Taky by mě to zajímalo. Zatím nebyla nikde ani fotka hrubé stavby jednoho vozu. Pouze hezké vizualizace ale to němcům asi stačit nebudeStrašně bych to Škodovce přál aby prorazila i na západ od nás jen se bojím, že to bude blamáž. Moc času opravdu není, už jen díky tomu složitému schvalování a Škoda stále mlčí

Ad slawe:

a důvod, proč ne víc??

Snad sběrač. A nevím, jestli to bylo na těch 160 km/h definitivní, či se na tom bude ještě pracovat. Spíš bych si tipnul druhou verzi...

A druhým důvodem, proč ne víc, je skutečnost, že 380 v Rakousku nejezdí po Westbahn, a tudíž se na tratích, které umožňují rychlejší jízdu než těch 160 km/h vůbec nevyskytuje... :-)

Prototypová souprava má být v létě hotová.

Verze SW52.3 a HW 2.6.4 už v Rakousku smí 200km/h i dvouclenne rizeni.

ad Bkp:Dík aspoň za nějaké info. Nějaké špionážní foto by nebylo?Bylo by divné, kdyby aspoň někdo to nevyfotil tajně mobilem nebo jsou mobily ve Studénce odevzdávány hned u vchodu do podniku?

Ve Studénce se žádné vlak.soupravy nedělají.

Vona máti robí mašiny a cérka z Vítkovic (kerá máti nemá ni trochu ráda) robí s nejslavnější náplavou Humpolce Ve Studénce robí tak kulový, v halách jsou kšeftaři se železem apod.

Jen aby to nedopadlo tak, že těch 6 lokomotiv skončí u ČD za výhodnou cenu a 6 patrových vláčků na rychlíku Brno-Praha. Pokud bude DB Regio postupovat stejně jako Regentalbahn s Linky, tak takový scénář není vyloučen. EBA jasně napsala, že podle její příručky je potřeba počítat na schválení nového vozidla v Německu 3-4 roky. A za další - jako to má ČD pořešeno s průvozy vlaků do Hamburku? Od prosince začíná pětiletá smlouva. DB souhlasí s nasazením jejich BR 101 a přepřah na 371 v DD? protože jestli chtějí mít ČD náhradní řešení, tak už by měly něco pomalu poptávat po půjčovnách - v ČR je teď populární ELL....

zase něco: těžko by BR 102 mohly skončit u nás - mají mít jen 15kV/16,7Hz napájení, takže u nás by mohly jezdit tak leda ve Velimi...

Pokud budou mít jen 15 kV, jedná se o nový typ a musí být schválen kompletně znovu. Spíš bych věřil, že to bude jako 380, jen softwarově bude umět 15kV.

No pokud bude cela lok +/- stejna, jako cz 380 a bude mit "jen" ponekud odlisny trafo (asi moc ne, nejspis bude "chybet" par odbocek...) tak bych v tom nevidel zas az tak zasadni problem. Jedna vec je modifikovat stavajici typ, ale zcela jina je vyvinout a vyrabet pro nemeckou 109E od zakladu novou el. vyzbroj. To posldni je skutecne pitomost.

co to melete Kelišová, jakejch 15kV?Pokud vím tak v Německu mají 25kV a 2/3Hz což má samozřejmě i naše 380, takže ta pro Němce spíš bude očesaná o naše dvě soustavy

Sypu si popel na hlavuUž nebudu pítBeru zpět

djTiësto: v Německu mají 15 kV a 16,67Hz.

2/3Hz je taky celkem mazec, to je skoro stejnosměrný proud...

Když už jste tu takoví puntíčkáři, tak Německo, Rakousko a asi i Švýcarsko mají 16,7 Hz, zatímco Norsko a Švédsko zůstaly u 16 2/3 Hz.

Když už jsme tu takoví puntíčkáři, tak Německo má v části sítě jmenovitých 16.7 a v části sítě (ex DDR, ale ne všechno) jmenovitých 16 2/3, protože furt jedou rotačními měniči z veřejné sítě. Kdesi jsem dokonce měl staženou tabulku, kde byly všechny napájecí stanice DB včetně výkonu stanice a technologie (rotační, tyristory, IGBT,...)

a maj fšechno sfázovaný, jako v energetice, nebo maj neutrály?

neregPetrS.Aleš_Liesk.- mají pravdu předsedo.

Bobo - to jsou jiný frajeři - mají to sfázovaný

Jak se dají sfázovat odlišné frekvence?

Martyk:Možná podobně,jako lze jezdit stejnými vozidly na rozchodu 1520 i 1524 mm.

Čahoun -a jeé někdo se probral ---že by zimní spánek?

Čahoune, jakože sfázovat distribuční sítě jednofázové soustavy je tejně náročné, jako sfázovat napájení jednofázového trakč. vedení z třífázové distribuční sítě? To si snad nemylíte, že ne.
Jak se prosím sfázuje 16,7 Hz s 16 2/3 Hz? Nějak si to edokážu představit. A že by jezdili přes prostý styk těchto dvou systémů bez neutrálního pole, to si taky nedokážu představit.

Bobo: Západ je sfázovanej, na východě jsou neutrály. Některý jsou propojený (Glaubitz, Helmstedt).
Ale občas se vyskytne neutrál i na západě (Darmstadt).

Zapad je sfazovanej bo je napajenej z vlastni drazni 1f distribucni site. Mrknete treba sem.

tak to se za naše neutrály tak stydět nemusíme.
sfázovat měnírnu s okolim neni o moc náročnější, než přifázovat klasickou elektrárnu. dle mého je horší sfázovat rotační měnič (dost blbě se regulujou jeho otáčky) než elektronickej.

Elektronickej se fázuje sám.
Rotační se taky sfázuje sám, ale až když se dostane na synchronní otáčky. Pokud je synchronní veřejná síť, je nutně synchronní i síť 16 2/3, protože je z té veřejné odvozená přesným a pevným poměrem 3 : 1.

Jakou účinnost mají tyhle měniče, prosím oba druhy.

Tak 009 vlítla na Slovensku mezi Šaľou a Galantrou do oktávky. Fotky na FB

Jeden dnešní vlak antinajbrt

Včera

Bobo: dle mého je horší sfázovat rotační měnič (dost blbě se regulujou jeho otáčky)

Pokud je ten rotacni menic stary dobry Ward-Leonard, tak se otacky regulujou snadno a k sfazovani by mely stacit zarovky jako u trifazove soustavy. (I kdyz ty nam byrokrati z EU zakazali...)

Jo a v energetice neni vsechno sfazovany. On by si ten neposedny proud nasel cestu nejmensiho odporu a nektera vedeni by pretizil a jinym by se vyhnul. Proto se k propojeni energetickych soustav musi nekde pouzivat Back-To-Back (stridavy proud na obou stranach) a jinde stejnosmerna vedeni.
Kdyz sfazujete 1. soustavu s 2. a 2. s 3., tak 1. s 3. uz sfazovat nejde.

Není to W-L, je to synchronní měnič.

Četl jsem článek o přípravě ČD na provoz vlaků do Hamburku a byla tam i zmínka, že ČD stále počítají s nasazením ř. 380, která neni v Německu ještě schválená. Co se mi podařilo najít info na netu, tak poslední zkoušky v Německu proběhly někdy koncem léta minulého roku. Ve VUZ Velim byly naposledy v listopadu a teď je cca 4 měsíce klid. Škoda již čeká jen na vyjádření EBA nebo řeší nějaké technické nedostatky a zkoušky se budou opakovat?
V případě, že mi něco uniklo, tak se omlouvám - jsem jen amatérský fanoušek.

Meredy: neuniklo, stále se jen ví, že se nic neví.

Ad Meredy:

...teď je cca 4 měsíce klid.

Snad v nějakém z posledních ŽM se EBA nechala (v souvislosti s Pesou) slyšet, že její zákonná lhůta pro posouzení vozidla činí od dodání všech potřebných podkladů 4 měsíce. Údajně tuto lhůtu ale využívají jen zřídka; obvykle jsou prý rychlejší. :-) Otázkou je, čím se myslí ono dodání všech podkladů a co dělat, když si EBA po čtyřech měsících vymyslí potřebu doložení nějakého nového podkladu. Ani bych se nedivil, kdyby pak po jeho dodání začaly běžet nové 4 měsíce... :-/

Otázkou je, čím se myslí ono dodání všech podkladů a co dělat, když si EBA po čtyřech měsících vymyslí potřebu doložení nějakého nového podkladu. Ani bych se nedivil, kdyby pak po jeho dodání začaly běžet nové 4 měsíce.

Ano, přesně tak tomu je.

Ad Desiro:

Ano, přesně tak tomu je.

...čili stačí ze strany EBA pouze "vhodné dávkování dodatečných požadavků" a roky běží a běží a běží... :-( Má-li totiž lokomotiva TSI certifikát (čili by se měly v Německu posuzovat "pouze" otevřené body a národní specifika) a je-li už poslední verze dokonce v Rakousku (takže co do kvality a parametrů na velmi podobné infrastruktuře se stejným napájecím systémem a se stejnými VZ) schválena na 200 km/h a i pro vícečlenné řízení, tak už si člověk nutně říká, že je na EBA něco špatně. Ale to se koneckonců ví i u jiných výrobců...

ad EBA: v jednom ze starších vydání ŽM bylo dokonce řečeno, že se prodlevy při schvalování železničních vozidel u EBA řeší na vládní úrovni a zvažuje se při přetrvávání tohoto stavu dokonce i zrušení tohoto úřadu a vytvoření nového...

Osobně to vidím na přezaměstnanost v úřadu a s tím spojené umělé vytváření agendy ve snaze obhájit existenci toho či onoho oddělení...

Spíš je to naopak - pro některé specifické úkoly nemá EBA dost lidí. Kolik je asi v DE (nebo obecně v EU) specialistů třeba na podvozky, na řídící SW nebo na pevnostní výpočty skříní? A kolik z nich chce místo práce ve fabrice (kde něco tvoří) sedět za stolem v EBA (kde tvoří akorát papíry)?

V pozadí je i jiná věc - po tragédii v Eschede se Němci rozhodli něčemu takovému pro příště zabránit. Jedním z výsledků je EBA - instituce probírající s typickou německou důkladností každou podstatnou, méně podstatnou i naprosto nepodstatnou záležitost na každém kolejovém vozidle. No a protože za Eschede šli do lochu konkrétní inženýři lidé z EBA vědí, že příště to můžou být oni, protože oni podepsali a oni schválili. Takže prostě mají legislativní zadání orazítkovat pouze 100% řešení, zbytek nepustit.

To je vyloženě úlet, např. i vzhledem ke schvalování v letectví, kde se určitá míra rizika kalkuluje vždy a je snaha toto riziko vyčíslit a dosta do nějakých mezí. Němci na to šli po svém - riziko prostě být nesmí a basta.

No a někde jsem četl (už nevím kde), že sám tiskový mluvka EBA otevřeně varoval výrobce, že na schválení trakčních kolejových vozidel je třeba 3 - 4 roky.

Představa, že pomůže EBA vystřílet a postavit znova je iluzorní - je třeba upravit legislativu, podle které se řídí. To je ovšem mnohem větší oříšek.

Jaký razítko dostal dřív werktron, od eba nebo ebc??? Teď pohořela pesa a může shořet i škoda. Já v tom vidím i něco jiné - my (nějaká skupina) to tu nechcem, máme "vlastní".

my (nějaká skupina) to tu nechcem, máme "vlastní"

Tím to zcela určitě nebude. To co prodělal Siemens na rychlovlacích Velaro D díky pomalosti EBA je úplně jiná liga než "drobné" typu PESA a Škoda.

sám tiskový mluvka EBA otevřeně varoval výrobce, že na schválení trakčních kolejových vozidel je třeba 3 - 4 roky

3 - 4 roky? Není na pováženou, že vozidlo, s trochou nadsázky řečeno, zastará dřív, než bude schváleno? Opravdu nemůže být ten proces kratší při zachování kvality?

Bkp: Skôr to znemaná hovadské vstupné náklady. Akonáhle je schválené nejaké vozidlo, je možné skrátiť doby schvaľovania jeho postupnou evolúciou. Niečo ako to, že SIEMENS najprv pripravil TSI-compliant skriňu (SNCB18) a potom menil črevá (Vectron).

Ad Jenki:
...sám tiskový mluvka EBA otevřeně varoval výrobce, že na schválení trakčních kolejových vozidel je třeba 3 - 4 roky.
Ano, tak přesně tomuhle se říká INTEROPERABILITA v praxi. A to se bavíme o podmínkách ve vyspělé západní zemi! Taktéž je fajn, že ty 3-4 roky vlastně výrobce vozidla živí tu bandu ouřadů na EBA... :-/ No a v kontextu různých politických prohlášení ohledně podpory železniční dopravy to pak celé získává až groteskní nádech...

Ad Bkp:
Opravdu nemůže být ten proces kratší při zachování kvality?
No, nejpikantnější na tom je, že když si člověk proštuduje TSI, tak by řekl, že ta kvalita už je do značné míry zaručena tam. A tady jde "jen" o to, co chce EBA navíc...

výrobce vozidla živí tu bandu ouřadů na EBA... :-/
A ti schvalovatelé (z úřadů i od výrobců) pak chybí v jiných profesích, např. v údržbě :-)

Dnes ráno si snídám a z obýváku se ozývá o Škodovych závodech, historii a lokomotivách. Pak najednou mluví o nejmodernější mašině na 200 km/h s prvotřídní elektronikou, tak zaběhnu do obyváku a běželo tam toto:

http://viasathistory.cz/program/4942/

Repríza dílu se koná tuto neděli v 16:05, ráno tam jsou další díly. Dle toho, co jsem slyšel z kuchyně, to vše stojí za shlédnutí.

Pavel_Večeřa toto tam beží v reprízach donekonečna, už som to videl tak 3x...

3 - 4 roky? Není na pováženou, že vozidlo, s trochou nadsázky řečeno, zastará dřív, než bude schváleno? Opravdu nemůže být ten proces kratší při zachování kvality?

Dělám auta a 3-4 roky vzhledem k vývojovému cyklu není až tak moc. Předpokládám, že pro kolejová vozidla je to ještě více "prd".

Hnidopich: Je to spis naopak. Automobilky (pominu specialy) si samy urcuji, kdy prijdou vozidla na trh a take to, jak budou vypadat. V kolejarine se to tyka jen nekolika malo typu vozidel (v posledni dobe jde prakticky jen o lokomotivy a nakladni vozy). I u tech je, v pripade lokomotiv, proces homologace (schvalovani) podstatne komplikovanejsi a posuzuje se mnohem vice veci. U drtive vetsiny vozidel pro osobni dopravu vyrobce bud konstruuje vozidlo primo na miru, nebo provadi u sveho "typoveho" vozidla takove upravy, ze cele schvalovani, nebo jeho podstatna cast, probiha primo pro dane provedeni, v krizovem pripade postupne pro vice zemi. To casove okno od podpisu smlouvy po smluvne dohodnute uvedeni do provozu musi tedy obsahnout vyvoj, zkousky i schvalovani - to jsou 3-4 roky strasne moc. Vezmete si za priklad vozidla pro RRX - od vyhlaseni viteze vyberoveho rizeni (brezen 2015) do uvedeni do provozu (prosinec 2018) nejsou ani 3 roky..., Skoda pro DB (patraky a lokomotiva pro NIM) 3 roky a 3 mesice, Talent 2 pro DB-3 roky, Velaro D pro DB - 3 roky, Desiro ML pro SNCB - necele 3 roky, atd.

Možná to tu bylo a já to nenašel. Ale slyšel jsem v televizi něco jako Pozor vlak a tam říkali, že ŠT vyvýjí novou lokomotivu alá 380 ale pro nákladní dopravce. Domníval jsem se, že "fiasku" s 380 od lokomotiv ustoupili. Kolik se těch 380 vyrobylo, 22? Zaplatil se tím alespoň vývoj? Tak jestli o tom někdo neví trochu víc

Bože, to hnus to po sobě číst s těma hrubkama . Omlouvám se

Vývoj snad byl částečně dotovaný ze státního rozpočtu a částečně je rozpuštěný ve 20 kouscích pro ČD. Možná někdo znalejší doplní, chyba není vyloučena

Četl jsem jeden rozhovor s nějakým maníkem ze ŠT, myslím, že to bylo v Dnes. Tam prohlásil, že se vývoj a výroba řady 380 zaplatí po cca 50 kusech.

Proč fiasko -co haníš když nevíš.Ta mašina jezdí svítí a funguje.

Nepodepsala náhodou Škoda smlouvu v níž se zavázala předat stroje schválené ve všech sousedních zemích a Maďarsku? Jestli ano, je to fiasko!

Fram, Emil Švec: To, čo považujete za "fiasko" je v porovnaní s "úspechmi" iných výrobcov koľajových vozidiel stále relatívne hladký priebeh dodávok, aj keď sa to možno zdá až neuveriteľné.

Pitrys: No právě, myslel jsem, že když se to výrobci nevyplácí, tak to dělat nebude. Nemyslel jsem fiasko jako ošklivý nebo nefungující stroj. Buďme rádi za ně, ale beru to z hlediska výrobce.