Kwasi: Pokiaľ viem (písalo sa to tu kedysi dávnejšie), Hurvínek sa krásne dostal po rýchlodráhe až na začiatok Košíc, kde za kruháčom začína úsek BKV a ten bol neprekonateľný. Všetky tri smery za križovatkou sú na systéme BKV, takže napredovať sa nedalo. Ak by tento systém nepoužívali, zrejme by teoreticky Hurvínek mohol brázdiť ulice KE. Otázne je, či by zvládol na tram. výhybkách do odbočky (typujem, že nie). Podobne aj jazdu po obratiskách. Ďalej nech sa vyjadria Košičania

(Příspěvek byl editován uživatelem Jožo_k.)

Kwasi

Nákladné električky majú užšie obruče,ako bežný nákladný vagón a to o dosť/presné číslo neviem,musel by som to odmerať/.V roku 1998 sme aj chceli prepravovať nákladnú el.č.1 až do Bratislavy na Rendez,prišli chlapci z Vozňového depa,premerali rozchod,zistli "zemědělské" vôle a bolo po pr...Za normálnej prevádzky nákl.dopravy sa vagóny preberali na koľajisku Dopravného podniku/K.V.K.V.,KEPD,DZMK,DPMK.../.
Drezína Kromag prevtelená do "pseudorepliky" koňky by už mala problém,má ubraté obruče z vonkajšej strany lebo im to pri prvých šaškárňach na Hlavnej ulici drncalo po zadláždení koľají

Jožo k
Hurvajz "zařval" na výhybke už na kruhovom objazde na Moldavskej ceste.BKV čka by problém neboli,bežne sme ťahali našu nákladnú Zetku na Hlavnú a žiadny problém nenastal,žliabky sú dostatočne široké.

Aha... tak sory, nerád by som tu šíril klebety, ale kedysi som to počul tak, ako som napísal.
Musím si poopraviť vedomosti!

Ešte k TEŽ (takmer som prehliadol)...
Zmar: Na TEŽ sú striedavé styky pravdepodobne iba v oblúkoch, kedysi som si to všimol aj ja. Ale na dlhších rovných úsekoch sú súbežné na oboch pásoch.
Ale typické striedavé styky som si všimol na Úvraťovke z Kysuckej aj Oravskej strany. A tam sú určite na celom úseku. Neviem presne na čo je to dobré.

Jožo k: v normálním styku se může kolej snadno lomit (hranatý oblouk atd). Když je jedna z kolejnic průběžná, tak pevnějí drží geometrii.
Z toho článku jsem měl dojem, že střídavé styky na TEŽ mají být i v přímé. Ale asi zapracovala skleróza.

Až se podbití vytluče a styk se propadne, tak se vozidlo na střídavém styku bude kymácet ze strany na stranu. TEŽ má trať stále slušně udržovanou. Ale na málo udržovaných úvratích s hranolky místo pražců za pár let i drezíny budou muset jezdit krokem.

K problematice jízdy tramvajových vozidel na tratích bývalé ČSD - prototyp rychlodrážní jednotky R1 měl profil kol dle normativ ČSD, při rozkolí 1360mm měl šířku kola menší než ostatní vozy, ale dle norem pravděpodobně rovnou min povolené šířce. Její přeprava povolena tažením zvláštním vlakem s rychlostními omezeními v problematických místech. Přeprava probíhala bez problému (jak by ne, profil kola splňoval požadavky normy) až do míst na trati pojížděné rychlíky, kde rozšíření rozchodu v oblouku o značném poloměru bylo značně nad všechny tolerance povolené normou. Vozidla s plným profilem zde pojížděla spíš po milimetrech nákolku, R1 propadla mezi koleje. Dále byla přepravována nehodovým vlakem bez jakýchkoliv problémů. Problém byl na trati, nikoliv na výhybkách. Naproti tomu, když i v Brně byl proveden pokus s přepravou vozu T3 s klasickým profilem ČKD pro vozy T pro kolejnice NP3 z Králova pole do depa Maloměřice, tak po tom, co se tramvaj bez problému dostala přes výhybku NP4 a 2x klasickou železniční výhybku napojující vlečku DP při posunu, tak při vystavení vlakové cesty pro tento vlak (drážní lokomotiva + T3) vykolejila na první výhybce (naštěstí) ve stanici (přídržnice povolila na srdcovce najetí okolku na hlavu koleje z důvodu rozkolí 1380mm).

K přídržnicím - spíš dle norem již z dob RU se používalo jako přídržnice kolejnice stejného typu jak pojížděná postavena správně (na patu). Pro normální rozchod se s nástupem nových (modernějších vyšších a s širší patou) typů kolejnic začaly používat speciální profily přídržnic, navržené tak aby nezasahovaly do průjezdného profilu vozidel. Bohužel při použití těchto přídržnic u tramvajových drah normálního rozchodu a všech drah úzkých rozchodů zasahuje tato přídržnice do průjezdného profilu tehdejších platných norem (a proto v Brně se u tramvajových kolejí s železničním svrškem místo drážní přídržnice používá kolejnic, které přidržují kola hlavou normálně pojížděnou nákolkem tj otočenou kolejnicí o 90 stupňů)
V Německu u vlakotramvaje mají vozidla speciální profil kola, kdy při pojíždění tram. kolejí je rozkolí v jisté výšce rovno normě pro tram. rozkolí, při pojíždění po drážním těles v jisté výšce rozkolí rovno normě pro dráhu. Tohle to Caroline nemá

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

Madari tahali Budapestske tramvaje Nohabkou, nebo motorovou lokomotivou HEV, mozna do Szentendre? Predpokladam, ze jejich tramvaje mely jiny profil a sirku kol? Sprazeni bude pravdepodobne pomoci nejakeho adapteru, jindy poslouzily elektricke tramvajove lokomotivy jako propojovoaci vozy.

Hošíííí,nejak sa nám tu rozširuje rozchod

O jakou max velikost muze byt sirsi rozchod koleje oproti vozidlu? Ptam se napr. proto, zda muze jezdit vlak rozchodu 600 mm na trati 610 mm nebo vlak 750 mm na trati 760 mm? Cetl jsem, ze nekdo vlaky o 1 cm upravoval a druhy ne. Vim, ze tramvaje z Lisabonu 900 mm jezdi na Mallorce a Aljasce 914 mm (viz vyse) Rikam si, zda by vlak 981 mm (Svedsky uzky rozchod) zdolal 914 mm? Na ruznych spatnych drahach byly namereny i vetsi rozdily rozchodu. Mozna by zalezelo na sirce kol a rozsireni rozchodu v oblouku? Vlacky povazuji za velke hracky, ale nemam rad, kdyz je nekdo nici :-) Diky Kwasi

O jakou max velikost muze byt sirsi rozchod koleje oproti vozidlu?

Tohle chtělo zkusmo přeměřit, v některých směrech mi to přijde skoro nesjízdné, ale na polní dráze můžou být vůle asi celkem velké

www.donatv.sk\clipart{happy}clipart{new}
http://donatv.sk/

Ale občas už i Jávanci uznali, že je svršek příliš polní a jali se ho opravovat




Sice vím, že mě za to nebude mít Martink a další kolegové příliš v lásce, ale hranolkovou železnici na Beskyd jde ve srovnání s tímhle považovat za koridor

Dalsi reportaz z Kosic: http://www.veterany.eu/?p=53302#more-53302

Atmák: Ta třícestná veksle se složenými jazyky na prvním obrázku je uchvatná. Stejně jako úzkorozchodný angličan.

kwasi:
Veď toto som napísal ja!
Ale tam používam svoj náhradný nick Sergej, keďže pod menom johny(killer) by ma vtedy poznal jeden z webu o kotúčákoch, ktorý sa tam do mňa navážal.

Hehe,ta še podarilo...

v "krase" se pro potřeby dopravy vápence k peci rozšiřuje kulejiště. drcení vápence pro pálení proběhlo pomocí původních technologií (čelisťový drtič WIKOV) poháněný řemenem....

Zdalipak přišla ke slovu i nasazovací točna?

SAMOZŘEJMĚ

Akorát se musel vyndat jeden jazyk aby se vešla, bo momentálně vychází kolej od drtiče přímo do vexle.



(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Jen doplním, že levá vyhybka R-20 (výroba vyhybkárna DT Prostějov, rok výroby 2012) byla instalována v pátek a tak trať k drtiči bude časem přesunuta, aby vkládání přenosné točny (ex cihelna Petrohrad) bylo o cca 0,5 metru vedle.
Pálení vápna v pokusné peci budou provádět odborníci z AV v 17.týdnu

Za kolik se dá pořídit taková nová veksle?

Další krásnej provozní ouzkej vagon

Kubánec - pozor, Zdepa si s tou vexlí dělal legraci. Díky

ad wool - s tou výhybkou si legraci nedělám. někde mám vyfocený štítek. cena byla kolem 50 tisíc. opět bych musel zahrabat a najít fakturu. díky dotaci (grantu) jsme si mohli dovolit celkem 4 nové výhybky. jedna už je v trati od zimy a další dvě čekají na vložení do konce dubna.
jinak v Prostějově vyrábí i nové jazyky. těch nám už dříve pro vyhybky z kolejiva 93/18,3 pár chybělo. není to levná záležitost (+doprava), ale když není kde brát....

Zdepa - tak tos mě překvapil, Kubánci se tímto omlouvám
Jinak od nejmenovaného zahradníka ze Svinař vím, že se máme v letošním roce u vás na co těšit, tak doufám, že se dílo povede...

foto z 22.12.2012
pro kolejivo 93/18,3 lze stále koupit kde-co, ale je potřeba počítat, že 1 kilo nové kolejnice vyjde zhruba na 40 Kč

Wool: v pohodě koukal jsem na jejich webu odkaz
a vypadá zo zajímavě ale těch 50 tisíc nějak málo ne? To je normální cena?

Zdepa:
Vy ste zo Solvayovych lomov?

ad Kubánec - 50 tisíc byla (!) normální cena. Nyní je cena je asi o 25% vyšší. Došly skladové zásoby a nyní už kupují železo za běžné ceny.
ad johnykiller - ano, to se nedá vysledovat ? na fotce od Bobíka (8.4.2013) z drcení házím kámen do drtiče...

Zdepa:
Prepáčte, ale ja vás osobne nepoznám, takže preto taká blbá otázka

johnykiler

...ani ja.Ale už terazky hej...

Od 25. dubna do 8. května bude na řepařce v rámci zkušebních jízd po GO jezdit druhá opravená lotyšská "Brigádelok" Mi 631. Pro veřejnost bude jezdit 4. a 5. května.

Tak to se už těším.
Pro inspiraci pár pěkných obrázků, i s nějakou "armádou" třeba zde: http://www.reenactorforum.waszmann.de/cgi-bin/yabb2/YaBB.pl?num=1 340973135/41 (+ odkazy dole na konci stránky).
Nepotrpí si nějaký tuzemský vojensko-historický klub také na piklhaubny?

Sangi rail Zajimava japonska splitka asi 381 mm + 762 mm: http://www.geocities.jp/torii0103/kudako02.html ; http://www.geocities.jp/kudako_benkeigou/ ; http://www.geocities.jp/kudako_benkeigou/shiryou.html ; http://www.sangirail.co.jp/ ; http://www.veengle.com/s/%E8%BB%BD%E4%BE%BF%E9%9B%BB%E8%BB%8A.htm l Na videu je videt, ze draha 381mm tvori maly okruh ,,prilepeny" z vnejsi strany na trat 762 mm.

Japonska elektricka zahradni zeleznice 381 mm: http://kore.jp/okamo/2009c/sakurt200907.htm

Vsechny fotky pochazeji z uvedenych odkazu :-)

Malá ochutnávka z košického depa:

Dotaz: Jak dlouha je splitka 1000/1435 mm v kosickem depu a ma nejake vyhybky? Diky Kwasi

kwasi:
Asi 100 - 150 m od točne (neviem presne). Splietka ďalej prechádza cez točňu a končí pri rotunde, kde teraz stojí krytý vagón, ktorý som sem dával minule - bude vystavený počas Prebúdzania Katky. Splietka dalšie vetvy nemá, nemá ani výhybky. Bola vybudovaná v roku 2000 pridaním tretej koľaje a slúži hlavne na predvádzanie parnej mašinky Katky.
Niečo podobné bolo v roku 1999 v Banskej Štavnici. Nevidel som to na vlastné oči, ale v tomto článku je fotka, keď tam bola vystavená pri príležitosti 50. výročia Trate mládeže, kde pripomínala úzkorozchodného predchodcu tej trate. Navyše Katka je jediná dodnes žijúca mašina, ktorá jazdila na tamojšej úzkorozchodke.

johnykiller

Pravda jest!
Už si objednal na week pekné počasie?

Tatranka:
To víš, že jo . A ak spadne čo i len jediná kvapka, budem reklamovať.

Něco málo od mého dědečka... Na prvním fotu topič pionýrské železnice a na druhém mužstvo Črmeľské stanice :D

Golemklusacek:
Krásne fotky. Mohol by som si ich stahnuť a preposlať naším na Detskej železnici? Prípadne by si ich poslal mne a tak preposlal.
Ak si ich sľúbil istému Slavovi K. z Košíc, tak potom nič posielať nemusíš

Možná se to tady už řešilo - před několika dny běžel na Barrandove starý český film - Poprask na silnici E 4
Zápletka je banální - v cihelně "exne" loko BN60-H a tak partička tří borců z jihu jede pro novou kamsi za Prahu. Docela příjemnej film a pár zajímavých záběrů.

Ad Johnykiller: Napište mi svůj email na email Golem.klusacek@seznam.cz a já Vám přepošlu ta fota ve větším rozlišení.

ad Kořka - cihelna Čičenice se zde řešila už před nějakou dobou, co se tento film z roku 1979 opět objevil na obrazovce. Byla to jedna nejmladších cihlářských drážek. Tomu odpovídal park - čtyři nové (1970 a 1973) a jedna mírně jetá (1969)loko BN60H a nové dvoukubíky (1970). Specifikem bylo světelné přejezdové zab.zařízení

Nazdar pratele,
na tomto odkazu http://www.zelpage.cz/fotogalerie/ostatni/hist/hist535.html?photo =hist535&gallery=ostatni&kat=hist&lang=pl se resi motorova lokomotiva vpravo. Je to original nebo prestavba parni? Tyto bastly mam rad :-)

Zrusena pionyrska zeleznice v Nymburce: http://www.zelpage.cz/fotogalerie/ostatni/hist/hist680.html ; http://zrus-zan-zel.blog.cz/0708/pionyrska-zeleznice-nymburk

Mozna se to tu jiz resilo, parni lokomotiva by mela byt prestavba z 381 mm Brnenske Vystaviste na 600 mm?
Podobnou zmenu rozchodu dle neoverenych zprav udelali i v Jizni Africe, ale na 610 mm. Diky Kwasi

1) na první fotce z Žielezovců je parní úzká "orenštajnka" (ex Kopidlno / Vlkava) a vedle ní je přestavěná jedna ze silnějších tamních "maďarek" typu 85.9. Lokomotiva o které se mluví na diskuzi ŽP byla dvounápravová normálněrozchodná vlečková, do které agregát dodalo ČKD. Přestavba úzké proběhla až v 50.letech, právě podle vzoru vlečkového stroje.
2) myslím, že o mašinkách na pionýrské dráze v Nymburce se dá najít materiál jednak v literatuře (ing.Bauer) a nebo na zdejších diskuzích. Ano, pára je liliputka z Brna, respektive z Edenu a následně Dětenic. Stále se nepodařilo upřesnit přesun Dětenice-Nymburk, ale nějaké otazníky musí zůstat. Motorová mašinku je karosářsky upravená seriová lokomotivy BN30 (MD2Š). Fotografie je zajímavá tím, že oba stroje jsou vedle sebe.

V Krnově je taky otazník

Vagonet: Omlouvám se že se ptám mimo diskuzi ale co je to za toho krokodýla u těch M 131 v tom Krnově ten asi nevypadá na zprovozňování? Není to 850 006

to Zmar

Pekný článok o našom Čermeľskom letňáku Ca/ú 621 v najnovšom R Žurnáli KDHŽ!
Nedávno sme tu na túto tému diskutovali a na niektoré moje otázky neboli odpovede

...alebo nechceli byť?

V té době jsem odpovědi skutečně ještě neznal. Ale diskuse mne inspirovala, abych je začal hledat. Nakonec jsem je našel překvapivě ve svém šuplíku .

DENNIS: čísla nesleduju, ale určitě to má někdo podchycené.

Foto Turista 762



Kdo pak tam tenkrát tímto přijel ?

to Zmar

Teraz vážne...
Takže letniak Ba/ú 620 je postavený na podvozku pôvodne plošinového vozňa Orenstein&Koppel Budapest rok výroby 1910?

Ty fotky jsou samozrejme lonske, letos se tam buhuzel nedostanu. Tak jen jako upoutavku.

Tatranka: teď nemám článek před sebou a z hlavy si čísla nepamatuji, ale myslím, že se jedná o vůz 621 ? Ten je skutečně z plošiňáku Or&Kop z roku 1910. Ale není jisté jeho původní číslo. V úvahu přicházejí dvě možnosti, jak je to v článku popsané. Proto má význam pátrat po vyražených číslech na jeho rámu.

Ale i kdyby všechna původní čísla byla jasná, přesto vždy má smysl vše podle možnosti ověřovat na skutečném voze, protože papír snese všechno a skutečnost mohla být jiná, než v úředních výkazech.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Jo, ide o voz Ba/u (teraz Ca/u) 621, ten R-žurnál mám poruke.
Tie vyrazené čísla sú, bohužiaľ, zatreté, budem musieť dajako dosiahnúť, aby som to obrúsil Ale nejaké stopy, kde približne by mali byť, tam sú.

to Zmar

621 to bude ono!610 je ex služobák,ten som preštudoval celý zo spodku,620 je nabetón MWG,má ešte štítok.
Tiež nemám článok po ruke,ako inak.