| Autor |
Příspěvek |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 715
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Čtvrtek, 20. ledna 2011 - 22:54:30 | 
|
Michal22: Přenos sil mezi rámem a podvozkem se děl pomocí jakýchsi kluznic situovaných tak, že zároveň dovolovaly natáčení podvozku (na výkresu ten natočený čtverec na podélníku). Tomuto uložení se u ČSD přičítalo, že se podvozek hůře přizpůsoboval geometrii koleje, což údajně bylo příčinou několika vykolejení.
Stejné podvozky měly také motorové jednotky M 495.0 a 1 resp. v novějším označení M 295.0, 1 a také M 295.2 (jednotka převzatá od DR) a jejich vložené vozy. |
Michal22
Neregistrovaný host
Odeslán z: 85.13.123.3
| | Odesláno Čtvrtek, 20. ledna 2011 - 23:30:41 |
|
Mahel- díky, ale stejně to pořád nějak nechápu (jestli vás s tím můžu otravovat)- 1. nechápu jak může kluznice přenést podélné síly (jedině že by nebyla kluzná???) a 2. jakým způsobem je zajištěno natáčení v oblouku tak, aby nedošlo k posunu vertikální osy podvozku vůči rámu (aby nenastala změna rozvoru)?
Doufám že jsem nenapsal nějakou kravinu.
Myslel jsem že se kluznice používaly/používají pouze k přenosu svislých sil.
Díky |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1231
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Pátek, 21. ledna 2011 - 00:35:09 |
|
Doplním pana Mahela.
Motorové jednotky: podvozky Ganz-Rónai.
...Podvozky neměly otočné čepy, pouze vodící kluznice. Jak se ukázalo později, tento systém byl zdrojem největších problémů. Nehnané podvozky používaly stejný systém, byly ale dvounápravové. Problém s jízdními vlastnostmi byl řešen dosazením otočného čepu na nehnané podvozky, což ale nepřineslo podstatné zlepšení. Primární vypružení zajišťovaly šroubové pružiny, sekundární pak pružiny listové...
...Pro potřeby železnic OSŽD běžela výroba motorových jednotek pouze v Maďarsku v závodě Ganz. Přes jisté exportní úspěchy, na kterých se však podílela leckdy spíše zdatnost obchodníků než dosažené technické parametry, byly provozní jednotek Ganz řad M 495.0 ČSD a SVT 12.14 DR velmi problematické. Kromě třínápravových podvozků Rónai s kluznicemi bez otočného čepu, nevhodných pro pojíždění směrově nepříznivých úseků, kterými se vyznačovaly především naše tratě, měly tyto jednotky nízký měrný výkon. Motory Ganz Jendrassik dosahovaly pouze 331 kW...
...V praxi byly jednotky velice náchylné k vykolejování. Přesto, že podvozky byly mnohokráte upravovány, včetně rekonstrukce na otočný čep, nebyl provoz uspokojivý. To byl zřejmě hlavní důvod, proč byly všechny jednotky M 295.0,2 a motorové vozy M 275.1 k 22.5/66 vyřazeny....
Vše se dá najít na internetu.
Dále továrna Ganz uvadí a doporučuje pro podvozky Rónai jednou za týden provésti jejich kontrolu a promazání kluzných částí.
(Příspěvek byl editován uživatelem Tempotaxi.) |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 716
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Pátek, 21. ledna 2011 - 10:47:39 |
|
Michal22: Vše bylo řešeno tvarem toho uložení, na rámu podvozku byla jakási miska, do které zapadal hranolový protikus upevněný na rámu. Tím, že vše bylo natočeno, to zajišťovalo jak přenos podélných i příčných sil, tak i natáčení podvozků kolem jeho středu.
O tom vykolejování se sice často píše, ale zatím jsem nikde neviděl záznam typu "dne toho a toho vykolejil rychlík ten a ten mezi stanicemi X a Y". Nemusím pochopitelně znát vše, ale nevylučoval bych ani to, že k vykolejování docházelo např. při manipulačních jízdách v nějakých extrémních podmínkách. Zatímco motorové jednotky s podvozky Rónai byly ve velmi krátké době vyřazeny, některé vozy původní řady Ca se stejnými podvozky byly v provozu ještě počátkem 70. let. |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 642
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 21. ledna 2011 - 11:26:25 |
|
To vykolejování Ganzů řešil kdysi oponent mé diplomové práce Ing. Ctirad Novotný dnes zaměstnanec VÚKV. Říkal, že příčinou neklidného chodu vůbec nebyly ty kluznice (a otočné čepy) ale něco úplně jiného. Nedodržením tolerance jakéhosi (napamatuju si kterého) rozměru při kvalitní údržbě á la ČSD 50-60.léta docházelo ke kmitání podvozku v podélném horizontálním směru a v úvrati toho kmitu došlo k odlehčení krajního dvojkolí s tím, že zbytek váhy podvozku ležel na okamžik na zbylých dvou dvojkolích. To se poznalo podle promačkané a omlácené rozsochové spony krajního dvojkolí. Prý si toho všimnul sám Novotný, když si prohlížel pomalu jedoucího Ganze na Hungarii na Hrabovce/Masaryčce. Je s podivem, že podobné třínápravové podvozky jezdí dodnes na Ukrajině a v Rusku na nesrovnatelně horším svršku, ale při kvalitní údržbě v tamních depech.
Nedávno jsem absolvoval s děckem cestu Střekov – Lysá ve voze BDs v kupátku pro cestující s dětmi. Seděli jsme přímo nad podvozkem (Gö Va) – podvozek měl evidentně opotřebované součásti na vodících pouzdrech tlumičů daleko za všemi předepsanými tolerancemi, takže sebou mlátil po kolejích jako čamrda. Pokrok limitně nulový. |
E499001
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 899
Registrován: 11-2006
| | Odesláno Pátek, 21. ledna 2011 - 21:01:39 |
|
Já tento typ podvozku zkoumám vždy, když do Žiliny zavítá měřící souprava MÁV (defektoskopie kolejnic). Párkrát se mi ho i podařilo vyfotit z podhledu a vždy jsem si přitom vzpomněl na ono stále omílané vykolejování. Při občasných průzkumech interiéru a komunikaci s obsluhou této jednotky(máme naštěstí u nás maďarským jazykem vládnoucího strojvedoucího)si nikdy nestěžovali na podobné problémy na našich tratích.A že leckteré z pojížděných slovenských tratí jsou řádně klikaté a rozbité.Problém vidím osobně v neznalosti cizí konstrukce nebo zanedbané údržbě.Když se vykašlete například na dubnickém čmeláku na promazávání vahadlových čepů a břitů, nejspíš se mu do oblouků moc chtít nebude a bude se snažit o vyšplhání na hlavu kolejnice.U ss el.šestikol dtto.
Jsem první a zároveň i poslední ve státních službách . . . E 499.001
http://www.spdz.estranky.sk/- stránka věnovaná M131.1443 (a nejen jemu) |
|
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 717
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 09:39:21 |
|
V budapešťském "železničním parku" měli při mé návštěvě (v roce 2007) vystavený ten podvozek vyvázaný, takže bylo dobře vidět, jak je to uložení udělané.
Jak píše kolega Barchánek, asi ty problémy byly v něčem jiném než v uložení podvozků, ale lidová slovesnost se těžko vyvrací. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 13:24:11 |
|
jamesc: dík
Mám tu fotku z Polné města z r. 1925 (foto: St. Teska, pramen: 1. a asi jediné číslo zamýšlené řady monografií III. Československá železniční vozidla, ČSD M 112.001 až 03, NADAS 1972, autor podepsán iniciálami A. T. - snad Antonín Tuzar?), není sice moc kvalitní, ale myslím, že to je ten vůz.
Otázka, zda a jaké ten vůz dostal číslo u ČSD, případně pod které ředitelství a do které dom. st. mohl patřit a kdy mohl být vyřazen, tedy trvá. V r. 1925 nové číslo ještě nutně nemusel mít. Vl. Zuska ve své publikaci Modely osobních vozů o podobných vozech StEG 3. třídy píše, že byly vyřazeny ještě v době 1. republiky. Jinde v této diskusi jsme však komentovali fotku podobného vozu ze Zlína z počátku 50. let.
zdraví
hank |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1649
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 13:48:46 |
|
K těmto loko asi nejvíce v knížce od Adolf Horna, pošlu nasken. stránky s informacemi k těmto loko na email |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 14:53:29 |
|
Mcx: Díky, ale to je nedorozumění, já jsem se původně ptal na ten první vůz za strojem a jamesc reagoval 16. 01. na můj původní dotaz z 05. 01., k čemuž jsem dnes poslal tu fotku.
Takže to shrnu ještě jednou.
5. ledna jsem napsal:
Tohle (viz obrázek) je vůz BC (rozvor 4,5 m, dpn 9,5 m) původem StEG, vyrobil Simmering 1888-91, původní čísla u StEG 1011 - 1018 a 1048 - 1054.
Podobné pětiokeňáky StEG pozdější řady Ci bez brzdy s rozvorem 4,35 m stejného původu a roků výroby sloužily u ČSD do r. 1937 pod čísly 4-2569 až 2586.
jamesc 16. ledna napsal:
Podle mých informací by mohly tyto vozy StEGu být zařazeny u KkStB pod číselným intervalem BCi 17-489 až 506 a následně u BBÖ jako řada BC 23 215 až 217. Jedná se o vozy s rokem výroby 1888-91. Provozování těchto vozů u ČSD mi zatím není známo.
A já jsem k tomu poslal tu dnešní fotku a doplňující info o provozu v Polné.
Přesto kolegovi Mcx patří dík za zevrubné info o parních vozech, které mi dnes poslal mailem. 
zdraví
hank |
Petr_barchánek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 643
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 15:18:33 |
|
Tuto fotku mám přímo od pana profesora Tuzara. Dle jeho slov je autorem fotografie jeho příbuzná (snad teta). A.T. je ten malý kluk stojící v popředí. |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1327
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 15:29:19 |
|
V novinkách firmy Fleischmann pro tento rok jsou ve velikosti H0 vagony R 556003 ČSD/KHKD a Rj 566316 ČSD/MDC, který je i Nku.
|
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:36:43 |
|
Ad: foto Polná - osobní vozy
Právě s opravami osobních vozů místní dráhy souvisela i nutnost zapůjčení jiného osobního vozu do provozu. To bylo v souvislosti se sestavou souprav osobních-smíšených vlaků po roku 1920, které byly již pravidelně tvořeny dvěmi vozy a to jedním vozem BCl + jeden Ci (nebo Ce). Jelikož však místní dráha měla ve stavu jen dva vozy řady BCl 18-452 a 18-453 musela si při jejich opravách nebo při zvýšení osobní dopravy, osobní vozy pronajímat. Bohužel z uvedené statistiky let 1919 až 1923 se nedozvídáme přesná čísla zapůjčených osobních vozů ale jen počet dnů zapůjčení. Roku 1919 byl zapůjčen pouze jediný vůz po dobu 10 dnů (za 118,- Kč), roku 1920 to byl také jeden vůz osobní po dobu 302 dnů (3.620,- Kč) a roku 1921 to již bylo více zapůjčených osobních vozů neboť doba zápůjčky byla evidována na 521 dnů (6.252,- Kč). Za první pololetí roku 1922 byly zapůjčeny osobní vozy na 22 dnů (1.291,- Kč) a v druhém pololetí na 44 dnů (2.664,- Kč). V lednu roku 1922 je možno doložit zapůjčení místní dráze osobního vozu Ci 28-357 ze stanice Jihlava na 5 dnů, kdy ovšem ČSD naúčtovaly místní dráze nejen nájemné ale i jeho revizi v dílnách Jihlava za 11.091,- Kč (později neoprávněnost účtu reklamována a částka navrácena místní dráze). Za první pololetí roku 1923 byly zapůjčeny místní dráze osobní vozy na 68 dnů (4.080,- Kč) a v druhém pololetí na 29 dnů (1.728,- Kč). |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:38:15 |
|
Místní dráha měla roku 1925 ve stavu pouze jen dva osobní vozy řady BCl tedy kombinované s II a III.třídou, což v ranních a odpoledních spojích nepostačovalo a „... počet míst třetí třídy nevyhovoval potřebě osobní dopravy a jest nutno oddíly II.třídy obsazovati cestujícími III.třídy...“. Takto již 3.června 1925 požaduje Řd. Praha-jih od Zemského výboru souhlas s přestavbou osobního vozu Polenské místní dráhy BCl 18-452 (tento se v dané době nacházel na dvouleté revizi v dílnách Louny) na vůz řady Cl s jen III.třídou. S jeho přestavbou 22.června 1925 Zemský výbor souhlasil. Při průzkumu frekvence cestujících místní dráhy v srpnu 1925 použilo u všech vlaků druhou třídu pouze celkem 7 osob. |
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:39:44 |
|
Změny parku osobních vozů dom.stanice Polná nastaly až po zestátnění roku 1926. Jeden z původních osobních vozů Cl 4-5966 byl předán roku 1927 do stanice Tábor (pro elektr.místní dráhu do Bechyně) a v Polné se objevily dva vozy řady Cl 4-5933 (od roku 1927) a Cl 4-5934 (od roku 1929). Tyto dva vozy měly již plynové osvětlení. Takto byly roku 1929 v domovské stanici Polná město tři osobní vozy řady Cl a od roku 1931 to již byly čtyři vozy. Vozový park polenských osobních vozů byl roku 1931 doplněn o další osobní vůz řady Ci (???) s větším rozvorem o hmotnosti 8,00 tun (pův. společnosti StEG).
Roku 1933 proběhlo na síti ČSD rozsáhlé přečíslování a přeznačení osobních a služebních vozů určených pro motorový provoz a to podle výnosu MŽ č.j. 35.358 z 1.listopadu 1933. Do této přeznačovací akce se dostaly i tři polenské osobní vozy řady Cl neboť se jednalo o vozy lehké konstrukce využívané jako přípojné k motorovým vozům (ovšem parním) čímž byly zahrnuty do tohoto přečíslování. Zde podle hlášení ŘSD Brno (č.j. 732/112-IV/33) z 19.září 1933 byly ve stanici Polná město tři lehké osobní vozy řady Cl s touto výstrojí brzdy:
Cl 4-5933 vůz vystrojen sací brzdou přestavnou a ruční vřetenovou brzdou.
Cl 4-5934 vůz vystrojen sací brzdou přestavnou a ruční brzdou vřetenovou.
Cl 4-5965 vůz vystrojen jednoduchou sací brzdou a ruční vřetenovou brzdou.
Vlastní přečíslování polenských osobních vozů proběhlo v dílnách při nejbližší revizi či prohlídce, což bylo v průběhu roku 1934. Takto z domovské stanice Polná město byly přečíslovány osobní vozy Cl 4-5965 na Cl 4-5805, vůz Cl 4-5933 na Cl 4-5815 a Cl 4-5934 na Cl 4-5816. |
Ostradik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1052
Registrován: 1-2007
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:42:16 |
|
tempotaxi:mohu se zeptat kde je ten maďarský vůz vyfocený? |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1650
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:52:42 |
|
ad hank: jo, to je má lenost pročítat se celou diskuzí :-), pokud to je pro vás zajímavé - parní vozy, tak to potěší, že email nešel zbytečně :-) |
Mcx
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1651
Registrován: 2-2006
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 18:58:26 |
|
zde dva vozy z Polné na fotce:
|
RIC
Neregistrovaný host
Odeslán z: 90.177.246.222
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 19:44:28 |
|
Ještě jednou k vozům dom.st. Polná-město:
Provozní problémy při brždění vlaků na místní dráze Polná Štoky - Polná město byly hlavním klíčem k zahájení dosazování tlakové brzdy na všechna vozidla provozovaná na této trati. Zde ŘSD Brno navrhovalo zavedením tlakové brzdy úsporu jednoho brzdaře a také „...za účelem zvýšení bezpečnosti provozu“. Provozovaná vozidla na lokálce v Polné se téměř neměnila a na rozhraní roku 1934/1935 to byly jen tři osobní vozy Cl 4-5805 (hmotnosti 6,08 tun), 4-5815 (hmotnosti 5,830 tun), 4-5816 (hmotnosti 5,830 tun, všechny rok výroby 1904) a dva parní vozy M 112.001, 003. U vozů osobních nebyl problém s výstrojí tlakové brzdy, ovšem jako problematické se ukázalo dosazení tlakové brzdy na parní vůz řady M 112.0. |
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1232
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Sobota, 22. ledna 2011 - 22:38:39 |
|
Ostradik - Po dlouhém hledání jsem našel fotku vozu na maďarském webu, kde se právě hovoří o těchto vozech. Jinak kolegové pánové Petr_barchánek a Mahel mají pravdu o podvozku Rónai.
Pomocí překladače a slovníků jsem text překládal a tam se píše, že podvozky při jízdě plavou a jsou nestabilní a mají tendenci se nezvedávat. Jak už jsem psal továrna doporučila každý týden dělat kontrolu a vše dobře promazávat. Žádné koleje ale vše záleží na dobré údržbě podvozků.
Fotka vozu je někde v Maďarsku. |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 718
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 23. ledna 2011 - 09:45:12 |
|
hank:
Ze série vozů StEG čísel 1011 - 1018 z roku 1888 (u kkStB BCi 17-073 až 17-080) byly u ČSD doloženy vozy BCi 2-7454 - 2-7457 a ze série 1048 - 1054 (původně sudá čísla 1046 - 1064) z roku 1891 (u kkStB přidělena čísla 17-081 až 17-087) doloženy vozy BCi 2-7459 a 2-7461. Výčet nemusí být úplný, vychází ze seznamu až z roku 1931. |
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Neděle, 23. ledna 2011 - 09:50:54 |
|
Mahel: děkuji.
zdraví
hank |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 719
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 23. ledna 2011 - 13:29:22 |
|
Janek_lemoch: jako už v mnoha jiných případech jde jen o nové využití existujících modelů německých vozů, takže pokud jdeme do důsledků, nedá se mluvit o modelové věrnosti, ale jen o napodobenině. |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4383
Registrován: 9-2003
| | Odesláno Pondělí, 24. ledna 2011 - 22:42:49 |
|
Tohle se objevilo v Letohradu vůz VÚKV..Je to historicky věrné,nebo jen historizující nátěr?
https://www.k-report.net/ukazobrazek.php?soubor=525076.jpg&httpref =28/45781
(Příspěvek byl editován uživatelem alf.)
| ..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 723
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 25. ledna 2011 - 18:20:41 |
|
Nátěr a nápisy jsou podle historických fotek, ale některé detaily (např. oranžová boční světla, krytý komínek na střeše apod.) jsou záležitostí dodatečných úprav. |
Union_pacific
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 777
Registrován: 11-2009
| | Odesláno Pondělí, 31. ledna 2011 - 21:05:48 |
|
Praha hl.n. 22.10.1998 |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1340
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Úterý, 01. února 2011 - 19:38:33 |
|
Tady je obrázek toho Fleischmannského chlaďáku, jak jsem se o něm zmínil v příspěvku 1225 ze 7.prosince 2010
|
Pepa_l
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1710
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pondělí, 07. února 2011 - 11:14:52 |
|
Pánové, takový menší dotázeček, prosím Vás ke kterému vozu (nebo vůbec k čemu) patří teto štítek?
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Čtvrtek, 10. února 2011 - 07:22:17 |
|
Přátelé, máte prosím někdo více informací (typáky, fotky, info z provozu) o neprůchozích oddílových osobních vozech Buštěhradské dráhy? ČSD je po zestátnění BD převzaly pod čísly B 2-0710 - 719, BC 2-5650 - 5658, C 3-0701 - 0786. Většina jich byla zřejmě vyřazena do r. 1931.
Předem děkuje
a
zdraví
hank |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Čtvrtek, 10. února 2011 - 22:55:28 |
|
hank:
ad B: Původně se jedná o vozy A, AB a B z let 1869 až 1872, s rozvory 3,635m a 4,085m, s i bez brzdy, s různým uspořádáním a počtem sedadel. Není jisté zda vůbec vozy B 2-0718 a 19 vůbec k ČSD přešly, dva poslední vozy zrušeny ve 3. čtvrtletí 1932.
ad BC: Vozy z let 1869 až 1875, mezi nimi jsou i původní vozy všech tří tříd ABC, všechny by měly mít brzdu. Poslední zrušeny v roce 1931.
ad C: Obrovská směsice původní vozů C, přestaveb z vozů 4. třídy, ale i degradovaných lepších vozů z let 1869 až 1875. Rozvory kolem 3,5m, různá uspořádání a vybavení. Poslední tři kusy vyřazeny v roce 1932. U spousty z nich není jisté zda vůbec k ČSD přešly.
Výkresy a fotky bych si přál i já. |
drake
Neregistrovaný host
Odeslán z: 89.176.36.82
| | Odesláno Čtvrtek, 10. února 2011 - 23:44:36 |
|
A ještě malé vysvětlení. U vozů B 2-0718 a 19 není jisté zda vůbec existovaly, nejsou nikde uvedeny. U vozů C ta čísla přidělena byla, ale u spousty jen adminstrativně. |
Jamesc
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5
Registrován: 4-2010
| | Odesláno Sobota, 12. února 2011 - 19:48:04 |
|
Prosím o pomoc s řešením:
Jedná se o vůz BCa 2-8624 (SVS 78102) deponovaný v žst. Jaroměř (foto 9.5.2009).
V diskuzním příspěvku z roku 2007 (viz přiloha) jsou uváděna předešlá označení KkStB ABa 2156; ČSD ABa 1-6624.
Máme zjištěno, že na podelníku rámu jsou ale vyraženy údaje: KKStB 2-3516 2059.
Děkuji
| Bakovští příznivci železnice - http://www.okridlenekolo.euweb.cz/ |
|
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3101
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Sobota, 12. února 2011 - 23:35:32 |
|
Ono číslo 2059 je z období SŽ, to jsem na voze našel tehdy taky. Číslo 2-3516 jsem na voze tehdy nenašel. Jinak údaj o čísle kkStB 2156 pochází patrně z číslovacího seznamu. Na voze jsem ho nenašel, dohledal ho v análech Ing. Mahel. A je klidně možné, že na voze ani vyražené není. Přečíslování z "rychlíkových" do "osobních" čísel nemuselo být ve všech případech taky zaznamenáno i na rámu razidlem. Na skříni už to dnes půjde dohledat těžko. Leda v číslovacích seznamech.
Jinak číslo 1-6624, patřící období provozu u ČSD a k řadě ABa, bylo na rámu vyraženo, když jsem ho prohlížel. Stejně tak, jako číslo 2-8624, patřící pro změnu k řadě řadě BCa ČSD.
Takže pokud jsem nepoplet zápisky dvou rozdílných vozů dohromady (ovšem žádný druhý podobný "vedle stojící" vrak mě v tuto chvíli nenapadá), pak jde o údaje k jedinému vozu, tedy dnešnímu SVS 78102. |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 732
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Neděle, 13. února 2011 - 08:44:56 |
|
K tomu vozu 78102 se udává výrobní číslo Ringhoffer 51514/1897, podle toho se určilo původní rakouské číslo 2156 a pozdější 6-762 v systému z roku 1913. Čísla 2-3516 a 2-8824 souvisejí s postupnou degradací - nejprve řada ABa, pak Ba (2-3516) a nakonec BCa (2-8624). U toho čísla pro řadu ABa v připojeném starším příspěvku o údaj nejistý, jednak pravděpodobně toto označení vůbec nebylo použito, jednak podle jiného z pramenů bylo přidělené číslo ČSD jiné. I modernějších vozů s první třídou byl po vzniku monarchie nadbytek, tak se hned od počátku mohly zejména těm starším vozům vozové třídy snižovat. |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 482
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Neděle, 13. února 2011 - 15:59:48 |
|
Zdravím vospolok,
mohol by mi niekto poskytnúť fotografie náteru vozňov ČSD používanej v období medzi 1921-1928?Najlepšie farebne aj s čitateľními popiskami na skrini vozňov.
Ďakujem
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 86.49.85.38
| | Odesláno Neděle, 13. února 2011 - 21:58:18 |
|
Sehnat barevné fotky vagónů z let 1921-1928 - to je náročné přání. 
V Nadasu vyšla r. 1971 knížka "Modely osobních vozů ČSD" (autor: Vladimír Zuska), ve které je kapitola "Nátěry a nápisy". Informace z tohoto období by ale mohly být i v nějakém jiném pojednání (nejen pro železniční modeláře) před lety napsaném panem Zuskou (který si to z mládí poznamenal či pamatoval). |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 485
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Neděle, 13. února 2011 - 22:00:40 |
|
Konkrétne mi ide o úzkokoľajku Ružomberok - Korytnica kúpele.Predpokladám,že vozne mali náter podľa vtedajších predpisov
|
Tempotaxi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1261
Registrován: 7-2006
| | Odesláno Pondělí, 14. února 2011 - 10:45:10 |
|
Mathulo - předpis je jedna věc, ale nátěr je zase věc druhá. V letech 1918 - 1939 je plno soukromých drah a barva nebo odstín se může lišit od doporučeného nátěru. A každý výrobce barev dělal tenkrát pod označením barvy jiný odstín. Barevné fotky tenkrát ?? Jediná cesta je archív na konkrétní dráhu. Ale jinak, drážka je přece provozovaná v letech 1908 a zde platí maďarské dopravní předpisy a barva vozů pak přechází pod ČSD a postupem při opravách vozů může vůz dostat nátěr podle vzoru ČSD, ale také nemusí. Jak jsem psal, jediná cesta je oblastní archív, obecné kroniky a popřípadě církevní kroniky, které popisují nějakou událost na drážce. |
Vladimír_b
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1650
Registrován: 6-2008
| | Odesláno Úterý, 15. února 2011 - 15:39:14 |
|
Dobrý den, ta Zetka za ušatou je Zsb, resp. byla? Děkuji
(Fotka vypůjčena z df  , Homer)
Poslední odklonová bitva vzplála! Tranzistoři všech zemí, spojte se!
Stránky nejen o západočeské železnici a tranzistorech... |
|
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 733
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 15. února 2011 - 17:44:11 |
|
Zdá se, že ano. |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3103
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 15. února 2011 - 21:41:22 |
|
Kdysi se tu řešil zlonický muzejní tříosý kotel a v návaznosti na to proběhla malá "rešerše" spojená s dobovými fotkami. Tak na to konto dodávám dallší nález. Kdybyste někdo nááááhodou měl cestu do Ruska, tak se za ním stavte v muzeu v Rostově na Donu. Je tam dochovaný další exemplář této unikátní řady, vyrobený u Ringhoffera v roce 1901. Viz odkaz.
Pokud bude chtít někdo přeložit text pod fotkou, ať se klidně ozve, nicméně v kostce řečeno tam píšou, že na území carského ruska se dostala již během 1. sv. války coby trofej (překvapivé...). V provozu byla do 40. let, kdy došlo k hromadnému vyřazování podobného vozidlového parku.
Doslovna perličkou je fakt, že tento vůz díky svému pocínovanému vnitřnímu povrchu dosloužil až v roce 2003 v depu Lichaja, kde ho používali pro převoz trichlorethylenu. Jinak je to údajně jediný takový tříosý vehikl, dochovaný v Rusku.
Takže si tu naši musíme taky považovat.  |
Zmar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 419
Registrován: 5-2009
| | Odesláno Čtvrtek, 17. února 2011 - 14:58:52 |
|
Mathulo: vozy korytnické dráhy udržovaly dílny Vrútky. Proto měly shodný nátěr jako vozy ČSD. Tedy nejpřesnějším zdrojem pro popis odstínů bude kniha p. Zusky. |
Janek_lemoch
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1368
Registrován: 11-2007
| | Odesláno Pondělí, 21. února 2011 - 22:18:26 |
|
Prosím, prosím smutně koukám  , které Rybáky kromě těchto: Ae 1-4729, Ce 3-3224, Ce 3-3231, Ce 3-3274, Ce 3-3427, Ce 3-3479, Ce 3-3566, Ce 3-3577, Ce 3-3606, Ce 3-3742, Ce 3-3766, Ce 3-5123, Dsd 6-6311 jsou ještě umístěny v Praze? Díky
P.S.: Dva jsou modrý |
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Úterý, 22. února 2011 - 10:33:08 |
|
Ty modré by měly mít novodobou bufetovou úpravu interiéru. |
Albatros498112
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 768
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 25. února 2011 - 01:26:52 |
|
Neměl by někdo rosím fotky vozů Bix a BixPost které se cca před 3-4 lety šrotovali v Lužné u Rakovníka? |
Johny11
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1381
Registrován: 5-2002
| | Odesláno Pátek, 25. února 2011 - 15:36:55 |
|
Jde vám o konkrétní vozy nebo o typ? V minulém Světě železnice je článek o Balme/Bix a v novém, vyšlém tento týden, je článek od BFalm/BixPost od pana Mahela.
Kterému tímto děkuji za objasnění toho, jak to bylo s malými okénky. Před časem jsme tu vedli diskusi zda byla pevná nebo stahovací... |
Albatros498112
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 769
Registrován: 12-2007
| | Odesláno Pátek, 25. února 2011 - 23:35:59 |
|
Johny11: Jde mi konkrétně o ty luženské.Alespon o ten BixPost.Za minutu dvanáct se mi podařilo zachránit štítek.Už tam byla jen jedna bočnice.Tak scháním foto abych měl nějakou dokumentaci.Jinak Dráhu s článkama mám.Je to kvalitní čtení + fotky a výkres.Pokud ovšem budou fotky i jiných Balm/Bfalm či Bix/BixPost ČSD tak klidně beru i ty.Třeba se jednou budou hodit jako podklad pro model. |
Mathulo
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 491
Registrován: 7-2008
| | Odesláno Sobota, 05. března 2011 - 10:32:36 |
|
Ako moc sa líšia od seba polospúšťacie okná vozňov Bai(osemdverák) a Bt? (Myslím veľkosťou,tvarom a tak).Ide o to,či na miesto,kde bolo pôvodne okno z Baika by bolo možné dať okno napríklad z Bt,Bh...(proste Ylonky)
|
Medvedcz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 509
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Sobota, 05. března 2011 - 12:38:57 |
|
Mathulo: Možná by bylo schůdnější se zeptat na okna v DKV Praha.
V současnosti se odstavují panťáky řad 451 a 452, které mají stejná okna, jako staré Bai.
| Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat... |
|
T4440276
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 854
Registrován: 9-2009
| | Odesláno Pondělí, 07. března 2011 - 14:03:10 |
|
|
hank
Neregistrovaný host
Odeslán z: 82.150.166.21
| | Odesláno Úterý, 08. března 2011 - 09:54:05 |
|
Před časem jsme tu probírali fakultativní vozy ÖNWB Cg 80556-65 z roku 1904 ze Studénky. Teď jsem našel na stránkách KHKD http://www.khkd.cz/ v sekci "Galerie - Na čem se pracuje" fotky vozové skříně, která se jim nápadně podobá. Bohužel jsem k ní na jejich webu nenašel žádný komentář. Víte prosím někdo k té skříni něco víc?
zdraví
hank |
Mahel
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 749
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 08. března 2011 - 18:07:54 |
|
hank: Co vím, tak jde jen o holou skříň beze stop po jakýchkoliv nápisech vně i uvnitř, takže s identifikací je problém. Kdyby to mělo rám, na něm by se ledacos vyčetlo. |
Golemklusacek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 46
Registrován: 3-2010
| | Odesláno Úterý, 08. března 2011 - 22:20:16 |
|
Někde na reportu se tento vůz řešil Stáhl jsem si toto:"V letech 1900-1918 bylo vyrobeno ve Studence celkem 60 kusů vozů řady Cg. Jen dráha ÖNWB dostala v roce 1904 celkem 10 vozů. Zakázka nesla číslo 88 a výrobní čísla vozů od 1539-1548.
Dráha pak označila vozy řadou Cg 80556-80565.
Zde je pak výkres 5775 vozu a fotka vraku vozu v Kněževsi areálu KHKD.
Technická data:
Váha vozu 11 000 kg
Celková délka vozů 9 560 mm.
Délka spodku vozu 9 560 mm.
Rozvor vozu 5 200 mm
Vnitřní šířka vozu 2 700 mm.
Vnější šířka skříně 2 760 mm.
Počet míst k sezení 46.
Jen pro úplnost dráha Ö.N.W.B. je zestátněna dne 21. března 1908 a vozy pak nesou označení K.k.St.B. Po roce 1918 jsou vozy pak přeznačeny na řadu Ci. Vozy Ci dostávájí pak čísla 4-1100 až 4-2800 (jedná se jen o vozy K.k.St.B.), ale která patří vozům řady Cg?" Byl k tomu připojen i plánek. Tak přeji pěkné pátrání. |
Martin_kašpar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 705
Registrován: 9-2005
| | Odesláno Pátek, 11. března 2011 - 18:42:54 |
|
Začátek cesty jednoho "rezavého železa" do dlouhodobé zápůjčky. Aneb dlouhá cesta z cukrovaru Úžice do cukrovarnického muzea v Dobrovicích. Jde o dlouhodobou zápůjčku, uvidíme, jaký bude svět v roce 2031.
|
Golemklusacek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 48
Registrován: 3-2010
| | Odesláno Pátek, 11. března 2011 - 23:26:16 |
|
Pěkný, co je to za vůz? |
Statistik
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3136
Registrován: 6-2004
| | Odesláno Úterý, 15. března 2011 - 17:48:44 |
|
Nemá prosím někdéo informace o výrobních číslech ze Studénky? Zajímalo by mě, co za vůz bylo vyrobeno pod výrobním číslem 61771 v roce 1961. Díky. |
3690013
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 00:51:14 |
|
Dostala se ke mně tato fotografie s popiskem "Praha - Zlíchov 27.02.11". Nevěděl by někdo, prosím, více o tomto voze? Děkuji.
|
Cogwheel
Neregistrovaný host
Odeslán z: 194.228.94.242
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 09:31:58 |
|
Např., v kterém filmu ho uvidíme? |
3690013
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4
Registrován: 2-2011
| | Odesláno Středa, 16. března 2011 - 17:34:59 |
|
Cogwheel: Takže to není vůz Deutsche Reichsbahn, jak by se mohlo zdát podle loga, ale nějaká filmová rekvizita? Omlouvám se, ale historické vozy jsou pro mě španělská vesnice. Díky za pochopení. |
Medvedcz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 549
Registrován: 4-2009
| | Odesláno Pátek, 18. března 2011 - 15:16:42 |
|
Vůz stojí už cca 2 - 3 měsíce před výtopnou Zlíchov, to jest v obvodu žst. Praha Smíchov na plzeňském zhlaví.
Více by asi věděli uživatelé Bram a Petr Barchánek, ti jsou tam doma.
A samozřejmě pan Mahel.
| Umění žít spočívá v tom, umět se včas rozhodnout, na co se dřív vysrat... |
|
