Archiv do 10. března 2008

Autor Příspěvek Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 433 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 01:18:44       Mibl: Můžete se o tom radiobloku nějak víc rozepsat? 197 - já bych se držel těch Strunkovic. Nebo vidíte jako problematické, aby R v Číčenicích stál 5 minut? Když o tom tak uvažuju, problém je jen při vjezdu do Číčenic, takže by pomoci mohla drobná změna symetrie na dolní 190, například příjezd Číčenice ze 197 00 / odjezd 01. Pak by stačil pobyt R-190 směr Plzeň 4minutový, tedy příjezd 58 / pokračování Plzeň 02 (podle přestupních dob, v Číčenicích při vhodném uspořádání velmi krátkých). R-190 směr CB příjezd 59, odjezd 02-03 (podle intervalu odjezdů směr Vodňany a směr CB). To by nešlo? Hroch: Ale jo, jen si myslím, že by se ta ekonomičnost měla posuzovat z hlediska linky/linek jako celku. A jezdit motorákem do Prahy (ať už z Klatov nebo UH)... ;-) Tedy samozřejmě za předpokladu, že se ukáže jako z hlediska linkového vedení a místní obsluhy lepší jet od Přerova přímo na 341, než na 340 (což považuji za jisté) nebo 346 (což je dejme tomu tak asi šulnul). Opakuji: Za předpokladu, že Slovák řekne "nie", tak Luhačovice. 225 - dovolím si malou úvahu: Staré hory: Něco by tu nejspíš stavět mělo. Rantířov: Možná, nebude-li dostatečná obsluha busy (?) Dvorce: Ne. Kostelec: Jedině s přípojem. D. Cerekev: Jasně. Batelov: Jasně. Švábov: Ne. H. Cerekev: Ano, byť by mohla být lépe umístěna. H. Ves: Možná, nepojede-li bus. Jihlávka + H. Vilímeč: Ne. Stojčín: Pokud by zde měla být napojena oblast na dálkovou dopravu. Popelín: Ne. Bednáreček + Bednárec: Možná, nepojede-li bus. Jarošov: Ne. Rodvínov: Asi ano, bus to nejspíš obslouží hůř. JH: Jasně. Děbolín, Mnich: Ne. Kardaška: Jasně. Doňov: Leda pro napojení busové regionálky směr CB, nebude-li toto zajištěno jinak lépe. Takže? Pokud bychom nechali Staré hory a Rantířov případné telčské lince, a dohodli se že s ohledem na ostatní obce okolo bus přes uvedené zastávky jet stejně musí, pak v úvahu na zastavení navíc oproti dnešním R přichází D. Cerekev, Batelov, Rodvínov, Doňov. Ve všech případech by šlo o regionální dopravu, a tak to má smysl v hodině. Jako první člověka napadne využít již jedoucí rychlík a doplnit ho na hodinu, takže z jeho hlediska: V úseku CB - Kardašova Řečice není problém zastavit v případě potřeby navíc Doňov, ta minuta se najde a přípoj ve Veselí je taky v suchu. Bude-li požadován, tedy proč ne. Mezi Kardašovou Řečicí a výh. Kam. Malíkov jedno dodatečné zastavení taktéž není z hlediska možné JD problém, ovšem už jde o zásah do optimální vaty. Z Malíkova 00 vychází další křižování v hodině do Švábova, odkud by přidání 2 zastávek také nebyl větší problém, zvlášť pokud by se ukázalo aspoň do budoucna jako možné projet Kostelec (linka JI-227, busy od Telče či Třeště na západ). Jenže Švábov nemáme, Batelov se nestíhá a z HC se zase nestíhá (těsně) Jihlava město, tak tedy ve dvouhodině a doplnit na proklad zase až z Batelova. Co zbývá? 3 otázky: 1) Má smysl tahat vlak dál za JH extra kvůli Rodvínovu, pokud by to (kromě o něco menší vaty, popř. potřeby zrychlit průjezd JH) neznamenalo nárůst počtu souprav (za předpokladu 8 minutového obratu v Jarošově)? A pokud by znamenalo (souprava bez řidičáku)? 2) Vadí jednou za 2 hodiny 9minutový pobyt od Jihlavy do Cerekve v Batelově, popř. je již potom lépe řešit Jihlava - Cerekev busem či extra Os? 3) Je (aspoň "dlouhodobě dočasně") akceptovatelný přestup v Batelově z Cerekve do Jihlavy (z motoru od PE), resp. je to stíhatelné PE- Batelov? Moje odpovědi: 1) Nemá, leda možná doplňkově ve špičce, bude-li to dvouhlavé. 2) Ne. 3) Je to jedno, Batelov 34 (35) - Pelhřimov 00 se stejně nestíhá ani při redukci zastavování i vaty. Z čehož podle mého vyplývá pro "Teď": R kříže JI město - Malíkov - CB proklad Sp/R CB - JH a Jihlava - H. Cerekev (od Batelova nepřesně) Přípoj HC - PE vlak jen jednou za 2 hodiny, směrem od CB. Směr Jihlava vynucený těsný nepřípoj (cca 5 minut). Do budoucna: Výhybnu Švábov (a mimochodem taky zrychlení Pelhřimov - Obrataň, nebo výhybnu PE - Vlásenice). NEBO: Jihočeskou část nechat, JI - HC vést ve dvouhodině Os již z Jihlavy v nepřesném prokladu k R, ovšem o něco uspíšeno, na "kříže" cca ve 26-27 proti R-225. Zde přípoj (či pokračování?) jednou za 2 hodiny směr PE, tedy od obou směrů (z Jihlavy přímo?). Problém na 224 ovšem trvá (TA 30) nebo mění charakter v potřebu zrychlení z H. Cerekve (odj. 29) do N. Cerekve (00 - chybí asi minuta, leda by se stavělo pouze v PE; pak vyjde hezká směrovka na rychlé Budějovice za předpokladu výhybny Pořín - Chýnov). A nebo 224 v hodině s tím, že do JI je vždy přípoj/pokračování a do JH-CB jednou za 2 hodiny přípoj; PE do uzlu Ta dlouhý pobyt, uměle natažená JD PE-TA díky křížům Obrataň - N.Cerekev. Dočasně lze asi nejlépe uvažovat dvouhodinu na 224 čistě pro napojení na dálkovou dopravu (a tedy regionálku zajistit zcela autobusy!) od křížů v Cerekvi v cca 29 do PE, zde pobyt, pak odjezd před půl a v klidu kříže Obrataň (odtud, resp. teoreticky již od N. Cerekve, lze 60 min. ihned). Všechny tyto varianty však znamenají více či méně těsné nepřípoje v Jihlavě (jednou za 2 hodiny), s trochou štěstí s výjimkou Brna ("přípoj rychlejší přepřahu"). Co prosím kdo preferujete? - - - Pro zajímavost: Současné počty vlaků ve směru CB/JI v běžný pracovní den v úsecích: JI - HC: 19/18 HC - JH: 14/15 JH - VnL.: 19/20 (tedy +/-1, nechtělo se mi luštit všechny poznámky a řešit nesoulady směrů) Nově navrhované: JI - HC: 19/19 HC - JH: 9/9 JH - VnL: 19/19 (ať už v jakékoli přesné podobě) Takže já tu vidím navrhovanou ÚSPORU vlkm (ano, vím o zjednodušení a principielní špatnosti tohoto ukazatele), použitelnou jinde, nebo zde například pro doplňkové návaznosti JH - Veselí, mělo-li by to smysl. Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1150 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 08:56:39       Je zajímavý, že na srovnatelných úsecích jako u nás kde se navrhuje hromadný přechod na busy jezdí za Krušnejma osobáky. Viz Hof - Plauen nebo RB resp. všade stavící RE Kvikau - Dresden. Asi jim nepřijde výhodnější projet 2 zastávky a kvůli nim zavést další bus.... Jiná věc je ta že u nás pro osobáky nejsou prakticky žádná vhodná vozidla. Pod dráty vůbec nic (1xx/2xx s dvouma klasama je zvěrstvo), dle pana Marconiho (bez drátů) taky téměř nic (Regionoha neumí do kopce a je líná, ještě tak snad 854+954 nebo 843+943, což ale jsou dle ČD vozy spíš pro dálkové rychlíky...). Jinak pokud odepíšete dopravu pro služební cesty do velkých podniků s tím že od toho je IGK, tak kdo vlastně bude VHD pro dálkovější cesty mimo "k doktoru do nejbližšího města" využívat od pondělí do čtvrtka? Namátkou: O kolik se zrychlí zavedením busu vedle tratě doprava substrátu třeba z Batelova, Švábova nebo Horní Cerekve do Jihlavy? Nedopadne to nakonec tak, že sic to bude na zastávku busu blíž než na vlak ovšem delší jízdní doba busu - vymetáku tu úsporu v cestě na nádraží spolehlivě zlikviduje? Podobně by to nejspíš dopadlo i u busu Práskolesy/Stašov - Beroun. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1246 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 09:55:23       K.A.F.: I tak díky. Qěcy: Poloperonizace je pár let zakázaná jako novostavba/rekonstrukce. Nebyla by bližší informace? Poloperonizaci typu "Březnice" považuju za velmi rozumné řešení. Fárání podchody není úplně všude nejvhodnější. Část lidí má stejně potřebu chodit horem T.Z.: Zadejte si do googlu heslo radioblok a najdete vše, co o tom vím já. Stání rychlíku od Plzně 5 minut v Číčenicích si koleduje o řeči: Tady se za Rakouska dobírala voda, tak se tu stojí ještě dnes. Půjdete dělat fackovacího panáka? Nemluvě o tom, že je otázkou, jak by v současné stanici vyšla techologie a zda by stanice ten minutový přípoj povolila. Navíc je to už pouhým pohledem do JŘ nespolehlivé. Mimochodem: Když už jsme dospěli k tomu, že do ČB budou po 220 po jedné koleji dojíždět rychlá 220, "pomalá" 220 a 225 a po druhé koleji R-190 a R-200, jak to vyjde na severním zhlaví Budějc, kde bude třeba aspoň s něčím málo jezdit křížem? Resp. Písek lze klidně uklidit k budově, Strakonice v jedné hodině do Vídně, v druhé hodině do Brna. Jihlava (Hradec) jednou do Strakonic, podruhé někam (?, přece nenecháme hodinu stát soupravu v ČB, když před tím dost dlouho stála na druhém konci ramene), rychlou Prahu do Krumlova nebo Linze (co případné křížení vlakových cest ST - W a Pha - ČK na jižním zhlaví?) a pomalou Prahu točit ostře na sebe (potřeba řídících vozů) a nechat ji stát co nejdál od budovy. Do toho vzhledem ke svazkům a jízdě křížem maximálně omezit posun na severním zhlaví (=žádné přepřahy mezi 190 a 225) a tedy potřeba vozit ST - JH s řídicím vozem (= požadavek na zadrátovanou 240, která do té doby ale asi bude i tak, nebo mít řídící vozy na obou koncích soupravy). Možná mám ale v úvahách díru a ty cesty křížem budou v počtu jedné na každém zhlaví během jedné skupiny, ale i tak by to asi chtělo detailní výpočet propustnosti zhlaví, což já neumím, ale vy byste to uvažovat ve své práci měl. Petr Vlček: Jinak pokud odepíšete dopravu pro služební cesty do velkých podniků s tím že od toho je IGK, tak kdo vlastně bude VHD pro dálkovější cesty mimo "k doktoru do nejbližšího města" využívat od pondělí do čtvrtka? Jo, je to tak, pokud má železnice poskytovat alternativu IGK, tak se musí snažit o firemní klientelu a zároveň musí být dostatečně rychlá, aby měla v porovnání s autem aspoň nějaké výhody. Zároveň by v ideálním případě měla poskytovat spojení mezi všeci krajskými městy (=všemi kraji) každou hodinu, což je maximum toho, co jsou lidi ochotni čekat na další spoj, ale leckde je problém z hlediska infrastruktury (viz diskutovaná 225 a do značné míry i 190, kde se sice hodinový takt protlačí, ale z hlediska přípojů je to nevhodné). Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1282 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 11:44:18       Rudolf_33: Předpokládám že z Litvínova do Telplic/UL/kamkoliv dál je mnohem větší poptávka než 50 člověků/2 hod. Ti lidé jezdí teď přes Most? Busem? IGK? Nedali by se zkulturněním 134 do toho vlaku nalákat. Číčenice: pokud přímý Os z Budějic na 197 nebylo by lepší s ním odjíždět s ČB až po skupině? Jak by pak vypadal přestup v Č. na západ? Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1249 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 13:11:01       Iiii: Dost blbě, pokud by se jelo z ČB až za píseckým rychlíkem (ten má odjezd cca 12-13 minut po uzlu), tak to vychází tak na kříže do Vodňan, tedy posun z Bavorova na opačnou stranu a výrazné rozvolnění přestupu PI/ST - 197. A před svazkem rychlíků do ST a PI se to zase se stíháním skupiny v ČB protáhnout nedá (viz včerejší výpočty TZ). Snad jedině stavět z Číčenic do ČB jen Záblatíčko, Dívčice, Zliv, severka a po Dívčice to doplnit osobákem v obrácené půlhodině (ten by řešil Hlubokou a Zbudov a doplňoval do Zlivi 30 minut). Dotaz na TZ: Jak by v takovémto případě vycházela JD? Jak by to bylo v případě AB Nemanice - Hluboká a rychlostí více než 100 km/h? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40287 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 14:22:09       Tak se tím zase prokousávám, je toho opravdu hodně... no asi máte pravdu, začínám mít trošičku pocit, že by asi opravdu byla lepší nějaká hromadná sešlost třeba na univerzitní půdě ;-), nebo raději nic, neboť toho času to fakt žere hodně a za chvíli tu zahltíme server... ;-) Server snese i 50 tis. příspěvků denně, spíš jde o to, kdo to pak zvládá číst a pamatovat si aspoň zhruba obsah, než to celé přečte... Tady si to jistě čte spousta lidí (velmi pravděpodobně víc než si kdokoliv z nás umí představit), takže debata podle mě smysl má. Dodám trochu statisticky přesně nepřesných čísel: V březnu už má tato diskuse zobrazení přibližně 3 tisíce, v únoru to bylo celkem zhruba 11 tisíc. Např. nejsledovanější diskuse o brejlovcích má za únor zhruba 23 tisíc a když to tak letmo prohlídnu, tak mezi diskusemi by diskuse o GVD byla asi tak někde kolem desátého místa, přičemž tendence je jednoznačná (zhruba o ledna stoupá). To jen tak pro obrázek, abyste věděli, že to zjevně má význam a nejde o tlachání mezi pár lidmi. Jdu se dál prokousávat, pár reakcí už mám, ale nerad bych to pak milionkrát editoval, než se dočtu konci... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40288 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 14:32:46       Jak to vlastně mají ošetřeno s rychlíky a jejich zahrnutím do IDS JMK? Platbou, pokud si dobře pamatuju. I když mám pocit, že jak byly vloni na 260 krom rychlíků i spěšňáky (doplňující chybějící rychlíky), tak se to snad nějakým vzájemným „zápočtem” řešilo. Ale věřím, že kdybysme hodili dotaz na KORDIS, tak nám na ty rychlíky odpoví. Pouze v těch IDS bych hledal zakopanou šelmu spíš v ČD ("znalost PID by muselo mít fůra vlakových čet"). No, nevím. Stejně většina čet lítá na všem, takže třeba i takoví protivínští musí znát budějcký, táborský, plzeňský i pražský (maj tam v jednom turnusu jedinej vlak, a to zrovna půlnoční spěšňák), jiní zas krom R na 220 a 200 mívali jeden osobák na 171. Takže zde bych neřešitelné problémy nehledal. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40294 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 15:19:19       mělo by to na Rožnov za Os vyjít, neboť jsou tam návěstidla u připojení trati z ranžíru a pak možná ještě jedno, to si teď nevzpomínám Ne, máš tam jen Rožnov a pak u vleček „mezivjezd”. Ale cesťák by se někam k mostu u Jižní zastávky snad vecpat nechal (i když směrem do Budějc možná dost asymetricky kvůli viditelnosti). Topit se dá na celé 194. Zrychlení 194 je možné docela výrazné, nebál bych se tvrdit, že pouhé PZZ by Ti 3 minuty ušetřit mohlo, zvýšení TR by pak už nemělo nic bránit a o 5 minut to v klidu srazíš. Při silnějších soupravách jak 810 se dvěma to pak možná hodí i 10 minut. (Vše odhady, ale spíš podhozené.) Ale pozor taky na novou zastávku v Rožnově (naštěstí až za rozpletem, takže Ti to poleze jen do JD a ne kapacity). Ten pobyt v Kájově/Krumlově bych nebral jako až tak moc omezující, protože v reálném GVD nemá cenu za Krumlovem uvažovat jakýkoliv symetrický takt, ale jednotlivé trasy, které krom ZDO (busy od Volar na Černou prakticky nemáš) musí zajistit i vazby Šumavy se světem. Takže ono pak se může stát, že ten pobyt tam budeš mít třeba jen jednou denně nebo vůbec, což vzhledem k téměř celoroční nutnosti měnit někde mezi Holubovem a Kájovem dost zásadním způsobem kapacitu nemusí být až tak moc velký problém. Možná až v daleké budoucnosti bude mít význam se o systematizaci za Kájovem snažit. Za současných podmínek, kdy se jezdí na vlkm tam bohužel je lepší tahat v pár polohách občas i 810+4×01x+810 než kratší soupravy více často. A nejde jen o vlkm - zatímco 810 (která tam občas stejně bude vozit vzduch) na šestivozovku rozšíříš celkem snadno (a na 810+012+012 ještě snáze), tak závádění vlaků dle aktuální síly frekvence je o „něco málo” složitější. Takže pár tras asi v létě přidat, ale hodinovku (i když by se často uživila) asi ještě dlouho ne. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40298 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 15:48:02       197 - pokud si dobře vzpomínám, šlo o (alespoň přibližné?) R kříže Číčenice, od kterých se Os-197 odrazí. Od CB přijede Os před tímto R křížem a obrací zpět, takže v CB bez rychlíkových přípojů (byť po koridoru to nejspíš i vyjde na R-220, co bude v TA v celou, a podle toho jak přesně vyjde do CB R-225 tak možná i na něj). Ze zajímavých vazeb tu vidím jako nevyšlou jen Praha-Zliv, popř. Zliv-199 (podle řešení 199). Buď zastavit R-190 či R-200 ve Zlivi (čistě pro tyto relace), nebo doplnění Os na půlhodinu (kam až)? Os CB - 197 je pak prostě jen možný produkt toho, že v Číčenicích budou chybět koleje, popř. by klasika nestihla objet, nebo tak něco. Kříže v Číč zhruba budou, takže potud ano. Nicméně osobáky budou hnaný až za rychlíkem s tím, že 197 se odrazí od nich. Jak bys ty osobáky do Budějc procpal Ty? Objíždění v Číč je šílenost - máš tam vyškubanou přes přejezd spojku na Vodňany a i kdybys chtěl rušit lichou traťovou, tak musíš zajet na ní, protože na Vodňany už snad není ani metr troleje (to si ale nejsem teď úplně jistej, jestli šla taky pryč...). I tak to asi pod 15 minut nedostaneš (a se 197 budeš muset do šturců, což Ti bude docela rušit 192 - dá se přežít a ulhat, aby to v reálu odsejpalo), takže Ti vyjdou tyhle osobáky na kříž s rychlíkem někam k severce a navzájem do Nemanic (spíš ale s rychlíkem do Nemanic a navzájem na Hlubokou), což je šílenost a na defenestraci. Delší přestup 197 zastávky na 190 k ČB se přežít nechá (musel by), celkově na nic JD taky. Ty ztracené vazby nahrazovat (ale zároveň vybydlet ty osobáky a způsobit problémy v R, stačí tam ta 197...) zastavením R ve Zlivi, takže bys nakonec zjistil, že Ti osobákem skoro nikdo nejezdí a nechalo by se to řešit zajížděním 814 ze 197 až do Budějc, pobírala by celkem v klidu. Ale odřznutí 190 nad Číčenicema, to je nereálný, co pak s tím zbytkem? Jako doplnění na půlhoinu třeba, ale pak musíš uvažovat jako základ kříže v Bavorově a přípoj ze 197 na osobák před rychlíkem 15/45 (kvůli nepřesnému uzlu máš ty R-200 trochu vychýlený a budeš muset v jednom směru Os-190 předjíždět - po vytlačení 197 do šturcu, abys mohl na 4. SK schovat ten předjížděný Os). Když nebudeš v Prachaticích dobírat vlek (tedy jezdit s tou 814), tak Ti Bavorov vyjde včas a Číčenice v 15/45 taky. (Nepopírám, že Tvůj model by byl pro většinu asi rychlejší, ale z Číčenic do Budějc by měly sloužit jako základ osobáky nebo spěšňáky, ne dálkové rychlíky. Ono by to i jinak bylo pěkný, děravý jednohodinový takt je málo (neatraktivní) a takhle by to jakousi kulhavou půlhodinu u Budějc dělalo.) Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3952 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 17:14:33       T.Z. Jako celku dobře, ale v čem tedy bude přínosnější tahat ty klasy až do Trenčína, aby to vyvážilo delší trasu loko + 3-4 vozy? Když už jsme teda u těch vizí, tak mě by se líbilo vozit alespoň polovinu těch Ex až do Hodonína, popř. Břeclavi, ovšem s četným zastavováním mezi Hodonínem a UH a nejlépe bez přepřahu - tedy zadrátovat SMuUH-Rohatec. Za takového předpokladu by nebyly třeba R Olomouc - Břeclav. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1250 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 18:15:30       MZ: Tak jsem čekal, kdy se tím prokoušeš. Takže postupně: O tom jak náročné je procpat po 190 proklad dvou dvouhodin, tedy v jedné hodině R do Písku a Os do Strakonic a v druhé hodině R do Strakonic a Os do Písku, víš sám dost. Tedy jsme se TZ uvažovali o tom vést oba tyto vlaky ve svazku rychle (jako Sp), a tedy posílit silné relace a ty slabší v nejhorším mírně oslabit. Uvažuj tedy v hodinovém taktu R do Písku (křižují v Písku) a R do Strakonic (křižují ve Strakonicích), druhou trasu ve dvouhodině získáme z krajských peněz zrychlením osobáku (neřešme teď, zda to kraj zaplatí nebo ne a jaké je jeho stanovisko k projíždění zastávek a tak, od toho se oprosti a zkresli si to). Ale odřznutí 190 nad Číčenicema, to je nereálný, co pak s tím zbytkem? 1) Písecký R zastavme i v Protivíně na zastávce. 2) Milenovice "odsuďme" k autobusové obsluze linkou Vodňany - Protivín - Písek, která jezdí poměrně hodně. Výhrady k řešení čekám, nemám tucha zda bychom si to mohli dovolit, ale přínosy pro zpoužitelnění vlaků v západní části kraje vidím v porovnání s obsluhou jedné malé vísky po silnici poměrně velké. 3) Pak je třeba ještě řešit Heřmaň a Skály, což nabízí více možností (zajetí motoru z 201, který má prostoj v Ražicích, bus vázaný v Ražicích na vlaky, přímá bus linka z Písku). 4) A zbytek mezi Ražicemi a Strakonicemi nechme obsluhovat přímým osobákům Písek - Strakonice, které budou vázané v Písku do skupin k rychlíkům a v případě protažení ve dvouhodině do Sušice váží ostře Plzeň - Sušice. Tyto osobáky jsou ostatně ntunost pokud má hrát železnice nějakou úlohu v IDS pootavské aglomerace. Polohy R-190 v Číčenicích pak budou (uvažuju "pozárubovsku" Plzeň ve 30 a ne v 00) 57-58(příjezd od ST)/32-33(odjezd do ST) a R-200 cca 53(příjezd od Písku)/07(odjezd do Písku), není tedy problém vázat 197 na Strakonice a Písek i při křížích ve Strunkovicích a současných traťových rychlostech (JD cca 28 minut). Problém je napojení 197 do a za ČB. Jediné co z toho leze je podle mě protažení té 814 (nebo jiného lepšího motoráku schopného na 190 využít plně traťovou rychlost) ze 197 až do ČB se značně redukovaným zastavováním tak, aby se v ČB stíhal ještě obrat zpět. Výsledek má výhody: 1) Přímé spojení Volar (Lenory/Nového údolí) s ČB výrazně rychleji než po 194. (Nečekáme na ŠED, ale zlepšujeme spojení centrální Šumavy s vnitrozemím už nyní a dokonce novým rychlým motorákem.) 2) Prachatice mají stejně jako ostatní okresní města přímé vlakové spojení do Budějc. Možnost navázat bus přípoje v Prachaticích na vlak, ovšem je otázka, zda by pro spojení Prachatic a ČB nebyl lepší službou autobus. 3) Vodňany a Bavorov jedou do ČB bez přestupu a dost rychle. Tj. neřešíme jen Prachatice, ale celé údolí Blanice. Nejsme Vodňany - ČB náhodou rychlejší než bus? 4) Mezi všemi jihočeskými okresními městy se dá dostat s jedním rozumně těsným přestupem. Díky vazbě busů na tyto páteřní linky (jen drobná učesání JŘ tam, kde obce budou chtít a časem nějaká systematizace) umíme spojení mezi všemi částmi kraje. 5) Umíme po jednokolejné 190 provézt v taktu každou hodinu přímý spoj z ČB do PI a z ČB do ST, což krajská koncepce tvrdí, že bez druhé koleje nejde. a taky nevýhody: 1) Svazek 3 vlaků na 190, z nichž ani jeden neobslouží zastávky na trati. Relativní nákladnost systému, ale je otázka, jak by vyšlo srovnání nákladů klasa z Písku versus. 842+954 z Písku (jednou do Prahy a ve druhé hodině z Písku jede např. jako osobák do Březnice, kde točí zpět nebo dojde na zespěšňákování celé 200) a 814 (nebo ten rychlejší nový motor - spíše menší, čtyřnápravový, s možností jezdit na dvojčlen, neviděl bych to na třídílnou jednotku) z Volar (Lenory/NÚ) obé v režimu 0-0/S. Na četu je to cca stejné (klasa potřebuje vlakvedoucího), na odpisy/udržbu si netroufám soudit. Jak to vyjde na DC a trakci si též netroufám přesně odhadovat. Ale můj tip je, že to v součtu bude zdražení. Otázka je, jak velké. Do varianty bez protažení 197 do ČB můžeme kalkulovat páteřní rychlé busy ČB - Prachatice, jež budou srovnatelně rychlé, jako bezzastávkové protažení 197 z Číčenic do ČB. 2) Jak procpat doplňkový osobák Číčenice - ČB tak, aby řešil potřebnější z přípojů a neodstál si dlouhé minuty kvůli křižování se svazkem vlaků na jednokolejce nebo nejel postupnými přískoky. Tady přiznávám, že nevím. Co ty na to? 3) Jak se tímhle vyrovná technologie v Číčenicích? Byl-li by ostrovní perón dle návrhu KAF (někde výše), tak kolem něj ze strany staniční budovy napřed projedou dva vlaky do ČB a pak dva vlaky z ČB, mezitím se u druhé hrany musí vystřídat navzájem sama se sebou v Číčenicích křižující 197. Nestačilo by tu kolej zaspojkovat z další koleje? Nepovedlo by se ty vlaky díky mírně rozdílným příjezdům křižovat díky úvrati na jedné koleji? Dotaz na K.A.F.: Na kolik řádově může takový perón přijít? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1251 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 18:20:02       Ještě jsem zapomněl: ale z Číčenic do Budějc by měly sloužit jako základ osobáky nebo spěšňáky, ne dálkové rychlíky. Pokud by kraj doplnil dvouhodinový takt R na hodinový (do PI i ST) a MD přistoupilo na něco málo zastávek navíc a zahrnutí do IDS, budou to pak ještě dálkové rychlíky nebo to budou vlaky určené pro obsluhu kraje (zrychlená regionálka), které kvůli cestujícím za hranici kraje jedou někam dál (tedy R-190 chápejme jako 2 systémy krajských Sp, které jsou kvůli skrzovým cestujícím propojené, podobně R-200, stejně tak R-225 a Sp to není protože ho objednává MD)? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1252 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 18:32:42       Ještě dvě poznámky k celému: 1) Systém umoňuje vozit v sedle jen vlak ze Strakonic, s tím, že v Ražicích bude přípoj od Písku na ČB (to jsou ty Os PI-ST) a při nějakém zrychlení dolní 197 by v Číčenicích mohl být i přípoj 197 - R/Sp ST-ČB. 2) Docela by mě zajímalo, jak velké většině cestujících by se tím zrychlilo a zlepšilo cestování, resp. jaký by byl poměr zlepšení/zhoršení. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40307 Registrován: 4-2003 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 18:42:49       Ještě jsem se neprokousal, ale nechtěl jsem to nechat otevřený. Teď jdu zase pryč, zbytkem se prokoušu snad někdy kolem půlnoci... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 19:10:30       Ostrovní nástupiště s podchodem v Teplicích-Šanově stálo před pár lety skoro přesně 100 mil. Kč. Do zhlaví se víceméně nesahalo, jen se rekonstruovaly koleje podél nástupišť (+ mírně před/za, neb se měnily osové vzdálenosti) a jedna kolej se vytrhala. Pokud by se měly současně řešit krátké cesty pro objíždění, tak to může skončit i novým zab. zař. Slovem "poloperonizace" se tradičně označuje řešení kombinující ostrovní (popř. vnější s přístupem podchodem/lávkou) a úrovňová (nízká, do 0,2-0,25m) nástupiště. Typicky všechno mezi Radotínem a Karlštejnem. "Peronizace", popř. "plná peronizace" pak znamená, že všechna nástupiště jsou přístupná bez přecházení kolejí (přímo od VB nebo podchodem/lávkou), typicky Beroun, Uhříněves, Uhersko. Pak je spousta stanic, které se takto zařadit nedají. Nicméně ty názvy nikde oficiálně definovány nejsou. Nástupiště "vzor Březnice" (resp. "vzor Turnov") je jednou z možností, jak umožnit přiměřeně komfortní přístup k vlakům bez nepopulárních podchodů. Ustálila se zásada, že se u tohoto typu nástupišť nesmí přecházet přes dvoukolejku a přes kolej s rychlostí vyšší než 50km/h. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1254 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 19:21:35       Díky. Já si pod pojmem "poloperonizace" představoval vzor Turnov, tedy perón bez podchodu. A ono je to jinak. Číčenice tedy jedině s podchodem, což by tak nevadilo, neb by s výjimkou Tejnky vše přestupovalo na tom jednom nástupišti a místních zase není tolik. Ta cena je včetně zastřešení? Já tam nikdy nebyl. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1255 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 20:47:50       Když už tu tak řešíme Číčenice, tak se podívejme, co o přejezdu ve stanici tvrdí koncept ÚP VÚC Jihočeský kraj. II/141 Týn n. Vlt. – Vodňany: Přeložku Sedlec u Temelína (navrženou ÚPVÚC českobudějovické SRA) navrženo dále nesledovat. Přeložka převážně mimo zastavěné území obce Číčenice považována za informativní záměr. Její trasu možno navrhnout v územním plánu obce (za fixní body její trasy považovat odbočku k cihelně na severovýchodním okraji obce a začátek přeložky – mimoúrovňové křížení dráhy, viz níže). V místě úrovňového železničního přejezdu u žst. Číčenice navržena úprava na mimoúrovňový (silniční nadjezd) jako nevariantní závazný záměr (s návrhem koridoru) zařazený do výčtu veřejně prospěšných staveb. Na této mapě je to znázorněno jako D74 A k 225 a snaze dostat z Veselí dál než do Kardašovy Řečice: V souladu se Zadáním navržen koridor pro novou trať Veselí n. Luž. – hranice kraje (žst. Počátky – Žirovnice) jako směrný záměr navržený pro rychlost 100 km/hod. Pro záměr zvýšení propustné výkonnosti tratě byla zpracována studie Dopravním rozvojovým střediskem Praha v roce 1983, ta je však bohužel pro daný účel prakticky nepoužitelná (předmětem studie bylo zdvoukolejnění při návrhu zvýšení rychlosti cca do 80 km/hod). Při návrhu koridoru ovšem výrazně zhotovitelé postrádali dopravně technologický podklad, jehož absence je při návrhu koridoru znatelná. Není proto ani možno odpovědět na to, zda nová trať by měla být dvoukolejná či jednokolejná (budiž předpokládáno, že dvoukolejná) s čímž souvisí poloha a počet dopraven (návrh předpokládá zachování stávajících dopraven). Koridor je navržen pro smax = 15o/oo a poloměry oblouků 800 m (výjimečně 700 m i méně). Na trase je navržen jeden tunel délky 450 m (u Bednárce). Návrh předložen zásadně nevariantně, variantní návrh pouze u výhybna Velký Ratmírov (poloha stávající výhybna kolmo k ose koridoru způsobuje velký problém při případném zapojení do trasy). Bez dopravně technologického podkladu nelze stanovit, která z obou předložených variant je z dopravně provozního hlediska výhodnější. A mapa, ze které by se mohlo zdát, že 225 by do Kardašky v současném koridoru snesla i vyšší rychlosti, ale uznávám, že z tohoto se nic nepozná. Stejně tak chápu, že na výstavbu celé nové 225 nemáme, přesto by stálo za to dohledat směrové poměry v úseku z Veselí do Kardašovy Řečice a zjistit, zda by se tam přece jen nedalo jezdit o trochu rychleji. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 22:22:07       V Teplicích to bylo včetně zastřešení (klasická vlaštovka) a včetně podchytávání historické výpravní budovy, do níž podchod ústí. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 434 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 23:31:49       Petr Vlček: To Německo asi bude dáno hlavně větším podílem dvojkolejek, vyšší rychlostí, o něco vyšší ochotou platit. A hlavně ty "všechny zastávky" tam, není to náhodou cca na úrovni našeho "každá třetí-čtvrtá"? Služební cesty nelikviduju, jen si nějak neumím představit služební cestu vlakem do Chotějovic (resp. na násep nad ně) a odtud pěšky do ELE. Ještě tak leda zástup dělníků na šichtu, i když taky spíš z "kapacitní nouze". Pro takové cesty bych to viděl buď na auto, nebo na taxi / lokálbus od (civilizovaného) nádraží v Duchcově či Bílině (tam první třídou). Ad "namátkou": Jak jste se mohl dočíst, busovou obsluhu HC ani Batelova do Jihlavy nikdo nenavrhuje. Ten Švábov byl asi vtip - ono jde opravdu jen čistě o ten čas, a ani trochu o ten kilák polem k cikánskému doupěti, kde je náhodou i zastávka? ;-) Mibl: Tak těch 5 minut by se třeba vysvětlilo v nějakém letáčku s jízdním řádem, co by ležel v kupé ("čekáme, aby i lidé z Prachatic mohli jet rychle"). Přestup by byl dvouminutový. Zhlaví v CB bych se vůbec nebál - výhoda taktových uzlů, buď se jenom přijíždí ve sledu nebo jenom odjíždí ve sledu, takže případná křížení průjezdných ramen je možné nechat až na ty odjezdy, kde to funguje lépe. Ad problematika Číčenice - Budějovice: Jeden zásadní problém, kterým diskuse a návrhy opakovaně končí do ztracena: Snaha zvládnout všechno najednou. :-) Máme R (dokonce 2 ve sledu), kterým se od 00 v Číčenicích (což vyplývá z mnoha věcí a pro tuto chvíli to tedy považuji za dohodnuté) chytá v pohodě uzel 30 v CB, který je minimálně v jednom z hlavních směrů (Jihlava) navíc dost široký (= dost času na úvrať i při příjezdu od PL těsně na uzel). No a pak je druhý segment, osobák, který na 00 v Číčenicích jede volněji, a i kdyby jel těsně, do CB to nestíhá. Takže jede buď na jedno nebo na druhé, nebo v půlhodině (třeba přibližné) a na obojí. Jenže debata se drží vlkm a je tedy snaha stavět všude, ale stihnout jak přípoje v Číčenicích, tak v Budějovicích. Takže buď dojde na CB 15/45 pro vše mimo 190 (a dlouhý pobyt R PL - JI a spoustu problémů jinde), nebo si prostě budeme muset vybrat. A nebo... nebo to vymyslet nějak jinak. :-) Tak zaprvé, proč vlastně zavádíme osobák? - Abychom vyrovnali obsazenost R a ušetřili tak. No jo, ale má to smysl za cenu ztráty jistě ne nezajímavých vazeb? A s ohledem na technologické problémy v Číčenicích: Je to fakt levnější? Sledujme pro začátek variantu druhého extrému, tedy "všechno řešit jedním vlakem": R-190 přijede do CB chvilku po uzlu. To není dobře. Takže hurá do mapy a co nevidíme? Podobně jako včera: Záblatíčko: Radomilice to mají výhodně, ale co například Záblatí nebo Dubenec? Kvůli nim pojede (tedy aspoň by měl ;-) ) autobus. Zastavit tedy jen případně z kapacitních důvodů. Dívčice: dejme tomu pro přípoje, tentokrát lhostejno zda vlakové či busové. Zbudov: Ne. Zliv: Bez debaty. Hluboká: Něco u nádraží je, ale pro obsluhu samotné Hluboké na dvě věci. Zastavit jedině, pokud to nebude ničemu vadit (předpoklad: Bus CB - Hluboká - Zliv -... pro napojení na západ). Severka: Řekněme (ne že by tam nikdo nebyl, ale otázka je, zda v takovéto "velkovesnici" stavět nutně na předměstí) že z hlediska "prvního síta" ano. Takže to máme 4 zastavení navíc, z toho Zliv byla původně opuštěna z kapacitních důvodů. Takže vlastně jen 3 (popř. 4 i se Záblatíčkem). A jedou dva vlaky ve sledu... A ten písecký má hezkou vlastnost, že tvoří nulu skoro přesně v Dívčicích. Takže jedno máme vyřešeno. Při vědomí zásady, že na písecký vlak není přípoj ze ST (leda via PI nějak podivně) ani 197 by tento měl zastavit v nevýznamném místě, což je podle mého názoru okolí žst. Hluboká (a severka?). Strakonickému vlaku zbývá Zliv, popř. Severka a kdyby někdo fakt hrozně trval na kapacitní nedostatečnosti busu, tak Záblatíčko. Prodloužení JD obou vlaků o cca 5-6 minut, R-190 uzel CB stíhá a stále jedou cca rovnoběžně (resp. přiblížení R-190 k R-200 není větší, než by vadilo). Úspora lokomotiv/motoráků, vlkm, kapacity v Číčenicích (i dále na trati), všechny "dobudějické" relace (mimo Hluboké) obslouženy rychleji, pouze vedlejší směry "mezi vesničkami na 190" jsou odkázány na obslužný bus (kapacitně jistě dostačující, naopak by asi bylo vhodné ho tímto doplnit), který však stejně musí jet kvůli obsluze ostatních míst na trati. Co zbývá vyřešit jsou kříže Strunkovice - buď výše naznačeným dočasným čekáním R v Číčenicích (uzel CB se stíhá stále, byť už začíná zlobit případné zastavení na Severce), nebo nouzově holt tím Bavorovem (ovšem na co nejtěsnější Číčenice, řekněme 56-03, v Bavorově určitý pobyt - aspoň potud se pojede rychleji), dále čekání na TR 60 a perón (popř. jedno z toho a samovraty). Nebo, což by bylo asi divočejší, jezdit od CB pravidelně k baráku (= ovšem 50), od Vodňan na 2.SK a směr CB na první, rychlíky zastavovat na praporky/červené tabule z obou stran před 810kou nebo Trojnohou. Co na to délky perónů? Před barákem 352 metrů, tedy 14 vozů, tedy 5 klasik + 5 klasik + 2 plecháče + Trojnoha i s menší rezervou. Při hodině (a přímém píseckém vlaku) 5 vozů na R-190 určitě stačí, jedním směrem (nebo oběma při 810 uprostřed nebo při zákrytu jednoho plecháče s Trojnohou nebo tak) by se těch 6 snad taky dalo. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3958 Registrován: 8-2004 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 23:46:54       Áááááá...zase letáčky. Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1285 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 07. března 2008 - 23:55:20       Tomáš Záruba: To je hodně divoký, nebylo by pak už lepší nechat kdo potřebuje přestoupit v Číč z Os 197 do R, a dojet to za ním s obsluhou zastávek do ČB až po odjezdu skupiny (pro ty kdo nejedou dál) ? Ale potom jak křižovat před Budějicemi? Tak jinak: Nechat Číčenicemi co nejrychleji před X:00 projet Písecký Os/R (jako první, s obsluhou zastávek), za ním R 190, ty se na dvoukolejce vykřižují se svými protějšky, kolem X:00 se mezitím provede úvrať Os 197 v obou směrech a pospíchá se pryč. No a pak do Č. přijedou vlaky směrem západ a poberou přestupující obecenstvo. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40320 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 01:20:18       Tak už jsem venku z archivu. Teprve teď vidím, že se uvažujou R-190 po hodině. No, s tím jsem pro dohlednou dobu ani nepočítal. Bral jsem na střídačku rychlíkovou Plzeň a Písek. V takové situaci, pokud chceme mít pro osobáky slušnou trasu (zároveň je dostat na kříže do Ražic) a zbytečně nezpomalovat R-200, bude třeba jeden rychlík mezi Pískem a Budějcema zpomalit trochu a druhej víc. Ten pomalejší pak víst v trase R-190 a osobák těsně za ním, u pomalejšího osobák nacpat před něj a v Číčenicích předjet. Víc se na stávající trati ujezdit nedá. Zhruba tak dosáhneme stavu, kdy osobáky budou nad Číčenicema srovnaný, R-200 to taky zbytečně moc neodnesou a i přípoje v Číčenicích nebudou špatný. Strakonice pak krom R-190 budou mít přibližně v mezitaktu osobáky, který pak asi bude lepší v případě víkendových omezení protivínských (píseckých, když bude čím...) osobáků zaseknout v Protivíně na přestup do R-200 a vést dál až za hodinu. V Číčenicích pak vznikne skupina, kdy blíž ke 197 bude Os-190 a ±o půl pak kříž R-190/R-200. Díky tomu získáme skrytou vatu, která umožní v případě zpoždění ze 197 s osobákem uject a přestup vzít až rychlíkem, který případně v Dívčicích a Zlivi zastaví (příp. výjimečně jinde, ale ono jinam se odtud stejně pravidelně nejezdí...). Akorát v jednom případě to bude naopak, když blíž bude R-200 a dále Os-190 (bez druhé koleje aspoň na Podskalí to jinak nepůjde). Na intervaly to sice bude dost na knop, ale přiměřeně ulhat (aby to šlo ujezdit i při mírných odchylkách) to půjde. Takový model vyjde snad přijatelně i v ČB, kde R-200 bude mít na obrat nějakých 10 minut. Problém lze v následujícím GVD čekat spíš u skupin v sudou, kdy koleje asi opravdu dojdou (4. a 2. Praha, 1. a 3. R-190, 5. a 7. Os-190 a když pojede ještě rychlík na Velenice, tak máme vyprodáno... , Os z 220 budeme muset přestavovat za R 220 a od jihu to jinak než na obsazenou nepůjde). Případné projíždění vcelku nic nevyřeší. (Jinými slovy tahání 190 na celou bez vratných souprav bude asi tím posledním, co se ještě dá bez překopání Budějc dělat.) Já jen čekám, kdy někdo řekne, že tohle si do stanice nepustí, co se pak bude dělat (a rychlíky to asi neodnesou...). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 435 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 01:53:33       Iii: Na divoká řešení jsem poslední dobou tak trochu expert, resp. "šotouš". :-) Ale ono to často jinak moc nejde. :-( Váš návrh číslo 2 je v podstatě totožný s mým (byť nepíšete o křižování na 197, ale to jsou v podstatě dvě nesouvisející věci, které jen mají v Číčenicích společné rozhraní), akorát všechna relevantní místa na 190 přenecháváte píseckému vlaku. V principu v pořádku, pokud rezignujete na přípoje z úseku CB - Číčenice (mimo) na 197 a do Strakonic (je možné, že tomu by ten bus stačil). Bojím se však problému s mezidobím kolem Hluboké a hlavně kapacity (Zliv) v tom motoráku. První Vámi uváděná možnost (detailní křižování, patrně Hluboká, je už jen drobnost, přípoje na základní skupinu zkrátka nevyjdou) kopíruje stav debaty před pár dny - ponechává neřešeny relace z nerychlíkových míst na 190 dále za CB (a je dražší). Hroch: Je to pravda poněkud komická představa, zejména u ČD. ;-) Jsem však naprosto přesvědčen, že natisknout letáčky je levnější než postavit perón nebo dokonce MÚK. :-P Mibl: Postřeh (1) je dále zajímavý tím, že (tedy pokud opravdu vyjde ten přípoj v Ražicích, ale "od oka" ano) tedy vzniká "Otava", což může (ale také nemusí) být právě v sedle (řekněme odjezd z PI od půl deváté či desáté, tj. akorát na ranní odjezd z Prahy) k něčemu dobré. Ad příspěvek (1250): Ano, svým posledním návrhem opět ruším přímé spojení PT - CB. Byl-li by o něj však zájem, je možné ho zaplatit (jako by se platil ten osobák) a jet do CB také, jako třetí vlak ve svazku. Má to zřejmou nevýhodu, peníze a soupravu, a také tři výhody: a) Už nevadí tolik Bavorov, neb od PI i ST se delší pobyt (= více než 5 minut) snad dá vydržet b) Může převzít obsluhu Hluboké a popř. Záblatíčka, tj. písecký rychlík jede rychleji (pozor ovšem, kdyby se to mělo napasovat mezi strakonický a písecký vlak, patrně bude nutné jet s Pískem o malinko dříve, lze-li, popř. se ST o malinko (~ 1 min.) později (těsná nula od ST). Vidím to však jako již dost nereálné, resp. vhodné na různé sezónní víkendy. c) Při zachování Strunkovic umožňuje jejich spuštění prakticky ihned, neboť příjezd i odjezd 00 (možná s půlminutkou na převexlení) a vzápětí změna směru třeba 3 minuty a pak tradá do CB za R-190 (který tedy jede asi 57-03, tj. ze ST těsněji a do CB dříve), přičemž uzel CB se stále chytá. Hroch: Prostě si myslím, že rozumné napojení 341 na Slovensko je dobrý nápad, a dám-li to dohromady s tím, že od západu zde vychází jet spíš do Uherského Brodu, tak mi chca nechca vyjde poloprázdná klasika přes Pitín. Přísahám, že mě nikdy nenapadlo jet to vyfotit. :-) Ohledně vedení IC/R (v podstatě však zastávkově) via Veselí bychom se shodli, a to zdaleka nejen my dva. Bohužel v době rozhodování o koridoru zvítězila představa "Ferdinandka vede přes Přívoz odjakživa a tamto jsou jen takový lokálky, ostatně II. koridor je hlavně pro náklady a pak nějaký ty EC" (nezapomeňme, že byla polovina 90. let). Kromě drátů by asi byl dnes problém se zatížením Rohatec - Sudoměřice ("odklonový nákladní tah" vedl přece jen na Gbely). Zlivský: - Objíždění v Číčenicích je samozřejmě hrůza (navíc ty R do toho), a to až taková, že mě napadla ta 197ka do CB. Nicméně viz výše, je to přece jen takový bonbónek. - Za Kájovem mě ani nenapadlo, že by něco jezdilo jindy než pro turisty (snad jsem to tam i napsal), to je docel fajn zásobárna vlkm (ostatně asi jako Vimperk - Volary). Nicméně z CK považuju za vhodné dojet až do Kájova, neb busy od (severo)západu by mohly tady vyhodit budějickou frekvenci a dále jet do centra CK a popř. dále tím "tangenciálním" směrem. No a tady právě zlobí ta pomalost za Křemží. Z CB do Křemže zrychlovat nepotřebuju, leda minutku dvě kvůli interakcím v CB. Dál ano - aby byly "falešné půl" vždy v Kájově (což docela odpovídá těm busům v CK cca ve 40, no není to nádhera?), je třeba tam stihnout dojet, což se současnými vozidly s požadovanou vatou a reálnými pobyty i křižováním nelze. Prioritně tedy investovat prosím sem (a to klidně i dráty) - na zbytek dál bych se úplně vykašlal, jen aby to nespadlo, až do případného ŠEDu. Tedy přiznávám, že pokud tam topit lze, je mi záhadou nejezdění Šumavy přes zimu...? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40321 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 02:01:17       2) Střednědobým řešením je samozřejmě drobné zrychlení Strunkovice - Číčenice (TR 60?), popř. perón v Číčenicích. Krátkodobě bych se nebál jet s R-190 z CB na poněkud těsnější skupinu tak, aby se přípoj v Číčenicích stíhal, a pobyt cca 3-4 minuty zde. Nebo - to už ovšem velmi výhledově - pokračování dvojkolejky a do ST se rozvolnit (zast. Protivín zastávka, Čejetice?), popř. podle šířky uzlu ST z hlediska 198/203 jet na kříže 30 Katovice a umožnit tak hodinu na 190 ihned? Z Číčenic do Vodňan (když pominu úvodní oblouk s přejezdem) by se snad za rozumnej peníz dalo mít i 70, dál pak by snad 60 až na pár výjimek po zabezpečení přejezdů šlo (možná i 70, ale přesné směrové poměry té tratě k dispozici nemám). Těsnější skupinu nebrat (navíc už tak s pobytem), nejsi na dojkolejce s vatama, ale na jednokolejce, kde ty vaty pochytaj jen minimum a pak už se to jen sype a lavinovitě šíří (a to pominu, že taky ne vždy je rozhodováno zcela ideálně, nejen tupě dle předpisu, ale i v rozporu s ním). Pro obrázek dnešní křižování kolem Nemanic: Nemusím snad psát, co to napáchalo na úseku Číčenice - Protivín, kde už teď je docela přehuštěno, takže jeden zpožděný vlak v horším případě zařídí srandu na půl dne. Pokud ještě budeš vázat 197 těsně (a na ní nezkrátíš skoro nic, narozdíl od 190 od Číčenic na jih, kde na to prostor je), tak máš o zábavu postaráno. Tudy prosím ne, pokud to má krom papíru slušně vypadat i ve skutečnosti. 194: Nevatovat je chyba (a zde mnohem víc než jinde). Když nebudeš mít vatu v JD (dejme tomu, je blbý čučet v každý díře, i proto je tam letní a zimní JŘ), musíš ji mít na přestupu v ČB (při stejném peroně v ČB by snad 10 minut ani být nemuselo, ale pod 8 minut ani tak nejít!), jinak stačí nějaká skupina nastupující v Holubově, vystupující na jižní a máš problém šířící se sítí. Ta Křemže je hodně moc těsná, bez úprav na trati (místo projíždění si připiš ten Rožnov...) je to na nic a bude lepší to do zrychlení tratě vyhodit o půl hodiny vedle (když pojede něco proti a do skupiny) nebo o dvacet minut na kříž do Boršova. Lhát to do Křemže zde nemá cenu, zejména když vazba v ČB je velmi důležitá. Využitím TR něco našetříš, ale i v létě se 749 se ta skupina mezi třetí a čtvrtou moc dobře nestíhala, takže by to chtělo ještě něco (třeba opravit boršovksý most přes Vltavu), přibyly Hradce v dost brutálním kopci... Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 436 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 02:24:06       194 - To mluvíš prosím o čem? Že bych navrhoval nevatovat, zrovna já? :-) 8 minut přestup v takové díře o čtyřech perónech jako je CB, to snad opravdu ne, to leda pro případ potřeby "dorovnat" nulovou vatu (což by mě v životě nenapadlo navrhnout). Rozdíl Desiro/Trojnoha na rozjezdech je fakt překvapivě malý, samozřejmě do diskutovaných rychlostí, později je to dost jednoznačné. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40322 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 02:32:00       Číčenice - CB staví všude, vata 10%: DB 642 32 minut, DB 612 30,5 minuty. Průměrná 242 se třema nebo čtyřma bez vaty 25,5 (ale musí se fíra snažit a souprava dobře brzdit), akorát v ranní špičce by to asi na pobytech minutu navíc chtělo. Nicméně i tak - kde/jak to chceš u Budějc křižovat? Pokud v Nemanicích, tak pozor při výpočtu na stahovačku a nepodržený přejezdy... 4 minuty za rychlíkem se z Číčenic odjet nechá bez lhaní. Happy: Co mně připadá jako blbost je vést osobáky kamsi z JH kamsi na jih (třeboň,čb).Tady je daleko výhodnější silnice a bus. Po zadrátování 226 to stejně jinak nedopadne, aby to bylo vůbec čím vozit... Takže jde už „jen” o to, zda 220-226 a 225-220 nebo 225-226 a 220 v kuse. Ale jinak s Tebou souhlasím (krom toho, že je tu toho opravdu dost...), že nejde řešit jen provoz a infrastrukturu, stejně jako nelze řešit jen přepravní potřeby a nekoukat na ostatní. K.A.F: Mně akorát v Číčenicích moc nejde do hlavy, proč se tam škubal ten přejezd. I když při budování peronu s podchodem (dozadu pro 197 bez křížení 190) se to asi bude muset stejně zase celý dost zásadně překopat, nejen přejezd, ale celé kolejiště... A nešel by uživatelsky přívětivý styl Turnov uplatnit i v případě, když stejně ve stanici všechny vlaky zastavujou a projíždějící nákladní se tam stejně při přestupech nemají šanci dostat? Nebo udělat verzi s cesťákem u přechodu a s obdobou PZZ (oproti podchodu by to snad mohlo být stále levnější a rozhodně bezpečnější, než když mi tam stejně lidi polezou vrchem...)? Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 437 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 02:42:23       Karotenoviči Karotenoviči, Ty teda fakt nečteš pořádně, asi jako Tě zpoždění 703 vykolejí tak že do mě málem vrazíš aniž bys mě poznal. :-P Radši jdi spát, nebo se tu zase 10 příspěvků budou vyvracet bludy a dezinterpretace... ;-) Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40323 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 03:12:39       Mibl 1250: Ano, s tím se dá souhlasit. Ale hodinový takt na 190 vidím jako vzdálený, na 200 (pod Příbramí) spíš přímo nereálný. Rozhodně to není otázka příštího GVD, ale ani toho dalšího. A bez toho to bude mít docela značné trhliny (=bude lepší model s osobáky). Při dvouhodině by to sice taky nějak šlo, ale už to bude prostě kulhat. Problém je akorát v tom osobáku z Číčenic do Budějc. Přípoje můžeš oželet, pokud zastavíš s R-200 ve Zlivi a asi i Dívčicích. Bude pak R-200 pobírat, když navíc poveze i 197? Pokud R-190 bude opravdu přesunut do Strakonic, tak by nechal zastavit ten, aby R-200 slíznul jen tu 197 (v případě Strunkovic ale můžou bejt R-200 vlastně z tohoto pohledu asi v klidu). Probití toho osobáku ze Zlivi do Budějc ale bude šílené tak jako tak a na to bych taky docela rád znal odpověď (včetně využití toho motoru v ČB). Pokud t odnesou ale jen cestující na severku, do Zbudova a Záblatíčka, tak by se snad dalo přežít, když se v tom chumlu u Budějc „vykoupe” (mám spíš trochu strach, jestli půjde aspoň nějak procpat...). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 438 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 03:18:29       Tak schválně, budem sázet, jestli se MZ v postupných odpovědích dopracuje k témuž, či nikoli? :-D Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40324 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 03:29:27       Hluboká: Něco u nádraží je, ale pro obsluhu samotné Hluboké na dvě věci. Zastavit jedině, pokud to nebude ničemu vadit (předpoklad: Bus CB - Hluboká - Zliv -... pro napojení na západ). No, krom školy tam máš i např. „pastelkovnu” (ale nejen tu), jejichž zaměstnanci se tam taky nějak musejí dostat (a na cestu od II/105 se Ti vyprdnou - závlek by byl nepříjemný, i když asi možný a pro návoz na šichtu od Zahájí a Zlivi vhodný). (A pak taky ZOO a možnost vázat se tam na bus na Hlubokou.) Severka je krom návozu do práce (je otázka, co tam bude po koridorizaci, protože jestli tam nepůjde projít po mostě kolem PHS, tak ty lidi oklikou nejspíš všichni nepůjdou...), menší část tam vystupuje a pokračuje do města nebo naopak směr Borek a Hrdějce (pěšky, nebo MHD). 197 a samovraty: Je inzerováno, že v případě potřeby je lze přemístit jinam velmi snadno. Hroch a letáčky: No, ono je pravda, že i teď R-200 leckde čumí a „nikdo neví proč”. Obousměrně ve Zlivi a Protivíně (často i Březnici při výměnách čet), jen ty první dva případy Ti nějakjech 5 - 7 minut hodí. Takže to jen přemístíš jinam (ale bude to víc na očích, to je pravda). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40325 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 03:39:33       Bojím se však problému s mezidobím kolem Hluboké a hlavně kapacity (Zliv) v tom motoráku. Kapacita viz výše. Jde o to, jakou kapacitu na ty R-200 vlastně uvažovat. Dvouvozovka by ale byla málo, pokud tím chceš vymíst 190. Mezidobí u Hluboký - pod 3 minuty ani omylem, spíš počítej 3,5-4 minuty, Nemnice - Hluboká je děsný hrdlo (a to tam ani nemusíš křižovat, stačí jet ve sledu). Otavu můžu víceméně potvrdit, ale budeš u Putimi potřebovat AHr na Písek. Jinak by to mělo vyjít. 194: Tedy přiznávám, že pokud tam topit lze, je mi záhadou nejezdění Šumavy přes zimu...? No, tak si nazvi Šumavou nějakej osobák. Zima je zatím docela slabá, takže víc jak motor s vlekem tam není třeba. Ale nějakej rychlejší (a pohodlnější) sněhulák by se hodil, to je fakt. Akorát klasiku opravdu ne, to nemá cenu ani omylem. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40326 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 03:53:04       Rozdíl Desiro/Trojnoha na rozjezdech je fakt překvapivě malý, samozřejmě do diskutovaných rychlostí, později je to dost jednoznačné. S trojnohou nemám zkušenost, ale rád Ti to budu věřit. Kdyby to bylo jako samotná 810, tak se třeba můžeme shodnout, že ta 194 bude do Křemže i s vatou. 8 minut přestup v takové díře o čtyřech perónech jako je CB, to snad opravdu ne Někdy se zajeď v létě do Budějc podívat. I když to budeš mít u stejnýho peronu (jako že s tím počítat nelze), tak je to spíš tak akorát. Přestup davů s bágly a koly prostě trvá extrémně dlouho a je lepší se s tím smířit. Částečně vylepšit by to mohl přesun hytláků na jižní stranu souprav. V zimě klidně těch pět minut, ale musíš mít vatu v JD, protože pod čtyři minuty přestup neuděláš a zejména na 190 je nutný odjíždět včas, jinak se Ti to v Nemanicích štosuje (a někteří experti to pak korunují protlačením osobáku na Hlubokou, kde je pak rychlíkem jedoucím odbočkou předjížděn). 703: No, potřeboval jsem bejt v Pcích na půl pátou nejpozdějc, abych tam nejel jen na vejlet. Večer jsem si pro změnu málem nechal uject 649, když jsem zaspal Vršovice a na hlavním pak nebylo na přestup víc jak 10 sekund... TZ 438: No, dejme tomu, že jsme se názorově sblížili. Ale ono to přináší i další otázky - např. jak dostat R-190 na kříže do Strakonic a co to provede v Babinách a u Plzně. Ale zatím jsem stále u variant, které lze aplikovat za rok, maximálně dva. K větším úpravám se ale snad dostanu taky, včetně těch Strakonic apod. Každopádně pro příští GVD to vychází tak, že Babiny od Sušice máš na rychlík do Plzně a pak s motorem dál do Strakonic k osobáku do Budějc. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 439 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 04:08:30       Tak tos měl jet 129 a akorát by Ti to vyšlo, 703 nakonec +50 nebo kolik. :-P 190: Kříže ST jednoduše tak, že počínaje ST jedem ve dvouhodině, takže lze odjet chvilku před půl a "křižovat" kolem Pracejovic a tedy stihnout Nepomuk a tedy stihnout Przeň. Os ST - Číčenice (Protivín) a zejména Nepomuk - Babiny jsou vyhazování státních prostředků z okna. To raději ten sled 3 vlaků Číčenice - CB, co pokaždé někde zastaví... Stojí to asi stejně a smysl je mnohem větší. Dokud tohle kraj(e) nepochopí, tak to bude špatně. Přestupy v CB: Tak kde se 90% nekončících přesouvá do jednoho návazného vlaku (Praha - 194), tak má prostě ten rychlík pokračovat (třeba kratší a třeba jako Os). To zaprvé. A hlavně: jak často to nastane? Nejsou právě na tohle ty vaty (= odjezd do cca +3 nechť je tedy přípustný)? Pořád samozřejmě visí ve vzduchu otázka na smysl dvouhodinových osobáků v příměstské dopravě, Miblův návrh považuju pro "teď" za dobrý, dokonce asi velmi dobrý, ale dlouhodobě to bude chtít učesat. Zkapacitněním a posílením, nebo náhradou čistě R...? Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40327 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 04:52:14       Však jsem jím taky naštěstí jel. Jen jsem do poslední chvíle čekal, zda se náhodou 702 neobjeví, ono pak by se mohla 129 poskakováním za 703 dostat za SC a už bych stíhal těžko... Ta 129 kvůli zpoždění 703 stavěla v Chocni. Přijde mi ta Plzeň dost těsná, ale dejme tomu, snad to vyjde (prohrabávat se zpátky do archivů už nebudu, taky chci někdy jít spát...). S osobáky víceméně souhlasím. Ono vyhodit jen Milenovice, to není až tak hrozný, a zbytek si výrazněji nepohorší. Snad jen Čejetice a Modlešovice případný přestup budou hořce nést, ale budiž. Když ale vidím, jaká je „nálada”, tak si nejsem jist, zda i ty Milenovice nebudou nepřekonatelný problém. 194: Jako příměstskou bych to moc neviděl, spíš taková lepší lokálka. Ale souhlasím, že dvouhodina (resp. současný stav) je asi dlouhodobě neudržitelný a změna nastat bude muset. Ono ty velký přestupy nejsou zdaleka jen z 220, ale hodně i od Brna, méně pak Plzně a od Bezdreva (ale to asi stejně už končí...), takže protažení (spojené s přepřahem) do Krumlova může znamenat pro dost lidí přestup navíc (a dál to nemá krom Šumavy a možná ještě nějaký AntiŠumavy cenu). Projíždění z ČB na Krumlov je docela těžká věc, když tam máš pár spojů. Pokud by z Budějc na Krumlov jezdila opravdu střídaná rychlá a pomalá dvouhodina (jednou k tomu může dojít), tak pak by už projíždění (asi Dub, Hradce, Vrábče, Plečovice a Domoradice) stačilo jen některé z těch spojů natáhnout dál. A může se stát, že to náhodou pěkně vyjde a podaří se to nějak naspojovat. Ale se zastávkami je to pak opravdu moc těsný a i těch +3 se Ti pak vrátí jako bumerang („dobrá” brzda bývá i Boršov, kde se občas už ani lidi nevlezou a jsou posíláni na Včelnou...). Tak jako tak, ta trať potřebuje zrychlit, a nemusí jít jen o delší přestup, ale i sdílení úseku z rožnovského předsunutého budějckého vjezdu do stanice. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 440 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 15:34:21       MZ - Nerozumíme si: Já celou dobu píšu o Miblově návrhu rychle - pomalu - rychle - pomalu - ..., kde je času fůra. Velké davy nebudou, nebudou - soustředí se do přímých (a rychlejších) vlaků, a to i přestup na Brno. Proto 5minutoý přestup bude v pohodě, protože se bude týkat akorát lidí z UP, hlavní frekvence pojede jindy. Křižování v Křemži Os×Os samozřejmě nevyjde, o tom žádná. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1256 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 21:31:34       T.Z.: Ad "šotořešení" Číčenic s třemi červeně orámovanými tabulkami a jednou jízdou křížem: Nezbývá než žasnout, mě by takovýto nápad autocenzura zcenzurovala. Pokud by to vycházelo s rozumnými vatami, tak tu poznámku o dobírání vody za Rakouska odvolávám. Celé to má jen jeden háček: Požadavek na spojení Dívčice (ne Netolička, ale přímo Dívčice) - Vodňany. Nevím kolik těch lidí jezdí, ale tento požadavek bude mít na stole každý, kdo do toho bude chtít vrtat. Jinak by se mi rozházené zastavování moc líbilo (= jsme skoro na současných vlkm). Navíc to celkem rozumně řeší i využití souprav, neb R-200 veze ČB-Dívčice, ČB-Protivín zastávka (= většina Protivína), ČB-Písek, 197-Písek a Protivín - Písek a taky Zliv (přestup v Číčenicích) - Protivín zast., Písek, Praha. To směruje k rovnoměrnému využití soupravy. Strakonický R pak veze Zliv, 197 do/z ČB i ST, Strakonicko a dálkovou frekvenci do Plzeňského kraje. Ad příspěvek (1250): Ano, svým posledním návrhem opět ruším přímé spojení PT - CB. Byl-li by o něj však zájem, je možné ho zaplatit (jako by se platil ten osobák) a jet do CB také, jako třetí vlak ve svazku. Má to zřejmou nevýhodu, peníze a soupravu, a také tři výhody: Zřejmou nevýhodu v soupravě nevidím tak zřejmě. Dost možná by to umožnilo mít rovnoměrnější využití souprav, tedy nějaké vozy zase můžeme ušetřit jinde. Na druhou stranu krátit klasu do Strakonic na míň než 4 vozy je blbost - 2 vozy Strakonicko a 2 vozy tranzit. Když už to vést jako třetí vlak ve svazku, tak bych se nesnažil cpát mezi strakonickou a píseckou linku a nechal kříže Strunkovice, neb vidina uzlu Volary. Mimochodem, jak moc by se muselo sáhnout do 198, aby ¨vycházel ze Strakonic Vimperk se SJD 60 minut a Volary dalších 60 minut? Zkuste opět prosím napočítat nějaký rychlý německý všude zastavující motorák, abychom si udělali představu, kde je limit současné infrastruktury. c) Při zachování Strunkovic umožňuje jejich spuštění prakticky ihned, neboť příjezd i odjezd 00 (možná s půlminutkou na převexlení) a vzápětí změna směru třeba 3 minuty a pak tradá do CB za R-190 (který tedy jede asi 57-03, tj. ze ST těsněji a do CB dříve), přičemž uzel CB se stále chytá. Mohu poprosit o popis technologie? Nebo vycházíme z toho, že Os ČB-197 jsou v době uzlu v Číčenicích zcela samy a tedy mají každý svou kolej? Jak moc bude vadit, že si jedou vzájemně křížem? Je na toto na 197 dost vaty? Zajedeme to do ČB na uzel a ostrý obrat s "Trojnohou"? Miblův návrh považuju pro "teď" za dobrý, dokonce asi velmi dobrý, ale dlouhodobě to bude chtít učesat. Zkapacitněním a posílením, nebo náhradou čistě R...? Nezpochybňuji nutnost budoucí změny, ale jako dočasné kompromisní řešení je to rozumné. Z pohledu JčK není nutné dělat razantní změny i ve způsobu obsluhy 194 (je dost toho, že 190 a osobákovou 220 pod Veselím navrhujeme předělat radikálně), ale stačí nám "jen" to, že MD jednou snad začne objednávat Krumlovy. Podobně kompromisně bych si dočasně uměl představit 200: Z Písku se ve dvouhodině R trefit až do Příbrami (= nezabijeme hned Rožmitálku) a z Příbrami na sever se dostat za 30 minut do Zdic (asi nevyjde zastavení v Lochovicích), čímž stíháme osobák na Plzeň a zároveň máme zlomený zrychlený osobák Plzeň (zastávkově) - Zdice (přestup a již rychle) - Praha. V obrácené dvouhodině se přímý vlak Praha-200 poveze ze Zdic do Březnice již s (skoro) plným zastavováním. Podobně ČB - Březnice jedeme ČB - Písek rychle a do Březnice již pomalu. Jednou za 2 hodiny sice dojde ke zlomení 200, což vadí u relací Mirovice - Příbram a Čimelice - Příbram (co navázat na vlak od jihu busy Březnice - Příbram, které stejně musí jezdit - ale tomu se pokud vím nějak bránil Středočeský kraj, buskm navíc za zajíždění k nádraží v Březnici), ale zase to nezabíjí zastávky na trati úplně (není hned nutný obslužný bus v hodině), rychlík je rychlejší než v hodině a v hlavních relacích (s výjimkou výše zmíněných) máme hodinový takt. "Díry" mají spojení jen do svého kraje, ale až do ČB/Prahy přímé bez přestupu. MZ: Ad MZ 40323: Přečti si ještě jedou Mibl 1250 a pak to, co píšu o využití souprav v tomto příspěvku TZ, R-200 prostě nesmí v takovém případě stavět ve Zlivi (což ale nijak neomezuje spojení Zlivi do Prahy do 200). A navíc jedou tak, že nevezou ČB - 197 (neb nepřípoj v Číčenicích). Snad jen Čejetice a Modlešovice případný přestup budou hořce nést, ale budiž. Čejetice lze jednou za 2 hodiny stavět (Strakonice máme mírně vychýlené). V Modlešovicích by mě dost zajímal celkový denní obrat cestujících. Do Strakonic tím dost pravděpodobně nikdo nepojede, neb daleko a MHD. Do ČB jich nebude moc. Snad jedině nějací do Písku a Pootavskou linku (PI - ST - Sušice vedenou asi v 814 (0-0/S)) tam navrhuju na znamení stavět. V Písku je z této linky ostrý přestup na ČB. Když ale vidím, jaká je „nálada”, tak si nejsem jist, zda i ty Milenovice nebudou nepřekonatelný problém. Vycházejme z toho, že se na Prácheňsku traduje, že (nejen) dopravní lobby Písku je dost silná a tedy v případě, že se tu společně dokvedláme k nějakému rozumnému řešení a dokážeme jej nějak (např. na webu a adresným oslovením pověřených obcí a krajských zastupitelů) prezentovat (nejlépe včetně rámcového odhadu nákladů nyní a po navržené změně - třeba i jen porovnáním počtu turnusovaných vozidel a počtu potřebných čet, podílu dlouhých obratů (těch je v současnosti víc než zdrávo = systém je neúměrně drahý), ...), že by to dál mohlo možná běžet i trochu samospádem. Prostě to, že návrh (Mibl 1250) považuješ za vzdálený horizont, může v ideálním případě znamenat např. za 3 - 5 let. Ale v případě politické vůle vedení kraje (ano to je velmi odvážný a spíše nereálný předpoklad) klidně od příštího GVD, to celé klidně s Plzní v celou (neb tato je zatím široká) a s vozidly, která mají ČD k dispozici (jen by se možná trochu zahýbalo s dislokacemi). Ostatně kolik obyvatel mohou Milenovice mít? Zkoušel jsem hledat, ale jelikož je to část Protivína, tak na mesta.obce.cz jsem to nezjistil. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1257 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 08. března 2008 - 21:43:25       Nebo udělat verzi s cesťákem u přechodu a s obdobou PZZ To jako mít ostrovní perón bez podchodu a chodit tam na semafor jako na přechodu pro chodce? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 241 Registrován: 11-2007 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 07:22:35       Ad Iiii (pátek):"Předpokládám že z Litvínova do Telplic/UL/kamkoliv dál je mnohem větší poptávka než 50 člověků/2 hod. Ti lidé jezdí teď přes Most? Busem? IGK? Nedali by se zkulturněním 134 do toho vlaku nalákat" Předpokládáte mylně. Spočítejte si počet obyvatel Litvínovska.Jet přes Most Vámi naznačeným směrem může mít význam pro služební cesty do/z Chemičky v Záluží, pro samotný L. a přilehlé obce je to těžká zajížďka, přičemž v Mostě zastihnete stejné vlaky jako v Teplicích. Nástup a výstup do vlaků na 134 je jen v L., Řetenicích (je-li směna a učňák) a v Teplicích, ostatní zastávky jsou úplně mimo obce. Autobusy jsou konkurencí ve směru na Prahu, ze všech podkrušnohorských měst je to prostě po silnici o pár desítek km kratší než vlakem. V místní dopravě si zde Bus/vlak nekonkurují, každý jezdí jinudy (bus po obcích, vlak po bývalých místech těžby). Na trati 134 není co zkulturňovat - snad krom vozidel (ale o záměru nakoupit sólo motorové vozy pro elektrický provoz jsem zatím nic neslyšel). Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1155 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 09:39:47       Já ještě k té klientele a služebních cestách: Když mohou některé R jezdit čistě pro turisty (Otrava, Šumava) resp. stavět v sezoně (Hluboká), tak proč by nemohly stavět i v kladiva třeba 8-16 u velkých zdrojů cest v podobě průmyslových podniků? Namátkou Hlavno (ETI), Chotějovice (ELE). Nutnou podmínkou by ale bylo takové zapracování do elektronických JŘ, že by např. IDOS po zadání Praha - Elektrárna Tisová nenapsal "cílové místo nenalezeno" ale nabídnul zastávku Hlavno s pozn. "300 m od objektu". Tohle vědí fakt jen místní znalci že to je jen o nějakých 150 m dál než z parkoviště.... Dost často jezdím v tejdnu různé relace a frekvence až na cesty z/do škol typu Ostrava - Suchdol je to zoufalství. Tomu nepomůže sebelepší systém "s uzly v celou". Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1262 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 10:26:31       TZ: Křižování v Křemži Os×Os samozřejmě nevyjde, o tom žádná. Tohle bylo myšleno jak? Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40349 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 16:04:49       TZ: Jo, to se omlouvám, v noci už mi to nesecvaklo. Ten střídavý model je opravdu v klidu. Stejně jako už je mi jasný ten model 197/R-200/R-190z hlediska vazeb a zastavování. Ono je to tak složitě a dlouze napsaný, že ne vše lze ihned pochopit. Ty Milenovice berme jako řešitelný, obrat je tam spíš nahodilý, zčásti sezónní (a ti si z Číčenic nebo protivínský zastávky doj(e)dou). Modlešovice a Čejetice by snad s osobákem z Písku (s vazbou na R-200) do Strakonic vystačili, aspoň v ranní špičce by to ale chtělo i něco do Budějc, pár lidí tam v týhle relaci máš. Ale pro příští GVD s tím neuvažuj, to je opravdu pozdě. Za tři roky snad možná, ale i to je hodně odvážný. To jako mít ostrovní perón bez podchodu a chodit tam na semafor jako na přechodu pro chodce? Tak nějak. Když bude přechod zhruba uprostřed (=cca u budovy), tak si můžeš staniční koleje nasekat cesťákem a vlaky si chytat k nim (při volném průchodu). Při dálkové obsluze zabzař to ale může být docela těžkopádné. Pak by bylo i jiné řešení - udělat širokej ostrov, do kterýho bude šturcově ústit jedna nebo dvě koleje pro vlaky od Prachatic (objíždění netřba uvažovat, ale kdyby jo, tak se spojkou). Pro přestup na Tejnku ať třeba ten podchod je, to už tolik vadit nebude. Stanice je na takové řešení dlouhá a široká dost... Mibl #1262: Nejspíš nic víc, že pokud pojedeš z Budějc i do Budějc zastavovacím osobákem, tak Ti to při křižování v Křemži v Budějcích za stávajících podmínek standardně nevyjde. Ale při střídání Os/Zr(R) to problém nebude. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1265 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 16:42:26       MZ: Jo, to se omlouvám, v noci už mi to nesecvaklo. Ten střídavý model je opravdu v klidu. Stejně jako už je mi jasný ten model 197/R-200/R-190z hlediska vazeb a zastavování. Ono je to tak složitě a dlouze napsaný, že ne vše lze ihned pochopit. Mám to chápat tak, že s tímto nemáš problém a uměl by sis to takto představit? Ale pro příští GVD s tím neuvažuj, to je opravdu pozdě. Za tři roky snad možná, ale i to je hodně odvážný. Jasně, vím jaké jsou lhůty na přípravy a jak se co projednává, přesto pokud by byla vůle (a tedy i prostředky na navýšení vlkm), tak to nemusí trvat nijak neuvěřitelně dlouho. A nepovažoval bych za nereálné, aby se v příštím roce krajským zastupitelstvem schválilo, že se takto bude jezdit od tehdy a tehdy. Modlešovice a Čejetice by snad s osobákem z Písku (s vazbou na R-200) do Strakonic vystačili, aspoň v ranní špičce by to ale chtělo i něco do Budějc, pár lidí tam v týhle relaci máš. Tak holt v Čejeticích ráno jeden až dva vlaky do ČB zastaví. Těm Modlešovicím na ČB se mi pořád nechce věřit, ale třeba tím lidi jezdí, přesto Os-R přes Písek je stejně rychlý jako Os až do ČB, jen ten přestup je navíc. Nejspíš nic víc, že pokud pojedeš z Budějc i do Budějc zastavovacím osobákem, tak Ti to při křižování v Křemži v Budějcích za stávajících podmínek standardně nevyjde. Ale při střídání Os/Zr(R) to problém nebude. To ale nějak nejde dohromady s tím někde v archivu graficky znázorněným GVD od TZ. Kde je chyba? TZ navrhuje něco projíždět a já si toho nevšiml? Tohle by pak spíš sedělo na ČB v celou a ne v půl, neb možnost střídavě vyosit Křemži. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1266 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 16:59:40       Ještě k MZ: Ono to klidně od příštího GVD mělo znamenat, že z hlediska infrastruktury tomu nic nebrání. A z hlediska vozidel je to řešitelné v dohledné době. Ještě dotaz na Tebe: Jak vidíš 220 Veselí - ČB v podobě, k jaké jsme se s TZ dobrali? Tedy R zastavují i Veselí n.L. zast a Ševětín a osobáky z 225 projíždí do ČB v taktu s těmito R a stejným zastavováním? Na 225 ať si ty osobáky (zatím na relativně dlouho) staví všude. Vlastní obsluha zastávek na 220 je pak přenechaná busům. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1267 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 17:24:28       A ještě jeden postřeh: Pokud by bylo zvoleno řešení obsluhy Heřmaně a Skal vlakem z 201, který by v rámci obratu v Ražicích zajel do Protivína, tak tím kromě přímého spojení těchto obcí s Pískem (kam spádují) získáváme i spojení Písek - Protivín po 30 minutách (nikoho by asi nenapadlo otáčet motor na širé trati ve Skalách), střídavě rychle přímo a pomalu s úvratí v Ražicích. Pokud by se jó chtělo, tak by to snad šlo ve špičce protáhnout i do Vodňan a mít přímé spojení Písek - Vodňany (a tedy v součtu Písek - Vodňany vlakem taktéž po 30 minutách) a s tímto případně na znamení stavět i v těch Milenovicích. A vzhledem k tomu, že by v Ražicích vyšel přípoj Os Strakonice - Písek na Os Písek - Protivín, tak máme i ST - Protivín skoro celodenně po 30 minutách. Ale to už je opravdu jen hraní si s protažením tras. Každopodádně z toho leze, že železnice umí zajistit velmi pěkně páteřní úlohu v pootavském IDS a stačí nám současná infrastruktura, přičemž klíčem je dostat křižování R-190 z Katovic do Strakonic. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Hroch Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3964 Registrován: 8-2004 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 17:25:08       Nebudu Vám tu do toho nějak vstupovat. Jenom mě zarazilo toto: Těm Modlešovicím na ČB se mi pořád nechce věřit, ale třeba tím lidi jezdí, přesto Os-R přes Písek je stejně rychlý jako Os až do ČB, jen ten přestup je navíc. Plánujete nějaké tarifní vyrovnání (tj. jízdné mimo Písek platí i přes něj)? Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu. K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 17:35:44       Úrovňový přístup přes hlavní kolej(e) na široké a vysoké nástupiště v Čičenicích střežený výpravčím (bez zabezpečení) nebo jakousi obdobou PZS (a mraky cesťáků) nepovažuji (s ohledem na zkušenosti odjinud) za projednatelný na DÚ, se SŽDC, ani u ČD. Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40354 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 17:37:06       Mám to chápat tak, že s tímto nemáš problém a uměl by sis to takto představit? V hodinovém intervalu i od Písku a nejradši i s těmi osobáky z Budějc do Číčenic asi jo. Akorát v jejich polohách nemám jasno, tou spletí u Budějc bude problém je protáhnout, abych pravdu řekl, tak mám pocit, že to ani jednou soupravou nepůjde. Takže jedině jezdit už před půl jako protažení vlaků třeba od Velenic nebo Dvořiště (s dlouhým pobytem v ČB) a v Číčenicích (s volným přípojem na 197/192)/Dívčicích/Zlivi objíždět, nic jiného asi bez druhé koleje (ani hodně dlouhá výhybna Bezdrev by asi nestačila) nevymyslíš, protože někdy kolem 40 máš ve Zlivi rychlík a chíli po něm druhej, takže nejpozději v tu chvíli tam s tím osobákem musíš bejt. Jet hned za rychlíkama je blbost, spíš bych to vytáhnul na co nejpozději na křižování navzájem na Hluboký (možnost vazby busů) a s rychlíky někde za Zliví. A pak třeba i (když třeba zrovna v danou hodinu nepojede R-200 nebo R-190) tyhle osobáky tahat někam dál (typicky první a poslední vlaky). Zkusím si to ještě namalovat, ale pochybuju, že dojdu k něčemu objevnýmu. A nepovažoval bych za nereálné, aby se v příštím roce krajským zastupitelstvem schválilo, že se takto bude jezdit od tehdy a tehdy. Vzhledem k tomu, že KÚ teď řeší jakýsi svůj systém, tak to vidím jako velmi nepravděpodobné. To ale nějak nejde dohromady s tím někde v archivu graficky znázorněným GVD od TZ. Kde je chyba? TZ navrhuje něco projíždět a já si toho nevšiml? Přiznávám, že nevím. Tohle by pak spíš sedělo na ČB v celou a ne v půl, neb možnost střídavě vyosit Křemži. ??? Jak možnost vyosení souvisí s půl a celou? K 220 se nechci moc vyjadřovat, osobákově ji znám jen velmi málo. Spíš se mi to ale moc nezdá, ta frekvence je tam spíš roztroušená. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40355 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 17:41:16       K.A.F.: Takže zbývá ta „šturcová” varianta, té by snad nic bránit nemuselo, akorát by se musely koleje dost hodně vyosit, což by ale mělo i pro 100 km/h vyjít. Hroch: To by snad nemusel být problém, obdobné opatření už ve zbylých dvou směrech (Pr - Raž - Pu a Raž - Pro - Pu) je. Mibl #1267: Nemám větších námitek. Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 40359 Registrován: 4-2003 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 18:24:00       Mibl: Abych to shrnul, tak je k tomu vlastně potřeba „jen” následující: 1. Osobáky do Babin předělat na rychlíky/Sp. 2. Osobáky do Protivína předělat na rychlíky do Písku (a o úsek Pr - Pí navýšit u většiny vlkm - dvouhodina, ale něco by se asi ušetřilo ze stávajících motůrků, co tam jezdí). 3. Nově zavést osobáky Strakonice - Písek (navýšit vlkm - dvouhodina). 4. Nově zavést osobáky Ražice - Protivín (navýšit vlkm - dvouhodina). 5. Mezi Putimí a Pískem zřídit oddílová návěstidla AHr. 6. Nezastavovat v Milenovicích. 7a. Nově zavést osobáky Číčenice - ČB (dvouhodina?). nebo 7b. Nezastavovat. (Jen v rychlosti, takže to asi nebude úplný a přesný, mizím na Plečku...) Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1268 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 18:38:35       MZ: ??? Jak možnost vyosení souvisí s půl a celou? Při nulové symetrii: ČB ve 30 --> v Křemži jsou proti sobě jednu hodinu R x R a druhou hodinu Os x Os. Opět nulová symetrie: ČB v 00, v Křemži jsou proti sobě v cca 30 Os x R resp. R x Os, tedy možnost hýbat s Křemží trochu z času křižování na jednu a druhou stranu podle toho, jaká je hodina, tak abych mezi R a Os rozložil optimálně vatu. Vzhledem k tomu, že KÚ teď řeší jakýsi svůj systém, tak to vidím jako velmi nepravděpodobné. Tím myslíš tu budoucí krajskou parodii na IDS (tedy a lá SID)? Nebylo by nejlepší co nejdříve přijít s něčím, co bude řádově použitelnější, resp. bude to mít přínos pro většinu kraje. Já bych raději systém Brno a k rozumnému návrhu páteřních železničních linek v brněnském stylu jsme v západní části kraje už snad konečně dobrali. spíš bych to vytáhnul na co nejpozději na křižování navzájem na Hluboký (možnost vazby busů) a s rychlíky někde za Zliví. A při jejich vzájemné křižování v Nemanicích to do Zlivi proti prvnímu R nestihneš? Pokud to nevyjde, tak budou chybět jen desetiny minuty. nebo se pletu? Dlouhý obrat v ČB pak řešit např. projetím do Borovan, které by byly taky po 30 minutách (křižování v Nové Vsi v 15/45 by mělo vyjít) nebo někam jinam, kam by těch 30 minut mohlo mít smysl. Hroch: Plánujete nějaké tarifní vyrovnání (tj. jízdné mimo Písek platí i přes něj)? Jak už psal Martin, tohoto bych se nebál, to se tady na jihu tarifně upravit umí. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1269 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 19:02:27       MZ #40359: Pokud ty dvouhodiny bereš jako předpoklad pro spustitelnost systému s postupným zahušťováním na hodinu tak, jak by rostly vlkm, tak to celkem sedí. Přesto minimálně linku PI - ST je třeba mít co nejdříve po hodině (aspoň ve špičce, neb má řešit spojení dvou měst o celkovém počtu přes 50 tisíc obyvatel), což spolu R-190 + Os-201 bude tvořit 30 minut takt mezi těmito městy a zároveň to povede k PI i ST pouze v 00 a 30, a tedy možnosti vázat MHD na tyto časy a posun GVD o 30 minut nebude znamenat potřebu předělávat jízdní řády MHD. Přepnutí Plzně na 30 mj. generuje potřebu jezdit po 201 v celé délce po hodině nebo mít dlouhý obrat (>60 minut) v Táboře. Tedy časem další vlkm. A když už jsme u Tábora, tak by jednou ve vzdáleném budoucnu do námi navrženého GVD seděly i Sp Písek - Tábor s SJD 60 minut a vazbou do taktových uzlů v Písku (např. protažení Os ze Strakonic) i Táboře. Pokuds e vejdeme na tuto SJD, tak je otázkou už jen křižování s pomalejším segmentem, které se mi teď nechce kreslit. A co se týká těch vlkm, tak jsme pořád o dost níže než je navrženo v Projektu rozvoje kolejové dopravy a elektrické trakce v JčK a vystačíme jen s malými zásahy do infrastruktury. A ty tam navržené taktové uzly taky sedí, což je až s podivem v porovnání s tím, jaký modelový GVD jsem od zpracovatele projektu na vyžádání obdržel. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1270 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 19:19:09       A ještě jednou MZ #40359: ad 1) Ano, po Strakonice převést na Sp, dál to použít na osobáky (PI -) ST - Sušice. ad 2) Ty vlkm použiješ z těch motůrků, pokud bude něco chybět, tak jen málo. Na počet tras to cca sedí. ad 3) Ano, to je navýšení, které je ale nutností pokud nemá být pootavský IDS až na věky jen na papíru. ad 4) Nestojí nás to soupravu a snad ani fíru (záleželo by na obratech v Táboře a jak by to vyšlo vzhledem k případným povinným přestávkám) navíc. Jde jen o DC, trakci a navýšení údržby kvůli zvýšení kilometrických proběhů. Bus by nás stál navíc železo + řidiče, má nevýhodu v přestupu navíc a netvoří proložených 30 minut z Písku do Protivína. Nevýhoda vlaku je v podobě toho, že bus by případně mohl z Ražic jezdit v obrácené "půlhodině" jinam (Ražice - Štětice - Drahonice - ...) a zajel by přímo do obce Skály. ad 5) Neřekl by nám K.A.F. na kolik by ta úprava AHr přišla? Já už se na to sice před časem ptal po mailu, ale zapomněl. Přesto mám dojem, že jsou to relativně drobné. ad 6) Tady se bohužel nedá svítit. Bus linka Vodňany - Protivín - Písek bude muset jezdit tak jako tak (obsluha mezilehlých obcí), tak by se to snad dalo řešit. ad 7) Je to tak, to si ale promysli Ty. Já na Budějovicko nedohlídnu. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Spanihelf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 350 Registrován: 9-2007 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 19:26:15       Kdy by mohl vyjít návrh JŘ 2009 ? Červenec ? R 1590/1591 "Otava" PRAHA-SUŠICE 1.5.2008 S 050.003 a 050.029 buď na reko nebo do šrotu !!! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1271 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 19:41:22       Ještě poznámka k perónu v Číčenicích: Měl by být navržen tak, aby se při případném zdvojkolejnění trati z Číčenic do Protivína nemusel předělávat. Takže zbývá ta „šturcová” varianta, té by snad nic bránit nemuselo, akorát by se musely koleje dost hodně vyosit, což by ale mělo i pro 100 km/h vyjít. Nemyslím si, klidně by stačilo, aby se kolem severní hrany ostrovního nástupiště projelo napřed dvěma R do ČB a pak dvěma R z ČB a u druhé hrany by otáčel osobák ze 197. Problém by byl jen v případě, že bychom tu 197 chtěli tahat až do ČB, křižování sama se sebou u této jedné hrany, ale snad by to vzhledem k pokrácení JD vyšlo buď na zhlaví nebo díky drobné nesymetrii (v jednom smětru delší pobyt) by bylo možné ty vlaky křižovat na této jedné koleji. A v nejhorším ji cca uprostřed ostrovního nástupiště zaspojkovat do nejbližší liché. Kromě toho je otázkou, zda by si někdo nestavěl hlavu, že 100 km/h je málo (viz výhledy SUDOPu na modernizaci 190). (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 441 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 20:21:44       Mibl Os×Os bylo myšleno tak, že při CB 30 se nestíhá v Křemži 00 kříž dvou přípoje stíhajících Os od CB. Z hlediska Vašeho návrhu nezajímavé. Z mého obrázku (https://www.k-report.net/discus/nahledy/134338.jpg) nevyplývá jakýkoli problém na 194 mimo potřeby zrychlení do Kájova, resp. dočasně stravitelný pobyt v CK. Vodňany bych viděl jako velmi logický cíl vymetákobusu od Zlivi a tudídge problém s Dívčicemi vyřešen. Tahání extra vlaku do CB bych z hlediska náležitostí považoval za jednoznačnou nevýhodu, neboť jedno béčko navíc na R je minimální problém ve srovnání s extra Trojnohou (vlastně dvěma!) a fírama (čety už by snad mohly být zrušeny). Nicméně viz dále. Souhlasím - pokud vedení 3 Sp/R ve svazku s rozházeným zastavováním, tak asi 197 do CB nejtěsněji (druhou možnost jsem uváděl spíš pro úplnost). Ovšem spíš z technologických důvodů (klid zbraní v Číčenicích) a popř. rychlosti spojení CB - PT než na uzly - Volary sice vyjdou v půl (obracet za minutu dvě nebo zájezd do Stožce, neb stejně motor navíc, popř. ve dvouhodině je to fuk?), ale přípoje asi jedině autobusové (úsek Vimperk - Kájov je výborná zásobárna vlkm pro hodiny v údolích). Technologie je v takovém případě úplně jednoduchá: R-200 odjede do CB někdy kolem 50 a něco, Sp-197 z CB přijede v 57, R-190 do CB odjede v 57-58, Sp-197 od PT přijede v 00, ihned vzápětí odjede do PT Sp-197 z Budějovic (křížem), za 3 minuty vjíždí R-190 směr Plzeň a ihned po jeho zastavení (byť klidně dříve, tohle cca vychází na obrat) jede Sp-197 do CB, načež chvíli poté jede ještě R do Písku (Zdic). Týnská lokálka buď do šturcu nebo možná lépe (rychlejší přestupy) hned před barák, pročež ty šturcy můžou být volné pro večerní odstavování souprav a není třeba vůbec žádná další rekonstrukce Číčenic (ani ničeho jiného po trati) mimo dvou obousměrných cedulí "Místo zastavení" mezi 1/3 (malinko západněji) a 2/4 (malinko východněji) SK (popř. praporkáře). Pokud se vykašleme na Záblatíčko a Zbudov tak všechno staví Číčenice a severka, navíc R-190 Zliv, Sp-197 Hluboká, R-200 Dívčice. Nevyjde spojení Hluboká - západ (mimo 197), ale to je asi zanedbatelné a navíc vidím beztak potřebu toho busu do Zlivi a dále. Ústupovou variantou je zachování Os, pak asi beze změny až na to, že R-200 a R-190 nikde nestaví, zatímco Sp (Os) - 197 staví (skoro) všechno. Nevadí, neboť CB stejně nestíhá a kříže Hluboká by měly vyjít - nicméně první možnost bych viděl jako mnohem lepší, protože navíc zrychluje cestování z míst na 190 do CB a je podle mě projednatelnější ("jé, budou u nás stavět rychlíky!") a navíc kapacita kvůli Zlivi. K "přechodovému" GVD na 200 nevidím moc důvod, na 194 mi až tak nevadí hlavně proto, že ji chápu tvrdě "šturcově" v Kájově (čímž nevylučuji víkendové turistické vlaky, ale bez jakýchkoli systémových vazeb) a předpokládám, že autobusy už se nějak vykřižují při libovolné časové poloze, takže žádné cyklické vazby. Mibl + MZ: Křemže - je lépe nechat ji na celé, neb zde by se patrně navazoval dost velký systém busů, tak ať je možné tak činit co nejtěsněji. V CB to vychází na prostřídání "Os-194 před IC-196" (model 2+2 h rychle Praha - CK / Rybník-něco) a "Os-196 před IC-194" (vlaky na 196 zastavují stejně a de facto končí v Kameňáku). V CB tedy vždy krátký přestup (pro Díry, hlavní frekvence si obvykle vybere přímý vlak, popř. přestup na rychlík) a "tak akorát" přepřah. To návěstidlo u zapojení ranžíru jižně od depa by mělo stačit. Problém je nevyjité "křižování" v Kájově a tedy pobyt Os či R v Krumlově, ale to je řešitelné poměrně malým (cca 3-4 minuty) zrychlením z Křemže, beztak nutným, a ZZ, beztak nutným. 198 - Nejde to ani s DB 612 bez vaty a bez pobytů ani v jednom úseku (resp. JD do Čkyně je přesně 30 minut, Vimperk - Volary 58 minut ale minimum stavění a nesmí křižovat), asi ještě dlouho to nepůjde jinak než Volyně - Bohumilice. Nad Vimperkem zrušit, několik párů o víkendu stačí - bus by jel mnohem lépe. Postupné spouštění: Spíš bych mimo špičku končil R-200 v Číčenicích, než jezdil pořád ve dvouhodině, a postupně některé z nich prodlužoval. Pozor ale potom na zastávky, musel by stavět R-190 i Dívčice, ale tím jsou v pytli vazby tam, resp. musely by zpočátku být širší, takže zase budoucí kvedlání... Raději spustit to rovnou v hodinách (možná mimo Sp-197, ale půlminutový obrat :-D by stejně generoval motor navíc), popř. se nebát rušit okrajové tratě. Nejsnadnější terč by pro začátek mohly být ty ražické zájezdy. 201 - Nevidím žádný důvod pro dva segmenty. SJD 60 se stihne leda desirem bez vaty s max. 2 zastaveními při naprosto nereálně těsném odjezdu z TA i PI, celková frekvence dost malá a kapacita taky. Prostě škoda že nevyšel TA 00 od CB, a holt do PI na nulu a dále na přípoj R-190. Zlivský: Hradlo Písek - Putim není třeba. Pokud pojede R-200 z Písku těsně, pak za 5 minut může jet 0s-201 do Ražic kam přijede asi 2 minuty před R-190 (pokud pojede v Číčenicích viz výše). R-200 úplně v klidu stíhá Dívčice (a dokonce by nemuselo být vyloučené ty vlaky do Putimi prohodit, Protivín zastávka pak staví R-190). P.S.: Ty těsné nepřípoje typu 197 - Jihlava jsou samozřejmě řešeny v Budějovicích (neodpustím si paralelu s vlaky do Konstanz a St. Gallen ve Winterthuru). Petr Vlček: Ale jo, ale jde o to, že ty služební cesty se obvykle nesejdou v jednom vlaku a tak je to prostě na taxík k nejbližšímu nádraží. A pokud je zároveň třeba pospíchat (popř. zajistit vaty), tak tam stavět stylem "dyž to stejně jede kolem" není dobrý nápad. (Příspěvek byl editován uživatelem Tomáš Záruba.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1272 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 21:14:57       Os×Os bylo myšleno tak, že při CB 30 se nestíhá v Křemži 00 kříž dvou přípoje stíhajících Os od CB. Přípojem je předpokládám myšlena rychlá Praha, vše ostatní snad s výjimkou Os-196 a Sp-197 by vyjít mělo. K "přechodovému" GVD na 200 nevidím moc důvod Já do jisté míry ano, jedná se periferní (= z pohledu samosprávy nezajímavé) části krajů. Spojení je i tak pomalé. Je nutná dohoda 3 objednavatelů. Lépe to mít v přechodové formě spuštěné co nejdříve a pak jednou od Čimelic na sever přepnout. 197 nad Prachaticemi asi zatím ve dvouhodině, což umožňuje závlek někam (Stožec, možná by se stihlo i Nové Údolí nebo Lenora). Hradlo Písek - Putim není třeba. Ani pro vatu? 198: Díky. O té jen ZTO nejsem přesvědčen. Kde pak vezmeme motor na ježdění o víkendu, resp. případné celodenní ježdění v zimní sezóně (argument, že v kladiva toho jinde jezdí více a tedy na víkend vezmeme odtamtud nefunguje)? Stíháme aspoň v rámci dlouhého obratu zajet na Kubovku? 201: 3 páry Sp zmiňuje krajská koncepce, tak mě zajímalo, zda by se to dalo procpat, ale je pravda, že na takovéto trati to na 2 vrstvy není. Týnská lokálka buď do šturcu nebo možná lépe (rychlejší přestupy) hned před barák Jaká je šance, že by po odjetí v cca 02 stihla dojet do Týna, otočit a přijet v cca 58? Hlavní přípoje, tedy na Vodňany, Protivín zast., Strakonice + Plzeň a případně i vedlejší na ČB a na Písek by to stíhalo. Jinak to holt nechat celodenně ve dvouhodině, jakožto doplňkové spojení Týna na západ. Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1273 Registrován: 6-2005 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 21:23:20       Drobná oprava: Hradlo Písek - Putim není třeba. Pokud pojede R-200 z Písku těsně, pak za 5 minut může jet 0s-201 do Ražic kam přijede asi 2 minuty před R-190 To není Os-201 ale Os PI - ST (- Sušice) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. Tomáš_záruba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 442 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 09. března 2008 - 23:06:02       192: Na první pohled jen těsně, avšak uvědomme si, že je třeba vázat na R-190, takže Číčenice minimálně 55-05, což se na obrat v Týně stíhá jen s Desirem za předpokladu, že na trati bude Vkonst. 80 km/h (pak je to s vatou 10%). Na současné infrastruktuře jen s projetím 2 zastávek bez vaty a s velmi krátkými obraty (popř. malinko delšími obraty než cca 1,5-2 minuty, ale zast. na znamení), při odstranění TONTR za Temelínem pak s akceptovatelnou vatou - ale jen jako přípoj na Sp-197, tedy systémově nesprávně). Kapacitu by však mohlo řešit spojování jednotek a přímá jízda do CB, ale to už jsme u cesťáků a desir a tak. Nicméně je to střednědobě sledovatelná možnost. 201: Hehe, 3 páry Sp - já říkal, že nemá cenu to číst. :-D Patrně někdo viděl ty zbytky Junáka, vycucal si z prstu koeficient 3, a jedenkrát tři jsou tři, takže buch do koncepce 3 páry Sp. :-)) Procpat to samozřejmě nejde bez dost zásadních dopadů do taktu a Os vůbec, to prostě nemá cenu. Písek - Strakonice: Jasně. Já si v hlavě spojil Os-201 a Os-185. Protože TA 30, tak holt prozatím PI 00, tj. na přípoj R-190 a tudíž bez vlaku ve směru 200 = hradlo netřeba. Ve 30 z Písku tedy Os-185, a potřeba hradla tedy podle toho, jak vyjde přesné řešení R-200 (podle 190) a Os-185 (podle Babin). Nicméně vzhledem k tomu, že TA 00 by se hodil do jen mírně zrychlené 224ky podle Cerekve, vkrádá se myšlenka posunout R-220 o půl hodiny oproti návrhu KAF - jenže to má nepěkné dopady na 221 i v Budějovicích, takže bych to radši řešil výhledem na zrychlení 201 na cca 80-100 km/h (s redukovaným zastavováním, novým vozidlem a popř. dle potřeby výhybnou by pak snad ten průměr lehce přes 60 měl být sjezditelný). 198: Tohle jedna z nejhorších tratí, pokud jde o takt - vzhledem k tomu, že se tu hodně špatně chytá (bez zrychlení) nějaké křižování, je třeba na uzel Volary zapomenout, je to extrémně pomalé. Navíc poloha sídel... to je prostě na autobus, a otázka zní jestli dokonce ne i v sezóně. Nicméně řekněme že z důvodů "nárazová kapacita, nejvyšší bod sítě, ekologie, tradice a takový ty věci" v sezónně ano. Kde se vezmou motory (které by jinak byly třeba furt)? Řešení se mi zdá dost jednoduché: V období, kdy nad Vimperkem hrozí kapacitní problémy a je tedy třeba (asi ve dvouhodině, ale až do NÚ?) posilovat busy vlakem, je stejná situace na 194. Takže tam se nahradí motorákospřažení klasikou (ta se vezme třeba po jednom voze z méně vytížených R-220), a motoráků je dost na víkendové posily celých jižních Čech. Mzitka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 869 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 10. března 2008 - 07:16:55       T_Z, Mibl - dotaz - je možné s někým takto řešit Karlovarský kraj? Znáte někoho kdo by mi s tímto pomohl? Zdejší IDOK je paskvil všech paskvilů.......... Díky předem za info. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1274 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 10. března 2008 - 10:06:18       T.Z.: 192: Před časem se v některé vedlejší diskusi dospělo k závěru, že pokud má mít 192 šanci, tak ji musí naplnit i lidé z Týna a ne jen cestující z vesnic po trati. A zároveň z toho vylezlo, že vazba na ČB je v nejhorším obětovatelná, neb pro Týn má trať smysl jen když zajistí spojení na Plzeň a na 197. Otázka, je zda by nepřípoj na ČB byl politicky průstřelný, osobně si myslím, že spíše ne a tedy na dlouho dvouhodina a jednou snad zkrácení JD a zahuštění na hodinu. Mimochodem na znamení se tam staví už teď. 197: Pokud bychom zkrátili JD Strunkovice - Číčenice o 2 minuty a měli tabulky "místo zastavení" v Číčenicích, tak pokud uvažuju správně krátíme pobyt R-190 na přijatelné 2 minuty a zároveň stíháme otáčet motor. Je má úvaha správná? Nevěděl by někdo, kde je hranice údržbového pásma (nebo jak se to jmenuje) při případném zvýšení rychlosti? Tím zároveň nenecháme R-190 tak dlouho stát v Číčenicích a ušetřené 2 minuty by bylo možné případně použít na jedno další zastavení mezi Č. a ČB (To by zas bylo ve vlaku řečí typu: To je rychlík a staví to každou chvíli :-)). 201: Jo tak nějak to bude, přesto potřebu něčeho rychlejšího než současné Os vidíte i Vy. Jedná se o spojnici pootavské a táborské aglomerace a JD 1:20 z Písku do Tábora je dost bída a vítězí auta. Rychlíkové busy to jedou cca 55 minut, tedy do uzlu je lze vázat jen na jednom z konců a na druhé straně to mít v případě protažení někam dál jen jako směrovou vazbu. Ale tomu případnému zavazbení busů stejně nevěřím. Horní 198: Od Volar bych ji nechal určitě do Lenory, kde by bylo možné vázat bus do Strážného a Passau. Třeba jen 2 páry denně. Současná neexistence spojení Jižní Čechy - Dolní Bavorsko, tedy dvou partnerských regionů, které se tím partnerstvím chlubí, je podle mě ostudou. Ve Vimperku nám stejně vyjde dlouhý obrat, tak by se zajetí na Kubovku snad stíhalo v rámci něho. A doplnit to busy Lenora - Zátoň - Horní Vltavice - Kubova Huť - Korkusova Huť - Solná Lhota - Vimperk, aut. nádr. - Vimperk, žel. st. Jsme na cca 25 km, což si asi koleduje o nepřípoj na jedné z železničních stran, což není dobře. I když jaké jsou polohy vlaků ... Vimperk 35 příjezd/25 odjezd a Lenora 15 odjezd/45 příjezd. 25 km, 40 minut. No nevím, nevím. S busy v takovéto horské oblasti nemám mnoho zkušeností. Pokud na 198 ty uzly vyšly, tak řešení na léto je jednoduché, propojit ty dva končící systémy skrz a byli bychom na stejném počtu vozidel. Co by se nahrazením vlaku busy i v letní sezóně zhoršilo by byla dostupnost Boubína, jednoho z nejvýznamnějších turistických cílů v této oblasti. Dost lidí vystoupí na Kubovce a pak schází třeba do Zátoně. Co nám ještě může zlobit je spojení z Plzně do Volar (i dnes jezdí větší skupiny z Prahy přes Plzeň a Strakonice), neb dvouhodiny Plzeň - ST se nemusí sejít s ještě dlouho dost pravděpodobnou dvouhodinou PT - Volary, jejíž poloha nepoplyne z dálkové, ale z toho, jak vyjde ZDO nad Prachaticemi. Praha - Volary ale bude rychlejší 200 a případně po 220 (Praha - Číčenice SJD 2:30 oběma směry, přes Plzeň to rychlejší než 2:30 stejně nebude, takže už z Prahy nebude důvod jezdit přes Plzeň, ale pořád tu máme celý Plzeňský kraj). Os-185: Ve 30 z Písku tedy Os-185, a potřeba hradla tedy podle toho, jak vyjde přesné řešení R-200 (podle 190) a Os-185 (podle Babin). Nezapomínat, že tyto tvoří nulu ve ST a tedy tam z Ražic (kde jsme proti R-190) musíme stihnout dojet. Mimochodem, uvažuju správně, že 185 je zlomená v Sušici? (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.) Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou.