Archiv do 21. října 2009

Autor Příspěvek Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 11. září 2009 - 11:03:44       Odkaz na obsáhlou e-knihu, která sice s žel. historií souvisí jen okrajově, ale přesto by mohla někoho zajímat: http://www.forumhistoriae.sk/e_kniznica/hetenyi.pdf Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Sobota, 12. září 2009 - 14:58:47       Česká Lípa hlavní nádraží a uhelné nádraží... Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1014 Registrován: 8-2004 Odesláno Pondělí, 14. září 2009 - 20:32:07       Železniční vojsko ve fotografii K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Stanleystoner Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 10 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 25. září 2009 - 19:24:14       Myslim ze sem sa to hodi najviac: mam doma dve postove znamky vydane pri prilezitosti 150 vyrocia zeleznic na Slovensku (1998). Na prvej je 310.433 a na druhej lokomotiva z Lubochnianskej lesnej zeleznice, vyrobena v r. 1904 firmou Ganz. stanleystoner moj web: Lubochnianska lesná zeleznica www.lzlm.wbl.sk Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 28. září 2009 - 19:15:46       Zdravim vás tady chlapy.Už dva týdny jsem občas mrknu a koukal jsem jak se tu řešila Malá mechanizace traťového hospodářství(Čističky,podbíječky,vrtačky kolejnic,pražců apod.)Chci se vás zeptat,jak to probíhalo dříve to jest před rokem 1945,jak se dříve čistily štěrkové lože,když nebyly čističky,jakým postupem se to čistilo ručně? Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.96.84 Odesláno Pondělí, 28. září 2009 - 21:43:21       Provádělo se to většinou jen při tzv. hlavní opravě trati - ručním proséváním pomocí vidlí, lopat a prohazovaček (též jsem to dělal někdy před 20-25 lety při brigádnické obnově Černohronské železnice). Dovolím si citovat z knihy "Stavba a udržování železničního svršku" z roku 1924: "Hmota lože se prohazuje ihned prohazovačkami tak postavenými, aby odpadky padaly na chodníčky nebo do příkopů. Velikost otvorů prohazovaček má býti přiměřená druhu materiálu ložového (bývá 2x3 cm). Materiál se nabírá vidlemi, zbytek pak lopatou. Je-li zbytek příliš znečištěn, neprohazuje se více, nýbrž uloží stranou nebo ihned odveze. Aby se štěrk neskutálel do příkopu nebo na svahy, postaví se podél pracoviště na kraji koruny dráhy fošny nebo pražce, které se oprou o kolíky, zatlučené na hraně svahu. Prohazovati se má štěrk jen, je-li suchý, jinak nečistoty zůstanou lpěti na kaménkách." Nasazením velkého množství manuálně těžce pracujícího dělnictva s jednoduchým nářadím a s lehkými, z trati snadno odstranitelnými mechanismy, se tehdy kupodivu dařilo udržovat (pravda, lehčím zůsobem stavěné) tratě bez nutnosti dlouhodobých výluk, jaké jsou zapotřebí nyní. Např. měnit opotřebené kolejnice v přestávkách mezi vlaky apod. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1071 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 28. září 2009 - 22:47:56       Nj., v bezstykové koleji se mezi vlaky kolejnice těžko vyměňují. A betonový pražec dva chlapi také těžko vytáhnou. Nehledě na to, že sehnat 80 chlapů na rakouskou míli (7,6 km) je nemožné...ani Ukrajince :-). Mitas24 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 411 Registrován: 11-2006 Odesláno Úterý, 29. září 2009 - 08:32:07       Ono i s dřevěnými pražci do byla docela makna. A k tomu neskutečně těžké ruční hevery, procvičování i do té doby člověku neznámých svalových partií u podbíjecích vidlí, s dvouramenným klíčem k ručnímu utahování šroubů na podkladnicích, bez ohledu na sluce či déšť... Upřímně přiznávám, že jsem to 2x zkusil jen jako brigádník už téměř před 30 lety - a stačilo... Polabský Neregistrovaný host Odeslán z: 212.24.147.202 Odesláno Úterý, 29. září 2009 - 10:56:53       Poptejte se u ZMŽ, tam se ručně obnovovalo hafo pražců a čistilo se ručně taky dost. Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 29. září 2009 - 15:28:48       Páni,koukám,že tady se dá zjistit všeMoc vám děkuju ani nevím jak poděkovat.Já se o to momentálně zajímám a tak mě zajímalo to čištění,s těma prohazovačkama jsem si to myslel,princip stejný jako u strojních čističek štěrk se žene přes vybrační třídič přes který hlína,kamínky propadají a zůstává čistý štěrk.Podobné je to přes třídiče jak píšete ale ručně je to fuška,prý se to dělalo ještě v 70.letech někdy ručně když byla třeba bez výluky.Mno ale s tou ruční prací na železnici je to opravdu děs.Když si vezmu,že se dělalo za deště,velkého vedra a je to prostě jen pro tvrďáky no. Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 511 Registrován: 9-2005 Odesláno Úterý, 29. září 2009 - 18:36:42       Ona ta ruční práce je hlavně o tom eliminovat zbytečné pohyby a dělat jen to, co je nutné. Takže i ruční podbíjení je v první řadě o rytmu a střídání práce různých skupin svalstva. Lehce zdvihnout podbiják do výšky očí, vlastní vahou ho nechat spadnout a vykonat práci, pak ruku u konce rukojeti zastavit stehnem a pohybem těla to celé zase "vykopnout" nahoru. Blbě se to popisuje, navíc se to už v praxi moc vidět nědá. Ale v dobových instruktážních filmech se to občas povede vidět, známá je také krátká scéna se "čtyřmužnou" podbíječkou z železného dědka. Jinak u ZMŽ štěrk čistí vidlema na plech, v nouzi i ručně. Tu prohazovačku asi zkusíme, jen tomu musí odpovídat stav okolí tratě. Ručně podbíjíme zcela výjimečně, neb tolik nás zase není, je lepší pak tuto práci nechat automatické strojní podbíječce. Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 29. září 2009 - 18:58:25       Mno Jak píšete sranda to určitě není.Hlavně podbíjení,krumpáčem to jde pomalu a ruce se nadřou i když elminujete zbytečné pohyby.Dneska to vše dělají už stroje.Hlavně to čištění.Docela bych si přál na chvíly být v dřívějších dobách a stát tam mezi těmi dělníky a čistit lože ručně.Určitě bych se zpotil jako pes.všechcen šterk vyhazovat mezi kolejemi a za hlavami pražců,pak ho přečišťovat a znovu vracet na místo dále pak doplnit chybějící šterk a podbíjet krumpáčema.Rád bych někdy ve volném čase zavítal na brigádu a pomohl ale čas a dálka mi to moc neumožňuje Tajemný_em Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1669 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 00:31:16       Mám takový dojem, že ještě před nějakými 20 roky na tuhle bohulibou činnost (i přes veškerou mechanizaci) vozili kriminálníky... Spolehlivý prostředek ke snížení nehodovosti na našich silnicích? Fyzické tresty pro narušitele předpisů! Pokuty a nesmyslné body to nevyřeší... Albatros498112 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 463 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 15:21:25       Bohužel dnes to odřou jiní beztrestní a mezitim lumpové se válej za naše prachy v lochu u telky dostanou pěkně nažrat a nic jim nechybí snad až je pustěj tak někteří budou hledat cestu z5 pač jim tam bylo výborně za nic. Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1072 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 16:00:29       Tajemný_em, Albatros: Taky to byla nejdražší pracovní síla, která na dráze byla.... doprava, střežení, hygienické zázemí (o tom se kmenovým zamětnancům ani nesnilo)... to se všechno platilo. Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 17:12:02       A jak se platily na tu dobu obyčejní dělníci co prováděly pomocné těžké práce na trati?Měly pěkný plat? Johny11 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1073 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 21:18:26       No, základní plat až tak vysoký nebyl, ale Většinou se dělalo mimo domov, takže spali v ubytovacích vozech a maringotkách takže měli nárok na různé příplatky a diety. Dá se říci, že dělník na trati v sezoně vydělával víc než inženýr na traťovce... Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 21:31:34       Tak to jo.Mno ono i za komunistu bylo hodně peněz jak se dělalo mimo domov.To vím podle známýho.A když vydělaly víc než inženýr tak to teda smekám protože počítám,že inženýr měl nějakou tu školu ale na trati dělalo i hodně neučených pracovních sil. BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2328 Registrován: 1-2007 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 21:43:15       Johny11: Zde je potřeba říci, že značnou část platu nechali mnozí takto žijící, v hospodách. Czechoslovak: Za to dnes, když děláte mimo domov a nemáte přesčasy, tak se akorát tak můžete jít z hlediska peněz střelit za roh. Lépe pomalu jet vlakem, než rychle utíkat. M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.182.16 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 22:01:23       Czechoslovak: nevím, zda dnes je vše strojní. Já byl v roce 1989 čtrnáct dní u Bauzugu na povinné letní aktivitě a ramovali jsme lože nad propustky, protože tam nemohla zajet čistička (profil). Na vlaku byla zajímavá parta, lidi s životními zkušenostmi a rozhodně ne pitomci. Peníze byly velmi slušné, ale byla to opravdu rasovina. Dělalo se vždy pondělí - čtvrtek, pak byly tři dny volna (všichni jeli domů). Martin_kašpar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 513 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 30. září 2009 - 22:18:58       K ubytovacím vozům ve stavebních vlacích se mi dostal do ruky předpis, který řeší fungování obytného vozu. V jednom z mnoha ustanovení se píše, že "ubytovaný může v karetních hrách hrát o přiměřené finanční částky" (není to přesná citace). Czechoslovak Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 9-2009 Odesláno Čtvrtek, 01. října 2009 - 19:46:38       Mno ten plat v hospodách asi nenechávali jen oniJinak jak koukám,máte tu docela dost zkušeností s ruční prací na tratiTady dokonce kolega píše,že měly i tři dny volna to je docela pěkný,dneska by to už asi hezký nebylo páč každej každýho jen honí.A předpis o karetní hry a přiměřené částky je dobrý BmbČ Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2331 Registrován: 1-2007 Odesláno Čtvrtek, 01. října 2009 - 21:08:27       Tři dny volna, tj. napracovat si delšími směnami přes týden pátek, funguje i dnes. Záleží na množství práce, termínech a rozhodnutí firmy. U některých firem se "jede" i přes sobotu a neděli s tím, že další týden tito zaměstnanci končí už ve středu a zůstávají tam jiní, kteří měli v SO NE volno atd. Ale jak píšu. Záleží na množství práce a termínech. No a u některých, zejména malých firem, se "jede" pořád. Mnozí stavební makači placené přesčasy vítají, takže ani neprotestují a vědí proč. Protože si takto vydělávají a šetří na zimu, kdy nemají práci a jsou doma tzv. za hubičku, nebo na nemocenské. Sejdeme se opět na jaře. Lépe pomalu jet vlakem, než rychle utíkat. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 211 Registrován: 1-2009 Odesláno Sobota, 03. října 2009 - 12:10:12       Neví někdo o provozu lokomotiv řady 88 (222.0 ČSD) v trati Rakovník-Beroun. Lokomotiva měla jednomužnou obsluhu. Názor pana Vl.Zusky (+) je nevěrohodný a v podstatně nulový. Díky. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 39 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 04. října 2009 - 22:51:04       Modřaňák: V roce 1914 byla nejblíže Rakovníku lokomotiva 88.46 kkStB, a to v Lounech. U ČSD byla označena jako 222.006. Zrušena byla v roce 1944. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 04. října 2009 - 23:05:27       Pro ty, které baví určovat datum pořízení starých fotografií: V knize z edice Zmizelá Praha od Kateřiny Bečkové "Nádraží a železniční tratě" je na straně 30 otištěna fotografie označená číslem 4, a s titulkem "Karlínský spojovací viadukt, kolem 1890". Podle mě je to určení datumu "kolem 1890" chybné. Důvod: Na fotografii je vidět karlínská výtopna StEG. Ve výtopně je vidět lokomotiva ř. 108 (275.0), tedy stroj kkStB. Co by stroj kkStB dělal ve výtopně soukromé společnosti StEG? Lokomotiva vyráběná od r. 1901. V ulici je vidět na nějaké budově název "BIO". Nejedná se o biograf?. Dnes zesnulý kolega mi vyprávěl. že do těchto míst chodíval kdysi do kina (po válce). Pokud projížděl vlak, tak se obraz rozklepal. Stromy v trojúhelníku tratí mají o mnoho větší korunu, než na sousední fotografii datované "kolem 1900". Můžu se, ale mýlit. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 07:15:09       Kuřil: Souhlasím s Vámi, jen jak jste poznal z této malé fotografie, že se jedná o 275.0? Na takovou dálku bych mohl stejně říct 375.0 na dalších stáních a to je o delších deset let déle. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 212 Registrován: 1-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 16:05:06       Kuřil P.: Díky za lounskou KkStB 88. Dnes jsem si dal práci a skládal kamínek po kamínku. Dospěl jsem na základě indicií k následujícím výsledkům. Lokomotivy KkStB řady 88 jezdily v trati Rakovník-Beroun nejdříve od 1896 nejdéle do roku 1904. ČSD převzaly 6 ks (+1), které minimálně od roku 1923 byly v provozu u Řsd Olomouc a Řsd Brno. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 16:27:13       Modřaňák: Na jakých výkonech tato relativně malá lokomotiva na této trati jezdila? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 17:06:28       Čtenář: Já měl na mysli tu lokomotivu uprostřed, před tou tendrovku z části ve výtopně. Řada 108 se dá poznat podle těch dvou blatníků nad koly. Vedle ní (po pravé straně-směrem ke komínu) stojí podle mě (nejsem si zatím jistý) lokomotiva ř. 429 (354.7-podle pojišťovacích ventilů na parním dómu). No, a jedné z největších rychlíkových lokomotiv ř. 210 nebo 310 jsem si nevšimnul (ostuda). Ta by měla stát za řadou 108 (po lévé straně lokomotivy). Co stojí dnes na místě toho prostoru kde je ten název "BIO". Nestojí tam budova Sokola? Nejsem z Prahy. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 17:22:21       Čtenář: Koukám, že objekt na fotografii s plakátem "BIO" existuje v pozměněné podobě dodnes. Byl tam dříve skutečně biograf? Dá se zjistit, co je tam dnes? Bohužel nejsem z Prahy. Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 213 Registrován: 1-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 18:25:05       Kuřil P.: Ve výtopně Rakovník byly 3 lokomotivy řady 88 KkStB. Z toho 2 turnusové a 1 letmo. Turnusové vozily 3 páry osobních vlaků. Mám seznam pražských kin z roku 1930 a 1956. V těchto letech na Vámi uvedeném místě kino nebylo, což však nevylučuje existenci biografu v mezidobí 1930-1956. Trautenberk Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 16 Registrován: 8-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 18:29:48       To Kuřil P. I když ani já nejsem z Prahy, přesto pamatuji(protože jsem jezdil linku na Florenc), že tam to kino skutečně bylo. Potom z toho byl snad nějaký sklad, co je tam dnes, bohužel, nevím. (Příspěvek byl editován uživatelem Trautenberk.) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 18:35:57       Modřaňák: Moc děkuji. Tak mám další poznatek k té fotografii. Ty dvě budovy v ulici Pernerova směrem k tomu objektu s nápisem "BIO", v pohledu za hradlem, na srovnávací fotografii datované na konci první světové války ještě nestály. Takže se zatím dostávám do dvacátých let. Možná to budou léta třicátá (podle fasád budov). No už jsme daleko od datumu "kolem 1890" Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 05. října 2009 - 18:37:27       Trautenberk: Děkuji za informaci. On i ten půdorys toho objektu na starší fotografii trochu připomíná tvar hledišť kin nebo divadel. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.73.83 Odesláno Úterý, 06. října 2009 - 18:04:08       Ještě k dotazované výtopně v Karlíně. Nikde jsem se nedočetl, kdy byl parní provoz ve výtopně zrušen a kdy se stalo vozovým depem? Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 620 Registrován: 7-2005 Odesláno Úterý, 06. října 2009 - 19:43:01       ad Modřaňák - pár 88 z lokomotivky Krauss co šly od státních drah na vlečky, je tam i s jednomužnou obsluhou ale k provozu Beroun-Rakovník nic 1108 / 1882 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 223 -kkStB 88.16 -> ČSD 222.002 (1.4.1925 ŘSD Brno, výt. Veselí – vymývá, zostř.propadá 28.3.1926, v r.1926 na zrušení na doporučení dílen, nakonec oprava) +25.10.1943 -28.12.1945 - cukrovar M.Velehrad 1128 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 227 -kkStB 88.20 -> ČSD 222.003 (05/1925 ŘSD Olomouc, výt.Přerov, na zrušení, ale oprava) +25.11.1945 -už 1941 Zbrojovka Brno -28.12.1945 - Brněnská zbrojovka(kotel r.1908) 1225 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 224 -kkStB 88.17 (vyřazena 17.4.1914) (nový kotel dílny státních drah Linz č.466/1896) -od r. 1914 vlečka lihovar Smiřice, jm. "MALBURG", v 50.letech inv.č.92-31,tlak.zk. 23.7.1951, v 05.1955 navržena na zrušení, prodloužena do 30.9.1957 -zrušena 1957 (?) 1231 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 232 -kkStB 88.23 -> ČSD 222.004 (1.4.1925 ŘSD Brno, výt. Veselí – vymývá, zostř.propadá 20.9.1926, kotel 1903, musí mít opravu S4 / výměna topeniště, 03/1926 HO v dílnách ČSD Mor.Ostrava – reko na jednomužnou obsluhu, 29.3.1926 dána k dispozici, předána ŘSD Olomouc, 25.6.1926 zkouška na trati Suchol-Fulnek) +12.1940 prodej železárny Vamberk -12.1945 vedena B&H Vamberk, 1x loko Bt, kotel 1903, jméno FANDA 1233 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 232 -kkStB 88.25 -> ČSD 222.005 (1.4.1925 ŘSD Brno, od 1924 provoz MD Hodonín-Holič, již reko na jednomužnou obsluhu) +10.8.1946 -jako FANDA vedena na vlečce Vamberk, ale FANDA již 10/1945 (záměna 004 /005 ??) -cukrovar České Meziříčí -> železárny Vamberk ? 1238 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod kkStB 237 -kkStB 88.30, ČSD 88.30, zrušena 12.4.1923 (výt.Jihlava) -24.3.1923 prodána vlečka Nestomické Solvayovy závody v Neštěmicích -zde ještě 1948 – Spolek pro chemickou a hutní výrobu, závod Neštěmice 1243 / 1883 M -1435 mm, Bt, 6a-e ; dod. kkStB 242 -kkStB 88.35 -nový kotel Dílny stát. d. Plzeň r.v.1888, v.pl. 54,41 m2 -kkStB lokomotivu vyřadilo 21.5.1906 -cert.č. 1393/23 - Břeclavská rafinérie cukru a.s., cukrovar Všetruby (o.Holešov), tlak.zk. 6.12.1923 strojírna Kulka, Přerov -28.12.1945 - cukrovar Všetuly -1956 - cukrovar Všetuly (tlak 9 at) -kotel ev.č.1428 Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 49 Registrován: 9-2009 Odesláno Čtvrtek, 08. října 2009 - 18:41:57       Tak se stala chyba. Dnes na tom místě toho objektu s nápisem "BIO" stojí pětipatrová budova. Podle fotografií tam stála už po druhé světové válce. Je vidět např. na fotografii s lokomotivou 486.102 otištěné v časopise DRÁHA č. 7/2009, strana 6. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 51 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 10. října 2009 - 18:54:10       Ta fotografie bude určitě z období po roce 1922. Je tam vidět budova z tohoto roku, která je na začátku autobusového nádraží "Florenc" (při výstupu z metra). Podle jednoho pamětníka v té ulici (Jirsíkova) s tou ohradou a nápisem "BIO" kino určitě fungovalo. Budova tam stojí dodnes. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 52 Registrován: 9-2009 Odesláno Sobota, 10. října 2009 - 21:06:56       Tak se dostávám za rok 1924. To byl rok dokončení všech objektů Sokola. I to kino se takto jmenovalo. Chtělo by to zjistit, kdy byly postaveny ty dva činžáky v Pernerově ulici za tím hradlem. Ten jeden snad patřil firmě stavitele pana Václava Nekvasila (1840-1906, podílel se i na přestavbě pardubického nádraží). Druhý snad patřil staviteli panu Hausmannovi. Na letecké fotografii z roku 1953 funguje karlínská výtopna pořád jako výtopna. M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.171.160 Odesláno Neděle, 11. října 2009 - 23:26:48       Kuřil_p: když jste zmínil knihu Zmizelá Praha, co jí říkáte? Já moc nevím, přijde mi dost nepovedená polygraficky - nebo je to jen můj špatný dojem? Samozřejmě, ten rok 1890 u fotky 30/4 je omyl. Stačí kouknout na vozy a lokomotivy u hajcu a také na siluetu Hradčan v pozadí (takže spíš 30. léta nebo přelom 20. - 30. let) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 53 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 12. října 2009 - 10:15:19       M. Kunt. Souhlasím. Tisk je jak z období osmdesátých let. Takové fotografie by si zasloužily formát A4 na kvalitním papíře. Kniha je určena nejen zájemcům o železnici, takže by se toho určitě prodalo více. Mě osobně by se tam líbilo více popisování míst u jednotlivých fotografií. V Praze je určitě spousta historiků, kteří jednotlivá místa znají dokonale. Je to škoda. I tak jsem rád, že něco takového vyšlo. V sobotu jsem si některá místa prošel. Např. pozůstatky toho veřejného záchodku na sousední fotografii (kolem 1900) jsou patrny dodnes . M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.171.160 Odesláno Pondělí, 12. října 2009 - 14:05:36       Pro všechny zájemce soubor historických fotografií zejména z 1. války: http://www.netpro.cz:8080/badatelna/badatelna/1676 (konečně to běží). Je tam pár zajímavých železničních fotek z Čech i Haliče. Viz též http://zpravy.idnes.cz/pudni-prach-skryval-stovky-snimku-z-prvni- svetove-podivejte-se-pwy-/domaci.asp?c=A090930_152728_domaci_jw Petr77 Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.9 Odesláno Pondělí, 12. října 2009 - 18:24:53       Ahoj.Koukám,že se tu řešila traťová mechanizaceo Mechanizaci se zajímám dlouhou dobu.Měl jsem i knihu,kde byly celkem všechny přístroje,stroje pro opravu,stavbu tratí.V knize bylo cca kolem stovek drobných zařízeních jako zatáčečky,vrtačky,podbíječky,pily.Mno prostě vše co se vyrábělo se štítkem Made in Czechoslovakia takže vše tuzemské.Jinak ohledně toho čištění kolejového lože ručním postupem.Dřívě se hodně čistilo za provozu a vlaky v místě čištění jen zpomalovaly a houkaly.mnohdy se stalo i neštěstí a dělník nebo dělníci přišly k úrazu.Byl vždycky pracovník co hlídal vlak,další se spojoval snejbližší stanicí a podobně.Jinak ohledně pracovního postupu.V místě čištění se přistavila maringotka s nářadím a ubytováním pro dělníky.Nejprve se podél kolejí zatloukly kolíky o které se opřely nějaké prkna(trámky,pražce),které bránily padání štěrku do příkopů,na svahy a podobně.Potom dělníci s krumpáči nakypřily štěrkové lože,další jej vidlema házely přes prohazovačky kde se oddělyly nečistoty a šterk se vracel do koleje,zbytky se vybíraly lopatama.Potom se koleje podbily šterk se drobně urovnal vidlemi a bylo.Nevím v jak velkých četách se pracovalo a taky nevím kolik metrů se dalo za den udělat.Jinak dělníci tam pracovaly za pěkné peníze i když to většinou dělaly lidi s nějakým tím nižším vzděláním,jinak práce jako svařování kolejnic,výměny pražců a další dělaly už ty lepší dělníci samozřejměJinak bych se vás chtěl zeptat,zda někdo neví,jaký podnik vyráběl soupravy pro svařování termitem tj. kotlýk,nahřívací hořák,oklepávač svarů,forma...Díky za info.Jinak nemáte někdo původní čepici,kterou nosily traťový dělníci na stavbách kolem roku cca 1950????Díky moc za info Čmelda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 15 Registrován: 4-2007 Odesláno Pondělí, 12. října 2009 - 21:16:13       Petr 77: Udělat v jednom příspěvku cca 9 hrubek, to je výkon. Traťovák Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.9 Odesláno Pondělí, 12. října 2009 - 21:31:36       Mno já jsem si myslel,že je toto forum o věcech kolem železnice a věcech se železnicí spojených.Ale nikdy bych si nepomyslel,že je to tu jako nějaká sborovna,kde si nějaký Čmelda hraje na učitele.Když jsi tak chytrý a hraješ si tu na učitele,jdi do školy a nepleť se do železnice.Nechci se nikoho zastávat ale znám plno lidí co píše hrubky i tady na foru a nikomu to nikdo nevytýká protože tu většinou jsou solidní lidé,které jinde nepotkáváš. přednosta Neregistrovaný host Odeslán z: 85.160.30.149 Odesláno Úterý, 13. října 2009 - 20:32:25       Petr77 + Traťovák: ano je to fórum o věcech kolem železnice, ale úroveň projevu je obrázkem každého účastníka, včetně pravidel slušnosti vzájemného oslovení...tedy také např. vykání za vykání a tykání za tykání, apod. Jinak výkon v hrubkách není až tak špatný, protože Čmelda má zatím stále víc lokomotiv než Petr77 hrubek Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3231 Registrován: 9-2003 Odesláno Úterý, 13. října 2009 - 21:17:04       taknějak..u některých pravidelných diskutérů jsme si již zvykli,ale občas mi to nedá a musím zareagovat..no,každého věc. ..pořádná mašina má kotel a komín.. Traťovák Neregistrovaný host Odeslán z: 89.235.30.9 Odesláno Úterý, 13. října 2009 - 21:54:00       Však pohodaJá Petra znám,píšeme sem z jednoho pc páč děláme na stavědle:D:DHrůza děs,teďka tady pěkně mrznuMno nic chlapáci,mějte se zatím. Orlí_spár Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1046 Registrován: 8-2004 Odesláno Sobota, 17. října 2009 - 20:44:02       Tak snad zase raději k historii... Právě vyšlo u našich sousedů: Lokomotiven 'Heim ins Reich' K připravované publikaci o trati Praha-Most-Moldava sháníme všechny zajímavé materiály: fotky (i negativy) do r. 1995,pohlednice,dokumenty a ostatní zajímavé materiály. Máte-li něco,ozvěte se prosím na : prag_duxer_eisenbahn@centrum.cz DĚKUJEME Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3244 Registrován: 9-2003 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 16:00:17       Snad jsem v tom správném tématu..prosím o pomoc,nemá tu někdo odkaz či tip na publikaci či foto Schonových saní?česky "šénovy sáně" v podstatě takové dvě spojené zarážky na zastavení ujetých vozů..získal jsem jedny nekompletní jako exponát do vznikajícího muzea,ale google ani wikipedia mi nepomohly Prostě nikde nic..chtěl jsem nějaký obrázek či údaje,ale nikde nic..Německý název zařízení bohužel neznám.. ..pořádná mašina má kotel a komín.. jano Neregistrovaný host Odeslán z: 85.237.232.103 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 16:26:18       Alf niečo na tému schronových saní http://www.vlaky.net/online/diskusia/tema.asp?lang=1&id=230419&pa ge=2&najdi=3102&n#3102 Vagonet Neregistrovaný host Odeslán z: 89.203.161.27 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 16:47:45       V Sedlejově (dráhař A.F. určitě ví, kde to je) mají takové toto: (už jsem to na K-rep jednou dával, pouze mobilní) Modřaňák Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 227 Registrován: 1-2009 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 18:54:44       Alf: německy der Schiene Schlitten (Schönovy saně). M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.171.160 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 20:49:03       Alf: něm. Bremsschlitten, podrobnější pojednání s obrázky v Röllově Encyklopedii: http://www.zeno.org/Roell-1912/A/Bremsschlitten, kde je i citace článku o jejich zkoušení u KkStB. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 641 Registrován: 7-2005 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 21:08:07       něco podobného se povaluje u strážního domku na pardubickém zhlaví stanic dvůr králové nad labem Z F J Neregistrovaný host Odeslán z: 89.176.216.44 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 21:27:15       Dotaz na znalce historie trati Praha-Plzeň: zajímalo by mě kdy byl vybudován podjezd silnice I/5 mezi Kařezem a Cerhovicemi (u motorestu Bouchalka), a kdy byl vybudován nadjezd silnice I/5 za Rokycany směrem na Plzeň. Kdosi říkal že se tak stalo již za 1.republiky, ale nevím. Docela by mě to zajímalo. Díky předem za případnou informaci. Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3247 Registrován: 9-2003 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 21:38:54       Pánové díky!vznesl jsem dotaz i v tématu techniky na žel.tratích a dostal jsem odkaz na vlaky.net.Díky tomu jsem zjistil,že vlastníme i vcelku zachovalou Seemanovu zarážku..jen jsem původně nevěděl jak se ten krám jmenuje ..Sáně jsem osobně viděl kdesi v Horní Lipové,nebo tam někde..Za německý název dvojnásobný dík! ..pořádná mašina má kotel a komín.. čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.164.197 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 21:50:45       Neznám to tam konkrétně: ale v km 64,157 most Cerhovice z roku 1926, délka 12,68 metrů, přemostění 7,00 metrů. Km 66,218 Bouchalka z roku 1926 délka mostu 19,15, přemostění 10,00 metrů. M. Kunt Neregistrovaný host Odeslán z: 84.42.171.160 Odesláno Středa, 21. října 2009 - 21:56:55       Alf: K Seemanově zarážce viz Organ für die Fortschritte...1874 (i s popisem, jak to brzdí)