jojo...ten kabinet jsem si taky udělal...na vůz od JaTTu

Vašut: co mi šuplera dovolila, jsou rozměry pojezdu u BR80 tyto:
průměr kola na vnější straně 9,1 mm, průměr okolku skoro 11 mm (10,8?), rozvory mezi dvojkolími 13,8 vpředu a 13,4 mm vzadu.
Abych to změřil pořádně, musel bych rozhodit pojezd, což se mi tedy s dovolením silně nechce

Děkuji. Doma změřím rám a uvidíme, jestli se vejdou... abych to neobjednal a nezjistil, že si můžu trhnout nohou... přeci jen ty nápravy budu potřebovat 4... :-)

něco málo na téma LED v modelech...
http://pojezdy.eu/view.php?nazevclanku=vyuziti-led-v-zeleznicnim- modelarstvi&cisloclanku=2011070003

Ad Jacek - hezký modýlek. Já jsem se však rozhodl pro nižší inventární číslo. Asi to bude 556 053.Dnes jsem jen na sucho připevnil uši - jsou z Br O1. Chtěl jsem mít představu, jestli to půjdou použít a asi půjdou. Jinak tendr ještě dělat nebudu - ten budu dělat až jako poslední. Pro focení jsem tedy použil tendr od Mikáda.

Golemklusacek Zkus ze zeptat někoho, kdo stavěl štokra s malýma ušima od DK model, jesli mu nezbyly ty velké a jestli by je mohl postrádat... Já ty, co mi zbyly, hodlám použít :-).

Pane Klusáček, chápu, že chcete za co nejmíň peněz co nejvíc muziky, ale ty uši z 01 vypadají opravdu strašně. Hlásím se Vám tedy první s nabídkou zdarma zaslání velkých plechových uší od DK.

myslím, že Pepefith (319) to vyjádřil velice přesně, a pak už jen zbývá dodat :"komu není rady, tomu není pomoci", jak se říkalo kdysi.

Rozdíl mezi kotlem 498.1 a 556.0 není zas tak zásadní (první prstenec, delší dejmárna+regulátor a odlišný tvar topeniště). Když jsem stavěl albíka, postupoval jsem právě tak, že z odlitku kotle štokra od DK jsem protažením vysochal delší kotlík a snad vypadá opravdu jako albatrosáckej, alespoň dle Kratochvílových sešitů.

79: K tomu albatrosu: rozvody jsou leptané, nebo sochané ručně?

Ad 79: Mockráte děkuji za nabídku. Raději bych však kouřové plechy odkoupil, popřípadě vyměnil třeba za lepty ceduliček, doplňků a štítků, které jsou k dostání v Brně. Takto bychom si mohli být užiteční oboustranně.

Ad. Vašut: rozvody jsou z leptu.
Ad Gk: Od štokra DK mám téměř kompletní část leptu, kde jsou velké uši, krablované čelníky (4 varianty) a dokonce i ochozy. Rád bych Vám je věnoval, abyste zjistil přednosti leptaného plechu. Mám i nevyužité obtisky tabulek. Pokud máte zájem ozvěte se mi na mail kzmtt@seznam.cz.

rozvody jsou z leptu. Tudíž výroba je opakovatelná? Bylo by možno někdy časem buď nechat vyleptat další, nebo snad poskytnout podkklad? Sice se nechystám stavět albíka v nejbližších měsících, ale až dodělám rozdělané věci, rád bych ho zkusil... Případně mám dojem, že se mluvilo i o tom, že kotel byl zaformován... Já teda furt tak nějak tajně doufám, že Lukáš K. najde čas (jak kdysi říkal) a toho albíka udělá... ale ono už to taky nějaká chvíle je...

Nevím, kolik ten odlitek stál, ale když tak na něj koukám, nechtěl bych ho ani zadara.
Už jen ta výška hrbů na kotli, víc než albíka to připomíná kremáka.

Ad. Vašut Rozvod jsem si nechal vyrobit u Lukáše Košťála v jednom exempláři podle podkladu, který jsem si nakreslil (možná bych ho ještě někde našel). Zkuste se ho zeptat, jestli by ho ještě vyleptal.
Ad. 556.0498 zkuste si porovnat např. Kratochvílovy výkresy 498.1 a 556.0 a zjistíte, že ty rozdíly opravdu nejsou velké (kromě délkových). Vždyť se to dělalo ve stejné době. Pokud se týče, jak říkáte "hrbů" na kotli, nejviditelnější změna je u písečníku, kde vyšší čísla ho měla hranatější. Kremák má tři stejné, které vypadají úplně jinak.

556.0498 - uz si nejakeho stokra postavil? Konstruktivna kritika je fajn, ale omielat dookola aky je ten odliatok zly je mimo. Kolega Klusacek sa rozhodol ist vlastnou cestou, ale z vlastnej skusenosti by som odporucil jednoznacne DK Model. Moj stoker 556.036 je na obrazku

Ty páry jsou radost pro oko !
Odlitky, odlitky, tady to je také třeba odlitek, jen doplněn o nějaké lepty...

Blekk1 takhle má vypadat parádní model Štokra...jistě pořizovací náklady nebyly za 600 kč ale cena na cestě za dobrým výsledkem nesmí rozhodovat. Fakt povedené a porovnávání leptů s odlitky nechávám bez komentu...to musí vidět i slepej.

Ono je otázkou, co chce modelář stavět. Zda model skutečné lokomotivy, nebo něco dle nepřesného výkresu, co onu lokomotivu připomíná jen vzdáleně.
79 - nejlíp vypadá komín u té 475.1, u ostatních je moc vysoký.
Blekk1 - štokr moc pěkný, ale když pozreš na skutočnú mašinu, vela vecí je iných. Treba dýmničné dvere.Výška parojemu.

Jó štokr od DK model = přes všechny porodní bolesti a kompromisy zábava na hodně večerů, u mne cca 18 měsíců, škoda že už mi na něco takového nezbývá čas a prostředky, dům si žádá rekonstrukci tak šla modelařina do krabic. Snad mu časem pořídím bratříčky.

Pánové, ty vaše mašiny jsou nádhera...

Co vím, tak komíny na 556.0 nebyly jednotné a jistý pan modelář už před xx lety to oměřoval na skutečných lokomotivách ( stavěl 556.0 v HO).
Co se týče výkresů pana Kratochvíla, tak ty jsou dobré jen na určité věci, detaily provozních lokomotiv,ale je známo, že obsahují chyby. Pan Kratochvíl dokresluje detaily to typových listů, které se kvalitou a přesností od sebe liší a nemusejí v určitém ohledu 100% odpovídat skutečně vyrobené lokomotivě. Typový list má jen podchytit základní rozměry výrobku. Na přesnost je jiný druh výkresové dokumentace.

Ad. 556.0498: máte dobrý pozorovací talent, když na dálku poznáte desetinky. Vzal jsem šupleru a změřil výšku komínů a porovnal s plány. Podle pana Máši (viz. příspěvek BR 50) by vycházela v TT výška komínu cca 2,6 mm. Podle pana Kratochvíla 2,3 mm. Netvrdím však, že by všechny páry s Kylchapem měly mít stejnou výšku. Moje modely: 556.0 2,4mm, 498.0 a 1 2,5 mm a 475.1 (nejsem autor) 1,9 mm. Tak si vyberte

Sey - tak tohle skutečně je parádní štokr.
Ale proč jsou ta podélná madla na kotli tak nízko? Co jsem koukal na fotky, tak všude jsou nad regulátorovou ucpávkou.

Blekk1 - vidíš ty odlišné uši ?

79 - koukejte na skutečné mašiny a ne pouze na plánky v oněch sešitech,kde můžou být chyby, a někdy moc veliké. Někde je malována hrana, a má tam být oblouk. Čelní výkres 935.2, kóty prázdný/plný - hrana vodní klapky a horní hrana se liší o 6 mm, copak ten tendr je gumový? Výše podlahy loko 486.0 je 1804, ale k ní patřící tendr 620.0 ji má jen 1614. Jak by se asi na takové mašině jezdilo ?
Z fotek je jasně vidět, že ten komín u štokra je o dost vyšší, než u 475.1, 498.0,1. Na to nepotřebuju šupléru. Konstruktéři museli respektovat průjezdný profil. Najděte si výškové rozdíly těch mašin. Jestli někdo ty komíny namaloval stejně, asi špatně koukal nebo špatně měřil. Výkresy je nutné u všech detailů stále kontrolovat dle fotek, a nebo skutečné loko. Vždyť 498,1 i 556,0 jsou v mání v ČR i v SR.

a u 935.0 u kóty prázdný/plný ten rozdíl dělá 355 mm. Tolik se pružnice neprohnou, ani není v rámu tolik místa pro ložiskovou skříň. Takže bacha na výkresy.

556.0498: Hmmm, super prednaska. Este raz sa ta pytam, ci uz si nejakeho stokra postavil ked nam tu davas prednasky, kde ake madlo ma byt?

556.0498: na jednu stranu máte samozřejmě pravdu, žel, rádo by se koukalo na skutečné, kdyby existovaly (nemyslím samozřejmě záležitosti konstrukční, "verifikovatelné" na zachovalých strojích). Ale ruku na srdce: kdybyste viděl štokra kolegy Klusáčka in natura (tj. v měřítku 1 :120), váhal byste, co to je za stroj, a to i přes kotel z albatrosa, tvar uší, typ válců apod.? Hádám, že ne. Použiju rýpavý příměr: kolegův štokr je jako vaše slovenština - spousta chyb, ale přesto jsme poznali, jakým jazykem jste se snažil psát

556.498: To jsou právě ty zmíněné kompromisy, v TT se ne vždy povede nacpat vše přesně na to správné místo, detaily nejsou přesně v měřítku, protože to lépe nedokážu, nakonec jsem zjistil, že odlitek kotle má vymývky s poukazovanou ucpávkou regulátoru takřka v přímce, z čehož by modelový vymývač neměl radost zakrývalo-li by mu je madlo.... Ale když jste si všiml jen toho, tak jsem klidný...

Jinak dík za uznání, vzhledem k tomu, že si zrovna nenotujem, si jej cením o to víc.

Ked uz tu mame tie stokre, tak este jedna ina verzia 556.036 od kolegu Risa Andrasika, v tom case este bez tabuliek s cislom

Ad. Blekk1: Až uvidím Risa (předpokládám, že v Pečkách), tak se ho musím zeptat, kolik dal do tendru vody, aby mu seděla hrana klapky, jinak dostane kartáč!!!

Teda škoda, že tohle je v neměřítku TT...
( reklama z K-Reportu )

Teda škoda, že tohle je v neměřítku TT

Já furt tvrdím, že nejlepší měřítko je 1:1 , ale kam to dát?

modely-masinek: Tak to jste si precetl spatne, protoze je to v "nemeritku" OO, nikoliv TT.

Vasut: I to 1:1 ma svoje nevyhody - porad vam modely nici hlupaci se spreji a kdyz ne oni, tak aspon rez a plisen. A povetsinou jsou to jen modely na koukani, protoze prekonat byrokraticke bariery je stale tezsi a tezsi. A pri tom by bylo co delat, mame v klubu ponekud unaveny, ale jinak krasny model stareho motoraku, s drevenou skrini z teaku, lodnim dieselem, chladicem na strese, elektrickym prenosem a plochymi remeny. Ten ale vlastni silou uz nikdy nepojede. Nelze schvalit, puvodni dokumentace uz neexistuje...

(Příspěvek byl editován uživatelem j p.)

Co to byla za krásná slovo "neměřítko".

Zminena velikost OO pouziva jedno meritko na vozidla a jine meritko na koleje. Rozchod koleji je stejny jako u velikosti HO. Tak asi proto nemeritko.

J_p Jo tak o tom taky trochu něco vím... ale např. šablony na popisy "modelu" 1:1 mi vyřežou na každym rohu... Kdežto kusové obtisky na vlastní model se pořizují dost obtížně ...

J_p: A co to máte v klubu za unavený motorový vůz?

Kyslik: tenhle

Jeste jsem zapomnel usporadani dvojkoli A11A, vyroben v roce 1926, trakcni motory AEG. Vyrobce Lodenice Nakskov.

Fotku na internetu se mi nepodarilo najit, ale nasel jsem fotku jineho vozu stejneho typu
odkaz

J_P - nejake aktualne foto toho Vasho "modelu" sa nenajde?

Sey: Krásná práce, radost pohledět - patina vypadá velmi autenticky

Jeden obecný dotaz na vás všechny, kdo se zabýváte českými mašinami: kolik je minimální investice, když by si člověk chtěl pořídit/postavit nějakou českou páru velikosti TT nebo N? Tedy nevím, jestli bych si do budoucna troufla něco sama stavět, přeci jen už je to jiný level... Ale je dobré mít představu, o čem do budoucna přemýšlet a co by se případně vešlo do studentských možností

Blanka: dam priklad nakladov len na material na moj Stoker - celkom 254€ - cca 6750 kč:
- lept DK MODEL - 60€
- BR52 tillig vo vypredaji - 139€
- komplet podvozok tendra od BR52 - potrebny na sprevadzkovanie strednej napravy tendra 935.2 - 20€
- rozne mosadzne profily - trubky, tycky, hranoly - 10€
- dekoder Kuehn N025 - 25€

+ k tomu mam celkom slusne vybavenu dielnu - ohybacka leptov, pilniky, letovacky, striekacia pistol + kompresor, komplet farby a laky, material "co dum dal"...

A kedze mam relativne malo casu na modelarcinu tak som ho staval 3 roky.

- komplet podvozok tendra od BR52 - potrebny na sprevadzkovanie strednej napravy tendra 935.2
Samozřejmě lze postavit i variantu se střední nápravou nehnanou.

Blanka Dost záleží na "vstupních podmínkách"... jestli to má být pořádný model, tak viz výše Blekk1, jestli stačí překopávka něčeho staršího, pak to může být i méně... Také záleží, jestli to chce člověk sochat sám, nebo použije stavebnici, jako třeba u toho štokra...

Vašut,Blanka - Ja som uviedol asi taky cenovy strop. U tej BR52 treba pocitat s druhou verziou pojazdu tendra, pretoze stavebnica DK MODEL je robena prave na ten. Da sa to rozoznat tak ze novsia varianta pojazdu ma v kazdom podvozku po dve mosadzne ozubene kola.

Blanka: Ono taky strašně moc záleží na tom, o jakou lokomotivu by se jednalo (kolik dvojkolí?) a hlavně co dokážete udělat sama, vliv také má, za jakých podmínek díly seženete (třeba BR 56, kterou někdo používá k přestavbě na 556.0 či jiné lokomotivy, se před revolucí prodávala za 80 Kčs, třeba ji někdo levně prodá...). Asi budete v každém případě potřebovat motorek, dvojkolí, nějaká ozubená kolečka a spřáhla, celkem řekněme za tisícovku,, ale znamená to dokázat ty díly sestavit dohromady, aby to fungovalo, a vyrobit i to ostatní.

Blekk: Ale výsledek stojí za to. Mimochodem i krajina v pozadí je velmi zdařilá

Mahel: Mně právě trochu chybí detailnější informace o tom, co vlastně lze postavit, co všechno je k tomu třeba, jaká je třeba výbava co se týče nástrojů apod. Zatím jsem se zajímala spíš o krajinu a stavby, ale nedávno jsem viděla perfektního Papouška v Nku (z leptu od profesionála), což vzbudilo mou zvědavost.

Nejblíže mám k tomu, co se ještě prohání po (středo)českých kolejích, takže Čtyřkolák Dvojka, Štokr, Pětasedma apod. Myslím, že by mi stačilo, aby lokomotiva odpovídala skutečnosti v hlavních typických rysech, provoz spíš analog. Nejvíce by mně bavilo být schopna dát si to dohromady sama, jen nevím, jaké budou časové možnosti na technické sebezdokonalování a jaké budou jeho meze

Blanka: pro inspiraci je na Výtopně pěkný návod na přestavbu Tilligovy BR86/455.2 ČSD na "ušatou" 464.0, k tomu nějaké foto i zde. Potřebuješ v zásadě jen loko, lept a dvě dvojkolí navíc.

hm a tu 86...ale za tu cenu ji kvůli tomu rozebrat...takový nadšenec zase nejsem

neni pro začátek lepší zkusit nějakej dýzl nebo motorák? s těma podvozkama se asi hejbe líp než s parníma kolama...

Zlámalík: pekny navod, ale ta terminologie, to je hruza. Kdyz se nekdo zabyva modelovou zeleznici, tak bych ocekaval, ze bude ovladat aspon zakladni nazvoslovi. Zvlast kdyz to dava jako navod na internet.

To už se tu kdysi probíralo...slovíčkaření a připomínky k terminologiím jsou naprosto podružné...podstata věci tam je zcela jasně a to je důležité.

Ze škodovky: Ono pokud chci dělat páry ČSD v nějakém použitelnějším provozním období tak se mi ta 86 víceméně k ničemu jinému než na přestavbu nehodí a abych ji provozoval vedle ČKD dieslů, což se mnohde děje i na klubových akcích, tak na to žaludek nemám. Ona i ta přestavba na 464.0 je dost na hraně pro podstatně menší kola, ale taky jsem si ji "vystřihl", jenom mne ta 86 nestála tyto dnešní peníze.

Blanko, pokud chceš začít stavět vozidla, dej na doporučení co napsal Bobo, nebo ještě lépe, zkus si nějaký vůz, jsou plastikové,leptané i kombinované stavebnice a výsledek bývá většinou postavitelný kompletně z balení, což každý začátečník ocení, věř že nic neotravuje a neprodlužuje stavbu více, než řešení konstrukčních zádrhelů, které se při stavbě páry hojně vyskytují.
Pokud přesto trváš na páře, zkus si 423.0 433.0 z odlitků viz.obr. Dají se s přimhouření oka postavit na pojezd z Br 86 či 92, které se dají dle stáří sehnat od několika stovek za produkt BTTB po dnešních cca. patnáct set za dnešní (beztak zastaralý) Tillig. Zádrhelem jsou běhouny, které se musí vlastnoručně vyřešit a hlavně osadit vhodnými kolečky, která se běžně v obchodě nedostanou, takže nezbývá než šumovat ve vrakovištích po burzách. Vůbec, zkus tu burzu někdy navštívit, takovéto přestavby se v nabídce hojně vyskytovaly, tam to můžeš omrknout, případně i rovnou sehnat materiál.

Ad patina, dík, povrchová úprava včetně patiny je má oblíbená disciplína, která může model posunout výš, ale i zcela zabít. Osobně v zásadě páry nepřestříkávám finálním matným lakem, to patří na uhláky, ne na stroje, po kterých lezli chlapy s pucvolí a kam dosáhli tam leštili, pokud teda někdo nechce
vyloženě nějakou šmudlu či "Káčko" k vytápění.

ale jo,v pořádku,to beru,to je mi jasné,i já nějakou tu desetinu neřeším.ono v TT na výběr stejně moc není..ale myslel jsem tím,že škoda,že použitelná není od BTTB...Tillig na několik tisíc by se mi už rozebírat nechtělo...

To Blanka: jedna z jednodušších variant parní lokomotivy je lok. řady 414.0, pojezd pasuje + - z BR 81/92, stačí tedy vyřešit tendr. Další z jednoduchých lokomotiv je 365.0. Řádově se pohybuje cena parní mašinky v rozmezí 150-200Kč za odlitek s doplňky + pojezd(lokomotiva k tomu určená) od nějakých 300Kč(za beztak kulhavý vrak) až po 600-1200(3000)Kč, takže suma sumárum je cena za materiál na stavbu začíná kolem výše zmíněných 1000Kč

K přestavbě na 556.0 by šla použít i loko BR50 od BTTB

od Tilliga...BTTB ji ji nedělalo

Jó? A na čem má Golemlusacek postavený ten odlitek viz. na této straně výše a strana předchozí ? To že se v ČSSR a později nic takového BR 50 BTTB běžně neprodávalo neznamená, že se to nevyrábělo, třeba jen maloseriově .

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

BTTB 50 dělalo jako jednu s posledních jejich éry a je jich tak málo, že je problém je vůbec sehnat a hřích přestavovat.

ahááá..tak je to jasný...no malosériově v ČSSR?tak to mi asi fakt uniklo..to teda nevím kdo by to vyráběl...

to ze škodovky: mašinka vypadá takto, prakticky je to pojezd z BR 56 prodloužený o jednu nápravu, která není hnaná šnekem. Katalogové čislo na krabičce je 2260.