Archiv do 23. září 2010

Autor Příspěvek Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 498 Registrován: 9-2009 Odesláno Čtvrtek, 26. srpna 2010 - 20:34:45       I ta lokomotiva na tom viaduktu je lokomotiva společnosti StEG. Jedná se o typ lokomotivy později u kkStB označené řadou 14. Podle detailů by to mohla být lokomotiva ze skupiny evidenčních čísel 186 až 193 (I. schema). To bylo osm lokomotiv vyrobených v roce 1868. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) jk bez registrace Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38 Odesláno Pátek, 27. srpna 2010 - 07:11:02       Kuřil: Máte samozřejmě pravdu, omlouvám se za dezinformaci. Nějak se mi automaticky spojilo Znojmo = lokomotiva ÖNWB, Státní jsem úplně vytěsnil. Ty kryty kol už tam vidím taky, koneckonců i ta velikost by k 389 neseděla. Mea culpa. Žmz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1770 Registrován: 9-2007 Odesláno Pátek, 27. srpna 2010 - 13:58:58       Mám velikou prosbu. Se zapojením malodráhy do budovy vznikl problém, že se nad tím většina civilního návštěvnictva jeví. Zejména tedy Ti, kteří dělají do historických budov. Byl bych proto vděčný za jakoukoli fotografii poskytnutou na zřízení „nástěnky“ s pracovním názvem „Malodráhy v agrárně-průmyslových budovách“. Znají to maximálně u dolů, lomů, staveb nebo velkých průmyslových podniků. Prostě bychom potřebovali fotky úzké vedoucí do baráku (nejlépe vjezd do něj) typu stáj, cihelna, sýpka a podobně nebo v jeho bezprostřední blízkosti. Děkuji předem a těším se na e-maily ZMZLONICE - VIDEO ZMZLONICE - AKTUALITY Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 194.228.94.242 Odesláno Pátek, 27. srpna 2010 - 14:52:19       Ve starých knihách a nabídkových katalozích výrobců polních drah by se našlo vyfocené leccos. Vydávají se i novodobé reprinty těchto materiálů, viz např. seznam na: http://deckerstrains.com/feldbahn_books_9.html Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 499 Registrován: 9-2009 Odesláno Pátek, 27. srpna 2010 - 20:24:14       jk bez registrace: Nic se neděje, nějaká podobnost tam na první pohled je. Už podle té budky a komínu by to měla být lokomotiva z uvedené série z roku 1868 (8 lokomotiv). Škoda, že nejde rozpoznat jméno nebo číslo lokomotivy. O těchto lokomotivách se píše v článku "Lokomotivy StEG soustavy Engerth (2)" v časopise "Svět železnice č. 30". V tom článku mi závěrečné informace přijdou nepřesné. Podle mezinárodní dohody připadly nově vzniklému Československu už jen dvě lokomotivy řady 14 bývalých kkStB, a to . Lokomotiva 14.04 se po rozpadu monarchie nacházela v Rakousku. Podle dohody měla být odevzdána Československu. Podle dokumentu měla být lokomotiva 14.04 vyměněna za lokomotivu 15.10, která se spolu s lokomotivou 15.07 nacházela v Československu. Všechny lokomotivy řady 15 (kkStB) měly dle dohody připadnout Rakousku. Takže je Československo mělo rovněž odevzdat. Bylo důležité, aby lokomotivy téže řady byly pohromadě v některém státě, čímž se zjednodušila jejich údržba. Měly se vyměnit stroje přibližně stejně silné a přibližně ve stejném stavu. Zda se potom opravdu vyměnila lokomotiva 14.04 přímo za lokomotivu 15.10, zatím nevím. Viajero Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 180 Registrován: 10-2005 Odesláno Sobota, 28. srpna 2010 - 22:15:53       Před časem se v úzkých objevil text o dodávce lokomotiv škoda do Argentiny (autor Bulik008). Viz: výroba lokomotiv 1´E1´v tovární dokumentaci vedena pod číslem zakázky 382-111-6036 a továrním typem 62Lo1. V „Matrice“ vyrobených lokomotiv ve Škodovce se udává místo dodání „SANTA FE“ Argentina, Buenos Aires. atd. Chtěl bych v horizontu cca půl roku připravit článek o tzv. Trasandinu Norte, které vede ze Salty v Argentině do Baquedana v Chile, na němž tyto lokomotivy jezdily. Text bych rád doplnil o historii objednávky, výroby a dodávky těchto lokomotiv (nejspíše formou vloženého článku s nějakou tovární foto). Našel by se mezi zdejšími čtenáři někdo, kdo by se chtěl tohoto úkolu ujmout, případně měl na někoho tip? Je to velmi zajímavá část historie naší lokomotivní produkce, tím spíše, že tyto stroje sloužily v extrémních podmínkách, ve více kusech se dochovaly a jeden je dokonce provozní. jk bez registrace Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 07:57:35       Kuřil p: Právě, ten "první pohled"...Měl jsem se podívat líp. No nic. K té výměně 14/15: Nemám archivní dokumenty jako Vy, proto to prosím berte jen jako názor laika. Výměna stroje 15 za stroj 14 mi připadá dost neadekvátní. Řada 15 byla přece jen o nějakých 11 let mladší (spíš ještě víc), starší 14ka navíc konstrukčně už kdesi mimo. Myslím, že k té výměně nakonec nedošlo, a ČSD si vyhádaly za své 15ky jiné stroje (navýšení počtu u jiné řady). Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 506 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 14:35:24       jk bez registrace: Při výměnách se zohledňovalo například, kdy byla provedena u lokomotivy poslední hlavní oprava atd. Také je důležité slovo "přibližně". Už při plánování výměn lokomotiv bylo zřejmé, že od Rakouska dostane Československo lokomotivy v lepším stavu, než které Československo předá Rakousku. Za tu lokomotivu 15.07 se měla z Rakouska předat lokomotiva 560.06 (pozdější 344.306). Československo k tomu mělo navíc přidat ještě lokomotivu 112.02. U té lok. 15.10 je zapsaná lokomotiva 14.04. To jsou plány z roku 1920. Rakousko v tomto roce příšlo o lokomotivy, které posílalo na opravy do dílen v Cmuntu (dnes Č. Velenice). Tyto dílny připadly Československu teprve až v roce 1920 (31. 7. 1920). Rakousko pochopitelně za tyto zadržené lokomotivy požadovalo od Československa náhradu. Ještě v roce 1921 jsou v Rakousku stroje např. 108.03 (pozdější 275.003) a 108.07 (pozdější 275.007). Za tyto stroje mělo Československo odevzdat stroje 308.507 a 308.510. V Rakousku se v roce 1921 nalézá více lokomotiv, které dle dohody měly připadnout Československu. Některé se už do Československa nikdy nepředaly. Jedná se např. o lokomotivy 660.04 a 660.09 atd., které v Rakousku už zůstaly. Vyměňovaly se i lokomotivy v soukromém vlastnictví. Např. lokomotiva 97.91 (majetek společnosti "Lokalbahn Schwarzenau-Zwettl") se měla z Československa předat za lokomotivu z Rakouska 67.04 (pozdější 304.003, majetek společnosti "Severní dráha Ferdinandova"). Mezi tyto plánované výměny asi nepatří nabídky Rakouska Československu na výměny lokomotiv, které Rakousko potřebovalo více. Např. se Československu nabízely rakouské lokomotivy 310.22 (pozdější 375.008) a 310.36 (pozdější 375.015) za lokomotivy ČSD (ex kkStB) řad 170 a 180. K ČSD se lokomotivy dostávaly na počátku dvacátých let i z jiných států. Např. lokomotiva 97.205 (pozdější 310.0101 -soukromý majetek) z Maďarska, lokomotiva 60.519 (pozdější 334.139 -soukromý majetek) z Polska a spousty dalších lokomotiv. Je to složité téma, takže se v něčem můžu mýlit. Pavel Kuřil, Sokolov. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 507 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 14:52:31       jk bez registrace: Zapomněl jsem dodat, že ty vzájemné výměny definitivně přidělených strojů např. 15.10 za 14.04 byly dohodnuty s rakouským úřadem pro dopravnictví. Byl důležitý počet lokomotiv a přibližný stav stroje (i přibližný výkon). Lokomotiva 15.10 byla zrušena u BBÖ v roce 1925 (23. 11. 1925). Lokomotiva 14.04 byla zrušena u ČSD v roce 1924. jk bez registrace Neregistrovaný host Odeslán z: 193.85.172.38 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 15:31:00       Kuřil: OK, jak jsem psal, byl to jen můj názor nepodepřený archivními daty. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 508 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 16:55:46       jk bez registrace: Šlo o to, aby lokomotivy téže řady byly v jednom státě. V době rozdělování lokomotiv mezi nástupnické státy monarchie byla u ČSD asi ještě lokomotiva 14.13 (zrušena údajně 9. 7. 1920). V Rakousku měly poslední lokomotivu 14.04 (lok. 14.14 byla údajně zrušena 15. 11. 1918). To předávání mezi státy bylo někdy zajímavé. Např. rakouská lokomotiva 308.511 (tendr 74.50), která přišla dne 20. 12. 1919 do tehdy ještě dolnorakouských dílen v Cmuntu (dnes Č. Velenice) z výtopny Stadlau na opravu L 2, zde byla roku 1920 převzata, tak jako ostatní stroje, správou ČSD. Ještě téhož roku je dle dohody navržena na výměnu za stroj 108.06 (pozdější 275.006) nalézající se v Rakousku. Snad ještě v roce 1920 došlo k výměně. Na jaře roku 1921 je určitě již doma v Rakousku. Další stroj převzatý v roce 1920 v dílnách v Cmuntu se asi u ČSD rovněž moc neohřál. Jednalo se o stroj 107.26 (tendr 34.39), který byl později předán zase do Polska. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 510 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 30. srpna 2010 - 22:42:36       Ještě doplnění: Na začátku ledna roku 1921 se hlásí, že se lokomotiva 560.06 (pozdější 344.306) z Rakouska již vyměnila za dvě lokomotivy řady 112 (112.01 a 112.02). Lokomotiva 308.511 tou dobou ještě nebyla vyměněna za lokomotivu 108.06 (pozdější 275.006) z Rakouska. Takže výměna této lokomotivy pravděpodobně proběhla někdy v prvním čtvrletí roku 1921. Pro mě záhadnou lokomotivou je lokomotiva 83.36 (Krauss Linz 1687 1887), která by se k ČSD měla rovněž dostat z Rakouska někdy v letech 1922 nebo 1923. Snad byla předaná náhradou za již dříve předanou lokomotivu 83.24 Rakousku. U ČSD byla již dříve její sesterská lokomotiva 83.37. Byla lokomotiva 83.36 opravdu u ČSD? šotek Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.180.197 Odesláno Čtvrtek, 02. září 2010 - 13:58:12       několik zajímavých dokumentů: http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/27288 Beschreibende und malerische Darstellung der k. k. österreichischen Staatseisenbahn von Olmütz bis Prag / Verfasst von L. Foerster, A. Demarteau . - In Wien: Förster, 1845 . - 24 s., 20 obrazů, 9 tab., rozkl. příl., mapy: il. Vývoj výstavby železniční trati Olomouc-Praha (1841-1845) od trasování přes stavbu železničních náspů, mostů, tunelů a nádraží po její vybavení lokomotivami jsou ilustrovány dobovými rytinami míst s nádražími a výkresy technických staveb dráhy. Téměř pamětní spis ke zprovoznění prvé pražské parní železnice (roku 1845) obsahuje 40 dobových rytin moravských a českých míst na trati Olomouc-Praha, v nichž byla zřízena nádraží, dvě horopisné mapy průběhu dráhy a 5 tabulí s rytinami drážních staveb (náspů, tunelů, mostů, propustků) a plánků kolejišť v pěti městech včetně kolejiště pražského (nyní Masarykova) nádraží. Na rubu desek knihy jsou dobové plány Olomouce (na přední desce) a Prahy (na zadní desce). Na 24 stránkách textu jsou zaznamenány dějiny stavby trati včetně výstavby drážních staveb a popisu železničních vozidel (s. 24). http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/261129 Prag-Dresdner Panorama für Touristen der Eisenbahn und Dampfschifffahrt / Nach der Natur gezeich. von Karel Brantl, In Stahl gestochen von Josef Rybička . - Prag: André, 1858 . - 1 složený list v deskách, 1 mapa Panoramatická mapka železniční trati z Prahy do Drážďan doplněná rytinami významných míst nacházejících se podél trasy vlaku. http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/121552 Průvodce po české západní dráze : Příruční kniha na cesty: S devíti obrazy / Text a rytiny podal Eduard Herold . - Praha: Schreyer a Fuchs, 1863 . - 90 s., příl. Průvodce stručně seznamuje s dějinami a významnými památkami všech měst a vesnic i hradů, zámků a zřícenin, kolem nichž projíždí vlak po železniční trati z pražského Smíchova přes Plzeň a Domažlice až do bavorského Brodu. Text doprovází 9 rytin zobrazujících Karlův Týn, Sv. Ivana (Svatý Jan pod Skalou), Tetín, Beroun, Žebrák a Točník, Plzeň, Radyni, Domažlice a Krajinu za Domažlicemi. V závěru je připojen jízdní řád a sazebník obyčejných i mimořádných vlaků České západní dráhy, zprovozněné na traťovém úseku Praha (Západní nádraží, nyní Praha-Smíchov) - Plzeň slavnostně 14. července 1862. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 850 Registrován: 7-2005 Odesláno Čtvrtek, 02. září 2010 - 16:25:36       ano, to je opravdu hezké. nejsem si jistý, ale první dva uvedené byly vydány jako reprinty v publikacích k výročím tratí (?) Mkunt Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 278 Registrován: 10-2009 Odesláno Úterý, 07. září 2010 - 16:01:56       Mám prosbičku, nevíte prosím, co to byly Sekundar-Personen-Züge (konkrétně na Moravské pohraniční dráze) a jak se to překládá? Žmz Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1815 Registrován: 9-2007 Odesláno Úterý, 07. září 2010 - 16:11:17       Mně to výchází dle Slovníku železničního 1927 jako "podružné osobní vlaky". Ale jestli jsou to ty méně důležité nebo následy jako podružné vlaky pravidelných, to tedy fakt netuším (Příspěvek byl editován uživatelem Žmz.) ZMZLONICE - VIDEO ZMZLONICE - AKTUALITY Milanklewar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 705 Registrován: 9-2005 Odesláno Středa, 08. září 2010 - 08:32:12       Nabízím knihu: Leitfalden für den Dampflokomotivdienst. Vydaná v roce 1941 Leipzig.Kniha je z pozůstalosti.Je to obdoba naší příručky pro strojvedoucí parních lokomotiv. Hl_verměřovice Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 71 Registrován: 2-2010 Odesláno Středa, 08. září 2010 - 20:00:54       Mohu se zeptat touto cestou, zda by někdo nevěděl o nějakém starém komposteru na jízdenky, mám namysli ještě rakouský nebo německý typ. Děkuji. šotek Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.180.197 Odesláno Čtvrtek, 09. září 2010 - 12:53:48       další úlovek do virtuální knihovničky :-) BAŠTA, Jan. Pražská otázka nádražní : S obecným úvodem do zařízení i provozu nádraží velkoměstských a ideovým návrhem přestavby nádraží i tratí pražského uzlu železničního. Praha : Masarykova akademie práce, 1923. http://kramerius.mlp.cz/kramerius/handle/ABG001/134299 Rozbor stávající situace a návrh na úpravy nádraží a železničních tratí v Praze ve 20. letech 20. stol. předkládaný významným železničním odborníkem té doby. Rozbor obecných zásad a prostředků vedoucích k řešení otázky velkoměstských nádraží (centrální nádraží a speciální nádraží osobní, poštovní, rychlonákladní, odstavná, seřaďovací, vozební či topírenská, nákladová a dílenská). Historické poznámky o pražských nádražích a železnicích ústících do Prahy se zřetelem k přiložené železniční mapě Prahy a okolí podle stavu z r. 1921 (příl. II.) a k tabulce dosadadních provozních zařízení a vybavení všech 16 dotčených pražských a předměstských nádraží (délka kolejí, zastavená plocha, počet vozových a strojových stání, skladiště a skládky, počty vlaků a odstavených vozů za 24 hodin apod.). Rámcový projekt i podrobný návrh na přestavbu pražských nádraží včetně předměstských a tratí pražského železničního uzlu včetně stavebního programu. - Res. ve fr. a angl. - Čb. snímky Masarykova, Wilsonova a Denisova nádraží. - 9 mapových příloh s grafickým znázorněním předkládaného návrhu. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 519 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 12. září 2010 - 18:52:09       Bydlet u dráhy nebylo lehké. Něco z roku 1955. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 520 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 12. září 2010 - 19:30:46       V červenci roku 1955 měly lokomotivy řady 475.1 na mimořádnosti "štěstí": Dne 16. července 1955 v depu Č. Třebová dala se lokomotiva 475.195 (LD Praha střed), odstavena po vlaku č. 404, samočinně do pohybu směrem k točně, projela jí a sjela z točny předním podvozkem a všemi spřaženými nápravami. Dne 25. července 1955 ujela lokomotiva 475.1127 (LD Žilina) s vozem Vt 774629 loženým škvárou z druhé koleje strojové stanice Liptovský Mikuláš bez lokomotivní čety směrem na Lipt. Teplou a byla zadržena až ve stanici Ružomberok. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 521 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 12. září 2010 - 19:56:23       475.153 v roce 1953: Alf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4010 Registrován: 9-2003 Odesláno Neděle, 12. září 2010 - 20:29:53       Když tedy něco z historie,léta padesátá..a pětasedmy.. Jo a pramen..kniha Čest modrá armádo.1970 (Příspěvek byl editován uživatelem alf.) ..pořádná mašina má kotel a komín.. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 522 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 12. září 2010 - 22:23:42       I v padesátých letech existovali neplatiči. V tomto případě se jednalo o dlužníka "Závody V. I. Lenina, n. p., Plzeň", kvůli nezaplacení penále (243 049,- Kčs) za nesplnění dodávek lokomotiv. Byla tedy podána žaloba u Státní arbitráže. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 523 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 13. září 2010 - 19:44:50       Kterých lokomotiv řady 498.1 se výše uvedený arbitrážní protokol týká? Mělo by se jednat o lokomotivy 498.114 a 498.115. Všechny lokomotivy této řady byly dodány oproti plánu se zpožděním. Lokomotivy 498.113, 498.114 a 498.115 měly být dodány v prosinci roku 1954. Později se termín dodání těchto tří lokomotiv změnil na březen roku 1955. Tento termín byl splněn pouze u lokomotivy 498.113, která byla úředně předána ve čtvrtek 31. března 1955. Lokomotiva 498.114 byla úředně předána již se zpožděním v sobotu 23. dubna 1955. Lokomotiva 498.115 byla úředně předána až v sobotu 28. května 1955. Lokomotivy tehdy převzalo lok. depo Praha střed. Poslední uvedená lokomotiva měla TBZ až v pátek 1. července 1955. O týden později v pátek ji úředně převzalo lok. depo Žilina. V té době mělo lok. depo Žilina např. lokomotivy řad 331.0, 333.1, 436.0, 455.0, 455.1, 475.1, 498.0, 534.0 a 534.03. Již před příchodem lokomotivy 498.115 zde bylo již šest lokomotiv téže řady. Ú.Di.Š. Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.22.62 Odesláno Pondělí, 13. září 2010 - 20:46:15       "Závody V. I. Lenina, n. p., Plzeň" Nevěděl by někdo od kdy do kdy se používal tento název? Prameny nejsou jednotné. Děkuji Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 524 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 13. září 2010 - 23:10:50       I podnik "ČKD Sokolovo, n. p., Praha-Libeň" nezaplatil požadované penále (167 971,43 Kčs) za neplněné dodávky tří lokomotiv řady 477.0 (477.058, 477.059 a 477.060) a jedné dieselelektrické lokomotivy. Takže i tento podnik byl v roce 1955 zažalován ministerstvem dopravy u Státní arbitráže RČS. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 529 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 09:42:28       Pro přispěvatele s uživatelským jménem "532". Převedeno z diskuze "Internet a železnice": Například v červenci 1948 byla ve Vyšším Brodě přidělena kromě lokomotivy řady 320.0 i parní lokomotiva 403.208(původně lokomotiva "Pražsko-duchcovské dráhy") s tendrem 108.008. Tento měsíc zde byla 31 dní ve službě. Lokomotiva řady 320.0 byla jeden den mimo službu a dva dny v opravě kvůli brzdě. Všechny elektrické vozy řady M 201.0 byly rovněž tento měsíc ve službě (podslužebna Vyšší Brod). Vůz M 201.002 byl z toho 11 dní v opravě kvůli spálené kotvě trakčního motoru. I vůz M 201.004 byl 20 dní v opravě. Vozy M 201.001 a M 201.003 byly všech 31 dní ve službě. Kořistní (ČSD) elektrické motorové vozy řady ET 184 a ET 194 byly stále v opravě v Plzni. I elektrická lokomotiva E 200.001 (podslužebna Loučovice) byla tento měsíc v opravě kvůli trakčnímu motoru. V prosinci 1948 byla do Vyššího Brodu předána z výtopny Praha Wilsonovo nádraží lokomotiva E 423.002. Již tento měsíc zde byla jeden den v opravě kvůli sběrači. To už byl v provozu i kořistní vůz ET 194 01 (5 dní ve službě). Pavel Kuřil, Sokolov. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 530 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 10:19:37       Doplněk: Elektrické mot. vozy řady M 201.0 nahrazovaly v době neschopnosti ve druhé polovině čtyřicátých let např. motorově vozy M 130.1 (podslužebna Vyšší Brod). V prosinci 1948 byla např. lokomotiva řady 320.0 (podslužebna Vyšší Brod) 29 dní ve slubě a dva dny v opravě. (Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil P..) hank Neregistrovaný host Odeslán z: 82.150.166.21 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 11:33:27       Kuřil_p: ET 194 01 byl nákladní elektrický vůz? Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 531 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 13:06:00       hank: Ano, mělo by se jednat o původně nákladní elektrický motorový vůz, později přestavěný pro osobní dopravu. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 13:36:08       Pavle paráda , do nevětrané místnosti přinášíš svěží vánek (Lipenka). Jsou to nové informace v porovnání s tím, co za poslední léta bylo k trati napsáno - články Železničář, Dráha, publikace, třeba viz. příloha - Vyšebrodská elektrická místní dráha 1992 - Elsner, Prokeš, Vychodil. Zdá se, že alespoň 10 let po válce parní provoz na dráze byl zcela běžný a nic mimořádného, stará (zastaralá) vozidla nestíhala (zátěž z papíren, přípravné práce a stavba přehrady atd.). Potíže asi vyřešil až příchod EM 411.0 a E 422.0. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 532 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 14:39:17       Dovolím si zde připomenout jedno malé výročí. Tento rok je tomu 50 let, kdy do sokolovského revíru byly dodány PRVNÍ normálněrozchodné elektrické lokomotivy pro službu na podnicích zabývajících se těžbou uhlí. Z podniku "Závody Klimenta Jefremoviče Vorošilova, národný podnik, Dubnica nad Váhom" byly převzaty (úředně v září 1960) první tři nové lokomotivy typu 14 E5. Odebral je podnik "Sokolovský revír, důl 25. únor, národní podnik, Nové Sedlo u Lokte". Byly určeny pro závod nově pojmenovaný jako "Velkolom Jiří (dříve lom Jednota)". Lokomotivy byly součástí velké investice (659 000 000,- Kčs), která na tomto závodě probíhala od března roku 1959. Lokomotivy tedy měly odvážet skrývku od nově dodaného kolesového rypadla K 800/1 (22 326 023,- Kčs) k rovněž nově dodanému zakladači ZD 1800/3 (18 784 570,- Kčs, dnes ZD 2100/3). Výstavba velkolomu souvisela s výstavbou podniku "SR, kombinát pro využití hnědého uhlí, n. p., Vřesová", který měl využívat uhlí právě z Velkolomu Jiří. Tyhle lokomotivy zde byly novinkou. Do té doby se na okolních podnicích používaly pouze úzkorozchodné lokomotivy typu 17 E. Lom Jednota provozoval úzkorozchodné parní lokomotivy převážně typu 900 BS 200. Nové lokomotivy obdržely evidenční čísla 201 až 203. V dalších letech se sem dodávaly další normálněrozchodné el. lokomotivy. Byly to už lokomotivy typu E 2 E. Nová lokomotiva typu 14 E5 (ZKJV 006 1960) ev. č. 201. Od května roku 1961, kdy začal její definitivní provoz, do konce tohoto roku odvezla 466 396 m3 skrývky. Úředně byla vyřazena v červnu 1989. Pavel Kuřil, Sokolov. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 533 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 16:21:17       532: Jen pro zajímavost. Lokomotiva 403.208, která byla v roce 1948 v podslužebně Vyšší Brod, není na K-reportu zmiňovaná poprvé. Už před nějakým časem tu byla uváděna v souvislosti s nálety na České Budějovice, které proběhly ve dnech 23. a 24. března roku 1945. Lokomotiva 403.208 byla jako 55 7128 DR vedena za války u Bw Zauchtel. Během války byla předaná k BMB/ČMD. Snad přišla tehdy přímo do Č. Budějovic. Při uvedených náletech se ocitla spolu s dalšími lokomotivami zasypaná v českobudějovické výtopně. Zmar Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 303 Registrován: 5-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 18:56:40       Kuřil_p: proč vlastně tehdy na Sokolovsku zaváděli normální rozchod, když tam už byla rozvinutá infrastruktura pro elektrizovaný úzký rozchod ? Podle dalšího vývoje to nevypadá, že by uvažovali o kompletním přechodu na normální rozchod. Brejlovci754 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 32 Registrován: 5-2008 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 20:47:27       Nemáte někdo webovou stránku o založení tratě ČR???. Díky Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 534 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 21:42:26       Zmar: Lom Jednota (otevřen v r. 1949) používal zprvu rozchod 720 mm. V roce 1952 měl např. 6 parních lokomotiv s tímto rozchodem. Používaly se lopatová rypadla a rypadlo s vlečným korečkem. V tomto roce dosáhla těžba 130 000 t uhlí a 88 430 t skrývky. Vytěžené uhlí se dopravovalo lanovkou (později pasem na skip), a skrývka lokomotivami. Už v roce 1953 byl rozchod 720 mm nahrazen rozchodem 900 mm. Mohly být tedy nakoupeny nové výkonnější parní lokomotivy typu 900 BS 200 po vzoru ostatních podniků v revíru. V roce 1956 měl tento lom již 12 lokomotiv tohoto typu. V tomto roce bylo už vytěženo 621 290 t uhlí a 847 080 t skrývky. Nutno podotknout, že úzkorozchodná kolejová síť tohoto lomu nebyla propojena s ostatními kol. sítěmi ostatních podniků v revíru. Neustálé požadavky na těžbu uhlí si vyžádaly změnu v dosavadní technologii těžby. Už v tomto období se rozhodlo o velkolomové těžbě. Důležité bylo pro toto rozhodnutí i výstavba kombinátu ve Vřesové. Parní trakcí těžební úkoly již nebylo možné zvládnout. Prodlužovaly se odvozové cesty na výsypku, a měly se zařadit první velkostroje. Po vzoru zkušeností z Mostecka byla zvolena elektrická trakce. Pro Lom Jednota rekonstruovaný na Velkolom Jiří byly zvoleny i výkonnější velkostroje, než tomu bylo např. na lomu Medard I. Především se jednalo o zakladač typu ZD 1800 (později ZD 2100). Stroj tohoto typu je vhodnější pro rozsáhlé výsypky, kterými Pastviny i Smolnice byly. Stroj Z 1200 (později Z 1650) pro lom Medard I a Medard II. je méně výkonný, ale je s ním možné lépe zakládat např vnitřní výsypky vyuhlených lomů (menší poloměr oblouku kolejí, větší sklon). Pro výkonný zakladač typu ZD 2100 je vhodnější použít již větší soupravy o rozchodu 1435 mm. Pro poměry v menších a pro těžbu komplikovanějších lomech (Medard I, Medard II., Libík, Gustav, Silvestr, Lipnice a Družba) byl rozchod 900 mm zřejmě dostačující. Vyžádalo si to ovšem více lokomotiv a vozů na rozchodu 900 mm, než tomu bylo na rozchodu 1435 mm. Pro budoucí Velkolom Jiří (dříve lom Jednota) byl v projektové studii zvolen rozchod 1435 mm. V roce 1964 bylo vytěženo na Velkolomu Jiří 2 036 422 t uhlí a 6 649 051 t skrývky. V dalších letech se na Velkolomu Jiří postupně přecházelo na jinou techologii dopravy skrývky. Kolejová doprava zde byla nahrazena plně pasovou dopravou. Rozchod 900 mm na lomu Medard-Libík se přestal používat v roce 2003. Výsypku Pastviny a Smolnice začal později využívat lom Družba, který dříve zakládal na Velké loketské výsypce (rozchod 900 mm). Ukončením činnosti na této výsypce v roce 1990 se zde úzký rozchod zrušil. V současnosti lom Družba (1435 mm) využívá výsypku Smolnice, vnitřní výsypku lomu Družba a vyuhlený lom Medard-Libík (budoucí rekreační středisko Medard). Foto: ČTK, 15. 9. 1960 Foto: J. Kaňka, 1957 Pavel Kuřil, Sokolov. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 536 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 22:34:37       Zmar: Zakladač typu Z 1200 (později Z 1650) i zakladač typu ZD 1800 (později ZD 2100) mají podvozky s rozchodem 1435 mm. Má to výhodu, že se stejné koleje používají jak pro vlaky tak i pro zakladač. Běžné je, že se postavená pravá kolej pro zakladač po projetí zakladačem (postup těžby) později použije jako kolej, kde se střídají vlaky. Použitím rozchodu 900 mm pro vlaky se tato velká výhoda ztrácí. Ačkoliv jsou tyto dva stroje poměrně staré (r. v. 1964 resp. 1960), dnes jsou jejich trakční motory (=220 V, 18 kW resp. 22 kW, 8 motorů resp. 12 motorů) řízeny počítačem (tyristorová pulsní regulace). Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 537 Registrován: 9-2009 Odesláno Neděle, 19. září 2010 - 23:23:48       Předcházející příspěvek s historií železnice moc nesouvisí. Na druhé fotografii v místě, kde stojí zakladač ZD 2100/3 vedla napříč toho koridoru hlavní trať z Chebu do Chomutova. V okolí jsou ještě patrné pozůstatky této tratě. Fotografie byla pořízena v místě zvaném Chaloupky (směr z dnes již neexistujícího nadraží Nové Sedlo směr Chodov). 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 10:02:05       Kuřil p : Není poslední starší fotka z roku 1957 lom Jednota pořízena vedle dolu Union II. u bývalé trati Nové Sedlo - Chodov ?. Obrázek jsem porovnal a budovy vzadu tento důl hodně připomínají. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 10:18:32       Zapomenul jsem dodat - důl Union II. rovná se důl Jednota po roce 1945 a až potom lom Jednota. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 538 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 20:03:40       532: Ano, je to areál původního dolu Union II. Sem vedla normálněrozchodná vlečka z dnes již neexistujícího nádraží v Novém Sedle. Snad i ta fotografie nově dodané lokomotivy 14 E5 (lokomotiva nemá ještě namontované boční sběrače, za touto lokomotivou stojí patrně i zbylé dvě) pochází z těchto míst, ale není to jisté. Ty fotografie ČTK patrně pochází z první zkušební činnosti nově dodaných strojů. Snad proto ty fotografie. Zvláštní je, že ta nová lokomotiva č. 203 je už vylepšená barvami (madla, kryty ložisek atd.). Cogwheel Neregistrovaný host Odeslán z: 78.102.209.111 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 20:40:46       Asi aby díky nabarvení těchto částí byla lépe vidět (pro bezpečnost). Na povrchových dolech dříve často bývalo mlhavo a inverze, zejména když se zápary a samovznícení uhlí moc neřešily. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 539 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 21:20:49       Cogwheel: Zřejmě máte pravdu. Koukám na fotografii lokomotivy ev. č. 202 patrně ze stejné doby. I ta má již tyto díly stejně natřeny. Dík. Ty lokomotivy musel v té době také schvalovat pro provoz na báňské dráze i Báňský úřad. Bohužel jsem vyjádření nebo nějaké doporučení tohoto úřadu k tomuto typu lokomotivy dosud neviděl. Zdepa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 861 Registrován: 7-2005 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 22:26:45       ad Kuřil_p - podívej se na Chodovci do inventáře fondu Ústřední báňský úřad. Tam podobné záležitosti jsou. A to i hezké fotky z nehod na revírech (přelom 50/60.let) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 540 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 23:00:13       Zdepa: Dík. Ještě poznamenám, že ten důl Union II. (později Jednota) viz. fotografie (otevřen v r. 1897) patřil svého času akciové společnosti "Duchcovsko-podmokelská dráha". Tato společnost se po zestátnění svého železničního majetku věnovala už jenom těžbě uhlí a později i podnikům k výrobě el. proudu. Na dole Union II. byla v roce 1929 vybudována i malá briketárna. Důl měl svojí 1100 m dlouhou vlečku z nádraží v Novém Sedle. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 541 Registrován: 9-2009 Odesláno Pondělí, 20. září 2010 - 23:51:12       Ta převrácená lokomotiva č. 2 (později č. 202) v lomu Jednota viz. fotografie by měla být lokomotiva typu 900 BS 200 výrobního čísla 3269. Byla dodána na podzim roku 1952. Už 8. listopadu 1952 se k této lokomotivě píše, že po desetidenním provozu nové lokomotivy, došlo k opotřebení smykadel křižáků. Komposice je vyježděná a začíná křižák jezdit po pravítku litinou. Tím vznikají rázy křížové hlavy a je nebezpečí zadření pravítka i litinových smykadel, čímž vzniká zastavení provozu lokomotivy. Dále byla shledána nepřesnost u ložisek hlavních náprav zadního soukolí, vůle činí asi 1 až 2 mm. Tato nepřesnost uložení podporuje neklidný chod lokomotivy a její brzké upotřebení. V nynějším stavu může být v provozu nanejvýš týden. Obdobně na tom byla i její sestra lokomotiva č. 1. Toho času to byly jediné dvě lokomotivy v provozu na rozchodu 900 mm přestavěného z rozchodu 720 mm. Pokud by se zastavil provoz uvedených dvou lokomotiv, došlo by k zastavení celého lomu, čímž by vznikly národnímu hospodářství velké škody. Záznam byl zaslán podniku ČKD Sokolovo. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 09:50:08       Kuřil p: Převrácené ležící dvojky jsem si na obrázku všimnul, ale nechtělo se mi blbě ptát, řekl jsem si, že to nakonec z Tebe stejně vypadne . Union II. se měl chvilku, cca do roku 1949, jmenovat důl Maršál Tito. Na mapce z roku 1952 je vše pěkně vidět - důl, lom, vlečka, úzká a další zajímavosti. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 10:23:27       Vlečka do Unionu II., oproti mapce, ale začínala ve skutečnosti na druhé straně KV zhláví, nevycházela tedy z loketské dráhy. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 542 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 11:55:29       532: Zde je stav vlečky dolu Jednota k 1. 9. 1953: Vlečku obsluhovaly ČSD (Lok. depo Sokolov). Počet přistavených vozů za 24 hodin byl 95 vozů. Pro srovnání na vlečce sousedního lomu 25. únor (dnešní lom Družba) tomu bylo 70 vozů přistavených za 24 hodin. Fotografie k předchozímu příspěvku. Křižák lokomotivy typu 900 BS 200: Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 543 Registrován: 9-2009 Odesláno Úterý, 21. září 2010 - 20:00:02       Ta lokomotiva 475.1127 (viz. příspěvek ze dne 12. 10. 2010) měla i v pozdějších letech na neobvyklé údálosti štěstí. V zimě 1969/1970 její jízdu ukončila sněhová lavina pod žst Vernár. To už lokomotiva patřila Lok. depu Zvolen. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 544 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 12:06:29       Ze starých časopisů: Dne 3. prosince 1927 dojel si do Dol. Bousova pan ministr Najman, doprovázen panem býv. ministrem dr. Říhou a několika pány z ministerstva železnic, osobně shlédnout nový tento dopravní prostředek (jednalo se o kolejový autobus M 120.001). Pan ministr projel trať Dolní Bousov-Libáń-Psinice a přesvědčil se tak o bezvadném chodu vozu. Stal se však panu ministrovi malér, že pro velký nával obecenstva se původně ani do vozu nedostal a tak musela býti narychlo provedena jízda do nejbližší stanice, kam jela největší část pasažérů, a po jejich vyložení vrátil se autobus pro pana ministra do Dol. Bousova zpět. Teprve potom mohla býti zkušební jízda provedena. (Z článku z časopisu Železniční revue "Kolejový autobus" od p. K. Kolínského přednosty stanice v D. Bousově.) Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 545 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 14:50:13       Něco pro přispěvatele s uživatelským jménem "532": Karlovy Vary - Mar. Lázně: Zahájení provozu mot. vozy dne 15. května 1927. V červnu 1928: M 230.001 a M 220.105. Po několika letech se uvádí, že oba vozy na této trati vůbec nevyhovují. Lépe vyhovují kol. autobusy řady M 130.2 a M 120.4. Karlovy Vary - Ostrov - Jáchymov: Zahájení provozu kol. autobusy dne 15. května 1928. V červnu 1928: 2 x M 120.2 Tršnice - Schönbach - Frant. Lázně: Zahájení provozu kol. autobusy dne 15. května 1928. V červnu 1928: 1 x M 120.2 Snad se jednalo o vozy M 120.202, M 120.203 a M 120.204. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 546 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 15:42:05       V březnu 1936 se píše: Kolejové autobusy M 120.202 a M 120.203 jsou používány pouze na trati Karlovy Vary - Dalovice - Merklín. Kolejový autobus M 120.204 jezdí na trati Lochovice - Zadní Třebáň. Za rok 1935: M 120.202.....178 dnů v provozu, 123 dnů v opravě a 64 dnů mimo provoz M 120.203.....53 dnů v provozu, 253 dnů v opravě a 59 dnů mimo provoz M 120.204.....232 dnů v provozu, 133 dnů v opravě a 0 den mimo provoz Vozidla dnešním požadavkům motorového provozu již nevyhovují. Tyto vozy mají pro cestující malý počet míst, nemají zavazadlový oddíl ani toaletu a jejich kapacita je zvláště v letním období nedostatečná při zvýšené osobní frekvenci na zmíněných tratích. Při použití přípojného vozu řady CDv dochází k přetěžování motoru, což má za následek nedodržování jízdních dob, nebo i poruchy většího rozsahu. Pro tato vozidla nemáme vhodného použití a na tratích, kde jich dnes užíváme naprosto nevyhovují. Dne 7. prosince 1937 bylo schváleno jejich zrušení. Kuřil_p Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 547 Registrován: 9-2009 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 16:14:38       Opět něco pro přispěvatele "532": Dne 11. února 1934 najel motorový vlak čís. 5502 na část skály v km 13.4/5 trati Schönwehr - Loket, která se zřítila z přilehlého svahu těsně před vlakem. Nárazem vlak vyšinul a 1 cestující byl lehce zraněn. Porucha trvala asi 5 hodin. Dne 4. února 1933 byla přerušena doprava následkem rozvodnění řeky Teplé, způsobeného nahromaděním ledových ker pod železničními mosty, ve dvou případech, a to na trati Rakovník - Bečov n. T. v km 86,5/6 na 9 hodin a na trati Mar. Lázně - Karlovy Vary v km 32,2 na dobu 7 hodin. Škoda na železničním tělese byla v obou uvedených případech nepatrná. 532 Neregistrovaný host Odeslán z: 90.176.182.9 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 17:00:44       Pavle děkuju moc za "matroš", mrknu na to a dám Ti vědět zda k tomu také něco mám, paráda, mám radost . Zdenek84 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 445 Registrován: 4-2007 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 20:36:02       Na spz.logout.cz jsem v archivu našel zprávu z roku 1997 o "Vykolejení vlaku EC 104 „Sobieski“ 7. června na vodou podemletém mostním objektu mezi zastávkou Jeseník nad Odrou a stanicí Suchdol nad Odrou vykolejil vlak EC 104 „Sobieski“, vedený lokomotivou 363.039. Při nehodě bylo zraněno více jak 60 lidí, z toho asi 10 těžce." nevíte o tom něco více? (Příspěvek byl editován uživatelem zdenek84.) Blog o OpenTTD Jariss Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 142 Registrován: 3-2005 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 21:44:31       V tv pořadu dnes večer "Fabiánová a Záhorský" jsou filmové záběrý z 30 let, kopřivnické "pendolino" jak vjíždí od břeclavi na brněnské nádraží, s petrovem v pozadí, i další záběry na perony, letecký záběr na nádraží, a ještě jednou ten kopřivnický motor v plné jízdě kopcovitou krajinou.. Tempotaxi Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1065 Registrován: 7-2006 Odesláno Středa, 22. září 2010 - 22:48:15       Jariss - zde jsou krásné náhledy. Jariss Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 143 Registrován: 3-2005 Odesláno Čtvrtek, 23. září 2010 - 12:02:15       Díky, přestože mě na tu střelu mrzí, že stvořili jen sólo vůz, při pohledu na její jízdu jak svižně vjíždí na brněnskou rolu, nebo jak uhání zřejmě od letovic k třebové, jim to odpouštím...rovněž délka vozu vypadá v té jízdě impozantně...netušil jsem že existují filmové snímky ,,,,někdo by měl zúkolovat p.Čáslavského, ať najde co najít lze.....v tom zmíněném pořadu je záběr vjezdu pendolína poměrně brzy zpočátku,když se hovoří o počátcích kariéry Vlasty Fabiánové v Brně..