Nová CVR reklama na 1812 - Olympia Brno

Omlouvám se za špatnou kvalitu fotek. Foceno mobilním telefonem


(Příspěvek byl editován uživatelem ms222.)

Kačena 1707 se již prohání po zkušebních jízdách po VP:

Dnes kolem 15:45 rozlomení jírovce na ulici Hlinky a pád části stromu na trolejové vedení a do kolejiště, stalo se tak před zastávkou Výstaviště, hlavní vstup směr Ečerova. Doprava asi na 50 minut obousměrně zastavena. Linka 1 vedena mezi zastávkami Mendlovo náměstí a Vozovna Komín ulicí Pekařskou a Minskou. Poté ve směru do Bystrce vozy zastavovaly na prostřední koleji.

Něco jsem hledal na youtube a našel jsem tohle: https://www.youtube.com/watch?v=1vVdF060quE
Nádherné snímky z roku 1991, oživil jsem si paměť hlavně co se týče Malé Ameriky a tehdejšího uspořádání kolejiště. Ale je tam sposta záběrů i z Pekařské, Husovy, Hybešové apod.
P.S.: jestli to už tady bylo, tak to klidně smažte...

Mně na těchhle videich udivuje hlavně to jak se dřív mohlo jezdit přes výhybky a dnes nesmí. Tam určitě nejezdí přímo do 15 kilometrů v hodině.

Ono je otázka nakolik se to mohlo, a nakolik to bylo třeba nerespektování předpisů.

Technický dotaz (není to důležité, je to jen zvědavost): Některé K2 (záleží na výzbroji, ale třeba ta žlutá ex student agency to zrovna má, kdo se v těch podtypech má vyznat) mají ihned za kloubem na levé straně skříňku o výšce pracovního stolu, a v ní hopsá nějaký stykač. A dotaz jest, co to je za stykač? Skočí při rozjezdu, pak hned odpadne, a pak třeba při EDB zase na chvíli skočí. Nu, ví někdo?

OndraS - provedu malou osvětu, trošku mimo dotaz. Žlutá exstudentagency reklama, to byla K2R 1053. Jistou zajímavostí je, že tento stroj je poslední zrekonstruovaný právě na typ K2R (v roce 1998). Pak už následovaly odrbanější rekonstrukce na podtypy K2R03, K2R03-P, tedy ty s Kotas čelem.

Mozno linkovy stykac? Ak ide o nejake skorsie reko, a beriem, ze K2R je totozna s K2S, pricom K2 sme mali tiez totozne...tak z toho vychadza akurat linkac. V starych vozoch to vodic pocul riadne silno pod zadkom, pravdepodobne pri Vasich reko bol presunuty do zadneho clanku. Podla fotografii co som sledoval, je rozmiestnenie agregatov rovnake (bateria, rozvadzace), takze to vychadza na neho. Ale len odhad...Zajtra sa preplazim brnom, ak vystihnem starsi voz, zistim lahucko

No dobře ale my teda pod pojmem "linkový" stykač u trolejbusu vedeme stykače, které jsou na vstupu trolejbusu, např. u 22Tr, tedy jsou sepnuté prostě celou dobu. Před něma už jsou vlastně jenom automat, pojistky a bleskojistka. Jak u šaliny nevím. Myslel jsem jestli to není nějakej předbíjecí, jako je na 21/22Tr.
U té K2 typicky skočí při rozjezdu, asi po vteřině odpadne a pak se mi zdálo že skáče tak nějak při EDB, ale někdy zase ne, tak nefim.
Zase nad tím nějak usilovně nebádejte, prostě buď to někdo ví, nebo neví

K2R sice prolezlou nemám, ale linkáč to rozhodně není, ten bývá pod vozem (vyjma 13T) a jak píše Ondra, je (až na zrychlovačový krámy) trvale sepnutý..

Ženský hlas už Brňanům zastávku neoznámí. Vystřídá jej moderátor rádi
http://brno.idnes.cz/brnenska-mhd-bude-mit-noveho-hlasatele-dhf-/ brno-zpravy.aspx?c=A150212_165418_brno-zpravy_daj#utm_source=sph. idnes&utm_medium=richtext&utm_content=clanek-box

Zase nad tím nějak usilovně nebádejte, prostě buď to někdo ví, nebo neví -

bádat nehodlám, ale dedukoval bych, že ona bedna a ty zvuky v ní by mohly mít souvislost se středním běžným podvozkem a rekonstrukcí brzdy na něm z původního řešení ČKD na řešení pomocí hydrauliky. Jedno řešení pomocí hydrauliky se snad neosvědčilo a DP se vrátil k původnímu řešení a ta bedna je tam nyní na nic. Nevím, zda těch řešení nebylo víc, protože z některých beden se stále ozývají jakési zvuky

Pokud si vzpomínám, tak v té bedně bylo hydraulické čerpadlo na ovládání (odbrzďování) kotoučové brzdy středního podvozku. A vydávalo charakteristické kňouravohučivé zvuky. To bylo, jak píše Jmb, pozdějí upraveno na obvyklé elektromagnetické ovládání (cívkou). Od té doby v bedně cvaká, je tam tudíž nějaký stykač nebo relé ovládání kotoučové brzdy).

Dovolím si tak trochu neodpovědět na zadaný dotaz, protože jsem z "konkurenční" vozovny. Všechny K2P mají ve skříni za kloubem regulátor výzbroje 3. podvozku. Co tam mají vozy z pipisklova nevím. Ale je možný, že tam je soustava stykačů na ovládání brzdy prostředního podvozku, který klasický K2P je mají ve skříni, do které se leze z vně vozidla mezi 1. a 2. dveřmi. Je tedy možný, že tyhle překopávky je z důvodu pozdější náhrady hydraulické brzdy za tu dnešní, mají ty stykače tam.

tohle je "zajimavy":

http://brnensky.denik.cz/zpravy_region/nove-dopravni-uzly-v-ziden icich-zachytne-parkoviste-a-rychle-

ale uz to tu bylo mooockrat...zajimalo by me, co je to 300m hluboky zarez na trati na Kamechy ;-)

TROLEJBUS LÍŠEŇ. Také do roku 2022 má obsluze líšeňského sídliště pomoci natažení trolejbusové trati z Novolíšeňské až k Jírově. Stát bude do čtyřiceti milionů.



Nemohl by mi někdo osvěžit paměť, já to nějak pozapomněl, jak dlouho se smyčka Novolíšeňská považuje za provizorní?

jj to se slibuje od té doby co se ta smyčka dole udělala, jinak bych moc rád viděl ten rozpočet na těch pár metrů drátů a pár sloupů, co na tom bude stít 40 mega...

M2359 - těch "pár metrů drátů..." dělá skoro dva kilometry dvoustopé tratě (s odpovídajícím počtem sloupů) na čtyřpruhé komunikaci - potřeba delšího převěsu. Popravdě, je těch 40 mega tolik, při dnešních cenách za materiál v potřebném množství, práce, ouřad...? Nevím, ptám se.

-OndraS:
Jen bych připomněl , že jednotkou provizoria, resp. dočasnosti je 1 Furt.

Janatak: i tak mi to prijde predrazene. Proc se vubec nemuzou zavesna lana dat n lampy? bylo by potreba poloviny sloupu, lampy jsou cikcak. Neverim tomu, ze to ta lampa neunese.

Evidentně neunese, ono to něco vážit bude, navíc to bude "pracovat"..

Ohledně prodloužení TD na Jírovu není dle vedoucího dopravního odboru tak jednoduché. Hlavním problémem je napájení kdy současná měnírna sotva utáhne prodloužení tramvaje na Mifkovu a z tohoto důvodu je potřeba rekonstrukce nebo dostavba současné měnírny proto to bude nejspíš stát tolik peněz.

(Příspěvek byl editován uživatelem pajax.)

Neverim tomu, ze to ta lampa neunese.

Já nejsu stavař, ale tady bych řekl, že sloup lampy, pokud není od začátku stavěn i jako nosič tv, nebude stavěn na zátěž a pnutí trolejového vedení. Tedy, můžou se začít kácet. Ono se stačí podívat na různých místech po Brně, kde se ti kácí i standardní sloupy pro tv, zvlášť tam, kde jsou napínací mechanismy a závaží. Anebo tam zároveň trochu pracuje i podloží, viz třeba sloupořadí pro šalinové tv mezi zat. Stránského až Svratecká.

Proc se vubec nemuzou zavesna lana dat na lampy? - ono i v době, kdy DP a VO byly podniky města, byl mimo únosnosti sloupů problém se dohodnout. Kdy muselo zakročit město, aby nebyly ulice se sloupořadím různých sloupů. Dnes DP i VO "kopou" za jiný tým, tak ta spolupráce mimo domluvy vázne i na legislativě, kdo to zaplatí, kdo bude udržovat, atd...

Jmb: zajímavé, že v Pardubicích to jde. DPMP se dohodl s ŘSD, které tu upgraduje silnici (kolem Parama), že doplatí rozdíl mezi běžnou lampou a lampou se silnějším sloupem, co může nést TV, protože na té silnici se do budoucna předpokládá nová trolejbusová trať.

Když je vůle, jde spousta věcí.

Zastávka vlaku v Lískovci příští rok rozhodně nevznikne, SŽDC prý ten projekt rekonstrukce trati do Zastávky odložila. A z nové výstavby na Leskavě to prodloužení trolejbusu chce naprosté minimum lidí, když mají bus hned u školy.

To je přesně ono, viděl jsem mockrát že to jde, proto se ptám proč to nejde v Brně, tak tam bude dvojnasobek sloupů ( sloup pro troleje a sloup jako lapmpa ) Když by to bylo v jednom, vyšlo by to levněji a bylo by to hezčí, co si budeme vykladat.

Právě jsme na BMHD.cz uveřejnili tradiční velkou rekapitulační aktualitu o vozovém parku v uplynulém roce

http://www.bmhd.cz/aktuality/aktualita.php?1236

Pěkné čtení. Díky za něj.

Klimatizace salónu je výhledem na příští století...

Klimatizace pro cestující je na těch pár horkých dní zbytečná. Nejsme v Africe...

Já nejsem odborník, ale myslím, že zrovna sloupy VO na Novolíšeňské jsou dost silné na to, aby utáhly TV (ty cca. o 5 let mladší sloupy TV nevypadají většinou o nic mohutněji). Snad jen ty kotevní by musely být jiný.

Jinak ohledně ulic se sloupořadím "různých" sloupů je krásný příklad Kotlářská. Oboje dvoje tam myslím i dávali ve stejné době (přinejmenším nebyl velký časový odstup a k jednomu se bez problémů mohlo doplnit druhé).

Zůstanou jen 2 vozy T3M

silverfeed: Ono těch horkých/teplých dnů je ale podobně jako mrazivých/chladných dnů... proč se tedy do vozů instaluje topení? A proč se řidičům instaluje klimatizace?
Dřív jsem si myslel, že to je zbytečnost, ale pokud někdo tráví víc času ve městě, kde všechny nové vozy jsou dodávány s klimatizací, tak pochopí rozdíl - zvýší to úroveň cestování o 100 %.
A hlavně - čekal bych, že nové vozy budou dodány s klima, protože budou tady jezdit další desetiletí a myslím si, že se čase standardy změní...

Sielver: Doma asi taky ještě topíš uhlím?

ad klimy:

další díl seriálu plakání kvůli klimám? Chápu, že jsme na diskuzním fóru, ale tohle už je trapný.. Pořád dokola, i na zeleným fóru. Sepište raději hromadnou stížnost, a pak se podělte s výsledkem, to aspoň k něčemu bude..

Pár fotek z dnešní, víkendové a tedy sólové vypravenosti na d-5:

Kurz 1/5, 1553


Kurz 2/5, 1531


Kurz 3/5, 1543


Kurz 6/5, 1615


Kurz 7/5, 1595


Kurz 9/5, 1541


Kurz 11/5, 1564


Kurz 12/5, 1584


A když už jsme u těch krátkejch šalin, tak dáme ještě jednu z d-9 u Janáčkova divadla:

3/9, 1657

Prototyp401: Nebudu se tu pouštět do pro a proti klimatizací, ale na porovnání její potřebnosti s potřebností topení ve vozech se dá dívat v několika rovinách. Kazdopádně topit je třeba více dní v roce než chladit (přitápí a bohužel taky někdy přetápí) se už tuším pod 10°C. Neberu teď ovšem fakt, že klimatizace vlastně často jede celoročně, pokud má i funkci jen výměny vzduchu(pevná neotvíratelná okna) a třeba i topení (jako v autech). Takže pokud bychom brali čistě funkci chlazení v pařácích, tak to mnoho dní nedá, pokud se nám jedná o celoroční udržování prostředí uvnitř vozu, tak už je to zase něco jiného. Jde o to, jak si kdo co pod pojmem klimatizace představí, zda jen ledničku, nebo komplexní systém včetně větrání.

Janatak: super fotošlehy. Na té druhé fotce 1564 je krásně vidět pootočení zadního podvozku v oblouku. O tom si všechny Anče a Poršety můžou jen nechat zdát...

ReZ - no jo, tak nemůžeš srovnávat odlišné podvozkové koncepce u T3, u poršáků a u Aniter. Na druhé straně jet třeba poršákem po rovné trati do Modřic je vyložený požitek, bez ironie!

Pravděpodobně byl problém s novým křížením tram x trol.

Když jdou tramvaje spát

Janatak: jistě, jde o jinou koncepci. Neotočné podvozky. Já jen narážel na fakt, že v oblouku se podvozek krásně natočí a neojíždí se tolik kolo, kolejnice a další. Nevím, co všechno ještě. Nejsem strojař.
Jasně požitek z rovné trati musí být úžasný, ale kolik takových tratí do Modřic v Brně je? Asi podstatně míň než oblouků, kde to "skřípe"...

ReZ: Brno je v porovnání s jinými městy hodně rovinaté. Kromě centra vedou tratě buď po rovině nebo v mírných obloucích, kam jsou pevné podvozky vhodné. Třeba takový Graz obměňuje vozový park už od 90. let pouze vozy s pevnými podvozky a jejich tramvajová síť proti té Brněnské je skutečně samá zatáčka a rychlejší trať tam prakticky neexistuje. Tramvaje se neustále kroutí pravoúhlými křižovatkami a to i v nové zástavbě. Akorát v ČR se z toho dělá věda, tam berou pevné podvozky za zcela normální a svršek mají v neuvěřitelném stavu! Žádný rachot, žádné propady, žádné skákání nebo nalámané oblouky.

Hhoonnzzaa:
Pevné podvozky nejsou problém, problém je v tratích, kde se během provozu tramvají s otočnými podvozky kašlalo na přechodnice v obloucích. Nyní se to během rekonstrukcí pomalu zlepšuje.
Ony i ty blbý poršata jsou ve finále k tratím možná šetrnější, protože pod nimi trpí nejvíc oblouky, zatímco podvozek PCC nejede rovně, ale vytváří sinusovitý pohyb, čímž pomalu opotřebovává trať v celé délce.

ReZ:
Ony to nejsou jen ty Modřice. Vem si úseky Hlavas - Lískovec, Mendlák - Ečerova, Moravák - Řečky, Česká - Milada - Štefanka, nebo Geislerova - Líšeň. Všechno to jsou úseky bez oblouků o malých poloměrech a všechny dohromady určitě dají v síti většinu. Už jsem se něco najezdil s Anitrama přes Husovice a musím říct, že pokud jsou oblouky v rozumném stavu a řidič dodržuje rychlost, tak ani s Anitrou není žádný problém. Jasně, znamenalo by to v takových obloucích častější výměnu kolejnic, ale domnívám se, že to by se vykompenzovalo zase jinde.

Jenže v centru, kde tu rychlost potřebuju nejvíc, je jak na sviňu těch oblouků nejvíc. A opravovat každé 2 roky oblouky, dělat výluky a odklony není nejlepší řešení. Zajímalo by mne, kde všude přechodnice jsou. Já jsem je teda neviděl nikde. A že ve štatlu nejsou kopce, to snad nikdo nemůže müslet vážně. Pekařská, Husova, Údolní, Lesnická je Hercegovina lautr rovina?!
Cajzli se pevných podvozků zavčas zbavili a dobře udělali.

Mkzb

Hhoonnzzaa:
Pevné podvozky nejsou problém, problém je v tratích ...

Problém je trochu složitější, to je moc jednoduché svádět všechny problémy např na "komunisty kašlající na přechodnice" nebo na PCC podvozky. Sebelépe postavená trať brzo nevydrží a je z ní tankodrom, když po ní jezdí žrouti kolejí (a to mluvím o všech druzích pojezdu). Když někdo "stvoří" zmetek ničící koleje, tak není předurčeno, že je to vozidlo s "pevnými" podvozky. Ono, jak jsem už tu mnohokrát psal, může být "žroutem" kolejí i otočný podvozek s královským čepem, jehož koncepci projektant nedomyslel. A přechodnice se taky "za kapitalistů a feudálů" u oblouků s min poloměrem nedělaly, přesto tzv Škodovky s jedním, dalo by se říci pevným, nebo souběžně se vyskytující se volnoosé vozy problém nedělaly. Problémy začaly až při souběhu s patřičně neodpruženým tvrdým PCC podvozkem.

Goldfinger:

Zas tak bych to nehrotil. Křižovatka Česká - Joštovka se dělala před pěti lety, a ty oblouky jsou pořád OK, a to tam 13T jezdí prakticky jedna za druhou.

Ad Praha: Oni se jich moc nezbavili a spíš ještě nakupují další. Vnitřní podvozky 15T jsou fakticky pevné, jen se jim tak neříká.

No, co to je "pevný" podvozek, respektive vůči čemu pevný? U 15T se s ním rozhodně nenatáčí celý článek. Při vjezdu do oblouku se prostě nejprve natočí přední podvozek, pak krajní článek, pak vnitřní podvozek, pak druhý článek atd. Že vnitřní podvozek není otočný kolem jednoho čepu je jasné, ale vůči oběma článkům se natáčí.

Tak RT6 má taky prostřední podvozek neotočný, ale důležité je, že je otočný ten první, který se na vyžírání oblouku podílí nejvíc.

Zrovna Joštova by mivadila ze ffšeho nejmíň, protože tam koleje nejsou zalité v asfaltu.

Každopádně jízdní komfort je u otočných podvozků nesrovnatelně lepší - žádné škubánky.

...pořád se píěe o absenci přechodnice, já bych rád věděl, jak taková přechodnice vypadá? má někdo foto? google nic rozumného nenachází, jen nějaké náčrty kde není nic poznat, prostě jen obyčejný oblouk, nic extra nikde nevidím.

M2359: Postupně zmenšovaný poloměr oblouku. Tedy něco jako když postupně otáčíte volantem. Kdežto bez přechodnice je to jako když cuknete volantem z "rovně" na maximum potřebné k projetí dané zatáčky (když to volantem provedete, taky to škubne jako tram s pevným podvozkem).
TMB: Vnitřní podvozky 15T jsou vlastně na minimum zmenšené nosné články. A právě díky tomu minimu se to chová skoro jako podvozek otočný (a 29T a 30T jsou vlastně to samé jako 15T, jen je ten nosný článek "trochu" zvětšený).

M2359 - ještě odkaz, pokud z něj budeš moudrej:

wikki - klotoida (přechodnice)

HHoonnzzaa: Třeba takový Graz obměňuje vozový park už od 90. let pouze vozy s pevnými podvozky a jejich tramvajová síť proti té Brněnské je skutečně samá zatáčka a rychlejší trať tam prakticky neexistuje.

Az na tu rychlejsi trat je to presne naopak. Navic prakticky vsechny oblouky maji prechodnice.

Goldfinger: Hhoonnzzaa tou rovinou nejspíš myslel přímé trati bez oblouků, ne nedostatek stoupání.

Goldfinger:

Řekl bych jak kde. Třeba takový složený oblouk mezi Selskou a Dolnopolní, nebo oblouk na Valchařské před Maloměřickým mostem, to bych souhlasil. Ovšem zrovna tohle jsou úseky se kterými by šlo něco dělat, kdyby se chtělo. Jinak si myslím, že to tvrzení o komfortu je celkem sporné. Na trati v adekvátním technickém stavu bude ten rozdíl minimální, nebo spíš negativně na stranu otočných podvozků, a na rozbité trati (typicky třeba Cejl, nebo svého času Dornych) budou mít pevné podvozky navrch, protože ta tramvaj líp "sedí" a tolik nekmitá ze strany na stranu.