TMB

No, co to je "pevný" podvozek, respektive vůči čemu pevný?

Pevný, či otočný, vždy se to vztahuje vůči vozové skříni, takže by se dalo říci, že všechny podvozky jsou otočné, protože nejsou spojeny napevno se skříní, vždy je nějaká vůle pro natočení. Nebýt ji tak by se dalo jezdit jen rovno, i u volnoosých rozsochových vozů je vůle umožňující natočení dvojkolí. Rozdíl je v úhlu natočení, ty tzv "pevné" mají ten úhel menší (paradox je, úhel natočení povozku na dráze braný ještě jako otočný je u tramvaje brán díky úhlu natočení jako pevný). Tady jsou stále úzkoprse posuzovány dva typy - podvozky pod Anitrou a 13T a pohrobky podvozků PCC. To neznamená, že když známe jen tyto, že nemohou mít tzv pevné, či tzv otočné podvozky vlastnosti, které vychvalujete u opačného druhu podvozku.
Snad nám brzo někdo prozradí, jak je to s otočnými podvozky pod EVO2, já bych to odhadl, že podvozky by mohly být bez problému, karoserie taky, jen (jak tu na fóru bylo naznačeno) konstrukční nedokonalostí spojení podvozku a vozové skříně podvozek získává vlastnosti podvozku pevného a navíc stejnou závadou navíc získává negativní vlastnosti podvozků PCC, kdy se začnou přenášet vibrace nevyvážených hmot vzniklé zadrhnutím podvozku o skříň.

Nepochopil jsem co chtěl básník tu říci s obloukem mezi Selskou a Dolnopolní, přechodnice tam, dle mne, nejsou a ani nikdy nebyly. A ten kostrbatý oblouk není dílem úmyslu, ale pozůstatek po kolejovém trianglu, kdy i přes to, že už oblouk dávno předěláván, tak stále je to hrbatý oblouk vzniklý tím, že do oblouku konstantního poloměru byly vloženy výhybky pro odbočení směrem na Židenice, čemuž neodpomohlo ani následné zrušení odbočky a následný pokus o vyrovnání oblouku do původní polohy.

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Vidíš, že ten oblouk je takový jaký je kvůli zrušenému odbočení směr Židenice mě nikdy nenapadlo. Tak či tak jsem ten oblouk zmínil v souvislosti s tím, že je to jedno z míst, které není na průjezd Anitrou příjemné, protože 2 náhlé změny křivosti, ale šlo by bez problémů upravit, kdyby se chtělo.

HHoonnzzaa: Třeba takový Graz obměňuje vozový park už od 90. let pouze vozy s pevnými podvozky a jejich tramvajová síť proti té Brněnské je skutečně samá zatáčka a rychlejší trať tam prakticky neexistuje.

Raquac: Az na tu rychlejsi trat je to presne naopak. Navic prakticky vsechny oblouky maji prechodnice.


Co je naopak? Že nepořizují tramvaje s pevnými podvozky? Že jsou tratě v Grazu "bezobloukovitější" než v Brně? Tak to fakt ne.

Tady příklad typických tratí v Grazu:
https://www.youtube.com/watch?v=v-Nm0l4c3a4
(Je zajímavý i pohled na symbiózu tramvaje a cyklistů, kterých je Grazu extrémní množství)

V Grazu se mi nejvíc líbí ten klid a ohleduplnost mezi tramvají, chodci, cyklisty, automobily. Nikdo nikam nespěchá, vše probíhá v pohodě. Skoro mi to připadá, že tam řidičům skutečně záleží na tom, aby jízda byla maximálně plynulá, ohleduplná a komfortní bez jakéhokoli trhání nebo škubání. V ČR je zvykem spěchat, napnout co nejvíc jízdní doby mezi zastávkami s vidinou pofidérního zrychlení dopravy, totální bezohlednost ke stroji i ke svršku, k ostatním účastníkům, vyzvánění lidí, kol, výbuchy vzteku "profesionálních" řidičů. Pouze dva stavy - plná jízda, plná brzda atd. Však to všichni známe. A přitom v Grazu se většina tramvajových tratí nachází přímo v jízdních pruzích aut "jeden pruh tam a jeden zpátky". Proti tomu má Brno opravdu velmi výrazně segregovanější tratě než ten Graz. A přesto to tam jde!

Argument o extrémně častém vyměňování oblouků v zatáčkách, kudy projíždí pevnopodvozkáče je chiméra (=klamná představa). Pevnopodvozky budou v Brně zanedlouho už 10 let. Je možné, že jsou oblouky více opotřebovávané, ale evidentně nejde o žádný extrém.

"Skoro mi to připadá, že tam řidičům skutečně záleží na tom, aby jízda byla maximálně plynulá, ohleduplná a komfortní bez jakéhokoli trhání nebo škubání. V ČR je zvykem spěchat, napnout co nejvíc jízdní doby mezi zastávkami s vidinou pofidérního zrychlení dopravy, totální bezohlednost ke stroji i ke svršku..."

Skoro mi připadá, že ses uhodil hlavičkou o hřebíček, jelikož to co píšeš by dávalo smysl, pokud by jsi zůstal u tvé první věty a popisoval chování cyklistů, chodců a řidičů automobilů, protože ti mají obvykle možnost ovlivnit styl své jízdy, právě narozdíl od řidičů tramvají, ke kterým ses nepochopitelně v půlce věty odklonil...

Myslím, že nemohu souhlasit s D3, citovaná věta není o cyklistech, chodcích a ani o řidičích automobilů, ale o řidičích tramvají. Dnes jsem, pro mne bohužel spěchajícího, a tím potřebujícího stihnout přestup, jel tramvají Anitra, která se většinou v obloucích a na výhybkách v rukou umělců říkajících si řidiči tramvají chová jako splašená koza. Tentokrát jsem mohl stát ve voze a ani jsem se nemusel křečovitě držet, jak normálně. Řidička bez ohledu na jízdní řád (i když jela jen cca o 1 minutu později) projížděla oblouky a výhybky s takovým citem a bez jakýchkoli rázu na cestující, že by nevycákala ani kapku ze sklenice postavené na podlaze, bohužel rychlostí chůze invalidního důchodce. Byl jsem z toho, že takový krám jako Anitra je něčeho takového schopný, tak konsternován, že ani při následném vystávání důlku na refýži při dnešním prázdninovém JŘ (přípoj ujel) jsem řidičku neproklínal. Možná díky jiným podmínkám při tvorbě JŘ a větších nárocích na kvalitu řidičů tramvají, než u nás, je možné bez problému provozovat na tratích plných oblouků s malým poloměrem tramvaje s "pevným" podvozkem (na rozdíl od nás)

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Demon:
Pokud bych Honzův příspěvek vztáhl na Brno, tak má minimálně pravdu v tom, že někteří řidiči mají tendenci s Anitrou jezdit stylem jak s kloubákem, nebo LF2, což je samozřejmě špatně, protože cestovní komfort jde do kopru a trpí tím jak vůz tak trať.

A zamysleli jste se třeba nad tím, PROČ je podle Honzy takový rozdíl (byť o tom zdaleka nejsem přesvědčen) mezi jízdním stylem tramvají v čechách a venku ?

Hhoonnzzaa: Graz kupuje poslednich x let jen Multigelenkwagen, to je fakt. Ale trate jsou rozhodne mene obloukovite - podivejte se laskave na mapu, ale na celou sit. Prakticky veskere trate mimo par kousku v centru maji minimum oblouku. Samozrejme, s vyjimkou trate do Mariatrost (ktera je ovsem nejhezci). A o te pohodove jizde sevcu v Grazu - no, nerekl bych. Jedno video na youtube nebo turisticka navsteva toho moc nerekne...

Raquac: Různé postřehy a názory samozřejmě můžeme mít, od toho je to diskuze. Nicméně síť v Grazu znám a oproti Brnu i na periferních tratích jsou oblouky o malých poloměrech. Rozhodně v Grazu nemají tratě typu Bystrc, Řečkovice, Líšeň, Lískovec atp., kde se jedná o desítky kilometrů tratí bez jediného ostrého oblouku. Na periferiích Grazu jsou tratě podobné přinejlepším trati z náměstí Komenského na náměstí Míru.

Demone, do toho venku počítáš i Moravu a Slezsko? Protože Čechy jsou jen ta vaše kotlinka.

Nacionalisti jako ty, mě nezajímaj, já republiku nerozděluju... ;-)

Právě nacionalisti dělají z celé republiky Čechy a z obyvatel celé republiky rovněž Čechy. Historické krátkozrakosti a neznalosti jsou plná média včetně veřejnoprávních. Největší děliči země jsou pak ti, kdo zřídili ty paskvilní kraje, kterýžto stav v různých modifikacích trvá již od roku 1949.
Omlouvám se za OT, ale na to jsem musel reagovat.

(Příspěvek byl editován uživatelem izidor.)

A to souvisí s Tramvajemi v Brně jak?

Asi tak jako tvůj hloupej dotaz.

Zároveň s propagací cyklistů (proč (?), jsme snad v Číně) by bylo dobré i "zpropagovat" to, že se za kolo platí!
Udělal jsem namátkovou kontrolu jednoho pravidelného cyklisty, který vždy jede pouze úsek Tomkáč - Merhautova, a ejhle! Pán jel se mnou už nejméně pětkrát na černo! Tak mu ta jediná zastávka stála 20,- + 10,- Kč a prý, že si jízdenky "vždycky kupuje". Těch 30,- Kč měl totiž v kapse nachystáno - co kdyby... Teď už čeká raději na následující kurz, když mě uvidí

Pánové potřeboval bych pomoci s rozklíčováním jednotlivých sériíí u vozů K2. Co jsem po prozkoumání fotofokumentace zjistil měly by být vozy děleny zhruba následovně:

K2CS/I (1966-67) - odpovídají sérii T3CS/IV
- kompletní olištování
- starší typ bleskojistky
- bílé čelní pozičky
- boční blinkry v horní poloze
- zadní svítilny vodorovně na zadním čele
- v Brně stále použita talířová spřáhla

K2CS/II (1969) - odpovídají sérii T3CS/V
- kompletní olištování
- novější typ bleskojistky
- bílé čelní pozičky
- boční blinkry v horní poloze
- zadní svítilny svisle na boku

K2CS/III (1971) - odpovídají sérii T3CS/V
- odstraněno olištování na čelech a nad plentami
- novější typ bleskojistky
- bílé čelní pozičky
- boční blinkry v horní poloze
- zadní svítilny svisle na boku
- zařízení pro odrušení rozhlasového vysílání

K2CS/IV (1973-74) - odpovídají sérii T3CS/V
- odstraněn ozdobný okap nad okny
- novější typ bleskojistky
- bílé čelní pozičky
- boční blinkry v dolní poloze
- zadní svítilny svisle na boku
- zařízení pro odrušení rozhlasového vysílání

K2CS/V (1975-77) - odpovídají sérii T3CS/V
- novější typ bleskojistky
- oranžové čelní pozičky
- boční blinkry v dolní poloze
- zadní svítilny svisle na boku
- zařízení pro odrušení rozhlasového vysílání

Pokud je k vozům dokumentace po dodání bylo by to perfektní. Dále bych měl dotaz zda-li první série vozů měla ještě okrovou střechu. A jestli všechny vozy K2 bez vyjímek měly bleskojistky za sběračem.

... zda-li první série vozů měla ještě okrovou střechu. - ??? (Co tím chtěl básník říci? Na co se to vlastně ptá? Na nátěr střechy, nebo na nátěr nad okapovou rýnkou na boku u čel?)

Nátěr střechy samozřejmě.

Vozy z ČKD v Brně neměly okrovou střechu, barvu připomínající okrovou měly jen na střeše vozy z roku 1950 z Královopolské, potom už všechny měly střechu šedou.

DPMB posílá svoje techniky do amerického Seattlu

http://www.ceskatelevize.cz/porady/10122427178-udalosti-v-regione ch/315281381990303/video/

Z nedělní vypravenosti na lince 10 v podání reklamního Varia 1586:



A víte někdo proč došlo k říznutí kolejí krátce za vyhýbkou ve směru do staré Líšně?

Janatak: Dovolím si hádat, že důvodem je, že železo je dostatečně těžké, aby se to někomu vyplatilo.

Fafner - no dobře, ale proč by pak ten někdo si dával práci s označením konců kolejnic včetně toho dřevěnýho bednění? Mám zato, že jde o jakousi oficiální akci...

Janatak - odstavná kolej byla před cca 10 roky zkrácena (na koleji zarážky), místo na snímku je mezi výhybkou a zarážkami, nebo až za zarážkami?

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

1. etapa rekonstrukce tratě do staré Líšně. Po vyznačené místo zůstane původní kolejivo.

Dále bych měl dotaz zda-li první série vozů měla ještě okrovou střechu.

Vozy z ČKD v Brně neměly okrovou střechu, barvu připomínající okrovou měly jen na střeše vozy z roku 1950 z Královopolské, potom už všechny měly střechu šedou.

A neměl třeba kolega na mysli ony...hergot, jak to popsat...takové ty krémově zbarvené plenty na střeše, resp. výřezy v jinak šedé střeše zasahující vždy po úroveň krajních dveří vozů T3 a K2 - viz fotka z bmhd fotogalerie: http://foto.bmhd.cz/foto.php?11643

Tenhle detail si i já pamatuju z dob, kdy mě naši vozili do školky šalinou po Táborské, sem tehdy jezdily linky 5, 11 a 13 a na nich právě i tyto vozy. Je to děs, vono už je to třicet let zpátky...

Mimochodem, proč se k tomuto barevnému schematu dp nehlásil, ono to vypadalo dobře, než mít tu střechu šedou až po okraje...? Ono to vypadá dobře i na současných pražských T3

Od tohoto schámatu bylo upuštěno kvůli černému bordelu z pantografů, který na takovémto světlém okrsku vypadal strašně. Na šedé to není tak vidět.

Mkzb - Pražákům to nevadilo?

Ostatně současné unifikované schéma laku, kdy na střeše máme světle šedou, tomu vizuálnímu vjemu bordelu z panťáku moc nepřidá.

(Příspěvek byl editován uživatelem Janatak.)

Janatak: V Praze, stejně v Blavě atd. se původní schéma s okrovou střechou při prvních prohlídkách měnilo za střechu v šedé barvě a s převisy pouze po dveře. V Brně převisy nebyly po přelakování vůbec, stejně tak v Ostravě.

Jinak jsem opravdu neměl na mysli barvu převisů - ty byly shodné s celou skříní v krémové barvě - šlo mi opravdu pouze o barvu střechy jako takové. Dle fotek zejména z Prahy jsou vozy do série T3/IV lakovány s okrovou (resp. béžovou) barvou a převisy byly vždy z výroby po druhé okno - ty snad v žádném provozu nepřežily první VP.

K té Líšni.

Pokud se nepletu, tak před nějakými plusmínus deseti lety nařídil DÚ fyzické odpojení tratě od provozované sítě. Důvodem bylo znemožnit šotoušům (jakýmkoliv:-)) tam někdy se šalinou vyrazit, protože trať do Líšně (vedle dezolátního stavu) snad ani není z legislativního pohledu dráhou...

Ano, tehdy byl dle nařízení DÚ vyjmut asi metrový úsek. Těsně za tímto přechodem pokračoval asi 20 cm bezžlábkových kolejnic a pak cca metr chyběl.
O kus dál ještě nedávno stával i poslední mohykán trolejového vedení staré tratě, na fotce sloup vpravo, v pozadí.

Janatak - jedním okem tam a asi druhým ven. Otázka na tebe položená nezodpovězena, dotaz na Izzyho zasklen.

Mkzb - Od tohoto schematu bylo upuštěno kvůli černému bordelu z uhlíkové lišty pantografu (kvůli práškovému uhlíku obroušenému trolejí z uhlíkové lišty, který se zažíral do nátěru střechy)

Janatak - Pražákům to nevadilo? - nepoužívali uhlíkové lišty, ale hliníkové, mazané grafitovou vazelinou, které méně špinily (Podobně Bratislava, než přešla na uhlík, tak lišty z ocelového plechu mazané grafitovou vazelinou). A asi ty "světlé kouty" na čelech lépe udržovali, v Brně je raději zatřeli šedou

Zghk - DÚ nařídil fyzické odpojení tratě TM od provozované sítě DP z důvodu, že TM nedoložilo kolaudační protokol napojení své trati (a ani se nepokusilo stávající stav legalizovat) na v roce 1969 rekonstruovanou trať DP. Pravděpodobně ze stejného důvodu zkrácena odstavná kolej DP, neboť DP prodloužil onu trať na černo cca v roce 1970 a pravděpodobně též neprojevil zájem dodatečně legalizovat. Trať TM je trať, na které přerušen provoz, trať oficiálně nebyla zrušena, jen majitel k provozování nesplnil nové legislativní podmínky (nová legislativa na drážní dopravu a zároveň legislativní nemožnost provozovat drážní dopravu muzeem), takže z hlediska legislativy pod DÚ trať nespadá (tvrdí DÚ, ač stále z hlediska jiné legislativy stále drážní objekt, v Evropě, kam jsme se dostali, všechno jde, jen u nás je z toho legislativní bota, která ty naše pos.ance nezajímá).

Jmb - pardon, dotaz nechtěně přehlédnut. No popravdě, já si tam žádných zarážek nevšiml, ale vzhledem k tomu, že za tím bedněním je odhadem asi deset metrů chybějících kolejnic a křoví, tak předpokládám, že to místo na fotce je za zarážkami.

Z téhle fotky by mohlo být více jasno, ale ani na ní zarážky nejsou vidět...

Jak to čtu, i kdyby se v tomhle státě našel někdo, kdo dá XXX mega ze svého na obnovu oné tratě v "havarijním stavu" stejně se najde někdo, kdo bude házet klacky pod nohy.

Dle snímku by to mělo být až za zarážkami (asi už odstraněny). Na snímku je část odstavné koleje, která byla postavena DP až po rekonstrukci trati na SS, jde to poznat, protože tuto část bylo při napojování trati TM nutné směrově upravit (Bělorusem upraven konec koleje do oblouku, původně prodloužení bylo trasováno trolejí, tj osa směřovala na na koncový kotvící sloup). Ten kotvící sloup je asi předělávka DP, kotvící sloup původně byl velký příhradový sloup čtvercového průřezu umístěný až na hranici pozemků TM a Zetoru (mimo pozemek DP).

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Nabízím pár fotek 1803...dokud jezdí.

dokud jezdí

Dokud zrovna teď jezdí

Sakra zejímavý je že i dneska to vypadá furt jako moderní šalina, vyrobená loni. No a konstrukčně 25 let starej vergl

OndraS - jo, napadlo mě to samý, když mi před pár hodinami zkřížila cestu...

Ano, její design se Kotasovi opravdu povedl. Ovšem hodně dělá taky to, že není okoukaná. Kdyby jich ve Štatlu jezdilo třeba 50, tak už je to o něčem jiném.
I ten interiér je uspořádán naprosto geniálně, hlavně madla jsou normálně rovná, žádné nepohodlné oblouky.
Nicméně si myslím, že se měly rekonstruovat poněkud radikálnějším způsobem, skoro jako v Polsku.

Kdyby jich bylo víc, tak možná, ale při počtu 4 kusy se žádná radikální rekonstrukce nevyplatí.

Kondra89:
To je nesmysl. Vyplatila by se.

Kondra89 - to je opravdu nesmysl. Kolik by totální překopávka, které by razatně zvýšila provozuschopnost 1801-1804, stála, pořád to bude zlomek nákladů při pořízení podobně kapacitních šalin. Nevěřím tomu, že by se peníze nenašly. DP před lety se velice slibně rozběhl s provozováním této typy, ale poslední roky zase nějak pořád přešlapuje na místě a to pochopitelně dojde vrchnosti trpělivost.

Chápu, že RT6 jsou co do jednotlivých technologických uzlů, příliš malá skupina = kusová výroba takových komponent, ale ptám se, nešlo by v rámci reko tyto komponenty sjednotit s tím, co nám tu jezdí ve větším počtu (trakčáky, výzbroj, brzdy, atd..)? Rozumím tomu, že při současné situaci se oprava moc nevyplácí, hlavně co do čekacích dob = mezitím se posejří něco jiného.

Ale pořád si myslím, že se RT6 zbavovat je poněkud velký luxus.

Janatak: Vzhledem k tomu, že Ano bude hůř, objednalo další várku 13T, tak pochybuji, že DPMB bude mít zbytné peníze na 20 let staré vozy...

Osobně bych se snažil je maximálně sjednotit s jinými typy tramvají. Co do elektriky, nabízí se TV Europulse. Europulsní kontejner je úplně stejný jako TV14, takže se nemusí předělávat schrána, motory jakbysmet, maximálně se upraví drobné konzoly.
Vím, že Evropa taky není žádná výhra, ale už tady jezdí v 46 vozech a budou další. Navíc by se dala využít stará řídící elektronika, která byla měněna v krátkých Variích kvůli spřahování s LF2.
A pokud by to neklaplo, tak se to dá vykuchat a dát do dalšího Varia.
Brzdy prostředku jsou vyřešené, akorát je sjednotit s krajními podvozky jako v Polsku.
Odhadovaná cena: 1/2 - 3/4 ceny krátkého Varia.

Pořád si myslím, že se to prostě nevyplatí. I kdyby se RT6 v rámci možností sjednotily s ostatními vozy, pořád v nich určitý podíl atypických součástí zůstane. Taky nezapomeňte, že taková rekonstrukce znamená nové problémy a potřebu dalšího odladění vozů. Což jednak taky není zadarmo a hlavně to vyžaduje čas, který by se dal věnovat nějakým smysluplnějším vozům. A v neposlední řadě by se taková rekonstruovaná RT6 musela znova schválit, což znamená zase spoustu najetých kilometrů a zkoušek, což taky stojí spoustu času a peněz.

Je to prostě tak jako s tím ACčkem v Bratislavě. Nikdo s tím tam nejezdí, protože se to nevyplatí servisovat, nebo se to neumí. Prodat to nejde, protože by za to někdo musel zaplatit hodnotu kterou to nyní má, do čehož se nikomu nechce. Sešrotovat to taky nejde, protože to má vysokou hodnotu.

Já si nemůžu pomoct, ekonomice nerozumím, ale určitě to jde spočítat, jestli za tu cenu, za kterou se bude "tratit" na prodeji, se to nedá upravit do provozovatelnýho stavu - ceny komponentů, cena práce, "cena" času který to "sebere" jiným vozům.

Janatak - například na 1802 je na střeše staťák Cegelec. Není samosebou zadarmo, ale je to krok správným směrem - co možná nejvíc komponent, který jdou a jsou v tom poruchovým řetězci, tak sjednotit. Staťák, brzdy, různý drobný blbiny. Otázkou je, co třeba s motorama a výzbrojí.

Jinak je to začarovanej kruh.

Kondra89 - a který smysluplnější vozy tu v Brně máš na mysli? Vysokopodlažní T3/K2? Napadají mě akorát poršata, Anitry a Varia. Varia se jeví jako málo poruchová, u poršáků to bude asi horší. Investice do komplexní repase vedoucí ke zprovoznění VŠECH RT6 se mi popravdě jeví jako mnohem více smysluplnější, než provádění VP u skupin vozů vzor T3 a K2, to zcela jednoznačně a to nejen kvůli vysokému podílu nízké podlahy.

Mkzb: A jak se prosím Europulzí kontajner zapojí k stejnosměrným motorům RT6, aby to spolu bez problémů komunikovalo ?

Mkzb: Mimo to, co píše Demon3 by mě zajímalo, jak chceš sjednotit brzdu prostředku s krajními články, když to mimochodem na těch rekonstrukcích nemají ani v Polsku? Navíc TV14 není sama o sobě špatná výzbroj a určitě není slabinou těchto či jiných vozů. A odhadovaná cena při všech těchto tebou navrhovaných změnách by nebyla jen 1/2 ceny Varia. A 3/4 ceny? Tak to už je lepší koupit Vario a na tyhle úpravy s nejistým výsledkem se vyprdnout.

Dokumentačně vyblejsknutý odtah porouchané K2 1090 z kusé na Joštové:

Janatak: Super pohotovost, si říkám, že bych taky mohl s sebou tahat foťák jen tak "pro případ", včera večer jsem náhodou na tento odtah taky narazil (na Šilingráku). A koukám, že máš docela jistou ruku - expozice 1/6 apod. a není to ani tak moc rozklepaný.

popisek u poslední fotky je trefný...

Malape - dík za pochvalu, ale žádná hitparáda to není...

ReZ -

A dnes jste na úvrati propásli vadné saranče, které se prvně jelo otočit přes Monte Bú a následně na úvrať nacouvalo a čekalo na odtah.

Rem - no to jsme teda propásli!

Tady aspoň jedna večerní nálada při cestě do města:

Neřekl bych.



Sice mělo na tablech porucha, ale vadné určitě nebylo. To nacouvání na kusou bylo za účelem řazení se do času zpět na 18/6.

já si říkal, že pixelové oko šotoušovo je všude zdejší...

Čím se prosím obvykle odtahuje větší šalina jako 13T? Pomocí KT8?