Archiv do 10. září 2009

Autor Příspěvek Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1688 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 20:09:19       K nedávné diskusi o nadmořských výškách. Zde naprosto nehistorické označení v Rakousku. V případě Seefeldu navíc myslím hrubě zaokrouhleno. M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124 Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:09:18       Rudolf_33, Cogwheel: Naučte se pánové číst, co jsem napsal (vywebil). Výpravní budova má podle Sdružení sloužit jako výpravní budova. Není naopak důvod stavět novou obludu, kterou právě SŽDC nebo ČD stavět plánovali. Myslím, že budova by se dala využít pro muzeum lidské tuposti - a transformace železnic v ČR by tam měla čestné místo. Z historického hlediska jde o velmi zajímavé téma (už jen organizační vývoj železnice po roce 1988 stojí za to nebo řev o údajném doplácení na lokálky a jejich nerentabilitu). M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124 Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:28:48       mbbb: železniční "pátračka" v podobě tzv. aktivní kontroly existovala při ředitelstvích státních drah už za Rakouska. Ve vámi citovaném MV-SR (viz inventář) najdete zmínky o železniční policii z první poloviny 20. let. Zkuste fond MŽ I. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1292 Registrován: 6-2008 Odesláno Pondělí, 24. srpna 2009 - 22:29:05       "...Výpravní budova má podle Sdružení sloužit jako výpravní budova..." Nu dobrá, místnost pro výpravčího, kumbál (wc+šatna), reléová místnost - to vše zabere cca 1/4 1.N.P. Chodbočekárna durchendurch + příp. pokladna zaberou další 1/4 1. NP. A na co chcete využít zbytek domečku? Nádražku bych ponechal v nezměněné podobě, aby i naše vnoučaty viděli jak vypadala "4". To máme další 1/4 1.NP a stále nám zůstává hafo prostor... Stránky (nejen) o západočeské železnici Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 09:03:03       Obávám se, že za historická odbavovací budova v Ústí/Orlicí právě nemůže sloužit jako odbavovací budova i v budoucnu, protože k ní nebude možné zajet . Proto se musí postavit nová, menší, dále od města, ale zato s prostorným parkovištěm a obratištěm autobusů - z města tam přece nikdo nebude chodit pěšky. Samozřejmě, přístup ke staré budově od jihu, kde má stát budova nová, se dá vyřešit podchodem pod kolejištěm - ten (bezbariérový) by byl potřebný i při mém návrhu "domov důchodců-šotoušů", též např. pro zásobování stravovacího zařízení. Výše uvedený návrh na muzeum lidské tuposti a nekonečné reorganizace železnic je také zajímavý, jen bych možná trochu upravil název na: "Muzeum tunelování Českých drah a likvidačního hospodaření na železnici". Nejvýznamnější "tuneláři" by tam mohli mít své bronzové sochy v nadživotní velikosti. Jelikož ale všichni jednou zestárneme a konzumní média chrlí propagandu ve smyslu, že "tahle země není pro starý" (přičemž podíl seniorů v žijící populaci silně stoupá), přimlouval bych se spíše za to humanitární zařízení - domov důchodců. Při mé poslední návštěvě v tamní nádražní restauraci byl hostinský také smutný z nejisté perspektivy hospody. Takto by ji měl zajištěnou - jen místo občerstvování cestujících by zajišťoval dietní jídla pro bezzubé staříky, kteří by nad malým pivem mohli vzpomínat např.: "Jó, když jsem vezl posilový vlak pro česáče chmele... s "všudybylkou" 354.1xxx... 20 Rybáků... z Loun do Mutějovic na jeden zátah... málem jsme zdechli ve vrcholovém tunelu..." atd. Rudolf_33 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 11-2007 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 10:54:48       Cogwheel: Obávám se , že ten nápad s domovem důchodců (ač se mi líbí), by jaksi neprošel přes hygieniky. Přecijenom ta budova bude stát uprostřed kolejiště, pojížděného rychlostí 120 km/h těžkými vlaky, a to mnohokrát za hodinu. Ledaže by se ten barák obehnal protihlukovou zdí ze všech čtyřech stran a to až do výše nejvyššího podlaží....Pak samozřejmě ano. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1692 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 13:43:07       Rudolf: Kdyby části budovy byly stále zkolaudované jako byty, tak není problém? laarsen Neregistrovaný host Odeslán z: 90.179.107.135 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 14:49:38       Zdravím Vás Narazil jsem na zajímavý problém, nepodařilo se mi totiž najít, respektive ověřit, kde je nebo byl první železobetonový a betonový železniční most u nás. Nejžhavějším kandidátem je most u Přibic na trati Vranovice - Pohořelice (zahájení provozu 1895), ten uvádí Dohnálek a Seidlerová, Dějiny betonového stavitelství v českých zemích do konce 19. století, 1999, a jeho fotografie je i v Zuffer, Brückenbau, v Geschichte der Eisenbahnen der Oesterreichisch-Ungarischen Monarchie, 1898. Tam je vyfotografován i podjezd a propustek u brněnského nádraží. Mosty stále stojí, propustek se mi nepodařilo dohledat. V Rakousku už v roce 1890 testovali železniční železobetonové mosty, proto se mi zdá divné, že by se u nás žádné před válkou nepostavily. Na druhou stranu je pravda že moc nebylo kde Máte někdo tušení o nějakém dalším takovém mostě? Případně zda existují nějaké podrobnosti k těm dvěma? Díky. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 497 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 16:29:02       Mně tedy v případě výpravní budovy v Ústí n.O. také trochu chybí výhled, co s tím barákem. A na druhou stranu, obstrukce při prodeji objektu si umím dobře představit. Ale při troše trpělivosti se dá dobrat cíle. V případě prodeje nádraží lze spíše očekávat v nejlepším případě prodej za čistou nulu, což přeloženo znamená zaplatit daň z převodu nemovitostí. Ta u tohoto objektu odhadem může činit nejvýše asi sedmimístnou sumu. Ostatně k čemu má moderní železnice budovy potřebovat. Cestující zítřka si jízdenku koupí na netu, jízdní řád mu dojde sms včetně údajů o zpoždění, k nádraží dojede svým vozem nebo MHD, zajde přímo na nástupiště a ve vlaku obdrží možná zdarma denní tisk a občerství se doma nebo v minibaru ve vlaku. Technologie SZZ se dnes vejde skutečně do malých a k tomuto účelu uzpůsobených prostor (např. klimatizace, bezpečnost objektu a pod.). To je lepší řešit výstavbou asi nevzhledných, ale možná funkčních objektů než adaptací budov více jak sto let starých. Dopravní kanceláře budou stejně jen záložní pracoviště, takže se tam v reálu nebude z provozních zaměstnanců vyskytovat ani noha. I mě se líbí klasická dráha s červeným výpravčím, sypanými perony, mechanickými klacky a brejlovcem se zelenejma bajkama, ale kolik promile platících cestujících, pro které je dojíždění obecně (nejen vlakem) nutné zlo, toto bude akceptovat. A zpět k Ústí n.O. - statut kulturní památky při bezzubosti zákona 20/87 a obecně nízké vymahatelnosti práva v této zemi je o ničem. Jedniná garance uchování objektu je jeho odkoupení a vymyšlení nového využití, i třeba toho domova důchodců. Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 17:53:12       Vzhledem k tomu, jak dloho odkupovala ZMŽ "svoji" trať od státu "za nulu", vzhledem k Gogwheelem uvedenému rostoucímu počtu důchodců v budoucnosti a očekávanému návalu v podobných zařízeních si tímto jako historicky první důchodce čekatel pár dní před svými třicátiami rezervuju místo. Jediná podmínka kromě dožití se otevření penzionátu je, že se v nádražce nebude točit Gambrinus nebo jiný podobný euroblivajz. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1693 Registrován: 5-2002 Odesláno Úterý, 25. srpna 2009 - 21:58:53       V současnosti se v nádražce UO točí Holba. Co tam bude za 30 let to samozřejmě neví nikdo. M_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 10:34:42       Měl bych speciální dotaz. Byly autobusové NAD záležitostí až ČSAD a nebo vcelku běžným řešením již za první republiky? Díky předem za širší latinu k tomuto tématu. Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2444 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 13:16:23       NAD jako náhradní a-doprava? Za první republiky bych viděl problém v tom, že válka zabavila pro erár vozidla a z toho se dostávaly dopravní společnosti až koncem 20. let. Obdobně se dařilo konsolidovat autobusový park po druhé světové válce (třeba v Praze to trvalo až do počátku 60. let, ale mezitím vznikla ta pověstně hustá síť autobusů na venkově). U vlaků se tou dobou nejednalo o dnešní krátké 2 či 3 vozové soupravy, ale často o značně frekventované spoje. Takže to tehdy určitě byl problém. Ale ČSD (před érou ČSAD) mělo vlastní autobusové tratě a vozový park již od 20. let a asi ani soukromník (těch jezdilo do roku 1940 požehnaně) nemusel přijít o případný kšeft. M_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1776 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 13:46:29       ad Borovička: No dříve se problém vyndaného mostu na trati řešil pěším pochodem cestujících z km 101 do km 103. Tedy týdenní výluka na jednokolejné trati se ještě ve třicátých letech takto běžně řešila? A nebo už to fungovalo podobně jako dnes a nebo šlo jen o výjimky? Dosud jsem k tomuto tématu nic nečetl. Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz Zmar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 5-2009 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 14:15:42       Měl jsem v ruce materiály k přestavbě mostu přes Hron na úzké dráze do Banské Štiavnice. Tam se skutečně kus před mostem vystupovalo a cestující pěšky přešli přes silniční most. Jak se tam prováděl obrat soupravy, to jsem nezjistil - jestli přijela druhá mašina, která vlak odtáhla zpět, anebo se muselo couvat. Tam by totiž couvání znamenalo projet takhle pozpátku polovinu tratě až do jediné výhybny, která byla docela daleko. Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 357 Registrován: 5-2008 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 15:12:08       borovička: ještě DP z roku 1962 zná částněčně vyloučené tratové koleje a přestup cestících na širé trati Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 356 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 15:28:49       Ono se hlavně dost věcí dělalo: 1. za provozu - podbíjení, výměna některých kolejnic a pražčů, sečení/vypalování trávy, 2. zcela jinak - specielně výměna mostních konstrukcí se dost často řešila stavbou přeložky (nejprve se postavil nový most, pak se teprve zbořil starý (namátkou most přes Moravu v UH, most přes Labe v ÚnL), také na tunelech se dělalo pokud možno za provozu. 3. řada činností se nedělala vůbec (monstrkace typu koridor Plzeň - Cheb), strojní čištění a prodbíjení kolejového lože, práce na TV apod. Mělo to svoje výhody i nevýhody - provoz byl většinou zachován, ale podstatně častěji než dnes se stávaly nehody typu, že vlak najel do traťovácké čety. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 9-2005 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 20:06:21       Je to tak, v minulosti se většina prací na údržbě a opravě trati dělala za plného provozu s místním omezením rychlosti. K tomu měla traťovka taky potřebný počet lidí a také námezdních sil. Také veškerá mechanizace byla uzpůsobena k ruční manipulaci. Kromě podbíjení se taky čistil štěrk ať už ručně nebo motorovou čističkou, která se dala sundat ve dvou lidech z kolejí. Tohle zařízení bych chtěl někdy vidět v činnosti. Dle pamětníků se ve větších pauzách měnily i celé výhybky - nová výhybka se smontovala vedle stávající, v hodině H se stará odspojkovala, vyheverovala a po lyžinách odsunula stranou a následně se tam z druhé strany šoupla výhybka nová. Tenhle koncert bych chtěl taky vidět. Také drobná vozidla byla uzpůsobena k vyjmutí z koleje (vlastním heverem nebo taky v teplejch) a tak neblokovala provoz. Bužírka Neregistrovaný host Odeslán z: 90.178.166.188 Odesláno Čtvrtek, 27. srpna 2009 - 22:28:48       Po ližinách... Od slova líha. Ne lyže. Škoda DND Neregistrovaný host Odeslán z: 212.24.147.202 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 08:30:36       Borovička: Čs. pošta začala se silniční dopravou ihned po I. válce a v polovině 20. let již měla velmi slušně zkonsolidovaný vozový park. Zásadnější pro NAD byl rok 1928, kdy se rozeběhla autobusová doprava ČSD, která v roce 1933 pod sebe začlenila i autobusovou dopravu Čs. pošty. Od 30. let se proto v určitých případech používaly autobusy i při NAD určitě (ne tak běžně jako dnes i viz. příspěvek M.Kašpara). Mimo to od poloviny 20. let stoupal počet soukromých autodopravců - zda byli využíváni při NAD za I. republiky nevím - v archivu jsem nenašel žádnou zmínku). Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 505 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 11:01:36       Od mé matky vím,že když se dělala oprava mostu u Chrástu,vlak přijel k jednomu konci mostu,cestující přešli na druhou stranu a tam nastoupili do připravené soupravy.Jestli přecházeli po opravovaném mostě nebo kolem,bohužel nevím.Matka tenkrát jezdila z Radnic do Rokycan do práce. Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1701 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 13:46:33       K.A.F.: severně od VB v ÚnO je 5 kolejí, čili by se vešly čtyři koleje, dvě vnější a jedno ostrovní nástupiště. Vím. Připadá mi to málo, takže by se muselo říznout do svahu. Myslím, že rozumné minimum by bylo mít 3 hrany (I.n., 1, 0, II.n., 2) pro ČT-Praha a 2 pro Letohrad a možná ještě jednu kolej pro úvrať nákladů. Kdyžtak prosím přesunout diskusi do Koridorů Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 886 Registrován: 5-2002 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 13:47:57       Milanklewar > já bych řekl, že museli jít po mostě. Sejít to dolů na silniční most a pak se zase vydrápat nahoru, to by byla akce na půl hodinu..., ale tenkrát se míň pospíchalo. Tenhle most je zvláštní svojí konstrukcí, inu u firmy Eiffel nebyli žádní béčkaři M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 14:00:31       inu u firmy Eiffel nebyli žádní béčkaři ??? Co má Eifel společného s mostem přes Klabavu? Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 352 Registrován: 8-2006 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 14:49:20       Že by měl společnou ocel, ze které stavěli? Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz M_k Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1780 Registrován: 9-2005 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:37:02       Eiffel versus most v Chrástu....To je šum, který nedávno nějaký moula implementoval do informačních materiálů regionu. Už se to tu kdysi řešilo, ve skutečnosti Eiffel nemá s mostem nic společného. Lokálka z Pňovan do Bezdružic? Viz www.bezdruzickalokalka.cz Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 200 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:37:28       Most přes Klabavku Nad říčkou Klabavkou byl v roce 1863 postaven 37 m vysoký a 100 m dlouhý železniční most dřevěné konstrukce. Doprava zahájena 1. dubna 1863. Dřevěná konstrukce mostu byla v listopadu 1863 nahrazena tzv. Schiffkornovou (litina a kujné železo). V roce 1892 bylo zjištěno, že není již zcela spolehlivá. Proto v "Pražské mostárně", náležející Česko-moravské společnosti, vyrobena byla nová železná konstrukce nýtovaná. Byla rozložena a v částech dovezena do Chrástu. Na poli po levé straně trati u mostu byly položeny koleje a tam na zvláštních silných vozících byla nová konstrukce smontována. Tři dni měla býti přerušena doprava (Ing. J. Šiller měl prý dostati 500 zl. odměny, bude-li výměna do 3 dnů hotova). Dne 2. srpna 1892 po 7. hodině ranní přijela lokomotiva, která vtáhla novou konstrukci na starý most. Když byla nad pilíři zajištěna, počali dělníci rozebírati a odstraňovati starou konstrukci. Po odstranění staré konstrukce začaly se spouštět nové mostní díly račnami. I to dělo se rychle, takže o půl 7. hod. večerní byla již jen 1 m nad kamennými pilíři. Pojednou pocítili dělníci jakési trhnutí a vzápětí celá konstrukce, určená mezi první dva pilíře, spadla z výše 1m. Na štěstí zachytila se konci na obou pilířích, kde zůstala nakloněna viset. Po silné ráně, již bylo slyšet až v Chrástu, ozvalo se úpěnlivé volání zraněných. Ing. Šiller byl sražen k zemi, těžce raněn do hlavy a levá ruka mu byla na dvou místech zlomena. Montér Vitouš z Chrástu visel za pravou ruku, kterou mu konstrukce přitiskla, Jan Reibenspies a Ferštek měli pod železy nohu, Duchoň byl těžce raněn v kříži; na druhém pilíři byli zabiti praktikant Dyttl, montéři Šafář a Fišer. Na místo neštěstí byl přivolán starý lékař Habenych z Břas. Ač byl velmi obětavý, přece neodvážil se vstoupiti na spadlou konstrukci. Tři zranění mohli býti vyproštění jen amputací roztříštěných údů. Z poděšených diváků nikdo nevěděl si rady. V rozhodné chvíli přihlásil se Václav Šteif, zvaný Žiďák, z Chrástu, který s lékařskou pilkou vlezl po nakloněné konstrukci na pilíř a tam uřízl nejprve Vitoušovi ruku a potom Reibenspiesovi a Ferštekovi nohu. Příčina neštěstí nemohla být zjištěna. Pravděpodobně působil tu asi přílišný spěch, jakož i velká únava a rozmrzelost dělníků, kteří byli nad vysilující prací přesčas rozezleni. Zdroj: Bušovický zpravodaj (zkráceno). Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 201 Registrován: 1-2009 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:41:41       Most přes Klabavku Nad říčkou Klabavkou byl v roce 1863 postaven 37 m vysoký a 100 m dlouhý železniční most dřevěné konstrukce. Doprava zahájena 1. dubna 1863. Dřevěná konstrukce mostu byla v listopadu 1863 nahrazena tzv. Schiffkornovou (litina a kujné železo). V roce 1892 bylo zjištěno, že není již zcela spolehlivá. Proto v "Pražské mostárně", náležející Česko-moravské společnosti, vyrobena byla nová železná konstrukce nýtovaná. Byla rozložena a v částech dovezena do Chrástu. Na poli po levé straně trati u mostu byly položeny koleje a tam na zvláštních silných vozících byla nová konstrukce smontována. Tři dni měla býti přerušena doprava (Ing. J. Šiller měl prý dostati 500 zl. odměny, bude-li výměna do 3 dnů hotova). Dne 2. srpna 1892 po 7. hodině ranní přijela lokomotiva, která vtáhla novou konstrukci na starý most. Když byla nad pilíři zajištěna, počali dělníci rozebírati a odstraňovati starou konstrukci. Po odstranění staré konstrukce začaly se spouštět nové mostní díly račnami. I to dělo se rychle, takže o půl 7. hod. večerní byla již jen 1 m nad kamennými pilíři. Pojednou pocítili dělníci jakési trhnutí a vzápětí celá konstrukce, určená mezi první dva pilíře, spadla z výše 1m. Na štěstí zachytila se konci na obou pilířích, kde zůstala nakloněna viset. Po silné ráně, již bylo slyšet až v Chrástu, ozvalo se úpěnlivé volání zraněných. Ing. Šiller byl sražen k zemi, těžce raněn do hlavy a levá ruka mu byla na dvou místech zlomena. Montér Vitouš z Chrástu visel za pravou ruku, kterou mu konstrukce přitiskla, Jan Reibenspies a Ferštek měli pod železy nohu, Duchoň byl těžce raněn v kříži; na druhém pilíři byli zabiti praktikant Dyttl, montéři Šafář a Fišer. Na místo neštěstí byl přivolán starý lékař Habenych z Břas. Ač byl velmi obětavý, přece neodvážil se vstoupiti na spadlou konstrukci. Tři zranění mohli býti vyproštění jen amputací roztříštěných údů. Z poděšených diváků nikdo nevěděl si rady. V rozhodné chvíli přihlásil se Václav Šteif, zvaný Žiďák, z Chrástu, který s lékařskou pilkou vlezl po nakloněné konstrukci na pilíř a tam uřízl nejprve Vitoušovi ruku a potom Reibenspiesovi a Ferštekovi nohu. Příčina neštěstí nemohla být zjištěna. Pravděpodobně působil tu asi přílišný spěch, jakož i velká únava a rozmrzelost dělníků, kteří byli nad vysilující prací přesčas rozezleni. M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124 Odesláno Pátek, 28. srpna 2009 - 15:56:52       M_k: ano, řešilo, dokonce mi dva https://www.k-report.net/discus/archiv2007/28/130597.html Kdo nevěří, tak Österreichische Staatsarchiv, fond VI D (Böhmische Westbahn - Generaldirektion (Central-Bureau)), karton 3 a 4 (např. plány dřevěného provizoria a také zatěžkávací zkouška). Taky zajímavé je http://www.mosty.cz/index.asp?module=ActiveWeb&page=WebPage&s=mos ty-8-clanek14 Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3165 Registrován: 9-2003 Odesláno Sobota, 29. srpna 2009 - 11:10:35       Chcete vidět v akci pancéřový vlak s parní lokomotivou?Na Slovensku budete mít možnost.Viz: http://www.detektorweb.cz/index.4me?s=show&lang=1&i=25200&mm=2&xb =2&vd=1 ..pořádná mašina má kotel a komín.. Pavel_reiser Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 887 Registrován: 5-2002 Odesláno Sobota, 29. srpna 2009 - 15:19:23       Tak to se ospravedlňuji za šíření bludu Robokubo Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 7-2008 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 14:15:46       Zdravim a posilam odkaz na par fotek z diapozitivu 1981-1989 . Rob http://www.youtube.com/watch?v=aQ3jnbqLCN4&feature=channel_page RIC Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.2 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 17:48:01       Otázka pro Alf (Adolfe máš to přece jen nejblíž) – a nejen pro něj!: V Meziměstí nebo v Letohradě stála na pomínku vlečková lokomotiva Škoda Cs10 tov č. 362, pod označením 310.901 – ted v majetku muzea Zlonice. Otázka: kde tato lokomotiva skutečně stála na pomínku v depu Letohrad nebo v Meziměstí??? Kdy byla uvedená lokomotiva na tento pomník umístěna??? (datum) A kdy byla z něho sejmuta a odvezena do Zlonic??? (datum). Jednoduché otázky – ale složitější odpovědi. Pokud někdo další ví další podrobnosti o provozu této vlečkové lokomotivy, předem děkuji. Provozní poznámky skutečného charakteru a ne stále opisované povrchní informace. Děkuji RIC Zeleznicni Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1126 Registrován: 4-2007 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 18:42:50       RIC: Nebude to spíše 210.901? Ta totiž stála (nebo stále stojí?) v Meziměstí. Foto z podzimu 2005: Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 353 Registrován: 8-2006 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:20:42       V Meziměstí stávala 310.901, než byla nahrazena jiným pomníkovým vozidlem. Podle stránek ŽMZ není v jejich majetku ani depozitu. V opačnéém případě by byla pravděpodobně k shlédnutí zde ŽMZ v položce exponáty. Více ať se raději vyjádří přímo zástupci ŽMZ. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz Pjp Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2624 Registrován: 12-2005 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:32:41       Zvlastni je, ze gougle nasel tohle, http://zmzlonice.draha.net/karty/Cs10.pdf Ale tady http://zmzlonice.draha.net/exponaty.html nejak chybi ... Pavel Motoráček Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 354 Registrován: 8-2006 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 19:57:58       To že je něco na kartě ještě neznamená, že to vlastním. Třeba skončila zápůjčka, pronájem. Nevím. Zachrochtám, zavrčím, zahalím se do oblaku dýmu a zmizím jako červený sršeň! www.pshzd.cz Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3168 Registrován: 9-2003 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 20:29:55       Už se to řeší v sekci parní lokomotivy..V Meziměstí stojí paskvil vytvořený na základu motorové BN60.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 88.100.72.74 Odesláno Neděle, 30. srpna 2009 - 22:20:53       Ano, k fotce "210.901" od Zeleznicni (asi už opakovaně) zdůrazňuji, že nejde o parní lokomotivu, ale na rámu vraku lokotraktoru BN-60 s původní kabinou (výroba ČKD 3842/1956), relativně nedávno zbastlená pomníková atrapa parní mašinky ze dřeva a papundeklu. Zeleznicni Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1127 Registrován: 4-2007 Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 08:32:03       Heh, mě se zdála "nějaká divná" Petr_barchánek Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 360 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 17:02:35       Ještě k tématu historie údržby tratí. Dovolil jsem si nascanovat tři grafiky pana Jiřího Boudy z knížky Svět na Kolejích, M. Hlavatý , J. Bouda, SNDK Praha 1964, edice OKO svazek 13. Na jednom z nich je i Martinem zmiňovaná ruční motorová čistička, dále ruční podbíjení a pokládka kolejových polí portálovými jeřáby Vošahlík. 262 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.103.240.220 Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 20:58:41       Petr bachránek:Kurňa to je nostalgie...se dneska nevidí. Paveldacicky Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 5-2007 Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 23:08:12       Martin Kašpar: Kromě podbíjení se taky čistil štěrk ať už ručně nebo motorovou čističkou, která se dala sundat ve dvou lidech z kolejí..... Prozraď,kdo ti o motorovy čističce řekl?Mě by taky zajímalo,jak to motorový čištění fachčilo.Jo růčo,to byla a i je jiná..... Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 501 Registrován: 9-2005 Odesláno Pondělí, 31. srpna 2009 - 23:51:46       Motorová čistička byla ve výrobním katalogu MTH, čistilo to samozřejmě jen za hlavami pražců. Z plánku a popisu jsme vydedukovali, že na straně to mělo motor, který rotoval s řetězy, které zněčištěnou směs tak nějak rozdělovaly na štěrk a to ostatní, bylo to asi v řádku a pak se to muselo lopatou někam přeházet. Bohužel jsem to nikdy neviděl na vlastní oči. Mitas24 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 386 Registrován: 11-2006 Odesláno Úterý, 01. září 2009 - 08:39:15       Petr Bachránek: tak to je knížka, která mě na konci 60. let přivedla k železnici - nikdo z rodiny nikdy u kolejí nebyl (pardon, děda byl za 1. světové války krátce topičem na páře). Měl ji kamarád, u kterého jsem jako kluk často spával. A až letos jsem na ni shodou okolností narazil u jednoho kolegy: Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 209 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 02. září 2009 - 12:56:59       tie čističky sa tuším volali Barikin. Foto z Technické příručky traťového hospodářství ČSD. Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 210 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 02. září 2009 - 12:59:04       železničné vojsko vraj malo ako súčasť pancierových vlakov aj pancierové drezíny. Nebolo by niečo o nich? Jano Neregistrovaný host Odeslán z: 85.237.232.103 Odesláno Středa, 02. září 2009 - 17:41:38       Tratovák Áno, boli, napr. o drezínách Tatra vyšla celá monografia. Pre lepšiu orientáciu úveď obdobie a otázku odporúčam zopakovať v téme pancierové vlaky, kde sa nájdu aj obrázky. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1299 Registrován: 6-2008 Odesláno Středa, 02. září 2009 - 19:09:25       Tratovak: na prototypech jedna je Stránky (nejen) o západočeské železnici Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 07:42:47       Diky za typ, tá monografia vyšla kedy? Dala by sa niekde zohnať, požičať? Tepich Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 27 Registrován: 1-2006 Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 09:27:26       Monografie T18 je tady http://hotfile.com/dl/11126663/082c20e/TatraT18.rar.html Tratovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 215 Registrován: 12-2007 Odesláno Čtvrtek, 03. září 2009 - 17:03:10       Krochkám blahom, ďakujem. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 17:55:11       Toulky za minulostí ve stanici Ohníč. Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 18:01:20       Pohlédněmež i na vlečku dolu Svornost, který ukončil těžbu v roce 1978 M.Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 78.45.112.124 Odesláno Neděle, 06. září 2009 - 23:01:55       Vřele doporučuji http://www.mdc.sk/Video/2/archiv_vysielania.html Zatím jsem shlédl Těžkotonážní jízdu a kus Zásad pětistovkaře (obojí přes 20 minut). Namluvil nějaký...Miloš Kopecký MDC Blava jede...I když to točí přímo z plátna, je to slušné. Škoda jen, že z našeho HDKV Lužná mám dojem, že to směřuje k pouhým jezdičům. Vladimír_b Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1304 Registrován: 6-2008 Odesláno Pondělí, 07. září 2009 - 10:23:38       A také v tom videoarchivu mají film s názvem Malá mechanisace ve kterém je mj. i malá čistička štěrku (o které je zmínka výše). ... a ve filmu Mechanizované obnovy výhybek je podbíječka s pohonem pojezdu jako u kola - šlapky, řetěz... (Příspěvek byl editován uživatelem Vladimír_B .) Velká tranzistorová aktualizace!!! Stránky (nejen) o západočeské železnici ...sedmého dne odpočíval a stále mu něco scházelo. Najednou luskl prsty a pravil: "Budiš Ú.Di.Š.!" Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 601 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 08. září 2009 - 18:18:34       mechanizace traťového hospodářství se začala zavádět ve 30.letech - sbíječky, kompresory, motorové válce, ale nejvíce až po r.1945. něco tu zbylo po němcích, ale v letech 1946-47 se začaly nakupovat strojní podbíječky ze Švýcar (pro začátek každé ředitelství 2) . něco málo přišlo i z UNRRY, resp. z Anglie. Po roce 1948 se začalo samozřejmě nakupovat od SSSR. Dost písemností jak a proč je v dokumentech ministerstva dopravy v archivu na Chodovci. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Středa, 09. září 2009 - 14:48:44       Nějaké starší železniční instruktážní filmy (z období socialismu) údajně zachránila před likvidací i Společnost železniční Jaroměř (už někdy v 90. letech). Má je ve svém archivu ale asi zatím nezdigitalizované. V této souvislosti bych chtěl upozornit na to, že v "parčíku" mezi nádražní budovou v Jaroměři a muzejním depem stojí již řadu let absolutně nevyužívaný Kulturní dům železničářů. Tam by se to promítalo! Iiii Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1704 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 09. září 2009 - 23:17:49       Tohle jsem našel při hledání něčeho úplně jiného: Návrh na výstavbu trati D. Beřkovice - Liběchov - Č. Lípa, 1928. Dole je překlad. Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 5-2002 Odesláno Čtvrtek, 10. září 2009 - 07:54:09       Dneska by si v údolí Liběchovky ani neškrtli - nejvzácnější část CHKO Kokořínsko - 1. zóna.