Dopravní stavby ve městech

Odhlásit | Diskusní skupiny | Vyhledávání Moderátoři | Registrace | Editace profilu

Dialog Autor Příspěvky Stran Posl. příspěvek Archiv do 23.dubna 2007 Lord_vetinari 38  1  23-4-07  16:13 Archiv do 15.srpna 2007 M_v 60  1  15-8-07  13:13   Uzavřeno: Další dialogy již nemůžete zahájit.

Autor Příspěvek Jef Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1150 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 15. srpna 2007 - 22:37:34         Jak (a hlavně proč...?!) se v tom Swindonu někdo dostane na ten vnitřní prstenec...?! Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 145 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 16. srpna 2007 - 09:01:58         M_v: Tady, na hlavním průtahu Blanska, nelze minout. Jo a ty semafory tam jsou dva, na severním i jižním přechodu. Jef: Ono to není až tak úplně nelogické. Ten vnitřní okruh má dopravu proti směru hodinových ručiček (tedy naopak, než je v Anglii běžné). Čili pojedu li z B4289 na A4259, tak najedu na vnitřní okruh a nejsem v kolizi s ostatními čtyřmi cestami. To byla si motivace, proč to stavěli jak to stavěli, mají de facto dva okruhy, vnější zatočený normálně a vnitřní zatočený naopak a to jim u šesti cest ústících na okruh přišlo asi výhodné. A nechali to asi tak, neboť teď je to i turistická atrakce. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 20. srpna 2007 - 10:14:01       Upozorňuji, že v Sále architektů v nejvyšším patře Staroměstské radnice v Praze probíhá výstava na téma "Městský okruh Praha". Jsou tam prezentovány jak historické plány na různé zběsilosti, které naštěstí nebyly postaveny, tak současné projekty vnitřního automobilového okruhu. Výstava potrvá do 9.9. 2007, vstup volný. Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1458 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 20. srpna 2007 - 16:43:13         Pár idealistických myšlenek o pražském mýtném: odkaz zejména tento návrh pra-dávného primátora (výcuc z výše uvedeného textu): Původní návrh Jana Kasla Oblast, kde by se mýtné vybíralo, by podle bývalého primátora Prahy měla kopírovat hranice pražské památkové rezervace. Jednalo by se převážně o centrum, ohraničené magistrálou, nábřežím E. Beneše, objezdem Malé Strany přes Strahov, Janáčkovým nábřežím, Jiráskovým mostem a Ječnou a Žitnou ulicí. Kasl navrhoval, aby byla neprůjezdná celá Malá Strana, jak tomu ostatně po povodních několik měsíců bylo. Mýtné by se platilo pouze v pracovní dny od 7 hodin ráno do 18:30 večer. Rezidenti, tělesně postižení či živnostníci, kteří zde mají provozovnu, by platili roční poplatek. V Londýně činí 125 liber, u nás by to mohlo být třeba tisíc korun. Vozy taxislužby, MHD a složky záchranného systému a minibusy pro vyhlídkové jízdy by projížděly zdarma ? Čím si "minibusy" vysloužily takový extra přístup radnice ? Naopak třeba o takovém "póvlu" jako invalidi, ale ani o ne-spalovacích vozidlech, o tom pan starosta nijak neuvažuje Martin_l Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1544 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 20. srpna 2007 - 18:53:19         Když jsme u Brna, tak obludně na mě působí křižovatka Okružní a Seifertovy ulice Tato pochází z doby, kdy se okružní křižovatky stavěly nikoli jako dopravně-bezpečnostní, ale urbanistický prvek (Vítězné nám., Praha, nám. gen. Píky, Plzeň v podobě před právě skončenou rekonstrukcí...). Souvisí to i s tím, že dříve platila přednost zprava, tedy vozidel na okruh vjíždějících. Aby mohl "kruhák" plnit svoji dopravně-bezpečnostní funkci, musí být nájezd nikoli tangenciální (=tečný), ale kolmo směřující do středu prstence, aby vozidlo na okruh vjíždějící bylo zpomaleno a následky případných nehod z nedání přednosti v jízdě tak minimalizovány. Já znám jeden "kruhový objezd" poblíž Terstu Oni vůbec Italové a všechny tyto jižanské národy jsou schopny vymyslet leccos. Na Apeninském poloostrově jsem si všiml jedné kuriozity a sice křižovatky, která je stavebně řašena jako okružní, přednost v jízdě mají ale vozidla jedoucí po dvou na sobě navazujících větvích. Více na obrázku:   Již 300 let jsme špičkou technického vzdělávání ČVUT v Praze RegioMap Plzeňského kraje Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35475 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 22. srpna 2007 - 09:59:37         Mýtné zkrotí dopravu v Praze nejdříve za čtyři roky Je tam i celkem zajímavé číslo o vlivu dálničního mýtného na provoz. Seriál o pražské dopravě Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Jajcaj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 214 Registrován: 6-2003 Odesláno Sobota, 01. září 2007 - 21:39:56         Jedna kuriozita ze slovenské Trnavy. U nás je možný snad všechno ...   IN EMERGENCY TURN 4 RED ARMS AGAINST THE LEAD SEAL UNTIL STOP AND PUSH ROOF VENT COVER OPEN Study Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4450 Registrován: 11-2004 Odesláno Sobota, 01. září 2007 - 21:53:46         Dé jednička by mohla závidět . Sháníme fotografie a předměty spjaté s autobusovou dopr. v Prostějově. Nabídky SMS zasílejte na 605840016 PV-57-09 a PV-67-39 zůstanou navždy legendami... YCQ 352-006-583, Web o prostějovských autobusech s denní aktualizací Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 35888 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 11. září 2007 - 00:13:52         Auta v Praze stála, nastal tradiční pondělní kolaps Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 11. září 2007 - 08:30:22       Výstava "Městský okruh" v Praze na Staroměstské radnici už sice skončila, ale pro slídiče po dopravních stavbách bych měl jeden tip: Zajímavější než sledovat dění za ohradou na Letenské pláni je, vypravit se do Troje. Za sportovní loděnicí u trojského jezu (kde je i restaurace) je již dobře patrná betonová vana, ze které budou pokračovat ražené tunely městského okruhu pod Vltavou a Stromovkou směrem na tu Letenskou pláň. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36028 Registrován: 4-2003 Odesláno Čtvrtek, 20. září 2007 - 14:01:39         Evropský týden mobility: Méně prostoru pro automobily Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 187 Registrován: 5-2004 Odesláno Sobota, 06. října 2007 - 03:15:40         Docela důležitá tiskovka brněnských Dětí země: ===================== Tisková zpráva Dětí Země Tunely Dobrovského získaly podruhé stavební povolení 10. září 2007 [Jihomoravský kraj] Ministerstvo dopravy vydalo 31. srpna podruhé stavební povolení pro ražbu tunelů Dobrovského v Brně, které v březnu na základě úspěšné žaloby Dětí Země a některých majitelů nemovitostí Městský soud v Praze zrušil. Jejich výstavba by tedy mohla konečně začít, pokud ovšem nedojde k podání další žaloby. Děti Země ale o tom již neuvažují. Na základě jejich požadavků byla totiž dohodnuta architektonická podoba obou komínových výduchů nad tunely a rozsáhlé vegetační úpravy na nich. „Díky zájmu nového vedení města o rychlou výstavbu tunelů se během nového stavebního řízení podařilo najít shodu při řešení tvaru výduchů a jejich způsobu zakrytí vegetací,“ upřesňuje Miroslav Patrik z Dětí Země. Ministerstvo do povolení zapracovalo také přísné podmínky ze stanoviska MŽP, které se týkají monitorování hluku při výstavbě a kontroly dodržování imisních limitů u výduchových komínů. Navíc pokud dojde k poklesům domů nad tunely, tak musí stavebník zajistit na své náklady opravy domů a odstranit další škody. „Přestože nám text stavebního povolení vyšel vstříc, stejně tu ale hrozí riziko, že někteří nespokojení účastníci stavebního řízení se znovu obrátí na soud,“ předpokládá Patrik další možný vývoj. Výstavba tunelů Dobrovského délky 1,25 km měla původně začít v březnu 2006 a hotovy měly být do konce roku 2012. Nyní je termín posunut o rok. Náklady mají být asi 8 miliard korun. ... [kecy o nádraží a kontakt na stavoša] Časový průběh tříletého stavebního řízení pro tunely Dobrovského: 07. 06. 2004 = podání žádosti o stavební povolení ŘSD ČR a Statutárním městem Brno 28. 02. 2005 = vydání stavebního povolení odborem dopravy Krajského úřadu Jihomoravského kraje 02. 05. 2006 = vydání změněného stavebního povolení č. 1 Ministerstvem dopravy (těsně před volbami) 17. 07. 2006 = zaslání soudní žaloby od sdružení Dětmi Země a VMO Brno a od majitelů nemovitostí 02. 03. 2007 = zrušení stavebního povolení Městským soudem v Praze; Děti Země uspěly se žalobou 31. 08. 2007 = vydání změněného stavebního povolení č. 2 Ministerstvem dopravy ===================== Takže ražba tunelů pod Dobrovského může už měsíc pokračovat a zřejmě díky tomu přišly od 1.10. první "skutečná" omezení. Mimochodem po třech letech prošel aktualizací i web s oficiálními informacemi o brněnském Velkém městském okruhu: http://www.brno.cz/projekty/ Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 36359 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 06. října 2007 - 21:13:02         BESTUFS vydává metodickou příručku pro nákladní dopravu ve městech Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz 3260 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3658 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 11. října 2007 - 19:12:55         Dobrovského: už se tam něco děje. Na Dobrovského mezi křížením s Charvatskou a Palackého se intenzívně pracuje. Na obědě v hospodě u Racka se to hemží stavebními dělníky a pingl nestíhá roznášet... Také už prořídnul provoz na křižovatce Charvatská-Dobrovského. Zato se zahustilo jinde... STAHUJ: Régiomap JM-kraje - aktualizace 6.8.2007 (xls) Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1085 Registrován: 9-2004 Odesláno Pátek, 19. října 2007 - 17:00:56         Blbé je pouze to, že až se Dobrovského tunely postaví, situace v Židenicích se pak stane hodně kritickou. Bohužel v Brně bude situace na stávajících přetížených ulicích Svatoplukova - Gajdošova, okolí Zvonařky a Žabovřeská špatná pořád, dokud se odtud doprava neodkloní na nový okruh. Jenže ten bude za 10 - 13 let, při dnešním stavebním tempu a uředních řízení o těchto stavbách. Což je problém i R43, ta už je hodně nutná... Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 22. října 2007 - 13:26:58         Situace v Židenicích bude podle mě hodně kritickou než se prokutá tunel pod Vinckama. Dokončení SZ segmentu by naopak Židenicím mohlo ulehčit k velké "radosti" obyvatel Žabovřeské kotliny... Spíš mě zaráží, že přestože už je jasná podoba železnice v Heršpicích, se nepřipravuje VMO v úsecích Černovická/Hněvkovského - Heršpická/Jihlavská a přemostění Ostravské. Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 23. října 2007 - 19:12:46         Ono to sem úplně tak nepatří, ale nevím kam jinam to dát. Za přečtení a za zamyšlenou to stojí... Co takhle trochu si zatunelovat? Budoucnost Brna Obudoucnost Brna nemusíme mít starost. Je o ni postaráno. Civilizační, globalizační a tržní síly napínají plachty městům bez rozdílu, tažení za ziskem strhává investice i lidi investic neomylně do velkých aglomerací. Brno se mezi nimi neztratí. Bude mít opačný problém - totiž nebrat všechno a za jakoukoliv cenu. Na místě je uvážlivá zdrženlivost a chladnokrevný výběr. Budoucnost města je jistě dobré téma pro politiky a novináře, ostatní lidé si s ní lámat hlavu nemusejí - skutečnou budoucnost určuje výsledek chaosu nekonečné řady jednotlivostí. Komunální touhy, plány a cíle jsou malým hráčem. Pokud se nestékají s velkými světovými proudy, brzy zanikají, ať už za nimi stojí jakkoli silná vůle domorodců a jejich náčelníků. Kde je konec pyšnému brněnskému manšestru a jaký má jeho éra význam pro dnešek? Kam se odtočila ozubená kola brněnských strojíren? Pokračování na str. C4 Pokračování ze str. C1 Když ve 13. století naváželi ze Stránské skály kámen na stavbu Staré radnice, netušil majitel domu ani polír, co tím dělá pro budoucnost. Města svobodných občanů byla tehdy dobrodružně nevyzkoušenou novinkou. Řinčení dílen zbrojířských mistrů, spršky jisker od kovářských kovadlin a pach ševcovského popu byly ovšem stejně mizerným vodítkem pro vizionáře tehdejší doby, jako je prosperita průmyslových a obchodních zón pro dnešní konstruktéry budoucnosti. Měli bychom to mít na vědomí. Role pěšáka mne naštěstí zbavuje úkolu řešit strategické plány, a tak se můžu věnovat pohledu zkušeného uživatele brněnských ulic. Ještě jsem se nesmířil s vlnami zuřivosti a beznaděje, kterou přináší cestování do práce, ať už tramvají nebo autem. Pořád se to někde sukuje, stojí, zkrátka špatně to spěchá. Už nějakou dobu hledám spojence pro plán zakopat dopravu v centru města a jeho okolí pod zem a rozředit tak počet poutníků na povrchu zemském. Kdyby se doprava v centru zakopala pod zem, město by se mohlo nadechnout a možná by se do jeho ulic vrátil život, který se mezitím plíživě stěhuje do šmoulolandů na jeho periferiích. Těch ulic, kterým by slušela atmosféra bulváru, nerušená vystresovanou karavanou, by bylo. Krásná ulice Veveří nebo Lidická. Cejl. Možná by se z výfukové narkózy probrala i Křenová. Kapitolou samou pro sebe je Husova třída. Hradby, které podél ní kdysi stály, sice dávno padly, ale ve skutečnosti byly nahrazeny hradbou aut. Jak fešný by mohl být pěší bulvár, který by prorůstal do parku na svahu Špilberku! Není načase zatunelovat si v Brně v původním slova významu? Za bonus k tomuto úkolu bych bral další etapu vytláčení aut z historického centra. Dusí život v ulicích, překáží nejen hasičům, ale taky chodcům, kavárníkům a turistům. Všimli jste si, že obří obchodní centra jsou koncipována právě jako pěší ulice plné obchodů, krámků a kaváren? Jsou to ovšem ulice jenom jako, vedou odnikud nikam a nemají jiný smysl než kšeft sám o sobě. Neměly by místo nich existovat uprostřed měst a čtvrtí, nikoliv ze sádrokartonu, ale kamenné a vybavené nevídanými přednostmi, jako že vedou odněkud někam a ještě se v nich dá bydlet a žít? Auta jsou zkrátka překážející krámy a myslím, že městu by se vyplatilo vytlačit je z center městských čtvrtí a pořídit jejich šoférům levné parkování vně okružního okruhu. Třeba i dotované, aby v něm mohli parkovat i lidé, které nepřející okolnosti přinutily dojíždět za prací do měst. A ještě jeden vklad by si Brno a jeho obyvatelé možná zasloužili - totiž mírný upgrade své identity. Ta krokodýlí sice není k zahození a buďme za ni rádi, ale vůči okolnímu světu by nám mírná inovace neškodila. Není třeba hnedle stavět na Dornychu Eiffelovku, ale dodat image Brňáka špetku záhadnosti například prostřednictvím tajemného podzemního labyrintu by nemuselo být marné. V tom opraveném pod Zelným trhem ještě skoro nikdo nebyl, a přesto se o něm vyprávějí hotové legendy. Taková konstelace křičí po využití. Ať tak či onak, o budoucnost Brna se skutečně není třeba obávat. Použiji-li slova demiurga zlaté štatlařské éry, bohéma Jana Nováka - ta je dokonalá a předem kompletní. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1163 Registrován: 9-2004 Odesláno Čtvrtek, 08. listopadu 2007 - 19:37:51         Silnice už mají 20 obětí V porovnání s loňskem má brněnská doprava na svém kontě dvakrát více mrtvých Brno - Havárií v Brně ubývá. S počtem těch, kteří při nich zahynou, je to naopak. Letos se ve srovnání s prvními deseti měsíci loňského roku dokonce zdvojnásobil. Od začátku roku už na brněnských silnicích zemřelo dvacet lidí. Více bylo i těžce zraněných. Příčiny výrazného nárůstu smrtelných nehod navzdory osmiprocentnímu poklesu celkové nehodovosti si brněnští policisté neumějí vysvětlit. „Nehody klesají v Brně rok od roku. Ale příčinu nárůstu úmrtí na silnici nedokážeme určit, nemají žádný shodný aspekt - jako nějaké nebezpečné místo či vliv alkoholu,“ uvedla mluvčí brněnské policie Andrea Procházková s tím, že nejčastěji lidé v Brně bourají kvůli nevhodnému způsobu jízdy, rychlosti či nedání přednosti. „Buď si zkrátka řidiči dávají po zavedení bodového systému pozor pořádně, nebo vůbec ne,“ shrnul statistiku lakonicky Vratislav Kelnar z brněnského Centra dopravního výzkumu. Šéf brněnské dopravní policie Štěpán Zachara soudí, že objasnit příčiny havárií je obecně problém. Natož jim předcházet. „Samozřejmě jsou v Brně známé nehodové uzly, například křižovatka u Zvonařky, ale smrtelné havárie byly i na tak klidných místech, jako je Strážní ulice (ve Štýřicích - pozn. red.), kde by to nikdo nečekal a kde nikoho nenapadlo třeba posílit hlídky,“ řekl Zachara. V počtu vážných nehod v Brně se podle něj projevuje zhoršující se stav silnic. „Ale je třeba říci, že vždy je nehoda chybou řidiče, třeba když na špatné silnici překročí povolenou rychlost,“ doplnil. Podle Josefa Mikulíka z Centra dopravního výzkumu je to zjednodušující pohled. „Když nastartoval bodový systém, prvních 14 dní počet smrťáků poklesl o 70 procent, ale určitě se nezměnil vozový park ani silnice,“ argumentuje. Zásadním zvratem je podle něj chování lidí. „Nekritizuji bodový systém, ale co se dělo okolo. Byl ve svých principech zpochybňován, bylo vidět méně policie, vrcholní představitelé státu demonstrativně nedodržovali pravidla,“ vidí Mikulík příčiny v uvolnění morálky řidičů. I ke statistice počtu mrtvých se vyjadřuje s odstupem: „Z výkyvu v takových číslech nelze vyvozovat závažné závěry.“ Horší podle něj je, že čísla korespondují s nárůstem nehod v celé republice. „Absolutní číslo nehod je jiné než to statistické. To pokleslo i díky novému zákonu, kdy se zvýšila hranice škody nutná k nahlášení nehody na 50 tisíc. Neznamená to, že zásadně vzrostla závažnost nehod, pouze nastala změna způsobu jejich zaznamenávání,“ míní Josef Mikulík. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1164 Registrován: 9-2004 Odesláno Čtvrtek, 08. listopadu 2007 - 19:39:19         ...pokračování... Riziková silnice? „Když se opijete, tak kterákoliv“ Brno - Riziková dopravní místa v Brně? „Jsou to silnice, kde se dá lépe rozjet, i křižovatky, kde řidiči mají problém s dáváním přednosti,“ shrnuje brněnská policejní mluvčí Andrea Procházková. Letošnímu žebříčku míst s nejvyšším počtem dopravních nehod v Brně vévodí křižovatka ulic Uhelná a Úzká se sedmnácti kolizemi od začátku roku. Následují křižovatky ulic Plotní Zvonařka, Příkop - Milady Horákové a Dlouhá-Jihlavská s dvanácti haváriemi. Nebezpečná je i křižovatka ulic Hybešova a Nové sady. „Z ulic se nejčastěji bourá v Bauerově, kde je nahlášeno už 36 nehod, Hněvkovského s 20 nehodami a ve Svatoplukově, Kolišti a Úvozu,“ shrnula Procházková. Široké silnice k rychlé jízdě svádějí „Nehodové lokality, které řidiče navádějí k nebezpečnějšímu chování, se dají snadno označit,“ potvrzuje Josef Mikulík z Centra dopravního výzkumu. „Široké průtahy vesnicí přímo lákají k nedodržování pravidel a i v Brně pár takových ulic je. Například Kounicova. Je široká, bez ostrůvků, nabízí se v ní jet rychle. Nebo Kotlářská, její sklon dolů k rychlejší jízdě přímo svádí.“ Dalšími rizikovými místy jsou podle odborníka místa, kde se mísí zóny dopravní s obytnými. „Třeba v Gajdošově ulici či na malém městském okruhu obecně,“ jmenuje. „Ovšem když se mladí opijí na diskotéce a pak hromadně razí domů, je nebezpečno kdekoliv,“ varuje Mikulík, že zásadním faktorem není stav vozovky. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 37235 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 18. listopadu 2007 - 17:19:22         Na zimní úklid chybí peníze, radlice nahrazují značky Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1216 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 20. listopadu 2007 - 22:16:34         Kruhový objezd v Blansku zůstane bez semaforů Blansko - O budoucnosti ojedinělého kruhového objezdu se semafory v Blansku je rozhodnuto. Světelná signalizace, která usměrňovala dopravu u nejvytíženější křižovatky v centru, se do města zatím nevrátí. Provoz je rychlejší a plynulejší bez ní. Vyplývá to ze studie, kterou si radnice nechala zpracovat. „Trvalé světelné značení tam nemá cenu dávat, při nižší intenzitě provozu by se v místě vytvářely fronty,“ vysvětlil Marek Štefan, vedoucí odboru investičního a územního rozvoje radnice. Semafory, které zde stály přes léto a až do konce října kvůli kamionům svedeným z opravované státní silnice Brno-Svitavy, vyvolaly v Blansku diskuse. Lidem se nelíbilo, že zdržují chodce, kteří kolem objezdu chodí na vlak, a že matou řidiče vjíždějící do křižovatky. Nebyli si totiž jisti, zda zelená znamená přednost jen před chodci, nebo i před auty jedoucími po objezdu. Dodatkových tabulek vysvětlujících, že semafory platí jen pro přechod, si totiž mnohdy nevšimli. Pokračování na str. C4 Pokračování ze str. C1 Zejména odpůrci semaforů tak několik měsíců plnili webové stránky města a volali na úřady. „Jsem pro zrušení semaforů na kruháči. Pokud se kvůli nim stane nehoda, tak podávám trestní oznámení na starostku. Vždyť se vzpamatujte, už jste někdy viděli takový kočkopes?“ zlobil se v diskusi na internetu například pisatel s přezdívkou Vitamin. Našli se ale i takoví, kterým semafory udělaly radost. „Průjezd kruháčem je díky semaforům rychlejší než předtím. Alespoň já jsem žádný den nemusela stát v koloně už od lázní a posunovat se o jedno auto, než někteří chodci doběhnou k přechodu, aby pak po něm loudavým krokem přešli,“ oponovala jiná diskutující Jasmína. Vedení Blanska provizorní semafory na křižovatce nechalo i po ukončení objížďky až do konce října. A uvažovalo, že je na místo vrátí nastálo. Studie, která by o tom rozhodla, ale ukázala, že lepší je nechat kruhový objezd bez světel. „Pokud křižovatkou projíždí do pěti set aut za hodinu, je provoz bez nich plynulejší. A to je po většinu dne,“ potvrdil Marek Štefan z radnice. Naopak ve špičkách, kdy se tvoří u křižovatky kolony, by podle studie semafory pomohly. „Zvažovali jsme i variantu, zda je tam neumístit a nezapínat je jen ve špičkách. Ty trvají ale jen deset, dvacet minut, efekt by tak neodpovídal investici,“ řekl místostarosta Jindřich Král. Blansko by na světla muselo vyčlenit 1,4 milionu korun. Podobně jako řada dalších lidí, kteří jejich nákup prosazovali, místostarosta neskrýval překvapení. „Osobně jsem si myslel, že studie spíš ukáže jejich potřebnost,“ dodal Král. Jak dlouho bude rozhodnutí nepořizovat semafory platit, však není jisté. Křižovatka ležící na hlavní dopravní tepně ve městě totiž dělá problémy už dlouho. V době, kdy ještě neměla kruhovou podobu, řídily provoz na ní semafory. Najít vhodný interval přepínání světel se ale nedařilo, a právě proto se křižovatka předloni přestavovala. Pokud však bude provoz dál houstnout, je možné, že se sem semafory přece jen vrátí. „Smysl mají hlavně při objížďkách, když se Blanskem hrne doprava ze státní silnice. Uvidíme ale, co bude třeba za pět let. Pokud se provoz třeba zdvojnásobí, semafory budou potřeba,“ připustil Štefan. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - jižní Morava Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1218 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 20. listopadu 2007 - 22:32:37         MF Dnes dnes k dopravní problematice v Liberci: Liberec: dopravní kolaps? KOLONY, NEHODY, ČEKÁNÍ. Doprava v Liberci kolabuje a situace se stále více a více zhoršuje. Za několik měsíců se problémy ještě znásobí. Ve městě přibývá automobilů i míst, kde k dopravním zácpám dochází. Vyřešil by to městský vnitřní okruh, ale peníze na jeho stavbu chybí. Liberec - Projet Libercem? Stále větší problém. A bude ještě hůř. Otazníky stále visí nad plánovanými stavbami, které mají změnit rok od roku horší dopravní situaci v Liberci. Tunel pod Šaldovým náměstím a vnitřní městský okruh by podle plánů odlehčily přeplněným silnicím, které se pomalu přibližují dopravnímu kolapsu. Ale... Jejich stavba se neustále odsouvá, město na ně nemá peníze a nejisté jsou i finance z evropských fondů. „Například výstavba Nové Pastýřské závisí na tom, jestli se nám podaří dosáhnout na peníze z evropských fondů. Jiná možnost není, v městském rozpočtu finance na stavbu nejsou,“ uvedl Ivo Palouš, náměstek libereckého primátora. Město sice mělo projekt k územnímu rozhodnutí, protože ale nenásledovaly další kroky, tak propadl. Město jej proto musí zaktualizovat, což případnou výstavbu ještě protáhne. „Na stavbu je nejvyšší čas, například průjezdnost Šaldovým náměstím se neustále zhoršuje, tvoří se tu kolony a po dostavbě obchodních center bude situace ještě horší,“ míní Vlastimil Malý, komunikační inženýr libereckého dopravního inspektorátu. „Přitom už jen stavba Nové Pastýřské by výrazně pomohla zlepšit průjezdnost městem. Plánovaný okruh by tím vpodstatě začal fungovat,“ dodal Vlastimil Malý. Celý projekt je rozdělený na devět etap a jednu podetapu. Okruh by měl měřit 5,6 kilometru, přičemž skoro kilometr a půl dlouhý úsek musí stavbaři teprve postavit. Počítá se také s vybudováním osmi nových kruhových objezdů na křižovatkách. Podle odhadů přijde vybudování okruhu na 950 milionů korun bez daně, dvě třetiny z této sumy je přitom potřeba na výstavbu tunelu. Výstavba Nové Pastýřské ulice by podle předběžných odhadů přišla na 67 milionů korun bez daně. Má vést od obchodního řetězce Interspar vedle plaveckého bazénu přes „divoké parkoviště“ u policejního ředitelství až k Sokolské ulici. Tam by vyústila v novou kruhovou křižovatku. Podle původních předpokladů se mělo začít se stavbou v rozmezí let 2007 a 2008. Už nyní je zřejmé, že se termín zahájení stavby odsune. „Patrně by šlo o první úsek, kde by se začal okruh budovat, ale termín zahájení se nyní nedá říci,“ řekl Ladislav Fuchs, vedoucí odboru rozvoje libereckého magistrátu. Jedna ze stěžejních dopravních staveb v Liberci je podle odborníků velmi potřebná. „Už teď se dá říci, že je na budování městského vnitřního okruhu skoro pozdě, doprava v Liberci neustále narůstá a dokončení bude trvat další léta,“ upozornil Pavel Rychetský, vedoucí odboru dopravy libereckého magistrátu. Dlouhé minuty může například trvat řidiči, než se mu podaří projet Šaldovým náměstím. Kolony se tvoří v dopravních špičkách také v ulici Dr. Milady Horákové. Podle komunikačního inženýra Malého se situace ještě zhorší po dostavbě obchodního komplexu Plaza Centers na Šaldově náměstí a Forum Liberec v dolním centru. Obává se, že dopravní situaci v úseku ještě zhorší plánovaná stavba obchodního centra ve čtvrti Perštýn. „Sice existuje matematický model, který dopravu řeší, ale dopravní zatížení tu bude značné. Ani plánovaná světelná křižovatka patrně problém nevyřeší,“ obává se Malý. Tunel pod Šaldovým náměstím. Sci-fi? Přestože ho někteří odborníci pokládají za sci-fi, ve hře je stále případné vybudování tunelu, který by svedl dopravu v nejzatíženější části města pod zem. Podle jedné varianty by měl tunel měřit 790 metrů a řidiči by do něj najeli v křižovatce u bývalé Textilany na Jablonecké ulici a vyjeli by u křižovatky na Sokolské ulici. Do územního plánu je však zanesena kratší 400metrová varianta. Tunel by pak začínal u LDN v Jablonecké ulici a vyústil by pod mostem u Krajské vědecké knihovny. Nákladná a komplikovaná stavba by ale podle odhadu stála bez daně minimálně 600 milionů korun. „Obě varianty se budou posuzovat. Pod Šaldovým náměstím se zdá méně výhodný. Dělal by se patrně povrchově a znamenalo by to přeložit inženýrské sítě. Šaldovo náměstí by se také uzavřelo,“ upozornil náměstek Ivo Palouš. S beznadějně zacpanými silnicemi se denně setkávají řidiči dopravního podniku. Podobného zrychlení, jako je jízda po kolejovém pásu tramvaje na Šaldově náměstí, nemohou jinde využít. „Zacpané je vpodstatě celé centrum od Košické ulice po Šaldovo náměstí, aut neustále přibývá. Kdyby mohla jezdit po okruhu, určitě by se zlepšila průjezdnost i pro naše autobusy. Obecně by nejvíc pomohlo, kdyby lidé využívali více městskou hromadnou dopravu a auta nechali doma,“ řekla Jana Eichlerová, mluvčí libereckého dopravního podniku. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1219 Registrován: 9-2004 Odesláno Úterý, 20. listopadu 2007 - 22:33:24         Město stále víc zacpávají kolony aut Liberec - Kolony aut pravidelně zpomalí řidiče na několika místech v Liberci. Zatím poslední zdržení jim způsobilo nové nákupní centrum Globus v nákupní a průmyslové zóně Sever v Liberci - Růžodole. Cesta k němu a ke klíčové výpadovce z Liberce na Prahu vede přes tři kruhové objezdy. „Je to hrůza, takové kolony tu nebývaly. Snažím se mu vyhýbat, stejně jako jízdě po Košické kolem Babylonu nebo Šaldovo náměstí,“ uvedl řidič Milan Kubín. Před prvním kruhovým objezdem v Růžodole, z něhož automobily proudí směrem do Polska a na Ústí na Labem, se ráno a odpoledne tvoří již nyní několik set metrů dlouhé fronty. Přímo na kruhových objezdech se někdy auta úplně zastaví a ucpou je. Někteří řidiči navíc bezohledně předjíždějí vozidla zařazená před první okružní křižovatkou. Míří rovnou na druhý kruhový objezd a odtud se na první dostanou rychleji, než kdyby před ním čekali v koloně jako jejich ukáznění kolegové. „Provoz v Růžodole se sice zpomalil, ale dramatické, dlouhodobé dopravní zácpy jsme tam zatím nezaznamenali,“ uvedl Vlastimil Malý, komunikační inženýr libereckého dopravního inspektorátu. Obchody nebo velkosklady vyrostou v nákupní a průmyslové zóně Sever i v příštím roce. Znovu se tak zvýší počet aut křižujících Růžodolem. Kromě vozidel se zákazníky a zaměstnanci firem ze zóny přibudou i kamiony se zbožím. Kolony aut se pravidelně tvoří také v ulici Dr. M. Horákové. Právě tady se čekají další obtíže po dostavbě obchodního centra Forum Liberec a Galerie Perštýn. Větší problémy nastanou po dostavbě Fóra na podzim 2008. Ulice Dr. M. Horákové se stane jednosměrkou, řidiči pojedou směrem do centra ve dvoupruhu. V pravém pruhu budou pokračovat směrem k dnešnímu kruhovému objezdu, v levém zatočí do Blažkovy ulice, kde bude nový vjezd do parkovacího domu. V druhém směru pojedou auta přes Blažkovu a Náchodskou ulici ve dvoupruhu, do jednoho se budou napojovat městské autobusy. „Je to část budoucího vnitřního městského okruhu, provoz se tímto uspořádáním zkapacitní,“ uvedl Pavel Rychetský, vedoucí odboru dopravy libereckého magistrátu. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - liberecký kraj Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 37335 Registrován: 4-2003 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 13:59:13         Totálně ucpané bývají poslední dobou i Budějce, to bude spíš obecný jev. A protože MHD v těch kolonách stojí taky, těžko lze očekávat nějakou brzkou šanci na změnu, bude se čekat na výstavbu dalších silnic, což ale pár let ještě potrvá... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 10424 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 14:15:41         Podle komunikačního inženýra Malého se situace ještě zhorší po dostavbě obchodního komplexu Plaza Centers na Šaldově náměstí a Forum Liberec v dolním centru. Obává se, že dopravní situaci v úseku ještě zhorší plánovaná stavba obchodního centra ve čtvrti Perštýn. Zatím poslední zdržení jim způsobilo nové nákupní centrum Globus v nákupní a průmyslové zóně Sever v Liberci - Růžodole Právě tady se čekají další obtíže po dostavbě obchodního centra Forum Liberec a Galerie Perštýn. Větší problémy nastanou po dostavbě Fóra na podzim 2008 Co k tomu dodat. Zasvinit si celé město obchodními centry a podobnými atrakcemi a pak se hrozně divit, že -doprava kolabuje. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Arj Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1499 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 14:58:45         Zasvinit si celé město obchodními centry a podobnými atrakcemi a pak se hrozně divit, že doprava kolabuje. McB, akorát jsem nepochopil, zda Liberec (a další města) - kritizuješ, - lituješ nebo - závidíš, že už to není pražská výsada? Jo, kde jsou ty doby, kdy Kotva a Labuť byly celostátním centrem vánočních nákupů, velké tržby to přinášelo i státní dráze a ČSAD, zaparkovat v centru se nedalo (ač to bylo zadarmo) ... (v nabídce mi chybí smajlík s velikou slzou). Mcbain Administrátor Číslo příspěvku: 10425 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 15:24:34         - kritizuješ, - lituješ nebo - závidíš, že už to není pražská výsada? Ani jedno. Jen se divím, že se něčemu divěj. Padesát let přepravy silničních návěsů po železnici Zdeněk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2248 Registrován: 11-2003 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 21:06:23         Dnes jsem byl v Praze a jeli jsme ze Strakonický na Řeporyje - přes Radotín - a tam jsem viděl stavbu zřejmě mostu přes údolí u Lochkova a asi i u Radotína - tak bych chtěl vědět jestli třeba nejsou někde nějaký plány, případně fotky ze stavby, jak to tam bude vypadat - je to asi R1, ne? Edite bibite post mortem nulla voluptas Zdeněk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2249 Registrován: 11-2003 Odesláno Středa, 21. listopadu 2007 - 21:17:12         Ještě doplnění - jedná se o tento úsek:   Edite bibite post mortem nulla voluptas Ondřej_pokluda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 22. listopadu 2007 - 11:36:00         vizualizace a České dálnice Zdeněk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2250 Registrován: 11-2003 Odesláno Čtvrtek, 22. listopadu 2007 - 20:54:25         Ondřej_pokluda: díky moc - to je přesně to co jsem hledal Edite bibite post mortem nulla voluptas Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1310 Registrován: 9-2004 Odesláno Pátek, 14. prosince 2007 - 15:41:31         Co všechno se dá umístit na kruháč : Pozor, na silnici je kůň! OPTICKÝ KLAM Most - Když přijíždíte ke kruhovému objezdu u mosteckého Intersparu, nelekejte se. Ten kůň, kterého vidíte před sebou na silnici, není skutečný. Neprochází se tu. Zajímavý pohled na obzor je vlastně optický klam. Anglický plnokrevník je jen maketa na vysokém kůlu ve středu kruhového objezdu. Když ale přijíždíte z čtvrti Velebudice, sloup neuvidíte. Může se chvíli zdát, že sem zvíře zaběhlo třeba z nedalekého hipodromu. A právě závodišti nezvyklá reklama patří. „Chtěli jsme, aby reklama zaujala, ale netušili jsme, že když k ní jedete z určité strany, není vidět sloup, na němž je maketa umístěna. Reklama ale splňuje všechny, i bezpečnostní předpisy,“ uvedla Hana Šafránková z hipodromu. Je rozumné v centrech měst omezovat individuální automobilovou dopravu...o zrovnoprávnění cyklistiky ve městě coby druhu dopravy ani nemluvit - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně... Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1329 Registrován: 9-2004 Odesláno Středa, 19. prosince 2007 - 21:42:04         Policisté trumfli semafory Brno - Nekonečné kolony, rozčilení řidiči v autech, která místo aby jela, stojí a troubí. V ranní a odpolední špičce na křižovatce Hradecké a Královopolské ulice je to už běžný obrázek. Může za něj ražba tunelů Dobrovského. Od sobotní noci se tady navíc opakují výpadky proudu, kvůli kterým často nefungují semafory. Paradoxně díky tomu však doprava nevázne tolik jako předtím. Místo semaforu řídí křižovatku policista regulovčík a zvládá to mnohem lépe než semafor. „Regulovčík je takový hasič dopravní situace,“ vysvětluje funkci mluvčí brněnských policistů Bohumil Malášek. „Hasit“ na Hradeckou jeli policisté za poslední tři dny několikrát. „Vždycky přepojíme semafory na další rezervy, ale po určité době už to zase nejede,“ vysvětlil pracovník Brněnských komunikací, který se spolu se svými kolegy snaží problém semaforů vyřešit na místě. „Kabely už jsou staré. Dnes jsme museli jeden vyměnit. Jeden někdo při výkopu poškodil, patrně do něj zatekla voda, zmrzla a pak se to zkratovalo,“ popsal dělník. Opravy mají trvat ještě dva dny. Záleží na tom, zda budou fungovat další rezervy. Na místě nynější křižovatky Hradecké a Královopolské bude v roce 2011 stát mimoúrovňová křižovatka. „Takže je zbytečné kopat tam a kupovat nové kabely, když za dva roky bude všechno vypadat jinak, takže to řešíme opravami,“ popsal provozní ředitel Brněnských komunikací Leoš Chasák. Že mi řidiči nerozumí? S tím musím počítat Brno - Je asi tak o čtyři metry níž než semafor, a přece umí dopravu řídit lépe než on. V posledních dnech se na křižovatce Hradecké a Královopolské ukazuje, že policista zvládne dopravní situaci lépe než světelná zařízení. Na silnici totiž narozdíl od semaforu přemýšlí. A tak se netvoří dlouhatánské kolony aut jako každý den. „Je jasné, že člověk zvládne řídit dopravu lépe než počítač, ale je to obrovsky náročné na psychiku,“ říká mluvčí brněnské policie Bohumil Malášek. „Pokud stojím na křižovatce jako v pondělí ráno v pěti stupních pod nulou, není to příjemné ani fyzicky,“ dodává dvaatřicetiletý dopravní policista Roman Matyus. Ten v pondělí ranní špičce ukázal, že svými gesty dokáže bez problému zařídit, aby lidé dojeli po dlouhé době zase včas do práce. „Základní pokyny se musíme naučit, doplňková gesta jsou intuitivní, takže je to víc o citu než o technickém učení. Jsou pokyny, které musí umět každý, kdo má řidičský průkaz,“ popisuje Matyus. I přesto se denně setkává s řidiči, kteří jeho gestům nerozumí. „Musím s tím počítat a nerozčilovat se nad pár lidmi, kteří projedou navíc,“ říká a dodává, že nestačí jen stát uprostřed křižovatky a mávat rukama. Musí v ní pořád chodit tak, aby ho řidiči dobře viděli. „Kolikrát si musím vozidlům stoupnout přímo před kapotu, když řidič neví, co povel znamená. Samozřejmě neskočím v poslední chvíli před auto, život máme jenom jeden,“ popisuje. Kromě řízení samotné křižovatky má Matyus přehled i o sousední na Skácelově a musí dbát na to, aby se mu tam na semaforech netvořily kolony. „Periferně sleduji pokud možno vše,“ dodává. Ačkoli je viditelně rychlejší než semafor, řidiči mu denně spílají. „Světelným zařízením asi těžko budou spílat za to, že jsou pomalá. Ale jak mají viníka toho, že stojí, okamžitě nadávají,“ říká policista. Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno Je nutné v centrech měst zásadně omezovat individuální automobilovou dopravu...a naopak více podporovat cyklistiku ve městě coby rovnoprávný druh dopravy - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně...Město není pro auta, ale pro lidi! Janatak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1334 Registrován: 9-2004 Odesláno Čtvrtek, 20. prosince 2007 - 16:09:13         Přechody vedou i do zdi „Zeber“ je zbytečně mnoho a město je chce rušit. Mnohé jsou zcela nesmyslné Praha - Přecházíte ulici po přechodu a místo, abyste na druhé straně vkročili na chodník, zastavíte se před plotem. Přesně takovou zkušenost mají chodci, kteří se chtějí dostat z tramvajové zastávky linky číslo 6 Na Knížecí na Smíchově. Přechod pro chodce vedoucí z ostrůvku končí na druhé straně vozovky zídkou a pletivem. Podobných nesmyslných „zeber“, jež jsou pak pro chodce nebezpečné, je po hlavním městě několik. Odborníci se navíc shodují, že v metropoli je přechodů zbytečně mnoho. Magistrát společně s ministerstvem dopravy nyní uvažuje o tom, že by desítky přechodů z ulic zmizely. „Nahradily by je takzvaná místa pro přecházení. Zákon jejich vznik už umožňuje, ale zatím chybí značka, která by takové místo označovala,“ uvedl ředitel odboru dopravy magistrátu Jan Heroudek. „Máme expertní skupinu, která mimo jiné na tomto návrhu už pracuje. V Německu místa pro přecházení fungují, a tak by to mohlo fungovat i u nás,“ sdělil mluvčí ministerstva Karel Hanzelka. Podle něj by si řidiči mohli na novou značku zvykat od začátku roku 2009. Co místo pro přecházení je? Chodec zde nemá absolutní přednost před auty, ale řidiči musí počítat s tím, že se ve vozovce chodci pohybují, a jet ohleduplně, případně i zastavit. Velké množství přechodů může být pro chodce pastí Vhlavním městě je na 8 500 přechodů pro chodce. Velké množství „zeber“ a také to, že je mnohdy silničáři malovali na vozovku bez rozmyslu, zapříčinilo, že řada z nich je vyloženě nesmyslných či nebezpečných. „Některé přechody jsou vyloženě nelogicky umístěné a je jich zbytečně moc,“ potvrdila dopravní psycholožka Pavla Rymešová. Řidiči totiž ztrácejí trpělivost, když musí zastavovat před přechodem každých sto metrů. Chodci jsou tak paradoxně vystaveni většímu nebezpečí - řidiči je odmítají pouštět. „Takovou ulicí je třeba Novodvorská, tam musíte před přechodem brzdit pořád,“ popsal Jaromír Kyncl z Braníka. Na necelý kilometr dlouhém úseku mezi Vavřenovou a Mariánskou ulicí přecházejí chodci hned na devíti místech za sebou. Rarita: chodci na dálnici „Postupně nadbytečné přechody rušíme. Je to ale složitější, vždy záleží na dohodě mezi městem a místními radnicemi,“ uvedl Jan Heroudek. Přechody v poslední době například zmizely z Patočkovy a Evropské ulice v Praze 6. „Naopak po dohodě s Prahou 4 jsme ustoupili od záměru zrušit některé přechody na jejím území,“ dodal. Mnohé „zebry“ nezmizí, přestože jsou vysloveně nebezpečné. Evropskou raritou je například přechod pro chodce přes Strakonickou ulici ve Zbraslavi. Vede totiž přes čtyřproudou rychlostní silnici - výpadovku na Strakonice. Magistrát léta uvažuje o tom, že zde vybuduje lávku, ale termín je stále v nedohlednu. Úřad by musel odkoupit okolní pozemky. Přes ulici rovnou do výtahu Nebezpečí úrazu zejména starším lidem hrozí také v Schulhoffově ulici na Jižním Městě. Pokud chtějí přejít po zdejším přechodu, měli by si s sebou vzít raději stoličku a holínky. Přechod je totiž zakončen betonovým schodem, ze kterého se jde sice na chodník, ale dál musí pokračovat po travnatém pásu. U tramvajové smyčky u smíchovského nádraží musí zas chodci dávat pozor, aby nespadli do výtahové šachty. Pokračování na straně C2 Přechodů je moc. Některé vedou do zdi Pokračování ze strany C1 Přechod totiž vede přímo do podzemního výtahu. Naopak nebezpečí zmizelo z Horňátecké ulice v Kobylisích, kde ještě nedávno lidé přešli po přechodu, ale dál mohli pokračovat jedině po silnici. Radnice Prahy 8 tu vybudovala betonovou zídku, která pěší od aut oddělila. Nevidomí na ulicích bloudí Na přechody si stěžují i nevidomí. Pro ně mohou být některé „zebry“ nebezpečnou pastí, přestože jsou vybaveny bezpečnostními prvky, které mají slepce chránit. „Sice se od devadesátých let staví přechody tak, aby slepcům vyhovovaly, ale stále jich jsou desítky procent udělaných špatně,“ stěžuje si Viktor Dudr, viceprezident Sjednocené organizace nevidomých a slabozrakých. Upozorňuje hlavně na špatně položenou zdrsněnou dlažbu, podle níž nevidomý pozná, kudy ulici přejít. „Když jdu podél zdi a dlažba končí uprostřed chodníku, tak ji minu. Když je dlažba v úzkém pásu, tak ji překročím,“ vysvětlil Dudr. Město vybavuje světelné křižovatky také akustickým zařízením pro nevidomé. Podle mluvčího Technické správy komunikací Tomáše Mrázka je tímto zařízením vybaveno už asi 95 procent ze zhruba pěti set pražských semaforů. „Asi čtyřicet z nich začne ,tikat‘ v momentě, kdy stisknu tlačítko na vysílačce, kterou mám u sebe,“ dodal Dudr. Ten má podle svých slov nejvíce problémů na Václavském náměstí, kde se dosud žádné úpravy nedělaly. PETR ŠVEC, *** * „Zebry“ v Praze V Praze je na 8 500 přechodů, padesát se jich ročně přestaví nebo nových postaví Podle odborníků jich je zbytečně moc a některé časem nahradí tzv. „místa pro přecházení“ V Praze je na 500 světelných křižovatek, z toho asi šestina jsou samostatné světelné přechody 95 % jich je vybaveno akustickým zařízením pro nevidomé, 40 z nich spustí nevidomý vysílačkou Namalování 8 metrů dlouhé „zebry“ stojí od 2 do 4 tisíc korun, plus 7 až 9 tisíc za značky Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Praha Je nutné v centrech měst zásadně omezovat individuální automobilovou dopravu...a naopak více podporovat cyklistiku ve městě coby rovnoprávný druh dopravy - pokud někam jedu, chci dojet živej a zdravej! Především v Brně...Město není pro auta, ale pro lidi!