Cervene jsem pridal propojeni.
No to je ono... Tak nějak jsem to myslel, ale nedomyslel :-)

Ikdyž ještě zkouším rozkreslit "do plošek" pro pájení součástek zapojení ala Mája a myslím, že to půjde...

Tak jsem to vybrousil (místo vyleptal), zapojil (zatím jen část a zkušebně) a ... funguje, tak snad nám to vydrží :-). Tak ještě jednou díky!

https://youtu.be/dalMs2UiGms

Jedničková Bobina 141.018 ve velikosti TT .

J_p vycházím z toho co bylo tady řečeno - bavilo se o sitotisku. Jacek netiskne na Alps,těch tiskáren zas není v česku tolik a taky cena jeho obtisků by byla někde jinde. Vím o Kwasnicovi. A někdy není zbytí, taky je používám, ale není to srovnatelné se sítem, aspoň co si nechávám dělat. A o tom jsem psal, u síta je jediná nevýhoda množství. Je taky pravda, že dnes jsou i tiskárny co umí všechny barvy i metalické, jen stojí jak auto...

Video k jednomu výročí .
https://youtu.be/2GbXgDruET0

Jeden dotaz ke krátkým Balmům odkaz

Zdravím, čtu, že tu řešíte zapojení LED do loko... Objevil jsem tento obrázek, co si myslíte o zapojení? Fungovalo by to?

Proč furt řešíte ty červené? Většinou se na kolejištích Lv moc nevedou. Ještě tak na lokálce u sólo motoráku by to smysl mělo.

Lakýrníci odvedli práci (mimochodem dost to odflákli, asi spěchali na hokej), pohon závor je vyřešen a namontovanej, tak už s nima šup do kolejiště...

Rakman: fungovat by to mělo, zdroj konstantního proudu je lepší jak odpory, jen snad viz výše zmíněné paralelní zapojení LED - v tomto případě se může stát, že budou svítit různě silně.

neregPetrS.: a třeba právě proto.

U37002: Pěkné závory. Jen to stojaté "železné" U-čko se mi zdá takové nějaké tlusté, široké, prostě masivní. To je z konstrukčních důvodů nebo podle nějakých konkrétních závor, kde to bylo masivnější?

JJ děkuji za reakci odzkoušíme, huvidíme, ta svitivost v paralelu by se v nejhorším dohnala nějakým odpůrkem, nebo si diody vypáruji podle svítivosti při konstantním napěti :-)

Proč furt řešíte ty červené? Však jsem tu někde v LEDkové diskuzi psal, že zvažuju variantu bez červených. Jenže protože má první svítící loko bude 743, tudíž je možné časté sunutí, chtěl jsem se naučit i variantu s červenými. :-) ... Tak a do budoucna ještě osvětlit pár vozů k tomu elektronikovi.

Ad Schotek: je to především konstrukce. Jak jsem si lítal po závorách a zkresloval, tak v podkladech mám U profil od 140mm do 200mm. No a i ten nejtlustší profil byl v TT pořád titěrný, prd pevnost, proto je to tak mohutné. Pevnost jsem potřeboval, aby se řetězové kladky točily pod řetězy při chodu břeven. Navíc uvnitř stojanu je možno kolem hlavní klikové hřídele vést táhlo ovládání jak je vidět na fotkách. Pokud se stojany nelíbí, je možnost vyměnit stojany za profily od Litomyského.

Ještě si dovolím několik LEDkových dotazů:

Ono to záleží totiž i na způsobu napájení kolejiště. Pokud máte analog s pulzní regulací tak svítit budou, i kdybyste měl 4 možná 5 červených v sérii a voltmetr ukazoval jen 3,2 V, protože PWM regulace má obdélníkový průběh s amplitudou 12 V. U FZ1 je to podobné, protože zde se mění hodnota odporu → R = U/I.

Jakmile byste to ale zapojil na baterii tak to svítit nebude.

Takže chci-li to jako světla k lokomotivě, tak to v pohodě můžu použít. Zde se dnes nepředpokládá provoz na baterky. (Ikdyž jeden starý BTTB napaječ byl tuším na plochou baterku).

Co se týče osvětlení vozů - používáte zapojení "paralelně" s odporem u každé LEDky, nebo nějak jinak? Předpokládám užití usměrňovacího můstku a kondenzátoru. Někde jsem objevil doporučení použití tranzistoru J-FET. Dovedli byste mi poradit, jak na to, na co si dát pozor? Díky.

Vašut: provozem "na baterky" se myslí i jakýkoliv analogový ovladač s proměnným napětím, např. FZ1. Při malém výstupním napětí se LED nerozsvítí a čím více jich bude v sérii, tím větší napětí bude k jejich rozsvícení potřeba. Takže pro FZ1 apod. dávat LED paralelně a ke každé zapojit do série její odpor. Pro pulsní ovladače můžou být LED v sérii, ale ani tady bych jich nedával víc jak 4 ks, odpor pak stačí na tuto řadu jeden. Příp. zdroj proudu s tranzistorem taky nějaké napětí "sežere", aby mohl regulovat.

Ono jak se ti bude vybíjet kondenzátor, napětí na něm bude klesat a najednou bude tma. Čím víc LED, tím dřív. Když budou v sérii, tak proto, že napětí na kondenzátoru brzo padne pod mez, kdy LED ještě svítí, když budou paralelně tak zas proto, že budou brát z kondenzátoru vyšší proud...

Zapojení s FETem máš v příspěvku od Rakmana výše, ale bacha, jen pro malé proudy. Jinak zde nebo zde.

(Příspěvek byl editován uživatelem Zlámalík.)

Aha, já jsem z výše uvedeného pochopil, že FZ jednička se vůči diodám chová stejně jako pulzní ovladač...

Zdravím. Na http://www.trainmania.info/clanky.html#br131 je recenze lokomotivy BR 131 v TT od firmy Piko.

Zapojení s FETem máš v příspěvku od Rakmana výše, ale bacha, jen pro malé proudy. Jinak zde nebo zde.

Díky, na ty odkazy se určitě podívám.
Myslel jsem to asi takto:

Bude to fungovat?
Nepodařilo se mi najít ten kondenzátor v GME. Uměli byste tam vybrat jeho ekvivalent? (Mám pocit, že se tam všechno jmenuje nějak jinak... obchodní záměr, nebo jenom špatně hledám?).

Jinak, konečně se mi podařilo sehnat i tenčí cuprextit (v GES), než maj v GME, tak jsem ho hned použil a výsledek - jedna strana karkule už svítí. Takže děkuji za rady a nezbývá, než dodělat i druhou stranu :-).

Vašut: Vybrat kondenzátory je (pro nás dráteníky) snadné - stačí otevřít stránku elektrolytických kondenzátorů , kde se může omezit výběr zaškrtávátky - typ standardní a napětí 16V a 25V. Případně jde omezit i rozměry (RM je rozteč nožiček, ta asi nebude v tomto případě podstatná). Pro odstranění blikání na výhybkách bude stačit nějakých 220uF (ten je v GME za necelé 2Kč) nebo cokoliv s vyšší kapacitou.

Pro experimentování s délkou svitu bych koupil 10 těch 220uF a jeden 2200uF a lze se vyřádit do syta. Kondenzátory se pro tyto účely spojují paralelně (to jest spojím všechny plusy dohromady a mínusy do druhé hromady). Toto spojování pak jde použít i v lokomotivě či vagonu - často se mi někam lépe vejdou dva prostorově menší kondenzátory než jeden velký.

Mělo by. Kondenzátor elektrolytický třeba tento: http://www.gme.cz/ce-1000u-16vt-jam-tk-10x16-rm5-bulk-p123-768 (1000 uF pro 16 V, případně tamtéž vyber vhodnější dle rozměru). Tady máš jednoznačně na jednom konci kondenzátoru vždy + a na druhém -, takže není potřeba bipolární, jako jsi kdesi řešil k motoru.
Edit: kolega mne předběhl, ale máš to aspoň potvrzené :-)

Jsem Vůl (korunovanej)... říká vo.e, myslí p..o ...
Kondíky mám (ale aspoň jste mi to potvrdili)... To, v čem jsem se nevyznal je ten tranzistor... Děkuji

Tak jsem měl velkou radost, že se mi po sehnání tenkého cuprextitu podařilo osvětlit karkulku (u ní jsem se vyprd na červená světla a jakékoliv vypínání reflektoru /i z prostorových důvodů/). Když jsem však večer zhasnul, zjistil jsem, že ta světla, co nemají svítit malinko problikávají. S přidáváním napětí regulátorem se snaží svítit víc. Udělal jsem něco blbě? Může to LEDky odpravit? Může to být způsobeno nepřítomností odrušovacího kondenzátoru u motoru?
Skutečné schéma zapojení a regulátor jsou níže (regulátor mám tento, protože dvě osvědčené FZ1 přestaly napájet a další se někam zatoulala při stěhování) :


Díky.

To je jednoduche, model behem jizdy ztraci kontakt s koleji, tim se z motoru stane generator a napeti na svorkach je presne opacne... pomuze kondenzator na svorky motoru - idealne nejakych 20-30nF jako odruseni, 1 uF keramika a k tomu bych pridal nejakych 22 - 47 uF / 25 V, lepe na 35 V v provedeni bipolarniho ellytu. To by melo pruvodni efekty celkem slusne pretlouct... pripadne mezi motor a ellyt zaradit jeste odpor typu 470 R - 1 k, to podle hodnot tech odporu co mas pouzite ted, a diody pripojit teprve k tomuto bodu misto ke svorkam na dane strane.

Tak mi v GME prodali BF422, tak doufám, že to bude fungovat. Že prý ten tranzistor, co jsem požadoval, končí... Vzhledem k tomu, že jsem tam šel pro "semtele", nezbývá mi, než věřit.

Pojezdy eu: Díky, tak nějak jsem si myslel, že by to možná mohlo být, ale nevěřil jsem, že to ten kontakt ztrácí tak hodně... asi tu zkušební šišnici budu muset vyčistit :-)-

PS: Našel se ten e-mail ode mě ohledně setrvačníků a stahováku?

Vašut: Pochybuji, že BF422 jako náhrada BF256C bude ve výše uvedeném zapojení fungovat. BF422 je bipolární NPN tranzistor. BF256C unipolární N-JFET. V zapojení se právě s vlastnostmi FET tranzistoru počítá.

zizkovskej hmmm, to není dobrá zpráva. Jaký z dostupných tranzistorů (GME, GES) bude fungovat?

Vašut: Náhrada dostupná v GM je např. N-JFET J112 pro proud >5 mA:

http://www.gme.cz/unipolarni-tranzistor-j112-to92-p213-065

Díky. V pondělí pro něj zaběhnu, vyzkouším a uvidíme.

Vašut & Chimp:
J112 asi bude blízkou náhradou. Jen u něj v datasheetu vidím Rds = 50 Ohm, kdežto u BF256C se uvádí vodivost 4.5 mS, což je cca 222 Ohm. Tipuji, že to je právě důvod, proč je v zapojení použit.
Tranzistor s podobným parametrem se už shání hůře.
Takže to chce samozřejmě s tím J112 zkusit ale s lehkou rukou na regulátoru ;-)

Jo a v GESu se tváří, že ještě mají skladem nějaké BF256B a že ještě mají nějaké dorazit.
http://www.ges.cz/cz/j-fet-n-kanal-tranzistor-bf256b-GES04901373. html
Taky tam mají BF245C, který má podobné parametry:
http://www.ges.cz/cz/j-fet-n-kanal-tranzistor-bf245c-GES04901363. html

Ahojte. K recenzi modelu BR 131 od Pika jsem dnes vyvěsil ještě fotogalerii fotek. Jsou tam jak fotky z recenze, tak několik dalších. Naleznete ji zde: http://www.trainmania.info/br131.html

zizkovskej: Nižší Rds je lepší. Při nízkém napětí bude LED více svítit.

Tak po delší době pracuji zase na páře. Koupil jsem si za 200kč odlitek 498.1 a ten postupně překopávám na Štokra - pojezd jsem koupil na Ebay z Br 53 - za 400 kč. Když se mi podaří vše dodělat a rozjezdit, tak budu mít model Štokra za přijatelných 600Kč. Foto dokumentuje první den práce...

A proč ne rovnou odlitek štokra? Před mnoha lety jsem se pokoušel postavit štokra z odlitku na pojezd z BR 86 (56) - samozřejmě s přidáním páté nápravy - ale nějak se mi ho nepodařilo rozjezdit a pak jsem se věnoval řadu let jiným věcem, než modelům... ale nedávno jsem ho potkal v krabici a říkal jsem si, že by z něho bylo pěkné K-čko :-).

Ad Vašut: Proč ne odlitek štokra? - Protože tento odlitek má velmi jemné detaily. Má krásně vyvedenou budku, detaily na kotli a dokonce je tam i krabatý plech na bruknách. Navíc odlitek měl jen malou tloušťku stěn, tak jsem si řekl, že to bude v pohodě.

Jo tak tomu rozumím :-)

Zdravím.
Našel jsem plánek na stavbu pojezdu na 556.0 v TT.
http://www.mo-na-ko.net/images3/ZelezniceLokomotiva5560TT_01.jpg
http://www.mo-na-ko.net/images3/ZelezniceLokomotiva5560TT_02.jpg

Tu je odkaz na stránku autora uvedeného modelu:
http://zmrail.webzdarma.cz/

Ad Suky: Původně jsem chtěl taky přestavět štokra z Br 86, ale tím, že jsem našel již hotový pojezd se mi situace ulehčila. Dnes jsem přidal na pojezd Nkový běhoun upravený na TT. Mám ještě jeden pojezd - když se mi to podaří, tak si udělám dalšího štokra. A abych jen neplevelil, tak zde je výsledek práce druhého dne.

to dělá fotka, nebo je kotel totálně prohnutej nahotu? dýmnice jako kouká do kolejí....
jinak přeju hodně zdaru.

opravdu je pojezd z BR53? mě gogol ukáže akorát válečnou maletku, nebo saskou/pruskou 3-osou páru.

BR53??na TT?s tím jsem se tedy v životě nesetkal...

To bude určitě BR56, ta má v TT (BTTB) stejný rám. A na 556 tam správně vychází vzdálenost náprav.

... stejný rám jako BR 86 ...

to bude spíš BR 50 BTTB

Řekl bych že BR 52.

Díky opakujícím se problémům s jízdou lokomotivy BR 80 od Roco jsem založil anketu (č. 17), v níž je možno hlasovat, jak majitelům model jezdí. Nezáleží, jestli je to model z původní série, nebo z té aktuální. Problémy přetrvávají. Kdo jej máte, hlasujte prosím: http://www.trainmania.info/ankety.html

Služební vůz Dsa / Ds z limitované série TT.

Ad Bobo: S fotoaparátem se teprve učím, protože na mně - latiníka a němčináře mluví anglicky. Hrb je na mašině ve skutečnosti jen před budkou. No a pojezd je opravdu BR 50 - ten, co mi to prodal to prodával na Ebay jako br 53. Tak jsem to nic netušíc přijal.

Golemklusacek: v tomto případě zkus fotit z větší dálky a přizoomovat si, odpadne ti tak zkreslení dané malou vzdáleností od předmětu. A přepni si na makro (obvykle symbol s kytičkou), umožní foťáku ostřit na kratší vzdálenosti. A dopřej tomu nějaké světlo od pozorovatele (ne blesk, stačí aspoň papír k odražení toho světla, co máš vzadu).

Trainmaniak: ohledně BR80 Roco bych v anketě volil možnost 1,5 (dopředu dobře, dozadu ne zcela dobře). Ale ze dvou kusů co byly k dispozici, to byla ta lepší volba, ten druhý vyloženě dozadu pajdal a kousal se. Teď je na prodejně u Aleše jeden kus nové verze a jezdí dobře v obou směrech, i když dozadu opravdu lehce hůř - no prostě Herkules Kühn to není ;-)

Golemklusacek - jasně. hlavně at se daří!

Vzhledem k tomu, že 498,1 se od 556,0 dost liší.....tak asi bude třeba zavřít obě voči

556.0498 souhlas...je to opravdu zvláštní postup, asi jako z kastle Sergeje sochat Brejlovce.

Ad Pepefith: Musel jsem řezat a pilovat, aby ten kotel aspoň trošku seděl, ale jinak průměry kotle, budka a jiné části sedí. Dnes jsem zase pokročil a dle návodu - od P. Zlámalíka jsem se pokusil udělat foto.

Mám takový pocit, že zde je spíš problém všech 498.1, které se podobají více 556.0

K té BR80 Roco: Dovedli byste někdo změřit průměr kol a průměr kol i s okolkem? (kvůli zástavbě do jiného pojezdu).

Zdravím,

něco pro inspiraci, na stránky jsem dal článek o úpravách vozů Y od Tilliga




Ten štokr, když má tolik jít o detaily, nebylo by lepší to postavit na současném pojezdu?
Tento je taky ještě z prastarého odlitku p. Molaty.


(Příspěvek byl editován uživatelem Jacek.)