Protože K2 sice vypadá jako T3, ale z hlediska konstrukce hrubé stavby je to výrazně jiná tramvaj než T3.

Zjednodušeně řečeno plechy na T3 jsou navařené a bočnici do určité míry vyztužují, zatímco u K2 tam jsou z vnitřní strany takové jiné lisované plechy a vlnitý plech zvenku je vyloženě pohledová zálažitost (taky proto je úplně tenoučký a je ke kastli pouze nýtovaný).

Vozy K1 (de fakto prototypy pro K2) dokonce zvenku neměly vlnitý plech, ale vlnitý laminát (protože soudruzi potřebovali šetřit ocelí na maximalizaci výroby V3S, BVP a OT-64). Jenže se ukázalo, že laminát je o dost těžší a pracnější a dražší a že tudy cesta nevede.

Ja iba doplním že sa to už preberalo. Dôvody vlnitého plechu boli aby sa nekrútil lebo bol tenký a aby nevibroval tiež lebo bol tenký. Na niektorých vozoch v Bratislave bol vymenený za plech rovný.

Vraj aj nemecké T4D a aj T3D mali rovnakú stavbu skrine ako K2, takže "nosné plechy" boli zvnútra a vonkajšie oplechovanie bolo iba krycie. O nejakej nosnosti vlnitých plechov (ale aj rovných miesto nich) nemôže byť reč, keďže boli prichytené trhacími hliníkovými nitmi. Takže nemecké T3D sú zásadne odlišné od toho, čo nám jazdí v mestách ČR a SR dodnes, hoc to má rovnaké rozmery.

Toto vysvetľuje aj vlnité plechy na vyhliadkovej T4 v Prahe.

Zaujímavé podvozky:
http://www.shorpy.com/node/17614?size=_original#caption

dopravopat: No jo, podvozky Capital 70,tohle vznikalo v době, kdy probíhal vývoj vozu PCC. Sice to s pozdějšími PCC podvozky nemělo až tak moc společného, ale byly tam určité pokrokové prvky.

Trochu vám to tu naruším:
Neviete, v ktorom období jazdili ostravské (prípadne aj v inom meste, ale nejde mi o 50. - 60. roky) električky T1 v súprave? Dávnejšie som videl tu na K-čku v inom vlákne staré pohľadnice zo 70. - 80. rokov a čo ma najviac na nich prekvapilo, boli súpravy T1. Teraz sa ten príspevok pokúšam nájsť, ale akoby sa po ňom zľahla zem, Google ani tunajší vyhľadávač nijak nepomáhajú, dopátral som iba k informácii, že súpravy T1 boli po niekoľkoročnej prestávke v neskoršom období prevádzkované v Ostrave.

P.S.: Všimol som si, že o pár príspevkov vyššie sa diskutovalo o tom, či je možné jazdiť aj s viac ako dvomi vozmi T3 v súprave. Odpoveď je: áno. Viem, že v Košiciach od roku 1979 bežne jazdili na linkách R tzv. "trojičky" - súpravy 3xT3. (ešte aj ja si ich pamätám, hoci som mladší ročník) Vraj takéto súpravy v celom Československu jazdili len v Košiciach a hoci dnes už trojičky nejazdia, občas súprava 3xT3 vyjde do ulíc Košíc ako spomienka na ich žaslú slávu. Viď odkaz

Vozy T1 jezdily v Ostravě ve dvojčatech běžně téměř od počátku provozu až někdy do konce 60. let, pak u nich možnost spřahování přestala být užívána a u některých vozů bylo mnohočlenné řízení odstraněno. K návratu dvojčat došlo, pokud se nemýlím, v roce 1983.

Dvojice T1 v Ostravě běžně jezdily ještě v první polovině 70. let. Nemýlím-li se, důvodem k ukončení tohoto provozu bylo zahájení provozu bez průvodčích. Někdo z místních to asi upřesní.

Mahel: 2xT1 v Ostravě jezdily do roku 1977, důvodem bylo opravdu zavedení MOC. Nicméně cca v roce 1982 (místní upřesní) se zavedl provoz 2xT1 opět.

Boris, Mahel, J. Bittner:
Veľmi pekne ďakujem aj za takéto "nepresné" informácie, to mi stačí. Nebol som si istý najmä tým, kedy boli dvojice T2 opäť zavedené. Google ma furt odkazoval len na Prahu, kde 2x T1 jazdili len chvíľu, potom až do vyradenia sóla.

Zdravím, vyskytuji se hlavně v autobusových a modelařských diskuzích a právě ta druha záliba mě přivedla sem. Historii jsem neprocházel a proto budu muset položit naprosto banální a i pro laika trapnou otázku. Jak vypadají baterie ze zde diskutovaných tramvají? Jak vypadají z autobusů vím, ale jde mi o to zda mají charakter více, či méně zvětšených autobaterií, jako je tomu u autobusů, nebo spíše jakási bateriová vana obsahující články, jako třeba baterie z vysokozdvizneho vozíku? Fotka by byla ideální, ale budu vděčný i za stručný popis. Díky za kazdou odpověď předem.

6117:

Batérie vozu T3 v Bratislave:

https://imhd.sk/ba/media/gn/00005947/Baterie-v-T3.jpg

A zde články v bednách volně ložené - typ KPH100 niklkadmiové. Dnes se již nevyrábějí, všechny články jsou dnes s plastovým pláštěm, s centrálním dolíváním vody, v kontejneru ("rakvi") apod.

Dopravopat, Boris:

Super,děkuji moc za rychlé odpovědi a fotodokumentaci.

Sranda, ja by som čakal klasické olovené a ono to má NiCd! To mali T3 od výroby???

Starší baterky byly NKS100, NiFe. NiCd se začaly dělat až později, nevím přesně kdy.

První foto: Tramvaje vybavené pro boj s mrazem. Napodobí úspěch mazacího vozu?
http://byznys.lidovky.cz/prvni-foto-tramvaje-proti-mrazu-startuji -napodobi-uspech-mazaciho-vozu-1o5-/doprava.aspx?c=A151215_171332 _ln-doprava_pave

Malý kousek Ostravy 80. let.

Ideálne do obývaku. Spraviť tak z toho hodiny.

Dobry den,

Mam otazku ohladom elektriciek T1 az T3. Rad by som vedel, co presne vydava zvuk ktory je pocut o 7 sekund v tomto videu?

https://www.youtube.com/watch?v=dGvYmteEuHk

Pocul som, ze pod T3kami sa nachadzaju bezlicencne tzv. pseudoPCC podvozky. Podla knihy co mam o PCC electrickach, prvych stopatdesiat T1-iek bolo plnolicencnych s podvozkami typu B3. Prazska T1ka vydava ten isty zvuk. Ta ista kniha, z roku 1985, taktiez pise, ze vsetky Bratislavske elektricky Tatra, az po seriu T3SU (717-736) z roku 1982 (a predpokladam, ze aj tie z 1985, 87 a 89) pouzili B3ky. Kto vlastne ma pravdu, viete niekdo ci T3 podvozky su fakt poriadne PCC B3ky alebo tzv pseudoPCC podvozky?

Dakujem pekne.

T3G: Pokud myslíš zvuk co slyším v čase 0:07 až 0:10, pujde o kombinaci zvuků trakčního motoru s převodovkou, myslím si že dominují trakční motory. ČKD odkoupilo licenci na celou trakční výzbroj a podvozky PCC, T1 se vozidlum PCC velmi v tomto ohledu blížila i když upravené komponenty mělo už i ona, další vozidla T2 a T3 z tohoto konceptu vychází, ale komponenty jak na podvozku tak v trakční výzbroji byly přizpůsobeny pro obtimální provoz Tček, a tudíž neodpovídaly původím vozidlům PCC..

T3G: Americké PCC měly výhradně převodovky s hypoidním ozubením, které se u nás začalo vyrábět až koncem 50. let, takže všechny do té doby i některé později vyrobené podvozky měly dvoustupňové převodovky (dva páry ozubených soukolí s postupnou redukcí otáček), které se vyznačovaly hlučným - šramotivým chodem. Pozdější převodovky hypoidního provedení čs. výroby téměř žádný zvuk nevydávají (od amerických jsou zcela odlišné). A jak píše DavidD1, jde ve videu skutečně převážně o zvuk trakčních motorů.
Nevím, o jakou knihu se jedná, ve které se píše o prvních 150 T1, ale informace zřejmě vznikla překroucením faktu, že se kdysi předpokládalo, že prvních snad asi 150 vozů bylo vyrobeno s licenčními poplatky, což ovšem taky nebyla pravda. Tatra a ČKD totiž nikdy žádné licenční poplatky do USA neplatily.