Velice hodnotný příspěvek. Příště bych doporučil nenarušovat soukromí druhých, voyeurství je také úchylka. Jak to bere manželka?

Dobře

Mol: za svojí mantrou "vyvázané trafo neznamená vyvázané trafo"
Copak, došly argumenty a podsouváme...?
Já jsem psal (8734), že vyvázané trafo nemusí nutně znamenat poruchu trafa - stačí se podívat o kus vejš.

Přenechávám poslední slovo protistraně
Když ho tak šlechetně nabízíš...
Schválně, jestli to vydržíš.

Na strankach Railcolor se objevil clanecek s fotkami o setrenici 109E - TCDD E68000. odkaz

Dnešní 380 002 na odpočívadle

Luky05: kdys to fotil? Něco mezi čtvrt a půi čtvrtou jsem šel od Masny na Vinohrady a zahlédl jsem to na mostě přes Saifrtku

Jo tak to souhlasí já to fotil cca v 15h

(Příspěvek byl editován uživatelem luky05.)

Boze muj... Ty reklamy neuzitecny, zbytecny...

Tuhle jsem koukal z balkonu a vidím, jede neseršmit. Nojo, ale není v normálním nátěru, to je nějaká reklama... hm... ahá, nojo, to je ta dvojka.

Reklamy maj něco do sebe.

Reklamy maj něco do sebe.

Ano, maji - nafukovat cenu finalniho produktu, a obtezovat nepotrebnymi info. 80 - 90 % reklam je zbytecnych - obzvlast dnes, kdy vsechno co potrebuju, si muzu najit na siti (a nekdy dokonce i to, co v tech reklamach neni - napr. "nabizime Vochcafku za 17000€," ale jen ten nejvetsi kybl. Ta silnejsi s klimoskou totiz stoji 20000€. VRS vice... a porad je to "Vochcafka.") A do budoucna se to nezmeni, spis se bude % PC gramotnych v civilizaci zvysovat. Mj. reklama je jedna z pricin, proc jsem dal sbohem televizi a do svyho ffx jsem si nainstaloval adblock plus...

Asi málo koukám, ale nějak mi uniká souvislost mezi reklamním nátěrem na lokomotivě (např. 380 002) a adblockem v prohlížeči (např. FF)

Dá se naistanlovat adblock na železnici, jako že když budu stát na peroně nebo čekat v poli s foťákem a pojede reklama, tak to vlastně nebudu moci vidět/vyfotit, protože adblock zajistí, že tu lokomotivu s reklamním nátěrem neuvidím?

Nedivej se na to jako sotous. Me je to jedno, jestli je to Messerschmidt, nebo nejakej otravnej billboard v nejakym pangejtu. Jeste pred 20 rokama v cz takovy picoviny nebyly (nebo aspon jich nebylo tolik) a ted jich je jak hub po desti - ja jakoukoliv zbytecnou reklamu povazuju za vyhazovani penez oknem a nafukovani cen produktu. Slovo Spam ti taky nerika nic ? Reklama je dneska audiovizualni spam.

Schvalne... Kdyby si jisty svetovy vyrobce jisteho tmave-hnedeho nealko napoje neplatil tolik reklam, kolik by stala plechovka toho napoje ? Napoveda: Ja to vidam za cca 0,55€. Odhadem - po odecteni nakladu na veskerou reklamu to vidim za min nez 0,30€.

Update - Ted koukam, jak starnu: Prvni billboard jsem videl nekdy v r. 1991 a to neni 20 let...

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Kdyby ten tmave-hnedy nealko napoj nebyl predrazeny reklamou, tak by zabijel ve vetsim mnozstvi nez ted diky lepsi dostupnosti. Reklama je navic prospesna, pokud je neco v reklame, vim, ze to neni vyhodny. Coz se pri vyberu neceho docela hodi.
Ale to srovnani kulha na obe nohy, protoze adblock diskriminuje obsah reklamy, nikoliv to, na cem je umistena. To by adblock musel blokovat cely pocitac a prohlizec, aby ta analogie sedela (neviditelny messerschmitt coby reklamni nosic).

Adblock diskriminuje servery, které jsou označené jako reklamní/závadné/whatever, a linky, které splňují parametry (standardní velikost bannerů atp.)
Můžu mít na stránce prolinkovaný odkaz z nezávadnýho serveru, či odkaz nestandardního rozměru, a nebude s tím problém, protože adblock neví, že to má blokovat.

Takže máme závadný a nezávadný servery, jako závadný a nezávadný nátěry lokomotiv. Může jet eso asi v šesti různých nátěrech a nebude se to považovat za reklamu, tudíž ho railadblock nebude blokovat a já tu mašinu u trati uvidím. Pokud ovšem pojede eso se závadnou adresou (čez/poštovka/bla bla bla), tak ho neuvidím, bude vyblokovaný.

Asi tak.

Rovněž bych doporučoval odlišovat reklamu jako sdělení a reklamu jako médium. Zatímco billboardy u silnic nemají prakticky žádný pozitivní přínos a obecně je dopravními znalci spíše přisuzován vliv záporný, diskutujme o tom, tak např. inzeráty v některých periodikách zlevnují cenu těchto. Jinými slovy, kdybych si chtěl přečíst ten a ten časopis a neměly by tam bejt reklamy, nestál by 49 ale 249 a to ještě možná. Stránku s reklamou přelistuju a ani se u toho nezadejchám. Že to ta firma zacvaká, no, zacvaká. Reklama na Fábii je všude, kam se podíváš, a stejně vidím kupy různejch hjundají, cítrónů, pažoutů a čeho na silnici. Ale Šáde Jungbunclau* zaplatila částečně ten časák. Pokud pominu "kvalitu", tak různý 5+2 nebo Metro, čímpato, že jsou zadara, dokonce v každý stanici metra stojí nějakej pochop v zelený vestě... kdo to asi platí? A kdo platí tu redakci, která dělá tu polovinu obsahu, která je "novinařina"? Ovšem to už hrubě odbočujeme od reklam na mašinách.

Co přesně se zdražilo pro obyčejného konzumenta tím, že na 380.002 je reklama? Jinými slovy, kdyby tam ta reklama nebyla, co přesně by pro obyčejného konzumenta bylo levnější?

Kdyby si jisty svetovy vyrobce jisteho tmave-hnedeho nealko napoje neplatil tolik reklam, kolik by stala plechovka toho napoje ? Napoveda: Ja to vidam za cca 0,55€.

Ha ha ha.

Plechovka koly stojí přesně tolik, kolik jsou lidi ochotný v konkurenčním prostředí platit. Mínus přebytky ve výrobě. Mínus "akce" obchoďáků. To je uplně speciální případ. Jakto, že plzeň ve skle stojí dvacku, zatímco budvar 12 (a to je dvanáctka, ne nějaká trochu lepší 11 jako urquell) stojí 13? Protože to lidi zaplatěj, proto. Pilsner nemá potřebu dát pivo za 13, i když má reálný náklady 4,50. Svijanská 12 stojí 11 korun, i když to vezou přes půl světa na Jižní Moravu. Bavíme se teda o flaškách... A to Svijany jedou HGB a Budvar a Pilsner to vařej poctivě.

Tím, že byly omezeny reklamy např. na cigarety, se tyto rozhodně nezlevnily. Jen výrobcům stouply zisky, protože ať s reklamou nebo bez, objemy prodejů byly/jsou tak nějak šulnul. Teď jen nemusej vyhazovat kvanta za reklamu. Statisticky dokázaná věc, dával bych to k dobru v každém lepším marketingu pro střední školy a vejš. Jediný, co zlevní produkt pro konzumenta, je konkurence. Kdyby Pepsi a CocaCola stály 20 kč a najednou by nebylo reklam, tak by pořád stály 20 kč do doby, než by první slevnil na 15 ve snaze zvýšit prodeje. neplésti s reklamníma akcema obchodních domů (alias pepsi 1,5l za 13,90 nebo máslo za 29 místo 42), ty nemají příliš souvislostí s nákupní cenou od výrobce. Výrobce nemá jedinou potřebu zlevňovat výrobek jen z toho důvodu, že mu poklesnou náklady. Napoak, víc se nažere zisku. Někdy naopak musí zlevňovat i při vyšších nákladech, aby vůbec udržel obrat. Doporučuju si trošku naštudovat realitu obchodu . Pak jsou tu samozřejmě jisté obory, kde je ekonomika náklady-výnosy a poměry změn cen vstupů uplně pokřivený, ale to je speciální kategorie.

Klidně přesuňme diskusi do vlákna šotouš, ať nezasíráme 380.

* fakt by mě zajímalo, u fábie za 280 nebo oktávky za 400, kolik z toho je skutečný náklad na výrobu (investice do výrobní linky, přímé náklady na výrobu - materiál, lidi, energie, doprava), náklad na předvýrobu (výzkum a vývoj), režie (menežment a celej pentagon - účetní, vrátnej, všechny kancelářský "profese") a kolik jsou poměrný náklady na reklamu rozpočítaný na jedno vyrobený auto. Šáde jich má za rok vyrobit milion... O kolik by ta oktávka za 400 000 byla levnější, kdyby ve všech časákách nebyly A4 reklamy na Škoda Auto. Hm, tak o 250 tisíc?

Ad Chary: Nevím jak dnes, ale slyšel jsem cca před deseti lety, že fábie vyjede z linky za 36.000,-Kč. A vzhledem k automatizaci a produktivitě bych řekl, že nebude velký rozdíl mezi tou dobou a dneškem ani mezi jednotlivými modely. Přecejenom z vlastní praxe vím, že materiál bývá dnes ta nejlevnější položka. Např. takový tempomat je tisťák za 200,- ale v ceně auta se prodává za 10 - 15 tis. To ostatní jsou marže řetezce prodejců vyvatovaný tak, aby mohli s cenou operovat dle Tvojeho předposledního odstavce. Ale nezáviďme, myslím, že kdokoliv může kupovat fabie za tuto cenu, když podepíše kontrakt na dva roky na 600ks denně...

LN: Tišťák za 200, vývoj za 20 000, testovanie a certifikácia za 200 000... A to som asi ešte možno dosť podstrelil. A tak je to v tom aute prakticky u všetkých komponent. Výrobný náklad je tam naozaj menšia čiastka, podstatné je rozpustiť ostatné náklady. To je ostatne dôvod tých klesajúcich cenových kriviek. A nie len u áut.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Je zpět...

Je to trochu odklon od tématu, ale neslyšel někdo, jestli pokračuje projekt Škody na dodávku lokomotiv na Ukrajinu? Na jednom německém fóru právě řeší lokomotivu "Škoda 86E". V odkazu níže jsou i nějaké vizualizace

http://www.drehscheibe-online.de/foren/read.php?30,7266358

Ad Meredy:

...neslyšel někdo, jestli pokračuje projekt Škody na dodávku lokomotiv na Ukrajinu?

Tak o "osmdesátšestce" jsem naposledy slyšel v červnu 2014 na přednášce konané v rámci Dne otevřených dveří ŠT v Plzni, kde byly k vidění mj. i ty odkazované vizualizace. Plány byly velké a nadějné, ale v kontextu současné politicko-hospodářské situace, v níž se Ukrajina nachází, to bohužel nevidím moc reálně... :-(

Je pravda, že díky těm dvěma dlouhým elefantům pro UZ tam má Škodovka asi velmi slušnou referenci (minimálně v porovnání s Hyundaiem), ale to teď asi nestačí...

(Příspěvek byl editován uživatelem ythomas_ct.)

slyšel jsem cca před deseti lety, že fábie vyjede z linky za 36.000,-Kč

Také jsem tu pohádku slyšel.

Mol: 380.018 už je konečně opravená a vrací se do provozu? Tak to je

Ythomas
Mohla to být zakázka století. Jak to vypadá jinde na širokém rozchodu. Neujalo by se někde pár kusů? CZL se svými modernizacemi celkem valí. Byla by to škoda, kdyby měl projekt skočit v koši.

Ta zakázka je ztracená. Ukrajina je ve válce, řeší se mnohem větší problémy než nové mašiny. Východ Ukrajiny je zpustošen. Zajímal by mě osud těch dvou elefantů. Jezdily i na východ do Doněcku, a ten je nejvíc zasažen.
Cela škodovka může poděkovat Vladimirovi Vladimirovičovi Putinovskému za to co dokázal udělat...

Re : "Mlaďas" . . . .trošku si to srovnej v hlavě,ano ? !

ad Znalec poměrů: A v mládí jste měl na domácím oltáříku Stalina?

Tak jako tak by z toho bylo maximálně pár kusů jako Potěmkiáda a pak z bazoše finské Sr 1

pokud vím, tak i 1>0

znalec poměrů: Rusofilové zavítali už i na káčko ? Jste jak mor

Re :"Mlaďas" Omlouvám se že jsem zareagoval na Tvoje dementní žvásty ! (Stačí Ti taková omluva?)

Koukám, že když si někdo dovolí znevážit Putina, tak se od rusofanatiků dočká skoro stejné reakce, jako kdyby fanatickým muslimům zesměšnil proroka Mohameda.

No, víte, ono nic není černobílé, a rozhodně neplatí, že všechno ze Západu je dobré a všechno z Východu je špatné. Ač ne zrovna rád, v této problematice musím v něčem souhlasit i s prezidentem Zemanem. Ukrajina je bohužel nárazníková zóna mezi NATO a Ruskem, OBĚ tyto mocnosti tam mají své zájmy, a podle toho to tam taky vypadá. A pokud si někdo myslí, že to tam zachrání samozvaní nacionalisté, kteří za "národního hrdinu" považují třeba i Stepana Banderu, tak je opravdu hodně naivní.

Ale dál bych zde tuhle ožehavou debatu raději nerozvíjel...!

Ale dál bych zde tuhle ožehavou debatu raději nerozvíjel...! To je moc dobre - evidentne o tom vite prd.

Raquac: jde spíš o to, že taková diskuse nebude mít vítěze. Rusofilové jsou jako Zeman - jsou přesvědčeni o tom, že oni a matička rus mají vždy pravdu, smí střílet lidi, vyvolávat války, srát se do cizích států a socialismus s lágry je to nejlepší. Na druhé straně jsou USAfilové, potažmo EUfilové, kteří mají podobná přesvědčení. Všichni mají společné to, že kdyby začali tvrdit, že tráva je rudá, nevymluvíte jim to. A ještě jeden a hlavní důvod - toto je diskuse o lokomotivě, ne o Ukrajině či politice. Takže s takovou diskusí běžte na třeba novinky.cz, tam je politický "expertů" plno...

Vyserte se na tu politiku aspoň tady.Stačí že je toho plná televize,noviny,rádio...

červnu 2014 na přednášce konané v rámci Dne otevřených dveří ŠT v Plzni, kde byly k vidění mj. i ty odkazované vizualizace.

Když ponechám stranou spekulace o situaci na Ukrajině a vrátím se k 86E. Jsou k dispozici nějaké technické specifikace, krom těch zmíněných na německém fóru? Překvapuje mě třeba uspořádání Co-Co, když od 80-tých let se Škoda soustředila výhradně na dvounápravové podvozky, i u větších lokomotiv (184, ČS7, ČS12...). Totéž preferoval i tehdejší odběratel (VL15, VL85...).

Kurňa, tady to nějak odbočilo od 86E... :-(

Ad ales-76:
Překvapuje mě třeba uspořádání Co-Co, když od 80-tých let se Škoda soustředila výhradně na dvounápravové podvozky...
No jo, jenomže když potřebujete na mašinu dostat trafo a zároveň zachovat těžiště nízko, tak uspořádání pojezdu B0'B0'B0' není pro šestikolák zrovna ideální. A jestli Voith nekecá a údaj z ŽM 11/2014 o tom, že Maxima vykazuje Yqst = 49 kN, je pravdivý, tak se vůbec divím, že se v nákladní dopravě ještě stále uplatňují čtyřnápravové lokomotivy... :-)

A ještě jedna novinka z ACRI News 4/2014. Na stránce 15 se píše o tom, že: "ČD Cargo si chce pořídit nové moderní lokomotivy." Píše se tam o roku 2016, o tom, že to může být nákup či pronájem, a taky o tom, že lokomotivy mohou pocházet od ŠT, BT, nebo Siemensu. Vzhledem k sebedůvěře, jasné koncepci a odhodlnání vedení ČD-C, které se přímo blyští třeba ve vyjádření: Cena nového stroje se pohybuje kolem čtyř milionů eur (100 milionů korun). „Pokud bychom v příštím roce koupili tři tyto lokomotivy, tak bychom projedli většinu hospodářského výsledku společnosti, který vytvoří v roce 2014,“ to ale nevidím moc optimisticky...

Ythomas_ct: Cargo už pomalu nemá co vozit,tak nové lokomotivy je jen výkřik do tmy

Ythomas:
No jo, jenže maxima CC nemá v podvozku žádný trakčáky, nábrž jen zubatý kolečka a hřídele. A i díky tomu má menší vzdálenost náprav v podvozku. Takže podvozek je podstatně lehčí a koleje v oblouku míň rovná. To snad ale víte, já vozidlář nejsem.

....tak se vůbec divím, že se v nákladní dopravě ještě stále uplatňují čtyřnápravové lokomotivy... :-) Myslim, ze v Evrope s kratkymi a tim i relativne lehkymi vlaky neni moc relaci kde by moderni 4n lokomotiva nestacila. Kde opravdu nestaci, tam to lze resit postrkem-priprezi, coz je ve vysledku o hodne levnejsi jak v investicich, tak hlavne udrzbe (aneb 4 nebo 6 soucasne opotrebenych dvojkoli).

Jenže druhá lokotka je dost drahá provozně. Třeba pro kontejnerové nexáky přes Havlbrod se to nevyplatí a radši jezdí po přeplněné trati přes Třebovou. Zda by se dopravci vyplatilo koupit si pro trať přes Havlbrod elektrické šestikolo (o výkonu nějakých 8 MW a skupině přechodnosti 2) místo čtyřkola, to nejsem schopen říct. Možná, že vyplatilo, ale taková šestikola na trhu nevidím.

Qěcy: u vysočinské je problém s převýšením. Dopravcům se nechce se táhnout někam do kopce ke Žďáru, aby si pak v druhé půlce trati mohli zase akorát brousit špalky.

Dnešní odklon EC 275:

Qecy: Ona by ta sestikola na trhu i byla (CAF, Newag, Softronic a starsi Siemens), ale vyplati se evidentne jen v situaci kdy musite zarucit nejake parametry tazne sily (byt je nevyuzejete pored - stroje pro La Manche nebo Øresund), nebo kdyz vozite tak tezke vlaky, ze ten sestikolak vyuzijete vetsinu casu - treba vlaky s rudou.

Raquac: To asi máte pravdu, nicméně jsou tyto šestikoláky zařaditelné do skupiny přechodnosti 2? Obávám se, že nejsou.
Paul2no: Tak s moderní lokomotivou (kupř. MTR s Traxxem) to ubrzdí édébéčkem. Čili problém je fakt jen v tom, že potřebuje tu přípřež z Golčova do Tišnova a naopak.

Ad Qěcy:
...žádný trakčáky, nábrž jen zubatý kolečka a hřídele. A i díky tomu má menší vzdálenost náprav v podvozku. Takže podvozek je podstatně lehčí a koleje v oblouku míň rovná.
No jo, ale zrovna tohle je (kvazistatickým) příčným silovým účinkům celkem jedno (teda až na ten rozvor), protože pořád musím někudy přenést těch 120 až 130 tun násobených 1,1 m/s^2 (v případě těch zkoušek). Zřejmě mají dosti měkké vedení dvojkolí v příčném směru (aby nešla většina té síly jen přes 1. dvojkolí v podvozku) a nule se blížící odpor proti natáčení podvozku (aby na tom byly oba podvozky tak nějak zhruba stejně). Když si totiž vezmu pro první přiblížení takovej jednoduchej příkládek, tak třeba nějakých 125 t * 1,1 m/s^2 = skoro 140 kN. V ideálním případě (nulový odpor proti natáčení podvozku) potřebuju přes jeden podvozek přenést na vodicích silách cca 70 kN. Když budu mít na vnějším kole 1. dvojkolí oněch 49 kN a na vnitřním kole za sucha řekněme 30 kN opačným směrem, tak mám na prvním dvojkolí 20 kN a pořád musím v tom podvozku někam dostat těch zbývajících 50 kN. A to není vzhledem k takovému nějakému běžnému postavení třínápravového podvozku ve volném kanálu koleje v oblouku až taková sranda... ;-)

Ad Raquac:
Myslim, ze v Evrope s kratkymi a tim i relativne lehkymi vlaky neni moc relaci kde by moderni 4n lokomotiva nestacila.
No, to je na jednu stranu pravda, ale kdybych měl "track-friendly" šestikolák, tak bude poměrně dlouhej na to, abych tam kromě nějakých 5-6 MW (čtyřsystémově) nacpal i "last-majl" diesel, mohl bych se zároveň při "troše" úsilí vejít do 120 tun (takže 20 tun na nápravu, takže "C") a i při nižším namáhání trati (jak svisle, tak příčně) bych měl tak nějak "adhezně posichrovaných" 350 kN v trakci a 180 kN v brzdě (při nepřekročení požadavků TSI na součinitel adheze). A jakmile bych jezdil po tratích, kde bude třeba 15 promilí a více a k tomu bych ocenil svižnější rozjezdy i s vlaky o hmotnosti 1600 až 2000 t, tak si myslím, že by to nebylo tak špatné řešení...

A co například řešení alá 184 ?
Má to vlastně tři samostatně oddělené podvozky Bo´ Bo´ Bo´, ne ?

Jaký problém by byl udělat něco podobného 184ce ve vícesystémovém provedení ?
Při hmotnosti 120t a děleno šesti nápravami bychom se měli dostat na nápravovou hmotnost 20t, což je to zmíněné "C"...

(Příspěvek byl editován uživatelem 751_364-1.)

ad Qěci: Zda by se dopravci vyplatilo koupit si pro trať přes Havlbrod elektrické šestikolo (o výkonu nějakých 8 MW a skupině přechodnosti 2) místo čtyřkola, to nejsem schopen říct. Možná, že vyplatilo, ale taková šestikola na trhu nevidím.

Doba, kdy se lokomotivy kupovaly pro jednu určitou trať je dávno pryč.

Dnes se spíše pořizují lokomotivy pro několik zemí současně.

Sice by Vysočinou dokázala tahat 2200 tun na Moravu a 1800 tun z Moravy, ale...

Tak s moderní lokomotivou (kupř. MTR s Traxxem) to ubrzdí édébéčkem.

Neubrzdí, protože na Vysočině se nesmí co? Rekuperovat!!! A bez toho nám to dynamicky nebrzdí.

A dále je potřeba zmínit, že překládací terminál Západ/Východ máme právě v České Třebové, takže trať přes Vysočinu je až na výjimky mimo hru.


(o výkonu nějakých 8 MW a skupině přechodnosti 2)

K čemu takové opojení výkonem? Z toho vyplývající maximální tažná síla 350 kN určuje trvalou rychlost přes 82 km/h.
U nákladů zbytečné, omezuje to výpočtový normativ hmotnosti.

Ad 86E: Ukrajina je jako odběratel lokomotiv ztracená a zřejmě ještě hodně dlouho bude. Ale to neznamená, že by se tato koncepce nemohla ujmout třeba u jiných dopravců východní Evropy. Třeba Pobaltí(zde má ŠT i reference z nedávných dob), Bulharsko, Bělorusko. Šestinápravová lokomotiva zatím v portfoliu škody chybí.

Martan2: v Pobaltí je elektrická trakce spíše výjimkou, takže cargu dost jednoznačně vládnou diesely. V osobce pak má Škoda deset střídavých Ešusů v Litvě.

PŠ: Právě jsem si nebyl jist, zda takové nějaké šestikolo s e skupinou přechodnosti 2 schopné utáhnout s nějakou rezervou typický kontejnerový nexák přes Žďár je také dostatečně univerzální mezistátní lokomotivou. Tak asi není, ty s tím máš zkušenosti bohaté.
To s tím zákazem rekuperace jsem si neuvědomil, avšak to já považuju za dočasné a odstranitelné, narozdíl od sklonových poměrů na trati 250.
Váš terminál v Třebový je jasnej, myslel jsem tím nákladní dopravce všeobecně.
Zkrátka podle mne má míč teď SŽDC (spíš vláda a MD), pokud chce dopravu částečně odklonit na trať přes Žďár, nečht stanoví jiné poplatky za DC a slevy a třeba zařídí služby (třeba postrky ve vybraném úseku pro každého zdarma).

ad Qěcy: Zkrátka podle mne má míč teď SŽDC (spíš vláda a MD), pokud chce dopravu částečně odklonit na trať přes Žďár, nečht stanoví jiné poplatky za DC a slevy a třeba zařídí služby (třeba postrky ve vybraném úseku pro každého zdarma).

Já už něco pro MD počítal a jednu větu jsem tam měl tučně:
Dokud stav trati Brno - HB - Ko bude poškozovat náklad, tak to může být zadarmo a stejně tam nebudeme jezdit!!!

Ad 751_364-1:
A co například řešení alá 184 ?
Má to vlastně tři samostatně oddělené podvozky Bo´ Bo´ Bo´, ne ?
Jaký problém by byl udělat něco podobného 184ce ve vícesystémovém provedení ?
Jak už jsem psal výše, problém (i když asi ne tak úplně neřešitelný) by byl zejména v tom, že prostřední podvozek překáží u verze, která bude schopná požírat střídavinu, v místech, kde je zejména s ohledem na polohu težiště skříně (a součinitel náklonu skříně apod.) vhodné umístit trafo...

Ad Petr_Šimral:
Dokud stav trati Brno - HB - Ko bude poškozovat náklad, tak to může být zadarmo a stejně tam nebudeme jezdit!!!
Tak to jsi napsal moc hezky. :-) Stručně a výstižně. Bohužel... :-(

Problém střední podvozek vs. umístění trafa celkem chápu, ale když Škodovka v druhé polovině osmdesátek ve spolupráci s ČSD připravovala výrobu šestinápravových lokomotiv s dvounápravovými podvozky, tak se počítalo i s výrobou dvousystémové lokomotivy, možná i čistě střídavé. Celá unifikovaná řada podobně jako X63. Takže jsem přesvědčen, že v Plzni určitě něco v archivu bude, protože se to muselo určitě řešit již tenkrát.

A co Re 6/6, veze trafo za sebou?

Trafo se da rozdelit (samozrejme ne na primar a sekundar ). Tak to ma mimo jine i zminovana Re 6/6.

Re 6/6, jestli jsem to správně přeložil, tak má dvě trafa mezi podvozky.

PŠ: tos napsal SŽDC dobře. Dobře ty!
Že na příklad na velmi zatížených tratích nedokáže SŽDC vyměnit, nebo aspoň svařit znovu kolejnice 30 let staré, které měly propadlé svary už od začátku, a že nedokáže udržovat GPK v rozumných tolerancích (zda vůbec v normových) aspoň prostým kontinuálním podbíjením, tak z toho je mi na zvracení. Zkrátka údržba skoro žádná a místo toho nárazové totální rekonstrukce a modernizace. A to mluvím o jisté páteřní nákladní dvojkolejce přes 200 km dlouhé a o několika přípražských silně zatížených tratích.

A to mluvím o jisté páteřní nákladní dvojkolejce přes 200 km dlouhé

A po zkušenostech s provozem nákladních vlaků na ní jsem omezil rychlost vlaků na 90 km/h a přes Lysou na 80 km/h.

když potřebujete na mašinu dostat trafo a zároveň zachovat těžiště nízko, tak uspořádání pojezdu B0'B0'B0' není pro šestikolák zrovna ideální.

To asi ano, přesto lokomotivy s transformátorem a uspořádáním Bo'Bo'Bo' jezdí (VL85, EP20, Re6/6...) takže to nebude neřešitelný problém. Nicméně na západ od nás to s výjimkou té Re6/6 oblíbené moc nebylo a težší lokomotivy se stavěly a staví spíše jako Co'Co' (DSB EG, IORE). Spíš mne napadlo jestli to není konstrukčně a výrobně lacinější a asi budou dva třínápravové podvozky taky o něco lehčí než tři dvounápravové.

Ohledně kvazistatických sil, 86E je asi určena spíše na východ. Neznám tamnější normy ale hádám, že budou o dost benevolentnější. Třeba nápravové tlaky lokomotiv Rusku jsou až 25t.

(Příspěvek byl editován uživatelem ales-76.)

Qěcy: Politická moc bohužiaľ situáciu nastavila tak, že SŽDC nič iné než nárazové rozsiahle opravy nevie. Pod heslom efektivity boli vlastné prostriedky boli odpredané aby sa nemuselo niesť riziko ich využitia a zároveň boli pod heslom prezamestnanosti stavy THP na GŘ zdecimované takým spôsobom, že ich zazmluvňovanie už nemá kto riešiť...

380.016 a 380.017 na Blatově.