Asdf: tak se použije "dvojče" s tím, že na "B" budou JEN další 4 sběrače a uvnitř národní moduly pro ETCS všech zemí, jejichž nádražáci se spojili
Je to podobné, jako s interoperabilitou cyklopumpiček. Jde to, ale dře to...

honzaklonfar: Práve naopak, čo sa začalo riešiť ETCS a týmpádom sa upustilo od nejakého prekotného rozvoja národných VZ (a naopak sa začali veci integrovať v rámci smerovania k ETCS - napr. Švajčiari a ich EuroZUB), tak sme ostali v stave, že tie VZ naozaj na tú mašinu narveme. Problém nastáva jedine v regióne Francúzsko/Benelux, kde tých kadejakých VZ majú faakt hodne. Ale na väčšinu tunajšieho okolia postačí nejaká ETCS mobilka s integrovaným LZB/PZB/SHP a verzia Mirelu, ktorá zvláda EVM.

Asdf: V realu existuje sberac s lizinou 1450/1950 mm. Je to vyrobek firmy Stemmann pro Bombardier Twindexx.

Asdf: V realu existuje sberac s lizinou 1450/1950 mm. Je to vyrobek firmy Stemmann pro Bombardier Twindexx.

Sběrač s měnitelnou šířkou

PŠ: to jsi dal odkaz na nějakou loď. Tu mi to přehrálo celou, když jsem našel odkaz na správnou prezentaci, tak mi to napsalo "došlo k chybě, zkuste později".
Ale vím, jak to asi funguje.

Jezevec: změna traťové rychlosti se nenarodí přes noc, předchází jí nějaké papírové kolečko a během něj dojde i na data AVV.
Pomalé jízdy se do AVV nezanášejí. "Staré" magnety měly vyhrazené kombinace na kódování pomalých jízd, ale zkusili jsme to snad jednou.
Nové magnety (MIB-6) už to nemají, ale AVV umí spustit cílové brzdění k pomalé jízdě zadané přes klávesnici (v podstatě u předvěstního štítu pomalé jízdy se "něco" namačkne a ono to pak navede vlak na tu novou rychlost do patřičného místa). "V budoucnu" budou pomalé jízdy součástí rychlostního profilu ETCS a budou tedy nejen automaticky "vykonané" AVV-čkem, ale i bezpečně kontrolované ETCS-kem.

Databázi spravuje SŽDC společně s AŽD (s různým podílem zainteresování), připravuje se kompletní začlenění dat o MIBech do databáze SŽDC a nějaké (polo)automatizované výstupy.

Raquac, PŠ: Jé, to je pjekný. Laik by si povedal, že s prechodom lišta-lišta bude v tej rýchlosti asi problém, ale zjavne to majú vyriešené. Musím sa spýtať kolegov, čo riešia optickú diagnostiku pantografov, či s niečím takýmto počítajú

Spravnej link na variopanto je tento:
https://www.youtube.com/watch?t=241&v=dINLYHyD1zc

Puvodni link je sice na spravny video, ale posle vas na cca predposledni sekundu. Nemaji to spatne vymysleny, ale bude to nekdy schvaleny/vozi se to uz na nejaky strese ?

Predpokladam, ze se to da provest za jizdy.

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Asdf+Agent: Ty pomocne liziny se vysouvaji/zasouvaji jen pri stazenem sberaci (a tim i vypnutem system ADD).

Schvaleny to my byt relativne brzy, Bombardier (jako zakaznik a dulezity partner pri vyvoji) je na tom primo zainteresovany - jinak se jejich Twindexx Swiss Express do Nemecka vlastni silou nepodiva...

Tak jinak... Lze za jizdy = vozidlo v pohybu a koste dole. Predpokldam, ze nesjme ve sporu.

Aleš_Liesk. 3410 : "PŠ: to jsi dal odkaz na nějakou loď."

Agent 7418 : "Puvodni link je sice na spravny video, ale posle vas na cca predposledni sekundu."

Zajímavé nesmysly. Mi to na Androidu při čekání v čekárně asi v 11:30 spustilo ihned správné video od začátku do konce bez nejmenšího problému. Opera na PC potom také v pořádku.
Snad byste si mohli chlapci občas vyčistit cache svého prohlížeče a taky udělat malou údržbu svého operačního systému.
Petrův link je OK.

Mně to na notebooku hned skočilo na konec. Stačilo kliknout na přehrát znovu (neúplné kolečko se šipkou) a hned to fungovalo.

Agent Alešek: Nesmysl seš akrorát tak ty, protože to t=241 v odkaze je čas v sekundách, od kterého se má video pustit.

Chci se zeptat, proč se SŽDC nestará o nově postavené zastávky a kde to lze případně urgovat ? Mám zkušenosti z několika zastávek mezi Zbirohem a Rokycany a údržba je po rekonstrukci nulová., Žádné sekání porostů, skrz nové dlaždice prorůstá tráva, traviny a keře zasahují až do nástupiště atd. Přitom by na to stačilo sjednat jednoho zaměstnance, který by to párkrát za léto objel a posekal ....

Jezevec: Zajímalo by mě, jak rychle se do databáze AVV dostane změna traťové rychlosti?
Budeme-li mluvit o změně malého rozsahu (jako třeba teď zrychlení 1. koleje mezi ČTř a Parníkem), tak od okamžiku, kdy si zpracovatel mapy tratě otevře příslušná TTPčka a ověří je s realitou, do okamžiku, kdy je vytvořena aktualizovaná mapa tratě, uplynou řádově minuty.
Poté zbývá "maličkost" tu změnu dostat na vozidla, což třeba u současných 471 s dálkovým nahráváním obnáší dejme tomu půlden, kdežto takové 380 je potřeba obejít a to už nějaký ten den trvá (u 471 před upgrade SW to byly průměrně tři týdny).
Ideální je, pokud se o změně k určitému datu ví předem - pak není problém udělat mapy s kalendářním vymezením platnosti (stejně jako u JŘ) a o příslušné půlnoci se to překlopí "samo".

Umí se reagovat i na pomalé jízdy?
I když by dnes už nebyl problém třeba na takové 471 nějakou déledobější pomalou nalít vtělenou do traťové rychlosti, tak se to z principu nedělá - především proto, že by v tom byl zmatek, co je a co není automaticky.

Dobrý večer chci se zeptat půjdou mi na tom naladit drážní frekvence UNIDEN EZI 33XLT

Dobrý večer chci se zeptat půjdou mi na tom naladit drážní frekvence UNIDEN EZI 33XLT

Ano, půjdou.

Hajnej,Aleš: Děkuji za vysvětlení. Nějak mi to začalo vrtat v hlavě, protože se mezi Ústím a Pardubicemi objevilo spoustu nových MIBů. A pak se začali v Ústí znova rejpat. Předtím se chvíli jezdilo 160, jestli se nepletu, pak 120-100

Jezevec: nové MIBy mezi Pardubicemi a Třebovou jsou ovšem trochu jiná písnička, tam jde o komplet oživení nové mapy tratě, to je už trochu víc práce, než jen změnit rychlostník.

Přestala mi fungovat adresa http://82.117.129.20/forum/?DF=DFCD2 má někdo informace zda tento link je v provozu?

Marcel> máš to v mailu

Aleši dík, já myslel, že je další změna adresy

Dejte sem někdo nový link na DFČD. Díky.

Kdyby to šlo tak tu je.

Nemá někdo informaci o tom, jaká souprava bude vystavena na R 1535 z Brna do Ostravy při Dnech NATO?

362 + ABpee³⁴⁷ + 3x Bdtee²⁷⁶ + Bfhpvee²⁹⁵

Kubabe: Díky.

Štancl: Tak když to nejde, tak mi ten odkaz prosím pošlete mailem na adresu: michalcik30@seznam.cz Díky.

To to fakt nikdo neví?

Nepravda. Alespoň jeden to ví

(Potkají se dva matematici, z nichjž jeden je čerstvým otcem:
- Tak je to holka nebo kluk?
- Ano.
)

Nebo takhle přijdou tři matematici do hospody a hospodskej se ptá:
- Dáte si všichni pivo?
- Nevím.
- Nevím.
- Ano.

Hajnej: čistě logicky bych to viděl na 3x nevím :-)
Nikdo si neobjednal, jen odpovídají na otázku.

Ale zasmál jsem se, to jo! :-)

soundman: čistě logicky bych to viděl na 3x nevím
Zdá se, žes něco nepochopil...

soundman: S tou čistou logikou opatrne Pretože keby to bola echt čistá logika, tak ten čo by si ho nechcel dať by musel okamžite povedať nie, pretože v tom okamihu už odpoveď nezávisí na ostatných...

Asdf: No blik! Radši ale nebudu prozrazovat...

Hajnej: Ale chvili mi to trvalo. :-)

To jste fakt takoví zoufalci, že nejste nikdo schopný sem dát link? (Odpověď, žejste schopni, si dejte za klobouk a místo toho sem dejde odkaz) Děkuji.

Anonym: To jste fakt takoví zoufalci, že nejste nikdo schopný sem dát link?
Nejsme, ale není to tím, že bychom byli zoufalci, ale tím, že DF bylo ukončeno. Prý tam chodilo přespříliš anonymů.

Tomu sám nevěříte, že?

Kašub: kdo a čemu nemá věřit...?

Hajnej: Jestli to nebylo také tím, že tam poslední dobou začala diskuze neobvykle "houstnout" díky názorům na běžence... Anonym, neanonym.
Navíc bylo v podstatě neveřejné, tak čo s takým diskusným fórom jen pro pár diskutujících, spíše hádajících se a urážejících navzájem.

Jojo, byla tam už docela ponorka...

Hajnej: No, že to bylo kvůli anonymům. Koneckonců sám to říkáte že to bylo kvůli těm pár diskutujících, vzájemně se urážejících. Je to škoda. K.

http://82.117.129.20/forum/topic.asp?DF=DFCD2&Style=3&TopicId=6&A rchiv=&X=935187

Co tohle? %Ze by někdo lhal? Ale stejně, proč číst tyhle krávoviny

Dokázal by někdo vyčíslit pravděpodobnost následujících jevů, nebo alespoň nějak od pasu střelit kolikrát za rok se na síti SŽDC stane :

1) úder blesku do "drátenické" infrastruktury (sloupy, převěsy, brány), aniž by VVN z blesku přeskočilo do troleje (bleskojistky na lokomotivách nemají důvod reagovat)
2) úder blesku přímo do troleje nebo "průsak" VVN z blesku do sloupu až do troleje (bleskojistky na vozidlech reagují)
3) průraz VVN z jiných zdrojů do troleje (průraz trafa na měnírně, pád vedení VVN křižujícho dráhu apod.)?

Kolega se snaží o nějakou analýzu rizik u tramvají a za posledních cca 20 let jsme se v Ostravě dopočítali četnosti 0 - 0 - 1 (pád vedení 22kV na trolej). To je docela málo, mj. i proto, že v urbanizovaném území má blesk spoustu lepších "terčů" než je blbá tramvaj utopená kdesi mezi mnohem vyššími domy. Takže by mne docela zajímalo, jak je to u dráhy vedoucí otevřenou krajinou, kde ty četnosti budou asi o dost vyšší (taky protože rozsah sítě je trošku větší, že ).

Nějaké oficiální vyjádření k ukončení df čd je?

má blesk spoustu lepších "terčů" než je blbá tramvaj utopená kdesi

Tak snad by se dalo ofiko či neofiko přes někoho odpovědného ? taky by mne tahle statistika zajímala.

Jinak chování blesku, mno, na zahradě mi opakovaně v průběhu let uhodilo do 3m vysoké jabloně a 10m vedle je stavba a okolo vysoké 10-15m borovice.
Nechápu.

Blesk do troleje ? Asi to existuje, dokonce o tom i neco malo vim (a o tom zahorelym esu taky.) Nicmene se to nestava nijak zvlast casto, na bourky trpi spis ZZ.

Mladějov- blesk jde cestou nejmenšího odporu- na něm totiž dosáhne rozdíl potenciálů nejvyšší hodnoty, proto tam ten výboj přeskočí (nečeká až se v čase najde další možná cesta).
Takže to souvisí např. se vzdáleností, měrným odporem vzduchu, měrným odporem toho stromu/budovy/sloupu, ale taky třeba s vlhkostí (měrným odporem) půdy pod těmito objekty.

úder blesku do "drátenické" infrastruktury (sloupy, převěsy, brány), aniž by VVN z blesku přeskočilo do troleje (bleskojistky na lokomotivách nemají důvod reagovat)

Já takový zásah bleskem schytal na řadě 151, mohlo to být tak asi 150 až 200 metrů přede mnou, přepětí došlo na mašinu přes kolej, vyhořela mi přepěťová ochrana, bleskojistka to tuším vydržela .

Ad DFČD: vy na té adrese něco (= nějaké příspěvky) vidíte? Já tedy ne.
A zkuste tam něco vložit.

Nevím, ale fórum, ve kterém nejsou žádné aktuální příspěvky, ani tam nelze žádný příspěvek vložit, není dle mého názoru funkční. Ale jestli vám to takhle vyhovuje, pak prosím. Můžete do toho čumět třeba 25 hodin denně.

22m : Ale tak jistě.. Jen je to zajímavé. Osobně si to vysvětluju tím, že kořeny nejspíš prorůstají zemničem - páskem, co se tam ukládal podél kabelů už někdy cca před 40 lety a tak má jablůňka "dobrou zem". Ovšem ten sykot při úderu, jak zasyčela pára, to bych vám přál slyšet.

Mladějov- děkuji, nemusím mít všechno
Osobně mám z blesku hooodně veliký respekt.

Kdysi jsem šel se známým v dešti přes město a najednou JEB HO! Asi tak deset metrů před námi se začala sypat z výšky dvou pater cca 20 metrů dlouhá souvislá šňůra hvězdiček. Hleděli jsme na to jak puci a pak si teprve uvědomili, že to byl blesk, tak jsme raději přidali do kroku a hurá pod střechu.
Ani mě tak nedostala ta rána, ale ty vizuální efekty.

Ad.Aleš
Liesk.100% pravda

PV: Deda taky takle sel kolem baraku a JEB HO. Probral se s hubou v blate. Meli jsme kliku oba, ze to nebyla kaluz, to by tady totiz moje malickost neopruzovala. :-)

Poznatek z opraven k bleskům. Za posledního cca půlroku jsme měli na ř. 186/386 díky bouřkám a následným bleskům průrazy střechou celkem tři. Vždy to byl blesk, který uhodil do sběrače a posléze probil střechu do strojovny. Pomalu nám dochází hnětací hliník

Teda hned 2 tak nehorazne blbosti jsem dlouho neslysel: "blesk jde cestou nejmensiho odporu" a "na nejmensim odporu dosahne rozdil potencialu nejvyssi hodnoty".

M411: jojo, souhlas. O odpor jde až po přeskoku, do té doby jde spíš o intenzitu elektrického pole, která způsobí ionizaci. Tedy hlavně špičaté předměty...

Mirek411- možná je to trošku kostrbatě napsané. Tak zkusíme náhradní schema.
Kde tedy spíš přeskočí blesk- pod odporem R1 nebo pod odporem R2?
A kdyby nastala situace, kdy přes oba odpory začne naráz téct proud, tak na kterém jiskřišti bude větší rozdíl potenciálů (větší napětí)?
P.S.: předpokládáme stejnou vzdálenost na obou jiskřištích.