Znám podobný případ, ale tam je to ošetřené tabulkou asi číslo 3 v SJŘ, kde z vjezdového a odjezdového návěstidla i přesto že jsou tak označená. Tato tabulka dělá z vjezdového návěstidla návěstidlo oddílové a z odjezdového návěstidlo krycí. Pak tedy PN na oddílovém návěstidle jízdu PRP nenařizuje, rychlost přes odbočku upravují rychlostníky které jsou tam osazené, odjezdové návěstidlo plnící funkci krycího navíc je vybaveno štítem OP, neb kryje několik přejezdů. Asi taky možnost, no.

Mladějove, ten obrázek je příloha č. 1 ke SŘ, tady vlastně k obsluhovacímu řádu, nebo jak se to jmenuje. Návěstidlo vjezdové z opačné strany je umístěno mnohem blíž k vekslům, než je ten odjezd. Takže ta citace předpisová je dost obtížně dodržitelná. Co má kdo na mysli, nemohu říct, nebo do hlavy nikomu (zaplať pámbu) nevidím. Přesto si myslím, že se tady prodebatí dost věcí užitečně. A zrovna kolegu Mladějova považuji za toho, co má hlavu na víc, než jen na čepici. Tak by to člověče byla škoda, kdyby Tě něco odradilo. P.

Mladějov: "Já blbec si pořád myslím, že je to občas aspoň k něčemu dobré, minimálně pro poučení třeba výpravčích, fírů, "těch nahoře"."
No a to si myslíme stejně. Jak chcete otevřít diskusi, když ne hypotetickým dotazem, jehož řešení by mělo platit obecně?
Nezkouším Vás. Proč můj hypotetický dotaz považujete za nefér hru? djst na něj odpověděl, aniž by ho cítil jako podpásovku (doufám).
"Co je to za důvody?" O mě vůbec nejde. Ale nechci nikomu dělat problémy. Svět je malej a někdy i dost zlej. A je jen málo statečných a skutečně znalých, kteří si dokáží obhájit své jednání v té předpisové změti a podle ní jednat. Doufám, že Vám své důvody napovídám dost srozumitelně. A jak jet na PN (kam až) na odjezdovém návěstidle odbočky jsem opravdu nevěděla. Proto můj dotaz. A je škoda, že jste mě pochopil zle. Jistě máte k mnohému a mnohým co říci odborně a poradit.
A jak píše odbočka a Podroužek, vidno, že takové případy opravdu jsou a třeba se dozvíme, že jich je mnohem víc.
Dobrou noc.

Podroužek : Zajímavé, každopádně bych zrovna tuhle konkrétní situaci raději slyšel jako oficiální gestorský výklad, mně ta jízda 40 připadá jako nedomyšlený důsledek kombinace těch článků a nedává smysl.
Tyhle speciality, pasti, míří totiž neomylně vždycky ke zbytečnému průseru a některé administrativní změny, které vypadají nevinně, mívají za následek těžké nehody.
Třeba móda převádět odbočky na součásti stanic.
Jinak řešení tabulkou 3, tedy "místní ustanovení" s jasným popisem vidím jako sice nesystémové, ale praktické řešení.

Ono nesystémově řešeno je mnoho míst, zvláště ve větších uzlech a jsou to často časované bomby.
Popravdě, já jsem z toho, čím déle se železnicí zabývám, tím víc otrávený.
Ono dřív ty místní speciality nebyly tak vidět, protože se jezdila poměrně krátká ramena a všichni ty špeky znali.
Dneska je to daleko víc o hubu a také se jezdí o dost rychleji a za mnohem větší buzerace.



(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

Podroužek:

Při striktním výkladu těchto ustanovení v tomto konkrétním případě na odb Brno-Černovice:

PN na vjezdových, cestových nebo odjezdových návěstidlech strojvedoucímu vlaku dále
přikazuje jízdu podle rozhledových poměrů. PN na odjezdovém návěstidle přikazuje jízdu podle rozhledových poměrů od tohoto návěstidla až k vjezdovému návěstidlu pro opačný směr jízdy. Není-li obvod výhybek přilehlých k hlavnímu návěstidlu, přikazuje strojvedoucímu jet rychlostí nejvýše 40 km/h až k následujícímu hlavnímu návěstidlu

byste měl jet podle rozhledových poměrů a to max. 40 km/hod až po vjezdové návěstidlo do Brna hl.n. Což je samozřejmě nesmysl a asi nikdo tak nejezdí. Předpis totiž nepředpokládá, že může být odjezdové návěstidlo až "za" vjezdovým.

V tom bude asi ta čuba zakopaná. Že nikoho nenapadlo, že by mohlo být odjezdové návěstidlo až za vjezdovým.

Ono je to v těch Černovicích dost aktuální už asi dva měsíce se jezdí kolem teho náv Lb na PN na hlavní.

Padla tady prosba o obrázky, tak jsem jich pár vybral. Odbočky nemají odjezdová návěstidla (kromě Černovic, kde to byla pro mě novinka) pokud znáte další odbočky které mají odjezdová návěstidla, prosím podělte se.

Jízda na PN (konkrétně dle nákresu Brno Černovice)
-PN S (2S) do Brno dolní n. - JPRP konec u L (1L) , vjezdové z opačné strany.

-PN S (2S) do obv. Slatinská - JPRP konec u S1(S2) , od S1(S2) podle návěsti.

-PN S1(S2) do Brno Slatina - JPRP konec u 1VL(2VL), vjezdové z opačné strany.

-PN BS do Brno Slatina - JPRP konec u 1VL(2VL), vjezdové z opačné strany.

-PN 1VL(2VL) do B.Židenice - JPRP konec u S1(S2), návěstidlo z opačné strany, v tomto směru není vidět na označení návěstidla, proto by jej strojvedoucí měl považovat za vjezdové z opačné strany.

-PN L(1L) do B.Židenice - JPRP konec u S(2S), vjezdové z opačné strany.

Pokud Haan měla na mysli obecný případ odbočky (jakékoliv odbočky), pak otázka na odjezdové návěstidlo nemá význam, protože odbočky nemají odjezdová návěstidla.

Dopravna s charakterem odbočky, mající odjezdová návěstidla by se stala výhybnou. Např. výhybna Kanín (V.Osek), výhybna Žizníkov.

Brno Černovice je bud unikát a bordel v předpisu, který myslí na všechno (proto je tak složitej), nebo se jedná o 2 odbočky za sebou a pak jsou špatně označena návěstidla S1(S2).

Ještě se omlouvám k nákresu. Chybí mi v levé spodní části (u návěstidla BS), že to je trat do Brna hl.n. a v pravé spodní části Brno Slatina (návěstidla 1VL, 2VL).

Dopravna s charakterem odbočky, mající odjezdová návěstidla by se stala výhybnou. Např. výhybna Kanín (V.Osek), výhybna Žizníkov.

Ano? A co třeba taková odbočka Brno-Židenice?

Priapos: ..."byste měl jet podle rozhledových poměrů a to max. 40 km/hod až po vjezdové návěstidlo do Brna hl.n. Což je samozřejmě nesmysl..."
A o ten předpisový nesmysl mi právě šlo. V pohledu na řešení už máme 2 názory-tento Váš a ten od djst.

Pershink163054:"Pokud Haan měla na mysli obecný případ odbočky (jakékoliv odbočky), pak otázka na odjezdové návěstidlo nemá význam, protože odbočky nemají odjezdová návěstidla."
Inu, vycházela jsem obecně z:
D1, čl.191: Odjezdové návěstidlo je hlavní návěstidlo pro odjezd ze stanice (odbočky).
D1, čl.232: Vjezdové návěstidlo je hlavní návěstidlo pro krytí stanice (odbočky) a pro dovolení vjezdu vlaku (PMD) do stanice (odbočky).

Jinak dík za obrázky. V Brně-Černovicích Vám tam ale chybí to podstatné-tj. právě to odjezdové návěstidlo LB.

Odbočky Zálučí, Chomutov město, Kamensko jsem kreslil z hlavy, znám je dobře protože na Zálučí a Kamensku jsem dříve sloužil, Chomutov město mám zase od od kolegy.

Černovice jsem kreslil podle plánku z portálu, kde se nachází ono zmíněné návěstidlo LB? já ho tam dokreslím at je to kompletní

Odbočka s odjezdovými (a tuším že i s cestovými) návěstidly je i odbočka Balabenka/Rokytka v Praze.
Další věc je, že spousta odboček je dnes spojeno s přilehlými stanicemi - a ne vždy je striktně určeno, jestli je odbočka samostatná či ne. Jako příklad mě napadají odb. Hády, odb. Les, odb. Sluncová. Takovéto slučování přináší i jiný problém - pokud vám na odjezdu ze stanice svítí Rychlost 40 km/h a očekávejte rychlost 40 km/h (předvěstění návěsti na odbočce), tak v případě, že jde o samostatné dopravny, můžete mezi nimi zrychlit na traťovou, jinak byste měli dodržet 40ku v celém úseku.

djst,
jsi fakt dobrej. Tohle napadlo asi málo koho. Že je rozdíl jen v tom, zda je kolej mezi návěstidly kolejí staniční nebo traťovou. Takový případ je třeba mezi Prahou hl.n. a Vršovicemi. Mám na mysli koleje v tunelech. Je to širá trať, nebo součást některé ze sousedních stanic?
Ať tak či tak, zase pouze administrativní či předpisová stránka věci rozhoduje o nejvyšší dovolené rychlosti vlaku. Nikoli záležitost technická. Jo, je to tak, jak jsem nedávno psal a pana Hajnýho popudil. Mohou vymyslet zab zař nejmodernější, trať opravit do koridorového stavu a pak přijde předpisář a jezdí se čtyřicet. Všechno, co bylo uděláno, bylo takořka na hovno.
Pokud má někdo dojem, že mi to působí škodolibou radost, pak se mýlí. Mě to sere. P.

Trat mezi stanicemi Praha hl.n.- Vršovice jsou staniční koleje. Návěstidla za tunelem jsou vjezdová a v tunelu směrem do hl.n. jsou cestová a už v obvodu hlavního nádraží.

Na zbývající odbočky se podívám důkladně a večer sem hodím nákresy, at je o čem se bavit. Nevýhoda je že spoustu odboček musím kreslit podle portálu a nevím zda budou odpovídat skutečnosti.

Kolej v tunelu na hln je součást stanice, neb vj.n. z opačné strany jsou před tunely. V tunelu jsou cesťáky a můžeš klidně na bílou (tedy při dodržení předpisů).

Podroužek: Tak koleje v tunelech do Vršovic/Vyšehradu jsou sice staniční (vj. náv. hlavního je ještě před tunelem), ale pokud vám jde o rychlost, tak její omezení končí na poslední výhybce před tunelem - v tunelu žádné nejsou.

Pravdou ovšem zůstává, že pokud máte na odjezd postaveno např. v Kolíně jenom k zastávce (na klacku Rychlost 40 km/h a výstraha) musíte jet až k návěstidlu za zastávkou 40kou, pokud nedostanete od VZ žlutý/zelený kód, nebo neuvidíte zdálky povolujici návěst.

persink163054
já to náv. mám "rád ", jezdím do Brna olomouckýmy rychlíky a často se stává , že ten rychlík tam stojí za os z Vláry a já nemusím na hlavní ,a na Tržní to není odtud ani 200m

Parmezano:
já ho přehlédl, omlouvám se. Ovšem v tom XLS co jsem stáhl včera a obkreslil, jsem si všiml že mezi LB a BS je sídlo DK. Přestože je v popisu uvedeno že se jedná o odjezdové návěstidlo, stejně by platilo že PN na 1VL(2VL) při jízdě do LB je JPRP k návěstidlu z opačné strany. JPRP by tedy skončila u BS. Neznám to tam, takže nevím zda tam je vidět, pravděpodobně ne, nebot v tvojem nákresu je naznačen oblouk. Takže by nastalo že od BS k LB pojedeš jako k návěsti výstraha (1VL,2VL má PN), ale v okamžiku kdy na návěstidlo LB bude vidět, pojedeš podle jeho návěstí (tedy mužeš zrychlit na traťovou).

Jak říkám je to pro mě novinka že odbočky mají odjezdy, ale odkud kam na JPRP, je poměrně jednoduché, od PN k návěstidlu z opačné strany a jak jsem již psal nebudeš přece za jízdy chodit na druhou stranu stanoviště a ze štítků zjištovat zda je odjezdové (L1..., S1...), cestové (Lc1.., Sc1..), pro strojvedoucího by návěstidlo zády k němu, mělo být vždy tím návěstidlem z opačné strany. A pokud by to tak být nemohlo, tak prostě to má být psáno, řečeno, seznámeno.

Pokud to tak v tom Brně není, napsat hlášení strojvedoucího. Pokud nepomáhá ani hlášení strojvedoucího, tak tady máš můj mail a mužeme to pořešit důkladně. geforce6166bx@seznam.cz

Persink: No, při PN na 2VL (1VL) byste možná měl jet podle rozhledu a 40 spíše až k LB, neboť podle čl. 686 platí pro odbočky s odjezdovými návěstidly ustanovení pro stanice s rychl. náv. soustavou, ale o tom řeč není. Řeč je o PN na návěstidle LB.

Persink163054:
Pokud nepomáhá ani hlášení strojvedoucího, tak tady máš můj mail a mužeme to pořešit důkladně.

To by mě tedy zajímalo, co a s kým chcete důkladně pořešit. Dejte pak vědět. Jinak jedná se o PN na LB, nikoliv na 2VL nebo 1VL.

pokud znáte další odbočky které mají odjezdová návěstidla, prosím podělte se

České Zlatníky

Parmezano: díky za plánek. Aspoň lze o něčem konkrétním diskutovat.
djst: trochu odbočím: "No, při PN na 2VL (1VL) byste možná měl jet podle rozhledu a 40 spíše až k LB, neboť podle čl. 686 platí pro odbočky s odjezdovými návěstidly ustanovení pro stanice s rychl. náv. soustavou..."
Pane djst, zkouším sebe, jak tento případ chápu, aby nevznikla mýlka. Jela bych na PN na 2VL (1VL) takhle:
- PRP: od 2VL (1VL) až k LB (čl.967,2.odst.),
- rychlost: od 2VL max.40 (čl.64b). Jakmile by poslední vozidlo mého vlaku minulo výhybku č.6, můžu začít zvyšovat rychlost, ale podle rozhledových poměrů jedu pořád až k LB s tím, že počítám, že na LB může být "Stůj". Pokud vidím "barvu", řídím rychlost podle návěstního znaku LB už při jízdě k němu (čl.682db).
Jedu dobře? Zdůrazňuji, že se ptám, aby to nebylo chápáno jako zkouška, či testování někoho .

Pershink163054: původní dotaz zněl, jak při PN na LB (odjezdové návěstidlo odbočky směr Brno hl.n.) a byla bych ráda, kdybychom se dobrali shody, co se týče jízdy PRP-zda až k vjezdu do Brna hl.n. (původní moje úvaha je shodná s vyjádřením p. Priapose, přičemž víme, že je to nesmysl), nebo zda vůbec (odpověď pana djst-logická). Na rychlosti max.40 až k vjezdu do Brna hl.n. jsme se shodli, byť je to pitomost čl.967, 1.odst.-posl. věta, protože namíchal dohromady vjezdy, cesťáky i odjezdy.

Haan: I kdybyste někoho testovala, tak i vaše nejhorší otázka je mnohem lepší, než jaké se v testech z D1 obvykle vyskytují

S tou rychlostí je třeba dát pozor na čl. 686, kterému rozumím tak, že úsek mezi výh. 6 a náv. LB je chápán pro účely čl. 679-685 jako staniční kolej, a tak musí být podle 682db) dodržena rychlost 40 km/h, dokud nevidíme, zda LB dovoluje jízdu.

djst: Ano, myslela jsem to tak, že jen pokud vidím "barvu" na LB. Sic k němu jedu pořád PRP, ale mám-li přehled, že v mé jízdní cestě není vozidlo (a navíc na NO mám žluté mezikruží, nebo zelené světlo-pokud kolej kóduje), rychlost k němu už mohu začít zvyšovat za výhybkou 6 jak podle čl.682db, tak i podle obrázku pod čl.684-poslední vpravo. Pokud na LB vidím za těchto podmínek jednosvětlovou návěst, lze jet až max. 100.
A jinak díky za Vaši ochotu reagovat.

Priapos:Je to asi měsíc, co znám jednu dobrou duši, které když řeknu návěstidlo, umístění, kilometr a je to nesmysl, nebo něco co na dráhu nepatří, tak má páky co stím dělat. Nebudu ho zde jmenovat, lze to řešit i přes mě. Naposledy se řešila pomalá jízda 350km/h na Pacifiku. Předvěstník s číslem 35 je jasná pomalá 350km/h, neboť na pacifiku se odjakživa jezdilo rychlostí světla.

Mikulda:České Zlatníky nemají odjezdová návěstidla, pokud se mýlím, tak mi prosím řekni jejich označení a umístění. Obrázek je dnes stažen z portálu. Předpokládám jeho aktuálnost, zvláště v tom případě že přes Zlatníky jezdím často a ted nedocházelo k nějakým rekonstrukcím. S tím že na portále občas nejsou aktuální plánky, se setkávám také.

Haan: omluva za nepochopení PN, já ještě řešil spoustu jiných věcí, takže jsem se v textu ztratil.

PN na návěstidle LB-je to návěstidlo společné (podle zásad označování návěstidel), v tomto případě je poslední v řadě, tedy je i odjezdové. JPRP začíná u něj a končí bud u návěstidla z opačné strany (to tam není), takže až dalším návěstidlem (vjezd do Brna?), no když už předpisy, tak předpisy. Že bude zpoždění? Ať je, aspon to někdo začne řešit. I když je to pitomost, jak píšete. Ale tepou nás za kraviny, tak jim to vraťme.

Pro všechny:můj nick má příslušnost k lokomotivě 163 054 DKV Praha Barrandov, PJ Praha Smíchov, majitel MZZ. Nevkládejte mi tam prosím písmeno h, s raketou MGM 31 Pershing to opravdu nemá nic společného.

Obrázek je dnes stažen z portálu.
Výborně, tak si ho trošku zvětšíme.

Haan:

Jízdu na PN u návěstidel 2LV (1LV) si vysvětlujete správně. Jenom pro přesnost, nelze tam pak jet až 100 km/h, traťová rychlost je nižší.

Persink163054:

No pokud se mu podaří v tomto konkrétním případě (PN na LB) něco změnit, tak je dobrý.

Persink: za střelu s jadernou hlavicí se omlouvám, uklepla jsem se (byť tam nemám g, ale k).
Jinak mě vadí hlavně ta pitomost s rychlostí-max 40 až k dalšímu hl.n.-což je až vjezdové do Brna hl.n. S jízdou PRP souhlasím s výkladem djst. A taky-proč by měl jet vlak na PN na LB do traťového oddílu PRP, když výpravčí PN nemůže dřív obsloužit, dokud nemá zajištěno, že traťový oddíl je volný.

Mikulda: proč se návěstidla v tabulce jmenují jako návěstidla žst. a nikoliv odbočky? To chce napřed vidět Obsluhovací řád odbočky a pak jeho příl.1. Ale věřím, že to máte zmáknuté a tedy víte. Já nemám kam kouknout.

Priapos: děkuji. Napsala jsem max.100, neb nevím, zda tam není rychlostník víc než 100. Měla jsem se podívat do TTP. Anebo použít výstižnějšího termínu: "nejvyšší dovolenou rychlostí, max. 100".

Dobrou noc všem.

Persink163054: to náv. LB je přibližne za tím mostkem vlevo, v oblouku je zastávka Brno Černovice

dle umístění bych LB tipnul na oddílové. nebo pro mě logicky je žst nebo odb ohranična vjezdy.
kde tam teda začíná širá trat?

Bobo: "kde tam teda začíná širá trat?"
Tuto otázku jsem si ji položila už dříve. A dle definice odbočky (čl.38) jsem přišla na to, že celá odbočka je na širé trati.
A díky odkazu djst podle čl.686 se na odbočce chováme následovně: "Ustanovení pro stanice s rychlostní návěstní soustavou platí i pro odbočky s odjezdovými, případně i s cestovými návěstidly."

se zeptám jinak: gde začíná/koční obvod odbočky? resp odkud-kam jedu přes odb?

Bobo: "gde začíná/koční obvod odbočky? resp odkud-kam jedu přes odb?"
Řekla bych, že začíná u vjezdových návěstidel a končí vjezdovými návěstidly pro opačný směr jízdy. Ikdyž, kdo ví, zda se u odbočky dá vůbec hovořit o jejím "obvodu".
Ale já bych se spíš ptala, kde začíná a končí traťový oddíl (odb.Brno-Černovice-Brno hl.n.). A taky bych si odpověděla (možná špatně):¨
D1,čl.46: "Traťový oddíl je prostorový oddíl, ohraničený alespoň z jedné strany oddílovým návěstidlem nebo vjezdovým návěstidlem odbočky.
Takže konkrétně ten, o kterém je zde řeč, je vymezen: vjezdovým návěstidlem BS odbočky Brno-Černovice a vjezdovým návěstidlem VL do žst. Brno hl. n. No a mezi těmito dvěma návěstidly se nám na širé trati krásně vyjímá odjezdové návěstidlo LB z odbočky Brno-Černovice, které ovšem nenajdete v TTP 318-tab.1 (jen v Obsluhovacím řádu je o něm řeč), na rozdíl od všech (vjezdových BS, 1VL, 2VL), které v TTP jsou.
O LB je sice zmínka v TTP-tab.3, ale v jiné souvislosti.
Tak si z toho vyberte, co potřebujete, případně mě opravte, nebo napište svůj jiný názor.

Něco k diskusi:

V SŽDC č. D1 byl původně tento bod:

2321. Brzdící váha vlaku brzděného průběžnou brzdou se rovná součtu všech brzdících vah jednotlivých vozidel vlaku s účinkující samočinnou průběžnou (tlakovou) brzdou, zapnutou do průběžné brzdy vlaku. Brzdící váhy se u jednotlivých vozidel zaokrouhlují na celé tuny směrem k nejbližší nižší hodnotě.Při jízdě samostatných nebo spojených hnacích vozidel (kromě elektrických a motorových jednotek) se účinek dynamické brzdy do výměry brzdící váhy nezapočítává. Uvažuje se jen hodnota brzdící váhy pro režim R nebo P, popř. G.

V aktuálně platném vydání se zapracovanou změnou č. 3 se však píše nově:

2321. Brzdící váha vlaku brzděného průběžnou brzdou se rovná součtu všech brzdících vah jednotlivých vozidel vlaku s účinkující samočinnou průběžnou (tlakovou) brzdou, zapnutou do průběžné brzdy vlaku. Brzdící váhy se u jednotlivých vozidel zaokrouhlují na celé tuny směrem k nejbližší nižší hodnotě.

Čili to ustanovení o nezapočítávání EDB při jízdě u sólo mašin tam nově vypadlo...

A protože v předpise dopravce ČD V15/I se nic o tom, že by u sólo mašiny se nezapočítávala EDB nepíše, tak mi z toho logicky plyne, že např. řady
151,371,380 mohou jet sólo V = 160 km/h, řady 150.2 (140 km/h), 150 (120 km/h), 361 (140 km/h), všechny multi-TRAXY V = 140 km/h atd. atd.

Jest tak ?...

má ř. 150 započitatelnou EDB?

Pra: nikdo Vám neodpověděl, pokusím se přemýšlet selským rozumem:
Myslím si, že Vámi podtržený text původního čl. 2321 byl zrušen už změnou č.2 k D1 proto, aby umožnil Lv vlakům jezdit rychlostí vyšší.
Např. ve V15/1 z čl. 213e), 281, 307-2.odst. vyplývá, že se účinek DB započítává vždy, neoznámil-li strojvedoucí, že se nesmí do b.v. započítávat (podle závislosti, či nezávislosti účinku DB na napětí v troleji). A to musí strojvedoucí vždy vědět podle typu HV.
Předpokládám, že u HV, které má účinkování DB nezávislé na napětí v troleji (HV je vybaveno nezávislým zdrojem buzení motorů a dalšími funkcemi pro činnost brzdění motory) bude účinek DB vždy započítán do výměry brzdící váhy.
Každý dopravce má svůj předpis o brzdách, třeba Vám odborníci k tomu napíší více.

Bobo:"má ř. 150 započitatelnou EDB?"
U každého vozidla individuálně podle tabulky brzdících vah na bočnici.

Haan, PRA : Ano, změnilo se to 3. změnou, "závislá"/"nezávislá" není nutno v praxi nějak složitě řešit, oznamovat (komu ???) , prostě je-li na tabulce br.v. na bočnici např. P+E, G+E a E brzda není vypnutá, použije se tato br.v. (bere se za nezávislou). U závislé EDB tam ta váha není napsána (třeba 363,362 není, 363.5, 380 je).

Dalo by se složitě polemizovat proč některé řady ano a jiné ne, ale pro zjednodušení je to tak, jak píši.
Samozřejmě to že je "nezávislá" neznamená to, že se nemůže při brzdění porouchat = pozor při jízdě !!!

EDIT : PRA : To vám plyne dost blbě - musíte spočítat, zdali-je Lv vlak pro onu rychlost a trať brzděn, podobně jako u ostatních vlaků.
Na mašiny ČD se např. nalepují (do kabiny) nálepky, kde je pro samostatně jedoucí loko údaj % (např. P 50%) a to strojvedoucí porovná s údajem v tab. 5 SJŘ a vybere si max. rychlost Lv.
Ani nepotřebuje tužku, natož brzděnku.
(tenhle postup si řeší dopravci sami ve svém předpise, tedy to může být -a je- jinde jinak).

EDIT2: Jsem zvědav, jak se vám to tady za den podaří zašmodrchat a zkomplikovat

(Příspěvek byl editován uživatelem Mladějov.)

ad Mladějov:

To vám plyne dost blbě - musíte spočítat, zdali-je Lv vlak pro onu rychlost a trať brzděn, podobně jako u ostatních vlaků.

Jasně..., to plyne nebylo myšleno tak, že generálně bez ohledu na cokoliv vždy, ale prostě ta možnost tady je....

Na mašiny ČD se např. nalepují (do kabiny) nálepky, kde je pro samostatně jedoucí loko údaj % (např. P 50%) a to strojvedoucí porovná s údajem v tab. 5 SJŘ a vybere si max. rychlost Lv.

Dík, to jsem nevěděl...

Dnes mi došlo, že D1 vůbec neřeší, co má strojvedoucí dělat po projetí Stůj na oddílovém návěstidle a zastavení před koncem předchozího vlaku - kdy se může opět rozjet? Ihned po rozjezdu předchozího vlaku? Nebo snad až po souhlasu výpravčího? Bylo to někdy v minulosti v předpisech ujasněno?

djst: předpisy D1,D2 (účinnost od 29.8.1962 do 27.12.1997) a ani pozdější neřešily, kdy se může vlak opět rozjet. Když se jelo proti Stůj na oddílovém náv. AB a následně byl v tomto oddíle zpozorován konec vlaku, zastavilo se za koncem vlaku. Po jeho odjezdu z dohledu se chvíli počkalo (aby se zbytečně neposkakovalo za koncem předchozího vlaku) a po té se jelo PRP k dalšímu odd. návěstidlu. Myslím, že to "kdy se může opět rozjet" není třeba řešit předpisem. Ona úplně stačí nařízená jízda PRP.

Haan: ono se to řešilo a podrobně na tratích s HPB

ale v předpisu o obsluze zab.zař. T6/2 "Doplňující ustanovení k předpisu pro obsluhu zab.zař. staničních a traťových ". (zařízení mechanická a elektromechanická) 1958

Parmezano: no jo, jenže dotaz djst asi nezněl na nedbalé projetí návěstidla s absolutním významem návěsti "Stůj", nýbrž na "dbalou" jízdu za oddílové návěstidlo automatického bloku v poloze "Stůj" (tak jsem ho pochopila).
Podrobnosti o vývoji jednání strojvedoucího lze nalézt v čl.15 D1(od 1962), dále v čl.312 D2(od 1997) a poslední čl.2572 D1 (od 1.7.2013).

Haan: Ano, někde mi tam muselo vypadnout slovo autoblok. Díky za odpověď.

Parmezano: Taková ustanovení jsou i v současné Z1. Ale nevím, jak se podle toho mohou řídit, když (každé?) projetí návěstidla v poloze Stůj (kromě AB) je MU.

djst:je to MU, ale Z1 to řeší z pohledu obsluhy ZZ, správného chodu clonek, odhlášek, volností trati, změny TS atd. Aby až se to vyšetří a vlak se rozjede, nebylo nutné zbytečně sundávat plomby nebo volat ZZ aby se TZZ dalo zpět do základního stavu. Je to jen technika, co se má dělat s technikou. Ale do MU a jejího šetření nezasahuje (vyjma kontrol zda TZZ bylo v tom stavu ve kterém mělo být)

djst: To bylo i tenkrát , dál se postupuje podle D17 ,

Pánové předpisoví, doufám, že moje otázky nebudete opět považovat za rýpání, které vede k tomu, jak sušit kočky v mikrovlnce.
Vrátím se ke zde již probíranému tématu Odbočky Brno-Černovice-viz obrázek p.Parmezana dne 4.12.2015.
Mám nevyjasněnou odpověď na otázku, o kterou bych se s Vámi chtěla podělit. Věřím, že ji rozuzlujete.
Takže situace konkrétně k obrázku p. Parmezana:
Vlak R906(např.) odjede z Brna hl.n. po komárovské spojce směr Odb.Brno-Černovice. Během jízdy vlaku dojde na Odbočce Brno-Černovice k poruše, kdy vjezdové návěstidlo BS nepůjde postavit do polohy dovolující jízdu vlaku a nepůjde na něm ani rozsvítit PN. Vlak má pokračovat do žst Slatina po koleji ve správném směru (3AB-ten je fukční) a v pokračování jízdní cesty není odjezdové návěstidlo.

Otázky zní:
1) Jakým způsobem se dovolí jízda vlaku kolem návěstidla BS-lze písemným rozkazem? A jakým?
2) Musí dostat vlak rozkaz k odjezdu (viz čl. 82 OŘ)?

Přiznávám, že jsem se zasekla na čl.232 D1 a dále na čl. 3309a)-3310a) předp. D1. A tedy nevím. Vidím jediné řešení: u vjezdového návěstidla BS návěst RPN + výprava vlaku návěstí "Odjezd". A nejsem si jista, zda je to správné a jediné možné řešení.
Děkuji za odpovědi.

Haan: lepší bude 907, z Brna jezdí lichý

Parmezano: no teda, Vy jste na mě hodnej, že jste ze mě neudělal blbce. Děkuji. Já se překlepla. Ano platí směr tak, jak píšete-R907-Brno-Šumperk.

Haan:
Články 3309, 3310 se vztahují pouze na případy, kdy má být rozkaz vydán již v předchozí stanici, a navíc se vztahuje pouze na části 2 (jízda mezistaničně) a 3 (jízda po nesprávné koleji. Jízda na rozkaz může být uskutečněna podle čl. 1008, neboť jde o průjezd a nelze obsluhovat vjezdové (které plní i funkci odjezdového) návěstidlo. Rozkaz V (rozkaz Z takové znění neobsahuje) by tedy zněl "Vjezdové návěstidlo se neobsluhuje, vjezd a odjezd dovolen." Podle tohoto článku se nedává ani návěst Odjezd.

V souvislosti s rozkazy k jízdě kolem neobsluhovaných návěstidel mě ale napadá jiná situace: Vlak stojí před cestovým návěstidlem Sc 4 a výpravčí přinese rozkaz, že "Odjezdové návěstidlo S 4b se neobsluhuje, po rozkazu k odjezdu smíte odjet." Po převzetí rozkazu se na cesťáku rozsvítí "Rychlost 40 km/h a opakování návěsti Výstraha". Otázky zní:
1) Může strojvedoucí považovat výpravu cestovým návěstidlem za "rozkaz k odjezdu" a odjet kolem neobsluhovaného odjezdu ze stanice?
2) Pokud po předání rozkazu (ale ještě když vlak stojí před cesťákem) zvedne výpravčí výpravku a dá návěst Odjezd, je tato výprava "rozkazem k odjezdu" i pro jízdu kolem neobsluhovaného odjezdového návěstidla?
P. S. Pro šťouraly: Odjezdové i cestové návěstidlo je umístěno přímo u koleje a je platné pro jednu kolej.

(Příspěvek byl editován uživatelem djst.)

djst: moje úvaha k Vaší situaci obecně a všude:
ad1) Ano. Odjíždějící vlak dostal rozkaz k odjezdu návěstí návěstidla Sc4 (čl.2977). K jízdě kolem Stůj na S4b dostal svolení písemným rozkazem, netřeba žádné další výpravy. Máte-li na mysli čl.2961, ten se na Vámi uvedený případ nevztahuje.
ad2) proč by dával ještě jednou navíc rozkaz k odjezdu návěstí "Odjezd", když výprava je provedena návěstí návěstidla Sc4, které se obsluhuje (včetně PN)?

Za Vaši odpověď k mé nejasnosti Vám děkuji, ještě se v tom "pošťourám", abych pochopila (snad se mi to podaří).

proč by dával ještě jednou navíc rozkaz k odjezdu návěstí "Odjezd", když výprava je provedena návěstí návěstidla Sc4, které se obsluhuje (včetně PN)?
Protože čl. 2993e) říká, že návěstí Odjezd se vypravují všechny vlaky odjíždějící kolem neobsluhovaných návěstidel nebo na RPN, je-li to účelné a možné. A jak mám zjistit, zda to je účelné? Druhá věc, která se mi nelíbí je spojení "rozkaz k odjezdu". Je to totéž, co výprava? Toto slovní spojení se, pokud vím, v předpisu D1 kromě neobsluhovaných návěstidel objevuje už jen ve větě "RPN není nikdy rozkazem k odjezdu."

djst: nebyla jsem nikdy výpravčí. Strojvedoucího zajímá rozkaz k odjezdu. Když kouknete do čl.2954-5, hovoří se o výpravě. v dalších čl. 2958, 2959, 2977, 3004, 3018 už se u většiny způsobů výpravy píše jako o rozkazu k odjezdu. Ten se dává jen jednou. A tak se lze ptát, zda je účelné vypravit vlak návěstí Odjezd, když už rozkaz k odjezdu dostal návěstí hl. návěstidla. Za "účelné" a smysluplné (včetně RPN, kterou dává sám výpravčí) považuji i případ 2993db), kdy vjíždějící vlak vjíždí do stanice s pohotovostí zastavit a zastavení není zapotřebí (stanice je v oblouku, nebo je snížená viditelnost), aby strojvedoucí nemusel zbytečně dobrzďovat jako ke Stůj, dokud na návěstidlo nevidí.
Jinak Vám dávám za pravdu, že slovní vyjádření - jednou výprava, jindy rozkaz k odjezdu není šťastné a už před léty jsem na to tady upozorňovala. Výpravčí je velitel, organizátor a "řiditel" a měl by tak činit udílením rozkazů k odjezdu a nikoliv výpravou. Krásně a jasně to bylo uvedeno ve staré D2 z roku 1962.

Přátelé, na otázky kolegy djst bych odpověděl podobně jako paní Haan. Tedy: 1, ano, určitě. Vlak je vypraven návěstidlem, které stojí přímo u koleje, na které stojí čelo vlaku. 2, pokud výpravčí ještě k tomu ztopoří výpravku, není to nic proti ničemu. Takže pořád ano.
Chtěl bych zde vyjádřit uctivou poklonu panu djst. Je to někdo znalý a přemýšlivý. Jako málokterý ze zde diskutujících. A shodujeme se i ve věci vadných dvou pojmů jedné a téže věci. Pokud se jedná o jednu a tutéž věc. Jsou slova "výprava" a "rozkaz k odjezdu" synonyma? Milý djst, potvrzuješ moje přesvědčení, aby z předpisu zmizela výprava jako taková, nebo byla jen vyjádřením návěsti Odjezd dané výpravkou, rádiem, ústně nebo písemným rozkazem. Aby se o výpravě již nehovořilo, bude-li vlak odjíždět na návěst hlavního návěstidla.
Zmatení pojmů evidujeme i v dalších oblastech. Je třeba rozdíl mezi pojmy "nástupiště" a "prostor pro výstup a nástup cestujících"? Gestorka tvrdí, že to není jedno a totéž, (DŘD zná jen pojem Nástupiště, stejně jako všechny SŘ). Přitom není schopna popsat, čím se tyto dva pojmy od sebe liší a jak jej můžeme od sebe rozeznat.
Ač už zde bylo o tom diskutováno, možná nejen jednou, mám taky dotaz.
V žst. Holubice a Komořany se změnily SŘ. Ve čl. 5 se pod seznamem nástupišť objevila věta: " Nástupiště nejsou určena pro výstup a nástup cestujících." Podle gestorky již ve stanicích není prostor pro výstup a nástup cestujících. Jak bude vypraven vlak osobní dopravy, který stojí u nástupiště? V tabelárech SJŘ přitom jsou u všechn vlaků výpravečky. Navazující otázka na totéž je ve smyslu ČD D2. Musí být obsluhou vlaku dáván souhlas s odjezdem, když vozy s cestujícími jsou sice u nástupiště, ale mimo prostor pro výstup a nástup cestujících? Můžeme zvolit opatrnický přístup. Tedy dělat jako by ten prostor tam stále byl. Mě by však zajímalo, jak je to správně. Zejména z pohledu výpravčích. P.

Podroužek: "2, pokud výpravčí ještě k tomu ztopoří výpravku, není to nic proti ničemu. Takže pořád ano."
No pokud platí zásada jen jedné výpravy (v tomto případě návěstí návěstidla), tak bych ráda odkázala na poslední odstavec čl.2993-tam jsou taxativně uvedeny případy, kdy může dát výpravčí návěst Odjezd ve stanici, kde se výprava provádí návěstí návěstidlem. Chápu, že to není nic proti ničedmu. Ale-pokud strojvedoucí stojícího vlaku vidí na návěstidlo-vede to ke špatným návykům.

K nástupištím viz D1,čl.2982 (symbol výpravky v TJŘ): "Ve stanicích, ve kterých není prostor pro výstup a nástup cestujících (nástupiště), se tato značka neuvádí."
Můj názor-pokud je v TJŘ symbol výpravky, tak ho budu respektovat! Včetně celé parády s výpravou vlaků jinak, než návěstí hl. návěstidla a v souladu s D2,čl.249 (pískací a mávací procedura po rozkazu k odjezdu). Přece tam ten symbol není pro srandu a nebudu předem počítat s bordelem v TJŘ, nebo v ZDD (kterou ani nemusím mnohde znát). Ikdyž to asi bordel je, ale aspoň to někoho donutí postarat se o jeho odstranění. Napsal jste na to hlášení?

Podroužek: dá se to v obou stanicích " vyšolíchat" aji bez peronů , pak mužeš odjet bez "plácačky"
a) Komořany křižování: lichý rychlíky na obou kolejích až "šajbě" seš mimo perony, sudý rychlíky na třetí taky až k "šajbě " taky mimo perony.
Zpravení vlaku : to je problém , tedy "plácačka", nebudu klusat 200m nebo 300m tam a zpátky.
b) Holubice to zachraňuje třetí kolej , jenomže jak do Rousínova tak Blažek , do boku 40km . Zpravení taky třetí , dál platí, druhá věta o dva řádky výše

Dobrý večer, tentokrát mám hypotetický dotaz já.

Týká se světelné návěsti stůj, zastavte všemi prostředky.

Jsem výhybkář a z důvodu poruchy mi výpravčí nařídí RPN u odjezdového návěstidla. Stojím tedy před návěstidlem, v ruce svítilna a otáčím o 1/4 obrátky a střídám žlutou/zelenou. Strojvedoucí mě stále vidí. Najednou zjistím závadu na vlaku, začnu tedy dávat SZVP ale zeleným světlem.

Předpis říká světlem jakékoliv barvy, kromě zelené.

Bude kroužení zeleným světlem pro strojvedoucího návěstí SZVP?

Persink163054: proč nepoužijete tu žlutou stranu světla z té RPN?

Haan:samozřejmně že bych ji použil, ale v tom je ten dotaz, protože při závadě se snažíme zastavit vlak co nejdříve a tím že jsem v té chvíli pod tlakem rozhodnutí, instinkt a výcvik mi zavelí kroužit rukou. Ale tu zelenou si nemusím v té chvíli uvědomit. Je to hypotetická situace, ale reálně je možná a není to nesmysl.