Archiv do 2. června 2009

Autor Příspěvek 749.241 Neregistrovaný host Odeslán z: 213.129.151.24 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 18:35:33       Byla (pro osobní dopravu), ale pro velkou vzdálenost od obcí vznikly dvě okolní zastávky a toto místo bylo převedeno z nz na nákl. Šotouš_kuba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1617 Registrován: 1-2007 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 19:06:51       749.241: Kdy byla zrušena? Ono nákladišť (bez zastávky) moc není, co já vím, tak jen Prudká a Tovačov. Víte někdo o dalších? Pro rýpaly: U Tovačova je v plachtě skutečně n, nikoliv nz. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2704 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 20:46:27       Otázka: Cyklistů chtivých přepravy kola vlakem na trati 171 opět přibylo. Nešlo by vyrobit pro cyklovagóny (s automatickými spřáhly a veškerou kabeláží), které by se vkládaly mezi dva ešusy? Mimo léto by stály odstavené. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz T4784086 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 630 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 20:53:23       A nestačilo by ve spodnim patře ve vložaku vyhazet sedačky? Nebo nejak podobně upravit pro přepravu kol, třeba skladaci sedaky a podobně... Slovo nejde neznám, protože nechtít, je horší než nemoct... Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2705 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 21:07:02       Třeba jo, jen si myslím, že by bylo žádoucí vyhodit i tu stěnu mezi nástupním prostorem a oddílem. Na zimu by se ty sedačky ale měly vracet. Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz T4784086 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 635 Registrován: 12-2007 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 21:41:51       Vcelku jednoduche zadani pro středně šikovneho inženyra. Škoda že to zustane jen a pouze tady... Slovo nejde neznám, protože nechtít, je horší než nemoct... Žirafa Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.46.85 Odesláno Pátek, 29. května 2009 - 21:45:32       Už je na nádražích k dostání 2. změna? ALBATROS Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.116 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 14:49:13       Jak je to s platy zaměstnanců ČD ? Vaťák Neregistrovaný host Odeslán z: 90.178.166.188 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 15:06:03       Velmi dobré. Navzdory tomu, že si na sebe nevydělají (ČDC výjimka) a žijí z větší části ze státních peněz, se jim každoročně zvyšuje plat. O tom si zaměstnanci některých soukromých firem, které si na sebe musí vydělat, mohou nechat jen zdát. Ať je inflace jakkoliv vysoká. ALBATROS Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.116 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 16:58:17       Mám na mysli hlavně řadové zaměstnance - posunovač, průvodčí, dozorčí nástupišť, hláskař... Jaký je pro železnici výhodnější proud, stejnosměrný nebo střídavý ? A jaký máme v zásuvkách ? D-laik Neregistrovaný host Odeslán z: 88.146.226.214 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 21:46:41       Albatros: Co se týče proudu v zásuvkách, doporučuji fyziku pro základní školy. Omlouvám se ostatním, ale takhle hloupý dotaz jsem tu ještě nečetl. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1157 Registrován: 1-2005 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 21:53:15       albatros : priznaj sa , nie si agent - provokatér, z nejakej BIS ?! Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6481 Registrován: 9-2002 Odesláno Sobota, 30. května 2009 - 23:51:35       Vatak: že je ten nárust teda tak vidět...sem si od nového roku nevšim, ještě sem neměl to co minulej rok... ALBATROS Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.116 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 00:49:00       Priznavam, jsem z oddelení tajných kontrol a mé poslání je hájit naše zájmy. Jsem postrach všech nádraží :-). V zásuvkách je střídavý 220/ 380 V, 50 Hz, televize a počitače ale mají převod na stejnosměrný. Jaký je tedy ale pro železnici výhodnější. ? Ivw Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 23 Registrován: 3-2009 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 01:18:25       Albatros: v zásuvkách je 230 V, 50 Hz (se teď píše). Třífázový rozvod je jen někde (zvlášť). Jestli je pro železnici výhodnější stejnosměrné nebo střídavé napájení je věc názoru - proto taky je v Evropě tolik napěťových soustav. Například Němci dělali prakticky od začátku minulého století střídavou soustavu 15 kV se sníženým kmitočtem 16,7 Hz (to bylo kvůli konstrukci tehdejších komutátorových motorů). U nás se nejdřív na několika místech udělala stejnosměrná 1,5 kV, ta se pak v Praze přepojila na 3 kV a pak už se na ní navázalo celým severním hlavním tahem. Když se potom rozhodovalo o elektrizaci jižního tahu, kde je menší provoz, dala se přednost zase střídavé soustavě. Je to dané finančními poměry ve vztahu k výstavbě elektrizace, provozu a přepravovaným zátěžím, konstrukci lokomotiv a pevných trakčních zařízení - je na to i takový graf, dokdy se jakoby vyplatí stejnosměrný systém a odkdy střídavý. Myškin Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 149 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 09:51:44       ---O tom si zaměstnanci některých soukromých firem, které si na sebe musí vydělat, mohou nechat jen zdát.--- Ano - máš pravdu. Já, jako řadový zaměstnanec ČD si zase mohu jenom nechat zdát o platech soukromníků (nebo jejich zaměstnanců). Nemluví ze mně závist. Už vidím podnikatelé, jak v noci válí 12-ti hodinové směny(nebo jeho zaměstnanci), nebo na Štědrý večer se odpoledne zbalí a jde do rachoty(nebo na Silva). V neděli odpoledne - krásně svítí slunko - partyja jde na bazén, no a já jdu do práce! Já jsem ještě nepotkal soukromníka, který by třeba na první hod Vánoční byl v práci. Atd... Mzitka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1105 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 10:19:04       Myškin - tak to jsi špatně koukal, takových firem, soukromých, je plno. Naši řidiči v CK pracují nejen na Štědrý den a Silvestra, ale i ráno na první vánoční svátek i na Nový rok...... klienti a letadlo nepočká.... Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2440 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 10:20:59       Ivw: stejnosměrná soustava se vyplatí na tratích s vysokým podílem často zastavujících vlaků, protože se víc uplatní výhoda nevozit těžké trafo. Střídavá soustava se vyplatí na dlouhých tratích, protože se tam uplatní lehčí vedení a řidší napájení. Vlastní oddělená síť se vyplatí tam, kde provozovatelé té veřejné používají zlatokopecké praktiky a nasazují přirážky za kde co (překročení, podkročení, harmonické, účiník...). Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 992 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 12:24:25       Hajnej: Co je zlatokopeckého na tom, že provozovatel veřejné sítě vyžaduje dodržování parametrů, které mu předepisují normy UCTE? A že vyžaduje platby za nedodržení sjednaných odběrů (ať už v plusu nebo mínusu)a ovlivňování soustavy? On má totiž odpovědnost za udržení parametrů našeho kousku evropské synchronní soustavy - od Portugalska po Polsko. A udržování pohotových záložních zdrojů pro regulaci něco stojí... Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2442 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 12:53:27       Zlatokopecké mi na tom přijde třeba to, že se dodržení diagramu posuzuje na každém odběrném místě či v každém kraji zvlášť, takže odběratel nemá možnost využít výhod soudobosti. Pokud na jedné měnírně platím za překročení a na druhé za podkročení v téže čtvrthodině, tak to v mých očích zlatokopectví prostě je... (aspoň v době, kdy jsem se na to ptal, tomu tak bylo, pokud tomu tak už není, tak je to jen dobře a beru zpět) Radekc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 300 Registrován: 12-2007 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 15:03:33       Značení pražců: odkaz Hook Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1181 Registrován: 3-2005 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 16:43:46       Myškin 149 Takovou slátaninu jsem už dlouho nečetl... Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2120 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 17:05:06       Hajnej Jenže to je problém, že se střídavina postavila v době, kdy provozovatel sítě i železnice byla dvě ministerstva. A bylo to vymyšleno vcelku dobře (ušetřilo se za stavbu vlastního vedení), bohužel v tržním systému to jaksi nejde. Na druhou stranu, SŽDC je snad dost velký a mocný zákazník, aby si mohl trochu dupnout. Inu, střídavý, stejnosměrný - pravda je (jako vždy) někde uprostřed a můžeme Němcům a Rakušákům jen závidět. Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2658 Registrován: 7-2007 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 17:20:16       Hajnej :víc uplatní výhoda nevozit těžké trafo. No to je mi výhoda.. Pak se do lokomotiv musí dát beton. Kdysi jsem byl na přednášce o tomto a de facto výsledek byl 0:0. Prostě každé má svoje. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 993 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 17:47:17       Honzasl: ??? Střídavina dostala v jisté době přednost, protože je méně náročná materiálově (napájecí stanice vs. měnírny, množství mědi na trolej apod.). Čili náklady plus šetření nedostatkovým kovem. A jestli SŽDC platí jako ČD svého času, tak si moc vyskakovat nemůže (v době převzetí distribučních společností ČEZem dlužily ČD asi deset miliard po splatnosti, heslo "nafta se paltí, elektrika v drátech je" bylo normální). Hajnej: Problém toho, jestli se na dané trati zastavuje často nebo ne v tu dobu nikdo neřešil. Jinak by se rozhodně nedělal 3 kV ss 1. hlavní tah (uhelné, rudné a jiné těžké dálkové vlaky). Základní faktor byl ten, že o elektrzaci nejzatíženějších tratí se rozhodlo ve dvacátých (pražský uzel) a čtyřicátých (1.hlavní tah) letech, kdy nebyl uspokojivě vyřešen problém lehkých a vkonných usměrňovačů, které by mohly být umístěny na lokomotivě. V době, kdy toto bylo vyřešeno (šedesátá léta), tak se přešlo na střídavinu, včetně úvah o změně tratí se ss soustavou. Po spočtení nákladů a výpočtu návratnosti to šlo ad acta. Využití veřejné soustavy s průmyslovým kmitočtem bylo opět motivováno náklady. Zatímco zejména ve Švýcarsku (ale do značné míry i v Německu) se elektrizovalo v době, kdy jednotná veřejná soustava neexistovala (městské ss elektrárny, či dynama ve mlýnech ve vesnicích) atudíž dráhy si musely postavit celý distribuční systém samy, u nás se elektrifikace železnic rozběhla v době, kdy minimálně v českých zemích byla na veřejnou soustavu připojena každá vesnice, tudíž vvn a vn vedení bylo roztahané po celé zemi. Tak proč by se mělo stavět další? Zkuste si spočítat náklady na výstavbu samostatné přenosové/distribuční soustavy a přínosy rekuperace... To je prostě jen využití vedlejšího efektu. Nehledě na to, že má změřitelný význam možná v těch Alpách, kde jede vlak po spádu 20 km a ne dejme tomu 3km ze Satalic na Černý Most... Co se týká těch dvou měníren - jsou napájeny ze stejného uzlu, tj. rozvodny? Z hlediska soustavy jde o dvě odběrná místa, která ji mohou ovlivňovat nezávisle na sobě. Tudíž se to navzájem nekompenzuje, ale musím regulovat oboje... Belinea Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 552 Registrován: 2-2005 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 18:46:53       Před několika roky jsem našel v kolejišti žst. Ždánice v kolejišti plombu, zřejmě z nějakého nákladního nebo zásilkového vozu. Může podle fotografií někdo určit, alespoň přibližně, v jaké době se tyto plomby používaly? Připomíná mi to nějaký kov, i váha by odpovídala, ale materiál je i při menší síle relativně tvarovatelný. Díky za odpověď. petr horka Neregistrovaný host Odeslán z: 62.177.73.221 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 19:12:15       Nevíte proaím někdo jak jezdil berlínský rychlík v letech 1936 1937 - 1 X denně? catzitazavinseznam.cz hornet Neregistrovaný host Odeslán z: 85.207.193.38 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 19:16:49       Myškin Už vidím podnikatelé, jak v noci válí 12-ti hodinové směny(nebo jeho zaměstnanci), nebo na Štědrý večer se odpoledne zbalí a jde do rachoty(nebo na Silva). V neděli odpoledne - krásně svítí slunko - partyja jde na bazén, no a já jdu do práce! Já jsem ještě nepotkal soukromníka, který by třeba na první hod Vánoční byl v práci. Atd... Víš komu by se mohlo říkat noční stíhači? ČD to(s výjimkou dálkových rychlíků)určitě nebudou. Z pohledu úrovně a možností dnešní techniky již převládají výhody střídaviny AC25kV50Hz. DC i AC 16.7Hz jsou relikty doby svého vzniku a přežijí spíš díky velkému rozšíření a tudíž i díky případným vysokým nákladům na reelektrifikaci,než proto že by to byly nějak skvělé systémy.Co se týče problémů a neochoty přizpůsobit napájení trakčního vedení z energetické sítě tak,aby bylo možno ještě víc využít výhody třeba rekuperace a placení podle skutečné spotřeby,klaním se na stranu Hajného.Je to problém jménem ČEZ. Honzasl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2121 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 20:07:09       hornet No, když už jsem tady za obhájce ČEZ. Troufám si tvrdit, že většina střídavé trakce je napájena "elektřinou od Němců", tedy E-ON. Takže je potřeba nadávat na správnou stranu. Co se týče rekuperace. Energetická síť ČR nikdy nezažila blackout. Mimo jiné, že se dodržuje značná disciplína s centrálním řízením. A drsná penalizace všech nežádoucích jevů. Otázka je, jak dlouho nám to vydrží, pokud připustíme větrné a solární parky na jedné straně a nekotrolovatelnou dodávku do jedné fáze rekuperací na straně druhé. Já jsem pro rekuperaci všemi deseti, ale bez zbytečných kompromisů. Zpoplatnění skutěčné spotřeby považuji za samozřejmost. (Příspěvek byl editován uživatelem honzasl.) Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1158 Registrován: 1-2005 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 20:27:09       Belinea : Ak by to bola vozňová plomba olovená, tak tie používali colníci na medzištátnych zásielkách, ktoré boli pod colným uzáverom. Ale boli na drôte. Na vnútroštátnych zásielkach, prípadne prázdnych vozňoch , sa používali v minulosti Douběta, ( papierové ), a teraz z PVC, zasúvacie . V zab. a ozn. technike sa používali / používajú plomby na zariadeniach, na šnúrke, ktoré mohol strhnúť, za určitých predpokladov, podľa predpisu aj obsluhujúci zamestnanec. Plomby na drôte mohol sňať len návestný majster ( udržujúci zam. ). Takže predpokladám, že to bude olovená plomba používaná v odbore OZT . Sp_cake Neregistrovaný host Odeslán z: 217.77.165.54 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 20:27:40       Technická poznámka: o placení za podkročení 1/4 hod.maxima jsem nikdy neslyšel. Maximálně tak za měsíční, čtvrtletní, roční odběr. To už ale není věc provozovatele soustavy,ale dodavatele a způsobu,jak si s ním sjednáte odpovědnost za odchylku. Za běžného velkoodběratele (průmyslový závod,areál) ji ochotně převezmou. 842 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 12-2005 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 20:50:11       Prosím spoludiskutéry o radu a pomoc: Nevlastníte někdo plánek stanice Dresden Hbf. s číslováním kolejí pro cestující a případně plánem průchodů, přechodů, podchodů a nadchodů? Jde mi o poměrně ostrý přestup mezi EN476 (příj.5:47, gleis3) a IC2072 (odj. 6:04, gleis17), který hodlají za pár týdnů absolvovat moji v cestování celkem nezkušení rodiče. Za rady, tipy, mapy a podobné věci (možno na mail pod nickem) všem předem děkuji! Rendben Üzemelt ! Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 994 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 21:37:26       Hornet: Ale, ale.... koupit silovou elektřinu si dneska SŽDC může koupit asi od 50 licencovaných obchodníků. A distribuční soustava je v oblasti, kde je střídavá napájecí soustava, většinově v rukou E-On, jak správně podotýká Honzasl. Takže nechte na hlavě. Do ČEZu se rádo a dobře kope, že? P.S.: Abych předešel dohadům, v ČEZu (už) nepracuji :-) Mirekm Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1114 Registrován: 1-2004 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 21:56:51       842: Dresden Hbf. je velmi přehledná stanice. Koleje jsou číslovány od jedné strany haly k druhé od 1 do 19. Stanice je převážně terminální, pouze koleje 17–19 na jedné straně a pár na druhé straně (tam jsem nebyl ) jsou průjezdné a vyvýšené. Jinak stačí sejít z nástupiště dolů a všechny koleje máš jako na dlani, uprostřed pak nalezneš velkou odjezdovou tabuli („pragotron“). Pro představu přikládám pár obrázků: P.S. 17 minut na přestup považuješ za ostré?! A pokud jde o přestup z 3. na 17. kolej, nejspíš stačí jenom sejít z nástupiště, přejít napříč halu a vyjít nahoru na nástupiště. Ale cestou radši zkontrolovat ten pragotron, protože i v Německu se občas koleje mění! (Příspěvek byl editován uživatelem MirekM.) HTTP://STILLWINDOWS.COM Belinea Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 553 Registrován: 2-2005 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 22:01:20       Rk_kn - Díky moc za vysvětlenou, zní to docela reálně. František_plášek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 9-2006 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 22:15:12       Zdravím...neměl by někdo seznam LD, PLD, strojových stanic...tak dejme tomu z 80.let z okolí Prahy (nebo rovnou z oblasti středočeského kraje)??? Klidně do mailu, díky... ------------------------------------------------- ..sláva Bardotkám, čest Brejlovcům.... .........smrt Bangladám................ Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2448 Registrován: 5-2002 Odesláno Neděle, 31. května 2009 - 22:37:10       OC: mluvím-li o často zastavujících vlacích, tak je nebudu tahat mašinou, žáno... V panťáku žádnej beton není. J11: já píšu o tom, kde je to výhodné teď, kdy je technicky možné postavit mašinu na jakoukoliv soustavu. Ten stejnosměr se u nás tenkrát vybral proto, že usměrňovaná průmyslová střídavina ještě nebyla a zkušenosti se střídavými komutátorovými motory nebyly pro jejich očekávatelný způsob nasazení (dlouhé těžké rozjezdy, bo málo mašin) kdovíjak povzbudivé... (Příspěvek byl editován uživatelem hajnej.) Nedotükarat Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 30 Registrován: 8-2008 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 08:27:55       Mirekm: Mimochodem - ten "Dresdenotron" je na dálku samozřejmě čitelnější, než pragotron na Vágusonu - inu, to je tak, když někdo používá brainware a někdo ne... Až řeknu krleš, vezmeme to šturmem! Oldcerry Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2659 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 09:13:53       Hajnej : No mezi námi, jsem docela zvědavý na Ešus tance na podzim do/z Bene. Aby ty betony nechyběly . W. Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.77.34 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 10:32:28       Lze risknout přestup v Praze hln. z Excelsioru (příj. 22,45) na Vltavu (odj. 23,00)? Vltava nečeká na žádné přípoje, nicméně tím by jeden ušetřil 2 hodiny... EN 476 Metropol Neregistrovaný host Odeslán z: 77.48.51.98 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 10:32:54       Dobrý den, ve středu budu cestovat vlakem EN 476 Metropol z Brna do Prahy. Chtěl bych se zeptat, jak moc bývá vlak plný ve druhé třídě a jestli je možné tento úsek cestovat v letákovém voze? Jestli ano, kde si zakoupit lehátkový příplatek (je lepší, dražší maďarské nebo rakouské lehátko)? Děkuji předem za odpověď. Pavel Večeřa Neregistrovaný host Odeslán z: 82.114.196.168 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 13:07:30       Ad střídavina vs stejnosměr: Když se u nás začalo s elektrifikací jihu střídavinou, tak se mluvilo o úspoře mědi na trakčním vedení - to je fakt. Pak jsem ovšem slyšel, že měď co se ušetřila na drátech, se stejně musela nacpat do transformátorů lokomotiv a úspora rázem klesla. Opravdu v těch lokomotivách obíhá tolik mědi, nebo to byl nějaký babský kec? Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 996 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 14:17:02       Pavel Večeřa: Jestli jsem to v rychlosti spočítal dobře, tak úspora je kolem 50% (na střídavině soustava S se skládá z 100 mm2 Cu trolejového drátu a 50 mm2 Bz nosného lana, přídavná lana atd. zanedbávám; na stejnosměru byla užíána soustava "10" resp. "20" s parametry 150 mm2 Cu trolej a 120 mm2 Cu nosné lano). U stejnosměrné soustavy se jedná cca o 2,5 tuny mědi na kilometr, čili u střídaviny polovina. Nevím, kolik je mědi v lokotrafu, ale dejme tomu, že každých 10 km troleje je jedno trafo :-). Další úspory jsou na náhradě měníren napáječkami... Heme Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 307 Registrován: 5-2007 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 15:22:33       Prosímvás, jaké označení mají polské vozy, které zajíždí do Čech na Sp z Opole? Ty zeleno-krémové. Díky Ferii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 122 Registrován: 4-2005 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 15:38:06       Zanedbáváš?Podle mýho napájecí FeAl lana ,teda jestli jsou z toho materiálu ,který vedou průběžně po sloupech z důvodu ztrát a proudového odběru na ss jsou docela podstatný,když si to tak trochu vemeš.Každopádně souhlasím se zastánci elektřiny střídavé a to ve všech směrech. Brilantně distingvovaná, z inertních sfér termicky vystresovaná, kauzálně symetrická, bázicky kubistická,senzitivně hyperaktivovaná. Áno,ano to je řada 749,751 ... Bobo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 8773 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 17:23:11       jo, posiláky jsou z AlFe., tušim 240alfe6 kolisti = piráti chodníků neosvětlený cyklista = žádný cyklista jsem nucen používat automobil. na chodníku díky kolistům není bezpečno http://www.stopkoureni.cz/ Mirekm Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1115 Registrován: 1-2004 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 18:36:45       Nedotükarat: To samozřejmě, i když DB už taky používá LCD panely. HTTP://STILLWINDOWS.COM Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 997 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 19:43:32       Ferii: Tak za prvé nevím, že bych si s nějakým Ferrim tykal. A za druhé, diskuse se vede kolem úspor mědi, tudíž AlFe lana jsou v tomto případě irelevantní... Navíc jsou u obou soustav +/- stejná. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 20:18:27       Červené Janovice: místo nich je v jízdním řádu nová zastávka Předbořice od roku 1990. Čím dál blbější jména lokomotiv: Radekc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 308 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 21:25:19       Když jsou dva hranatý rychlostníky nad sebou na horním je třeba 110 na dolním 100 co platí pro které vlaky? František_plášek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 546 Registrován: 9-2006 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 21:39:15       Radekc ...ten horní je předpokládám "svisle"..pokud ano, tak platí pro "vozidla s naklápěním skříně"...nebo jak to zní oficielně....tedy.....jistě si doplníš sám pro které...jedny jediné pokud není, tak to musí někdo doplnit ------------------------------------------------- ..sláva Bardotkám, čest Brejlovcům.... .........smrt Bangladám................ Panzlo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 542 Registrován: 7-2007 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 21:50:03       Horní platí pro stanovená vozidla (např. ?Eso?) dolní pro ostatní vozidla. Všechna stanovená vozidla už zde byla několikrát jmenována, takže mě určitě někdo ještě doplní, já si pamatuji jen Eso... Úplná demontáž lidstva - 1. Stroje zůstanou; 2. Špinavá lávka; 3. Šedá v úle; 4. Umbrtka kat; 5. Salám dobyvatel; 6. Přátelé; 7. Dítě z popelnice; 8. Pod vlajkou dýmu Pavouk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 502 Registrován: 9-2008 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 22:01:18       Patří mezi ně: 1. Hnací vozidla řad 150, 151, 162, 163, 263, 350, 362, 363, 371, 372, 471 a 680. 2. Osobní vozy s kotoučovou brzdou. Pisecan Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 290 Registrován: 2-2009 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 22:44:33       Ad kotoučová brzda: funguje na principu tření nebo Foucaultových proudů, či ještě jiném? 1+1 se ne vždy rovná 2 Ferii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 123 Registrován: 4-2005 Odesláno Pondělí, 01. června 2009 - 23:23:04       Omluva pro pana J pokud jsem se ho výslovně dotknul ale žiju v domnění ,že jsme zde v diskuzi a ne na konferenci. Řeč šla o mědi ale v pozadí prosvítá otázka prvá ekonomická a s tou to souvislost snad má.Nevím ale u střídaviny jsem tyto lana nepostřehl ,nicméně Vám rád uvěřím. A co se týká kotoučů já znám princip zakládající se na tření... Brilantně distingvovaná, z inertních sfér termicky vystresovaná, kauzálně symetrická, bázicky kubistická,senzitivně hyperaktivovaná. Áno,ano to je řada 749,751 ... Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2452 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 00:01:28       OC: no teď se zkoušela vylepšená skluzoffka, takže by to mělo být podstatně lepší. Krysa (ať to má taky vyleštěný kola od princmetálů) se čtyřma se tam snad nerozjede...? Luboš_ct Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6506 Registrován: 9-2002 Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 00:12:38       František plášek: Ty svislé cedule platící pro pinďolína bývají spravidla o jeden sloup dříve než jsou hranté rychlostníky vodorovné, nebo až po nich?ted nevím jistě, ale ne na totožném sloupu zkrátka.. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 09:13:06       Na střídavině se zesilovací vedení (zpravdila vně sloupů) moc nepoužívá. Osobně vím jen o úseku Veselí nad Lužnicí - Jihlava. Martin Fucida Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 188 Registrován: 3-2004 Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 11:51:50       Martin2: Bylo kolem přelomu tisíciletí přidáno i na tah přes Vysočinu, akorát nevím, kde všude. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1301 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 02. června 2009 - 12:11:46       Fucida, jasně, tam to neznám. Tak mne napadlo, nebyla to optika, docela to svádí, když se člověk koukne jen zběžně. LubošuČT, kde všude je na Vysočině zesilovací vedení? Martin