Ano. Hanomag měl číslo 3 (druhé obsazení), CS 25a byla číslo 1 (třetí obsazení), CS 40a číslo 4 (druhé obsazení).
Doufejme, že dlouho slibovaná kniha o KND od KZ někdy spatří světlo svět. Koukám do počítače a reakci, s poznámkami a doplňky, na první část rukopisu jsem autorovi posílal na jaře 2008. Třetí část rukopisu mi v počítači leží od konce léta 2008.

Narazil jsem na zajímavou nehodu, ze které mi vznikl jeden zajímavý otazník.
Dne 7.5.1957 vykolejil mezi Kysakem a Malou Lodinou nákladní vlak. K jeho likvidaci byl z Košic vypraven nehodový jeřáb č.103 (jen pro zajímavost - získán po Němcích v Děčině, 6 náprav, nosnost 50 tun, hmotnost 106 tun, vyroben 1926, sloužil od konce 1945 do cca 1952 v Č.Třebové, pak Košice). Jeřáb začal nehodu likvidovat, ale nad ránem 8.5. se při manipulaci jeřáb převrátil. Na likvidaci této patálie byl ze Žiliny vyslán další nehodový jeřáb. Šlo o č.134 (nosnost 50 tun, 6 náprav, hmotnost 100 tun, výroba Škoda, rok 1949). Pro zrychlení likvidace byla z Brna povolána další "škodovácká padesátka" č.138. Protože z Brna to přeci jen daleko, podařilo se z překladiště v Čierné nad Tisou vypravit jeřáb s nosností 45 tun a číslem 10. Po tom co dojel tento jeřáb k nehodě, byl jeřáb z Brna zastaven a poslán domů.
No a teď ten otazník. Co to bylo za jeřáb o nosnosti 45 tun ? Evidence nehodových prostředků ČSD takový jeřáb nezná. A nezná ho také soupis vozů pro zvláštní účely dráhy, kde jsou i jiné jeřáby než nehodové.
Byla by tu možná varianta - v roce 1953 měly být dodány z Maďarska (vagonka Györ) 4 jeřáby typu MGV. Nosnost by odpovídala. Znám nasazení jen 3 těchto jeřábů a všechny byly na Slovensku (ŽS Košice, Trať družby, vlečka Kříž nad Hronom). Překladiště, ale bylo v režii ČSD, tak proč se nic o jeřábu neví....

Zdepa: A nemohl by to být ten ŽS Košice, který mohl mít zrovna v Čiernej nějakou rabotu?

hradla: Moje odpověď mohla zapadnout. Tak jen pro připomenutí. Mohl byste se mi prosím ozvat na mail Urpiner.1@seznam.cz? Děkuji

Zdepa.
Jeřáb MGV 45 tun.
Nákres jeřábu byl už v roce 1946. Prototyp parního jeřábu 45 tun byl vyroben v roce 1947 a od roku 1948 do roku 1949 bylo vyrobeno 17 kusů, z toho 11 kusů pro export. V roce 1953 byla započata výroba prototypu dieslového jeřábu 50 tun a dokončen byl v roce 1955. V roce 1954 byl upraven profil jeřábu 45 tun (zmenšen) a jeřáby se exportují do SSSR v údajném počtu 299 kusů.

ad Jariss: osobně se nedomnívám, že by ty mapy nějak přímo předjímaly stav po roce 1944 resp. 1945, spíš si myslím, že zachycují stav, který byl do června 1941, tedy stav po anexích uskutečněných v letech 1939 a 1940. A jenom proto, že mapy byly tehdy "poctivá ruční práce", tak jejich vydání nějakou dobu trvalo a když v roce 1943 vyšly, tak zrovna moc neodrážely aktuální stav. (Samozřejmě nejspíš i tehdy platilo "co peklo schvátí, to již nikdy nenavrátí", takže stav těsně před VVV musel být vždy chápán jako minimální stav po výhře ve VVV, a tím to nepřímo zachycuje i mnoho ze stavu poválečného.)

Zdepa.
Jeřáb MGV 45 tun.

Zdepa.
Jeřáb MGV 45 tun.



Dále je zde předělaný model Kleinbahn na MGV 45 tun.


(Příspěvek byl editován uživatelem tempotaxi.)

Děkuji za reakci. Je dost možné že č.10, bylo to čtvrté, co neznám. Znám jen výše uvedené s čísly 05, 09 a 13.

Měl bych menší dotaz, kterému však nedávám mnoho šancí na zodpovězení. V období kolem roku 1997 probíhaly v okolí Svitav stavební práce na koridoru. Za tímto účelem byly zaváděny četné vlaky se štěrkem ze skutečských lomů a snad i odklonové Mn vlaky (do Pardubic?). Z té doby si velice zřetelně v Poličce pamatuji i nějakou Zamračenou v červeném nátěru se žlutým pruhem šíře 60cm. Nevíte někdo prosím o jakou lokomotivu se jednalo, případně nemůžete posloužit snímkem? Případně, nenašel by se u někoho výlukový jízdní řád k této výluce? Mnohokrát děkuji za odpověď.

Zkus oslovit uživatele Past,v té oblasti se pohybuje léta a vše fotí..

Alf: Past právě neví. Mám kamaráda ve Svitavách, který v té době hodně fotil, ale ani on neví Zamráča jezdila pravděpodobně pouze mezi Žďárcem a Poličkou. Možná by víc prozradil dochovaný výlukový rozkaz ke stavbě koridoru. Alespoň o které vlaky se mohlo jednat.

Urpín: Byla to brněnská 752.066. Fotil jsem ji 15. dubna 1995 za první tunelem v Obřanech. Fotka se mi vůbec nepovedla, bylo strašné počasí. Pro ilustraci přikládám. Ještě ten den jsem ji fotil ve Svitávce, když se vracela jako Lv do Brna. Ta fotka se už povedla, počasí se zlepšilo.

A zde je ještě video ze Svitávky, kdysi jsem dával do jiného vlákna.
https://www.youtube.com/watch?v=0EQh4U-DQN0

(Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.)

Zdepa 1809, 1810, 1812, 1813: Velmi zajímavá diskuze o parních akumulačních lokomotivách.

Jsem velký fanda do těchto lokomotiv a mohl bych poprosit o Vámi zmiňovaný seznam akumulačních lokomotiv provozovaných v ČR a případně i na Slovensku?

Předem velmi děkuji.

Nemá prosím někdo informace o vůz soustavy Ochsner. Plánek nebo další foto.

Děkuji předem.

Před časem tu probíhala debata o pohraničních přechodech do NSR a Rakouska... Dnes opakovali RETRO; pokud se nepletu, tak v části o expresech
http://www.ceskatelevize.cz/ivysilani/10176269182-retro/213411000 360027/obsah/278523-rychlikem-do-vychodni-evropy
je v čase 5:38 záběr na přechod Pomezí. Kamera stojí v úrovni budovy zastávky a pohraničník s věrným psem hledí vstříc Západnímu expresu, který přijíždí ze Schirdingu. V pozadí je vidět kontrolní lávka, pod ní odbočovala kusá kolej vpravo do svahu.
Silnice pokračuje vlevo přes návrší k 500 m vzdálené hranici, budova celnice je vpravo mimo záběr...

ad Jiří Macháček - napište mi e-mail. Jistě chápete, že jen tak "vhodit" do pléna seznam, který vznikl mnohaletým badatelským úsilím, a jsou v něm i informace jiných zájemců, by nebylo úplně vhodné. Jak již tu někdo dříve napsal, měla vzniknout "kniha" o akumulačkách z ČKD a o těch ostatních tam měl být dodatek, jako "třešnička na dortu".

Vážení,
měl bych prosbičku, nemáte prosím někdo kontakt (mail) na p. Mojmíra Leštinského, který je autorem knihy o 310.0? Jedná se mi o následující informaci. Dle jeho knihy byla 1.1.1939 předána 310.038 spolu se Str.st. Polička pod Výt. Jihlava a v květnu 1942 od Výt. Jihlava pod Výt. Pardubice. Ale v textu dále uvádí, že v únoru 1942 byla 310.038 fotografována v Dobrušce, což mi moc nesedí. Děkuji za případnou informaci.

Čo bolo to bolo!
S odstupem doby se přidaly další informace po pohybu lokomotiv, takže za svůj obvod - měním / aktualizuji údaje:

310.038 97.101 25.2.1939 převzata v s.s. Polička od výt. Č.Třebová změny obvodů ŘSD
1.1.1939 evidována
1.4.1939 evidována
8.5.1939 hlášena p.v. N.Brod (program Vo p.díl.Jihlava na r.1939)
9.8.1939 hlášena (loko s jednostupňovým kompresorem) výt.Jihlava č.j.4029/1939
?.9.1939 předána do Brna (?)

Bw_Ig - a jak to bylo s řadou 52 DRB v Bw_Ig ?

Urpín - prostudovat Věstníky, obvody výtopen, a bude to sedět !

Změna a válečná omezení jízdního řádu si vynutila i změny vozební. Již v posledním týdnu měsíce ledna 1945 byly do obvodu ŘD Brno předáno 10 lokomotiv řady 52 od správy DR pro vedení vojenských nákladních vlaků . Z těchto strojů bylo právě pět lokomotiv řady 52 přiděleno do MA Jihlava pro zajištění vozby nákladních vlaků v trati Jihlava - Znojmo a Jihlava - Kolín. Všech pět strojů řady 52 podle nařízení správy DR obdrželo na dýmnici a bok tendru zkratku - velká písmena „Ig“ (Iglau - Jihlava) bílou barvou jako označení domovské výtopny, pro zjednodušení identifikace lokomotiv v provozu. Přesná čísla přidělených strojů se plně nezachovala, přesto je možno doložit přítomnost lokomotiv těchto čísel ve výtopně Jihlava nebo výtopně Německý Brod: 52.223, 52.1558, 52.2463, 52.2171 (předána z BW Tábor?), 52.3678, 52.7349.
...atd.
další předávka lokomotiv řady 52 pro ČMD následovala v březnu 1945, kdy jen pro EBD Brno č.j. M3/511-45 dne 19. 3. 1945 bylo přiděleno 11 strojů čísel: 52.077, 179, 509, 2398, 2725, 2771, 3663, 5222, 6423, 7229, 7237.
...atd.
Těžké provozní podmínky válečné dopravy u jihlavských lokomotiv řady 52 dokládá také jejich poškození při partyzánských diverzních akcí. Například lokomotiva 52.3678 byla dne 10.dubna 1945 vykolejena výbuchem nálože v km 65,485 trati Bystřice - Rožná n.P., když táhla nákladní vlak Dg 58459. Největšího poškození jihlavské 52 dosáhla lokomotiva 52.2463, která byla zničena při vyhození železničního mostu v Helenína mezi Jihlavou a zastávkou Malý Beranov dne 10.dubna 1945.
...atd.
Pro tuto rozsáhlou logistickou akci byla určena jako hlavní dodavatel lokomotiv výtopna Jihlava či její pobočná výtopna Havlíčkův Brod, která měla i případně dodávat lokomotivy pro úsek Havlíčkův Brod - Kolín. Pro celý okruh Jihlava - H.Brod - Tišnov - Brno - Okříšky - Jihlava byly od 23. 5. 1945 nasazeny hlavně provozní lokomotivy řady 52 výtopny Jihlava, které měly dostatečné zásoby uhlí aby celý 253 km dlouhý okruh vydržely. Případně u lokomotiv 524.0 bylo zbrojení vždy v Brně (po ujetí vzdálenosti H.Brod - Tišnov - Brno 123 km). Na vozbu až tří transportních vlaků denně od 23.května do 20.června 1945 v uvedeném okruhu byly nasazeny jihlavské lokomotivy 52.223, 52.1558, 52.3678, 52.7349, 52.2171 ? (všechny p.v. H.Brod) a například stroje 524.068, 524.083, 524.0139. Po ukončení této zcela jedinečné logistické akce byly přebytečné lokomotivy pro nákladní dopravu předány do jiných výtopen ČSD v důsledku direktivních příkazů ruského vojenského velitelství. Tak byly z výtopny Jihlava předány do výtopny Brno dne 5.června 1945 stroje 524.068, 524.083, dne 7.června 52.7349, dne 18.června 52.3678 a dne 21. 6. 1945 lokomotivy 52.223, 52.1558.
...atd.

Bw_Ig 146: Můžete ještě prosím doplnit kontext, který se narušil vynecháním částí textu? V posledním odstavci se píše něco o rozsáhlé a jedinečné logistické akci, můžete ji prosím blíže popsat?

Dobruška a výtopna Pardubice ? Tak třeba výtopna Pardubice vede M 124.001 ve stavu k 31.7.1939 s poznámkou Dobruška. Jak píše U58, chce to šáhnout po Věstnících ministerstva dopravy, tam jsou každé změny obvodů výtopen (a traťových "distancí") uvedeny. Do roku 1938, to je jednodušší, to vycházely Ročenky.
A v 06/1945 je 310.038 vedena výtopnou Hr.Králové, služebna Choceň. Stejně jako M 124.001.
Někde bych měl mít pár poznámek k neschopnostem vozidel na dobrušské lokálce z období před rokem 1945. Jen mít čas to najít...
Od vydání knihy o 310.0 se už podařilo najít mnoho zpřesňujících údajů. Ale reedici asi nikdo nevydá. Jedině formou "přelepek"...

V roce 1926 došlo v Chotovinách k nehodě, při které zemřel i výpravčí. Simba pátral v archivech a nehodu velmi čtivě zdokumentoval takřka minutu po minutě. Díky moc.
Nehody v minulosti - Chotoviny 1926

V roce 1926 došlo v Chotovinách k nehodě, při které zemřel i výpravčí

Mám dotaz - co to je na poslední fotce vidět za zařízení na obou stranách obou kolejnic traťové koleje?

A ještě - tenkrát se signalistům na stavědlech říkalo výhybkáři? Jsem si vždycky myslel, že výhybkáři jsou na stanovištích (s římslými číslicemi), kdežto na stavědlech (s číslicemi arabskými) jsou signalisti...

To "zařízení": jde o tehdejší izolovaný styk s rtuťovým kontaktem. Již se to tu řešilo - zhruba loni v září.

Pojmenování signalista pochází z ruštiny

To mi nikdy nebylo jasné, kde vzniknul tenhle informační šum, protže ruština pojem signalista vůbec nezná. Vyhýbkář je streločnik (стрелочник) od slova výhybka (cтрелочный перевод). Pojem signalista spíše vznikl kolem roku 1954, kdy se ČSD „dle sovětského vzoru” s novou uniformou konečně oprostilo od funkcí a hodností které připomínaly buržoazní časy...

(Příspěvek byl editován uživatelem Pepa_L.)

Pepa_l: tak ano, napsal jsem to špatně - Wiki také tvrdí, že toto vzniklo podle sovětského vzoru, tak jsem to i myslel. Osobně si myslím, že slovo samotné pochází z anglického "signalman". Šum vznikl zřejmě podobně stejnou cestou, jako když se tvrdilo, že obilná pomoc v roce 1947 byla sovětská. Pravda to byla, z SSSR obilí přišlo - kanadské

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Řazení vlaků Svitavy - Žďárec u Skutče 1965/66 (od 30.V. 1965)

Cogwheel - To "zařízení": jde o tehdejší izolovaný styk s rtuťovým kontaktem. Již se to tu řešilo - zhruba loni v září.

Jo, to si vybavuju.

Simba - píšu to tak, jak je to ve spisu, dokonce se vyskytuje i název výměnář

Aha, dík. A ještě jedna věc - nebyl jsi to ty, kdo tu před časem otevřel ten měcholupský přesmyk ? Má to nějaký vývoj?

Ad hradla: dobrý den, neměl byste prosím radění os. vlaků někdy v 70. letech na trati 8a? Díky. Kdyžtak na stat@email.cz, já do této diskuze chodím jen velmi málo.

(Příspěvek byl editován uživatelem statistik.)

Simba - tajemství mostů v Měcholupech mezi Hostivaří a Uhříněvsí bylo odhaleno již lon

A já tomu přesmyku tak věřil...

hradla: Děkuji

Opět budu trušku otravovat, takže se omlouvám.

Bw_Ig: V knize ke 130 letům dráhy Pardubice - HB je uvedeno, že 310.038 byla předána roku 1942 v Poličce z výt. Jihlava do výt. Pardubice. Tuto informaci, tedy není možné potvrdit?

Na jiném místě zde na k-reportu píšete, že v roce 1940 byla v Poličce vedena 310.0135. Bylo by možné k tomu sdělit něco podrobnějšího nebo máte jen to o zapůjčení dané lok. na vlečku do Bořin?

Poslední moje otázka se týká MZA. Všiml jsem si, že máte poměrně podrobné informace o materiálech v tomto archivu. Já na internetu bohužel žádné nemohu dohledat. Takže bych se zeptal, zda nevíte jestli se v MZA nachází i něco k místní dráze ze Svitav do Skutče a projektované dráze z Čachnova do Svratky? Přeci jen nacházeli se zčásti i na Moravě. Nebo odkaz na seznam fondů v tomto archivu. I když vím, že část je snad nepřístupná, ač k tomu teda nevím podrobnosti.

Mnohokrát děkuji.

310.0135 Cholina ?.7.1940 předána z Brna
3.11.1940 požadavek Škoda-Polička k zapůjčení loko 310.0 p.v.N.Brod č.j.3482/1941
4.11.1940 loko zapůjčena v Poličce na vlečku Škoda-Munič.továrna
25.11.1940 loko převzata ze zapůjčení z vlečky Škoda-Munič.továr. ŘD Bn d.č.414/14-IV-41
4.1.1941 vykolejení loko km 3,010 tratě Čáslav - Močovice ŘD Bn č.j.11/51-V-1941
15.2.1941 hlášena (nedodržení programu měsíč.prohlídek) výt.Jihlava č.j.754/1941
14.8.1941 hlášena (plán Vo díl. Jihlava na r.1942) ŘD Bn č.j.738/1-IV-41
23.1.1942 hlášena (mazací zařízení loko) s.s. Polná-město ŘD Bn č.j.34/117-VI-42
28.2.1942 hlášena (umístění odkapnic tlak.brzdy na loko) výt.Jihlava č.j.797/1942
24.4.1942 hlášena (program Vo/L3 na r.1943 díl.Jihlava) BW Jihlava ŘD Bn č.j.409/6-VI-1942
18.9.1942 nutné vyvázání Vo provede AW Č.Třebová ŘD Prh č.j.409/24-VII-1942
23.9.1942 nutné provedení Vo v jiné dílně (díl.Jihlava - přetížena Vo) ŘD Bn č.j.31/41-VI-1942
5.1.1943 hlášena (program prohlídek na r.1943 výt.Jihlava) ŘD Bn č.j.46/20-VI-1943
14.1.1943 vyvazovací oprava díl.Jihlava
10.2.1943 hlášena (program Vo/L3 na r.1944) výt.Jihlava výt.Jihlava č.j.678/1943
5.10.1943 vykolejení loko ve st. Polná-Štoky ŘD Bn č.j.200/501-IV-1944
30.11.1943 hlášena (program Vo/L3 na r.1944) MD č.j.36951-III-1943
21.3.1944 hlášena s.s.Polná (usmrcení st.dělníka při posunu vl.3216) ŘD Bn č.j.200/470-IV-44
30.6.1945 evidována (s.s. Polná)
31.12.1945 evidována (s.s. Polná)
31.12.1946 evidována (s.s. Polná)
31.12.1947 evidována (s.s. Polná)
31.12.1950 evidována (remízována - neprovozní) Jihlava
?.8.1952 předána do Brna dol.n.

V knize ke 130 letům dráhy Pardubice - HB je uvedeno, že 310.038 byla předána roku 1942 v Poličce z výt. Jihlava do výt. Pardubice. Tuto informaci, tedy není možné potvrdit?

To už tam dávno nebyla!
V běhu let bádání se objevily zcela nové údaje, čímž ty staré měnit - není už možné.
Možná když počkáte 10, nebo 20 nebo 50 let, tak bude vydána obsáhlá kniha a tam to bude (možná).
I já jsem čekal 30 let než najdu jeden archivní nepřístupný fond (který i dnes je dále nepřístupný a správce se tváří že neexistuje), který vše (?) objasňuje.
Tak trocha čekání už není naškodu.

To je mazec.. kolego smekám..

Dobrý den.
Uměl by, prosím, někdo sesumírovat dislokace stroje 534.028 od jeho vyrobení v roce 1922? Bohužel nemám ani torzo, kterého bych se zachytil. Měl by se tam snad vyskytnout Sokolov (možná tehdy ještě Falknov), v roce 1969 je stroj vyfocen v České Třebové. Předem děkuji za každý střípek.

534.028 přišla pod depo Česká Třebová k 1.7.1964 převodem vozební stanice Pardubice od LD HK pod LD Č.T. Zrušena byla v Č.Třebové k 1.8.1970 (ÚSŽ 42713/70-12 z 4.8.70), odstavená pro propadlý kotel byla 11.6.1970. 1.3.1971 odeslána do kovošrotu, kam, provozní kniha LD Č.Třebová neříká.

Add. Past
Díky moc. Tím kovošrotem byla podle všeckého Česká Lípa.

Adolf bleichert: i já děkuji za doplnění.

Adolf Bleichert:
K 1.6.1945 není vedena ve stavu (asi poškozena bombardováním), k 31.12.1945 Plzeň, v roce 1946-1950 výtopna Cheb (Falknov-Sokolov). Dále nevím kromě zrušení.

Add. Past
Ještě bych se zeptal, s jakým tendrem byla 534.028 skuplovaná? Díky předem.

Adolf Bleichert:
1945 tendr 516.081 v Plzni
1946-1950 včetně, 818.0454 Cheb (Falknov-Sokolov).
V příspěvku 946 jsem psal, že 534.028 nebyla ve stavu asi po bombardování. Upřesňuji; bylo to púo srážce.

534.028 odešla z Č. Třebové s tendrem 818.034.

Add. Past, Modřaňák:
Pánové, tisíceré díky za poskytnuté informace. Tady je jediný snímek, který je prozatím k dispozici. Narychlo pomršený jsem ho dával i do sekce Parní lokomotivy, kde byla upřesněna datace.

Neví někdo, co by to mohlo být?



Nachází se to přibližně zde: 50.5409914N, 14.0210347E a to v trati Opárno-Lovosice, v km 30,700 vlevo ve směru jízdy z Chotiměře, hned před zářezem. Příjde mi to jako nějaký pomníček z doby stavby dráhy-v okénách by mohla být panenka Maria a nahoře pozůstatek od železného kříže.

Spíš by tam byla soška svaté Barbory - patronky barabů. Pravěpodobně to ale je jen volný model nedaleké zříceniny hradu Oparno (viz též odkaz ve vláknu Tratě v Ústeckém kraji).

, No, pokud vynechám to, že abstraknímu umění nerozumím :-), tak o tom Opárenském hradu bych si dovolil s velkou pravděpodností se obávat, že tomu tak není :-). Takový model bych si představil spíš někde nadosah případných "obdivovatelů" a nadohled originálu, nikolv uprostřed lesa mimo cesty (ty budovy v pozadí, jsou v údolí). S Barborkou bych souhlasil. Jsou tam dva otvory, tak tam mohlo být ještě něco a pokud je pravda, že dráhu stavěli Italové, tak to zvyšuje pravděpodobnost na "boží muka".

A tady je ještě ten štokr v Schirndingu. V sekci Parní lokomotivy byl opět narychlo zmršený.

Dobrý den, nevím, jestli to patří sem, nebo do Restauračních vozů... byl by prosím někdo schopen napsat mi něco o této konvici na kávu? Předpokládám, že je z první republiky, zajímalo by mě víc. Uvítám i odkaz na nějaké čtení o historii jídelních vozů v rámci ČSD před vznikem JLV. Děkuji.

Za první republiky ČSD jídelní vozy vůbec neměly, vše obstarával Wagon-Lits.

Ano, velké změny nastaly po r.1945, kdy ČSD převzalo jako konfiskát vozy a vybavení někdejší Mitropy. Z toho byly vráceny vozy Wagon-Lits. Nějakou dobu působilo ČSD samo, pak Družstvo cestující veřejnosti, pak opět ČSD, a pak zase někdo. Restaurační vozy a nádražní restaurace asi 2-3 roky (1950-52/3?) patřily pod ministerstvo vnitřního obchodu, jako jedna z několika jeho hlavních správ. Mám někde kopii drobného povzdechnutí z počátku 60.let, kde se konstatuje něco v tom smyslu, že než vznikly JLV jako samostatný podnik v rámci ČSD, tak to byl docela bordel (myšleno 50.léta).
Je pravdou, že nějaká, i jen všeobecná historie na toto téma, asi tiskem nikde neprošla...

Colonel32 - ano, přesně tak.
A proto je nesmysl ta popiska u R67 na viaduktu Novina, kde se píše, že má jídelní vůz Mitropa.

Fotku sice neznám, ale proč by přes ČSR nemohl projet vůz společnosti Mitropa ? Zrovna nedávno jsem pročítal pár jednání o povolení průjezdů zvláštních vlaků přes ČSR na olympiádu v Berlíně (1936). A to buď opravdu jako mimořádné vlaky a nebo součást něčeho, co jezdí dle platného JŘ...

a co tohle ?

napřed ric a pak pic

Ono to s výhradním provozem CIWL na našem území mezi válkami nemusí být tak jednoznačné. Zdá se, že některé vlaky z Německa do našich lázní jezdily s vozy Mitropa. Ale jasný důkaz zatím chybí.