Traktor vs. šukafon v Třebčicích: pozary.cz

Sv: Historka esenbákem je úžasná.

K té masaryčce mám jednu hypotézu. Já ji nechtěl prve psát, ale myslím že se to odehrálo takto a podle mého názoru, by DI při vyšetřování měla přijít i stím že stanoviště strojvedoucího a jeho ovládácí prvky jsou špatně umístěné.

Vypínač CB a reflektoru jsou totiž pod sebou a je velmi snadné šáhnout vedle. A co se tedy mohlo stát?

Strojvedoucí vypnul reflektor a protože je zvyklý na AVV a CB, šel si balit věci (upřímně všichni:Nemá se to, dělá se to. A to nejen u fírů. Výpravčí, signalisti, výhybkáři .... šáhněme si do svědomí kdo z nás se řídil tímto heslem), jenže nevypnul reflektor ale CB. A není mi známo že by vypnutí CB bylo signalizováno nějakým zvukem. A už to bylo.

Je to jen moje, osobní, soukromá hypotéza a nechci aby byla kdykoliv prezentována nějak jinak. Od toho tu nejsem, ale to že ovladač CB a reflektoru a jejich umístění na pultě vuči sobě, mělo velký vliv na tento typ nehody.

Mimochodem není to jedinná nehoda pantáku v kytkách na Masaryčce a předcházelo tomu vždy vypnutí CB.

Persink163054: No nechci ti brát iluze, ale kdyby sis prošel archív, tak když se ta nehoda probírala už se o těch čudlech a přehmatu někdo zmiňoval!

Persink163054: hypotéza zajímavá, ale nesedí mi tam jedna věc... Když by chtěl strojvedoucí vypnout reflektor, ale místo toho vypnul CB, tak by ten reflektor svítil dál. Žeby si toho ve tmě nevšiml a neuvědomil si svůj přehmat?
Já si spíš myslím, že za tím byla ta rutina, kdy si strojvedoucí jednoduše neuvědomil, že má CB vypnuté. Kde, kdy a proč ho vypnul, to samozřejmě nevím.

Masaryčka:
Bohužel jsem pracovně silně zaneprázdněn, nemám tolik času projít archiv, ale nepochybuji o tom. Protože ta poloha se nabízí.

Majkl007:
No, vjížděl do nádraží plného světla z lamp. Nemuselo to být patrné ihned. Ale to by se tady rozjela nekonečná diskuze, lepší bude to nechat na příslušných orgánech k tomu určených.

"lepší bude to nechat na příslušných orgánech k tomu určených"
No tak to samozřejmě...

163054: od Libně by si na těch víc než 4 km jak reflektoru, tak i vypnutého CB všimnout mohl a měl.
Krom toho je reflektor proti stěračům, kdežto M-A-CB je proti zrcátkám.

Jo a nezapomeň, že ve fírou podepsaném protokolu je verze optimalizovaná právníkem na co nejmenší flastr, nikoliv na hledání co nejúčinnější prevence.

Tak ale jako pokud fíra nesedí na svém stanovišti do doby úplného zastavení vlak, tak to je nemomluvitelný hazard.

AVV, ne AVV, co kdyby třeba byl v kolejišti člověk, kterému by vteřina navíc (získaná pohotovou reakcí fíry) např. umožnila opuštění kolejí?

Ježíšmarjá, Friku, ty mluvíš, jak by ti bylo tak čtrnáct a v životě jsi řídil maximálně koloběžku.
Popsal to dobře Starý Vlk. Ptáme se, jak bys řešil, aby se to nestávalo.

Fricoolinek: Ty seš vážně Free, Cool a In, neboli mladej, všechno víš, všechno znáš a od všeho máš přístupový kód (modernější než nějaké trapné klíče), viď. Tak až dospěješ, možná pochopíš, že svět není tak černobílý, jak si myslíš. A teď už dej pokoj!

gp:"Nakonec tedy opakuji, že DI hledá příčinu, aby jí pro příště mohla zabránit (třeba tím, že doporučí montovat šraňky na všechny přejezdy),..."

Jenže tohle mohla DI v době svého vzniku před pár roky, kdy to měla přímo v náplni práce. Po nedávné změně zákona je z ní už jenom úřad pro sběr statistik o nehodách bez pravomoci cokoli navrhovat či dokonce zakazovat.

Hajnej:Reflektor proti stěračům určitě není.

E9: eeh, překlep - proti sběračům, píšu jednou rukou, bo jsem byl šikovnej na bruslích...

Hajnej: připomínám možnost modifikovat klábosnici ve Windows na jednorukou pomocí MKLC. Byla docela sranda zjistit, který znaky, na jejichž existenci už jsem dávno zapomněl, mám napevno zadrátovaný v hlavě.
Brepta: V paragrafu 53 odst. 5 je to furt a v paragrafu 25 směrnice taky. Ses moc rozohnil, zakazovat inspekce nemohla přímo nikdy nic, vždy musela přes DÚ.

gp: mám to jen naštíplý, na ten tejden to nestojí za to...

no voni ty nože na trávě docela drhnou

Bobo: kolečka na asfaltu ne-e...

Hajnej: <legrace>Vypnute AVV? Tedy spis AVB (automaticke vedeni brusli)...</legrace>
Hlavne, ze jsme ve spravne sekci, taky nehoda. Preji brzke a bezproblemove uzdraveni.

(Příspěvek byl editován uživatelem str.)

Mne se tuhle zase na kole automaticke vedeni zaplo... Ty tramvajovy koleje jsou desny svinstvo. :-)

Str: byly to půjčený o číslo menší brusle a nápad po zastavení na chvíli narovnat záda (takže mi pojely brusle a já šel na záda)...

Automatické vedení kola funguje zcela spolehlivě za jednoho předpokladu. Musíte zadat sudý počet piv. V opačném případě půjdete na první křižovatce k zemi.

No jo, no. Nula neni ani suda ani licha, tak to bylo v tunelu pod Vysehradem. :-D

Hajnej: takže nic takovýho?

Nebo třeba opačný extrém?

ad Pershink : nehledě na to, že oranžové nálepky s kódy RID jsou na těch vozech trvale, dokonce jsem tenhle týden v zahraničí viděl cisterny, které tam označení RID měly nastříkáno barvou. Mnohdy je na cisterně dokonce nápis ohledně látky, která se v cisterně přepravuje ...
Možná že si někdo dovolí používat tutéž cisternu střídavě pro přepravu nafty a benzínu (tuším čísla 1202 a 1203), protože ten cizorodý zbytek se vždy dokonale ztratí v tom objemu jiné látky.
Kromě toho jsou cisterny mnohdy v majetku přepravce, takže např. UNIPETROL produkující benzín nebo naftu těžko použije cisternu pro přepravu chlóru nebo kyseliny sírové či chlorovodíkové a naopak ...

Hajnej - asi málo brzdnejch %. Přeji rychlé a brzké scelení!!!

Ke Studénce 22.07.15:
1)Nevím, zda uz s tím evt. nekdo tady neprisel:
Kdyz uz ministr dopravy slíbil pro koridory vsude mimoúrovnová krízení se silnicní dopravou, nebylo by záhodné zrídit u kazdého úrovnového prejezdu lehcí predzávory, které by se zavíraly automaticky asi 5 az 10 vterin pred hlavními závorami? Takové predzávory by bylo mozno objet pouze na kole ci na motocyklu, ale ten, kdo by je s dvoustopým vozidlem prorazil, by mel mít kazdopádne znacnou materiální skodu.
Takové laciné resení by jako provizorium urcite pomohlo, zvlást na neprehledných nebezpecných prejezdech.
2) Ke sbírece na strojvedoucího pendolina:
Neví nekdo, co je to za banku s bankovním kódem 0800?

Neví nekdo, co je to za banku s bankovním kódem 0800?
0800 je Česká spořitelna. Kódy dalších bank (číselné a swiftové) jsou k nalezení třeba tady: http://www.banky.cz/kody-bank

nebylo by záhodné zrídit u kazdého úrovnového prejezdu lehcí predzávory, které by se zavíraly automaticky asi 5 az 10 vterin pred hlavními závorami?
A takové předzávory by uzavření auta na přejezdu zabránily jak?

Takové laciné resení...
Když víš, že je laciné, na kolik by tedy takové řešení vyšlo?

Trolleybus: Díky za informaci. Rád bych poslal neco z ciziny.
Doktor: Vycházím z toho,ze zrízení prozatímních dodatecných predzávor tak asi 20 m pred hlavní závorou, samozrejme pouze na neprehledných ci jiz podobnými nehodami vícekrát poznamenaných prejezdech, by stálo méne nez 5% alternativního podjezdu ci nadjezdu. To bych usuzoval uz z porovnání dob, které jsou minimálne nutné ke stavbe takových alternativních zarízení.
Na konkretní predbeznou kalkulaci a porovnání by bylo zapotrebí konkrétních dat a podkladú, tj. vypracování alternativních studií ke konkretním prejezdúm.
Samozrejme, ze by - práve v Cesku - pri realizaci takové moznosti existovalo nebezpecí, ze by z bezpecnostních dúvodú zrízené provizorium zústalo natrvalo.
Ohledne bezpecnosti je treba videt, ze technický stav motorových vozidel pohybujících se na ceských silnicích je zpravidla tím horsí, cím dále na východ nebo jihovýchod od Ceska (Polsko, Rusko, Balkán, Turecko atd.) je vozidlo registrováno.
Ostatne si myslím, ze nebezpecné prejezdy, nedostatky ve výcviku ridicú a jejich nedisciplinovanost jsou, bohuzel, taky ceským problémem. Pokud nekdo má k dispozici nejakou mezinárodní srovnávací studii ohledne výskytu nehod na úrovnových prejezdech, byl bych vdecen za odkaz.

Aha, takže částku nevíme. Ale víme, že to bude laciný. Máme jen nějaký číselný údaj 5 %. K tomu se dopracovalo jak?

A stále chybí odpověď - jak by takové předzávory zabránily uzavření auta na přejezdu? Technický stav vozidla asi nebude mít vliv na nerespektování PZZ.

Doktor:
Urcite by se eliminovaly ty nehody, kdy ridici po nekolika metrech bez dostatecného rozjezdu "chcípne" motor a treba kvúli nerovnostem na prejezdu (i s valníkem) zústane vezet.
Pak taky vetsina takových nehod, kde ridic náhle usne (mikrospánek) nebo se z únavy ci kvúli opilosti nekoncentruje. Takový ridic se probudí ihned po prorazení predzávory a zacne reagovat.
Resením by predzávora nebyla pro prípady, kdy by ku pr. ridic tanku ci obrneného vozidla úmyslne prorazil obe závory a zabrzdil na prejezdu.
Koneckoncú by se to dalo vyzkouset pokusem vcetne aranzovaných prorazení (treba 10.000 zkusebních projetí se starými vozy s techn. nedostatky na prejezdech s jednou a se dvema závorami.
A jeste v dalsím príspevku statistiky o nehodách na prejezdech v Nemecku a ve Francii pro porovnání s Ceskem.

honzarejpal- tyhle výmysly by byly možná dobré pro popisované situace (kterých je mimochodem stejně jako šafránu), ale neřešily by to, že řidiči vjíždějí na přejezd úmyslně (přece nebudu čekat než ten vlak projede, to stihnu atp.).

Dle francouzské statistiky (google.fr/passages à niveau, accidents, statistiques, ku pr. francetv info) se pohyboval pocet nehod na prejezdech ve Francii 2010 az 2014 nepravidelne, ale mírne kolísave mezi 100 az 121 nehodami za rok. V r. 2013 jich bylo vyjímecne 148. Pocet celkem usmrcených osob cinil 2010: 25; 2011: 32; 2012: 33; 2013: 29; 2014: 25. Francie má zhruba sestkrát více obyvatel nez Cesko, hustota obyv. na 1 km² je asi o petinu nizsí.
Nemecko (zadání: google.de/Bahnübergänge, Unfälle, Statistik, Unfälle, Statistik) zaznamenalo v letech 2006 az 2009 pokles nehod na prejezdech z celkem 231 na 203 nehody, ale singulární zvýsení v roce 2010. Usmrcených osob bylo v roce 2009 celkem 40 a v roce 2010 celkem 45. Nemecko má pritom osmkrát vetsí pocet obyvatel nez Cesko, vetsí pocet motorových vozidel na 1.000 osob a zhruba dvakrát vyssí hustotu obyvatel na 1 km². (Jiné faktory, jako ku pr. frekvence zeleznicní prepravy, prúmerná rychlost vlakú pri srázce ap. mohou hrát také roli pri porovnávání s Ceskem.)
Jako hlavní dúvod pro nárúst v r. 2010 oproti 2009 udává nemecký pramen rostoucí nerozváznost a lehkomyslnost ridicú nebo chodcú.
Z porovnání mi tedy vychází, ze pocet rocne se prihodivsích nehod by v Cesku nesmel být vyssí nez 20 (porovnání s Francií) nebo 28 (porovnání s SRN) a pocet usmrcených osob na prejezdech by nemel prekracovat 5 osob za rok (porovnání jak s Francií, tak s SRN).

22michal:
Ctete dál statistiky z mého prekladu nebo podobné se stejnými hesly zadání pod google.be, google.at, nebo google.ch. Ku pr. Belgie má stejný pocet obyvatel jako Cesko, ale trikráv vyssí hustotu obyvatel.

Po znormování francouzských a nemeckých statistik na 10.000.000 osob, tedy na pocet obyvatel Ceska, a po prectení stránky Drázní inspekce (DI) o nehodách na prejezdech mi vychází toto srovnání:
Rocne usmrcené osoby: Francie: 5; Nemecko: 5,3; Cesko: nekolik desítek (dle DI bez presnejsích údajú)
Pocet nehod za rok: Francie 28,8; Nemecko: 28,0 a Cesko: nekolik set (dle DI bez upresnení).
Já myslím, ze toto srovnání by melo být dúvodem - treba pro DI - k podstatne hloubejsímu zamyslení, nez se tak stalo doposavad, prestoze vím, ze procento nechránených prejezdú je v Cesku podstatne vyssí nez v západní Evrope.

honzarejpal:
a co třeba hustota sítě a počet přejezdů? oproti Francii budeme zcela někde jinde (daleko vyšší číslo), jak proti Německu nemám zdání. A nestačilo by donutit konečně řidiče dodržovat pravidla? než vymýšlet rovnák na vohejbák? (nebo v tomto případě vhojbák na vohejbák?). Němec bude určitě zcela disciplinovanější a nedovolí si to co čech (myšleno ve své zemi). Jak už bylo několikrát, problém je v Policii (nulové kontroly na přejezdech) a směšně nízké pokuty za porušení pravidel na přejezdech.
Předpoládám, že v těch statistikách jsou i usmrcené osoby v místech, kde nemají co pohledávat (sebevrazi a "zkracovači" cest), kteří budou dělat největší část počtu mrtvých a nehod. (toto je taky v počtu nehod, proto tak vysoké číslo) Tam navrhujete co?

honzarejpal: důvodně se domnívám, že to není z hlediska provozu dobrý nápad. Koukni třeba na okolí 49.9595042N, 14.3230314E a zkus si představit ranní/odpolední špičku...

honzarejpal : tento týden jsem "s otevřenými ústy" zíral na přejezdy v Nantes uvnitř města na trase vlakotramvaje linky T1 do Châteaubriant zabezpečené pouze světelnou signalizací ... ani závory tam nemají ...

Polaanek:
Co se presne do uvedených statistik zahrnuje jako usmrcená osoba ci nehoda na prejezdu, nevím. Za usmrcené osoby ku pr. na prejezdech se ve smyslu policejních statistik povazují pouze ty, které zemrou po nehode v jejím dúsledku ve stanovené dobe, myslím do 24 nebo 48 h.
Sebevrazi se do toho myslím nepocítají, i kdyz vy- ci zneuzili prejezd. Prícina není v prejezdu a taky ne v jeho prípadném nedostatku ci v pochybení dráhy. Krome toho vyuzívají sebevrazi hojne nádrazní nástupiste. Od postizených strojvúdcú vím, ze se pred skokem vzdy uprene na kabinu fíry dívají. (Na nemeckém googlu je zajímavý film o postizeném strojvúdci.)
Hustota síte nebude urcite významným faktorem, jelikoz je v Nemecku rádove stejná jako v Cesku, i pres znacné rusení tratí v 70. a 80. letech min. století. Presto jsou rozdíly v poctu nehod v porovnání s SRN a s Francií v neprospech Ceska obrovské. Jestlize DI myslí pod pojmem "desítky" minimálne 25 a pod pojmem "stovky" min. 250, tak má Cesko u usmrcených na prejezdech minimálne petinásobný "predstih" a u nehod jeste vetsí
honzaklonfar:
Uvedená císla ci znacky mi bohuzel nic neríkají.
MZ:
Vím, ze ve Francii je celá rada nechránených prejezdú, ku pr. ve Vogesách. Casto se tam nachází i upozornení, ze práve projízdející vlak múze zakrývat i dalsí, projízdející práve po druhé koleji. To múze málokdo císt, blízí-li se velkou rychlostí. Presto: V porovnání s Ceskem málo nehod.
Mne jde hlavne o to, aby se nastalé nehody jako Studénka ci Horazdovice vyuzívaly k vyhodnocování prícin podobne jako letecké nehody a aby se ze zjistených prícin ihned vyvozovaly stejne drastické dúsledky.

Jen takový dotaz:
já ji sice nehledal, ale určitě existuje i statistika nehod na křižovatkách s příčinou nerespektování signálu stůj. Bude se taky dělat nějaké opatření aby řidiči nejezdili na červenou do křižovatky?

Určitě na křižovatkách nedochází k takovým škodám a újmám na zdraví.

Kůň - to sice ano, ke škodám dochází většinou minimálním, nicméně to neřešení vede právě k ignoraci předpisů obecně.

Kůň - myslíte?



Dle vysvětlivek pod tabulkou obsahuje řádek "ostatní druhy nedání přednosti" hlavně nezastavení na červenou.
Suma sumárum, souhrnné následky jízdy na červenou jsou plně srovnatelné s následky vjezdu na zavřený přejezd.

Zdroj: Dopravní nehodovost a její důsledky v ČR v dlouhodobém pohledu, kód : 320254-14, ČSÚ 2014

Za tři dny pozorování tohoto přejezdu v Taschi, z okna hotelového pokoje jsem neviděl ani jediného človíčka, kterého by napadlo podlézt závory, případně přejít během blikání červených světel. Přitom na trati je velmi hustý provoz a závory jdou dolů opravdu brzy před příjezdem vlaku. Stručný závěr, je to pouze o lidech, jejich inteligenci / debilitě.

Tak tedy ne...

(Příspěvek byl editován uživatelem Kůň.)

ad honzarejpal : ono to je asi o celkové kázni obyvatel, včetně zamětnaců železnice. Na "hlavních" tratích nejsou ve mnohých stanicích úrovňové přechody, nad peron se lze dostat pouze podchodem nebo nadchodem (jak to udělají s vozíčkářem, pokud nebudou měnit kolej nevím), nicméně výpravčí si nezkracuje cestu "z dopravy na peron a zpět" kolejištěm", ale šlape podchodem nebo nadchodem ... srovnejme si to se situací v tuzemsku ...

K diskuzi o přejezdech - docela pěkný graf lze nalézt v PDF tu. Obrázek tři např. srovnává počet nehod na přejezdech v zemích EU na milion vlakokilometrů.

Koudy: díky za odkaz. Srovnat ty statistiky na společného jmenovatele je totiž přesně úkol pro podobnou studii, mentální cvičení dříve prováděné v této diskusi nemělo bez znalosti metodiky statistik šanci správnou odpověď najít.

A už vidíme str. 16 - v Německu mají o polovinu méně přejezdů (železnici tam přeci jen stavěli vždy trochu velkoryseji než u nás v R-U). K tomu u nás obrovské množství přejezdů bez PZZ - dáno stále obrovskou sítí lokálek.

Strana 20 jsou mrtvoly na milion vlkm, z grafu se to blbě čte, ale německých 0,04 vs. českých 0,13 na první pohled sedí s tím, že v ČR je relativně dvakrát více přejezdů a o něco větší nekázeň.

Miroslav Zikmund:
S reálných chováním úcastníkú provozu (kázen, nekázen) je nutno pri tvorbe predpisú a bezpec. zarízení pocítat. Zákonodárce a tvúrci ostatních predpisú, správci cest (zeleznicních a silnicních) zarucují ci meli by zarucit bezpecnost úcastníkú provozu, predevsím cestujících. Proto si myslím, ze ceské úrady se nesmejí smírit se skutecností, ze úmrtnost ku pr. na ceských zel. prejezdech je petkrát ci vícekrát vyssí nez v SRN ci ve Francii.
Zde by mely sehrát roli taky media. Jejich zprávy by nemely být pouze popisné, coz je pro novináre velmi jednoduché. Analýzy soucasného neuteseného stavu se v mediích témer nevyskytují.
Pikehead:
Samozrejme, ze odpovedný prístup zahrnuje téz srovnání metodiky statistik v ruzných zemích, coz urcite není jednoduchá zálezitost.
Ohledne porovnání ku pr. nemeckých (ci belgických nebo francouzských) statistik se statistikami ceskými je nutno pripomenout, ze v CR existuje od pradávna hranice nula promile pro ridice mot. vozidel. A presto rídí snad tretina ridicú prílezitostne ci casteji v opilosti. Oproti tomu byla povolená hranice v SRN v r. 1969 (v promilích 1,6, pozdeji snízena na 1,3, jeste pozdeji na 0,8 a nyní na 0,5 (zhruba jedno velké pivo). (Civilne je a byl v SRN kazdý, kdo se napil, automaticky za nehodu - za ublízení na tele ci zabití i trestne - odpovedný, i kdyz ji "technicky nezavinil".)
Jestlize jeden z nevyssích soudcú v CR v mladsích letech rídí v opilosti mot. vozidlo, zabije na prechodu pro chodce pritom v neprímém úmyslu 84-tiletou babicku, policie svede následne vsechno na "neukáznenou" babicku a soudce dále pokracuje ve své kariére a dotáhne to az na ministra spravedlnosti a kandidáta na úrad prezidenta, tak to svedcí hodne o tom, jak nespravedlive je v Cesku rozdelena odpovednost. Cím vyssí místo, tím mensí odpovednost. Takový stav nemúze prispet ke zlepsení kázne obycejných lidí. I toto souvisí s nehodovostí na prejezdech.
Facit: I pres vetsí volnost v pozívání alkoholu za volantem je v SRN nehodovost a úmrtnost na prejezdech podstatne nizsí nez v CR.

honzarejpal : no jo, jenže o postihu rozhodují úředníci (lidé), netvrdím, že úplatní, ale prostě sankce není taxativně stanovena, ale je tam rozpětí, takže se třeba rozhoduje podle délky sukně slečny řidičky ...
Sankce nemusí být likvidační ale musí "bolet" ... nicméně, co je to za formulaci "nešlo zakázat řízení, protože nešlo o recidivu ...".
Když strojvedoucí projede stůj i bez následků, půjde z mašiny, i když se nic nestalo a nejde o opakované porušení předpisu ...
Z jiného soudku - pokuty za jízdu bez dálniční známky > policie ČR dává jiné pokuty než celní stráž ... Jak je možné, že není sankce jednotná, ale podle toho, který "úřad" postih ukládá ...
Řidič řekne, že nemá papíry (zapoměnl je doma), takže mu je nelze odebrat a vesele si jezdí dál ...

Zikmund: kecáte. U některých dopravců s personální politikou cvičené vopice půjde samozřejmě každý fíra z mašiny na několik měsíců. U dopravců s normální personální politikou bude posouzena celková průserovost konkrétního fíry, okolnosti konkrétní MU a fírův postoj ke konkrétní MU. Pak třeba bude jezdit dál a bude ho to stát jen pár měsíců bez prémií. Znám takový případy a jsem rád, že se tak šéfové chovají.

Miroslav Zikmund:
Postih je samozrejme taky dúlezitý, jakmile se zjistila v právostátním rízení civilní a prípadne trestní odpovednost osob.
Jednotný postih podle Bussgeldkatalog je praktikován ku pr. v SRN. Tam nemá policie ci celníci zádné rozpetí u velkého mnoztví standardizovaných skutkových podstat. A pokuty az do nepatrného limitu (80 €?) kasíruje urád prostrednictvím bankovního prevodu, nikoli policie blokovou pokutou v hotovosti.
I kdyby pri dopravním prestupku pristizená Claudia Schiffer sedela za volantem nahatá, dostala by v SRN stejnou pokutu. Nadto by i pri nepatrném ublízení na zdraví (skrábanice ku pr.) stanula potom pred trestním soudem a dostala trestní pokutu se zápisem do trestního rejstríku (pokud by dobrovolne-nedobrovolne nedarovala ad hoc treba Cervenému krízi vyssí obnos nez u ocekávané pokuty). A kdyby chtela rozjet na starsí kolena treba kariéru advokátky ci soudkyne, nesmela by zacít vykonávat tato povolání do zahlazení v trest. rejstríku.
To je jinak v ceském právu, které v zákone o prestupcích prakticky toleruje mensí ublízení na tele ci drobné krádeze, podvody ci podílnictví.

Miroslav Zikmund:
ad jiný soudek - jízda po dálnici bez známky je stále stejná skutková podstata porušení předpisů bez ohledu na to který orgán jí odhalí. Rozdíly ve výši sankce jsou tedy způsobeny rozpětím sazby pokuty, které sám zmiňujete.
I doma zapomenutý řidičák lze na místě zadržet a některé obce (např. Sokolov) to velice dobře dovedou. Že je takových jako šafránu pak není chybou ani zákona, ani řidičů.

Qecy:
No, jel jsem snad pred rokem nebo dvema rychlíkem z Chebu do Plzne a vlak projel vjezdové hlavní návestidlo pred stanicí L. Kynzvart na cervenou a zastavil az tesne pred vyhýbkami, kde prímo v kolejisti pracovalo nekolik lidí s cervenými vestami. Mluvil jsem s nekolika lidmi od dráhy o tom. Jedna osoba tvrdila, ze si to múze jednou jedinkrát dovolit (za ztrzení cásti mesícního platu), jiná zase ze ani jednou ne a tretí clovek tvrdil, ze takový strojvúdce múze jezdit dál, i kdyz se mu to "podarí" vícekrát. Tak teda nevím, zda ty sankce jsou jednoznacne upraveny.

Zjednodušeně řečeno:
Po projetí návěstidla se vyjádří kriminálka,zda šlo o obecné ohrožení a jdeš k soudu.
Pokud ne,tak sankce stanoví zaměstnavatel dle svého uvážení, jak napsal Qěcy.

ad Honzarejpal: Všechno záleží na zaměstnavateli. Když projede návěst "Stůj", tzv. "bez následků" ( nestane se žádná škoda, nebo úraz), tak nikde v zákoně není psáno, že nemůže jezdit dál. V opačném případě to řeší soudy a podobně. Pak může dostat "zákaz řízení". ............Dříve u ČD (ČD Cargo) šel fíra za projetí návěstidla okamžitě z mašiny dolů a na nějaký čas ( třeba i půl roku ) do dílen. Což znamenalo citelné snížení platu. Pak na přezkoušky a mohl jezdit dál. V současné době to prý už není tak přísný. ..................Něco jiného je u "soukromého dopravce". Ten fíru potřebuje, tak ho z mašiny nesundá, kde by vzal jiného ? Příklad je nedávné projetí RegioJetu v České Třebové. Fíra to ráno projel, nic se nestalo, žádná škoda. Po prošetření drážní inspekcí pokračoval dál do Prahy ( snad s nějakým "doprovodem") , tam ho zaměstanavatel "přezkoušel" ( přezkoušení provádí zaměstnavatel ), prý to trvalo cca 5 minut, a odpoledne už zase frčel do Ostravy ....... .... Jstě, asi přišel o prémie, Jančura ho určitě nepochválil. Ale co to je proti fírum od ČD, kde finanční ztráta, za těch půl roku v dílnách, může dělat klidně 50 tisíc Kč .......

ad Gale : a není náhodou to rozpětí pokuty špatně. Za absolutně stejné porušení zákona má být stejný postih ... rozpětí je správné tam, kde je různá intenzita "společenské" nebezpečnosti porušení zákona.
Když někdo chce šidit provozovatele dálnice, tak by měl být pro všechny stejný postih šizuňky ...
Tahle rozpětí jsou "matkou korupce".
A vůbec, je nějak řešeno dodatečné dokoupení té dálniční známky ? Pokuta je příjmem státního rozpočtu, nikoli příjmem ŘSD ...

Že to umí v Sokolově je dobře, já bych taky viděl cestu, jak se se "zapomětlivci" rychle vypořádat ...

Za absolutně stejné porušení zákona...
Jenže ty pokuty nejsou určeny za "stejné porušení zákona", ale za "porušení téhož nařízení". Má být třeba stejná pokuta za 1 pivo u cyklisty na cyklostezce a 3 rumů u řidiče auta ve městě? Projetí stopky plnou rychlostí a projetí stopky pomaleji než krokem (ale stále nezastavení)? Atd. atd.