Prosím nemá někdo informace:
Kotlový vůz.
Uhs/Rt 540 hl G, 9.317.0, rozvor 4800.
Uhs/Rthi 240 hl, 9.316.0, rozvor 5200.
Uhs/Rth 300 hl, 9.315.0, rozvor 5200.
Uhs/Rt 350 hl 9.314.0, rozvor 5200.
Vše rok výroby 1972, od každého vyrobené 2 prototypy (vagonka Poprad).

Potřebuji prosím popisovou tabuli. Co tam je napsáno, popřípadě jen číslo vozů.

Tempotaxi: v tomto provedení, jak byl vyfocen, bude mít nejspíš číslo 20 54 07x x xxx-x, které měl po dobu prototypových zkoušek. Jinak je zajímavé, že všechny prototypy obdržely i čísla pro cisterny ČSD, dokonce figurují i v přečíslování z roku 1981. Otázkou ovšem zůstává, jestli šlo o krok administrativní, nebo zda se ty změny čísel těchto vozů týkaly i ve skutečnosti. Ani nevím, jestli nějaký z nich dodnes existuje.
Dál viz mail.

Mám tam jednu hrubou technickou chybu.
Uhs/Rt 540 hl G, 9.317.0, rozvor 4800.
Oprava.
Uhs/Rt 200 hl G, 9.317.0, rozvor 4800.
Omlouvám se všem.

Jen tak, kdyby někoho zajímal náčrtek vlečky ČKD Dukla Praha Karlín obočující u hradla Slucová mezi Masaryčkou a Libní. Foceno jen mobilem přes sklo na Masaryčce.

U58: ony existovaly i úzké směrové tabule. Máš pravdu v tom, že ty tabulky NEKUŘÁCI bývaly užší (možná si to po letech už přesně nepamatuji, ale mohlo být i víc verzí), ale podstatné bylo, že se používaly závěsy pro směrové tabule, protože ty původní malé háčky pod okny už v tu dobu neexistovaly.

Autorem fotografií byl Ing. M. Knížek

Ano, to je přesně ono na tom Blm. S těmi otvory pro uchopení jsem si nebyl na 100% jistý, tak jsem raději o nich nepsal. A barva moc špinavá Jawa, skoro do hněda.
A jelikož kuřáci tabulky Nekuřáci odhazovali do polí, aby byl celej vlak kuřáckej, tak pak byly tab. změněny na Kuřáci, a ty vydržely, páni kuřáci si je opatrovali.

kdyby jste to chtěli moc v barvě

Nádhera... kéž by takhle měl někdo doma i ty prvorepublikové.

Ještě k jeřábům:Ve filmu The Train(1964),je na pár chvil k vidění při práci tehle Francouzský jeřáb:

Vyměním za dva jiné obr.,vyobrazené jsou vel.A4,romanmasinka@seznam.cz

Mám dotaz, netušíte někdo, od kdy se začaly na nádražích stavět veřejné záchody? Popř. ve které stanici byly ty první,... Chci k tomu dát dokupy pár řádků v rámci popisku exponátů a nějak nemám se čeho chytit.

Možná, když to tam vypadalo jako dnes, kdy taky není kam jít. a podle toho to leckde hezky zavání. Viz třeba Čakovice, které jsou v obvodu "stólice", neboli česky hlavního města.

První nádražní záchody určitě byly ve staré dobré Anglii - kolébce železnic. Pro naše prostředí asi stojí za připomenutí, že před časem vyšla fundovaná kniha "Veřejná místa pro intimní chvilky" - o historii veřejných záchodků v Praze - viz např.: http://zastarouprahu.shop4you.cz/verejna-mista-pro-intimni-chvilk y/produkt-2907/
V úvodu se píše, že: "Pro evropské prostředí bylo velmi důležité, že (ve Velké Británii) byl 31. srpna 1848 vydán Public Health Act (Zákon o veřejném zdraví). Byla přesně určena pravidla komunální hygieny a chování populace. Zákon byl sice vytvořen pro území Anglie a Walesu, ale pro svou komplexnost se stal autoritou pro moderně uvažující státní i městské orgány v Evropě."

Cogwheel - ale veřejné záchody byly už ve starém Řecku o pár tisíciletí dříve. Vypadalo to na nich jak v SSSR, žádné ajnclíky, ale hezky všichni pohromadě, aby si mohli spolu popovídat.

Ano, krásná ukázka ze starého Říma je i na Wikipedii: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Ostia-Toilets.JPG
Vysokou úrovní veřejné hygieny byla proslulá také civilizace měst Mohenžo-Dara a Harappy (ještě dávno před těmi Řeky a Římany).
Ale pokud jde o nádražní záchody, asi by to chtělo nejprve se podívat na plány nádražních budov budějovicko-linecké koněspřežky.

A je něco o tom v tom seriálu knih o staničních budovách ?

Ad motoráček: V nádražních budovách větších měst se toilleten budovaly k restauračním a čekárenským prostorům již při výstavbě. Stejně tak na lokálkách se budovaly jako samostatné objekty taky rovnou při stavbě dráhy. Takže spíš podchytit stavební dokumentaci nejstarších výpravních budov. V Děčíně na východě v nádraží ÖNWB v r. 1873 architekt R.Frey navrhl záchody pro celně odbavené cestující muži/ženy s přístupem pouze z nástupiště, zvlášt potom W.C. pro čekárnu I. třídy (modrý salónek) a pro restauraci opět toalety muži/ženy přístupné i pro neodbavené/neproclené cestující z čekáren 2. a 3. třídy. Skupina služebních záchodů byla pak zvlášť v druhém křídle nádraží u kanceláří (a pak samozřejmě byly v bytech). zdroj: Allgem.Bauzeitung,1876 P.S. Záměrně jsem ne všude psal WC, potvrzeno jen u toalet I. třídy.

DC Východ - díky.
Mně šlo spíše o KFNB či Olomoucko-pražskou dráhu. Zda tu byly klozety od počátku, či až od určité doby. Místní dráhy stavěné v 80. letech se už běžně záchody vybavovaly.

nepíše něco krečiřík v knížkách o výpr. budovách?
zkusim okouknout.....

Vzpomínám si, že v knize Čtení o Severní dráze s píše, že dokud nebyly WC ve vagónech, byl čas na potřebu při pobytu ve stanicích. Další vývojovou fází byl záchodový oddíl/vagon, kam cestující mohli přejít jen při pobytu ve stanici, a pak tam byli do příští stanice. Teprve pak se objevily průchozí vozy.

V dobovém tisku z konce roku 1874 psáno:
"Ministerstvo obchodu nařídilo ředitelům rakouských drah, aby dala zříditi záchody při všech vlacích, v nichž se osoby dopravují a to buď ve vozech osobních neb nákladních aneb ve vozech zvláštních".

ad : Mitropa na Novině 1934 , z 3.2.2015
Tak jsem konečně vyhrabal Dráhu 97, a tam to je popsáno pěkně a přesně. Bohužel pro soudobé autory je snadnější vymýšlet pohádky, než vyhledat patřičné údaje. Ta Novina není výjimkou ale potvrzením pravidla.
Možná to přímo souvisí s výší honorářů, jelikož kdyby autor měl všechno dělat opravdu pečlivě, dostane se na nějakých pár halířů na hodinu, to nepokryje ani náklady. Třeba okopírovat jeden výkres stojí pár stovek !

ještě obrázek, co mi z toho vypadnul

Tomuhle obrázku bych taky kdovíjak nevěřil Např. tvrzení, že si nějaký eshop pomůže s DPH změnou sídla do jiné země je v podstatě nesmyslné, protože EU vyžaduje platit DPH země koncového zákazníka...

Thingie - takže knihy z CZ získám levněji, bez DPH, když si je kamarád z GB objedná, a pak až pojede sem, mi je doveze ?

U knihy za 200 by asi poštovné bylo vyšší, než úspora, ale u knihy za 1700 by to už mohlo být lepší ?

U58: Ano, stejná fotka je v překladu knihy S. Bufeho a spol. Železnice v Sudetech a tam je přímo uvedeno, že jde o vůz CIWL. (Liší se uváděným rokem pořízení 1933.) Evidentně jde o ringhofferovský vůz. Bohužel není uvedeno, kdo je autorem, zřejmě někdo ze sudetských rodáků, možná W. Umlauft?

U58: Tak např. německé knihy se dají získat nejlevněji při přímém nákupu v britských e-shopech. Ověřeno. Třeba by nějaký český usedlík v UK mohl e-shop specializovaný na českou literaturu založit nebo se s nějakým existujícím domluvit...

hank - on celej ten článek v Dráze 11/97 je o vozech CIWL na kolejích ČSD. Proto je popiska fotky taková, jak ji vidíš.

autorem snímku je liberečák rozený ve Vídni, Wilhelm Tausche. Tehdy ještě fotil oběma rukama, ale po válce to musel zvládat vše jednou rukou. A fotil moc dobře. CIWL a ty lepší vozy,jejich trasy, to byl jeho koníček. Pár knih vydal EK a další vydavatelé. Taky ten článek v Dráze je od něho.

U58: Já nevím, Amazon to tak třeba dělá, co jsem si posledně kupoval knížku z Francie, tak jsem platil českých 10 %, nikoliv 5.5 francouzských... Ale u českých eshopů bych velkou schopnost mít to správně nečekal

Právě v knize "Fotoalbum Eisenbahn" uvádí autor rok pořízení 1934/35. Nevím jestli si nebyl jistý rokem nebo tím míní jízdní řád, ve kterém foto pořídil. Dále uvádí, že se jedná o bufetový vůz, tedy o jeden z přestavěných jídeláků na barový vůz (WBar). Literatura uvádí přestavbu vozů 1829 a 1831, ale zcela jistě to byly i vozy 1832 až 34. Vozy pochází z roku 1907 od Ringhoffera.

ad Motoráček: KFNB či Olomoucko-pražská jsou z hlediska stavebních dokumentací mimo můj záběr. Z pohledu nejstarších výpravních budov jsem ještě dohledal, že v nádraží Teplice-Šanov navrhl architekt J.Turba v roce 1857 též toalety pro veřejnost, přilehlé k bývalé restauraci (tehdy ještě situované v hlavní budově) a čekárnám 1.,2.a 3. třídy. Wartesaal für hohe Personen měl toaletu samostatně. Záchody pro personál byly navrženy na opačné straně budovy. Rozšířením budovy o přístavbu sálu restaurace v r.1876 došlo i k rozšíření toalet pro veřejnost.

Při podrobném bádání o historii nádražních záchodů by se nemělo zapomínat ani na to, že za Rakousko-Uherska existovaly i železniční fekální cisterny - kotlové vozy vyčleněné k čerpání obsahu žump v těch velkých nádražích, která tehdy ještě nebyla napojena na veřejnou kanalizaci. Kdysi se to probíralo asi ve vláknu "Historické vozy".

Odkaz na čtyřstránkové pojednání o takových vagonech v Německu: http://www.paintiax.erazor-zone.de/modellbahnstudio/thema/thema02 /index.php

Dobrý den.
Nevěděl by někdo, prosím, jaké byly dislokace stroje 354.1161? Bohužel o této lokomotivě nemám prakticky žádná doplňující data, dokonce ani to, ve kterém kovošrotu skončila (určité indicie naznačují, že by to mohl být kovošrot v České Lípě, ale neumím to potvrdit ani vyvrátit)
Vyrobena byla ve Škodovce pod výrobním číslem 629/1930 jako jedna z 17ks série továrního typu 3Lo9. Přiložena je potom fotografie stroje 354.1160 ze stejné série (zdroj www.zelpage.cz).
Předem děkuji za každý střípek.

ad : Vyrobena byla ve Škodovce pod výrobním číslem 629/1930...
...je velkej rozdíl, jestli 2.ledna nebo 31.prosince.
Za tu dobu mohla najezdit 50-60 tis.km, spálit stovky tun uhlí, mít za sebou několik nehod, odvozit milion cestujících.
Tohle mne zajímá víc, než nějaké výrobní číslo. To žádné osudy mašiny nevyjadřuje.

U58:
Z následujících dat budete určitě uspokojen. Tovární zkouška 24.11.1930, předána k ČSD 2.12.1930, + 1.6.1970. Stačí ?
Dislokaci mám 1944-1952 výtopna Nymburk. Dále jsem neevidoval.

Modřaňák: od10.12.1930 Č.Lípa,od podzimu 1938 Nymburk,14.1.1957 Ph.Těšnov,17,10,1960 Nymburk,7.5.1969 H.Brod,1.11.1969 neprovozní,+1.6.1970,14.4.1971šrot Kladno-Dříň

DP:
Díky.

Modřaňák - děkuji za doplnění údajů, ještě bych prosil o datum TPZ, je-li k dispozici. Teprve potom mohla být zařazena do provozu.
Takže v roce 1930 toho uhlí už moc nespálila.

U58: 354.1161 měla policajtku 10.12.1930.

Pánové, patří Vám veliký dík.
Rovněž bych se zeptal, zda někdo netuší, v kterém kovošrotu skončila 534.028?
Měl jsem za to, že informace o tom českolipském jsou v případě likvidace tohoto kremáka takřka jisté, ale zjišťuji, že tomu vůbec tak není.

534.028 šrot Tuháň 1.3.1971

Add. DP.
Tisíce děkovných dopisů.
Byly by i dislokace 534.028? Předem děkuji.

Zde je alespoň to, co je ke kremáku 534.028 k dispozici (tisíceré díky za poskytnutí informací patří uživatelům Modřaňák, Past a DP), snad někdo doplní.
k 1.12.1935 výtopna Žatec (prozatím neověřeno)
k 1.6.1945 není vedena ve stavu výtopny Plzeň, a to z důvodu poškození po srážce
k 31.12.1945 výtopna Plzeň, tendr 516.081
1946 – 1950 včetně, výtopna Cheb, pobočná výtopna Falknov, tendr 818.044
k 1.7.1964 přechází pod LD Česká Třebová (převedením vozební stanice Pardubice od LD Hradec Králové pod LD Česká Třebová)
11.6.1970 odstavena v České Třebové pro propadlý kotel
k 1.8.1970 zrušena v České Třebové
1.3.1971 odeslána do kovošrotu Kladno – Tuháň s tendrem 818.034

Přátelé, nevím zda to sem patří, ale sháním někoho, kdo sbírá směrové tabule na vagony stačí mi 80-90 léta. Jen fotografie, potřebuji udělat repliku.

534.028- 1934 Bohumín,5.1939 Olomouc, Bubny,26.7.1939 Lužná, 4.1942 Nusle, 12.1945 Plzeň,12.1946 Cheb-Falknov, 8.1952 Louny,19.2.1958 Kolín, Louny,30.7.1960 Košice,28.12.1964 Č.Třebová-Pardubice. konec už souhlasí.

Add. DP.
Děkuji, bohužel takový zdroj informací nemám.
Bylo by, prosím, možno doplnit, případně opravit i následující data k 464.072? Děkuji předem.
1945 Vršovice – Nusle
k 31.12. 1950 Praha - Smíchov
1967 do Nymburka
K 31.12.1968 Nymburk
1975 do Havlíčkova Brodu, tam je vyfocena ještě koncem června 1976, ale v listopadu 1975 už nebyla pohyblivá vlastní silou.

464.072: 12/46 Vršovice - 49 Smíchov - 25.11.67 Nymburk - 04.11.75 Havl.Brod - zrušena tamtéž 16.03.76 - šrot Zdice 13.12.76

464.072- doplním 23.2.1940 Nusle,1949 Smíchov,31.5.1961 Jihlava, 4.6.1961 Smíchov,

Pokud klokan někoho najde, tak připomínám, že stále sháníme i ta 20. a 30. léta.

Nový pomník v Praze-Bubnech:
http://respekt.ihned.cz/fotogalerie/c1-63654400-brana-nenavratna- v-bubnech

Podle uměleckého návrhu na bubny.org měl být dole u základny zrcadlový nerezplech, který by zajíšťoval také to, aby lidé na tu "kolej do nebe" nelezli: http://www.bubny.org/data/docs/zakladni_kolej_zamer.pdf

Týdeník z českomoravské vysočiny
Neodvislý list pro mravní, kulturní, hospodářské a sociální povznesení kraje

Allgemeine Bauzeitung 1910 - centrální osobní nádraží v Plzni
text a plány
Na plánech je původní i plánovaný stav

K.T.
Tady máte k té události ze čtvrtka 28. prosince 1944 i dokument:

Vámos:

Vážení,
jak se Vám líbil dnešní pořad na ČT 24 Historie.cs, který se věnoval železnici? Tento pořad se pokud vím opakuje v neděli na ČT 24 po Otázkách Václava Moravce.

Jaké bylo téma?věnoval železnici je trochu zeširoka..