Archiv do 14. dubna 2010

Autor Příspěvek Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 786 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 01:42:22       Ohl: Romské názvy měst a obcí neexistují. Ale byly např. snahy, aby třeba na chebském magistrátě byly některé orientační nápisy ve vietnamštině. Ne však zeměpisné názvy. I když i ty by šlo vytvořit. (Ohře - Ha a výraz pro popel, Cheb - výraz pro oheb, Aš, opět výraz pro popel a mohl bych pokračovat.) Každopádně, mluvil jsem o tom s několika vietnamci a výslovně mi řekli, že to NECHTĚJÍ. Marek3 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1833 Registrován: 8-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 06:56:55       Prostě nechceme, aby se komolily názvy měst a obcí v našem krásném kraji. A ještě - je mezi Dětmarovicemi a Karvinou autoblok? Fandím klubu HC Vítkovice Steel !!! Ic540 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 666 Registrován: 6-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 07:56:25       Všd: Aspoň, že Vietnamci mají rozum... Nejsem až tak úplně proti těm nápisům. Ale na nádru, na hlavní budově, na jedné hlavní ceduli menšími písmeny pod větším českým. To stejné na OBECNÍM ÚŘADĚ, pod tím v menším nápis Gmina. U cesty začátek/konec obce na jedné!!! ceduli nahoře větší nápis STONAVA, pod tím menší nápis Stonawa. Ne, že bude vycedulováno až do každého obýváku jako např. v Jablunkově či Bystřici... Unipuls Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2869 Registrován: 5-2003 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 09:10:14       Ne, že bude vycedulováno až do každého obýváku jako např. v Jablunkově či Bystřici... No v tom je podstata problému, týká se to veřejných prostranství, ale nikoliv už třeba nástupiště, které podléhá regulovanému režimu přístupu. Ohl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 189 Registrován: 12-2009 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 10:53:52       Právě na nástupištích v Evropě je pod sebou plno výrazů pro kolej, nástupiště atd. Itálie např Gleis Binario a pro jistotu Track Ale jinak je zajímavé, že Poláci nejezdí autobusy:-) Aspoň podle nápisů v JŘ. Jan_Širc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 1-2005 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 11:16:38       Víte dobře, že část Těšínska nám zůstala jen díky železniční trati Vážený pane, chtělo by to trochu prostudovat historii. Myslíte, že nám Poláci chtěli nechat Těšínsko, protože tu máme trať? Houby, vzkázali nám, ať si tu trať postavíme jinde... Těšínsko jsme si vydobyli až vojensky. Magnetický rychlovlak Transrapid - http://jansirc.ic.cz/transrapid Všechno jde, když se chce Ic540 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 667 Registrován: 6-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 12:09:02       3xhonzík: Na co teda máme v Havířově Polské policisty, když tady potřebná 10% menšina není!!! To by jste koukal jak se rozpínají po radnicích/gminnách. To není šovinismus, to je KU..VSKÁ realita!!! Jinak nic proti združování menšin.Poláci-PZKO. Vietnamci-většinou tržnice. Rómové-většinou nějaké slumy či kolonie... Jariss Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 93 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 12:13:12       Vy dráhaři a nacionální šovinisti, jezdíte vlakem zadarmo i v zahraničí, takže byste se neměli dívat jen po vexlech a jak se co šibuje, ale všímat si i běžné dvojjazyčnosti,,,nechce se věřit že je rok 2010, dle toho jak někteří píšou. Slota je zřejmě váš vzor Ic540 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 668 Registrován: 6-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 12:22:51       Jariss: Přečetl si pořádně ty články výše. Nejde tak o nápisy(ať jsou), jak jejich provedení. Vlakem zdarma já konkrétně nejezdím a Slota vzor jen postojem k svému národu, jinak ekonomickO/politicky přesný opak. 3xhonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.4.121 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:25:07       No Ic540 se předvedl, jestli je pro něj vzor Slota v tom smyslu jaký je. Slota je primitivní xenofóbní ochlasta, co chčije z balkónů Slováky pasuje na Velkořeky a Velkořímany a Češi jsou pro něj "Čehúna do mecha a mech do Dunaja." Vietnamci tu netvoří žádnou plošnou menšinu, jsou rovnoměrně rozloženi po celém státě a netvoří historickou kulturní menšinu s tradicí apod. Romové jsou roztroušené etnikum bez výrazné koncentrace. Kdežto Poláci jsou historické a kulturní etnikum na území historického Těšínska vyjma Frýdecka. A stejně tak jako Lužičtí Srbové v Německu i oni v Česku mají právo na tomto území Slezska mít své dvojjazyčné nápisy. A srovnávat to s 30. léty může asi jen vymaštěnej magor. Je zvláštní, že Ratibořsko a Kladsko byste připojovali a připojení Hlučínska, Valticka či Vitorazska vám nevadí a považujete to za košér. 3xhonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.4.121 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:30:52       Vážený Jane Širci, Poláci toto území chtěli na základě národnostní otázky většinového polského obyvatelstva. My jsme toto území chtěli jenom kvůli železniční trati, kdyby tato trať vedla jinudy, tak toto území Polákům normálně pustíme a z Těšínska bychom si nechali maximálně Frýdecko. To je prostě fakt. Nám nešlo o zdejší polský živel, ale o zdejší železniční trať. A díky tomu jsme toto území také ponechali. jinak by Třinec byl dneska v Polsku. Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 787 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:41:02       Marek3: Zřejmá zkomolenina je např. Olše. Jenže zůstane, protože u hraniční řeky, by změna názvu byla velice nákladná. Ic540: Poláci používají své historické názvy. Vietnamci by je museli nově zkonstruovat. Jan Širc: Jistěže jsme si Těšínsko dobyli vojensky, za nevyžádané pomoci SSSR. Piłsudski se zaměřil na úhlavního nepřítele a neměl sílu bránit Těšín. To, že nám ten zábor velmoci schválily, to bylo díky té trati. Dnes by nás Poláci obsadili raz dva. Více zde. Připravuju třetí díl. Red_snail Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 116 Registrován: 3-2009 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:46:21       3xhonzík: jsi trochu mimo s těmi hranicemi, ale jak tady čtu Tvé příspěvky tak nemá smysl s Tebou o tomhle debatovat Jsi jen další z řady rádoby-nacionalistkých poláků, co má v občance místo narození Třinec, příp. Č. Těšín nebo Karviná Co se týče polských cedulí: názvy měst a vesnic jsou názvy místopisné a měly by mít pouze jeden název. Každý rozumný člověk, vč. Poláka pochopí, že bydlí/přijel do Bystřice nebo do Návsí. Jen neschopný idiot to musí mít přeložené do jiného jazyka... Kvůli takovým jako jsi Ty se vyhazují společné peníze oknem... PS: pokud tu chceš debatovat, tak se aspoň zaregistruj, nebudíš moc důvěryhodný dojem ani názor jako Neregistrovaný uživatel... Biuro jurnego ruchu Bystrzyca (Bystřice) Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 788 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:55:41       3xhonzík: Obyvatelstvo nebylo české nebo polské, bylo slezské. Mluvilo jazykem, který má blíž k češtině. Avšak měli polské školy, a tudíž psali polsky (resp. slezsky s polským pravopisem). Přečtěte si slezské písně, jsou napsané ještě před první světovou, jak bylo tamní obyvatelstvo "polské" až na půdu. Jazyk tzv. Poláků ve Slezsku, kteří mají české školy, je de facto čeština s polským přízvukem a mluvnicí. Používají slova, která jsou česká, případně německá, a ne polská. To platí také o nejstarší generaci občanů Polského Těšína a okolních obcí. V menší míře jsou české a německé stopy patrné v jazyce domorodců v celé jižní části Horního Slezska a Opolska, navíc tam žije poměrně viditelná (a slyšitelná) německá menšina. Mj. na Opolsku jsou v mnoha obcích německé nápisy, a nikdo proti tomu neprotestuje, narozdíl od Těšínska. Ic540: Pokud vím, Poláků na Těšínsku ubývá, mají vysoký věkový průměr. Mladí se počešťují nebo stěhují do Prahy či dál na Západ. Co se týče konkrétně policajtů, je to nevděčná práce, asi mají Češi malý zájem o ni. V Praze se zase roztahují Slováci, a co? No tak tam jsou, a to na vysokých místech (např. Slamečka), tak ať jsou. Red_snail Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 117 Registrován: 3-2009 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:55:41       Jariss: koukám zas někomu leží v žaludku moje režijka závist to je svinstvo... jinak můžeš jít jezdit jako fíra, v současné době berou kdejakého smetáka z ulice... režijku budeš mít za půl roku... pokud nechceš, tak nezáviď. Díky. Biuro jurnego ruchu Bystrzyca (Bystřice) Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 789 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:56:45       Red_snail: Já třeba nemůžu, bo nevidím. Rumcajs Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 341 Registrován: 6-2007 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:57:45       Red_snail: Netvrdil bych, já už rok a půl biju denně na dveře s maturitním vysvědčením s žádostí o přijetí a pořád není místo. Navíc nechcu jít na dráhu kvůli nějaké režijce, ale protože to je můj dětský sen, kerý bych se rád splnil a dělal práci, která by mě bavila (narozdíl od stávající práce)... Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 790 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 13:59:23       Red_snail: V Lužici jsou také dvojí názvy a nikomu to nevadí. Stejně tak ve Finsku. Trojhonzík je z Prahy a je Čech šlechtického původu. Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 792 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:07:50       Skupina pro polské nápisy na FB. Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2863 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:08:57       Celostátmí jízdní řád DR (NDR) býval vždy zčásti dvojjazyčný. Po němčině byla ve všeobecné části použita i lužická srbština. Pro mnohého Čecha záchrana při čtení vysvětlivek. Borovička Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2864 Registrován: 5-2002 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:19:06       Člověka pobaví, když ve slovenské vesnici u maďarské hranice je v hospodě předpisově slovenský nápis Podnapilým a mladistvým do 18 let nenaléváme, na ledničce výhradně v maďarštině praktické upozornění Zavírejte dveře a nad stoly visí v češtině Pivní otčenáš. Narazíte tam na Maďara od Pešti, který vám vylíčí, jak byl nakonec ve válce nucen po zajetí bojovat v Rudé armádě v Číně proti Japoncům. Odtud skončil v sudetském Jáchymově v uranových dolech a úplně nakonec se nevrátil do Maďarska a zůstal na Slovensku. Red_snail Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 118 Registrován: 3-2009 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:25:12       Všd: pokud nemáš vyloženě popelníky, tak klidně můžeš... Jinak věřím, že nápisy v Angličtině by nevadily nikomu, ale jde o to, že je zbytečné překládat místopisný název do jakéhokoliv jazyka... Rumcajs: a v Bohumíně Tě nevzali? Zkus Prahu... Biuro jurnego ruchu Bystrzyca (Bystřice) Ohl Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 190 Registrován: 12-2009 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:33:57       u hraniční řeky by změna názvu byla velice nákladná Minimálně ne v Hrádku. Tabule u mostu hlásají Olza:-) 18.rok.-Jenže tenkrát se nedělilo podle národnostního principu, ale hlavně podle historického a ekonomického. Území Těšínska ani tak neobývali uvědomělí Poláci či Češi, ale konglomerát těchto + Němců a židů. V každé obci bylo % poměru národností různé. Tak jak vesměs v R-U, města a vyšší vrstva mluvila německy, spodek slovanskou hatmatilkou polskočeskou s mnoha germanismy. Židi německy, případně "haličsky". Přiklánění se k té či té národnosti bylo hlavně způsobeno momentálním vládcem této oblasti a ekonomickoun nutností. Takže kdyby vyšel tehdejší plán na obsazení až Bílska, dnes akorát PZKO mělo víc členů. A naopak, kdyby historie byla jiná, hraniční přechod u Sýkorova mostu v Ostravě by se zdál normální. Pevně národnostně uvědomělí byli tak maximálně Němci a obyvatelé Hrčavy. A pár, z dnešního pohledu, šovinistů všech národností. Chio Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 346 Registrován: 12-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 14:49:05       Všichni se tu hádají o názvech vesnic, které jsou i jinde, než na nádražích. Mnohem víc mi vadí cedulky typu "1. peron, 4. tor, biuro dyżurnego ruchu", pro jistotu zopakované na deseti metrech pětkrát. To není ani v Polsku Jedeme vrakem! - Povzdech nad kvalitou vozového parku ČD Jan_Širc Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 1-2005 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 15:03:27       Poláci toto území chtěli na základě národnostní otázky většinového polského obyvatelstva. Já si myslím, že tohle byla jenom polská záminka. Tak jako naše záminka byla ta železnice. Podle mě hlavním důvodem bojů o toto území bylo úplně něco jiného: Uhlí. Magnetický rychlovlak Transrapid - http://jansirc.ic.cz/transrapid Všechno jde, když se chce Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 794 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 15:22:38       Red_snail: Právě, že mám, -7 a -6,5. Jan Širc: S uhlím je to složitější. Poláci ho mají dost i jinde. A nejkvalitnější bylo z velké části na územích, které si Polsko ani nezkoušelo nárokovat. Každopádně tam, kde je uhlí, se od první světové ve velkém stavělo a proto tam podíl Poláků klesal, přicházeli Slováci a Moraváci, popř. Rusíni - Ostrava, Rychvald, Orlová, Karviná, Havířov. Tam, kde není, se tolik nestavělo, a proto jich tam zůstal vysoký podíl dodnes - Český Těšín, Jablunkov a dědiny mezi Olzou a Slovenskou hranicí. Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 795 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 15:44:03       Borovička: Jáchymovské lágry se začaly "rozvíjet" až po Únoru. Na druhé straně, hodně Maďarů bylo posláno do Krušných hor hned po válce, ne jako věznové, nýbrž jen jako občané druhé kategorie. Ti od Pešti hlavně v případě, kdy předtím v sovětském zajetí řekli, že jsou poloviční Slováci, aby se s nimi lépe zacházelo, a následně byli vydáni československým orgánům. Nevím, podle jakého klíče se to určovali, nebyli tam odsunuti všichni (milion lidí se blbě odsouvá), ale viděl bych to na (z)vůli poválečné administrativy. Případně na to, že pokud některým sebrali veškerý majetek a nabídli tam práci, nebo jim dokonce nařídili směnu majetku na jižním Slovensku za ten v Krušných horách, šli tam, aby se uživili. Stejně tam jich dost žije v Jeseníku a okolí. Joker Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 181 Registrován: 11-2007 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 20:23:08       Chio: přesně tak, o to tu jde. Biuro jurnego ruchu Trzyniec (Třinec) Chio Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 347 Registrován: 12-2008 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 20:43:10       Každopádně zajímavé bude, až korytorizace postoupí a vybuduje se Mosty koło Jabłonkowa przystanek. Hlavně to bude zajímavě vypadat v JŘ . Naštěstí je na hranici utrum a nic jako Świerczynowiec przystanek nehrozí (Příspěvek byl editován uživatelem chio.) Jedeme vrakem! - Povzdech nad kvalitou vozového parku ČD Martinostruszka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 12-2007 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 21:11:55       Žádám moderátora, aby zvážil v případě pokračující debaty o "národnostní" otázce, kde se ve velkém množí příspěvky, které se vzdalují od tématu, pro které bylo zřízeno toto "železniční" vlákno o trati 320 a sousedících, zdali by nebylo vhodné buďto nakrátko pozastavit vkládání příspěvků (než se situace uklidní = neboli hlavy vychladnou), nebo nezaložit vlákno, které bude této otázce určeno (vzhledem k tomu, že existuje mnoho jiných plenérů pro rozvíjení tohoto "věčného" tématu, tak toto bych nedoporučoval). A co mě k tomu vede (odpovím těm, kteří by se na to dřív či později zeptali): v nepravidelných intervalech zde vždy nakonec dojde na přetřes neutuchající polemika nad soužitím zdejší populace (záměrně nepoužívám slovo národnosti a srovnání s jinými sousedy v Evropě vždy pokulhává na naši zdejší specifické situaci). Otázky historické, ekonomické, sousedské, kulturní a jiné na toto téma patří na jiná fóra, která se tomu věnují. Příspěvky, které zde patří, jsou pak utopeny v přehršli naciopříspěvků a tím jim pak ani není věnována patřičná pozornost ke škodě věci všem příznivcům naší železnice. O otázce jak to chodilo a chodí zde okolo Olzy se s vámi všemi rád pobavím někde u dobrého pivka - klidně u Radegastu, Vojkovského či Brackiego... Zde se ale budu raději těšit na vaše příspěvky okolo železnice. KáBéDéčka - oficiální pití všech příznivců naší dráhy... Šari Moderátor Číslo příspěvku: 7301 Registrován: 11-2005 Odesláno Středa, 07. dubna 2010 - 22:41:10       Přesunuto z diskuze Tratě 320 (Bohumín - Čadca), 321, 322 a přeshraniční 832, 833, 835 a 844 FZF » ozvd.ic.cz •TS 101•TS 703•Počasí•Zpoždění• Ic540 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 669 Registrován: 6-2008 Odesláno Čtvrtek, 08. dubna 2010 - 00:24:17       Všd: Slámečka mi nevadí, ani to, jakým způsobem uskutečnuje své potřeby() Jde přece vždy o minimálně cca 4% voličů, tak proč je hanit. A vie celkom i po našem... Vaše články i příspěvky rád čtu, byť ne vždy je úplný souhlas. Rumcajs: Také držím palce. Já to propásl, byť nastala jen malá krátká příležitost. Snad Vám to výjde. 3xHonzík: Rád diskutujete, to je fajn. O postoji k nápisům jsem již upozorňoval Jarisse, že je třeba číst. Ať jsou, ale v patřičné míře i velikosti a na určité ceduli. Jinak z Prahy(ať se neurazí pro bůh ostatní i Mí, poklidní Pražané, děkuji) se to vždy a ve všem dobře radí, ale přijel se podívat. Takové nápisy nemají ani ve stanici Krakow Glowny osobowy... A čtěte pozorně, já nic o vzoru z opilství pana Sloty nepsal... Nepřekrucovat(že bych v amoku a při stoupajícím tlaku ty nápisy mazal jak píši, je druhá věc) Chio, Joker: Souhlas, v Polsku by to neprošlo... a není... Jan Širc: Pravda že... i Marek3 (Příspěvek byl editován uživatelem Ic540.) (Příspěvek byl editován uživatelem Ic540.) kpt.Hejl Neregistrovaný host Odeslán z: 217.197.36.70 Odesláno Čtvrtek, 08. dubna 2010 - 02:32:39       Trojnásobný Honza:Nemohu se nepřidat,něktré vaše prohlášení mě vytáčejí do vrtule.Tak hlavně poláci nám nic nenechali,Těšínsko bylo vždy naše-tedy vaše-pražských králů.Cedule mi osobně na místech s menšinou nad 10% nevadí.Ale vadí mi,že polské organizace žádají cedule i tam,kde málem žáden "polák" nežije,s odůvodněním,že tam byli nespravedlivě vyhlazeni.Jak správně píšete,v Polsku nikde žádné české cedule nejsou,neboť tam žádná česká menšina nežije.Ale jsou tam místa s německou menšinou.Když němci žádali o zavedení německých nápisů,zvedli poláci kvotu z 10 na 20 procent-a nebylo co zavádět.Nedovedu si představit,co by poláci vyváděli,kdy se to stalo u nás...a lidi jako vy by rozdávali vlast cizím.Proč teda vlastně Beneš tak za Těšínsko bojoval?? Vaše příspěvky určitě ochotně přijmou na Zaolzie.org.Doporučuji návštěvu pro získání správného náhledu na vás knedliki.Jak by se pražákům líbilo,kdyby šly z Těšínska hlasy,že Praha měla zůstat německá,když tam čechů žila po 1WW menšina?? 3xhonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.4.121 Odesláno Čtvrtek, 08. dubna 2010 - 11:32:24       IC540. Proboha kolik % Čechů žije v Krakově? Skoro nikdo. My se bavíme o oblasti, kde je historická významná skupina obyvatel polské národnosti, kteří tam žijí dlouhou dobu a je to jejich vlast. Proč by nemohli mít ve své vlasti polské nápisy? V Evropě je to běžné, jen maloměšťáčtí nacionalisté opět vyšli do boje. 3xhonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.4.121 Odesláno Čtvrtek, 08. dubna 2010 - 11:36:32       Kapitáne Hejli, vůbec mě nečtete dobře a ani přesně nevíte o čem píšete. Kdo jsou ti pražští králové? To fakt nevím. Komu to "odjakživa" patřilo? To si doplňte laskavě. A teď k Praze. Praha dávno před 1.sv.v. byla většinově česky mluvící nikoliv německy mluvící. Ale to je věc vedlejší. A ještě jedna věc, kdyby tudy nevedla jediná jistá železniční trať na Slovensko, tak je dnesk Třinec polským městem a vám to ani nepřijde, že je v zahraničí. Já nikomu nic nedávám, já jen píši fakta. Jena Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 7102 Registrován: 11-2002 Odesláno Čtvrtek, 08. dubna 2010 - 11:58:40       3xhonzík: Proč by nemohli mít ve své vlasti polské nápisy? - a proč jo, když to "jejich" vlast a její jazyk je zjednodušeně řečeno čestina (a slovenština). Zajímavé je, že 50 či kolik let přeložené názvy obcí nepotřebovali, nyní jo. Proč za to nebojovali dříve, i za bolševika bylo dvojjazyčné označování obchodů či úřadů celkem běžné, zejména v pohraničí. Ještě bych dovedl pochopit Český Těšín/Cieszyn, jehož název je i z historického hlediska blžší spíše tomu polskému, nebo v případě obcí, kde se přeložený název diametrálně liší od toho "originálního" (po vzoru např. Štýrský Hradec/Gratz), ale co je k "nepochopení" na Stonavě resp. Stonawě, to mi hlava nebere... Ic540 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 674 Registrován: 6-2008 Odesláno Pátek, 09. dubna 2010 - 01:07:50       3xhonzík: Asi jste mne nepochopil. Krakow jsem zmínil jako příklad. Vím, že tam žáden čech asi není. Ale je to tak velká stanice mezinárodního významu a přitom tam není víc nápisů(polských), než třeba v Nawsiu. A vůbec, radši přijeďte do těchto plně pod kontrolou polskou obcí. S Vaším přízvukem by se nejen s Vámi v případě žádosti o cokoliv nebavili, ale schválně ani nedomluvili...(můj synovec je z Munu a neprodali mu v obchodě ve Stonavě ani rohlík), to, že pak málem došlo k mému zatčení nebudu radši komentovat. Jsem dost činný natolik, že mám tu čest občas jednat a v místech kde vládnou, to dávají ty k..vy Pšonské citelně najevo. Víte o tom tolik, co leze z toho... Od Vltavy(bez urážky) se to fakt kecá...Ale mluvíte o něčem co Jste nezažil, ani nepocítil a asi ani neviděl. Bohužel. Nezlobte se, ale tady to chodí fakt jináč... Bude li možnost se s Vámi setkat a pokecat u pivečka/vínečka, budu konkrétnější. Takže bez urážky, někdy Honzíku snad na viděnou. kpt.Hejl Neregistrovaný host Odeslán z: 217.197.36.70 Odesláno Pátek, 09. dubna 2010 - 02:20:45       3xHonzík:Diskuse s Váma by byla zábavná,kdyby nebyla na téma,které v Evropě způsobilo několik ošklivých válek. Prosím vysvětlete mi,co máte za problém s tvrzením,že Těšínské knížectví patřilo odjakživa Českým králům´= patřilo k zemím Koruny české.Dovedl by jste označit to krátké historické období,kdy tak tomu nebylo?A mohl by jste mi sdětit,komu tehdy patřilo?Víte jaký byl úřední jazyk na Těšínském dvoře?Co vás vede k tvrzení,že Poláci mají na Těšínsku svou vlast? Dále k Praze.Jste si jist,že všichni tamní obyvatelé češtinou vládnoucí byli Češi?Jsou podle vás angličtinou hovořící obyvatelé Dublinu Angličané?Kdyby Češi kdysi dávno neovládli Moravu a Slezsko,ani by mi dneska nepřipadlo,že je Prag v zahraničí. No a teď bych si já neználek od vás rád doplnil vzdělání v oboru zeměpisném.Pokud šlo mladému Československu jen o Košicko-Bohumínskou dráhu,mohl by jste mi tedy vysvětlit co hledaly československé vojenské oddíly u Skočova?Měli špatné mapy? No a na závěr.Zmínil jste se o maloměštáckém nacionalismu.Osobně podporuji a líbí se mi snaha Evropské unie o ochranu národnostních menšin.Ale jsem toho názoru,že by měla být na celém uzemí EU pro všechny stejná.A právě to je to co Polákům (ale i mnohým jiným,buďme spravedliví) nejde pod fousy.Rádi by užívali,ale dávat nechtějí.Navíc se na Těšínsku stavějí do jakési pozice nadřazeného národa,který má právo zpochybňovat i právo ČR na vládu nad svým územím.A vy jejich argumentaci ještě podporujete.Pokud to,že se mi to nelíbí považujete za jakýsi odporný druh nacionalismu,pak jste demagog nejhrubšího zrna.Až do Těšína někdy náhodou zavítáte,nezapomeňte přiložit kytičku pod Těšínskou Niké. 3xhonzík Neregistrovaný host Odeslán z: 82.208.4.121 Odesláno Pátek, 09. dubna 2010 - 23:08:34       KPT. Hejzli. Země Koruny České byly konfederací, byla to taková svatá říše římská v menším provedení. Ne vždy se shodoval vládce Čech a ostatních zemích Koruny. K tomu si uvědomte, že Země Koruny České vznikají až za Karla I.(IV)., dříve ten institut ani nebyl. Ty svazky byly lenní závislosti a personální unie. Když Král český byl i zároveň králem uherským, tak snad mi nechcete tvrdit, že Uhry byly v Čechách, nebo jinou volovinu. Buďme přesní, ať nedochází k nedorozumění. Teď k Těšínsku. Ano ČSR chtělo hlavně tu trať a proto vedlo tu válku o Těšínsko včetně bitvy u Skočova. Když s někým chcete jednat o kompromis, chcete celou tu železniční trať a on část z ní kontroluje, tak musíte dobýt více než tu trať, abyste mohl někam ustoupit. Kdyby ČS stát vojensky obsadil území jen k trati, tak by to problém byl, protože kde by mohl dál ustupovat, kdyby tím ztratil zase část tratě? Vojensky se muselo dobývat celé Těšínsko, aby Polsko "bylo rádo, že vůbec něco z toho taky má". To je celé tajemství. Takhle se to dělá. Dobýt je třeba vždycky více, než, co skutečně chcete, abyste měl kam ustoupit a měl, vše co skutečně chcete. Chcete autonomii nebo samosprávu? Žádejte nezávislost, jinak vám naprdí. Kalanis Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1237 Registrován: 12-2006 Odesláno Sobota, 10. dubna 2010 - 17:40:38       Tady nám někdo káemovatí. Doprava nebo něčí kapsy? Je to jedno - tunely jako tunely... K-Report do mobilu Trainfun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 19 Registrován: 6-2009 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 14:12:37       Měl bych takový hloupý dotaz, jak přidat pod své jméno obrázek? Furt to zkouším a furt na to nemůžu přijít... Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1511 Registrován: 1-2005 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 17:50:19       Trainfun: Musíš ísť do rubriky editace profilu. Prihlásiť sa a v profile je ponuka obrázek. Rozmery musiš dodržať . JakS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 18:18:57       Rk_kn - měl bych zde dotaz : koho mysleli před 90 ti lety slovem Maďaron ? Viz ukázka zde: http://www.psp.cz/eknih/1918ns/ps/tisky/t0899_00.htm Národní shromáždění československé 1918-1920 - tisky Zasedání Národního shromáždění československého r. 1919. Tisk 899. Odpověď ministra železnic na dotaz členů Národního shromáždění Kříže, Brodeckého a soudruhů o prodlužování pracovní doby železničním zřízencům na Slovensku. (Tisk čís. 594.) K tomuto dotazu dovoluje si ministerstvo železnic především upozorniti na to, že opatření ředitelství státních drah v Bratislavě, podle něhož ponecháni byli v mezistanicích jenom dva "dopravníci", a jímž byl zaveden v dopravní službě mezistanic turnus 24 hodin služby a 24 hodin odpočinku, jest pouze přechodné, avšak nutné pro nynější citelný nedostatek výpravčích vlaků. Nedostatek ten byl zaviněn systémem bývalých rakouských státních drah, za něhož byli přijímáni čeští žadatelé do služeb jen v nepoměrné menšině v porovnání s německými uchazeči, a pak také tím, že na Slovensku vykonávali dříve službu dopravní většinou jen maďarští a maďaronští zřízenci, kteří nyní po připojení Slovenska k československé republice po většině službu opustili. Tento veliký úbytek personálu nelze najednou nahraditi; vzhledem k tomu však, že se přijímá a vycvičuje dopravní dorost od převzetí československých drah nynější železniční správou s veškerou intensitou, možno počítati s nápravou co možno nejrychlejší. Trainfun Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 20 Registrován: 6-2009 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 18:37:44       Rk kn: o.k. díky Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1514 Registrován: 1-2005 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 21:52:43       Tento výraz " maďarón " sa objavuje v slov. literatúre už v období Štúrovcov a národného obrodenia. Označuje občana slovenského pôvodu alebo zmiešaného manž. zväzku, kedy Slovák začal zapierať svoj slov. pôvod a pridal sa na stranu väčšinového, ma%darského národa. Jedným slovom odrodilec, ako boli napr. aj Petöfi, Košút, gen. Klapka a mnoho iných aj neznámych osôb. Napr. P. O. Hviezdoslav, rodák z Oravy, inklinoval v mladosti k maďarskej kultúre a reči a svoje prvé diela písal v mďarčine. Až neskoršie, keď mu matka vyčítala, že mu nerozumie, sa vrátil k svojmu pôvodu. V tom úr. liste zrejme sa jednalo o pôvodne slovenských zam. ktorí sa pridali k maďarskej št. správe. Lebo ináč by nezískali definitívu v štátnom podniku. A v tých časoch sa museli rozhodnúť kam sa pridajú. Napr. v st. Nové Zámky zostalo po obsadení mesta a stanice len 350 zamestnancov, ktorí sa pridali k československej štátnej správe. Boli tu veľké nepokoje a problémy pri zabezpečovaní chodu stanice i celej trate, nakoľko bol nedostatok lojálneho personálu, v tom čase, ktorého bolo treba viac ako v tejto dobe. Aj moji rodičia sa s celou rodinou presťahovali z Považia do NZ, vrámci presunu zamestnancov po návrate územia a nár. hospodárstva po 2. sv. vojne. hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 22:29:32       Lužických Srbů je asi 60 000. V Dolní Lužici mám obchodního partnera, takže tam dost často jezdím. Lužická srbština je dnes už spíše folklórní věc a zřejmě do dvou generací vymře samospádem. Přesto jsem si nevšiml, že by tamním Němcům vadily dvojjazyčné nápisy a výuka srbštiny ve školách. Švédů je ve Finsku (do r. 1805 bylo Finsko švédskou kolonií, 1805 - 1917 součástí Ruska) asi 6%. Jsou víceméně rovnoměrně rozptýleni po celém území, takže tam nejsou žádná území se švédskou většinou. Přesto jsou ve veřejnoprávních médiích zprávy dvojjazyčné a nápisy na úředních budovách apod. jakbysmet. (Při mé cestě do Finska mě to občas zachraňovalo, protože švédština se podobá jazykům, které znám, takže jsem nebyl úplně ztracený. Ale přeháním, skoro všichni Finové mluví anglicky, spousta i německy a rusky...) BTW, tahle diskuse jinak ukazuje jeden z důvodů, proč Čechy ani Poláky nemají leckde v Evropě rádi. Většina normálních evropských národů má tohle už dávno vyřešené. JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Neděle, 11. dubna 2010 - 22:41:31       Rk_kn - děkuji za vysvětlení k dějinám starým už přes 90 let. Měli to tehdy výpravčí pěkný turnus - 24/24. A zde pár obrázků, jistě poznáte kde to je. Foceno 9.74. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 09:32:23       Termín "maďarón" se na Slovensku používá v hovorové řeči dosud. Skoro úplně zapomenutý už ale je pojem "maďarský iredentista" (či "polský iredentista"). Definoval bych "iredentisty" jeko příslušníky národnostní menšiny, kteří se snažili v duchu např. "velkomaďarského šovinismu" zločinně škodit státu, který už nebyl jejich (s kterým se neztotožnili). Předmnichovská Československá republika, zejména v počátcích své existence, se s iredentisty nemazlila. Později (po nástupu nacismu v Německu) už ale sudetské Němce nezvládala. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1518 Registrován: 1-2005 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 18:19:40       JaKS : Veľmi dobré snímky. Tá prvá, depo, mi pripomína komárňanské depo. Ale je tam príliš veľa sergejov, ten malý päťkolák u nás jazdil, bol ako pendel na nákl. vlakoch do MÁV, ale ešte pred rokom 1969, kedy sa elektrifikovala aj stanica, ale trať do MÁV až v r. 1972. A v r. 1974 už boli do MÁV nasadené 2 laminátky. Takže skôr Nové Zámky, alebo Galanta, Štúrovo. Tá druhá, skôr v Bratislave, Galante. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1519 Registrován: 1-2005 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 18:41:16       JaKS : Takto vysvetľuje termín " maďarón " Slovník cudzích slov: A takto Wikipedia : http://sk.wikipedia.org/wiki/Ma%C4%8Far%C3%B3n JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 18:50:56       534.0463 je Komárno, Sergej v NZ. Foceno z vozu Bac Rijeka-Bratislava. (Z Blavy Hungárkou do Brna a dál R, v Brt měli místenky jen do Brna, dál ne) Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1520 Registrován: 1-2005 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 21:23:46       JaKS : pokiaľ som si zapamätal, tak ten parný pendel bol 534.0417. Ale v r. 1974 už takáto mašina nebola v turnuse, neviem, čo tam robila . Ta druhá : Teraz som si spomenul, je to stará budova depa, myslel som, že je to staničná budova, ale je to stará budova depa. Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 81.0.203.121 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 22:06:22       V knize "Železnice na Podkarpatské Rusi" je otištěna krásná fotka úzkokolejné parní mašinky lesní železnice Dubriniče - Černohlavá, pořízená roku 1924. Na rubu originálu prý je následující komentář: "V tendru stojí šéf, přednosta lesní správy Knetl, vedle Jul. Szemko, vedoucí pily, kterého jednou v noci zatkli a odvedli co maďarského iredentistu a já po něm převzal vedení pily". Občas si říkám: Jaký mohl být další osud toho maďarského iredentisty (a jaký protistátní zločin asi spáchal)? Páňula Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1498 Registrován: 1-2007 Odesláno Pondělí, 12. dubna 2010 - 23:43:24       Tak z tohohle videa budu ještě hodně dlouho dělat toto Wrong hole... Scuderia Ferrari ----Trance!!!--- Sensation White - Wicked Wonderland; 02 Arena 29.5.2010 Vše je o lidech. Železnice nevyjímaje. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1521 Registrován: 1-2005 Odesláno Úterý, 13. dubna 2010 - 07:15:10       Aspoň vopred upozorni, že chceš meniť žáner a obsah rubriky ! JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Úterý, 13. dubna 2010 - 14:22:16       Cogwheel - krátce po vzniku ČSR vypukl na železnici na Slovensku štrajk, protože zaměstnanci měli mít stejné "výhody" jako v Česku, a to bylo o hodně horší než měli v Uhersku. ŘED.v Brat nařídilo - slovenské zaměstnance propustit, a maďarské navíc vyhnat za Dunaj. Takže etnické čistky hned pár týdnů po vyhlášení republiky - a to prý měl být domov všech národností, jako Švýcarsko, sliboval Masaryk krátce před tím v USA JaKS Neregistrovaný host Odeslán z: 83.208.238.96 Odesláno Úterý, 13. dubna 2010 - 14:27:49       Rk_kn - možná tam byla nějaké výluky, proto tolik sergejů v depu. Na postrku Polonii z Kom do Kn jela 11.9.74 (snad první) červená laminátka - možná znáte její číslo, možno to byla ta preťahovka ? Na Adriatice a z Keleti na Polonii jezdily lehátka nejen Rijeka-Brt, ale i do Varšavy. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1523 Registrován: 1-2005 Odesláno Úterý, 13. dubna 2010 - 19:48:58       Rychlíky vozily vlakové rušne až do Komáromu. Takže na konci to bude len nejaká laminátka od R vrátená domov. Zrejme od Transdanubiusa, ten chodil ráno okolo 5. h. Polonia jazdila v tom čase Bp - Warszawa, takže sa tam vyskotovali rúzne kurzy. A ešte sme prodávali do Bohumína 3 ČSD Ba, ktoré sa v predošlý večer odstavoval pri východzej Polonie. Na tej snímke vidno jasne, aké dlhé boli diaľkové medzištátne rychlíky. A v relácii Sofia - Bp - Berlín to bolo ešte horšie, najmä v lete. Rk_kn Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1524 Registrován: 1-2005 Odesláno Úterý, 13. dubna 2010 - 19:54:42       Čo sa týka nákladných pendlov, zvykli sa po nejakom prebehu km meniť, nakoľko trať vykazuje jednostranné oblúky. Ale najčastejšie behali 240. 070 a 240.032. Tie si najviac pamätám. Poklesom nákl. dopravy sa nakoniec jeden pendel zrušil. Teraz behá už dlhší čas 240.083, okrem ešte nejakých súkromníkov. Všd Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 802 Registrován: 7-2008 Odesláno Středa, 14. dubna 2010 - 02:39:05       hank: Ono je těch lužických Srbů víc, ale neumí jazyk, nebo jen pár slov z písniček, jejich mateřským jazykem je němčina. Pak jsou opačné případy, jde převážně o populační ročníky cca 1940-1950, kteří se na daném území z vůle vlády DDR museli učit lužickosrbsky, i když byli čistě německého původu (čistě většinou ne, neboť v oblasti převažují kromě původních obyvatel přesídlení slezští Němci). Mladší lidé se tak učili pouze, pokud chtěli, například ve vesnicích, kde bylo jen pár německých rodin. De facto se tak mluví pouze mezi příbuznými, na vesnicích, nebo na "Grundschule" (jako překladatel z polštiny sice rozumím, ale neumím lužickosrbsky). To však nemění nic na tom, že dvojjazyčné nápisy jsou na některých místech i v Žitavě, kde jich je pár set, kteří se tam přestěhovali, a Němci ty nápisy považují za české (sami mi to řekli) a hrozně se divili, že jsem Čech a trvám na tom, že nejsou česky. Jinak ten jazyk těžko vymře, protože existuje v písemné formě. To ho udrží při životě, i když jeho mluvčích budou jen stovky. Ono islandsky nebo lucembursky o mnoho více lidí také nemluví (cca 200 tis. rodilých mluvčí v obou případech). Hůře jsou na tom slezské dialekty, ty kromě obskurních projektů, jako je Denik Ostrawaka, v psané formě neexistují. Navíc je na ně činěn deformační tlak jak (pražské) češtiny, tak (krakovské) polštiny. Prakticky se je nedá naučit. Z mého pohledu to je polština "obohacená" o česká slova. Potom existují dialekty, které skutečně trvají jen po několik generací, myslím hlavně západní Slovensko, kde se lidé před rokem 1918 setkávali s česky psanými texty, ve škole se učili psát maďarsky, a když chtěli psát slovensky, cpali do toho češtinu. To mělo i písemkou podobu (Bernolák), ale dnes tak nikdo nemluví. Nejblíže k tomu mají v Žilině, kde žilo nejvíce Čechů. Slota to nechce vidět, ale stačí konfrontovat tamní obyvatele s STV.