qwe:

1) Když vlaky zastavují čelem k sobě, dá se označit místo zastavení a vejdou se tak k nástupištím, tak když to zab.zař. umožňuje, ať si klidně přijedou oba najednou (jen nesmíme zapomenout, že křižování může někdy být o něco delší než jen jeden interval, výpravčí koná úkony "na obě strany").

Zastavování před přechodem má tu nevýhodu, že není možné vypravit vlak, který přijel na kolej bližší budově, okamžitě, ale až po odjezdu vlaku na vzdálenější koleji. Proto se tomuto řešení raději vyhýbám.

2) Když mají vlaky zastavit konci u sebe, pak musí být s ohledem na bezpečnost cestujících zajištěno, aby vlak na vzdálenější kolej nepřijel dříve. A musí na to pamatovat GVD. A zajistí se to tak, že se postaví vjezdová cesta prvního vlaku a teprva až první vlak zastaví (mine přechod), může být dovolen vjezd druhého vlaku. A v tomto okamžiku by druhý vlak měl být na dohled od předvěsti, aby nemusel zpomalovat nebo zastavovat před vjezdovým návěstidlem.

Tyto bezpečnostní opatření znám. Proto jsem také ještě upravoval křižování v Sokolnici-Telnici, protože první vlak (ze směru od Křenovic) by měl zastavit na koleji blíže budově. Jenže není možné jej dát až za budovu, kvůli nástupišti.

Zastavování tak, aby vlaky byly u sebe na koncích, navrhuji tam, kde je to umožněno, proto, aby první vlak mohl po příjezdu druhého vlaku ihned odjet (samozřejmě tam musí být provedeny ty úkony, které jsem již zmínil).

Poslední věta myšlena pro sestavu GVD. V reálu samozřejmě může první vlak přijet o chvilku zpožděný a pak ať si klidně ten druhý u návěstidla zastaví. Ostatně, proto tam to návěstidlo dali :-)

Přesně tak.

Tyto bezpečnostní opatření znám.
co se týče postupných vjezdů z protějších směrů, interval by vždy měl být 1 minuta
Tadeáši, nějak si v jednotlivých příspěvcích sám sobě odporujete :-)
Anebo máte nějakou nereálnou pidistanici, nereálně strašně krátký vlak s veeeelmi dobrými brzdami (sedět bych v něm nechtěl :-)

qwe: Pokud první vlak přijel do stanice a stojí na budově bližší koleji, co by mělo bránit příjezdu protijedoucího vlaku už za 1 minutu, přijede-li na budově vzdálenější kolej?

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Fyzikální zákony...
Jak daleko je předvěst vjezdového návěstidla od místa, kde má vlak zastavit?
Jakou rychlostí vlak jede okolo předvěsti ?
Za jak dlouho dojede od předvěsti na místo, na kterém zastavuje ?

Zastavování před přechodem má tu nevýhodu, že není možné vypravit vlak, který přijel na kolej bližší budově, okamžitě, ale až po odjezdu vlaku na vzdálenější koleji. Proto se tomuto řešení raději vyhýbám.
Ale zatímco mezi okamžikem rozjezdu jednotlivých vlaků může uplynout (při křižování "čelem k sobě") jen pár desítek sekund (O. K., horší je to v takovém případě se zjišťováním konce vlaku), tak mezi příjezdy jednotlivých vlaků při křižování "zády k sobě" obvykle uplynou alespoň dvě minuty.

V případě, že vjezdové návěstidlo je daleko od nástupišť ve stanici, to může v případě vlaku, který přijíždí do stanice až jako druhý v pořadí (a křižování ve stanici probíhá "zády k sobě") dopadnout třeba takto: http://www.youtube.com/watch?v=Gn2DgW0V-xo
Ve zdokumentovaném případě je dalším problémem umístěná návěstidla těsně za obloukem - tzn. i kdyby se návěst dovolující vjezd druhého vlaku do stanice objevila byť jen 1 sekundu po průjezdu čela vlaku okolo předvěsti, tak do oblouku musí vlak vjíždět takovou rychlostí, aby případně zvládl zastavit před vjezdovým návěstidlem.

qwe:

Předpokládáme situaci, kdy je na vjezdovém návěstidle volno.

Podle plánků stanic v pomocném GVD je předzvěst ve směru z Brna na km 13,799. Zaokrouhlíme to na 13,8 km, aby se nám lépe počítalo.

Budova je na km 15,438. Zaokrouhlíme to na 15,4.

Máme vzdálenost 1,6 km.

Okolo předzvěsti může vlak jet plnou rychlostí (nevím, jestli je to plně v souladu s předpisy) - podle této mapy (http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=&esrc=s&source=web&cd=1&ved =0CDAQFjAA&url=http%3A%2F%2Fprovoz.szdc.cz%2Fportal%2FShow.aspx%3 Fpath%3D%2FData%2FMapy%2Frychlosti.pdf&ei=Y9VBUomkEcrGswaT0oGIDQ& usg=AFQjCNH4Dtgf9HQm0J2Y6T3nh_FAN6el4w&sig2=6DLs7U_mbaMubhN_Hbq8h w) zde není vyšší traťová rychlost než 100 km/h. Zábrzdná vzdálenost je u tratí s rychlostí do 100 km/h o délce 700 m.

Tu dobu od předzvěsti do stanice bohužel nemůžu vypočítat, protože traťovou rychlost neznám přesně.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

David: A proč by ten druhý vlak, pokud už první vlak stojí za budovou na budově bližší koleji, musel mít od toho prvního rozestup 2 minuty? Chápu, kdyby tam byla jen minuta, tak je to sice na krev, ale za předpokladu, že vše pojede dokonale, by to vyjezditelné být mělo. Nebo ne?

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Já bych to až takhle do podrobna nerozebíral, stejně to nemá příliš význam. Na velikosti intervalů má vliv řada věcí. Pokud tyhle věcí nevíme, je lepší něco navrhovat podle toho, co známe. NJŘ je sice oficiálně věc interní a neveřejná, přesto se dá sehnat, tak bych doporučil vycházet z něj a nejít pod minimální zde nalezené hodnoty. Pokud je u všech vlaků mezi příjezdem prvního vlaku a odjezdem druhého hodnota větší či rovna než 1:30, uvažoval bych 1:30. A podobně s jízdními dobami. Pokud je jízdní doba u většiny vlaků 8 minut a u jednoho večerního 7, není možné bezhlavě navolit 7, protože večerní může být veden třeba jen motorovým vozem, a ten má jiné vlastnosti než motorový vůz a dva vleky. Stejně tak pozor na různé časy ve směrech, zase nelze vzít ten kratší. Tam můžou mít vliv kopce, či pravidlené vjezdy do odbočky a jsou případy, kdy může být rozdíl i větší než minuta.

K trati č. 260 a spojení z Brna (i odjinud) do Boskovic:

I dnes by se dala zkrátit cestovní doba v relaci Brno - Boskovice, a to navázáním Os-262 na rychlíky, nikoliv na Os vlaky.

Posilové Sp vlaky by ideálně měly jezdit v prokladu s R-260. Volná časová poloha mezi hl. n . a Židenicemi by měla být (za předpokladu, že R-250 budou odjíždět z Brna hl. n. vždy v X:20 h a posilové Os-250 v X:23 h) v X:26 h (čas odjezdu z Brna hl. n.), z čehož by vycházela Skalice nad Svitavou okolo X:59 - X:00 a příjezd do Letovic okolo X:11 h, tedy akorát včas s ohledem na to, že v X:14:30 h za ním projede EC.
Po předjetí by mohl v X:16 nebo X:17 pokračovat do Březové nad Svitavou, kam by přijel v X:28 h. Bohužel by ale nezbýval čas na ostrý obrat (potřeba odjet z Březové už v X:29, aby přijel do Letovic okolo X:40 h a nechal se zde předjet vlakem EC); uvážím-li, že není vhodné, aby se takto potkaly dvě soupravy přímo ve stanici, bylo by lepší jim pobyt v Letovicích mírně prodloužit a nechat je potkávat až za letovickým záhlavím žst. Březová nad Svitavou.

I od těchto posilových vlaků by byly ve Skalici nad Svitavou vlakové přípoje do Boskovic, tzn. rychlé spojení Brna s Boskovicemi by bylo ve špičce zajištěno v půlhodinovém intervalu.
Všechny osobní vlaky jedoucí od Brna by v takovém případě mohly končit jízdu už v žst. Skalice nad Svitavou (pozn. nyní zatím uvažuji podobu provozu v přepravní špičce).
Dalším přínosem by bylo, kdyby R-260 jezdily (alespoň co se týče pracovních dní) v celodenním hodinovém taktu.

David: Nevím, jestli stojí za to na 260 dělat takový vlakodrom.

Co se týče zahuštění R-260 - není to špatná myšlenka. Pokud ale chceme vést R na Olomouc a Ostravu/Slovácko i nadále, musíme mít v ČT aspoň 5 minut rezervu na přestup.

To zahuštění ale má smysl jen ve špičce.

Uvítal bych zastavení R v Židenicích. S ohledem na velkou těsnost celého konceptu (soupravy dle mého návrhu pokračují na R do Bohumína) nedoporučuji zastavení dále rozšiřovat.

Co se týče trati na Boskovice - tam mám ve svém návrhu 30-minutový takt v těchto polohách:

Boskovice X:38 - Skalice nad Svitavou X:45
Boskovice X:08 - Skalice nad Svitavou X:15

Skalice nad Svitavou X:45 - Boskovice X:52
Skalice nad Svitavou X:15 - Boskovice X:22

Je to přizpůsobeno současným polohám vlaků na trati 260 a hypotetickému uzlu Chornice v X:00 (jestli by zde doprava měla fungovat, toť otázka).

Nostalgia: Mohl byste mi prosím prozradit, kolik vám je let?

1. není žádná předzvěst, ale předvěsť.

2. křižování "zády k sobě" - již bylo vysvětleno, pro konstrukci GVD počítejte s příjezdem dejme tomu o tři minuty dříve než u druhého vlaku (záleží samozřejmě na konkrétní situaci, ale ty tři minuty stačí skoro všude). Právě proto to není zase tak geniální, jak si možná myslíte.

3. křižování čelem k sobě - vlak na koleji bližší k budově může odjet až ve chvíli, kdy bude ukončen výstup a nástup cestujících u vzdálenějšího vlaku. Tady to může být dejme tomu minuta až dvě po příjezdu vlaku na vzdálenější kolej. Tento způsob křižování má ale především tu výhodu, že umožňuje současný vjezd (pokud mu nebrání něco jiného).

4. gratuluju vám ke schopnosti zkopírovat a šoupnout sem definice jednotlivých intervalů.

Co se týče trati na Boskovice - tam mám ve svém návrhu 30-minutový takt v těchto polohách:

Boskovice X:38 - Skalice nad Svitavou X:45
Boskovice X:08 - Skalice nad Svitavou X:15

Skalice nad Svitavou X:45 - Boskovice X:52
Skalice nad Svitavou X:15 - Boskovice X:22

Áááá, to už tady dlouho nebylo. A to bude fungovat jak? Zase křižování za 0 minut? A nebo rovnou obrat za 0 minut?

Obrat za 0 minut nikoliv.

Dobře, opravíme to:

Boskovice X:38 - Skalice nad Svitavou X:45
Boskovice X:07 - Skalice nad Svitavou X:14

Skalice nad Svitavou X:46 - Boskovice X:53
Skalice nad Svitavou X:15 - Boskovice X:22

Lepší?

Takže obrat za minutu

To už snad ani neni možný...

Nostalgia: Obrat za 1 minutu, nebo 2 soupravy? Ani jedno se mi nezdá

Tak obrat za 1 minutu? A na co ty vlaky vážou? Osobákům od Brna, tedy ten důležitější směr, ujede o 2-3 minuty, od rychlíků od Brna se čeká 17 minut a od spěšňáků 26 minut.
Nechcete sem rovnou hodit Váš návrh celé republiky? Já si to budu číst, až mi bude smutno. To je lepší než Garfield.

David: S těmi R-260 v hodinovém taktu bych souhlasil určitě.
Posilové Sp k nim do půlhodiny jsou zajímavý nápad, na druhou stanu, Letovice jsou o dost menší než Boskovice, mají menší spádovou oblast a měly by 2 rychlé vlaky do hodiny přímo a Boskovice jen s přestupem.
Přijde mi to jako vhodné řešení do doby výstavby Boskovické spojky.


Zastavení R v Doubravici myslím že je zajímavý nápad v případě výstavby Boskovické spojky, byť asi nedokážu zvážit všechny důsledky a momentálně se mi do toho ani nechce.

Ale ta spojka by vzniknout měla. A pak ať ty posilové Sp jedou systémově a přímo do Boskovic (a na ně navázat busy do okolí), dále může být přípoj do Boskovic od R v Doubravici.

Nebo i nějaký jiný koncept (tento jsem tak nějak narychlo uvařil), ale měl by obsahovat rychlé a přímé spojení do Boskovic.
Třeba Nostalgia něco vymyslí.

Prostě si myslím, že ta spojka je fajn, ale uznávám, že to není priorita.

Jis, Rosťav, Orky: Takto krátké obraty NE!

Když něco nevím, neznamená to, že nevím nic. Uvědomte si to už konečně!

Původně jsem zamýšlel dvě soupravy. Samozřejmě, že vím, že minimální čas na obrat u 810 či Regionovy jsou tři minuty.

Ještě jsem to přepracoval:

Os Brno - Letovice X:48-X:56
Os Letovice - Brno X:04-X:12

R Praha - Brno X:26-X:27 (předpokládám zastavení v Židenicích)
R Brno - Praha X:33-X:34

A odvozujeme.

Os Skalice nad Svitavou - Boskovice X:36-X:43
Os Boskovice - Skalice nad Svitavou X:46-X:53
Os Skalice nad Svitavou - Boskovice X:07-X:14
Os Boskovice - Skalice nad Svitavou X:17-X:24

To už je vyjezditelné s jednou soupravou.

Já mám občas pocit, že děláte to, za co nás kritizují obzvláště Němci - hledáte důvody, proč něco nejde než způsoby, aby to šlo. Možná, že se mýlím.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Btw. původní návrh jsem opsal z varianty, která předpokládala provoz i nadále do Velkých Opatovic (Chornic). Poslední návrh provoz do Velkých Opatovic (Chornic) nepředpokládá, umožňuje jej však i nadále.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia, Úterý, 24. září 2013 - 20:18:19
Máme vzdálenost 1,6 km. Tu dobu od předzvěsti do stanice bohužel nemůžu vypočítat, protože traťovou rychlost neznám přesně.

Ale vždyť nám tady celou dobu tvrdíte, že ta doba bude nejvýše 1 minuta. Tak kde jste to číslo vzal?
Buď pro vás platí jiná fyzika, nebo nevím...

Ale zkusme úlohu otočit, dejme tomu, že to tedy bude vaše 1 minuta, k tomu máme vzdálenost 1,6 km, z toho by mohla jít rychlost spočítat. Pokud máte za sebou alespoň základní školu, zvládnete to ?

Mně vyšla průměrná rychlost 96 km/h. Na konci úseku má vlak rychlost 0 km/h (říkal jste, že tam zastavuje), jakou tedy musí mít na začátku ? To už je trošku těžší úloha s pohybem rovnoměrně zpomaleným... Ale je zřejmé, že když by v úseku, kde vlak zastavuje, musela být průměrná rychlost 96 km/h, pak na jeho začátku by musela být někde hodně zhruba nejméně okolo 150 km/h...

Kolik vám je let? Jaké vzdělání, zkušenosti či praxi ve fyzice, matematice a v železniční dopravě máte za sebou?
To není nic proti mladším, ale bez alespoň základních znalostí GVD pořádně nejde dělat !
Pokud toto budeme vědět, pak by se vašim znalostem dal přizpůsobit i "výklad", pokud tedy o nějaký stojíte a jste ochoten více naslouchat myšlenkám druhých...

Ještě jsem to přepracoval:

Os Brno - Letovice X:48-X:56
Os Letovice - Brno X:04-X:12

R Praha - Brno X:26-X:27 (předpokládám zastavení v Židenicích)
R Brno - Praha X:33-X:34

A odvozujeme.

Os Skalice nad Svitavou - Boskovice X:36-X:43
Os Boskovice - Skalice nad Svitavou X:46-X:53
Os Skalice nad Svitavou - Boskovice X:07-X:14
Os Boskovice - Skalice nad Svitavou X:17-X:24

Proč mají vlaky od/do Brna osm minut prostoj??

A přípoje od Brna do Boskovic nepovažujete za důležité? Nebo vám 20 minut čekání nevadí? Nebo to chcete řešit busem?

Ad uzel Skalice (David sv. Orky):
Netuší někdo, jakou polohy železniční zastávky preferuje Lhota Rapotina? Na dvojkolejce ještě před odbočkou nově postavené spojky nebo na spojce? Pokud by to bylo na hlavní trati, tak by tam snad mohl poměrně těsně vycházet přípoj mezi osobními vlaky Letovice - Brno a Brno - Boskovice spolutvořícími mezi Brnem a Lhotou Rapotinou půlhodinový takt.

Jinak, kdyby JMK považoval Skalici opravdu za uzel, tak by chtěl mít Sp Brno - Třebová tak, aby se ve Skalici n. S. potkaly s protisměrnými rychlíky. To se ale neděje a přednost má jiná poloha (15 minut takt pro Adamov a Blansko + poloha návazného osobáku ve 30. minutě v Boskovicích). Tak si to každý přeberte, jak umíte.

Mibl: Bohužel základem je uzel v celou ve Svitavách. A mají-li spěšné vlaky stavět víc, tak se uzel v půl ve Skalici nestíhá. Buď tedy v celou Svitavy nebo v půl Skalice, obojí za současného požadavku na zastavovací politiku pardubického kraje nelze.

Tam je vůbec smůla, že se při koridorizaci nesebrala odvaha k tomu vybudovat cca 800-900 metrů dlouhý tunel (cca takto) a nepovedlo se tak mít homogenních 120 km/hod místo stávajících 120 - 80 - 120. Do toho by se vybudoval ostrovní perón mezi hlavními kolejemi u Lhoty Rapotiny a nebyl by problém s rozpadem půlhodiny osobáků za současného zachování přestupů Letovice - Boskovice.

Jinak ale souhlasím s tím, že ve "výhledu" je v případě vybudování spojky uvažovat spíše s nějakými Sp z Brna, aby to bylo rozumně rychlé. Dnes na ně peníze nejsou a lze jen těžko soudit, jak to bude v budoucnu.

Orky:
Však mě je to jasný, odkud se to bere. Jen se dlouhodobě neshodneme v tom, jestli je uzel 00 ve Svitavách dobře nebo špatně.

Netuší někdo, jakou polohy železniční zastávky preferuje Lhota Rapotina
Nevím, jakou polohu zastávky preferuje samotná obec, ale v té "výhledové studii" dopravy v JMK je zastávka Lhota Rapotina zakreslena na Boskovické spojce.

Pokud by to bylo na hlavní trati, tak by tam snad mohl poměrně těsně vycházet přípoj mezi osobními vlaky Letovice - Brno a Brno - Boskovice spolutvořícími mezi Brnem a Lhotou Rapotinou půlhodinový takt.
Přestupní doba by se prodloužila (oproti stavu vycházejícímu z aktuálních časových poloh Os-260) asi o 3 minuty ve chvíli, kdy by se postavila (v té studii rovněž uváděná) zastávka Ráječko-Spešov.

To se ale neděje a přednost má jiná poloha (15 minut takt pro Adamov a Blansko + poloha návazného osobáku ve 30. minutě v Boskovicích).
Ten 15-timinutový takt pro Adamov a Blansko stejně vychází jen mezi 15. a 16. + potom mezi 17. a 18. hodinou, tzn. jen dvakrát za celou odpolední špičku.
Polohy vlaků v X:30 h v Boskovicích jsou nutností ve chvíli, kdy existuje osobní vlaková doprava v úsek Boskovice - Velké Opatovice.
V případě, že by v tomto úseku byly vlaky osobní přepravy zrušeny, už by tam ten požadavek být nemusel.

kdyby JMK považoval Skalici opravdu za uzel
Každopádně jej považuje za uzel ve smyslu "místo, kde na sebe navazují vlaky a autobusy" (např. ve směru od Brna/Blanska do Kunštátu/Olešnice).

ve "výhledu" je v případě vybudování spojky uvažovat spíše s nějakými Sp z Brna, aby to bylo rozumně rychlé. Dnes na ně peníze nejsou
... a kromě otázky peněz je zde i otázka kapacity Brna hl. n.

Co jsem k tomu letmo našel, tak se v různých verzích dokumentace prověřovala poloha "tam" i "tam".

Však mě je to jasný, odkud se to bere. Jen se dlouhodobě neshodneme v tom, jestli je uzel 00 ve Svitavách dobře nebo špatně.
Uzel ve Svitavách je samozřejmě dobře... pokud není překážkou dalším vazbám, protože kvůli němu o pár minut ujížděly vlaky. Teď už je to pasé, neboť Dušek stejně spěšňáky do Lethoradu prakticky zlikvidoval a tak je poloha rychlíku přijatelná. Jinak ze svého pohledu bych stejně asi vedl rychlíky v jiných polohách tak, aby odjížděly z Třebové po celé, tedy ve výsledku Svitavy kolem půl. To by umožnilo definitivně zrušit zastavování EC do Brna v České Třebové (padl by poslední důvod).

(Příspěvek byl editován uživatelem orky.)

Já jsem proti výstavbě Boskovické spojky. Zastávka Lhota-Rapotína je ale dobrá myšlenka - avšak by neměla být na spojce, nýbrž na hlavní trati.

Současný koncept vlaků na 260 není ani dle mého názoru příliš optimální. Zastavování Sp mezi Svitavami a Březovou má však svůj důvod - neexistence Os v tomto úseku.

Já jsem pro celkovou revizi zastavování Sp a nezastavovat v úseku Svitavy - Březová. Je ale tedy nutné obnovit vrstvu Os v nějakém slušném počtu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Orky:
padl by poslední důvod
A tím má být co? Přestupy Brno - Zábřeh - Šumperk pomocí rychlíků/expresů nebo příjezdy do Brna zhruba v čase EC a tím pádem přípoj na jih?

"... na druhou stranu je otázkou, jestli je dlouhodobě únosné, aby i ve zcela mimosezónním období jezdily v úsecích jako např. Vimperk - Volary nebo Kájov - Volary"

A vy si opravdu myslíte, že na těchto úsecích mimo sezónu nejezdí žádní cestující ani do škol, ani do práce či jinam? Byl jste se tady mimo tristickou sezónu aspon podívat, nebo to znáte jen z pohledů od stolu na obrazovku Pc? My tady na rozdíl od vás žijeme a těmi vlaky skutečně jezdíme , jak myslíte, že bychom se spoehlivě dostali např. do Budějc, Volar nebo Krumlova? Busy sice jedou, ale dost řídce, oklikou a s několika přestupy..

Nostalgia:Ale pozor! R 1403 dokáže podle JŘ ujet Vyškov - Ivanovice až za 6 minut
To, že je to napasné v JŘ, ještě neznamená, že to vyjezditelné skutečně je. on papír snese všechno, ale realita je jiná...

qwe: Nikdy jsem neřekl, že 1 minuta má být od předzvěsti do stanice, ale má to být rozestup mezi příjezdy vlaků do stanice v obou směrech. Tj. jeden přijede v X:44, druhý přijede v X:45. Samozřejmě, že to od předzvěsti trvá více než minutu.

Jis: Toto řešení má své důvody. Blansko v X:30, kde jsou autobusové návaznosti, tím pádem ty vlaky nemůžou jet z Brna později.

Kdyby ve Skalici ty vlaky nestály tak dlouho, tak by zase nebyl přípoj ve směru na Letovice.

Co se týče cestujících na Brno, tak tady bych předpokládal, že pojedou rychlíkem - tam jsou návaznosti daleko lépe vyřešeny, navíc je to rychlejší.

Hohenelbe: Však právě tohoto řešení jsem se vyvaroval.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Byl jste se tady mimo tristickou sezónu aspon podívat,
Právě že ano a byla to dost bída, co se týče obsazení vlaků.

jak myslíte, že bychom se spoehlivě dostali např. do Budějc, Volar nebo Krumlova? Busy sice jedou, ale dost řídce, oklikou a s několika přestupy..
Jezdit řídce, oklikou a s přestupy není fyzická vlastnost autobusů.
Ale ať už by tam vlaky jezdily celoročně nebo nikoliv, nemá to vliv na podobu - dle (nejen) mého názoru na podobu (v rámci možností) ideálních časových poloh na tratích č. 194, 197 a 198.

Doplnění tohoto příspěvku:

Vzhledem k tomu, že ty posilové Sp-260 (ovšem od Skalice na sever již zastavující ve všech stanicích a zastávkách) by stejně nestíhaly obrat v Březové nad Svitavou, tak už by bylo logické, aby dojely až do Svitav (příjezd do Svitav asi v X:45 h, odjezd zpět ze Svitav směrem na Brno asi v X:13 h).

Víceméně to je i jediné řešení, jak zajistit obsluhu zastávek Březová nad Svitavou-Dlouhá a Hradec nad Svitavou ve chvíli, kdy R-260 jedou v hodinovém taktu.

Nikdy jsem neřekl, že 1 minuta má být od předzvěsti do stanice, ale má to být rozestup mezi příjezdy vlaků do stanice v obou směrech.
A jak jinak než s pomocí vjezdového návěstidla a jeho předvěsti (BEZ písmene Z uprostřed!) BEZPEČNĚ zajistíte, aby ten, co má jako druhý přijet na vzdálenější kolej, opravdu jako druhý přijel?

Kolik vám je let? Jaké vzdělání, zkušenosti či praxi ve fyzice, matematice a v železniční dopravě máte za sebou?
To není nic proti mladším, ale bez alespoň základních znalostí GVD pořádně nejde dělat !
Pokud toto budeme vědět, pak by se vašim znalostem dal přizpůsobit i "výklad", pokud tedy o nějaký stojíte a jste ochoten více naslouchat myšlenkám druhých...
Bez odpovědi na tuto otázku opravdu nemá smysl dále diskutovat... Chcete tvořit taktové GVD, ale unikají vám základní pojmy, souvislosti a principy výše uvedených oborů. Žádný učený z nebe nespadl, zájem a chuť něco dělat se oceňuje, ale kromě zájmu je třeba i něco vědět...}

Nostalgia: Můžete mi, prosím, sdělit, sjakými soupravami chcete jezdit po trati z Brna do Křenovic? Abyste mi rozuměl, nejde mi o typy vozů a HV, ale spíš o délku těch souprav. děkuji

qwe: Je mi 32. Speciálně v železniční dopravě vzdělání nemám, co se týče fyziky a matematiky, základní a střední školu jsem absolvoval bez problémů. Množství věcí, které jsem se tehdy naučil, jsem bohužel pozapomněl.

Pro tvorbu GVD jsem některé věci odkoukal ze stávajících JŘ (časy na obraty, prodlužování jízdních dob zastavením aj.)

----

Nepomuk: S šestivozovými jednotkami 560, tj. 147 m (dnešní stav).

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia: ještě k vašemu příspěvku 1570 o křižování v Sokolinici: Pokud byste dopravu provozoval skutečně se stávajícími soupravami o délce cca 177 m, potom mi vysvětlete, jak byste zajistil bezpečný výstup a nástup z/do křižujících vlaků, které stojí konci k sobě, pokud je použitelná délka nástupiště v Sokolnici 78 metrů(měřeno na vašem odkazu na Mapy.cz od přechodu kolejí ke konci nástupiště)) v případě vlaku ve směru do Křenovic(3 kolej od SB) a v případě vlaku do Brna( 2kolej od SB) dokonce jen 12 metrů. . To byste cestující nechal vystupovat a nastupovat jen zadními vozy soupravy nebo skákat předních vozů do koleje/šphat z koleje do vozů? Je pravda, že vlak na třetí koleji by mohl stát přes celé nástupiště, ale to by už nebylo křižování "konci k sobě" Nebo byste křižování provedl jinak, např. změnou kolejí? V tom případě by u vlaku na Křenovice byla použitelná délka nástupiště cca 149 metrů(od přechodu ke konci nástupiště) a v případě vlaku na Brno byste mohl využít nástupiště v celé délce 159 metrů. Ovšem to by naráželo na vaše časy příjezdů, kde by tedy bylo potřebné, aby vlak od Brna, vjíždějící na kolej 1 od SB, přijížděl dříve než vlak od Křenovic. Zatímco vy to máte namalované zcela obráceně...

Nepomuk: Nepochopil jste to.

Konkrétně v Sokolnici-Telnici je to dle mého návrhu udělané tak, že vlaky musí zastavit čelem k sobě (vzhledem k nevhodné konfiguraci nástupišť).

- vlak z Křenovic do Brna přijede na 2. kolej
- vlak z Brna do Křenovic přijede na 3. kolej
- vlak z Brna do Křenovic odjede
- vlak z Křenovic do Brna odjede

Myslel jsem na bezpečnost cestujících - proto také nemůže vlak do Brna na bližší koleji odjet dříve, než odjede vlak do Křenovic.

Nostalgia: Ano, takto by křižovat šlo. I ty časy, co jste tu před časem uváděl, by byly reálné. Ale bohužel pak opravdu nevychází kříže v Brně (a to ani na zhlaví).
Takže závěr: na současné infrastruktuře je půlhodinový takt Brno - Křenovice nerealizovatelný. Bohužel.

Samozřejmě se můžeme bavit o nějakých úpravách infrastruktury, které by to umožnily.
Např.:
1) úprava konfigurace kolejiště v Sokolnici
2) zřízení odbočky v místě, kde se od trati na Chrlice odděluje černovická spojka (toto je opravdu spíše teoretické - vzhledem k hustotě provozu si to moc neumím představit, navíc lze předpokládat, že dokud se nerozhodne o odsunu, tak na to nikdo prachy nedá)
3) zvýšení traťové rychlosti Brno - Sokolnice

Ano, takto by křižovat šlo. I ty časy, co jste tu před časem uváděl, by byly reálné. Ale bohužel pak opravdu nevychází kříže v Brně (a to ani na zhlaví).

Vychází. Pokud budeme mít jízdní dobu Sokolnice - Brno v obou směrech 15 minut, budeme křižovat asi půl minuty od nástupišť. Dvoukolejný úsek od nástupišť je dlouhý asi kilometr, takže by to mělo vycházet.

Co se týče úprav, souhlasím s nimi.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

Nostalgia: Vychází. Pokud budeme mít jízdní dobu Sokolnice - Brno v obou směrech 15 minut
Ne. To vychází zase podle Nostalgiovy metody jízdní doba = min. všech jízdních dob. Jenže: U většiny vlaků je jízdní doba 16 minut. Ze starých GVD lze dohledat, že minimální vjezd-odjezd na Chrlice je 2 minuty. Co z toho vychází? Že bezpečný čas je takto: Brno X:43 - Sokolnice X:59 a tedy zpět 01-17. A to už je značné nebezpečí toho, že místo křižování vyjde na výhybku na jednokolejku.
Ale i kdyby to krásně vyšlo a křižovat šlo: Nepočítejte s tím, že Vám někdo dovolí takové operace na jednom z nejvytíženějších zhlaví v republice.
A půlhodina do Křenovic: Má to vůbec význam? Křenovice nejsou tak velká obec a navíc mají půlhodinu po 340. Újezd je trošku větší, ale zastávka je relativně daleko od obce. Pokud se má skutečně stavět nová zastávka, pak by asi neměl být takový problém zřídit u nové zastávky výhybku s kusou kolejí dílkově řízenou ze sokolnického nádraží.

Otto_pospíšil:

Nebuďte na p. Nostalgii tak přísní...

K čemu znát intervaly? Papír snese všechno a pokud ho baví kreslit sci-fi jízdní řády, budiž mu v jeho práci přáno.[andel]

Sice občas zalapám do dechu, když píše, jak něco udělá a jak něco bude, ale pořád je s ním diskuze (krom toho, že je zábavná) v rovině slušnosti...
(alespoň zatím)

Promiňte OT. Pokud někdo na základě jednoho nebo dvou příspěvků (který na nikoho z přítomných neútočil a možná ani nebyl pochopen) označuje někoho (mě) za "duševní socku" a rovnou mu píše, aby zavolal na telefonní číslo do psychiatrické léčebny Bohnice (včetně uvedení konkrétního čísla), tak opravdu nemohu souhlasit s tím, že diskuze s tímto člověkem je "v rovině slušnosti"...

Pokud budeme mít jízdní dobu Sokolnice - Brno v obou směrech 15 minut

To není reálné, zapomínáte na pobyt v Chrlicích (alespoň půl minuty tam počítat musíte).

budeme křižovat asi půl minuty od nástupišť

Opět zapomínáte na interval křižování. A mimochodem, taky se podívejte, kde v tom Brně jsou návěstidla, ať máte představu, jak ty kříže na zhlaví budou probíhat.

Ne. To vychází zase podle Nostalgiovy metody jízdní doba = min. všech jízdních dob. Jenže: U většiny vlaků je jízdní doba 16 minut.

To je pravda.

Ze starých GVD lze dohledat, že minimální vjezd-odjezd na Chrlice je 2 minuty. Co z toho vychází? Že bezpečný čas je takto: Brno X:43 - Sokolnice X:59 a tedy zpět 01-17. A to už je značné nebezpečí toho, že místo křižování vyjde na výhybku na jednokolejku.

Minimální vjezd-odjezd na Chrlice v Sokolnici? Ne, to postačí 1 minuta - vždyť je možné vypravit oba vlaky najednou.

Teď budu počítat vaše jízdní doby:

Sokolnice-Telnice X:46 - Brno hl.n. X:02
Brno hl.n. X:00 - Sokolnice-Telnice X:15

Předpokládám minutový prostoj v Chrlicích.

Vychází nám křižování asi minutu od nástupišť. To by se ještě mělo stíhat, byť těsně.

Ale i kdyby to krásně vyšlo a křižovat šlo: Nepočítejte s tím, že Vám někdo dovolí takové operace na jednom z nejvytíženějších zhlaví v republice.

To je bohužel pravda. Já jen říkám, že existuje i řešení, které nevyžaduje výhybnu Hostěrádky-Rešov a které zároveň umožňuje i hypotetické pokračování Os dále do Vyškova.

A půlhodina do Křenovic: Má to vůbec význam? Křenovice nejsou tak velká obec a navíc mají půlhodinu po 340. Újezd je trošku větší, ale zastávka je relativně daleko od obce. Pokud se má skutečně stavět nová zastávka, pak by asi neměl být takový problém zřídit u nové zastávky výhybku s kusou kolejí dílkově řízenou ze sokolnického nádraží.

Možná máte pravdu - ale i kdyby zde byl pouze hodinový takt, odstranila by se současná symetrie v X:15, která je dost nevhodná. Vystíhá se sice ostrý, ale ještě stále realizovatelný obrat v Křenovicích, který by se dal možná obrátit v přijatelnější řešení - křižování (za předpokladu pokračování do Vyškova).

Co se týče Újezdu u Brna a jeho zastávky, byl bych spíše pro přesun - nevím, jestli dvě zastavení těsně za sebou jsou příliš vhodná.

----

Pasažér: Berte to taky trochu s nadhledem a úsměvem - stejně, jako beru já s nadhledem i Mladějovovo navážení se do mě. Pokud jsem vás urazil, omlouvám se.

----

Jis:

To není reálné, zapomínáte na pobyt v Chrlicích (alespoň půl minuty tam počítat musíte).

S minutovým pobytem v Chrlicích počítám.

Opět zapomínáte na interval křižování. A mimochodem, taky se podívejte, kde v tom Brně jsou návěstidla, ať máte představu, jak ty kříže na zhlaví budou probíhat.

Tak teď jsem se do těch plánků stanic kouknul, a nevypadá moc růžově - ale dispečeři by to měli vědět, za jak dlouho který vlak bude kde. Tj. pokud vlak dojede k návěstidlu, dát mu výstrahu i přesto, že protijedoucí vlak ještě nepřejel výhybku, kterou začíná dvoukolejný úsek. Toto však může být uplatněno pouze v případě, pokud nebude ohrožena bezpečnost. Tj. vlak z Křenovic musí na dvoukolejný úsek dojet dříve, než na jeho konec dojede vlak z Brna.

Ještě jednou - pokud je vlak z Křenovic jen pár metrů od výhybky a za pár vteřin to místo přejede, pustit protijedoucí vlak omezenou rychlostí. Bezpečnost je ale prioritní a pokud by hrozilo jisté střetnutí vlaků, je nutné dát vlaku z Brna návěst stůj!

Stejně by ale bylo nejlepší tam dát ještě jedno návěstidlo.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

pokud je vlak z Křenovic jen pár metrů od výhybky a za pár vteřin to místo přejede, pustit protijedoucí vlak omezenou rychlostí.

Co to proboha breptáte? Jako že byste ty vlaky pustil proti sobě??

Vy se divíte, že se vám tu všichni smějou. No aby ne, když jste schopen napsat takovouhle blbost!

Jis: To se občas dělá v Kardašově Řečici - nechává se dojet k odjezovému návěstidlu a po projetí posledního vagonu je veksle přehozena... ušetří se tím klidně i minuta - a ta se počítá

Co to proboha breptáte? Jako že byste ty vlaky pustil proti sobě??

Pouze, pokud je jistota, že nedojde ke srážce. Tj. pustit vlak z Brna, pokud během několika vteřin protijedoucí vlak celý projede výhybku, nebo ji právě projíždí.

Odjezdové návěstidlo je ještě před mostem přes Svratku. Rozhodující výhybka je ještě 400 m daleko od tohoto návěstidla.

(Příspěvek byl editován uživatelem Nostalgia.)

850.015: Jasně, ale pan Nostalgia navrhoval něco úplně jiného (nebo to tak alespoň napsal).

Nostalgia: Pro jistotu se zeptám ještě jednou a doufám, že se pletu:

Navrhujete, aby byl vlak od Brna puštěn kolem S2a ve chvíli, kdy vlak od Křenovic ještě bude na vexlích (19, 21)?

Jis: Ano, musí to ale být načasováno tak, aby se ty vlaky nestřetly.

Díval bych se na to jinak, pokud by bylo návěstidlo těsně před výhybkou, ale přijde mi zbytečné nechat vlak stát 400 m před rozhodujícím místem ve chvíli, kdy střetnutí už nehrozí.

Néééééé

Já jsem doufal, že jsem vás jenom špatně pochopil...

Běžte si raději pustit pohádky o mašinkách a jestli je vám opravdu 32, tak bych na vašem místě zvážil odborné vyšetření. Tohle už opravdu přesahuje všechny meze.

Možná jsem to nedefinoval dost jasně - vlak z Brna musí být načasován tak, aby při vpuštění návěstidlem byl na výhybce po průjezdu protijedoucího vlaku a přehození výhybky.

Tak polopaticky: Teprve poté, co vlak od Křenovic (jedoucí na 4a) uvolní vexle, lze je přestavit a teprve potom lze postavit vlakovou cestu pro vlak od Brna a dát mu návěsť povolující jízdu (na S2a). Do té musí mít na S2a stůj.

K těm mezidobím mezi příjezdy dvou protijedoucích vlaků (při křižování "zády k sobě") - existuje příklad stanice, kde to mezidobí činí jen 1 minutu a přesto se tam odehrává křižování "zády k sobě":


Tzn. teoreticky by šlo argumentovat, že "existuje místo, kde je ten interval tak krátký + obvykle se tam v tu dobu křižuje tímto způsobem".
Ale podle mě je to nevhodný, nenásledováníhodný (a naopak "odstraněníhodný") případ.

Jis: OK, ale je to škoda, nechat vlak zbytečně 400 m před tím místem za situací, kdyby teoreticky mohl bezpečně dojet. Jsem tedy pro realizaci té odbočky, která by měla daleko větší přínos než výhybna Hostěrádky-Rešov, protože by výrazně zvýšila propustnost Černovické spojky a možná by se tam zkrátil interval postupných vjezdů zde z dlouhých 9 minut.

teoreticky mohl bezpečně dojet

NEMOHL!

možná by se tam zkrátil interval postupných vjezdů zde z dlouhých 9 minut

Nepletete si náhodou interval postupných vjezdů a následné mezidobí?

Nostalgia: Možná jsem to nedefinoval dost jasně - vlak z Brna musí být načasován tak, aby při vpuštění návěstidlem byl na výhybce po průjezdu protijedoucího vlaku a přehození výhybky.
Takhle můžete načasovat lanovku na Petřín na výhybnu na Nebozízku, protože jsou kabiny spojené lanem a tudíž jejich časová poloha je závislá na poloze druhé kabiny. Vlaky takhle nefungují a nejdou nalajnovat na vteřiny.

Nostalgia, Vy prostě chcete vypravit vlak ze stanice předtím, než bude zjištěno, že protijedoucí vlak dojel celý a cesta vypravovaného vlaku je z tohoto hlediska volná. Nezlobte se, ale takové jednání by v okamžiku, kdy to nevyjde (stačí, aby někdo v protijedoucím vlaku zatáhl za záchr. brzdu, nebo praskla hadice průběžné brzdy atd.,atd) bylo hodnoceno jako vražda, resp. úmyslné obecné ohrožení s možným vyjimečným trestem. Tohle chcete?

Rudolf_33: Jistě, že ne.

Jinak teď už to nechci, zodpověděli jste mi, děkuji, stačí mi to.

->Bezpecna priprava vlakove cesty
Velice dobre se tu bavim, tak taky prileji trochu oleje ... do vylevky.
Z toho, co jsem se v dosavadnim zivote naucil o konstrukci GVD, tak bych sem do teto diskuze uvedl toto (strucne, jasne, zjdnodusene):
Navest dovolujici jizdu okolo hlavniho navestidla musi byt rozsvicena tak vcas, aby ji vlak jedouci k tomuto navestidlu videl na predvesti vcas a nemusel brzdit.
Trochu sloziteji:
Navest dovolujici jizdu okolo hlavniho navestidla musi byt rozsvicena nejpozdeji v okamziku, kdy celo vlaku je na dohlednost od jeho predvesti.

Pak je k tomu spoustu dalsich vychytavek zavisejcich na druhu SZZ a TZZ, ale tim bych tady nekomplikoval niveau zdejsi diskuze.
Jinak pokracujte dale, rad se priucim
V.

Nostalgia: Z vašeho příspěvku 1560 vybírám: - příjezd prvního vlaku na kolej bližší budově, zastavení co nejdál
- příjezd druhého vlaku na kolej dál od budovy, zastavit až za prvním vlakem
- po přehození výhybky na zhlaví a vypravení vlaku okamžitý odjezd vlaku, který přijel do stanice první

Takže co je na tomhle vašem výroku k nepochopení? Nebo jste se teprve po přečtení mého příspěvku podíval na konfiguraci stanice Sokolnice a zjistil jste, že vámi navrhované řešení je nahou no, tak jste musel rychle najít výmluvu?