zapálily než se hodily do pece. Dokonce se jeden čas používaly i jakési pevné podpalovače pro rozdělání ohně v peci, ale pro přílišný puch takto vyprodukovaného kouře bylo od nich ustoupeno a vrátilo se zpět používání odpadního dříví k rozdělání ohně.

ze škodovky: 6.1918 Nymburk,6.1922 V.Osek |+9.5.1925

Oprava 433.001:
https://www.flickr.com/photos/34667834@N02/14916196112/in/photostream/
https://www.flickr.com/photos/34667834@N02/14729945168/in/photostream/
https://www.flickr.com/photos/34667834@N02/14916554915/
pro zobrazení si musíte dát celý odkaz a ne to, co je označený

Když je řeč o opravách 433.001, zkusil bych matematickou operaci 433.001 + 1 = ?.
Na stránkách 433.002 jsou nově v galerii zajímavé fotky z údržby.

Kotelman : kovář.mirek :
K rozdělání ohně může posloužit ledacos
Zmiňované "pevné podpalovače" mohly být nevyužité fagule na zimní rozehřívání výhybek.
Jen jako kuriozita, armáda dělala pokusy o rychlé "válečné" roztopení parní lokomotivy.
Při napuštění kotle horkou vodou a párou z jiného zdroje a roztápění paliva údajně plamenometem, bylo dosaženo plného tlaku za 45 minut !!
Chudák kotel.

Fakule z klacku a pytloviny napuštěné asi olejem a voskem pamatuju, ty ten lokomotivní "pepo" netvořily. To byly jakési našedlé kostky snad z všelijakého umělohmotného odpadu nebo čeho, smrdělo to příšerně když to hořelo, jak když se pálí kabely, staré hadry a umělá hmota a tuhej líh dohromady. Ten armádní pokus - dobrá příšernost teda.

Polabský - z jakého to je zdroje ? Plnění kotle horkou nebo i studenou vodou a ohřev parou s jiného zdroje je celkem běžný. Např. u 555.3 to byl přímo doporučovaný. Ovšem 45 minut to netrvalo.....
477.043 takhle předtápěli z pegasu T 478.1 při převozu z Malešic do Vršovic aby mohl mazat a ohřál se válcák.

Nějak takto při včerejším německém Obertsdorfu.
99 749 a 99 731

Ale Ivane, to víš že ne. Pára z pegasu se pouštěla potrubím parního topení zpět do armaturní hlavy a z ní do rozprašovačů. Hlavní uzávěr do kotle byl uzavřen takže pára do kotle nešla což by bylo škodlivé. Pokud bychom chtěli kotel prohřát parou z cizího zdroje, musíme ji přivést spodem do vody, tzv barbotáž a nikoli nad hladinu čímž by vnikly velké rozdíly teplot a ohřev by trval dlouho. Barbotáž se používá například u akumulaček. Rychlost ohřevu je poměrně vysoká a závisí na výkonu zdroje páry. Těch 45 minut rozhodně není nereálných.

Filďa 0270: Oberstdorf leží hodně daleko od místa na tvé fotce a nemaj tam úzký koleje.

(Příspěvek byl editován uživatelem Topič.)

Matys --no vidíš i ke stáru se mám co dozvědět. Ale v příručce pro obsluhu lokomotiv s mazutovým vytápěním je tato možnost uváděna. Vím co se děje když pouštíš páru do vody - to jsem zkoušel. Ohřev je to velmi rychlý, doprovázený zajímavými zvuky. Mohl bys mi to popsat blíž, třeba do mailu?
Ostatním se omlouvám za mystifikaci ohledně předtápění 477.043.

obdivovatel železnice-díky za představu o opravě a krásné fotky.Nevíte jestli se ta párovka vrátí do Brna?

Pánové, byl jsem svědkem podobného rychlozátopu na Ukrajině.
Když jsem se místních ptal, zda je to "normální" postup a že u nás zatápíme pěkně pomalu, tak mi bylo odpovězeno, že "My molodci" a fertig. No asi ani u nich tento postup nebyl oficiální, ale co "ich mnogo".

Topič: Pravda, nevím kde se mi tam zvalo to "O" jedná se o stanici Bertsdorf kousek od Zittau (Žitavy).

Bohouš - my jsme Ptáka zatápěli na 7 atp (0,7MPa ) 4,5 hod. I to se mi zdálo dost rychle.....

Bohouš, Matys - tak jsem vyštrachal ten návod na zátop 555.3 - kotel se naplní z vnějšího zdroje horkou vodou a parou až na tlak 3 - 5 atp. hořáky, dmychavka se napájí parou z kotle. Zapaluje se malý hořák.
V případě naplnění kotle jen horkou vodou se pára pro dmychavku a hořáky odebírá z vnějšího zdroje.

Někde mám ještě původní návod k zatápění ,převzatý od čs. plavby dunajské, kde bylo zatápěno přerušovaně, z různě dlouhými prodlevami. Celková doba zatápění na provozní tlak byla někde okolo 8 hodin.

Když jsem dělal předtápěče a zapaloval jsem mašinku po vymejvání, nanosil jsem si dřevo ze skladu ( byl-li to kremák tak nejdříve navozit a naházet do pece škváru a pak dřevo), lehce pohodil uhlím ,posbíral veškerou pucvol a hadry po topírně, vzal kýbl s naftou , namáčel hadry do nafty a šup do pece a podpálil. U už to byl fičák. Jednou se mi kremák "orosil" a bylo vymalováno. Nechat vyhasnout a všechno pěkně znova. Vlezl jsem do dýmnice , podložil sejta a už bylo líp.(tak mě to učil jeden starej předtápěč, dělal jsem to podle něj)
A pak záleželo ,jak byla mašinka dobrá.
Zapoměl jsem ,že nejdříve zevšeho jsem musel zkontrolovat ,je-li plná vody!!!! Aby nebyl průser.

Lakro - jo šiško moje, žíhat to na sucho není dobré..... Pozdravuj své nejlepší já.

Zapálení hořáku u 555.3

1. zapálení mazutu 5 minut hoření pak přestávka 8 minut
2. zapálení mazutu 5 minut hoření pak přestávka 10 minut
3. zapálení mazutu 10 minut hoření pak přestávka 25 minut
4. zapálení mazutu 10 minut hoření pak přestávka 45 minut
5. zapálení mazutu 10 minut hoření pak přestávka 70 minut
6. zapálení mazutu 10 minut hoření pak přestávka 90 minut
7. zapálení mazutu 15 minut hoření pak přestávka 120 minut
8. zapálení mazutu 20 minut hoření pak přestávka 90 minut
9. zapálení mazutu 20 minut hoření pak přestávka 60 minut
10. zapálení mazutu 20 minut hoření pak přestávka plný tlak
- 8 hod. 38 min.

Jo Pepo to je ono, už jsem to taky vydoloval, byls rychlejší....

Modřaňák- velice zajímavý. Na mazutce jsem byl asi dvakrát. Jednou na studený v Mostě, když jsem tam jel pro 434.2337 po vývazu. A pak v Ústí n.L. v depu, ta tam vytápěla haic. A to byl mazec.
Nudličko , pozdravení ihned doručím.

Jelikož oficiální webová prezentace Dne železnice a oslav 175 let železnice v ČR se stále připravuje (a nezasvěcený by se ani nedozvěděl, kdy a kde se koná), tak jsem narazil aspoń na toto: http://eisenbahnmuseum-heizhaus.com/index.php?id=286. Přinejmenším jsou tam rámcové informace o zúčastněných vozidlech a programu.

Plzeňská šlechtična v čele soupravy na Chodské slavnosti: http://www.youtube.com/watch?v=UsJ9t4TzsgA

Zajímavý inzerát o parních lokomotivách
http://aukro.cz/show_item.php?item=4524015073

To více jak osmihodinové zatápění zní přinejmenším zajímavě, ale nebyla praxe u ČSD trochu jinde? Viz. "Směrnice pro obsluhu mazutového vytápění parních lokomotiv V 26 ČSD" která se o takových intervalech nezmiňuje ? Nebo byl vydán nějaký dodatek ?

Sobotní Český Šternberk

SEy - spiš naopak - ten postup od čs.plavby dunajské byl první, protože dráha neměla skušenosti s mazutovým topením, na rozdíl od šífařů.
Pak až si vydala předpis vlastní.

ad ze škodovky - dovolím se vrátit k lokomotivě 102.04. V roce 1909 je jako 664 vedena výtopnou Praha (tzn. Těšnov), stav v Nymburce z 06/1918 má být správně 06/1914 (viz překlep v knize J.Stockklausnera). Při prvním sčítáni pod hlavičkou ČSD z 11/1918 je vedena v dílnách Cmund (Č.Velenice) po hlavní opravě bez udání výtopny. Podle statistik byla lokomotiva zrušena v roce 1924 a k 9.2.1925 je hlášeno její rozložení.

Proč jsou tam přestávky?
Proč když se orosí tak zhasit oheň?

Díky za info pro mladší generaci.