Archiv diskuse Zabezpečovací zařízení na železnici do 13. 07. 2012

Autor Příspěvek Parmezano Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 905 Registrován: 5-2008 Odesláno Pondělí, 25. června 2012 - 10:35:26       Dkhl: tu jsou slíbený Holubice Jiri85pzs Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 80 Registrován: 10-2010 Odesláno Pondělí, 25. června 2012 - 21:17:17       Dobrý večer mám dotaz:na(dvoukolejném)přejezdu se stává že v jednom směru jízdy po projetí vlaku a skončení výstrahy cca za 10sec se spustí výstraha na 5-10 sec znovu- přitom nejede nic.Na návěstidlech je ve všech směrech STŮJ a nikde nic.Stává se to pravidelně, třeba i několikrát po sobě je to normální? Hajnej Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 5657 Registrován: 5-2002 Odesláno Pondělí, 25. června 2012 - 21:31:50       Jiri: k podobnému jevu dochází při otáčení traťového souhlasu na univerzálním autobloku 3-74. Kdes to viděl Ty...? Mouka Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3172 Registrován: 1-2007 Odesláno Sobota, 30. června 2012 - 16:17:57       Hajnej: A z jakého důvodu k tomu dojde při při otočení TS? Lokel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 6-2012 Odesláno Sobota, 30. června 2012 - 17:16:13       Mouka: Protože se otáčí výstroje obvodů. Ale lepší sranda je, když je u takových přejezdů ještě "dočasná" pastička proti ztrátě šuntu, tak přejezd po otočení souhlasu zvoní řádově minuty, aniž by něco jelo Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 43 Registrován: 10-2007 Odesláno Neděle, 01. července 2012 - 22:55:46       Nedávno se zde https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2528049 psalo o nesprávné funkci GTN a její komunikaci s EDD a že nikdo neřeší připomínky, tak se tomu ani nedivím, jelikož jak jsem to tak četl, tak většina těch co si stěžovala ani netuší co to je GTN a už vůbec nic neví o komunikaci s EDD. O TZPC nebo JOP radši ani nemluvě. Zde pár příkladů: On je totiž problém v tom, že není (dle mého názoru) dostatečně vyřešena komunikace mezi EDD ( v tomto případě v ČT) a JOP-kou, přesněni řečeno GTN-kou ( na CDP ) Mezi EDD ČT a CDP není žádná komunikace ani přes GTN ani přes JOP. Komunikace je zde mezi terminálem pro zadávání čísel v ČT 019 a SZZ Třebovice. Z EDD v ČT do CDP vůbec nic nechodí. Takto je to standardně řešeno u CDP. A tam kde je TZPC není nikdy obousměrná komunikace s EDD. V Třebovicích měl zůstat výpravčí a "data" dál do CDP předávat on Problém je v tom, že tam výpravčí je. A jaké data by tam asi tak měl dávat? Pokud ty co dávají na 019, tak je snad jedno kdo je tam dává. Snad jen že v ČT by měli mnohem lépe vědět co od nich jede. Pokud to ale neví ani oni, jak to pak má vědět v Třebovicích. Jinak z Přelouče až do Běchovic jsou dneska všude JOPky, tak jen doplnit všude GTN-ku a aktivovat přenos čísla vlaku. GTN nemá s čísly vlaků nic společného a stejně tak JOP. Čísla vlaků přenáší zabezpečovací zařízení a v Úvalech žádné takové není. Podobně v Českém Brodě (jinde už GTN i čísla vlaků jsou) Co z toho všeho plyne. Je nutné si nejprve přečíst návod na obsluhu, abych věděl co obsluhuji za zařízení a jak funguje. Pokud mám nějaké připomínky, tak je směřovat na správné zařízení. Kolik mě toho asi na rozbitém vodovodu opraví pekař, kterému jsem to nahlásil. Druhá věc, než začnu o něčem mudrovat je nutné si zjistit jaký je skutečný stav a né plácat z vody. No a za třetí. Někomu se líbí barva modrá a někomu červená. Jakou barvu lze použít pokud na tom mají pracovat oba? Nelze vyhovět ve všem úplně každému, ale hledat rozumné řešení. Dal jsem to do tohoto vlákna jelikož to dle mého patří sem. No a na závěr nějaké to shrnutí, aby si někteří nepletli stále pojmy, jak už se zde kolikrát stalo: GTN, EDD - dopravní dokumentace !!!!! EDD dopravní deník, GTN grafikon. TZPC - terminál pro zadávání čísel vlaků, nemá nic společného s GTN a je určen pro ulehčení činnosti dispečerů DOZ. Vzhled stejný jako JOP. JOP - jednotné obslužné pracoviště neboli jednotný vzhled ovládání SZZ. Pod JOP může být releovka stejně jako ESA44. Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3813 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 11:12:19       Podobně v Českém Brodě ETBčko přenos čísel vlaků umí (teď ale nevím, jaká je nasazená v CBR verze SSW). Tak či tak se to bude muset řešit při zapojení do DOZ při přípravě ETCS. "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 44 Registrován: 10-2007 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 11:18:09       ETB bez úprav, dodání HW a změny SSW jako taková čísla neumí. Každopádně se to zatím nevyplatí už kvůli tomu, že díra by tam stejně zůstala v Úvalech. Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3815 Registrován: 3-2004 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 11:29:57       I na ty Úvaly dojde. "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla Láďa Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2136 Registrován: 7-2006 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 11:59:30       ETBčko přenos čísel vlaků umí Ano umí,když nám tam ETBéčko kdysi dali,tak jsme to chvíli zkoušeli,ale pak to bylo zaslepeno .. Jinak u nás musí být změněn SSW + nějaká úprava,na kterou prý nejsou many .. ICQ 237-113-861 Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1516 Registrován: 5-2007 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 12:44:42       Ziki: To že informácie z EDD nechodia do GTNky na CDP (a samozrejme aj naopak) priamo, preda ešte neznamená, že tam nechodia vôbec. Akurát ich teda cestou požuje ISOŘ. Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 45 Registrován: 10-2007 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 14:41:07       Z EDD ČT do GTN na CDP nechodí nic ani přímo ani nepřímo a to ani přes ISOŘ ani přes nic jiného. Výpravčíxy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1097 Registrován: 11-2008 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 14:57:31       ad Ziky: Dotaz, možná asi budete umět odpovědět: Kdo, nebo jak, může v GTNce nastavit "parametry", aby se "neplánovaly" vlaky, které jedou až za dlouhou dobu. U nás se stává to, že se "plánují" trasy vlaků (nákladních), které pojedou třeba taky až za 6 - 8 hodin. V reálném čase se na GTNce trasuje vlak s velkým náskokem, který ale pojede třeba až za 6 hodin, neb je v reálném čase teprve 400 km daleko. Tak se nám na obrazovce GTNky objevují vlaky, které ale ještě nejedou a naopak trasa "následů" se natrasuje, až když sousední stanice zadá předvídaný odjezd. Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1517 Registrován: 5-2007 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 15:48:34       Ziki: Takže ako GTNkám na CDP nechodia 726-2 za bezprostredne susediace stanice? Zaujímavé ... (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 46 Registrován: 10-2007 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 17:24:28       výpravčíxy: Toto je věcí Isoř který to posílá podle určitých pravidel Asdf: Pokud bych to bral takto, tak je Gtn propojena s každým EDD v republice, stejně tak se SGVD, Isor klienty, jinými GTN atd. Problem je v tom, že v 726-2 nechodí např. předvídané odjezdy, takže to nemá s propojením nic společného. Nemluvě o struktuře a zpusobu komunikace. To už pak rovnou mohu tvrdit že mám nepřímé propojení s EDD v ČT když se zrovna podívám na Babitron na vlak který v ČT zrovna jede. Výpravčíxy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1098 Registrován: 11-2008 Odesláno Pondělí, 02. července 2012 - 17:35:13       ad Ziki: Jde o to, že někde na ostravsku v cca 20,00 hod sepíši vlak, dají ho do ISOŘe, a v tu chvíli se objeví trasa v GTNce (hnědá). I když mou stanicí projede tento vlak až třeba kolem 3.00 hodin ráno. A tak najednou mám ve "výhledu" na nejbližší hodinu "natrasováno" třeba taky 7 - 10 vlaků. A tak honem musím telefonicky zjišťovat, v sousedních stanicích, co vlastně jede, abych nakonec zjistil, že hodinu a půl nic nemůže jet, neb první z těch "plánovaných" vlaků je 200 km daleko ...... V počátku instalace GTNky se toto nestávalo. Ale po poslední aktualizaci GTNky ( někdy v únoru ) se to děje pravidelně a nikdo s tím nechce nic dělat. (Příspěvek byl editován uživatelem výpravčíXY.) Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 47 Registrován: 10-2007 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 16:52:03       Spíše je to tak, že ten vlak přijede do např. ČT kde na několik hodin vytuhne. Jelikož měl ale být cca za pul hodiny u vás zobrazí se vám ve výhledu. To že dal nepojede a případně kdy, mnohdy netuší ani ten výpravčí v ČT, jak to tedy muže vědět např. GTN. Tady by vám nepomohlo ani to, že by se to posílalo postaru. Dříve se to tolik neprojevovalo, protože jednak se do GTN posílalo informací méně a do ISOR se jich i mnohdy meně dostalo. Jinak není nutné nikam volat ale jen si otevřít "Souhrnné informace", kde je vidět kde se vlak nachází. To jen opět ukazuje na neznalost základní obsluhy GTN. Výpravčíxy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1099 Registrován: 11-2008 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 17:08:33       Ne, ty vlaky jsou ještě ve výchozích stanicích jen sepsané, ještě se nerozjely, ale už se trasují tak, že by u mne měly projet během půl hodiny. A to třeba i s cca 360 minut náskoku . ............... Jistě, nikam nevolám, ale zjistím si to v CDS nebo ISOŘi, nebo v "souhrbných informacích", tak neznalej zase nejsem .................... PS : Psal jsem vám na meil, co máte pod nickem. Výpravčíxy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1100 Registrován: 11-2008 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 17:11:47       ad Ziky: Jak je možné, že třeba poštovní vlak NEx 50552, který jede pravidelně kolem půlnoci přes Pardubice se už v 21 hodin přes ně v GTNce trasuje ( s náskokem cca 200 minut ) Michal_novotny Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1372 Registrován: 11-2002 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 17:25:04       Ziki: Souhlas s VýpravčímXY, od poslední změny se v Běchovicích všechny poštovní NEx z Ostravy natrasují v rozmezí +-10 minut (s mnohahodinovým náskokem) a reálně dojíždí v rozmezí několika hodin. A to ty vlaky rozhodně velké pobyty nemají. Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1183 Registrován: 7-2009 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 22:45:29       pro obsluhu je dúležitá černá, červená čára = skutečně projetá trasa ... to ostatní je pouze výhled, skutečný stav nutno ověřit jak bylo zodpovězeno výše. Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1522 Registrován: 5-2007 Odesláno Úterý, 03. července 2012 - 23:41:30       Kecup: GTN okrem evidencie v reálnom čase slúži aj (a viacmenej hlavne) ako pomôcka pre organizovanie drážnej dopravy (na čo iné tam ten výhľad asi tak je, že?). A v prípade, že sa z výhľadu dopravy stáva na realite sa nezakladajúci mišmaš, je tá pomoc organizovaniu dosť otázna ... Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1186 Registrován: 7-2009 Odesláno Středa, 04. července 2012 - 08:23:55       Asdf Ano, pomůcka to je, o tom se nepřu. Ale vyžadovat zobrazování vlaku ve výhledu, když ještě nevyjel z výchozí stanice podle skutečnosti, je otázkou, z jakých informací čerpá GVD v GTN?? Ze seznamu vlaků pro staniční zaměstnance?? Nebo ze sešitových jízdních řádů?? Kdo to ví?? Výpravčíxy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1101 Registrován: 11-2008 Odesláno Středa, 04. července 2012 - 11:15:22       ad Kecup: Ano máte pravdu. Ale proč se nezobrazují ve výhledu následy vlaků ? Ty se zobrazí, až když je dán předvídaný odjezd ze sousední stanice. A to je zase trochu pozdě ! . Je to zkrátka špatně nastavené a nikdo se k tomu nehlásí !!! Když nám GTNku instalovali, tak "technik" od AŽD to "nastavil" podle našeho přání. Případně po puštění nové verze to udělal na "dálku" na telefonické požádání. Ale teď od toho dávají ruce pryč. ......A poslední verze, někdy z února, to je přímo to nejhorší co bylo ...!!!!... Ziki Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 48 Registrován: 10-2007 Odesláno Středa, 04. července 2012 - 14:16:18       Co se týče vlaků které jsou ve výhledu, ač ještě nejedou, tak zde je problém, že některé informace v 726-2 nemají informaci o poloze (vznik, soupis) takže se zapracují hned i když ještě nevyjely. Podrobnosti případně mailem, jelikož se již jedná o interní informace. Co se týče následu, pošlete mi mailem konkrétní případ, podívám se na to. Jinak pokud bych dával od GTN ruce pryč jak píšete, tak bych se zde o tom s vámi ani nebavil. (Příspěvek byl editován uživatelem Ziki.) David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2612 Registrován: 5-2004 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 17:18:49       Ad nedávné povolávání výpravčích do stanic na PlChu - na vysokou dostupnost se na českých dálkovinách nehraje, když jedno přerušení jednoho kabelu znamená rozvrat dopravy ve všech stanicích od místa přerušení dále? Proč to vedení netvoří alespoň kruh, aby se v případě jedné poruchy daly stanice řídit "z druhé strany"? Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3158 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 17:51:28       ad David jaša: na to je vcelku logické vysvětlení - protože to nikdo nechtěl. Stejně jako u ESY nikdo nechce horkou zálohu. A proto mají fialové smrti takové dopady. Když všechno jde tak jak má, tak se odstraní za pět minut a to musí být výpravčí rychlej a vědět co a jak. Martin Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1195 Registrován: 7-2009 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 22:15:23       Martin2 Musím poupravit, ESA mají zálohu. Každou stanici řídí 2 dvojice technologických počítačů, kdy 2 jsou aktivní a 2 jsou záloha. Pokud je fialová smrt způsobená poruchou TPC, dojde k přepnutí na druhou dvojici a opětovné zprovoznění stanice je do 5ti minut jak jste poznamenal. Od toho jsem na svém úseku udělal jednoduchý leč blbuvzdorný návod na uvedení stanice do provozního stavu aby dopad tohoto byl pokud možno ještě menší (zhruba 3 minuty nutné pro vybavení NUZ) Pokud ale fialová smrt je způsobená například poruchou prováděcí úrovně, tady bohužel porucha trvá do jejího odstranění. Klidně i 2 hodiny. Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3823 Registrován: 3-2004 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 22:19:30       Stejně jako u ESY nikdo nechce horkou zálohu. "Kupodivu" jisté státy od nás na východ jo a metráci taky "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla Lokel Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 6 Registrován: 6-2012 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 22:21:42       Musím poupravit, ESA mají zálohu. Každou stanici řídí 2 dvojice technologických počítačů, kdy 2 jsou aktivní a 2 jsou záloha. Jo, ale je to jen studená záloha. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3159 Registrován: 8-2005 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 22:47:00       ad Kecup: zkus si ještě jednou přečíst co jsem psal. Nikde ani zmínka o tom, že ESA nemá zálohu. Takže v tom nejsme vepři. Předpokládám, že se nemusíme bavit o rozdílu mezi horkou a studenou zálohou... Jako poučený laik si myslím, že horká záloha je pro plynulost provozu mnohem lepší než studená, ale rád se nechám poučit, že je studená lepší:-). Návod je pěkná věc a ještě lepší je si to pravidelně zkoušet ve své stanici, když je klid... Bohužel to je jen sci-fi. Stejně nechápu, že výpadek jednoho prováděcího počítače dokáže vyřadit z provozu celou stanici. Třeba nepůjdou návěstidla na jednom zhlaví, vždyť těch prováděcích počítačů je více a každý má svoje periferie. Takže snad jen výpadek jejich napájení či komunikace dokáže zastavit celou stanici. Bylo by zajímavé vidět nějakou statistiku výpadku ZZ s ohledem na příčinu a jejich dopad na provoz. A jakou myslíš Kouďáku metráckou ESU? Tu co je na trasách nebo v depu? Pokud tu depáckou, tak pak nechápu proč to dráha nechce nebo to pro ní není dobré... Co vím, tak u SŽDC je horká záloha skoro deset let u Káček, tak fakt nevím proč to nechtějí i u ES:-( Když už se tu bavíme u ZZ, tak nemáte někdo nějaké informace o automatickém stavění vlakových cest a taky zda se smí u SŽDC používat zásobník vlakových cest? Jsem se nedávno dozvěděl zajímavé, i když kusé informace o ZZ ze Švýcar, kde jim DOZtky chodí i na starých (z našeho pohledu) reléovkách a to včetně automatického stavění vlakových cestu... No a u nás se v lepším případě budou vyhazovat funkční vyhovujicí reléovky co jsou na koridorech, v horším případě i ETBéčka...:-( Martin (Příspěvek byl editován uživatelem martin2.) Mikulda Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1976 Registrován: 3-2006 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 23:25:49       Jsem se nedávno dozvěděl zajímavé, i když kusé informace o ZZ ze Švýcar, kde jim DOZtky chodí i na starých (z našeho pohledu) reléovkách a to včetně automatického stavění vlakových cestu... Automatické stavění cest a přenos čísla vlaku jsem viděl v Německu dodatečně naroubované na klasickou reléovku DrSp S60. Upozornění: Příspěvek může obsahovat stopy ironie, cynismu a černého humoru. Vyrobeno v závodě, který zpracovává vzdálené vize, bláznivé sny a šílené nápady. Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1196 Registrován: 7-2009 Odesláno Sobota, 07. července 2012 - 23:37:20       Za starých času PlChu releovky SSSR uměly jednoduché automatické stavění cest - křižování vlaků i s případným podržením výstrahy na přejezdu. Toto ale umělo jen dispečerské pracoviště u dispečera. V terénu na trati to nešlo. David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2616 Registrován: 5-2004 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 01:37:14       zkusím vrátit diskuzi zpět od otázky studená versus horká záloha k otázce nějaká versus žádná - proč ji u SŽDC nikdo nechtěl? Týká se to i ostatních dálkovin toho jména hodných (tedy ne ovládání jedné stanice z vedlejší)? Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1197 Registrován: 7-2009 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 05:36:45       David jaša To by se chtělo zeptat už od počátku budování dálkovin. Proč se netvořila obchozí možná cesta, kudy by se případně mohla provizorně přesunout nutná komunikace vedoucí k ovládání DOZ. Na PlChu byl metalický kabel a dokud nebyl poškozený celý, dala se použít určitá skupina vodičů k obnovení provozu. Pro DOZ ČDC-M byla potřeba 4 vodičů. Což při počtu zhruba 30 žil vedoucích do stanic byla veliká šance náhrady. U DOZ AŽD je optický kabel. Vede stejnou trasou jako všechny kabely na trati. Po tomto kabelu nevede nic jiného než zabezpečovací zařízení jako je DOZ, komunikace ABE, ovládání podružných stanic přes modemy atd. Je otázka zda může tato komunikace vésti i po jiném optickém kabelu určeného například pro sdělovací zařízení?? Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3160 Registrován: 8-2005 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 11:33:22       ad David jaša: to je špatně položená otázka. Druh zálohy se ani tak nevztahuje k dálkovému řízení, ale k tomu co je ve stanici. Dálkové řízení je nadstavba, která (zjednodušeně řečeno) obsahuje řídicí pracoviště, datové spojení a zařízení, které převádí data mezi zařízením v terénu a datovým spojením. Zařízení v terénu, jsou SZZ, TZZ i PZZ a z toho všeho se data stahují a přenášejí dispečerovi a opačně. Někdy bezbezpečně (DOZ od AŽD), jindy obyčejně (DOZ na Praha-Kralupy, PN nerozsvítí jen dispečer). Takže otázka záloh se vztahuje spíš na to staniční zabezpečovací zařízení. ad zaokruhování dálkovin: co jsem slyšel, tak to už DOZ od AŽD umí (nevím jak moc automaticky), ale není pro to vybudovaná technologie (kabely). Teoreticky by mělo být možné při překopnutí kabelu třeba u Stříbra honit data pro jeden úsek ve směru Praha-Stříbro a pro zbytek ve směru, Praha-Ústí-Cheb-Stříbro. Bohužel optická síť na to není připravená a jen tak nebude. Mimo jiné právě kvůli tomu, že DOZtka neumí ovládat reléovky. Budou se muset reléovky a ETBčka měnit za ESY a tím to půjde pomalu, protože balík peněz má jen určitou velikost. Třeba by se dalo ročně udělat 50km tratí s výměnou SZZ a nebo 200km bez výměny SZZ, s tím, že by se SZZ měnilo průběžně, tak jak by to bylo nutné s ohledem na jeho technický stav. Zde je nutné si uvědomit, že při výstavbě DOZtky se musí podél trati položit optika a to všude i na koridorech, protože ta co tam je položená nepatří SŽDC, ale Telematice a ta si za pronájem vláken účtuje penízky. Za další můžeme jen doufat, že se při této nové pokládce kabelů bude někdo koukat do větší budoucnosti a položí kabel, kam se vejde co nejvíc vláken. Je hodně lidí (co o tom rozhodují), co by položili kabel s třeba 6ti vlákny, které teď bohatě stačí, ale při plném nasazení centra v Praze a Přerově už to nestačí... Nemluvě pro funkci zaokruhování... Martin Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1198 Registrován: 7-2009 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 18:16:10       Martin2 Na Plchu jsou ESA11 a optický kabel podél celé trati a zařízení ovládá DOZ. Na 99,9% se nestane tato porucha. Ale zbytek se ovlivnit nedá. On ani telefon neumí běžet náhradou přes Karlovy Vary a Ústí n.L. při přerušeném spojení optikou. A to bych myslel že ČD-Telematika má obchozí cesty snáze než my zabezpečováci. Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3161 Registrován: 8-2005 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 18:52:01       Nevím cos chtěl první větou říci či na co jsi reagoval, obě dvě věci jsou veřejně známé. Druhou větu také nechápu. Co se na 99,9% nestane? Že se poruší optika? Tak třeba na trati 194 se to už stalo a nejezdilo se několik hodin. Představa, že se většina drah ovládá dálkově a dojde k porušení kabelu a nebude to ošetřené, protože podle Kecupa se to na 99,9% nemůže stát mi přijde prostě hloupá. Železnice tu není od toho, aby zaměstnávala zabezpečováky, strojvedoucí, výpravčí a mnoho dalších profesí, ale jejím posláním je bezpečná, spolehlivá a přesná doprava cestujicích a nákladu z bodu A do bodu B. Je zřejmé, že hodně lidí co mají s železnicí co dočinění si tohle vůbec neuvědomuje a proto je železnice v takovém stavu v jakém je. Za další, lidmi jsme od toho, abychom používali tu věc na krku třeba k myšlení do budoucna, tedy aby nás potomci obdivovali stejně jako mi obdivujem stavitele železnic z minulého a předminulého století. Či abychom tou věcí uvažovali jak něco udělat ještě spolehlivější a pak si to porovnali s náklady na tu úpravu, zda nám to za to stojí. Třetí věta jen vypovídá o tom, jak máme malý rozhled. Když to nemá kolega, tak to nepotřebuju ani já. Přitom se stačí podívat třeba na sítě ČEPSu. Při poruše jednoho vedení se to u konečného zákazníka nepozná, narozdíl třeba od Itálie... Stejně se dělají dálkoviny i v cizině, tak nevidím důvod proč bychom to u nás neměli dělat nebo aspoň mít připravené řešení, které se po dobudování zabezpečovácké optiky nasadí. A osobně mne těší, že AŽD něco takového prý má nebo na tom aspoň pracujou... Martin Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1525 Registrován: 5-2007 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 19:21:09       Martin2: S horkou zálohou u ESA má nejaký problém schvaľovateľ. Aký, to už neviem. Inak medzi metráckou ESA11M (resp. depáckou ESA11M+) a drážnou ESA11 je rozdiel asi podobný ako medzi ESA11 a K-2002. Osobne mám za to, že horúca záloha je lepšia, tiež však nie je samospasiteľná a pri určitých typoch udalostí zrovna moc nepomôže. Zásobník vlakových ciest je pre ESA11 pokiaľ viem na SŽDC schválený (na ŽSR napríklad pre ESA11 nie je). Ostatne práve jeho činnosť bola tak nejak podružne významná (nie však príčinná) pri nehode v Moravanoch. Onen zásobník VC je vlastne onen diametrálny rozdiel, ktorý môže za všetko . Nemá to prakticky žiadne západné stavadlo a dokonca ani ono Starmonie Káčko. Prúser je, že a) musí byť realizovaný bezpečne, tudíž kvôli nemu najskôr nejde narúbať DOZ na releoffku (ev. ani na to ETB) b) viem si predstaviť, že práve v tej bezpečnej realizácii onoho zásobníku možno tkvie aj onen problém so schvaľovaním horúcich záloh (ale toto isto neviem, len odhadujem) Na Západe sa pre ASVC rozhodli už ďaleko skôr, hoc sa jedná o zariadenia ďaleko primitívnejšie než to čo práve chystá AŽD (až to naozaj dotiahnu, posunú sa v tomto poli ďaleko pred konkurenciu), ktoré vedia maximálne podľa nejakého daného grafikonu a čísla vlaku stavať cesty v danom smere dopredu, maximálne riešiť nejaké základné mimoriadnosti (napr. na CRD v Trnave sa ILTISu bez zásahu obsluhy darí stavať len asi 40-50% vlakových ciest). Čo sa týka záložných trás, na optickú sieť pre DOZ je jedna jediná požiadavka - izolácia. Tzn. musí byť zaistené bezpečné oddelenie tejto trasy vzhľadom k zavlečeniu vonkajších vyplyvov. Tzn. takéto vedenie vo chvíli, keď slúži komunikácii DOZ smie slúžiť len komunikáciám, ktoré sú uvedené v rozbore bezpečnosti DOZ že sa s nimi na danom vedení počíta a nikdy ničomu inému (nedajbože intranetu/internetu). (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 8-2005 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 20:14:26       ad Asdf: tak narážka se týkala jen metra Tu co je na trasách nebo v depu a pokud se nepletu, tak třeba v Hostíku je snad klasická ESA, narozdíl od té co je na novém Céčku. Nechci být hrubý, ale dotaz nezněl zda je/není schválený, ale zda se smí/nesmí u SŽDC používat. Klidně může být něco schváleno, ale provozovatel to může zaměstnancům zakázat používat. Více v SZ. Slovo schválení bych raději nepoužíval možná není přesné. No nejsem zabezpečovák, ale automatické stavění vlakových cest je podle mne vlastně zásobník. Jen není součástí SZZ, ale DOZetky. Uznávám, že není žádoucí, aby ASVC vydalo pokyn ke stavění VC dříve než jsou splněné všechny podmínky dané závěrovou tabulkou. Je otázkou zda se tohle má hlídat stejně bezpečně, jako samotné provedení tohoto pokynu. Nevím jak dokáže být automatické stavění vlakových cest ve Švýcarech operativní, jen vím, že se tam do této techniky v posledních 20ti létech dost investovalo a většina sítě je dálkově ovládaná a v hustotě a plynulosti provozu jsou minimálně o krok před náma. Nevím co jsi chtěl posledním odstavcem říci. Je naprosto jasné, že vlákna pro DOZetku se smí používat jen pro DOZetku. Nevidím důvod, proč by nešlo po vláknu DOZ Praha-Ústí v případě mimořádnosti tahat i trať Cheb-Stříbro. Ber to prosím zjednodušeně, nejsem odborník. A právě na tyhle mimořádnosti by bylo dobré mít připravenou kapacitu, když si stejně SŽDC bude muset znovu tahat opitku u většiny tratí. Martin Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1526 Registrován: 5-2007 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 22:14:51       Martin2: Nie, v celom metre sa vyskytuje len "ESA". Ano správne, ASVC je v zásade zásobník mimo bezpečnej úrovne. O operatívnosti ASVC v Švajci tiež moc informácii nemám, referujem len, ako sa tomu istému švajčiarskemu systému darí v podmienkach ŽSR. Každopádne si myslim, že pri hustote prevádzky napr. na 010 by tam už dávno stála v celej dĺžke 4-koľajka, prípadne paralelná trasa pre rýchlu dopravu. On je rozdiel aj v organizácii dopravy, nakoľko sa tam praktizuje rovnobežný grafikon, aké sú rýchlostné "nožnice" medzi najpomalším a najrýchlejším vlakom, v prítomnosti "normálneho" vlakového zabezpečovača ... Dať sa to dá vždycky, len to musí niekto objednať a po zhotovení zaplatiť. A musí mať z čoho to zaplatiť. A tam je často najväčší kameň úrazu. Ono je to podobné ako s tým rúbaním stromov v okolí trate. balik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1774 Registrován: 11-2002 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 22:46:30       Martin2: Pokud jde o teorii, SŽDC s náhradním ovládáním a okruhováním DOZ počítá dle TS 2/2006 (2. vydání s účinností od 1.2.2009): - redundance přenosového systému DOZ (záložní trasa) 3.1.9, - nouzové řídící pracoviště na opačném konci tratě 4.4.4, - dočasný pronájem optických vláken 5.1.3, - zaokruhování přenosového systému vs. nouzové řídící pracoviště 5.3.3 - přiměřená délka úseku přiléhajícího k "rozprostřeným" stavědlům vs. záložní pracoviště na druhém konci 6.2.3, atd. ASVC ... čo práve chystá AŽD (až to naozaj dotiahnu, posunú sa v tomto poli ďaleko pred konkurenciu)... - k tomu pěkný popularizační článek v posledním Reportéru AŽD 2/2012 - Polach, V., Vicherek, T., Automatizace řízení dopravy, s. 38-42: - ASVC jakožto funkce provozní aplikace GTN, - metoda časových oken (nikoliv generování požadavků AVC na základě spouštěcích bodů prostorovou/časovou metodou), - GTN Výhled - a) na základě jednostranných informací od ZZ, z okolních informačních systému, z GTN Aplikačního serveru se vytváří (paralelně/svébytně od ZZ) obraz skutečnosti ("Základní simulace" - ZS), b) prognózují se bezkonfliktní trasy v Matematickém modelu Výhledové dopravy (MMVD), - vygenerovaný požadavek do virtuálního neFIFO zásobníku ZS GTN Výhled -> GTN Aplikační server -> specializovaný ZPC bez rizikových funkcí (GZPC) -> FIFO zásobník pro každou dopravnu -> buďto okamžité provedení povelu v ZZ, nebo vyřazení a indikace nutného zásahu obsluhy. 2koridor.websnadno.cz Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1527 Registrován: 5-2007 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 23:11:52       Jeden veľký dotaz na všetkých tu diskutujúcich, občas mi to príde na rozum: Neviete, odkiaľ sa v označení "Zásobník vlakových cest" vzalo to slovo ZÁSOBNÍK? [v tomto bloku použité reklamné informácie sú len pre ilustráciu] V informatike sa pre zásobník označuje dátová štruktúra s chovaním LIFO [1] (tzn. posledný vložený prvok sa vyberá ako prvý, presne ako pri zásobníku na náboje či na cukríky PEZ), kdežto FIFO štruktúre, ktorá je v tom v skutočnosti použitá sa hovorí FRONTA [1] (prvý vložený prvok sa prvý aj vyberie, presne ako fronta na pošte alebo vo štvrtok ráno pred LIDLom) [koniec reklamných informácii] Takže po správnosti by sa daná funkcia mala volať "Fronta vlakových ciest" [1] http://cs.wikipedia.org/wiki/Fronta_a_z%C3%A1sobn%C3%ADk Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3824 Registrován: 3-2004 Odesláno Neděle, 08. července 2012 - 23:40:08       Asdf: Moje soukromá domněnka je, že autor toho názvu neměl o rozdílu fronta a zásobník ve smyslu, co popisuješ, ani ponětí. "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla Martin2 Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3163 Registrován: 8-2005 Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 00:58:14       ad balik: a to jsem se před chvilkou dozvěděl, že zaokruhování funguje i v praxi. Což jsem netušil a potěšilo mne to. Jen by to chtělo větší rozvoj dálkovin. Vlastně jsem se dozvěděl, další dobrou informaci, že ETB se doplní a bude taky chodit pod DOZetkou, což je další dobrá zpráva. Abych řekl pravdu, tak těch mi bylo líto nejvíc, kdyby se vyhazovaly. Ani nevíš, jak jsem zuřil, když se měla vyhodit do šrotu celá 10 let stará ESA v Budějkách, naštěstí z toho sešlo... zajímavej článek, nejvíc se mi líbí úvaha o navádění vlaků do bezkonfliktních cest. Tak teď ještě aby na to byly u SŽDC peníze. Jsem zvědav, kdy a kde se to poprvé nasadí a v jaké stavu může být vývoj. To nezní špatně, Fronta vlakových cest. Už slyším starší lidi z Prahy, páč se jim vybaví Fronta na maso Martin P.S. jinak mám popel na hlavě. Myslel jsem, že v depu Hostivař je klasická ESA a ona tam je stejná ESA jako na novém céčku. balik Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1775 Registrován: 11-2002 Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 03:01:06       ETB pod DOZ-1 už roky běží: - Prackovice (z Ústí hl.), - Děčín-Prostřední Žleb (z Děčína hl. ÚS), - Dolní Žleb (Děčín hl. ÚS; dálkové ovládání je technicky možné, z provozních důvodů nevyužito a zakázáno; mj. zřejmě není k dálkové obsluze zapojeno TZZ D.Žleb-Schöna), - předpokládám, že i ETB Lysá (ovládána přes DOZ-1 z JOP tamtéž), možná i jinde. Nevím, jak je realizováno ovládání ETB Plzeň-Jižní z Radbuzy (jestli jde o DOZ-1, nebo jen vzdálený terminál ZPC?). Ostatně o samá ÉTéBéčka půjde v případě nejbližší "velké" dálkoviny na řadě - Brno-Břeclav (původní poptkávky na ISVZ z loňského roku běžely souběžně pro DOZ Přerov-ČT i pro DOZ Brno-Břeclav; domníval jsem se, že za odklad druhé jmenované můžou jenom neustálé přesuny rozpočtových prostředků v posledních letech, že snad není žádný technický problém). V této souvislosti - ví se, v čem spočívají konkrétní překážky údajné nemožnosti nasazení DOZ na větev Brno-ČT? 2koridor.websnadno.cz Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1529 Registrován: 5-2007 Odesláno Pondělí, 09. července 2012 - 08:41:03       balik: Jednou z prekážok by mohol byť tam použitý dánsky autoblok FELB, ale nie som si istý ... Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3827 Registrován: 3-2004 Odesláno Středa, 11. července 2012 - 19:22:04       S FELBem by neměl podle řešitele být problém. "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla ffff Neregistrovaný host Odeslán z: 85.162.126.162 Odesláno Středa, 11. července 2012 - 19:39:25       Bych to viděl spíš na absenci ostrovních nástupišť v nejedné stanici na této trati. Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1541 Registrován: 5-2007 Odesláno Středa, 11. července 2012 - 22:06:12       ffff: V ČR existujú alebo existovali diaľkoviny, kde podobné stanice sú, a to vrátane dvojkoľajných tratí/úsekov (napr. t.č. už z titulu CDP rozpojené DOZ Hranice n.M. Město). Je však možné, že by vďaka tomuto vyvstala potreba väčšieho počtu ľudí, ktorá by viedla k tomu, že DOZ by obsluhoval fakticky (takmer) rovnaký počet ľudí ako keby tam boli výpravcovia. Vo všeobecnosti stanice bez perónov nebránia nasadeniu DOZ. Problémy nastávajú až vtedy, keď nad takouto DOZ chceme nasadiť ASVC. Sokola Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 40 Registrován: 5-2008 Odesláno Středa, 11. července 2012 - 23:04:10       ahoj, prosím někoho znalého.. dnes bylo to stržené trakční vedení na koridoru. vlaky stály za sebou na 10 metrů blok neblok (tj. po počkání průjezd autobloku na stůj podle rozhledu). jak si s takovou situací poradilo zabzař, hlavně co se týče přenosu čísla vlaku?? díky Kecup Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1200 Registrován: 7-2009 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 08:18:00       Sokola Podle mě nijak. Řekl bych že v uvedeném místě jsou ještě staré releovky, kde přenos čísel není. Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1542 Registrován: 5-2007 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 08:55:18       Sokola: Je to bežná situácia, na ktorú je zabzar aj prenos čísel vlaku pripravený, takže keby tam aj bolo niečo čo by vedelo prenášať čísla (viď kecup), tak by ich to určite prenieslo v správnom poradí. Dokonca v prípade techniky AŽD sa nejaké oddiely ani len neriešia a nerozlišujú. Sokola Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 41 Registrován: 5-2008 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 09:53:38       dík, ale na širé trati bývají kolejové obvody (ne počítadla náprav), takže když do jednoho oddílu vjedou 3 vlaky, začíná maglajz, ne? nebo jak se pak rozezná situace, kdy první vlak ujede (např o 2 bloky dál) od situace, kdy takto poodjedou 2 vlaky? Koudy Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 3828 Registrován: 3-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 10:14:46       Vlaky do stanice B dojedou ve stejném pořadí, jako odjely ze zadní dopravny A, v čem je problém? Vjezd (a přenos čísla) se uskutečňuje vlakovou cestou nebo na přivolávací návěst vjezdového návěstidla. "Svět na to nebyl připraven, prostě to příliš předběhlo svou dobu. Ale stejné zákony nakonec zvítězí a budou slavit triumfální úspěch." Nikola Tesla batat Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 4 Registrován: 2-2012 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 10:34:52       Neeviduje se ve kterém bloku je který vlak. Jenom že jsou na trati. A ví se v jakém pořadí. Do stanice se vjíždí po jednom. Sokola Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 42 Registrován: 5-2008 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 11:14:23       ajo už jasné. dík moc David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2618 Registrován: 5-2004 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 17:50:38       Ještě bych se vrátil k tomuto: Čo sa týka záložných trás, na optickú sieť pre DOZ je jedna jediná požiadavka - izolácia. Tzn. musí byť zaistené bezpečné oddelenie tejto trasy vzhľadom k zavlečeniu vonkajších vyplyvov. Tzn. takéto vedenie vo chvíli, keď slúži komunikácii DOZ smie slúžiť len komunikáciám, ktoré sú uvedené v rozbore bezpečnosti DOZ že sa s nimi na danom vedení počíta a nikdy ničomu inému (nedajbože intranetu/internetu). čemu by vadila _záložní_ trasa tunelem skrz třeba GSM nebo IP síť? Pokud problému dobře rozumím, nejtěžší na celé věci je nemít koncové body tunelu děravé (tedy konkrétně vzájemně zajistit totožnost protistrany a integritu přenášených dat), nicméně to by se mohlo dát řešit oddělením do samostatného modulu, který by se dal (musel, protože s výkonem počítačů rostoucí nároky na šifrování) měnit častěji, než zbytek zabzař. Asdf Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 1546 Registrován: 5-2007 Odesláno Čtvrtek, 12. července 2012 - 22:56:44       David_jaša: Také niečo by určite (aj s oným modulom) možné bolo. Náročnosť by závisela od otvorenosti siete (norma ČSN EN 50159-2 stanovuje niekoľko stupňov otvorenosti).Onen modul by totiž nesmel by prepustiť nebezpečný paket ani vlastnou poruchou (sám by bol zabezpečovacím zariadením), a podliehal o.i. technickému schváleniu (SIL4), tudíž by nastupovala nejaká redundancia, návrh a implementácia v zmysle príslušných noriem ČSN/EN (50 128, 50 129, 50 159-2) a teda treba počítať s tým, že celé by to bolo pomerne drahé (cenu si netrúfam stanoviť, ale možno by sme sa dostali aj k miliónom). Pritom väčšinu nákladov by zrejme netvorili náklady na výrobu samotného zariadenia, ale na jeho vývoj a hlavne schválenie. (Příspěvek byl editován uživatelem asdf.) David_jaša Registrovaný uživatel Číslo příspěvku: 2620 Registrován: 5-2004 Odesláno Pátek, 13. července 2012 - 00:34:11       Náročnosť by závisela od otvorenosti siete (norma ČSN EN 50159-2 stanovuje niekoľko stupňov otvorenosti). Tady se dostávám na tenký led, nicméně připadá mi, že veškeré pronajaté sítě jsou otevřené, vzhledem k hezkým věcem jako je prolomení GSM šifrování nebo nenulová pravděpodobnosti VLAN hoppingu. a teda treba počítať s tým, že celé by to bolo pomerne drahé (cenu si netrúfam stanoviť, ale možno by sme sa dostali aj k miliónom). Jak by to vycházelo ve srovnání s pronajatým dedikovaným vláknem na dejme tomu 10 let (= životnost šifrovací části modulu)? Pritom väčšinu nákladov by zrejme netvorili náklady na výrobu samotného zariadenia, ale na jeho vývoj a hlavne schválenie. Nakolik by tomu napomohlo využití FIPS-140-2 hw/sw, který si musel něčím podobným projít? (Příspěvek byl editován uživatelem David_Jaša.)