V Ostravě zřejmě vyroste nová ocelárna ArcelorMittal

Skupina ArcelorMittal v Ostravě zřejmě postaví novou ocelárnu, píší Hospodářské noviny. Podle deníku bude schopna vyrábět ocel jak z železné rudy, tak ze šrotu. Tato technologie umožňuje snížit náklady na výrobu. O investici teď probíhají diskuse s českou vládou.

Rodina britských ocelářů indického původu Mittal chtěla postavit novou ocelárnu už v roce 2010. Přišla ale finanční krize, která konkrétně na ocelářský průmysl dopadla velmi těžce, a investice byla odsunuta.

„Chceme v Ostravě postavit novou ocelárnu, která bude využívat moderních technologií. Očekáváme, že investici oznámíme příští rok.“
Aditya Mittal finanční ředitel skupiny a šéf jejích evropských aktivit

ArcelorMittal Ostrava už teď patří k největším hutním firmám v Česku, i s dceřinými společnostmi zaměstnává 7500 lidí. Její loňský čistý zisk činil necelé dvě miliardy korun.

Konec vítkovické ocelárny
Jiná ostravská ocelárna, tentokrát patřící společnosti Vítkovice Steel, ukončila na konci září svůj provoz. Do konce roku tak zanikne přes tři sta pracovních míst. Hutní firma Vítkovice Steel, která se specializuje na výrobu válcovaných výrobků z oceli, má v Ostravě ještě válcovnu a výrobnu výpalků, kde pracuje kolem sedmi set zaměstnanců. Ty zůstávají v provozu.

Majitelé vítkovické ocelárny rozhodli o jejím uzavření letos v únoru, když odmítli zásadní investici do takzvaného sekundárního odprášení konvertorové haly, bez které jí právě na konci září vyprší povolení. „Pro mnohé je to smutné loučení. Jsou tady případy, kdy v této ocelárně pracoval z jedné rodiny otec, syn i vnuk,“ uvedl předseda odborů Vítkovice Steel Zdeněk Kološ.

Zdroj: ČT24

Vratimov




Autobusová zastávka Vratimov, nádraží

Paskov






Autobusová zastávka Řepiště, žel. st. Paskov


Na závěr jeden velice dokumentační snímek, ale bardotka je bardotka:

Ten nadchod vypadá strašně. Používá ho někdo vůbec?

Já jsem po něm šl loni, ač vypadá strašně, je (byl) použitelný.

Byl/Je použitelný, ač svého času tam byl ještě řetěz s cedulí zákaz vstupu pro nevyhovující technický stav, což stejně nikdo nerespektoval ...

(Příspěvek byl editován uživatelem fma_0526.)

Ty cedule s řetězem jsou tam každý rok v zimním období zřejmě aby to nemuseli ochraňovat či sypat.

Oni stejně všichni chodí přes koleje. Kdo by do té výšky šlapal.

No pro "jisté účely" to má i své výhody ... třeba se někdy v přespříštím století dočkáme podchodu jako v Kunčicích p. O. a tentokrát si třeba nikdo nebude klepat na čelo ...?

Ono současná žst Paskov se stavěla pro fungující dvoukolejnou jinak si myslím že by tam ten nadchod nebyl ale holt při výstavbě přišla revoluce a bylo po velkých plánech.

Lískovec u Frýdku

Frýdek-Místek

Frýdek-Místek, autobusové nádraží

Semolina... že by i do Prahy....
Tak do Prahy asi ne
Ale využívá se např. při akci "Beskydská sedmička", kdy jedou dvě soupravy s osmi vozy, a plnými.
Z letošní B7. Návoz soupravy do Frýdlantu na Os 3112

Iniciativa za záchranu nádraží Vítkovice

V Ostravě vznikla iniciativa za záchranu nádraží Vítkovice.

Na stránce Ne – vracejte se na nádraží Ostrava-Vítkovice se můžete dozvědět o aktuálním dění v nádraží Ostrava-Vítkovice a ke svolávání dobrovolných akcí, které by měly přispět k zachování budovy.

Samotná stránka má tento popis:

“Ne – vracejte: slovo se záporkou Ne. Takto rozdělené může mít mnoho (dvoj)smyslů. Nevracejte se sprejeři, vracejte se lidé. Nevracejte se časy, kdy budova chátrala, vracejte se časy, kdy budova byla architektonickou perlou. A tak bychom mohli pokračovat. Ale spíše se vraťme do minulosti.

Položení základního kamene nádražní budovy Ostrava-Vítkovice se uskutečnilo počátkem října 1964. Podnik Vítkovické stavby v témže roce začal se stavbou. Budova byla slavnostně otevřena 26. května 1967.

Centrem nádraží je výpravní hala o úctyhodných rozměrech 33 x 39 m. Výška stropu činí 11 m. V přízemí haly se nacházely původně pokladny s jízdenkami, pokladny s jízdními řády, obchody, toalety, úschovna zavazadel, telefon a další. Po dnes již zazděném schodišti se dalo vystoupat do galerie, na níž se nacházela na jedné straně čekárna, na druhé pak bufet a restaurace. Dnes se v přízemí nachází trafika a potraviny, funguje jedna pokladna. Schodiště do galerie je již několik let zazděno.

Budova a její výzdoba je výrazně ovlivněna bruselským stylem. 30. listopadu 2010 bylo nádraží prohlášeno za kulturní památku. Proti tomu se ohradily České dráhy a již 4. dubna 2011 byla stavba ze seznamu kulturních památek vyňata. Poté se proti tomuto rozhodnutí postavil NPÚ a od té doby je řízení pozastaveno. Budova mezitím chátrá, její stěny, obložení i podlahy jsou pokresleny a posprejovány, do budovy na několika místech zatéká. Hlavní vchod do budovy je uzavřen, příchod k pokladnám je bočními dveřmi. Není to škoda? Přitom je nádraží vhodně umístěno téměř uprostřed města s návazností na autobusovou a tramvajovou dopravu. V okolí se nachází nejedna kolonie, sídliště či vilová čtvrť.

Zapojte se do nějaké akce, která by přispěla ke zkrášlení této budovy! I když není v našich silách ji opravit, udělejme ji alespoň hezčí. Neřiďte se heslem – kdo nic nedělá, nic nezkazí. Udělejte NĚCO! Jako třeba já, jeden student VŠ..

Zdroj: Msstavby

PaPok: Tak do Prahy asi ne.
Pokud porovnám Frýdek-Místek a Opavu z hlediska počtu obyvatel, jsou to naprosto totožná města. Tím pádem by něco posilového pátečně/nedělního byl docela zajímavý marketingový tah. Navíc zde dosud žádný přímý vlak nejezdí.

Například v příštím GVD pojede v pátek z Prahy Vladislav Vančura, který se bude ve Svinově dělit, kdy by přední část měla pokračovat do Opavy a zadní jako Roháče do Košic.

Pokud by byly přidány třeba dva vozy (např. ABmz + Bmz), které by se ve Svinově "trhly" a jely by přes Vítkovice do Frýdku-Místku, nebylo by to náročné ani na rozposunování soupravy. (Relace do Košic by zřejmě musela jet z Prahy z důvodu řazení autovozu za lokomotivou).

Problém by však byl náročnější při cestě do Prahy. Ovšem přímé vozy by nemusely jet na Vančurovi, ale na něčem jiném, třeba na Porta Bohemice. Posun ve Svinově sice zůstane, ale už nebude tak náročný.

Jurek_fm: současná žst Paskov se stavěla pro fungující dvoukolejnou - tak tak. A dokonce pro elektrifikovanou, alespoň ten nadchod, který má zespodu i ochranné plechy nad "trolejí".

Při zpoždění je dobré se uklidnit u knížky.

Tak směr Frýdek zase zatím nic?

Však v tabulce dole je 323 uvedená.

Tabulka
Elektrizace (tučné: schválena studie proveditelnosti

323 není tučně.

Prosím pěkne, nevíte někdo kdy by měla skončit výluka mezi Bartovicemi a Havířovem?

Papírově 2TK 6.11, 1TK se bude dělat do konce prosince.. Mám ale pocit, že jsou ve skluzu a že se to asi nestihne. Pak od ledna se má dělat ještě to samé v úseku Bartovice - Kunčice.

Odkud je to vyfoceno?

Nevím. Z Landeku?

Synek z Polanky:

Někde zhruba odsud ?

Morrison: Ano, jedná se o vyhlídkovou plošinu Bolt Tower.

V JŘ 2016 byly přidány nové body, v nichž je zavedena návazná autobsuová doprava, a to:

- Jistebník (směr Bravantice, Bílovec)
- Studénka (směr Pustějov, Hladké Životice; Studénka, Butovice)
- Mošnov, Ostrava Airport (směr průmyslová zóna)
- Valšov (směr Břidličná, Rýmařov)
- Dolní Benešov (směr Bohuslavice, Závada, Píšť)
- Vendryně (směr Vendryně)
- Návsí (směr Hrčava; Písečná, Písek, Bukovec; Dolní Lomná, Horní Lomná)
- Pržno (směr Janovice; Raškovice)
- Frenštát pod Radhoštěm (směr Trojanovice, Ráztoka)


Nově zavedené/změněné trasy linek S
S2: Ostrava - Bohumín - Karviná - Český Těšín - Třinec - Mosty u Jablunkova
S4: Mošnov, Ostrava Airport - Studénka - Ostrava - Bohumín

Nemluvilo se u té S4, že by jezdila z Havířova?

Baška

Když jsme u JŘ 2016, už se objevily zvláštní vlaky na Dny NATO 2016.

Čistě ze zvědavosti, snímek v článku je kde (nebo se jedná o ilustrativní snímek)?

Semolina: Nápadně to připomíná kopec Hněvín nad Mostem, nahoře je stejnojmenný hrad. odkaz

(Příspěvek byl editován uživatelem valdav.)

Je to foceno z haldy u větérky ve Vrbici- ta šachtička je viditelná z vlaku mezi Vrbicí a Hrušovem. Halda je dnes téměř celá přestěhovaná do náspu dálnice.
Ta halda na obzoru je nad dolem v Heřmanicích, dnes je rozhrabána na plochou haldu, viditelnou také z vlaku na katastru Hrušova. Stále je mezi ní a tratí voda. Na haldu vedla podél trati lanovka z dolu Stachanov v Hrušově.
Na Kontaminaci je u té haldy nápis Hrušov. U tratě dnešní č.270 je tam hezky vidět konstrukce oblouku lanovky, která tam křížila tuto trať.

Samozřejmě je dost nesmysl věta Za minulého režimu se na přírodu ohled příliš nebral, neboť na to se nebral ohled za celou dobu těžby uhlí. Ty haldy vznikaly už od dob Wilczků atd.

Dost hapruje i toto: občasné zvyšování drážních těles a na to se nejvíce hodily právě levné a dostupné hlušiny. Obsah hořlavých látek v náspech byl ale nebezpečný a k maléru stačila pouze vhodná příležitost.
Dnes je to jen o málo lepší. O obsahu uhlí v hlušině by mohli vyprávět cigáni, kteří se dolováním tohoto např. na náspech tratě v Sakmarově údolí docela dobře živí.

Ohl:u větérky ve Vrbici
Jo takto by se to jevit mohlo. Akorát mi nesedí ta trať, která v době po elektrifikaci byla tříkolejná těleso čtyřkolejné, čtvrtá kolej z Chalupek po obchvatu nad Vrbicí by již mohla být snesená.

Třetí kolej tam nebyla vždy funkční. Ta fotka bude někdy ze sedmdesátých let. Ta kolej tam je, ale v té době se nepoužívala. Na fotce je poněkud zarostlá, ale je tam u ní vidět mechanická výstraha. Od Chalupek to bylo sneseno už před drátizací, po válce.

http://www.msk.cz/cz/doprava/konference-transport:-na-dopravni-in frastrukturu-v-kraji-pujdou-v-pristim-roce-zhruba-4-miliardy-koru n--v-dalsich-letech-mnohem-vice-59183/

Zajímavá je zmínka o roku optimalizace trati Ostrava-Kunčice - Frýdek-Místek - Český Těšín.

A který je to rok? Je to tam poněkud pomíchané.
optimalizace trati Český Těšín – Dětmarovice, optimalizace trati Ostrava Kunčice – Frýdek - Místek – Těšín a optimalizace železniční stanice Těšín,“ uvedl ředitel
Těšín je víceméně hotový, i když je tam termín ukončení 2016. Příští rok už jen drobné nedodělky a hlavně je to termín závěrečné chlastačky politiků. Takže 2016 může být termín začáteční chlastačky a stavba Frýdku začne kdo ví kdy...

Ještě k haldám.
Tohle by mohla být ta na fotce. Ta v popředí s vozy by mohla být tam, kde je dnes městská skládka. Nějaký čas se tam parním vlakem (posléze auty) vozila hlušina a odpad ze Stachanova v Hrušově.


Jo, kdysi ta ostravská pyramidální panoramata měla něco do sebe.


z knihy Ostrava barevná, 1962

České středohoří po moravsku

Ostravské opravny a strojírny koupily getto a plánují rozšíření...

http://ostrava.idnes.cz/zanik-romskeho-ghetta-prednadrazi-v-ostra ve-fmb-/ostrava-zpravy.aspx?c=A151029_2201806_ostrava-zpravy_jog

České středohoří po moravsku, spíš po slezsku lze vyfotit už jen v Polsku v okolí Rybniku.https://cs.wikipedia.org/wiki/Halda_v_Rydu%C5%82towech#/media/Fil e:Halda_Rydultowy.jpg

Viditelná i z Ostravy třeba z radniční věže nebo krátce při dobré viditelnosti i z vlaku mezi Lutyní a Dětmarovicemi.

Ohl (7418): Zajímavé je, že v článku nebyla zmíněna revitalizace trati Opava - Krnov, která by měla vypuknout v březnu příštího roku. Nebo byl termín začátku revitalizace opět odložen?

ad Ohl (haldy): Kam v Německu vyrazit na výlet s dětmi? Přeci do válcovny a na haldu - viz: http://www.bergwerksbahn.de/ik-fotos/ik-fotos.htm Doporučuji zejména fotky ke konci reportáže, pořízené v prostoru Klostermansfeld - Hettstedt (severozápadně od Halle).

Z Ostravska poněkud z ruky.
Každopádně podobné se dá prožít i v Ostravě(Dolní Vítkovice) a výstup na haldu (Ema) nad Ostravou je okořeněn stejnými pocity jako při výstupu na dřímající sopku.

Několik historických snímků z Petřkovic je zde.

Pržno




Autobusová zastávka Pržno, žel. st.

@Semolina: ČD už na to soutěží NAD, na druhou stranu se řeší odvolání proti SP kvůli známému přejezdu.

ppkk: Nemluvilo se u té S4, že by jezdila z Havířova?
Ano. Prvotní plán byl takový:

Linky regionální a příměstské dopravy


Rychlá regionální doprava


Zdroj: Moravskoslezský kraj

celodenní a skupinové „Plus Polsko“ budou moci použít spoje společnosti Koleje Śląskie ve Slezském vojvodství.
Za 300Kč, pokud by to byla celá síť KŚ, by to nemusel být špatný šotovýlet.
Byť 2x dražší než Egronet, Libnet apod.

-----------
Vítkovice akceZ

Určitě to bude výhodné nejen při cestách za nákupy, ale třeba i na výlety

Na nákup do Katovické galerie by to vzhledem k JŘ stačit některým možná mohlo. Příjezd "prvním" vlakem do Katovic v 10:35, odjezd "posledním" ve 14:24. Čas na nákupy 3+ hodiny je pro blondýny možná průměr. Ale co budou dělat ty 4 hodiny na cestě z a do Ostravy to už netuším. Že by vtipy?

Ovšem na výlet - to už je na zváženou, že se třeba dokodrcáte do chořovského parku, kouknete na odjezd úzkorozchodného vláčku a budete se poroučet pomalu zpět, aby jste si ještě stihli koupit nějaký gáblík do vlaku. A kde je třeba návštěva něčeho z industriálu...

Pravda - zdatnější výletníci si to sezení ve vlaku můžou vykompenzovat pozdějším odjezdem a následným pochodem přes čáru do Starého (pokud pojede bus) nebo až Nového Bohumína. Cesta vlakem zpět přes Cieszyn je jen pro skalní - cestovní doba ještě o něco delší, plus přesun, plus ještě cesta třeba do té výchozí Ostravy.

Pro šotouše každopádně vítaná novinka!

Tak jsou i jiné města v příhraničí než Katowice Racibórz, Wodzislaw, Rybnik, tam se doteď dalo cestovat jen autem.

Babička jednoho nejmenovaného diskutéra chtěla jet do Wodzislawi na návštěvu, a musela autem (navrhovali jsme však i zakoupení Biletu Podróźnika, a cestu z Bohumína do W. prodloužit přes Hel či Zagórz). Teď už bude moct jet vlakem.

Pro šotouše každopádně vítaná novinka!
Někdy příští rok, jak dožijem, to můžem prubnout.

Zatím pár postřehů odsud.



Že by boží oko?

Dispečeři na jihu Moravy hlídají provázanost spojů v kraji

Nasnadě se nabízí otázka, jestli bude někdy něco podobného i v KODISu?

Zařízením GPS na vozidlech jsou u nás vybaveny jen CityElefanty, nebo i jiná vozidla?