Archiv do 2. května 2009

Autor Příspěvek Vrbam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2000 Registrován: 7-2003 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 11:25:28       Asi blbej dotaz, ale proč když byla výluka Zdice - Lochovice, tak nejezdily rychlíky Lochovice - Z. Třebáň? To je to tam tak hrozný, že ta 749 tam nesmí? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1712 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 11:48:54       Nevím, jestli smí 749 + klasiky na trať 172. I kdyby směla, tak by byla jízdní doba nic moc, a dvě úvratě navrch. A vynechaly by se Zdice a Beroun, kde bývá celkem slušný výstup a nástup. Ale kdyby to tam náhodou jelo, tak se běžím svézt, protože klasikou na 172 jsem ještě nejel. Jen kdysi dávno zelenými patry se zamračenou, což byl zvláštní turistický vlak Hostomice-Praha. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2546 Registrován: 6-2005 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 11:52:23       Navíc Třebaň snad ani není plnohodnotná stanice ==> složitý posun. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Michal_čb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1671 Registrován: 3-2006 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 12:01:16       Krom toho nemá 749 na liteňce přechodnost. Hledal jsem to v TTP... Budějčáááááák BEZDREV byl vlak, jezdil jako drak!!! (* 20.5.1951 + 13.12.2008) Za tichou vzpomínku děkujeme. Bude se nám stýskat!!! Klub železničních modelářů České Budějovice - http://www.kzmcb.net/ Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1713 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 12:13:03       "nemá 749 na liteňce přechodnost" Že by se mi tenkrát ta zamračená se zelenými patry zdála? Michal_čb Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1672 Registrován: 3-2006 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 12:38:26       Bručoun: Já nepopírám, že jí tam tehdy měla... Budějčáááááák BEZDREV byl vlak, jezdil jako drak!!! (* 20.5.1951 + 13.12.2008) Za tichou vzpomínku děkujeme. Bude se nám stýskat!!! Klub železničních modelářů České Budějovice - http://www.kzmcb.net/ Zapa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3000 Registrován: 10-2003 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 12:45:15       Jgcp: A dovolená je v . Hlavně že jsem si to blbec rozpočítával na hodiny. Bručoun: Já si na Liteňce pamatuju max. 830 s bixama, ale je fakt, že do roku 99 jsem pomalu nevěděl, že existuje. Každopádně zelený pata si tam představit nedokážu. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1714 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 13:39:07       Zelený patra tam byly, jako mimořádný vlak. To se mi nezdálo, jel jsem s nimi. Co se mi mohlo zdát, je ta zamračená. Myslím ale, že kdyby tehdy byla patra tažena jinou mašinou, než zamračenou, tak bych si to zapamatoval. Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1663 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 13:49:57       A ty patra z Hostomic jely via Lochovice nebo ouvratily v Litni? To první si představit umím, to druhý už míň Vrbam Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2001 Registrován: 7-2003 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 13:52:41       Podle mapy je tam zatížení C2 - 20 t/náprava a 6,4 t/m. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1715 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 16:37:48       ad patra: Úvratí v Litni. Psal se rok 1988 nebo 1989. Giba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 24 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 16:49:08       ad patra: Jednalo se o turistický vlak do Hostomic, byl to první nebo druhý ročník Skautského přechodu Brd, Jelo se přes Liten. Jen si pamatuju, že se strašně dlouho stálo v Z.Třebáni Giba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 25 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 16:57:44       tak to byl rok 1990 Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1664 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 17:02:12       A to se vůbec do Litně vešlo ku objetí nebo to jelo dvouhlavě? V té době asi ještě šlo zajet ve Třebáni "před barák" od Prahy - nebo už byla spojka vytrhaná? No jestli to byl skautskej přechod Prdů tak to dřív než po Plyšáku sotva bylo Giba Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 26 Registrován: 2-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 17:09:55       byl to prvni nebo druhy prechod po "plysaku" Byla to Monstrozni akce, Myslim ze se v Litni objizdelo, ale ruku do ohne za to nedam, to jsem snad jeste ani nebyl pubertak. Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1716 Registrován: 9-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 17:19:03       Giba: Nejsem si jistý, jestli to byl ještě tomácký přechod (TOM = zakuklení skauti), nebo už naplno skauský. Ale je fakt, že největší davy lidí na přechodu Brd byly v r.1990, a krátce po něm. Boblick Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 540 Registrován: 1-2009 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 18:06:50       Zelený německý patro bylo hned na prvním přechodu roku 1990. Stálo se 40 min v Zadní Třebáni a v Litni přední tahoun zůstal stát. Tahle akce mě pak přivedla na myšlenku (když se za Římana uvažovalo o rozprášení ČD a rozprodeji či zavření některých tratí) tuhle trať privatizovat a uvézt jí do stavu, co je dnes na JHMD. Bohužel idiot had Lux se dohodl s další škodnou Duškem a tak dnes již možná prosperující turistické dráhy jsou ůplně v . Zapa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3002 Registrován: 10-2003 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 18:29:14       Boblick: Srovnávat JHMD se 172 ? No já nevím. Do provozování jako turistické dráhy bych asi opravdu nešel. Co je tam k vidění? Úvrať? Anonym Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 333 Registrován: 11-2008 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 18:47:39       K té 172 C2 má rozhodně na to, aby zde byla přechodná 749, např. trať 070 v úseku Všetaty-Mladá Boleslav mají stejné zatížení a s 749 se tam setkáme docela často. Jinak by mě docela zajímal přesný termín zveřejnění návrhů gvd, v minulých letech už byl zveřejněn a letos nic. Zajímalo by mě jak dopadnou perspektivní lokálky 064,074,092,172,173,174, aj.. Jsem hrozně zvědav?? Boblick Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 542 Registrován: 1-2009 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 19:00:47       Ad Zapa: Já nemluvím o šotouších, ale o víkendovém letním náporu. Trať provozovaná jen květen - září So+Ne, jinak náhrada busy. A partnera na tuhle srandu bych lehce měl. Orky Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1411 Registrován: 10-2004 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 19:41:30       Anonym: Já bych to viděl tak za měsíc, tedy pokud vůbec ke zveřejnění dojde. Podstatné změny však nečekám. (Příspěvek byl editován uživatelem orky.) Thomas van Trolleybus: "Hromadná doprava je proces, který spolehlivým způsobem přepraví své oběti, nazývané též cestující, co nejnepohodlněji a nejpomaleji do jimi žádaného místa, popřípadě úplně jinam." Petr_vlček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1666 Registrován: 5-2004 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 21:00:54       No já bych si trouf říct i třeba celorok (teda víkendy). Pokud např. je sníh tak o víkendech je problém pobrat běžkaře, mnohdy do listopadu jezděj houbaři, když je hezky už v březnu tak už se vyráží na Brdy.... A pokud by to dokonce jezdilo až z Karlštejna tak by to zas bylo o fous atraktivnější. David Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3351 Registrován: 12-2007 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 21:05:53       Bohužel idiot had Lux se dohodl s další škodnou Duškem Už si to moc nepamatuji, přece jenom je to už nějakých 12 let - co měl s tím rozhodnutím, že se tratě nebudou privatizovat (ale zůstanou té státní organizaci, která je ani nechtěla), měl mít společného ministr zemědělství Lux? Jnd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3432 Registrován: 4-2003 Odesláno Pondělí, 27. dubna 2009 - 22:48:07       Jo tak přechod Brd v roce 90 nebo 91 jsem si dal také .... Já si zase vybavuji červené Bixi nebo jek se ten vlečnák za 820 nazývá. To byla ,ale spíše cesta Z5. Měl jsem i nějaký odznáček ,nebo nášivku ... Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1354 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 06:02:00       532069.xls (73.7 k) Zadní Třebáň je bohužel, ač to tak na první pohled nevypadá, v podstatě jen odbočkou trati do Litně. No a v podstatě plní i funkci hradla na trati Praha - Beroun. Krengor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 8-2008 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 08:39:34       Bram: Neměl byste prosím stejně udělané v xls i nádraží v Lysé nad Labem? Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1355 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:01:14       Krengor: Měl. A tady ji máš. Jinak kdo chce jakoukoliv stanici, tak mu jí pošlu. Nebo ještě lépe, kdo chce všechny stanice v ČR a také Čadcu a Chalupki, tak mu je rád pošlu. Nejradši bych to poslal mailem celé, takže kdo to chce, ať si sem šoupne mail a já mu to pošlu. Vše, krom některých stanic na trati 174, 183, 148, 185, 140 a 148 je takhle pěkně provedené. Nemám například aktualizovanou podobu stanic Praha hlavní nádraží a Praha Libeň po dostavbě Nového spojení a také žst. Praha Smíchov odráží stav ještě před překopáním Společného nádraží do podoby, jaké po dostavbě vnitřního silničního okruhu má dnes. Má li někdo aktuální podobu nejen výše uvedených stanic, tak šup sem s tím. Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1356 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:03:05       531145.xls (115.2 k) Tak tady je Lysá nad Labem. Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5837 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:13:13       Tady byly tuším takové ty sny o vlacích do Č.Brodu projíždějících jiné stanice a intervalu 10 min. a tak, že. Tak z dnešní MfD (je to sice o busech, takže to někomu bude připadat jako OT, ale to už je jeho chyba): CIT: „Tam, kde jezdí více autobusů v krátkých intervalech po sobě a jsou více než z poloviny prázdné, pravděpodobně sloučíme dva spoje v jeden,“ řekl například náměstek pro dopravu Středočeského kraje Robin Povšík. Podobně mluví i zástupci jiných krajů." Děkuji za pozornost. Budoucnost patří bagrům! Krengor Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 28 Registrován: 8-2008 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:15:18       Bram: Díky moc Edit: Jestli teda můžeš vše poslat na mail olda.mudra@gmail.com byl bych rád. (Příspěvek byl editován uživatelem Krengor.) Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1357 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:22:04       Káem: No to bys nesměl být ale ty, který si z toho vycucne akorát to, co se mu hodí do krámu. Docela by mne zajímalo, jak lépe bys to řešil na třeba na tati 171. Stranou nech vlaky Praha hl.n. - Radotín, myslím to co jezdí dále. Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5839 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 09:47:23       Bram: řekl bych "vycucne to důležité", ale na slovech nezáleží. Co jak bych řadil já, ale pan Povšík, ten je důležitej. Budoucnost patří bagrům! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2548 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 10:01:25       No, když myslíš, Káeme. Z jiného soudku: Pokud by bylo třeba na 171 provést v hodině 3 rychlé (tj. nezastavující) vlaky, přičemž dva z toho by byly v pět minut širokém svazku a třetí o 30 minut vedle, vešly by se mezi to nějak přijatelně osobáky? 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Iaya Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 452 Registrován: 6-2002 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 10:15:19       Ad Bram: jery@klikni.cz Díky Optimista je člověk, který tvrdí, že žijeme v tom nejlepším možném světě, pesimista se obává, že je to pravda. Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5841 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 10:44:48       Těší mě, žes uznal že myslim, Mible. Děkuji. Moh bys uvést příklad, kdy budou potřeba dva STEJNÉ vlaky 5 minut po sobě na 171? Aby se tu tvůrci grafikonů nezabývali zbytečně nesmyslama ve snaze ti odpovědět... Budoucnost patří bagrům! Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2549 Registrován: 6-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 10:49:34       Proč bych ho měl uvádět? Ti, kteří se umí s "problémem" poprat, to vědí a Tobě to stejně nepomůže. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5842 Registrován: 8-2005 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 10:54:12       Takže důvod není. Děkuji a přeji hezký den. Budoucnost patří bagrům! Radekc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 250 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 13:35:28       hlavak: 570762.xls (815.6 k) Radekc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 251 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 13:36:53       Doporucuju si zde na k-r najit odkaz na pomůcky GVD (nebo na googlu) a jsou tam všechny stanice. Telini Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 216 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 15:17:26       odkaz Proč Pražáci furt slyší takový divný dunění? Protože Středočeši tlučou hlavama o zeď, cože za pako si to zvolili... Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1358 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 16:58:09       RadekC:To je jiná a snad mne nikdo neukamenuje, když své, mnohdy již zastaralé plánky nebudu rozelílat, ač jsem to slíbil. Zde je odkaz, kde jsou aktuální data: http://www.iwan.eu07.pl/jw/john_woods2009/planky/ Bram Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1359 Registrován: 4-2003 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 17:16:34       Tellini: Je to populistický jantar. Ale tímto směrem se vydala celá ČSSD po odchodu Zemana z vedení. Koho já pak asi budu volit, když ostatní parlamentní strany jsou pro mne nepřijatelné a mimoparlamentní se tam nedostanou. Pět procent je překročitelných pouze za ohromné mediální masáže, kterou měli zelení a není mi úplně jasné, kdo za tím stál. Mohu jen domýšlet a dosadit si třeba kohosi ze zahraničí, nejlépe jižně od našich hranic........ Radekc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 253 Registrován: 12-2007 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 19:09:36       Na 231 mezi Stratovem a Kostomlatama je v akci čistička štěrkového lože (pokud se tomu nadává jinak tak mě prosím opravte) a výsledek je parádní. Po dosypání a podbití bude kolej jako nová(skoro). Také vyměnují špatné pražce a spodek na přejezdu. Gapa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 255 Registrován: 8-2006 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 19:25:15       Víkend na podřipsku - parní spěšný vlak na Řípskou pouť... Nad lidskou blbostí se nedá zvítězit, ale nikdy se proti ní nesmí přestat bojovat. www.dopravni.net Telini Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 218 Registrován: 10-2006 Odesláno Úterý, 28. dubna 2009 - 20:06:15       Bram: OffTopic: Tím, že se bojíte volit takzvaně nevolitelné strany, se podle mě téměř nic nezmění. Jen se budou střídat jedni s těmi druhými. Podpora "malých" stran tak nějak vyjadřuje nespokojenost s celou současnou garniturou. A takových lidí v součtu není úplně málo. Pak je taky hodně takových, co si myslí, že se takhle jejich hlas ztratí.. Blazek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 67 Registrován: 12-2006 Odesláno Středa, 29. dubna 2009 - 16:53:36       Dotaz: v okolí Roztok u Prahy na 091 se množí pomalé jízdy (60), nevíte proč a na jak dlouho? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1720 Registrován: 9-2007 Odesláno Středa, 29. dubna 2009 - 22:23:40       "na 171 provést v hodině 3 rychlé (tj. nezastavující) vlaky, přičemž dva z toho by byly v pět minut širokém svazku a třetí o 30 minut vedle" Kdo by tím jezdil? Když se "švejkům" vezme frekvence z Prahy do Berouna a Zdic, z Prahy na Zbečno-Roztoky-Křivoklát a z Prahy na Zbiroh-Mýto-Holoubkov-Chrást-Radnice, tak jim mezi Prahou a Berounem moc lidí nezbyde. Z Prahy do Příbrami bez tunelu taky moc šance nemají. "Švejk" bez tunelu má smysl jako sběrný vlak, ke kterému se stahují všechny přípoje, a kterému v jeho čase nic nekonkuruje. V "době předtunelové" ani nelze čekat změnu přístupu kraje ani města k MHD v Berouně, protože kombinace vlak-MHD by pro většinu lidí nepřinesla oproti přímému busu žádnou novou kvalitu. Qěcy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2695 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 09:20:54       A může mi někdo vysvětlit, proč není ÚAN v Berouně před vlakovým nádražím? S tím, že většina linkáčů to pak vezme přes centrum a ty linky, co jezdí na jih, by obracely někde na severu/východě/západě Berouna a braly by to přes ÚAN? A je v berouně opravdu takový problém postavit silnici od vlakového nádraží na východ (místo té panelovky) a most přes Berounku mezi mostem dálničním a železničním? Stránky o lok. 109E: http://109-e.wgz.cz Zapa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3017 Registrován: 10-2003 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 10:41:25       Qěcy: Stáhni si tohle: http://www.mesto-beroun.cz/upload_file/20081261204019_navrhova_ca st.zip Strategický plán rozvoje města Beroun (rozvoj). Ovšem jestli z toho někdy něco bude? Káem Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5852 Registrován: 8-2005 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 10:53:52       Bručoun: Taky vám Miblův nápad není jasnej, co? Třeba vám to vysvětlí uctivějc než mě. Btw. vy jste zase krásně předvedl, jaxe uměle vytváří důvod existence. Nemělo by to co píšete být důvodem existence Os, resp. plzeňských R? Kvůli čemu tu jsou pak plzeňské R, he? Budoucnost patří bagrům! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 22:54:42       "může mi někdo vysvětlit, proč není ÚAN v Berouně před vlakovým nádražím?" Podle mě se zásadní problém jmenuje zbouraný most přes Litavku, co byl na silnici od Plzeňské brány směrem na Zavadilku (a k nádraží). Většina autobusů jede buď od Prahy či Nižbora na sídliště, do Králováku a Zdic, nebo od Zdic, Hudlic, Tmaně do Berouna do města. Ty první by ukončením na nádraží neobsloužily sídliště a Královák, ty druhé by nedovezly lidi do města. Autobusové nádraží na Závodí sice je dementní, ale pro místní frekvenci typu Zdice-Beroun,město, i pro přímé linky Zdice-Královák-Beroun-Praha, je za současného stavu silniční sítě lepší než AN u nádraží. Systémové řešení problému podle mě spočívá v postavení mostu z Tyršovy ulice k nádraží, a v přestavbě prostoru u Plzeňské brány a hotelu Litava tak, aby se tam vešla zastávka pro všechny linky. (Stačila by délka současné zastávky U koně, sice by přibyly linky od Kladna, 380, 384 a céčko, ale nestavěly by na ní rychlíkové linky z Prahy, áčko, ani béčko, ty by nové AN na nádraží zákonitě míjely). Možná by - za mohutného "potlesku" místních - bylo třeba omezit parkování v Tyršově, aby tam byly dva plnohodnotné jízdní pruhy pro autobusy, a trochu předělat křižovatku u Plzeňské brány. Pak by teprve bylo uživatelsky plně přijatelné přestěhovat AN ze Závodí k (hlavnímu) vlakovému nádraží. Pro ilustraci, dříve jezdily skoro všechny víkendové spoje linky Beroun-Nový Jáchymov na vlakové nádraží. V divokých devadesátých, kdy hrozil rozpad víkendové dopravy, obce na víkendový provoz přispěly, ale za podmínky, že se bude jezdit do města, a ne na nádraží (obojí zároveň kvůli tomu zboranému mostu nejde). Řádní občané, pokud jedou do Prahy, si přestoupí "C 19" (dříve "K" nebo "P"), a trampi a blázniví šotouši si na nádraží dojdou pěšky. Z jiných směrů se nikdy nepodařilo prosadit k nádraží prakticky žádný spoj, Jáchymov byl vyjímkou, podle úhlu pohledu světlou nebo temnou. Tolik k uživatelské oblíbenosti spojů k nádraží. Nejsem (a pár dnů nebudu) u takového počítače, kde bych si prohlídl ten "strategický rozvoj". Tak jsem zvědavý, až se k tomu dostanu, jak moc se má letitá představa míjí s oficiální představou berounských radních. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1722 Registrován: 9-2007 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 23:19:17       "uměle vytváří důvod existence. Nemělo by to co píšete být důvodem existence Os, resp. plzeňských R? Kvůli čemu tu jsou pak plzeňské R" Proč umělý? Většina "obyčejných rychlíků" jsou jen takové pospojované regionální zrychlenky. Třeba rychlíky Plzeň-Budějovice jsou z funkčního hlediska zrychlenky Plzeň-Nepomuk-(Horažďovice) a Strakonice-Budějovice, a jsou spojené "skoro Sv jízdou" v úseku Horažďovice(Babiny)-Strakonice. Rozseknutím na dvě větve by se ale ušetřilo méně, než kolik se utrží od těch pár lidí, co jedou skrz. A tak nějak je to s většinou "obyčejných R". Plzeňské R frekvenci ze Zdic a Berouna do Prahy o víkendu často pobíraly jen za cenu obludně našlapané soupravy. Kvůli rychlosti a rozumné vytíženosti je vhodnější, aby plzeňské rychlíky Zdice projížděly, a aby přípoje v Berouně a Zdicích směrem na Prahu byly vázané na jiný rychlý vlak (což není osobák!). Toto schéma bude platit do doby, než se plzeňské rychlíky zdvojí do obdoby dnešního modelu na trati 090. Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2581 Registrován: 6-2005 Odesláno Čtvrtek, 30. dubna 2009 - 23:38:11       Moc hezky se to Káemovi snažíte vysvětlit. Teď už proč jsem se ptal. Uvažme hotový koridor od Plzně po Beroun. To je horizont odhadem cca 2016. Berounský tunel velmi pravděpodobně ještě řadu let nebude. Modelově jsem uvažoval na trati 200 křižování v Milíně (namísto dnešní Příbrami), tj. Praha v polohách 22/38. Třeba na to nedojde, ale osobně bych si tipnul, že ano a nebude to trvat dlouho. V dané době (po "dokončení" koridoru) bude eminentní zájem vést rychlý segment Praha - Plzeň se SJD 90 minut. Lze odhadovat Prahu (pravda dost natěsno) 27/33 a tedy svazkování s R-200. Není mi dvakrát jasné, zda se bude stíhat stavět třikrát (Beroun, Hořovice, Rokycany) a ne. Tímto ale vypadne současná trasa po celé z Prahy a nabízí se v této poloze vést zrychlený osobák do Plzně, který by měl za úkol řešit Beroun (ve špičce půlhodinový), Zdice a Hořovice a do Plzně by dojížděl tak, jak Plzeňský kraj ve svých strategických dokumentech požaduje, tj. mezi 40. a 45. minutou a zase dojížděl po 15. minutě. Tedy se může stát, že kolem 30 bude v Praze Ex do Plzně a R-200 a kolem 00 ZrOS/R-170. Každý z těch vlaků by měl svou frekvenci a vedlo by to k efektivnějšímu využití souprav. Samozřejmě, že za tím stojí různá kdyby a třeba se ukáže, že na toto nedojde, ale i tak by mě zajímalo, jak by se s takovým modelem 171 poprala. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1724 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 01. května 2009 - 11:31:15       Mibl: "Každý z těch vlaků by měl svou frekvenci" Otázka je jak velkou. Ústecký model bych pro 170 považoval za vhodný až v době, kdy bude jízdní doba Praha-Plzeň okolo hodiny. Z tohoto pohledu je celekm jedno, jestli to bude 1:10, nebo 0:55, protože podrobnější síťový model může mít uzly 15/45, nebo z jedné strany přetaženou 00 a z ostatních nedotaženou 00. Hlavní je, aby lidi to spojení vnímali jako "za hoďku z centra Plzně do centra Prahy. Teprve tehdy bych čekal nárůst cestujících, který bude mít za následek vytížení většího počtu vlaků. Obdobně pro Praha-Beroun a Praha-Příbram. Pro "dobu předtunelovou" bych hledal úspornější model, aby se lidi nerozředili do příliš velkého počtu vlaků. Napadlo mě, že by "švejci mohli mít křižování Jince-Vráž-Nemanice II. Z Prahy by měli odjezd cca v L:57, v Protivíně by udělali přípoj Písek-Plzeň a vykřižovali se s Plzeňskými R, do ČB by dojížděly cca v L:05. V tomto modelu by se stíhala jak písecká, tak hypotetická příbramská zastávka. Proklad v úseku Protivín-Budějovice by byl stejně dobrý, jako dneska. Otázka je, co by to udělalo s uzlem ČB. Plzeňské rychlíky by mohly z Prahy odjíždět v přesném prokladu se "švejky" cca v x:27, a stíhaly by zastavení Beroun-Hořovice-Rokycany. Přípoje od EC ve směru Brno-Plzeň by se asi stíhaly dobře, horší by to bylo s Ústím. Nejlepší by bylo dokopat Němce, aby dokázali v Drážďanech trochu hnout s tím přípojem kamsi do německého podkrušnohoří, protože těch cca 20 minut prostoje je u EC děs. (Jinými slovy, povinnost akceptovat drážďanskou posvátnou krávu je mi dost proti srsti.) Čtveřici vlaků Praha-Beroun ve dvouhodině by mohl uzavírat pásmový osobák, který by projel jen ze Smíchova do Berouna, a jinak by byl plně zastávkový. Tím by se dobře řešily relace Praha-Zdice (hodina) a Praha-Zbiroh (dvouhodina). Akorát Královák by zase utřel, protože by měl spojení do Prahy jen po dvouhodině. (Je mi jasné že pásmový Os je politické sci-fi.) Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2586 Registrován: 6-2005 Odesláno Pátek, 01. května 2009 - 23:03:02       Z Prahy by měli odjezd cca v L:57, ... do ČB by dojížděly cca v L:05 Křižování 3-5 minut před koncem ramene (tj. velmi dlouhý obrat) se mi ani trochu nelíbí. Přípoje v Číčenicích téměř padají, resp. pokud budou, tak to protahuje důležitější přípoje od Budějc. Asi bych z více důvodů považoval u R-200 za střednědobě fixovaný Písek. Debatovat můžeme to tom, zda nechat i křižování v Příbrami nebo zda dojde na Milín. Názor na Písek bych byl ochoten přehodnotit za předpokladu postavení druhé koleje Číčenice - Protivín, což by za jistých okolností mohlo být financována z prostředků ČEZ coby kompenzace kraji za další bloky JETE. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek! Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1727 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 02. května 2009 - 10:11:02       "Křižování 3-5 minut před koncem ramene (tj. velmi dlouhý obrat) se mi ani trochu nelíbí." Pořád je to úspornější, než souběh na 171. Oproti rychlíkům Plzeň-České Budějovice není z hlediska obratů žádný rozdíl. Za 5 minut se souprava nedá otočit. Kdyby se projela písecká zastávka tak jako dnes, a kdyby se zastavení ve Zlivi přešouplo na plzeňský R, tak by se vzájemné křižování "švejků" dalo přešoupnout na dvojkolejku mezi severní zastávkou a stanicí ČB. Pak by příjezdy do ČB byly zhruba v L:01 a odjezdy zhruba v S:59. "z více důvodů považoval u R-200 za střednědobě fixovaný Písek." Je "švejk" tak vysoká priorita, aby se kvůli němu dělaly psí kusy na 171? Viděl bych to tak, že na 171 by měly být maximálně dva vlaky do hodiny, nejlépe v prokladu o 30 minut. Kapacita není nafukovací, a někudy musí projet náklady. To znamená buď zavedení "modelu 091" na lince Praha-Plzeň, a žádní "švejci", nebo vystačit na lince Praha-Plzeň s třemi vlaky za dvouhodinu, a "švejci" v prokladu. Současné extenzívní obžerství v osobní dopravě je třeba přibrzdit. Lidi můžou jet autobusem, ale náklady by se měly v maximální míře přitáhnout na koleje. Kdyby se osobní železniční doprava omezila na linku Praha-Ostrava, a příměstské železnice Praha, Ostrava, Brno, a vše ostatní se odjezdilo autobusy, tak to bude taky funkční, v některých ohledech možná funkčnější, než je to dnes. Získalo by se obrovské množství volných tras pro nákladní dopravu, nákladní doprava by byla konkurenceschopnější, a ze silnic by možná zmizelo víc kamionů, než kolik by tam přibylo autobusů. (Nic takto extrémního nepropaguju, jen se snažím upozornit na některé aspekty problému.) Mimo variantu s odjezdem z Prahy v x:27 - L:57 je tu ještě varianta s odjezdem v x:34 a S:04. Ta je v mnoha ohledech lepší. Nemusel by se řešit problém s návazností Ústí-Plzeň, a přestup Brno-Plzeň by byl dostatečně navatovaný. Křižování "švejků" by bylo Lochovice-Čimelice-dvojkolejka u Zlivi. Stíhaly by se zastávky Kr.Dvůr, (Příbram zast.), Vráž, Písek zast., Protivín město, Zliv. R Praha-Plzeň by se zastávkami Beroun-Hořovice-Rokycany přijížděly těsně na uzel, nebo chvíli po něm. Odjezdy z Plzně na Budějovice by se daly posunout na cca S:15, čímž by se křižování přesunulo na dvojkolejku u Babin, a na dvojkolejku u Zlivi. Stíhalo by se zastavení Blovice, Katovice, Protivín město, Zliv. Byly by tak v přesném prokladu vůči "švejkům". Vzájemné proklady R by plně obsloužily základní kostru dopravy ČB-Zliv-Číčenice-Protivín,město-Protivín. Osobáky by mohly být v prokladu k oběma R, mohly by interval dále půlit, a byly by tak 15 minut od sudé v ČB. Pochopitelně by nová poloha obou R od Protivína znamenala výraznou změnu v uzlu Budějovice. Ani jedna z variant "švejků" v prokladu k novým polohám plzeňských R není ideální. Ale pořád je to lepší, než svazek v úseku Praha-Zdice, a zásadně lepší než "znásilňování" kapacity 171. ALBATROS Neregistrovaný host Odeslán z: 195.189.142.119 Odesláno Sobota, 02. května 2009 - 10:18:54       Nemáte někdo fotky hradel z 171 ? Bručoun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1728 Registrován: 9-2007 Odesláno Sobota, 02. května 2009 - 10:54:46       "postavení druhé koleje Číčenice - Protivín, což by za jistých okolností mohlo být financována z prostředků ČEZ coby kompenzace kraji za další bloky JETE." Nebylo by vhodnější napřed postavit druhou kolej v úseku "severní zast."-Zliv? V tomto úseku vlaky odvezou třikrát tolik lidí, než úseku Protivín-Číčenice. Otevřela by se tím cesta k posilovým vlakům ČB-Zliv. Když by byla úplná volnost v křižování u ČB, sestavil by se lépe i úsek Číčenice-Protivín. V úsecích, kde vlaky vezou nejvíc lidí, by měly být nejrychlejší, a zbytečně nečumákovat při křižováních. Tím nechci říct, že jsem proti zdvojkolejnění zmíněného úseku, jen bych prohodil priority. (Příspěvek byl editován uživatelem Bručoun.) Martin_zlivský Moderátor Číslo příspěvku: 49072 Registrován: 4-2003 Odesláno Sobota, 02. května 2009 - 11:14:06       Bručoun: Z Nemanic do Budějc není (a pro plzeňskou trať asi ani nikdy nebude) dvojkolejka (a pokud by se jinak skupina držela, po druhý trati si tam konstruktér v protisměru vlak nepustí), takže křižování v Nemanicích by bylo nejspíš nutností. U souprav vedených v nezávislé trakci bych to ale neviděl jako zásadnější problém, narozdíl od osobáků vedených v elektrice, kdy skoro vše mělo +1 minimálně, by se to vyjezdit nechalo. Pomalá křižování jsou navíc čím dál častější (už i třeba hned vedle na Hluboký), ESA se šíří jak mor a tohle nikomu bohužel nevadí (ani že se někde kvůli ušetřené půlminutě vyhodí půl miliardy a hned vedle se ta půlminuta debilním zabzař vyplejtvá). Rozkol Budějc na půl by nemusel vadit, jenže hodinový takt je tu na většině tratí spíš fikce, takže dost vazeb by to odneslo. Spíš bych se snažil držet té celé. Snaha vyloučit souběhy (taky mi vstávaj vlasy na hlavě, když to vidím), je chválihodná, ale obávám se, že bez druhé koleje u Protivína a alespoň výhybny u Bezdreva by to mělo víc záporů než přínosů. (Omlouvám se, pokud už se to někde řešilo, poslední měsíc nesleduji ani GVD.) Edit: V druhou kolej u Budějc moc nevěřím, je tam Vltava a pak podmáčená oblast kolem rycbníků. V lepším případě snad ještě vytažení nemanickýho zhlaví Hluboký a pak ta výhybna Bezdrev (cca kilometr). (Nebo aspoň rozdělení úseku, AHr bez návěstního bodu spolu s přejezdem v přibližováku tvoří nepříjemný hrdlo při sledu.) Problém u Protivína existuje (a existovat bude s vysokou prstí i nadále), zatímco u Zlivi ne. Současný trend je rušení osobáků (v celé trase), ne posilování v silných úsecích. V lepším případě tu bude hodinový takt osobáků (o jejich ukončení dřív než v Protivíně se snad bude časem možné bavit), maximálně tak v prokladu s rychlíky (na to by se pak ta druhá kolej nebo aspoň rychlá výhybna už hodila). Karotenovič Carotsson s mrkvistorovou regulací z Mrkvanova: Nejdokonalejším geometrickým útvarem je mrkvoid! Hledáte nejlepší zvuk na síti? www.danceradio.cz Mibl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2589 Registrován: 6-2005 Odesláno Sobota, 02. května 2009 - 16:00:02       Křižování "švejků" by bylo Lochovice-Čimelice-dvojkolejka u Zlivi. Stíhaly by se zastávky Kr.Dvůr, (Příbram zast.), Vráž, Písek zast., Protivín město, Zliv. To je ale moje idea s kříži v Milíně, jen o 30 minut otočená. Nevýhodou jsou 30 minut dlouhé přípoje z Písku na 197. Chápu ale, že mi poradíte, že tam jede i autobus :-). Je "švejk" tak vysoká priorita, aby se kvůli němu dělaly psí kusy na 171? Jaké psí kusy? Já se pouze otázal na názor, jak by se 171 poprala se svazkem vlaků v jedné půlhodině a jedním vlakem v obrácené. K tomu jste se nevyjádřil a přesvědčujete mě, že nemá smysl se ani pokoušet tento technologický "problém" řešit a že byste to udělal zcela jinak. Taky se to dá nechat po dokončení koridoru a za předpokladu křížů na 200 v Milíně tak, že pojedou dva rychlé vlaky ve svazku a v obrácené půlhodině nic. "Křižování 3-5 minut před koncem ramene (tj. velmi dlouhý obrat) se mi ani trochu nelíbí." Pořád je to úspornější, než souběh na 171. Oproti rychlíkům Plzeň-České Budějovice není z hlediska obratů žádný rozdíl. Za 5 minut se souprava nedá otočit. V čem je to úspornější? Na rameno Praha - Písek - ČB spotřebuje 5 souprav místo současných 4. Proč porovnáváte s R-190? Nějak nechápu souvislost. 1899-2009 - 110 let blatenských lokálek!