Autor |
Příspěvek |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 45191 Registrován: 4-2003
| Odesláno Úterý, 07. října 2008 - 13:08:26 |
|
Nevím, zda to tu už nezaznělo (ne vše jsem schopen stíhat přečíst... ), ale takový průjezd (X - Libeň - Masna - Dejvice - Y) by mohl zajistit celkem pohodlné přípoje od dálkových vlaků na letiště.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Peva
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 869 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 19:20:31 |
|
Ad Orky 541 resp. Bručoun 739: Excel 070 vypadá zajímavě, hlásím ale dvě odstranitelné chyby: 1. v Turnově jezdíte do/z prázdného nádraží (celá 030 a 041 je poskládána na Turnov v X:3X) - případný R do Tanvaldu by tak vystál v Turnově důlek, v Boleslavi k tomu zase nepasuje R Rbk - Kolín. Na druhou stranu uznávám, že vám vyšly Všetaty v 00 (ale rychlíky na 072 v 00 Všetatama být nemohou, protože by ztratily přípoje na trať 230 v Kolíně). Nebo to byl pokus bez ohledu na okolí? Pokud s tím trošku hnu, abych to napasoval na (doufám) dlouhodobě stabilní JŘ v severovýchoních Čechách (030, 040, 041) tak mi z toho vyjde GVD, jehož základ (rameno Praha - Tanvald) vidíte v GVD 2008/9. Ty Sp Praha - Neratovice - zastávkově do MBměsta půlící takt tanvaldů na hodinu tam pravda chybí (1. přípražská 070 bez zastávkových Os u objednatelů neprošla, 2. finanční možnosti objednatelů nejsou neomezené) a do systému 1h zastávkových Os + 2h R Tanvald už se Sp nevejdou (leda by hodina měla asi 64 minut :-)) Ale počítám s nimi, do MB hl.n. by Sp dorazil přesně k osobáku Nymburk - MBh (pak se stačí rozmyslet, co pojede do MBm a co do Turnova). Možnosti, jak dostat na omezující úsek Čakovice - Neratovice 8 vlaků za hodinu jsou dvě: 1. přesvědčit objednatele, že zastávkové vlaky tam nemají co dělat, pak lze na současné infrastruktuře provozovat 1h takt R/Sp Praha - Nera - MB - Tanvald/MBm a 1h takt Sp Praha - Nera - Všetaty - ? a v přípražském úseku vznikne půlhodina rychlejších vlaků 2. postavit dvojkolejnou vložku Čakovice - Hovorčovice, potom lze pa přípražský úsek napasovat 1h R/Sp + 1h zastávkových Os.
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 512 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 19:33:38 |
|
3. křižovat R v Měšicích, což se trefí do uzlu Praze. Pak lze teoreticky, byť krajně nestabilně, jezdit i s Os i v půlhodině, byť už by se muselo za Čakovicema dost projíždět - řekněme tedy do Čakovic. Jenže když "nejde" zrychlit aby se stihlo Hradiště - ale to nic, mě si nevšímejte... |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4894 Registrován: 8-2004
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 20:17:29 |
|
Peva: Možnosti, jak dostat na omezující úsek Čakovice - Neratovice 8 vlaků za hodinu jsou dvě Těch možností je víc.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Peva
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 870 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 22:32:58 |
|
Ad Hroch: Jasně, když nebudu brát ohledy na okolí a budu se tvářit jako že se jedná o trať bez jakýchkoli vazeb tak budiž (prosím stále nezapomínat na trať 231, ze Skal do Vysočan jsou tři koleje, ne 4 - obzvláště jestli na nich někdo zbuduje Rajskou ohradu). Samozřejmě možnosti typu "nejdříve jede na blok 6 vlaků tam a pak na blok 6 vlaků zpět" neuvažuji. Spíš jsem měl napsat "4+4 vlaky v XX minutovém taktu"... Určitě někoho z vás napadne nasadit svižnější vozidla (rozjezdy, kW/t), správně, avšak také berte na zřetel, že se plánuje výstavba minimálně zastávky Praha - Kbely II, Třeboradice, Měšice obec (i když ta nahradí stávající stanici) a zast. Neratovice jih. Takže dnešní jízdní doby s 854 berte jako takovou simulaci stavu, kdy desýra na Os zastavují ještě na několika dalších místech než se zastavuje dnes. Ad Tomáš Z. Dobrá, ale k tomu musí na rychlík vyrazit něco svižnějšího a k tomu ještě musí mít infrastrukturnící trať v ideálním stavu (moc ti tam na intervaly nezbylo, spíš to bylo o nulách . Já bych raději tu druhou kolej z Čakovic (aspoň bude to pokračování VRT taky dvojkolejné )
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 515 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 22:48:31 |
|
Pokračování VRT přijede od Úžic, aby to mohlo přiletět 120-160 km/h až k perónům v Nera. :-)) Ba ne, ale myslím že se to připojí až někde u Kojetic a na dnešní trase zbyde leda tak regionálka po Měšice s občasným prodloužením "pro cesty ven". Teda pokud se jistý bláznivý motýl podaří udržet s trojitým napojením letiště (asi pro zichr, kdyby jedna guma praskla :-))) v patřičných mezích, což jak možná tušíš je právě teď předmětem třeskutého humoru u mnoha zasvěcených. Jinak já myslel prostě údržbu stávající 070 jinak než jako ve Zdětíně ;-) a DOZZ = odstranění 80tek, kvazinulové intervaly (třeba se po jistých umňoukaných událostech vrátíme k RZZ s dálkovým rozhraním ;-) ) a třeba i na části trati 100 km/h vzniklé podbitím, nebo aspoň větší převýšení kolem býv. Stránova a homogenních 90 km/h od Neratovic skrz Všetaty až před Bakov město mimo dvou oblouků, nebo tak něco. Svižnější vozidla, tak to nic proti. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4898 Registrován: 8-2004
| Odesláno Sobota, 11. října 2008 - 22:54:14 |
|
Peva: Tak takové s prominutím hovadiny jako 6 vlaků na blok neberu v potaz.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 784 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 00:08:23 |
|
Peva: ad 070 "Nebo to byl pokus bez ohledu na okolí?" V první řadě je to jen hříčka, protože úplné odstřelení Os ve prospěch rychlejších vlaků není v království Ropidu moc pravděpodobné. (Přijde mi, že nadbíhání menšinovým cestujícím a ignorování většinových je v Praze naprosto typické, ale to je zase jiná debata.) V druhé řadě si myslím, že by rychlíky na 070 měly být v hodinovém taktu, a ne v dvouhodinovém. Dvouhodinový takt z těchto končin do Prahy není konkurenceschopný. V třetí řadě si myslím, že by ty rychlíky měly mít co nejkratší jízdní dobu. Pokud si můžu vybrat, tak upřednostním zkrácení JD o 15 minut před těsnými přípoji. Tím nijak nechci říct, že nahozené schéma je jediné možné. Ale pravděpodobně je buď jedno z nejrychlejších, nebo dokonce úplně nejrychlejší. Ve čtvrté řadě stávající taktové schéma nemusí být navěky. Třeba na 200 bude od příštího GVD razantní změna. Pokud vezmu existenci R na 200 jako nezměnitelný fakt, tak jde o změnu k lepšímu. Například je otázka, jak moc je vazba 072-230 potřebná, a kolik ji využívá lidí. Možná by se při nadstandardně podrobném průzkumu zjistilo, že většina přestupujících jezdí štreku Poběbrady-Kutná Hora, nebo Nymburk-Čáslav. K tomu ale nepotřebuju nutně vazbu dvou rychlíků. Nic takového se bohužel asi, protože tak podrobné průzkumy se myslím nedělají. Kdyby o potřebnosti a nepotřebnosti vazeb rozhodovaly nějaké "člověko-km", možná by taktové schéma vypadalo úplně jinak. "Možnosti, jak dostat na omezující úsek Čakovice - Neratovice 8 vlaků za hodinu jsou dvě:" Nejsem si jistý, zda příspěvku rozumím správně. Podle mě jde na většinu jednokolejek nacpat do jedné hodiny maximálně dva taktové vlaky tam a dva zpět. Vyšší počet už příliš snižuje rychlost vlaků. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1904 Registrován: 6-2005
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 10:47:52 |
|
Reakce na MZ a TZ odvedle: MZ: V současných Budějcích systémově přepřahat ve skupinách v sudou a odebírat a dobírat vozy od Prahy na Linec a zpět je podle mě sebevražda. Pokud by byla zadrátovaná 240 a jezdilo se na R-190 a R-225 s řidičákama, tak by to byla jiná. Podobně si umím představit Vídeň ostře otáčející s řidičákem či vozenou jednotkou. Pak už budeš narážet jen na počet hran a kolizní cesty na jižním zhlaví. Sám jsi před časem tvrdil, že v současné stanici rozumně nejde provážet část soupravy od Prahy do Krumlova. Schema "nových" Budějic je zde (http://www.4-koridor.cz/index.php?t=builds&n=stavba-clanky-dokume nty-52&ofr=15) a nemám pocit, že by to situaci z hlediska přeprahu a dobírání vozů od Lince do Prahy výrazně zlepšilo, ale rád se nechám poučit o opaku. K Rybníku: Buď je třeba na 196 mít aspoň 4h takt ale lépe 2h takt rychlých mezinárodních vlaků, což se ale velmi velmi pravděpodobně mezinárodní frekvencí nenaplní, nebo se na to vybodnout a za dohody kraje a MD to zjednovrstvit a "dálkovku" stavět více a osobáky zase méně, tedy cca jižní zast., Kameňák, Velešín městys, asi i Velešín (se zavazbenými busy) a jistě Kaplice (opět busy). Křižovat se bude nejspíše v Rybníku a pak zastavování mezi Kaplicí a Rybníkem záleží na tom, jak bude volná jízdní doba (= proč nezastavit, když to ničemu nevadí a ti mezinárodní by si to stejně odstáli jinde). Tedy to pojmout jako páteř regionálky a nehrát si na mezinárodní nezastavující EC. Co ale pak na rakouské straně? Z Rybníku se kříže v Lungitzu nestíhají a zbývá tedy Pregarten nebo něco mezi. O tom, že Rakušák bude chtít vozit ve dvouhodině po Summerauer Bahn EC, dost pochybuju, neb nebudou cestující a s ohledem na očekávaný nárůst regionálky u Lince by už nezbyla kapacita pro nákladní dopravu. Tedy minimálně do doby než se to tam zdvojkolejní to na EC do Prahy ve dvouhodině nevypadá. Dalším z argumentů, proč případně v ČB nepřepřahat, je výhoda odjezdu v nějakých ss:02 a tedy možnost jet s případným Sp do Krumlova v cca ss:07 a chytat kříže v Křemži s protijedoucím Os. Osobně to zatím vidím na poměrně dost otázek a málo odpovědí. A možná by bylo nejlepší se na přímé vlaky z Prahy vykašlat, od Rakušáka kromě Taurusů najmout i Shuttly (včetně řidičáků) a točit to v Budějcích ostře. A výhledově to vozit nějakou elektrickou třívozovou jednotkou. TZ: Skupiny ve 30 jsme si už snad vysvětlili :-). Případná volná esa mají z vnitro pohledu vhodnější uplacírování než zrovna na 196. Namátkou - PlCh: vložím jedno eso a dostanu 2 plecháče - R-230 jezdící celodenně po hodině; - R-010/260, ale tam by to chtělo 362 a našly by se další.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 185 Registrován: 9-2007
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 11:33:48 |
|
Mibl: tuhle jsem se štrachal nabídkou mezinárodní Fernverkehr Německo-Rakousko a zjistil jsem zajímavou věc: EC z Mnichova do Klagenfurtu suplujou od Salzburgu do Klagenfurtu regionálku (= staví jako REx), v úseku Mnichov-Salzburg pak jedou už klasicky s minimem zastavení (takt s vlaky Salzburg-Frnakfurt). => rakušák by podle mého neměl problém nazívat potencionální vlaky Praha-Linz, který by na 196/141ÖBB zastavovali jako dnešní Sp/ER honosně EC. Pro ně je stejně EC jenom obyčejný rychlík. |
Martin_zlivský
Moderátor
Číslo příspěvku: 45265 Registrován: 4-2003
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 13:52:42 |
|
Mibl: Souhlasím, že ten přepřah (především to dobírání nebo odebírání vozů), nemusí být snadný. Ale řešitelné to je. Spíš aby se to pak srovnalo s tou 194 (není nad modernizaci jako tu právě proběhlou...). Ale taky záleží, kdy přijedeš od severu, jak postavíš soupravu a obraty. Schema "nových" Budějic je zde a nemám pocit, že by to situaci z hlediska přeprahu a dobírání vozů od Lince do Prahy výrazně zlepšilo, ale rád se nechám poučit o opaku. Jižní zhlaví beze změny a severní změněný k horšímu. Ta ubraná spojka je daní za delší koleje, nebo jen „úspora“? Pokud by ale aspoň jedna z kolejí v prostoru současné myčky byla použitelná pro přestavování souprav, byl by to pokrok. Ale jinak to moc lákavě nevypadá. Co třeba spojky mezi staničními kolejemi?? I na současné krátké koleje se často cpou i čtyři soupravy... Tomu schématu ale moc nevěřím, např. v prostoru spěšnin neodpovídá ani současný stav, kusý koleje tam chybí úplně. Pokud je to myšleno vážně, tak ať se do toho za cenu rovratu dopravy na docela dlouho radši nevrtá vůbec a k býv. stavědlu 7 se akorát přidá vexle z pražský do plzeňský.
Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz
|
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 521 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 19:57:42 |
|
Mibl: Tak v zásadě souhlas, asi i s těma mašinama, byl to jen takový noční nápad. Až na to, že na R-260 bych rád viděl TIS, protože by je podstatně urychlil (= bylo by to opravdu atraktivní i pro Blansko), kapacitně je to ideál a možná by to po úplném dokončení (tj. hlavně UnO-Choceň) zvládal kolem 2:30, tj. na 5-6 jednotek (při ostřejších obratech). :-) Ke 196 - teď bude zajímavé zjistit, jak se zrychlí podle nových rychlostníků (já bych to musel někde vyhrabat, na což nemám čas), tj. jestli by se těsným odjezdem z CB nestíhal i při přepřahu v Rybníku kříž ve Dvořišti (Summerau?!). Rakušák má dost rozumu aby měl ÖBB Traktion pro celý holding a tak by snad neměl problém pobyty typu 1:50 nějak provázat s náklady, Lv do Dvořiště by se snad nezbláznilo. Co se týká metody "pouze Shuple", jsem skeptik - vidím to tak, že zejména přes léto jede mezinárodka většinou až/už do/z Prahy, a pře zimu je to úplně jedno. Letošní rok jsem měl mnoho možností to pozorovat. A právě v mezinárodně mrtvé zimě by mohlo pomoci ježdění na Lipno (tj. přestup pouze v Rybníku). |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1456 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 12. října 2008 - 21:27:26 |
|
Jak moc by bylo pro Rakušáky atraktivní propojení Sp 196/199 (vazby Linz-Gmünd apod.) s nejrychlejší možnou úvratí v ČB? |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1082 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 02:32:09 |
|
Iii: myslím si, že hodně málo atraktivní. Přece jenom, Gmünd je v podstatě jenom městečko, a spojovat to takto přes jiný stát, to asi fakt ne. I v nějakém prospektu o gmündských úzkokolejkách bylo něco o autobusové lince z Lince myslím do Weitry, která, i kdyby vedla až do Gmündu, tak povede kratší trasou než vlak Linz - ČB - Gmünd, a navíc - těžko taková relace sama o sobě slušně naplní vlak, jestli vůbec ten autobus, ale to bych už jen hádal. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1910 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 09:07:09 |
|
Iiii: Pokud 199 sedne podle mých úvah a 196 bude jezdit v ČB do stejných skupin, tak bude k dispozici cca 5-7 minutový přestup. To těm pár rakouským "šotoušům" (masové využití nepředpokládám) musí bohatě stačit. ad MZ ke schematu ČB: Tak se holt poptáme K.A.F., zda to platí. TZ: On i ostrý obrat esa v Rybníku znamená nárůst turnusové potřeby o 1 eso, tedy nic moc. Naproti tomu Taurusy budeme mít od prosince k mání v počtu 3 kusů (1 dálkovka + 2 regionálka) a tedy by se asi dal přežít i dvouhodinový obrat Taurusu v ČB. K dobírání vozů: Na 220 předpokládám dvouvrstvou dálkovku (tedy spuštění Ex/EC se SJD 2 hodiny) až po dokončení Nemanice - Ševětín, zatímco nějaké systémové řešení 196 (ale i 195) bych považoval za vhodnější dříve. A tedy to bez dobírání vozů nejspíše nepůjde.
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.3
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 19:20:55 |
|
ČB (severní zhlaví) ze schémátka v zásadě platí. V ČB se řeší v zásadě tři věci: rekonstrukce nástupišť (doplnění výtahů, výška 55cm), rekonstrukce zcela vyžilých výhybek na severním zhlaví a zvýšení počtu vlaků jedoucích k býv. stavědlu 7 horem (ne přes přejezdy). Víc se od toho čekat nedá. Dvojitá kolejová spoka měři 80 metrů. Když budou mít nástupiště (až na jednu třísetmetrovou výjimku) 205 - 260 metrů, tak by ty rozdělené zbytky kolejí nebyly ani pro tři vozy s mašinou. Návrh Budějic vychází z toho, že si ČD měly postavit odstavné kolejiště s myčkou u depa. To je teď podle všeho pasé, aniž by bylo nějaké použitelné náhradní řešení... |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 193 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 20:48:43 |
|
Ad T. Záruba z "GVD obecně": TZ: V podstatě s Vámi souhlasím, že kategorie R a EC/IC by se měli pomalu začít sjednocovat, ale tak jak jste řekl na konci- nakupováním (nebo i rekonstrukcí) vozů, ne tím, že budeme z posledních kvalitních spojů dělat "koženkové expresy", jak to zatím praktikují ČD. Bohužel chápu nedostatek vozů i vidím, že jistá snaha o zkvalitnění dopravy tam je, ale na můj vkus to už nestačí. Ale to už je jiná věc... To že je Němec guma a že má ve svém tarifním systému trochu zmatek je pravda. (viz nemožnosti koupit jízdenku na úsek uvnitř jakéhokoliv Verkehrverbundu v pokladně nebo automat mimo onen Verkehrverbund). Oni jsou na to ale už léta zvyklí a při jejich konzervativismu jim to docela vyhovuje. Co mě spíš štve je jakákoliv ignorance ze strany DB k Čechám. Myslím, že vyjímky v EC/IC mezi DD a Děčínem se nedočkáme, neboť to DB absolutně nezajímá, stejně jako je nezajímá zrychlení a zkvalitnění dopravy z Bavor do Plzně. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 793 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 21:31:56 |
|
"Není absolutně důvod, aby některé relace musely mít lepší komfort; toto je záležitost vozových tříd. Navíc to podstatně zjednodušuje provozní koncepty," "ježdění i na kratší vzdálenosti rychlíky je naprosto v pořádku - zastávkové vlaky jsou jen pro obsluhu toho, kde R nestaví. Řešením je dostatek rychlých spojů v onom "přeplněném" úseku" Souhlas. "No když je Ova v tejdnu na 50% tak to už je narvaný pěkně. I v takovým Ex521 "Směsný odpad" se člověk nezřídka ocitne z Prahy sám v kupé. Ten nával je 3 dny v týdnu, celkem jde o nějakých 6-8 vlaků za týden obousměrně." ... což se rozhodně nemá řešit celotýdenním zahuštěním taktu. Chtělo by to minimálně posilové vozy, nebo posilové vlaky v kvalitě, které se nebudou lidi štítit. Dokud bude monopol ČD, tak žádné řešení bohužel asi neexistuje. O něco systémovější řešení je vystřelit pendolína na mars (nebo aspoň do Brna). Pak by těch posilových vlaků nebo vozů mohlo být i méně, protože by byla větší kapacita základního taktu. |
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 39 Registrován: 5-2008
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 21:40:14 |
|
Budou v budoucnu někdy jezdit do ČR OBB Rail yet? |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4913 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 22:23:17 |
|
Louis: kategorie R a EC/IC by se měli pomalu začít sjednocovat Já zastávám názor, že to, čemu se dříve říkalo R, jezdí dnes pod označením EC/IC/Ex a taktéž to, co býval dříve Sp, je dnes R. Prostě nástupem "nadkategorie" SC (a převodem některých pravomocí na kraje) se význam těch ostatních kategorií posunul o jeden řád níže. Všimněme si také, že Sp jako takové už jsou dnes spíš výjimkou. Některé lidi to mate, některé dokonce s..e (ne mě), ale myslím, že systém to nenarušuje.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 794 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 22:55:07 |
|
systém to nenarušuje" ... pokud takový Sp nebo R jede alespoň o trochu rychleji než šnek. Tak třeba plánované odpolední posilové Sp Praha-Kladno (odjezd podle konečného návrhu GVD v xx,17 z Masny) by se měly jmenovat spíš "projíždějící pomalík", než spěšný vlak. 31 km za 51 minut, čili 36 km/h, to je fakt úctyhodný výkon. Myslím, že takový Sp bude pro železnici hodně špatná reklama. Zvlášť když dnešní Os v podobných časových polohách jezdí o nějakou tu minutku rychleji. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 526 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 23:07:23 |
|
Hroch: I to se dá říct, byť to neplatí vždy a všude. Základní problém je právě to, že kategorie "rychlík" se začala někdy v 90. letech nesmyslně "štěpit" na odpadní béčka (tehdy fakt humus, viz například regionální i "neprestižní" dálkové spoje ZSSK v březnu) a nová zjevení jako Bpee nebo zahraniční vozy ("IC/EC"). Bohužel místo aby se nové vozy za příplatek rozházely po stávajících rychlících (například jako "business" třída, tehdy by to docela odpovídalo), začaly se dělat nadvlaky. S tím ruku v ruce šla "potřeba" zastavovat ještě méně než R, "dyž je to ten ícé" i tam, kde to nemělo smysl, např. Brno - Havlíčkův Brod projíždějící ZR. No a relikty tohoto myšlení jsou vidět dodnes, byť naštěstí už téměř výhradně u TISu (nadosmrti mi nikdo nevymluví, že především díky úžasnému personálnímu obsazení MD a jeho externích spolupracovníků), jinak hlavně v šotofórech jako zde, kde to snad (už) škodu nenapáchá. Zkrátka kategorie (vrstvy) vlaků - z hlediska dopravního smyslu - jsou 4, ať už se komerčně nazývají jakkoli: Zastávková (smysl: obsluha malých sídel nebo výjimečně i větších tam, kde jako v CBR rychlíky nestaví z důvodu silně převažující poptávky ve velmi krátkém úseku) - mimo S-Bahn do budoucna dost skomírající (ovšem z hlediska busů prakticky jediná smysluplná mimo páteřní směry kde neexistuje kvalitní trať). Zrychlená - pásmové Os, nebo nějaké "nadřazené" systémy regionální dopravy, popř. špičkové posily. Sp vymírá možná proto, že ochota platit tuto vrstvu kraji je s ohledem na rozhodování z úrovně příliš blízké uřvaným obcím dost malá, byť se najdou výjimky. Spojovací - asi odpovídá dnešním "pomalíkům" na 260/010/270. Tady někde je základní smysl železniční dopravy mimo příměstskou - kapacitní spojení významnějších sídel, schopné časově (na kvalitních tratích) konkurovat IAD, tvoří buď páteř regionálního dopravního systému nebo počáteční/koncové (v případě méně zatížených nebo malého počtu přirozených bodů zastavení i střední) části linek dálkové dopravy. Tranzitní - po dané trati jede jen proto, že neexistuje rychlejší spojnice krajních bodů, pokud zde staví tak pouze ve velevýznamných místech nebo z nějakých speciálních důvodů (nedostatek kapacity pro více segmentů, potřeba přípoje právě když jede tranzitní linka a ne spojovací, daná situací někde na odbočné síti, a tak dále). Tvoří páteř dálkové dopravy v nejvýznamnějších směrech (až na výjimky ovšem vede na nutnost paralelně řešit i dálkovou obsluhu mezilehlých míst, tzv. "pomalíky"). Průšvih je, když se z nějakého šotouška vyvine "elita" a dostane se do nějaké funkce, kde může o něčem rozhodovat nebo aspoň škodit, a tento vnímá kategorii posledně uvedenou nesprávně jako "prestižnější provedení trojky", a začne vymýšlení nadvlaků a "předpisové řešení priority vlaků" podle kategorie a příplatky a já nevím co. Přitom v kategoriích 3 a 4 by měly být úplně stejné vozy typem i kvalitou, v některých případech i u dvojky. Jedině zastávková (nebo zrychlená v modelu "pásmový Os" nebo s ryze příměstskou funkcí) vrstva by nemusela splňovat některé kvalitativní nároky, zejména pohodlí, ale zase má nějaké jiné (nízkopodlažnost apod). Cokoli nad to mimo zvláštní vlaky je šotovina, nepochopení systému, křečovitá snaha o "marketingový tuning" nepovedeného kaufu a tak podobně, nebo v nejlepším případě vynucený kompromis například z kapacitních důvodů nebo že nejsou vozy nebo tak. Aspoň bych si to tak dovolil vidět. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 527 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 23:14:33 |
|
Bručoun: To je ale známka míry otřesnosti dané trati (kombinace ostudně nízké rychlosti, jednokolejnost, dlouhý bezvýhybnový úsek ještě k tomu se zastávkou v místě s 90 obyvateli, zabezpečení z roku raz dva,...), tady je asi každá rada drahá a každé řešení jen více či méně špatné, je-li požadovaná hustota spojů jaká je. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1107 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 23:22:48 |
|
Tomáš Záruba: příspěvek s těmi druhy vlaků má jistě co do sebe, jen bych doplnil, že ruku v ruce s kategorizací vlaků z hlediska dopravního smyslu jde nasazení vozidel adekvátních přepravním potřebám, tedy na zastávkové vlaky lehké ucelené jednotky s vysokým zrychlením apod. Jen jeden dotaz - co tedy s Pendoliny, když už tu jsou a sousední státy o jejich zajíždění na jejich území příliš zájem nemají, ale u nás způsobují degradaci jiných kategorií vlaků? |
Louis_de_mydlaque
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 194 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 23:40:40 |
|
TZ: Tohle rozškatulkování už mnohde funguje, le pavda je, že někde se hraje na nadkategorie, tudíž jsou kategorie 3 a 4 s příplatkem, nebo zvláštním tarifem (viz to prokleté Německo, nebo Itálie), jinde to jde téměř na jeden tarif (Rakousko-i když nevím, jestli není příplatek i za ÖIC/ÖEC). Více je těch zemí, co to tarifně oddělují, což je logický vývoj z kdysi všude rozšířených rychlíkových příplatků, ačkoliv dnes při snaze oslovit zákazníka, aby nechal auto v garáži a nechodil na letiště,ale na nádraží,je žádané zpřehlednění a zatraktivnění tarifu. Pak jsou země, které se snaží vrstvy dopr. obslužnosti nějak uspořádat a nejde jim se zbavit starých kategorií, k nimž uměle naklonovaly nové: viz Polsko, které oddělilo dálkovku od regionálky, přičemž část kaegorie 3 -tedy většina rychlíků- zůstává u "Przevozů Regionalnych". Nu a pak jsme tu my, kteří máme 7 uměle zklonovaných vlakových tříd, z toho minimálně 3 tam nemají co dělat a to: 1)Sp, jenž jak už tu bylo psáno je nahrazen R (kategorie 2) 2)Ex, které v podstatě v současné době nechápu. To je prostě pozůstatek starého kategorizování před tím, nž nám sem vpadli mimozemské klony v podobě EC/IC. Kdyby byl dostatek "lepších" vozů, tak už Expresy dávno nejezdí a jsou z nich IC/EC. 3)SC - dělat rychlovlak z něčeho, co dosahuje rychlostí regionálky v jiných zemích a kvalitativně je na úrovni EC/IC. Pravda však je, že s povinou rezervací získáváme garanci kvalitního cestování, ale i přesto je to pouze marketingově zprofanovaná kategorie |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 795 Registrován: 9-2007
| Odesláno Pondělí, 13. října 2008 - 23:49:51 |
|
"kombinace ostudně nízké rychlosti, jednokolejnost, dlouhý bezvýhybnový úsek ještě k tomu se zastávkou v místě s 90 obyvateli, zabezpečení z roku raz dva,...)," Rychlost není tak ostudná. Z Ruzyně do Hostivice převažuje TR 80 km/h. Hlavní problém se jmenuje interval postupných vjezdů v některých stanicích, který technicky vychází zhruba na 2:15 min., a SŽDC údajně požaduje zaokrouhlení na 3:00 min. Dále "nemožnost" křižování na Negrelláku z "modronáboženských" důvodů. Jeden z vlaků (nebo oba vlaky) by totiž musely opustit stanici na výstrahu, a musely by zpomalit, nebo zastavit "na širé trati" z dopravních důvodů. To by sice v praxi šlo vyjezdit, ale podle pravidel prý nelze. Když už opět vířím tuto tematiku, tak sem hodím mou poslední verzi ve které myslím, že dodržuju všechny technicky opodstatněné intervaly. Jízdní doby by nejspíš nebyly pro 714 ani 854+2x053, ale každá trochu nadupanější souprava by je měla stíhat. Část jízdních dob jsem si otestoval v praxi se stopkama v ruce. (Čtvrtminuty tam mám proto, abych si nemusel pamatovat, kde jsem co zaokrouhlil.) Křižování na negrelláku je myšleno takhle: 1. vlak z Buben na kralupskou kolej, krátké zastavení před vjezdem na Masnu, na zhlaví masny pak přejezd na kladenskou kolej. 2. vlak z Masny odjezd o 1 až 2 minuty později, než první vlak. Jízda po kladenské koleji negrelláku. 1 až 2 minuty předtím, než se rychlostí 40 km/h doplouží ke vjezdu Buben, naskočí volno (resp. vjezd odbočkou). |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 528 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 00:13:56 |
|
David: Já bych je nejradši viděl na R-010/260. Hodinovému taktu těchto vlaků by odpovídal jejich počet, a mohlo by se i uvažovat o půlhodinovém prokladu těchto R k EC, neboť by se dosáhlo velmi podobné JD jako má EC (aspoň na 260, na 010 by to asi o pár minut nevyšlo). Nebo když ne zahustění taktu, tak alespoň "nezdržování" v modelu "R dojíždí do Brna těsně před EC, z Prahy vypadne z opačné skupiny" nebo tak nějak. Jinak bude po stavbě R43/R35 železniční spojení z Prahy (či odjinud z Čech) do Blanska a Svitav do budoucna nekonkurenceschopné. Přitom takový půlhodinový pseudotakt, pokud by se pomocí úplného dokončení I.koridoru podařilo stlačit JD někam k či pod 2:30, by nemusel vůbec být k zahození - D1 hned tak lepší nebude... Louis: Já osobně používám tuto transkripci (číslo vrstvy - švýcarská kategorie - naše kategorie): 1 - R/S - Os 2 - RE - Sp 3 - IR - R 4 - IC/EC - IC/EC Naše "Ex" se dá použít na různé nočníky, pátečně nedělní posily (což jsou v principu vlaky IC lomené někde v Olomouci v Sp (!), jen ta kultura cestování je fakt humus), zvláštní vlaky,... Ale v principu je nadbytečná. Stejně tak je pravda, že i transkripce - Os - ZrOs - R - IC/EC je možná, je to koneckonců čistě záležitost názvosloví. V současném uspořádání obvykle platí: Os = 1 ZrOs, Sp a výjimečně některé (úseky) R = 2 R (obvykle) a některé IC/Ex (byť zde záleží na úhlu pohledu) = 3 IC (obvykle), EC (snad vždy, možná mimo A-PL trs 330), některé Ex = 4, ale málokdy na celé trase. Ještě je třeba podotknout, že je třeba se zamyslet nad kategorií vlaku, který na delší cestě plní postupně různé funkce. Já preferuji opět přístup švýcarský (ale i např. německý a koneckonců obvykle i český), kdy daný vlak zkrátka celou cestu nese kategorii podle nejvyšší vrstvy, jejíž účel někde cestou plní, je-li takový úsek alespoň zaznamenáníhodně dlouhý. To ale zase spousta lidí nechápe a pak se vzteká že IC staví v "díře" dejme tomu Třinec nebo Suchdol a podobně. Jinou možností je lomit kategorie, popř. dělat "přímé vozy" mezi vlaky různých čísel, ale to je zase nepřehledné... Proto mě absolutně neuráží, je-li například Košičan postupně 4 - 3 (cca Olomouc - Žilina) - 4, EC Eurotakt 3 Wien - Brno, 4 Brno - Praha - UL, 3 UL - DD, 4 DD - Berlin (-...). Je to způsob, jak ten vlak rovnoměrněji naplnit - a hle, "regionálka v EC" je v některých případech (Brno - Břeclav, Těšín - Čadca, CB - Linz) jev vysloveně žádoucí. Sem tam - viz návrhy (nejen) Mibla na 196 - mohou vznikat i sekvence typu 4 (Praha - CB), 2 (CB - Rybník), 3 Rybník - Linz a podobně. Protože kategorii 4 lze dát jen tam, kde je dostatek jiných vlaků pro řešení segmentu 3 (a nižších, byť to může být třeba bus) a zároveň dost cestujících úsekem tranzitujících - proto třeba asi nikdy nebude "klasické" EC na 320 a není to důvod, aby tamní šotouši stávkovali že "to staví jak kdejakej rychlík". Prostě konstrukce linkového vedení není triviální úloha a vyžaduje přemýšlení, což bohužel dlouhá léta nebylo (a v mnoha regionálkách a na většině busů, pro něž v principu platí podobné zákonitosti dosud není) mnohdy splněno. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 529 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 00:18:29 |
|
Bručoun: No asi máme každý jiná měřítka. Podle mého je pro spojení tohoto významu - relace Praha - Kladno je s vysokým náskokem nejsilnější v ČR - 80 km/h (ale jak oba víme často omezená na 70, Kladno - Unhošť prakticky 55-60, od Ruzyně ku Praze všude možně 40) ostuda nebetyčná. V normálním státě by tam už dávno byla (minimálně, podle případné dálkové dopravy) dvojkolejka na 120-160 km/h. I takzvaný "PRAK" bude z hlediska rychlostí spíš kompromisem s možným trasováním, než ideálem. |
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 804 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 00:25:24 |
|
Louis de mydlaque: jakákoliv ignorance ze strany DB k Čechám To určitě jen žertujete. Jízdenka přátelství fungující již mnoho let je pro vás nic? S jinými zeměmi nic takového neexistuje. Bývaly doby, kdy se do Německa jezdilo zadarmo na jízdenku ČD do hraničního bodu a z něho. Spojení Bavor s Plzní asi nebude věcí DB, ale dopravců, kteří k hranicím jezdí, tj. hlavně Arrivy. |
Rudolf_33
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 735 Registrován: 11-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 07:40:27 |
|
Vážení, úvahy o tom, jak co nazvat (osobní - spíše zastávkový, neboť i Sc přepravuje osoby, spěšný, Ex, rachlík etc.) považuji za ůvahy zcela zbytečné. Všechny tyto kategorie vznikly historicky, s jediným (a to ekonomickým) cílem: vylepšit běžné jízdné nějakým příplatkem za "lepší službu". A pokud nejde o příplatek, tak název je k ničemu. Celá úvaha by měla být vedena jediným - je-li cena stejná, budiž název stejný, takže vlastně stačí číslo. Zastavování pak není nutno řešit názvem kategorie, ale potřebou cestujících a vhodnou obsazeností vlaku. U výchozích vlaků třeba i zamístenkováním při odjezdu s volným nástupem kdekoli po trase (byť místenkování s vyjimkou dálkových spojů nepovažuji za obecně nejlepší). Tomu nemusí bránit ani otázka dotací - dálkové spoje nechť dotuje MD, chtějí-li kraje či obce nějaký jiný spoj, nebo účast na dálkovém spoji považovaném za místně vhodný, nechˇsi svůj podíl zadotují. Byť samozřejmě dotace = jistá tržba provozovatele je jistě deformující ekonomiku, neboť do provozu vnáší subjektivní (t.j. politicky, nikoli ekonomicky odůvodněné) faktory. Že je toto tvrzení pravdivé, svědčí i tato diskuze. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 796 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 09:04:27 |
|
Tomáš záruba: "No asi máme každý jiná měřítka." Hele, neprovokujte. Nikde jsem nenapsal že 80 je vyhovující. Pouze, že "není tak ostudná" "Kladno - Unhošť prakticky 55-60, od Ruzyně ku Praze všude možně 40)" Všude možně znamená z Masny přes celé Bubny, jeden most v Dejvicích, a přes celý Veleslavín až k rybníku. Nikde jinde 40 není. 55 je v úseku 700 m, jinak je tam 70. Stručně řečeno, traťová rychlost vysvětluje průměrnou rychlost spěšňáku 35 km/h jen z menší části. 160 k čemu? I ty nejrychlejší vlaky asi budou stavět v Hostivici a několika zastávkách v Praze. Dá se čekat, že nejdelší úsek bez zastávky bude dlouhý 14 km. Bude-li provoz skutečně se zastavováním v Hostivici, tak je 100 v zásadě vyhovující. Smysl by mohla mít ještě tak 120, to by se ušetřila asi 1 minuta. Vyšší rychlost by podle mě byla hovadina. Když vyjíždím z Prahy po D1, tak si všímám vypatlanců, co na kraji Prahy vystřelí jako blesk, rychlostí okolo 150-160 předjedou 10 aut, po 3 km se zařadí do pravého pruhu, a odbočí do Průhonic. Nevím, proč by podobné vylomeniny měl dotovat stát na železnici. Pro spoustu dojíždějících bude mít daleko větší vliv na cestovní dobu dojezd pražskou MHD, která se všemi pěšími přesuny a s vysokým počtem přestupů dosahuje velmi nízkých rychlostí. Jenže s tím asi nikdo nic neudělá. |
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1913 Registrován: 6-2005
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 10:35:22 |
|
K.A.F.: Díky za vysvětlení. Pokud se nepovede aspoň něco "ridičákizovat", tak to bude dost bída. Kolik hran má být po dobu rekonstrukce nástupišť vždy současně vyloučeno? A kdy by to zhruba mělo vypuknout? Jak je technicky a z hlediska projednatelnosti reálná druhá kolej na odb. Rožnov? Peníze teď neřešme. Resp. jaké minimální mezidobí mezi dvěma následnými vlaky bude třeba mezi ČB a odbočkou Rožnov dodržet při současné jedné koleji? Bude to odpovídat současnému stavu (= zabzař se měnit nebude)? Nešla by ona výhledová výhybna na 196 (uvažovaná mezi Omlenice a Rybník) dát mezi Rybník a Dvořiště? Z hlediska osobní dopravy by to bylo asi vhodnější řešení, neb by se nemuselo od ČB chvátat na kříže v HD (což by asi po proběhlém zrychlení trati při zastavování na jižní zast, v Kameňáku, Velešíně městysi, Kaplici a Rybníku mělo jít), aby se pak postálo v Summerau (předpokládám, že ÖBB by se rádi vrátili k taktovému schematu, které měli před přizpůsobováním se našemu taktu a vozili by to jako zrychlenou regionálku s vazbou do skupin ve 30 v Linci). Předem díky za odpovědi (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Opavák
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 34 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 11:18:54 |
|
V dnešní době, kdy se každou chvíli dělá nějaká dceřínná společnost, tak jsem si zřídil firmu ČD IC/EC po vzoru Polska. Hotové mám zatím jenom GVD a řazení vozů, mašiny zatím ne. JŘ je plánován trošku do budoucna, je dělán na dobu, kdy budou hotové koridory do ČB a Chebu a je v něm počítano i s tím, že pendolína můžou jezdit ve dvojičce a i do Německa. Vozový park je brán tak, že jsem použil počty vozů, které byly od počátku, takže pokud jsou některé vozy vyřazené, tak u mě né.. Infomace o počtu vozů jsou použil ze stránek http://zeleznice.e-metro.cz/ takže doufám že to sedí. Vozy, které jsem použil: 1.třída - 15xAee (ex Aeel), 10xApee, 20xAmpz 2.třída - 40xBee (ex Beel), 35xBpee, 41xBmz, 16xBmee (ex Amee), 16xBDbmrsee RIC (Vmax 160km/h) jídelní - 4xWRm812 (Vmax 160km/h), 3xWRmee, 10xWRmz lehátkové a lůžkové - 8xBc842 (Vmax 160km/h), 9xWLABmee, 12xWLABmz Nepočítal jsem ani jestli km u zahraničních vozů vyjdou jako vyrovnávka při jízdě vozů ČD do zahraničí, ale snažil jsem se aby to aspoň přibližně odpovídalo. Zatím zveřejňuju pouze GVD, řazení ještě ne, hledám vhodnou formu prezentace. V souboru je použito písmo Timetable, tak kdo nemá ať si to dosadí, jinak to bude dělat neplechu.
písmo Timetable TT.ttf (43.2 k) | Případné návrhy jak to třeba zlepšit, můžete i na mail. |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 530 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 11:49:21 |
|
Bručoun: Klid, asi jsme si nerozuměli. Máme pravdu oba, já psal o rychlosti efektivně využitelné. Ono když je uprostřed Dejvice - Veleslavín 40 přes most, tak pak "průměrná traťová rychlost s ohledem na charakteristiku vozidel" vypadá hned jinak, podobného druhu je 80 přes Hostivice nebo 70 mezi Kladnem a tou 55kou. Ale to je fuk, jistěže velmi podstatnou roli hraje ta jednokolejnost a neskutečné intervaly, to se nehádám. Pokud jde o rychlost - nesouhlasím s Vámi pokud jde o výhledové zastavení. Byť se ukazuje, že "díky" PPP a z toho plynoucím letištním expresům by to asi bylo vynucené nedostatečnou kapacitou pražského úseku pro ostatní vlaky, ale to nechme raději stranou nebo se rozčílím. Jelikož dojížďka Praha - Kladno je zdaleka nejsilnější v ČR (asi 9000 lidí jen ze samotného Kladna denně), tak kde už jinde než tady by se mělo vrstvit? Já bych to v ideálním případě viděl na 15 min. zastávkově (otázka, co za Hostivicemi, ale dejme tomu že by se to mohlo větvit na Rudnou/Kladno) a 15 min. rychle tak, aby Kladno - Praha bylo pod 30 min. (se zastavením také v Unhošti, aby to splňovalo charakter pásmového provozu, je to asi 28 minut, jinak cca 26 i s vatou dle stávajícího návrhu). Takže v Hostivicích by se právě pro jejich atraktivitu stavět nesmělo (viz CBR), takže praktivky by šlo o průjezdný úsek Veleslavín - Unhošť/Kladno. Teoretický přínost 160 oproti 120 v tomto úseku je asi 2 minuty, z úseku Ruzyně-Kladno při průjezdu asi 1 minutu, což se při celkových cca 27 minutách podle mě počítá. Ale to je jedno, už je to nějak naprojektované. Rudolf 33: Máte samozřejmě pravdu, ale přesto myslím, že pro snazší orientaci cestujících by to nějakou tu kategorii vlaku (= rámcová informace o zastavovací politice) chtělo. Hlavní smysl mého příspěvku ale byl v popsání, jak by se mělo postupovat při návrhu obsluhy nějakého území, tj. o "vnitřní logice" segmentace nabídky. Jak (jestli vůbec) to pak prezentovat cestujícím už je jedno. |
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 805 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 12:24:51 |
|
Tomáš záruba: Dovolil bych si mít na Vás 2 otázky: 1) Jaký je tedy Váš názor na zastavování vlaků SC na trase Praha - Břeclav - Vídeň? 2) Jak chcete přesvědčit cestující veřejnost, že je správné, když v jedné díře IC staví a v jiné ne? Myslím opravdu ty cestující, ne úředníky, železniční fandy apod. |
Hroch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4917 Registrován: 8-2004
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 12:29:17 |
|
Opavák: První "Hrochovo" pravidlo zní: "Nedělat dálkovou dopravu bez regionální." Např. Tábor máte naprosto mimo. Ovšem je fakt, že se tímto neřídí ani mnozí jiní.
Osidla geniality: Žádný šéf nebude zaměstnávat člověka, který má ustavičně pravdu (a proto jsem raději občas natvrdlý nebo plácám nesmysly ). |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1914 Registrován: 6-2005
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 12:31:54 |
|
Ač nejsem TZ, reaguji: 1) SC nemá na této linii co dělat. 2) Je to jednoduché, pohledem do IDOSu v kombinaci s cenou odpovídající kvalitě služby. Tedy je to rozumné svezení a ta 2 zastavení navíc se přežijí. Ostatně jsem před časem vyslechl ve vlaku rozhovor dvou vysloužilých fírů, kdy si jeden druhému napřed stěžoval, proč staví všechny rychlíky v Hořovicích, aby pak tentýž sám od sebe těsně před příjezdem do Hořovic prohlásil, že je velmi zajímavé, že z Hořovic jezdí spousta lidí :-).
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 531 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 13:35:02 |
|
1) Stejně jako EC, se stejnými JD, stejným tarifem a pokud možno stejnou kapacitou. :-) 2) Nijak, nešoto veřejnost to totiž nezajímá. Jediné, co u takové části populace vyvolává problémy, je pokud to jejich spojení není dost kvalitní a to tak, že už jim i stojí za to hledat příklady typu "a proč to támhle jde" - pokud je to nějaký minoritní směr, musí se to vydržet, pokud převažující, asi je opravdu někde chyba a nezbývá než to řešit (což ovšem může být často obtížné). No a nejhorší jsou trpaslíci (místa malého významu, kde i v převažujícím směru není účelné nabízet bůhvíco, a řev se holt nějak přežívá - někdy úspěšně, jindy ne). |
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 41 Registrován: 5-2008
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 17:04:23 |
|
Nevíte někdo proč na EC/IC vlaky jezdí béčkové vozy ,to je tolik bee a bpee na rekonstrukci nebo co???? |
Happy
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 9-2005
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 17:35:55 |
|
Nevíte někdo proč na EC/IC vlaky jezdí béčkové vozy Protože jedna a jedna jsou dvě Vlaků EC a IC je stále více,ale nové rekonstrukce nepřicházejí.Takže zde máme stále stejně nízký počet vozů hodících se na vlaky vyšší kvality,ale vlaků nám přibylo.Takže jezdí vše,co kola má.část problémů je spojena s reko Bee a Bpee a s neschopnostmi těchto a mzetů.
Tak 8 miliard je už v prd... . |
|
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 44 Registrován: 5-2008
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 19:00:04 |
|
Dnes jsem objevil že z Szczecinu jezdí přímí IC do Amsterdamu přes berlin IC 144 a další 2 berlin amsterdam,proč jeden s těch IC nemůžou prodloužit do Prahy??? |
Tomáš_záruba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 532 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 19:08:34 |
|
Podolski: Můžu se zeptat, kolik je vám let? |
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 45 Registrován: 5-2008
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 20:04:48 |
|
Tomáš_záruba :Dával jem to jenom jako příklad nespravedlnosti DB vůči ČD |
K. A. F. Neregistrovaný host Odeslán z: 88.101.189.227
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 21:23:32 |
|
Mibl 1913: mám (možná mylný) pocit, že v ČB měly být vyloučeny současně vždy dvě hrany a ještě zvlášť severní a jižní půlka. Plánované vypuknutí je přelom 2009/10, takže reálně někdy během 2010. Druhá kolej na Rožnov stavebně možná je, i když vyvolává nutnost nahrazení přejezdů na Novohradské a Křižíkově nadjezdem. Ale zazdil to kraj a město (ač to je v územním plánu), kteří se zhlédli ve vizi nové trati do Lince - takže nebude nic. Do zab. zař. ČB - Rožnov by se sahat nemělo. Osobně jsem k jakýmkoliv dalším investicím do 196 v příštích dvaceti letech velmi skeptický. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 798 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 22:41:44 |
|
Tomáš záruba, ad provoz na "rychlodráze". 1)zdánlivě nesouvisející otázka - co s rychlými busy Praha-Kladno po zprovoznění "rychlodráhy"? Podle mě linku SID A 55 zrušit. Část spojů z linky A 56 převést jako zrychlené spoje na linku A 22, a linku jako takovou zrušit.Ostatním dopravcům ponechat licence, ale nevpouštět je do IDS. Po tarifním propojení PID, SID a MHD Kladno tak budou cestující finančně motivováni používat IDS, čili vlak, a ne komerční linky. Zároveň zůstane nabídka přímésho spojení pro značné množství lidí, kterým se vlak nebude k dennímu dojíždění hodit. Například polovina sídliště Kročehlavy (čísla okrsků si už nepamatuju). Současně se zamezí konfliktu zájmů ČSAD Kladno. (Nehodlám v tuto chvíli řešit, zda je to politicky reálné.) 2) je vhodné řešit dopravu Unhošť-Praha přestupem v Malém Přítočně? Pro přestupní systém z města tak blízkého k Praze neexistuje žádný precedens. Velkou roli hraje komplikovaná přestupnost MHD Praha. Příliš mnoho přestupů žene lidi do aut. Osobně jsem pro, aby nejméně ve špičkách jezdily z Unhoště rychlé busy k metru. Ani pomalé busy bych nerušil, mají své místo. V tu chvíli se rýsuje další otázka, zda opravdu zastavovat v Unhošti s rychlým vlakem Kladno-Praha. Kvůli samotnému Přítočnu to nemá cenu. 3) Vlak Praha-Hostivice-Rudná nebrat. Míjí Litovice, Chýni, i Rudnou. Umím si představit model střídavých couráků Praha-Kladno a Praha-Jeneč. Pak by mohl rychlý vlak Praha-Kladno projíždět Hostivici. Plus je dobrá obsluha zastávek Jeneč a Jeneček. Mínus, že je to provozně dražší, než zastavení rychlého vlaku v Hostivici. 4) Je nutno jízdní doby příměstské dopravy za každou cenu šponovat na násobky půlhodiny? Myslím, že ne. Za pět minut Z Masny na hlavák nikdo nepřeběhne ani na pojízdném chodníku. Příměstská se musí vecpat mezi dálkové trasy, resp. dálkové trasy mezi příměstskou. Ne na všech tratích se může obojí těsně vázat na uzel. V podstatných dálkových relacích jsem pro uzel Praha hl.n. (ať už 00, 30, 15/45, nebo 45/15). Příměstská ale musí víc sledovat vnitřní logiku, a logiku nejfrekventovanějších relací. Marná sláva, 99% cestujících z příměstské jede jen do Prahy, a ne za Prahu. K této logice by například patřilo prodloužení linky z letiště do Libně jako přípoj k rozhodujícím rychlíkům východním směrem. Tím by byl takt na Kladno do značné míry determinovaný. |
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 806 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 23:16:28 |
|
Bručoun: linku SID A 55 Jenom technická, linka A55 nepatří do SID a platí na ní stejný kilometrický tarif jako na A56 a A57. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 799 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 23:30:18 |
|
ČSAD zastávka: A 56 do SID taky nepatří? |
Čsad_zastávka
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 807 Registrován: 9-2006
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 23:35:54 |
|
Bručoun: Ne, ani A56. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 800 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 14. října 2008 - 23:57:07 |
|
ČSAD zastávka: Dík za upřesnění. Ale přidělování čísel z IDS neintegrovaným linkám nechápu. Zvlášť když se to týká jen "některého privilegovaného dopravce". |
Džejkej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3 Registrován: 8-2007
| Odesláno Středa, 15. října 2008 - 09:19:15 |
|
Bručoun: "Vlak Praha-Hostivice-Rudná nebrat. Míjí Litovice, Chýni, i Rudnou." Obec Chýně se stále rozrůstá a nová zástavba dosahuje až k železniční trati. V Chýni je velký zájem o zřízení vlakové zastávky. Myslíte, že by bylo reálné aspoň častější spojení Hostivice - Rudná s přípoji v Hostivici směr Dejvice a v Rudné směr Smíchov? Hlavně ve špičce jsou už teď v Rudné takové dopravní zácpy, že autobusy nabírají velká zpoždění. Proto myslím, že by vlak na trati Rudná-Hostivice mohl být slušně zaplněn.} |
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 47 Registrován: 5-2008
| Odesláno Středa, 15. října 2008 - 12:59:43 |
|
Našel jsem v přehledu vlaků DB 2009 že EC 172/173,EC 174/175 a EC 176 budou od 1.3. do 13.6. končit v Berlin hbf a do Hamburgu nepojedou .I v návrhu ŽSR 2009 je u vlaku EC 174/175 napsáno to samí.Nevítě někdo proč top tak je?? |
Podolski
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 49 Registrován: 5-2008
| Odesláno Středa, 15. října 2008 - 13:04:03 |
|
tady dávám přílohu kde jsem to našel. |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 802 Registrován: 9-2007
| Odesláno Středa, 15. října 2008 - 21:26:52 |
|
Džejkej: Postavením nových baráků se ale původní Chýně k železnici nijak nepřiblížila. Kolik lidí by tím vlakem reálně jezdilo? Odpovím si sám: málo na to, aby to stálo za vypravení vlaku. Problém vidím jinde. A to v "Murphyho pravidlech Ropidu": 1) Průměrný spoj je nevytížený, ale většina cestujících jezdí přeplněnými spoji. 2) Aby měli menšinoví cestující stejný "komfort" jako většinoví, jezdí všechny spoje oklikou přes zastávky, kde nikdo nenastupuje ani nevystupuje. 3) Pokud neplatí bod 2, jezdí bus oklikou přes zastávky, kde se do přeplněného busu stejně nikdo nevejde. 4) "Bůh přehledného linkového vedení" si nepřeje zrychlené špičkové spoje, jedoucí bez oklik. 5) "Bůh zastávkových linek" si nepřeje vůbec žádné zrychlené spoje, a už vůbec ne zrychlené busy. 6) Čím méně frekventovaná zastávka na pražské periferii, tím důležitější je, aby na ní stavěly všechny příměstské linky. 7) Konečné (resp. uzlové) stanice na různých linkách metra se zásadně nepropojují povrchovou dopravou, neboť jinak by se urazil "metrobůh". V případě, že není vyhnutí, se propojí natolik pomalou linkou, že je stejně rychlejší jet "oblíbeným" systémem bus-metro-metro-bus. 8) argument, že autem to trvá 15 minut, tak jak je možné, že veřejnou dopravou je to 45 minut, považují všichni uvedení "bohové" za falešný a vylhaný. 9) všichni "bohové PIDu" se těší na linku D, a na cestující, pro které bude nejrychlejší systém bus-metro-metro-metro-bus. Na místě chýňských novousedlíků bych tedy nevolal po vlaku, ale pro zásadní revizi systému PID. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1463 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 16. října 2008 - 07:54:51 |
|
Co se týče úseku Rudná-Hostivice, co takhle vést spoje Beroun-Hostivice (v 2h taktu) a ponechat Nučice-Smíchov... |
Bručoun Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 805 Registrován: 9-2007
| Odesláno Čtvrtek, 16. října 2008 - 12:05:50 |
|
Iiii: Beroun-Hostivice, to je taková šototrasa. Dobře si pamatuju, jak jsem kdysi okolo 6. ráno, čili ve špičce, jel z Berouna do Veleslavína. Ve vlaku Rudná Hostivice jsem byl jediný cestující, personál měl přesilovku ... |
Iiii Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1464 Registrován: 5-2002
| Odesláno Čtvrtek, 16. října 2008 - 12:37:09 |
|
Bručoun: Ale z toho Veleslavína do Berouna to může být tudy nejkratší, ne? Když to ale jede jednou za uherský rok tak je to k ničemu. |
David
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1165 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 16. října 2008 - 12:45:44 |
|
Iii: Když to ale jede jednou za uherský rok tak je to k ničemu. To určitě ano, ale takový 2 h takt by stačil maximálně tak o víkendech, a to kdoví jestli. Prostě v okolí Prahy to musí jezdit častěji, a když takové možnosti nedává vlak, tak stejně musí přijít ke slovu autobus. |
Zdenda999
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 164 Registrován: 11-2007
| Odesláno Čtvrtek, 16. října 2008 - 17:10:43 |
|
Zdravím. Pro připravovaný článek o motorových vozech 850 (a 831), který bude zveřejnjěn na přelomu GVD scháníme dtarší oběhy těchto vozů, viz http://www.pokolejich.cz/?p=376
http://www.mhdbrno.webnode.cz/ |
|
Mibl
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1920 Registrován: 6-2005
| Odesláno Pátek, 17. října 2008 - 12:52:17 |
|
Dotaz na TZ: Jak by vycházelo srovnání JD pro EC Pha - Brno zastavující Kolín a Pardubice (+ případně ČT) jedoucí v klase a R-010/260 vezené pendolínem na současné infrastruktuře? Dá se s Pendolínem na rychlících zajet nějakých 2:40-2:45 a tím pro relaci Praha-Brno relativně brzy získat kvasipůlhodinový takt? To je ostatně ono Bručounovo vystřelení pendolín do Brna, když už ne na Mars. (Příspěvek byl editován uživatelem Mibl.)
Poznejte kraj plný rybníků, lesů ale i křížků a božích muk, navštivte Zemi zamyšlenou. |
|
J_p Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 498 Registrován: 8-2004
| Odesláno Pátek, 17. října 2008 - 13:28:04 |
|
Podolski: Vysvetleni se nabizi primo v uvedenem pdf. Misto nich jedou od 1.3. do 13.6. ICE Berlin-Hamburg a zpet. To aby si cestujici uzili pri prestupu nadherne nove nadrazi Berlin Hbf, ale mohlo by to byt i nejakou vylukou.
|
|