Více času s ním ztrácet nehodlám:
Nedělejte z toho Davida nějakého experta. Vždyť on si je schopný vymyslet argumenty jen proto, aby nemusel uznat jiný názor. Já se s ním nedávno zkoušet bavit na k-reportu, ale jakmile mi napsal, že obhajuje křižování v Hrušovanech, protože má 104 pak suprové návaznosti v Laa na vlaky na Vídeň, tak jsem s ním skončil. Vypsal mi tam tuto tabulku s časy:
příjezd vlaků od Břeclavi + Znojma do žst. Hrušovany n/J.: X:26
odjezd autobusu z Hrušovan, žst. směr Laa: X:28 - X:29
příjezd autobusu do Laa, Bahnhof: X:54 - X:55
odjezd vlaku směr Wien z nádraží Laa a. d. Thaya: (X+1):00
Podíval jsem se do jízdního řádu, a zjistil že z 12ti spojů linky 104, které za den jezdí do Laa, je tento přestup možný jen v jednom jediné

... zatímco "mistr" Koudsk si nevšiml, že tyto časové polohy jsem uváděl jako (v rámci možností) IDEÁLNÍ ČASOVÉ POLOHY, ke kterým by se mělo směřovat; nikoliv časové polohy, které jsou u těch autobusů dnes. Vždyť se tu zároveň řešily otázky nenávaností vlak-bus v Laa (což jsem připomněl uživateli Koudsk poté, co demagogicky argumentoval tím, že "v Laa přestupuje z busu na vlak 'jeden vocas za rok'")
Proboha...

Více času s ním ztrácet nehodlám
... tzn. vyvrácení jednotlivých protiargumentů = 0.
Co třeba zveřejnit ty odpovědi od Kordisu, ve kterých zdůvodňují, proč je podle nich nejlepším řešením varianta č. 1 (resp. proč podle nich není vhodná varianta č. 2, počítající s přesunutím křižování v X:30 do Božic u Znojma)?

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Krásné fotky jsou tady...
Přidám trochu opožděně něco současného:

Z Mistelbachu do Vídně se nenatrasuje žádný nákladní vlak? Tak to nechápu, jak tam v roce 2006 mohli při povodních procpat 20 nákladů za den
Na jaře 2006, kdy jezdily povodňové odklony, teprve probíhala drátizace úseku Mistelbach - Laa. Počet vlakových spojů v úseku Wolkersdorf - Mistelbach byl pravděpodobně nižší, než je dnes.
20 nákladů za den, to může znamenat třeba i jen 1 nákladní vlak ve špičce.

Každopádně snad je jasné, že (minimálně co se týče denní doby) se tudy neproveze počet nákladních vlaků srovnatelný s běžným počtem nákladních vlaků na trati Břeclav - Wien (otázka případných odklonů).

Vzpomínám si, jak kritizoval na k-reportu rozhodnutí čekat s druhým vlakem ve Znojmě na opožděný vlak od Břeclavi, namísto toho, aby vlak ze Znojma jel na křižování do Hodonic, čímž by celkové zpožděná u obou vlaků ve výsledku bylo nižší. Vůbec mu při tom nedošlo, že ve vlaku od Břeclavi mohli být cestující, kteří ve Znojmě přestupovali dál, a několik dalších spojů by ve Znojmě muselo čekat navíc.
Tak za prvé - čekal pouze a jen jediný spoj (Os do Moravských Budějovic). Veškeré autobusové spoje ujely! Důkaz: http://www.youtube.com/watch?v=HpHwnRg9YJM

A hlavně za druhé - kvůli tomu osmnáctiminutovému "vyhnití" Os vlaku jedoucího ze Znojma do Břeclavi, ujely tomuto vlaku s největší pravděpodobností autobusové přípoje v Hrušovanech (do Hrušovan-města i do Hevlína) i vlakové přípoje (mj. R-330) v Břeclavi (tzn. ani náhodou jsem na S8 nekoukal jako na izolovanou linku)!

Což bylo za dané situace to, co mi vadí o dost více, než případně ujetý vlakový přípoj do Moravských Budějovic.

P. S. Koukám, že odpovědi na otázku, jak to uživatelé Koudsk a Kubam mysleli (když si vzájemně protiřečí) se nedočkám, nicméně ono to tolik nevadí. Své protiargumenty jsem psal tak, že počítaly s oběma variantami.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Host_81 a další: Suprové fotky

Včerejší Velo mělo ze Znojma na Hrušovany obsazenost v prvních 2 vozech cca 80 % a v posledním cca 30 %. Viselo tam hafo kol.

V uplynulém týdnu jezdily zajímavé nákladní vlaky především z Rakouska. V úterý měl vlak z Rakouska 39 vozů (750 metrů), v pátek přijely 2 vlaky, které dovezly celkem 62 vozů, a v sobotu měl vlak z Rakouska 31 vozů. Celkově v tomto týdnu měly všechny vlaky z Rakouska kolem 30 vozů. V sobotu pak jely na Břeclav 2 vlaky 400 a 550 metrů, a ve Znojmě zůstalo ještě přes 30 vozů.

Kubam: Ty rakve, to byl vlak z Hodonic do Rumunska. Prázdné na nakládku přijely v úterý z Rakouska. Byly na tom vlaku, který měl těch 750 metrů.

Davide, jako kdyby jsi ty zodpověděl otázky na tebe. Byly opakovány tolikrát a odpověď nikde, tak se nediv, ty dopravní odporníku.

David 9701:

Zatímco u vlaků autoři počítají snížení počtu potřebných souprav (při nezměněném počtu spojů) jako přínos, tak u autobusů se na případný zvýšený počet potřebných vozidel (linka č. 822 při vázání v žst. Božice u Znojma v X:30) neohlížejí.

On taky prostoj vlaku je řádově dražší než prostoj autobusu, bavíme-li se o neodepsaných vozidlech, tudíž pokud těch hnijích autobusů nebude fakt hodně, furt se vyplatí je nechat čekat spíše než vlak.

Jinak po posledních pár týdnech diskuse mi to přijde jako že se kordisu se nechce vymýšlet celý autobusový jih znovu, podle výrazně zrychlené 246.

jako kdyby jsi ty zodpověděl otázky na tebe.
1. Jak už jsem nedávno odpovídal v "Tratích na Vysočině", tak uvedené otázky byly K ZAMYŠLENÍ.
2. Je zásadní rozdíl mezi otázkami "na osobu" a otázkami "na argumenty". I u druhých mne osobní otázky nezajímají, nicméně otázky ohledně argumentů a protiargumentů ano.
O. K., bohužel jsem dříve ponechával bez odpovědi i VĚCNÉ dotazy směřované mojí osobě; že to nebylo vhodné a že toho lituji, jsem sem již před časem psal (a na dotazy VĚCNÉHO charakteru od té doby vždy odpovídám.)

Překopíruji sem mail, kde jsem se k jeho osobě vyjadřoval.
Pro vysvětlení ostatním:
E-mail napsaný a sem zkopírovaný (namísto jakékoliv věcné argumentace a protiargumentace zveřenit soukromou korespondenci soukromých osob, zvláštní...) uživatelem Koudsk byl adresován patrně uživateli Martink, se kterým jsem 18. 9. na uvedená témata (trať č. 246 a její varianty modernizace, dopravní koncepty na Znojemsku apod.) cca 2,5 hodiny osobně hovořil.

Mimo jiné jsem při tomto rozhovoru použil argument o omezené kapacitě (zejména ve špičkovém období, s ohledem na počty vlaků osobní dopravy) úseku Wolkersdorf - Mistelbach (zejména v cca 11 km dlouhém mezistaničním úseku Schleinbach - Neubau-Kreuzstetten), a to v souvislosti s argumentem, který byl uváděn zastánci obnovení železničního přechodu Hevlín - Laa a který se týkal možnosti odklonu většího počtu nákladních vlaků přes tento přechod (ve chvíli, kdy by byl nesjízdný některý z úseků koridoru Brno - Břeclav - Wien).

Tzn. zmíněný text uživatele Koudsk je reakcí na argument, který jsem zde v diskusi dosud nepoužil (tzn. reaguje na něco, co zde ode mě nebylo napsáno), ale který jsem sdělil uživateli Martink při osobním jednání.

On taky prostoj vlaku je řádově dražší než prostoj autobusu, bavíme-li se o neodepsaných vozidlech, tudíž pokud těch hnijích autobusů nebude fakt hodně, furt se vyplatí je nechat čekat spíše než vlak.
Prostoj vlaku není řádově dražší v případě, pokud se kvůli němu nezvýší počet potřebných souprav.
Moje představa, byť počítá se 6-timinutovými pobyty Os-246 v žst. Hrušovany nad Jevišovkou, rovněž uvažuje pouze 3 soupravy zajišťující (ve špičce) hodinový takt Os vlaků mezi Znojmem a Břeclaví).

Řešení s křižováními v Božicích v X:30 h není jediným řešením, při kterém by se zvládalo točit na Os-246 pouze tři soupravy (za předpokladu, že půjde o tzv. vratné soupravy).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Host 81:Nádherná fotodokumentace

Koudsk: díky za odpověď.

Vím, že to bylo někde výš, ale nechce se mi to hledat :-D Jaká byla cílová stanice toho vlaku ODOS?

David Jaša: ta poslední věta v podstatě vystihuje vše ;-)

host81: nádherný foto

(Příspěvek byl editován uživatelem kubam.)

Kubam a další:

No ještě mě napadá trocha politické korelace: jestli si dobře pamatuju, tak v letech 2000-2008 za hejtmana Juránka (KDU-ČSL) a radní pro dopravu Procházkové (ODS) se:
1) IDS zaváděl postupně, po relativně malých a zvládnutelných etapách - tím se minimalizovaly jakékoliv kiksy
2) v autobusech se soutěžily jednotlivé logické skupiny oběhů - tím se snížila vstupní bariéra a JMK tak měl autobusy za jedny z nejnižších dotací v republice

Obojí se po nástupu Haška (ČSSD; kdo kdy byl dál radním pro dopravu si už nepamatuju) změnilo: rozšiřovacích etap bylo pár velkých (a na dotčených územích je IDS brán hůř než na dříve integrovaných místech) a obnovovací soutěže se minimálně odsunuly, ne-li vůbec stoply. Většina prohlášení ohledně železničního provozu pak vypadá, jako by ČD s aktuálním muzeem byl ideální stav, který nepotřebuje žádnou změnu...


David:

pokud ten prostoj nezvyšuje potřebu vozidel, resp. není nevyužitou možností snížit potřebu, proč ho vůbec zmiňovat?

A jak že pomůže přecházení souprav os-246 <--> os-241 oproti prostému obratu, když to propojení k obratu přidává ještě jízdy křížem přes zhlaví?


Jinak je hezký, že se snažíš vytlouct maximum ze stávajícího stavu, ale pokud ten je spíš funkčním skanzenem než čímkoliv jiným (50 let stará vozidla, 20-30 let starý svršek, perony nikde, v každé stanici odhadem minimálně výpravčí a dva signalisti/výhybkáři), pak je jen otázka času, než se ten stávající stav stane zcela neudržitelným. Pak už bude vylepšení do parametrů poplatných současné době spíš nereálné - proto se Znojmákům a okolním moc nedivím, že za optimalizaci/modernizaci 246 bojují jako lvi.

A ještě k nákladům rekonstrukce: pokud je potřeba sahat do zabzař (je, bo je potřeba ho vyměnit za něco personálně míň náročnýho), je záhodno rovnou vyměnit výhybky, aby vlaky mohly brzdit až k nástupištím a ne k výhybkám. Když už sahat do kolejiště, měl by být v každé stanici vysoký peron. V téhle konfiguraci je pak už prakticky jedno, na jakou rychlost ta rekonstrukce bude...

Lubomír, Kubam, Koudsk, ...

napadá mě takových pár otázek:
1) prověřovali jste možnost úplného vypuštění zastávek, co jsou daleko od zástavby a možnost vyjezdit Znojmo-Břeclav za ~50 minut se dvěma soupravami? Šlo by to s motoráky s 10+ kW/t a 120 km/h, nebo by to muselo jezdit něco svižnějšího a rychlejšího?
2) pokud se počítá s Os, dívali jste se na možnost přesunout nástupiště co nejblíž k těžišti zástavby? Od oka si o to říkají minimálně Novosedly a Sedlec
3) zkoušeli jste si nějak načrtnout nově autobusy navázané na 246, jak by mohly vycházet?
4) zkoušeli jste si pohrát s autobusy na znojemsku - jak by vycházely při případném pohnutí se znojemským uzlem o půl hodiny na jednu nebo druhou stranu?

Ona zrychlená 246 by holt byla opravdu jednou z páteřních linek IDS a podle toho vypadá rozsah toho, s čím vším se musí při její změně hýbat (resp. co všechno se může její změna rozbít).

David_jaša:
1)Zkoušeli jsme prosadit nezastavování ve Valticích a v Bořím lese, protože se jedná o 2 suverénně nejslabší stanice / zastávky na celé 246 (využití 95 % pod průměrem celé tratě). Ekonomika tohoto kroku je například u Valtic zcela jasná:
+ 1300 cestujících ušetří každý den 1,5 minuty;
- ztráta max 20 cestujících denně, z nichž polovina jsou stejně zaměstnanci žst Valtice;
Kraj s KORDISem nám řekli, že i tohle si musí projektanti zařídit sami. Tak jsme psali do Valtic starostovi dopis, kde jsme ho seznámili s problematikou. Napsali jsme mu, že pokud by se musela ve Valticích budovat nová nástupiště atd, tak to značně prodraží stavbu, a ekonomicky to pak třeba právě kvůli této investici už nemusí vyjít. Dále jsme mu napsali, že z nedaleké průmyslové zóny, kde se údajně generuje těch pár cestujících využívajících žst Valtice, je to na nejbližší autobusovou zastávku jen o 250 metrů dále, než na žst (750 m/500 m). Hlavně jsme mu tam zdůraznili, že pokud chtějí, aby zastávka Valtice město, která je cca 25* využívanější než žst Valtice, byla zrekonstruována a spojení na všechny směry se značně zrychlilo, tak ať podpoří požadavek na nezastavování v žst Valtice, čímž by se značně zvýšila pravděpodobnost uskutečnění této investice.
Odpověď z Valtic byly takováto: VII. Rada města doporučuje: 1. Zachování obsluhy železniční stanice Valtice, v rámci stavby "Revitalizace trati Břeclav - Znojmo, protože je využívána zaměstnanci z nedaleké průmyslové zóny.
Takže já si například nedokážu vůbec představit, jak je v Rakousku možné, že v rámci zrychlení spojení pro většinu cestujících se tam vypustí klidně obsluha poloviny stanic a zastávek. U nás by nešla zrušit ani zastávka v poli, protože tam jedna bába jezdí s motykou okopávat brambory.
2) V Sedleci v rámci 3. varianty by se nová výhybna nacházela na druhé straně od přejezdu, než jak je dnes situována zastávka. Jiná možnost by zde nebyla. Limitující jsou v těchto případech vždy pozemky a jejich vlastníci.
3) Pro KORDIS v rámci varianty 2 byly vypracovány upravené jízdní řády všech autobusů navazujících na S8. V žst Božice by došlo k rozdělení současné linky 822 na 2 nezávislé linky. V úseku Božice -Znojmo by tato linka jezdila v nezměněných časových polohách. V úseku Hrušovany - Božice by tato linka pod novým číslem byla navázána na vlaky. Počet autobusů by zůstal stejný. Obce by při spojení se Znojmem ušetřily přes 10 minut.
Proti tomuto si KORDIS vymyslel 2 argumenty:
V žst Božice by prý v zimě mrzli babičky a dědečkové, a 10 ušetřených minut za to nestojí. Zajímavé, že při prosazování stavby Brno - Zastávka právě KORDIS argumentoval ušetřenými 5 minutami, když se autobus takto podobně nově naváže na vlak. Tam asi v zimě není taková zima jako v Božicích, a dědečkové by byli v teple.
A druhým argumentem bylo, že Pravice, Čejkovice atd. by ztratily přímé spojení se zastávkou Znojmo Vídeňská. Podle této logiky by v IDS JMK mělo existovat nekonečné množství linek, které spojí všechna místa v kraji přímým spojením.
K další úpravě by muselo dojít u linky 104, a to pouze v úseku Hrušovany - Laa. S ničím dalším by se vůbec nemuselo hýbat.
4)Autobusy ve Znojmě už jsme tak podrobně neřešili. KORDISu jsme řekli akorát to, že S8 by ve 2. variantě přijížděla do Znojma v totožných časech jako páteřní 108. A na tyto 2 suverénně nejdůležitější linky by pak KORDIS mohl udělat jednoduché návaznosti všech ostatních vedlejších linek. Koneckonců i kdyby s ostatními linkami KORDIS nic neudělal, tak by plno spojů, které dnes ve Znojmě na S8 jen těsně nenavazují, nově navazovalo. U ostatních spojů by se značně zvýšila rezerva, a nedocházelo by v takovém množství k přenosu zpoždění.

Jinak pánové z KORDISu nám tvrdili, že nejdůležitějšími linkami jsou 108,104 a 105. Až pak je nějaký vlak. Když se podívám na přepravní proudy, tak 108 je skutečně silnější. Ale 104 a 105 jsou oproti S8 vyloženě komické. To je pro představu, kdo tahá na KORDISu za provázky.

Ano, potvrzuji, že jsem se s Davidem minulý sešel s cílem vyslechnout osobně ony věcné argumenty, se kterými zde David vystupuje kriticky k modernizaci (nejen!) tratě 246. Totiž - dá se předpokládat, že Davidovy úvahy nejsou? zatíženy politickými pohnutkami a tudíž by mohly být "ryze technické." Byla zde určitá naděje, že se podaří skloubit tento technicistní pohled na systém s pohledem politickým - tedy využít potenciál člověka, který v problematice doslova žije - byť možná s chybami. Ale kdo je bez chyb, že?

Totiž - a to je nutno zdůraznit a nezakrývat - systém veřejné dopravy JE především záležitost politická. Jinak by nám z osobní železniční dopravy zůstala (trochu přeženu) už jen doprava příměstská a Pendolino do Ostravy. A tak má slušnou železnici jen ten, kdo má slušné politické krytí. Určité oblasti dlouhodobě žádné slušné politické krytí nemají. Dílem z toho, že chybí kvalitní regionální politická reprezentace, dílem ze špatného administrativního uspořádání státu. Bohužel je oběma těmito prvky postižena jihozápadní Morava snad nejvíc - a železniční doprava zde je výmluvnou ilustrací tohoto faktu. Lepší ukázku železničního skanzenu v pravidelném provozu v republice nenajdete. Odkladiště jinde zastaralých vozidel (v nejlepším případě nepovedených modernizací 814, 021) a o zabezpečovacím zařízení z dob mocnářství (ovšem bez zrušených hlásek) ani nemluvě. Pokud v příštím grafikonu mají údajně odejít z 246 jediné slušné vozy (842), a lidi si budou muset podle představ centra dalších 20 let natřásat svá pozadí v Bixech (trať 246), nebo na vymlácených stycích v řvoucí Regině (trať 241), tak této představě je nutné se jasně postavit - a být přitom slyšen. Jinak se s osobní železniční dopravou v regionu rozloučíme nadobro. To má být ona vize?
Sežeňte si politické krytí, pak vám tam pošleme třeba expres! No kde to jsme?!? Kdy se konečně objeví politik, který bude vědět, že sílu celku tvoří jeho silné, aktivně podporované okraje a ne mocné centrum...?

Samozřejmě, že jsme se s Davidem míjeli. On měl svá čísla, a já věděl, že pokud se kvůli uzlování busů zmaří miliardová investice (v lepším případě vyzní bez efektu), tak železnici, coby rychlou dálkovou dopravu ztrácíme na Znojemsku definitivně. Ještě horší, než výběr některé z variant modernizace, je totiž argumentace kraje a koordinátora dopravy v této věci. Protože se v některých ohledech potkává tato argumentace s Davidovými argumenty, považoval jsem za nutné se s tím seznámit.
Bohužel je Davidův systém neuchopitelný. Ne snad kvůli chybám, či nezapočteným "externalitám", ale protože se snaží postihnout návaznosti "od Aše po Jablunkov". Říkal jsem mu, aby svoji představu někde pověsil na web, aby s tím šlo nějak polemizovat. Z izolovaných výkřiků či z nepřehledných tabulek se to nedá a pak - logicky - uvádí zde diskutující do "antidavidovské" pozice. Sám to nemá jednoduché, neboť se ve svých úvahách logicky střetává s oněmi politickými vlivy, které dokonalost jakéhokoli systému nabourávají, což je pro něj snad ještě hůře pochopitelné, než pro nás ta jeho čísla.
Takže buďme k němu shovívaví a neřešme jeho osobu, když to skutečně není podstatné - nakonec v té nedokonalosti žijeme přece všichni. :-)

Říkal jsem mu, aby svoji představu někde pověsil na web, aby s tím šlo nějak polemizovat. Z izolovaných výkřiků či z nepřehledných tabulek se to nedá
Můj zdejší příspěvek z 20. 9. (několik stručných poznatků k přehledové studii pánů Ing. L. B. a Bc. M. S.) nemá nic společného s prezentací mojí představy. Tu jsem z toho zcela vynechal.
Odkaz na tu studii byl uveden ZDE; bylo u něj uvedeno, že je "přikládán k diskusi", tzn. ZDE jsem k němu přidal (věcný, slušně psaný a dost stručný) diskusní příspěvek (který ovšem obsahoval jen menší část všech argumentů, které mě k odkazované studii napadají).

K otázce kapacity úseku Mistelbach - Wolkersdorf ještě dodám, že primárně jsem o něm 18. 9. s Martinem K. mluvil z jiného důvodu, než je nepříliš velká kapacita pro nákladní dopravu (zejména v okamžiku, kdy by tudy měl jezdit značný počet odklonových nákladních vlaků) - o tom jsem se zmínil "jen tak mezi řečí".

Hlavním důvodem bylo, že v odpoledních hodinách, kdy jezdí posilový zrychlený vlak z Vídně do Laa (odjezd z Wolkersdorfu v X:25, příjezd do Mistelbachu v X:53) ani není možné jezdit v protějším směru (tzn. do Vídně) v taktu s nulovou symetrií. Důsledkem je stav, kdy v odpoledních hodinách mají vlakové spoje ve směru z Laa do Vídně odjezd z Laa nikoliv v "nulově symetrických" X:00 h, ale až v X:25 h. Protože kdyby jezdily odpolední vlaky z Laa v X:00 a pokračovaly z Mistelbachu v X:30 jako zrychlené (tzn. stav, který u nich funguje ráno a dopoledne), tak by se neměly kde vyhnout s těmi protijedoucími posilovými zrychlenými vlaky.
Čas odjezdu vlaků z Laa v nesymetrických X:25 h je (kromě jiného) dost nevýhodný pro tvorbu jakýchkoliv návaznosti z ČR. Ať už by šlo o návaznosti autobusové, nebo případně (po obnovení tratě Hevlín - Laa) vlakové. Protože čas odjezdu vlaku z Hrušovan n/J. by v odpoledních hodinách vycházel cca na X:12 - X:13 h. Což je mimo jakýkoliv uzel (ať už by Hrušovany n/J. zůstaly v "čistých půl", nebo se změnily - dle návrhu SVDJZM - na X:24/X:36).

Nemluvě o tom, že by se v Hrušovanech možná ani nestíhal obrat od toho vlaku, který do Laa přijede asi v X:58 h, tzn. do Hrušovan n/J. by přijížděl přibližně v X:10 h.

P. S. Co je a co není přehledné, záleží na vnímání každého jednotlivce. Například tabulkový soubor považuji za velmi přehledný způsob prezentace názorů týkajících se časových poloh spojů.

P. S. č. 2: Můžete vy (resp. kdokoliv z SVDJZM) pověsit na web vaši ucelenou představu linkového vedení a časových poloh vlaků i autobusů po vámi navrhované realizaci změn konceptu osobní dopravy na trati č. 246?

David: ...který ovšem obsahoval jen menší část všech argumentů...

To je právě ono! Pánové vytvořili materiál (a ne jeden k této problematice), jehož ODKAZ jsem umístil včera zde. Nepopírám, že diskutujete slušně a věcně. Ale takhle složitou věc nejde psát SEM. Bylo by dobré, kdybyste to, co jsme si 2,5 hodiny kreslili, zkusil s KOMENTÁŘEM někde vyvěsit - kompletní. Pánové takový materiál včetně komentáře zpracovali a není problém jej vyvěsit na náš web. Nevím, jestli k tomu z časových důvodů zvládnou vytvořit veškeré návaznosti busů. Evidentně jste na tom líp a tak jsem si původně myslel, že by právě proto bylo možné dát hlavy dohromady a vzájemně si korigovat a dpolnit představy - ale MIMO tuto diskuzi. To jste ovšem během naší schůzky z osobních důvodů vyloučil, což mohu konstatovat, že je škoda, ale víc pro to udělat nemůžu. Maximálně jsem se pokusil informovat o Vašich představách své kolegy, pověsit sem odkaz na materiál, který má hlavu a patu a očekávat to samé do vás. Nějaký excelovský soubor si pamatuju, že jste tu vystavil před cca dvěma lety - kdoví kde je mu konec? A bez komentářů pouhé sloupečky z jízdního řádu fakt nestačí.

Jestli Vás tedy ještě jednou mohu poprosit, pokuste se uchopit představu LB a MS a dopracovat to do uceleného materiálu třeba až do detailů všech linek - a nebo, pokud to nejde, tak zpracujte alternativní model s východisky, které jsou k dispozici.
Ale těmito "izolovanými výkřiky" se jednak zapleveluje tato diskuze a - co je nejhorší - vytržené z konextu pak podrážejí nohy těm, kteří se snaží o rozvoj železniční dopravy v regionu.
Jediný výsledek zatím je, že místo spolupráce to pak vypadá, že stojíme proti sobě. To asi není úplně naším cílem.

Marek T : výborně, takže jednou byla akce ve Znojmě, tak proč to nezgeneralizovat, že do Šumné by nikdo nejel. Vůbec jste to nepochopil - nešlo mi o to, jestli zrovna v sobotu jelo x lidí do Šatova, jde mi o to, že Šumná nabízí kolařům mnohem větší možnosti, když už se bavíme o cyklovlaku. Nebo snad těch 5km z Šatova do Znojma či jinam, ale výhradně po veřejných komunikacích má být to lákadlo?

Imho doufám, že kolaři dostali od příslušníků dýchnout do přístroje a bločky se nestačily vyplňovat, když se kontrolovali auta, proč ne cyklisti... Nebo snad měli cyklisté kola, aby od nádraží dojeli jen k Louce? Asi ne.

Tomaseq: Marek T. má pravdu, letos Velo nejezdilo špatně obsazený, byť o velikosti soupravy se dá mluvit, kočkopes by určitě nestačil. A Šatov sice není ideální cílová stanice, ale nedá se měnit pořád. Takže když třeba teď byla tour de burčák, tak přeci nepojede jen do Znojma. Podyjí je mnohem hezčí na kolo a je toho tu vidět mnohem víc než na Pálavě, bohužel spousta lidí o tom neví a druhá věc, že projet podyjí je mnohem náročnější než Pálavu (tam se jede jen po rovině). Šatov konkrétně je nejbližší stanicí k jednomu z nejkrásnějším míst naší rapubliky - Šobesu. My jezdíváme s partou na kolech do Podyjí aspoň dvakrát ročně a je to paráda. Pokaždé uděláme trošku jinou trasu. Je pravda, že Šumná je taky dobrá cílová stanice (Bítov x Vranov a mnoho dalších), těžko udělat ideální věc, já jsem říkal, že by bylo ideální, kdyby Velo stíhalo vlak na Vídeň v 9:57 a jelo na Šumnou...uvidíme.

Takže já si například nedokážu vůbec představit, jak je v Rakousku možné, že v rámci zrychlení spojení pro většinu cestujících se tam vypustí klidně obsluha poloviny stanic a zastávek.
Něco takového se provedlo snad jen na jediné rakouské trati, a to Sigmundsherberg - Gmünd NÖ.
(Podobným případem by mohlo být zrušení "vymetací" vrstvy v horských úsecích Arlbergbahn a Tauernbahn, ale tam nešlo o "zrychlení spojení pro většinu cestujících", ale o "zrušení zastávkové vrstvy" - a to zejména kvůli kapacitě tratě a vzdálenosti jednotlivých zastávek od sídel.)
A hlavně - co je vhodné pro jednu trať, nemusí být vhodné pro trať jinou.

U nás by nešla zrušit ani zastávka v poli, protože tam jedna bába jezdí s motykou okopávat brambory.
Našiměřice, Budkovice... (pravda, Budkovice nejsou v poli)

Jestli Vás tedy ještě jednou mohu poprosit, pokuste se uchopit představu LB a MS a dopracovat to do uceleného materiálu třeba až do detailů všech linek
Z předchozí diskuse vyplývá, že váš spolek má takovou detailní představu vytvořenu (přesně jste hovořili o tom, u kterých autobuových linek by se časové polohy změnily a u kterých ne), tzn. předpokládám, že vy ji můžete zveřejnit prakticky ihned.
Představu, jejíž součástí je přesun taktového křižování v X:30 h do žst. Božice u Znojma, s dovolením dopracovávat nebudu, neboť s tímto přesunem křižování nesouhlasím (jelikož tento přesun nezapadá do mých úvah).

pokud se kvůli uzlování busů zmaří miliardová investice (v lepším případě vyzní bez efektu), tak železnici, coby rychlou dálkovou dopravu ztrácíme na Znojemsku definitivně.
Jak sama studie praví, tak přesun křižování do Božic v X:30 (při realizaci tzv. varianty 2) je podmíněn nejen optimalizací úseku Hrušovany - Božice, ale i nasazením motorových vozů řady 844. Pominu-li reálnost pořízení těchto jednotek, pak je tu další úskalí.

Předpokládám, že cílem zkrácení cestovní doby je zvýšení počtu cestujících.
Přitom kapacita současných souprav (842 + 2 x Btx nebo 714 + 3 x Btx; uvažuji období přepravní špičky) je cca 190 míst, zatímco kapacita jednotky řady 844 je cca 120 míst. K zajištění potřebné kapacity by musely být nasazovány soupravy složené vždy z dvojice těchto jednotek.

Zavádějící jsou i údaje o snížení počtu potřebných vozidel (to platí pro jakoukoliv "revitalizační variantu"). Snížení počtu potřebných souprav z 5 na 3 by se dosáhlo pouze v případě, že se i v ranní špičce bude jezdit v taktu (tzn. příjezdy do Znojma krátce před celou hodinou; v případě křižování v Božicích v X:30 by byl příjezd do Znojma asi v x:47, což ale je pro dojížďku do míst, kde pracovní doba/vyučování začíná v X:00, rovněž nepřijatelné).
V opačném případě budou potřeba nejméně 4 soupravy (zřejmě po dvou jednotkách, viz výše).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Martink, David:

přijde mi, že blog by prospěl vám oběma. Oba - jak sdružení, tak David - máte poměrně rozsáhlé představy, které si například v podobě toho dokumentu výše (výborného!) nebo tabulek bez grafiky zahrabaných někde v hloubi archivu k-reportu přečte a pochopí jen pár zasvěcených. Zato blog se správně nadávkovanými informacemi může být mnohem stravitelnější a informace se mohou dostat k mnohem více lidem.

Za vzory v angličtině bych dal tyto blogy: 1, 2, 3 a to především ten 1. - ten se věnuje jednomu omezenému úseku a to opravdu důkladně. Některé tam řešené problémy tam můžou znít i povědomě.

David:

... ale i nasazením motorových vozů řady 844. Pominu-li reálnost pořízení těchto jednotek ...

Skanzen jménem Btx bude muset být dřív nebo později nahrazen něčím novým/novějším. Třeba budou k dispozici desira nebo talenty z druhé ruky díky nesmyslně přísným německým regulím na parametry vozidel - ty bych viděl dokonce jako vhodnější díky tomu, že jsou oproti Pese o 20 t lehčí.

což ale je pro dojížďku do míst, kde pracovní doba/vyučování začíná v X:00, rovněž nepřijatelné

školy platí tatáž instituce co dopravu, tak jakáž pakáž. Se zaměstnavateli je potřeba jednat, ale když to šlo (byť ztuha) jinde, proč by to nešlo zrovna ve Znojmě?

Skanzen jménem Btx bude muset být dřív nebo později nahrazen něčím novým/novějším. Třeba budou k dispozici desira nebo talenty z druhé ruky
RegioShark je schopen dosahovat kratších jízdních dob než Desiro:

Spíš si myslím, že za pár let bude k dispozici několik volných motorových vozů řady 842 a/nebo 854 (a možná i řídicích vozů), a tyto budou přesunuty právě na t-246.

školy platí tatáž instituce co dopravu, tak jakáž pakáž. Se zaměstnavateli je potřeba jednat, ale když to šlo (byť ztuha) jinde, proč by to nešlo zrovna ve Znojmě?
Pakliže by k takovéto dohodě došlo, pak O. K., lze uvažovat pouze se 3 soupravami (což ovšem platí nejen pro "variantu č. 2", ale mj. i pro moji představu provozu).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

V žst Božice by došlo k rozdělení současné linky 822 na 2 nezávislé linky. V úseku Božice -Znojmo by tato linka jezdila v nezměněných časových polohách. V úseku Hrušovany - Božice by tato linka pod novým číslem byla navázána na vlaky. Počet autobusů by zůstal stejný. Obce by při spojení se Znojmem ušetřily přes 10 minut.
Proti tomuto si KORDIS vymyslel 2 argumenty: V žst Božice by prý v zimě mrzli babičky a dědečkové, a 10 ušetřených minut za to nestojí.

Dnešní stav:
a-822 Čejkovice odj. X:01 - Lechovice příj. X:25
a-108 Lechovice odj. X:28 - Znojmo příj. X:42
= cestovní doba 41 minut.

Stav navrhovaný SVD JZM při realizaci "varianty č. 2":
jízdní doba Čejkovice - Božice, škola = 9 minut
jízdní doba Božice, škola - Božice, žst. = 5 minut (viz 2 páry spojů této linky).
přestupní doba v žst. Božice u Znojma = cca 4 minuty
jízdní doba Božice u Znojma - Znojmo = 16 - 17 minut
= cestovní doba = 34 - 35 minut.

Skutečné zkrácení cestovní doby v relaci Čejkovice/Mackovice/Břežany/Pravice - Znojmo by činilo 6 - 7 minut, nikoliv "10 minut" nebo "přes 10 minut".
(A těch ušetřených 6 - 7 minut by platilo jen za předpokladu, že objednatel kývne na stav, kdy si budou ty 2 nezávislé linky - vzniklé rozdělením linky č. 822 - ujíždět u zastávky "Božice, škola" jen asi o 7 minut.)

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Dva řeší problém. Jeden způsobem-proč by to nešlo a raději s ničím nehýbat (nezapadá to do mých představ). Druhý způsobem - jak to udělat nové a aby to bylo co nejlepší. Co by udělal moudřejší člověk?
David:Nedošlo by náhodou při rozlomení linky k úspoře dotovaných km autobusové linky IDS v úseku Lechovice - Znojmo? To by mohl být v dnešní době důležitý argument.

ad David:
Představu, jejíž součástí je přesun taktového křižování v X:30 h do žst. Božice u Znojma, s dovolením dopracovávat nebudu, neboť s tímto přesunem křižování nesouhlasím (jelikož tento přesun nezapadá do mých úvah).

Tak to je teda výrok. Tímto je jednoznačně dáno, že David není a nemůže být nikdy odborník, protože ten je nad věcí a zvažuje všechny varianty. Je to to diktátor, vnucující všem správnost jediné správné myšlenky, odmítající jiné argumenty.
Jen tak mimochodem z jiného soudku. Skutečnost, že kraj nevzal v potaz všechny alternativy (byť dle mě se řídil tou správnou - R 52 via Mikulov) vedl k tomu, že neplatí Zásady územního rozvoje JMK. To jen tak na okraj.
Davide, dokud se nenaučíš brát v potaz všechna fakta, všechny alternativy, ne jen ty, které zapadají do tvých sci-fi konstrukcí, budeš stále jen otravným fantastou. Nebo fantasmagoristou, nechť si každý doplní, co je mu bližší.

David: u toho desira asi záleží na motoru: se základním 2x 275 kW má 8 kW/t oproti 9,3 u Linku. Se silnějšími motory (335 a 360 kW) už je oproti Linku výkonnější. Talent je výkonnější už od nejslabší motorizace díky hmotnosti pouze okolo 60 t.

David:Předpokládám, že cílem zkrácení cestovní doby je zvýšení počtu cestujících.
Přitom kapacita současných souprav (842 + 2 x Btx nebo 714 + 3 x Btx; uvažuji období přepravní špičky) je cca 190 míst, zatímco kapacita jednotky řady 844 je cca 120 míst. K zajištění potřebné kapacity by musely být nasazovány soupravy složené vždy z dvojice těchto jednotek.

No když se podíváme na reálnou obsazenost souprav,pokud se nekoná nějaká akce,tak krom 4500,4502,4505,možná 4515 a pak 4519 na ostatních spojích dostačují 842+021/714+2x021..takže by ke zdvojování docházet na většině vlaků nemuselo...Problém by mohl být jen přes léto s kapacitou pro kola...

OK, Davide, dovolím vám nerozpracovávat variantu, která do vašich úvah nezapadá . Přistupme tedy k tomu "nebo aspoň" a zopakuji (naposled) dobře míněnou radu:
Pokud máte být brán vážně, nezbývá vám nic jiného, abyste ty vaše úvahy sesumíroval do smysluplné podoby a pokud možno někde prezentoval. Tak, jako to udělali pánové LB a MS. Bylo by fajn, kdybyste do svých úvah pojmul výchozí situaci s veškerými aspekty a hlavně - stanovil si, co je vaším cílem. Pokud dojdete k návrhu dopravního systému, který bude lepší, než stávající stav, tak pak má smysl s vámi diskutovat. Pokud dojdete k závěru, že "takhle to stačí" či pouze "takhle to nejde," nemáme si co říct. Myslel jsem, že to bude s vámi zajímavější.

Shalomek má pravdu - jen trochu poopravím - váš přístup není profesionální. Není důležité, co má člověk vystudováno, co nosí v hlavě a jak kvalitně dokáže analyzovat problém. Amatérů v tomto slova smyslu je tu spousta (včetně mne), ale i amatér může jednat profesionálně - to jest, že:
1) do svých úvah se snaží zahrnout i všechny tzv. externality (tj. třeba v případě systémů veškeré nesystémové vlivy, které ovlivňují náš život)
2) se stajnou pečlivostí, s jakou se věnuje podstatě problému, se snaží nasávat jiné názory, komunikovat, spolupracovat a prezentovat to, k čemu se posléze dobral.
Držím Vám palce, ať se vám to povede.

Na okraj - SVD-JZM je pouze prostředkem ke krystalizaci a šíření autorsky svébytných myšlenek. Tak je třeba pohlížet na stanovisko k revitalizaci tratě 246, které SVD-JZM podporuje, avšak není jeho autorem. Z téhož důvodu je třeba se při požadavcích na vysvětlení nejasností obracet na autory a doufat, že budou mít čas se vašimi připomínkami zabývat. Já jsem pro to udělal maximum a víc (promiňte ostatní) se k této věci již zde vyjadřovat nebudu.

Kubam : trefil jsi hřebíček na hlavičku - jde o to, že pokud stihneš rakušáka ve Znojmě, můžeš si dovolit jet i na Šumnou, případně až do MB.

Několikrát jsem již absolvoval cestu z Vranova přes Šobes do Znojma a to je opravdu cyklovýlet, v 90% trasy nepotkáš auto, jedeš NP, na konci můžeš ochutnat vínko a dojdeš na vlak. To při vší úctě Šatov nabídnout nemůže.

Jinak - díky Bardoťákovi za dnešní průvodcovství po trati do Jemnice. Manipulák měl sice menší zpoždění ale jel. Při té příležitosti jsem měl možnost okouknout stav trati, a musím konstatovat, že se mi zdá v lepším stavu než některé dosud každodenně ježděné tratě - nic nechybí, budovy udržované, přejezdy v dobrém stavu. Proto za sebe můžu přát jen lepší zítřky

Taková(možná blbá)otázka. Proč to jezdí do Jemnice dvojmo pro pár vozů?

Tomaseq: tak trošku Tě opravím, ze Šobesu je nejlepší jet do Šatova, hospoda u Fandy vaří luxusně a pak už jen kilometřík na nádr. My takto jedeme vždy, když jedem přes Šobes, ale to, co spálíme za den na kole naženem u Fandy :-D Jinak souhlas a hlavně se dá jezdit i v parných dnech, protože jede člověk hodně stínem a opravdu nádherným terénem. V zásadě se shodnem :-)

Nevím, ale manipulák přijel ze Znojma do MB solidně vytížen, a nedokážu si představit, že by si fíra měl rozdělovat dvojče , když dnes jel do Jemnice...

Ber to tak, že to není Mn MB - Jemnice, ale Znojmo - Okříšky.

Tomaseq: jj. Dobrá. Dík za vysvětlení

Dneska zaskakoval na 246 kocour 742 402, když bude jezdit i zítra, tak bych byl rád za echo, díky.
Provoz z léta 2002:



Ještě ke zmińovanému Sp Pálava - je zvláštní, že se ČD pouští opět do tohoto projektu, když už to tu jednou bylo:

Ale kéž by se našlo dastatek kaštanů a bylo to úspěšné...

(Příspěvek byl editován uživatelem 771068.)

Tomaseg:Škoda jen že nám nevyšlo lepší počasí a na Vysočině byla nízká oblačnost.Ale čekání na manipulák se vyplatilo a bylo mi potěšením provect tě po trati.

Host_81: Paráda, Kojetice žijou...

854.216 Os 4811 Studenec 21.9. 2013

Nedošlo by náhodou při rozlomení linky k úspoře dotovaných km autobusové linky IDS v úseku Lechovice - Znojmo?
Nedošlo. Naopak by kvůli tomu rozlemení linky došlo k potřebě nasazení většího počtu vozidel v mimošpičkovém období, viz dále.

odborník (...) je nad věcí a zvažuje všechny varianty.
Tak jednak - demagogické odmítnutí jiných variant (jakékoliv jiné než s přesunem křižování v X:30 h do Božic) přinesl jako první - už před pár týdny - registrovaný uživatel Koudsk. Včetně demagogických pseudoargumentů typu "jel by tím jeden vocas za rok" atd. Mnoho mých protiargumentů zcela vynechal (totéž lze vidět v té studii revitalizace, kde autoři nepravdivě uvádějí, že "všechny výhody, které varianta 1 má, mají i zbývající dvě varianty").
A jednak - zamýšlím se nad všemi variantami (O. K., to moje vyjádření bylo zavádějící, což ovšem nemění nic na tom, že není mojí povinností detailně propracovávat návrh časových poloh autobusových linek pro každou jednotlivou variantu; každopádně i tak jsem výsledků svých zamyšlení nad navrženými variantami napsal celkem dost).

Stručný výpis (dalších) úskalí přesunu křižování v X:30 h do Božic (za předpokladu realizace 2. varianty revitalizace):
- nutnost nasazení moderních vozidel schopných stíhat požadované jízdní doby

- rozdělení linky č. 822 na dvě části tak, že v Božicích by si tyto části zřejmě ujížděly (pro směr jízdy od Lechovic do Břežan) jen asi o 7 minut

- v mimošpičkovém období, při základním 2 h taktu, by došlo k nárůstu počtu vozidel potřebných pro zajištění provozu. Dnes postačí 3 vozidla, při změně navržené SVD JZM by byla potřeba 4 vozidla. Navíc, jak to vypadá, tak autoři návrhu "navázání autobusové linky Hrušovany - Břežany - Božice na vlaky v Božicích" chybně vypočítali (a to ve prospěch svého návrhu) časovou úsporu, kterou to má přinést.

- O tom, že křižování v Božicích v X:30 vylučuje možnost zajištění přestupních vazeb vlak/bus v Laa v X:00 h, jsem už psal; jakož i o tom, že jestli má a-104 jezdit v období špičky až do Brna a jestli má nadále jezdit z Brna v X:15 (tak, aby byl zajištěn 15-timinutový proklad rychlých spojů v úseku Brno - Pohořelice), tak bude vycházet více než 15-timinutový prostoj autobusů jedoucích na lince č. 104 buď v Hrušovanech u nádraží, nebo v Hrušovanech-městě.

Další protiargumenty jsem už uvedl v minulosti (například nevýhodnost posunu odjezdu autobusů ze Znojma už na S:52 h a příjezdu linkových autobusů až v L:08 h, což jeden ze členů uvedl, aby to vzápětí jiný člen "demystifikoval", že nic takového nenavrhují , tzn. netřeba je opakovat; výše uvedené body jsou hlavně reakcí na nesmysl typu "odborník (...) je nad věcí a zvažuje všechny varianty. Je to to diktátor, vnucující všem správnost jediné správné myšlenky, odmítající jiné argumenty."

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Zde je tabulkový soubor popisující vliv (vesměs negativní vliv) posunutí křižování v Božicích na X:30 h na dvě hlavní návazné autobusové linky - č. 104 a č. 822.

S8_ 104 a 822 pri Bozicich v X.30 h.xls (19.5 k)

Další nevýhodou, kterou jsem si uvědomil až nyní, je nemožnost současných vjezdů dvou protijedoucích vlaků do žst. Mikulov na Moravě (s jejíž modernizací se nepočítá v ani jedné ze tří revitalizačních variant). Zároveň je jasné, že nelze prodlužovat interval mezi příjezdem vlaku od Břeclavi a odjezdem vlaku na Břeclav (důvod - přípoje v Břeclavi).

Ten nárůst počtu vozidel na rozlomené lince č. 822 by byl jak ve špičce (ze 3 na 4), tak i v sedle (ze 2 na 3).

Chytrolíne, stále dlužíš odpověď ! Tak nám prozraď jaké máš dopravní vzdělání ?

ODOS z Kojetic je teď už ve Znojmě, čeká na odjezd směr Břeclav, info Lokofanda

Neregistrován: Pan David získal své odborné vzdělání na této škole, kde si jej můžete v seznamu absolventů vyhledat.

Tak to je opravdu škola pro odborníky přes dopravu Jinak za všechny tazatele děkuji. To hovoří za vše.

Host 81: mám natočenej odjezd z Hrušovan, aniž bych tu byl, potkal jsem ten náklad náhodou, pěknej vláček :-)

Ještě ke zmińovanému Sp Pálava - je zvláštní, že se ČD pouští opět do tohoto projektu, když už to tu jednou bylo:
... stejně jako už tu byly (ve stejné době) i víkendové spěšné vlaky Brno - Moravský Krumlov - Znojmo - Šumná.

No když se podíváme na reálnou obsazenost souprav,pokud se nekoná nějaká akce,tak krom 4500,4502,4505,možná 4515 a pak 4519 na ostatních spojích dostačují 842+021/714+2x021..takže by ke zdvojování docházet na většině vlaků nemuselo...
- Ale i ten "714 + 2 x Btx" nebo "842 + Btx" (tzn. mimošpičkové řazení) má o fous vyšší kapacitu než RegioShark; navíc zde se hovoří o snaze navýšit počty cestujících.

- I kdyby bylo navýšení kapacity potřeba byť jen na jednom páru spojů, tak je potřeba tu jednotku navíc započítávat.

u toho desira asi záleží na motoru: se základním 2x 275 kW má 8 kW/t oproti 9,3 u Linku. Se silnějšími motory (335 a 360 kW) už je oproti Linku výkonnější.
Pak je otázkou, proč tuto variantu neuvedli autoři studie ve svém srovnání (?)

V té studii mi chybějí dvě "podvarianty":
- realizace varianty č. 2, ale s dodatkem, že křižování v X:30 by zůstalo v žst. Hrušovany nad Jevišovkou (= situace přijatelná pro objednatele)

- realizace varianty č. 3, ale bez výstavby výhybny Sedlec u Mikulova; případně snaha zvýšit traťovou rychlost (díky ušetřeným penězům za nevýstavbu výhybny Sedlec u Mikulova) i v úseku od zastávky Sedlec u Mikulova směrem na Mikulov (v tom úseku, který leží mimo území CHKO).

A mimochodem, relativně schůdná cesta k výraznému zkrácení cestovní doby mezi Znojmem a střední Moravou leží někde úplně jinde než v revitalizaci menší části tratě č. 246.

David: Nechtěl jsem to tady rozepisovat, je to spíš do busů, ale budiž. Měl jsem na mysli vytvořit linku Práče-Božice-Hrádek-Hevlín (možná by šlo až do Hrušovan nádraží) a zpět tak, aby se protisměrně potkávaly v Božicích. Hrádek, Dyjakovičky a Hevlín obsluhovat od vlaků z Božic a současnou linku 820 ze Znojma do Hevlína přes Strachotice a Jaroslavice ukončit tak jak to bývalo před listopadem v Jaroslavicích. Statistiku nemám, ale stejně lidé z Hevlína jezdí asi většinou do Znojma. Linku 820 tedy ukončit v Jaroslavicích a linku 822 jezdit jen z Hrušovan do Božic nádraží k a od vlaků. Došlo by k úspoře bus linky Znojmo-Práče, cestujícím do Břežan, Pravic, Dyjakoviček, Hevlína by se zkrátilo cestování. Zrychlená vlaková doprava by sloužila opravdu jako páteřní. To se na Znojemsku nenosí, hlavně nám nešahejte na autobusy. Do excelu to dávat nebudu, můžete o tom v noci popřemýšlet. Je to jen jedna, z mnoha možností. Ostatním se omlouvám za plevel.

Kubam:To muselo být pěkný
Bytls: Jo jo, žijou :

Krokodýl:Pěkný foto...Z kterýho roku ty fota jsou? Zaujala mě čtvrtá fotka,kde "Růžena" veze ten naopak polomáčený Bix.Pamatuju ho taky,ale nemůžu zjistit kolikatka to ten vůz byl a co to bylo za "akci" že měl lak naopak...Stejně natřený je snad i vůz na Osoblažce..

Host 81: Pěkné..Kolikatka to prasátko je?To jsem tam ještě neviděl..Dřív tam jezdilo to reko,které je údajně v Krahulově

Lokofanda: Reko prasátko je opravdu v Krahulově viz: https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=2433039
Tohleto krásně ošklivý, odrbaný prasátko je:

Taky jsem nevěděla, jaké je v Kojeticích a byla jsem dost napnutá, co si pro vozy přijede

Jen o trochu větší mašinku jsme měli chvilku na vlečce do sila i v Moravských Budějovicích. 710.799 srpen 2002.




(Příspěvek byl editován uživatelem Mirek_2037.)

V břeclavském depu se chystá 751.119 na převoz do kovošrotu. Dříve jako jihlavská se cosi nahoblovala i na tratích o kterých zde diskutujete, a třeba Mirek 2037 dodá nějakou její fotku z archívu :

Mirek_2037: Paráda! Škoda, že nám tu nezůstala. Kde je jí asi konec...?
Nedá mi však, abych nekontroval fotkou z 1.12.2012

409Da v.č. 404/1976 čerstvě po dovozu z ČB do MB. Nyní se podrobuje omlazovací kůře v hale o pár metrů vlevo.

Měl jsem na mysli vytvořit linku Práče-Božice-Hrádek-Hevlín (možná by šlo až do Hrušovan nádraží) a zpět tak, aby se protisměrně potkávaly v Božicích.
Časové polohy spojů na lince č. 822 jsou fixovány (a dle vašeho návrhu by se význam toho uzlu dále zvýšil) miniuzlem Lechovice v X:30 h (resp. krátce před tímto časem, neboť celé Znojemsko má symetrii nikoliv v přesných X:00, ale cca v X:55). Z Lechovic tedy takový spoj nemůže vyjet (uvažuji-li symetrii v přesných X:00) dříve než v X:31 h. K božickému nádraží by dojel cca v X:49 h. Tedy dlouhých 19 minut poté, co by zde docházelo ke křižování vlaků.

současnou linku 820 ze Znojma do Hevlína přes Strachotice a Jaroslavice ukončit tak jak to bývalo před listopadem v Jaroslavicích.
Spojení z Jaroslavic do Hrádku byste řešil jak?

Hrádek, Dyjakovičky a Hevlín obsluhovat od vlaků z Božic
(pozn. nikoliv Dyjakovičky, ale Dyjákovice)
Hrádku a Dyjákovicím by tak jako tak zůstalo přímé spojení se Znojmem, a to díky lince č. 821 (která musí jet tak jako tak, kvůli obsluze mj. Krhovic, Valtrovic a Velkého Karlova). Kombinace spojení vlak/bus s přestupem v Božicích by byla rychlejší asi o 9 minut než stávající přímá a-821, ale to platí pouze teoreticky - za předpokladu těsných návazností vlak/bus v žst. Božice, která se ale vylučuje s existencí návazností v obci Lechovice (viz výše).

Došlo by k úspoře bus linky Znojmo-Práče
Při uzlu Lechovice v X:30 (fixovaném mnoha faktory, například uzlem Pohořelice v X:00) by došlo mezi Znojmem a obcí Práče k úspoře v najetých kilometrech, nikoliv však v počtu vozidel. Naopak by vycházel neefektivní, 50-ti až 55-timinutový, prostoj vozidel v obci Práče.

Úplně stejnou věc (jakkoliv je podle mě nesmyslná) se zrušením a-822 v úseku Znojmo - Práče je možné udělat i ve stávajícím jízdním řádu. Tzn. tato možnost nepatří do kategorie "situace, které dnes není možné dosáhnout, ale bylo by jí možné dosáhnout při přesunutí křižování do Božic v X:30 h), tzn. jde o výhodu varianty č. 2 oproti ostatním variantám".

cestujícím do Břežan, Pravic, Dyjakoviček, Hevlína by se zkrátilo cestování.
(pozn. nikoliv Dyjakovičky, ale Dyjákovice)
Cestujícím ze Znojma do Břežan a Pravic by se při zavedení vazby vlak/bus v Božicích zkrátilo cestování jen asi o 6 - 7 minut (nikoliv o 10 - 15, jak je uvedeno i v této studii).

Cestovní doba Znojmo - Hevlín by dle vašeho návrhu činila přibližně 37 minut, což sice je méně než u stávajícího nejrychlejšího spojení veřejnou dopravou, ovšem to by předpokládalo těsné návaznosti vlak-bus v Božicích a ty se vylučují s návaznostmi v Lechovicích (viz výše).

Zrychlená vlaková doprava by sloužila opravdu jako páteřní. To se na Znojemsku nenosí, hlavně nám nešahejte na autobusy.
Aby vlaky naplnily význam slova "páteřní", tak je potřeba, aby na ně optimálně navazovala "žebra a další kosti" (= autobusy).

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

jsem tady správně ve vlákně o železnici?

Ne, jste tady ve vlákně Davidovy bludy, aneb co se mi nelíbí neřeším, komentuji všechny, neodpovídám nikomu.

Předem se ostatním se omlouvám-vím, že je to plevel,ale vymýšlet si a hledat za každou cenu důvody odmítající rekonstrukci železnice oproti busům není fér. To je moje opravdu poslední reakce na toto téma a tohoto „diskutujícího“. Dál budu zase jen čtenář.

David: musím uznat, že alespoň v něčem máte pravdu, chybně jsem uvedl Dyjákovičky místo Dyjákovice-omlouvám se.
Ostatní vaše poznámky jsou opět polopravdy a věci záměrně vytržené z kontextu.
1. O lince 821 jsem vůbec nemluvil, už jezdí, může jezdit i dál, nic tomu nebrání.
2. Co se týče jízdní doby při kombinaci nový vlak-bus u linek Znojmo-Hevlín. Nevím, jak jste přišel na úsporu jen 9 min, pravděpodobně jste si přečet jízdní dobu u linky 821, ale ta nejede přímo, ale z Božic, žel.st. do zastávky Hrádek kult.dům, ale přes Velký Karlov(tam linka 820 přece nezajíždí). Takže pokud by tato linka jela přímo v úseku Božice, žel.st.-Hrádek, kult.dům bude rozdíl celkové jízdní doby Znojmo-Hevlín min. 13 min(počítám interval pro přestup vlak-bus v Božicích 4 min).
3. Co se týče jízdní doby při kombinaci nový vlak-bus u linek směr Pravice,Břežany. Při uvažovaném stejném přestupním intervalu 4 min v Božicích vychází min.úspora 9 min.
4. Jak velký je podle vás přepravní proud v úseku Jaroslavice-Hrádek? Některé linky by do Hrádku zajíždět samozřejmě musely(např. školák atd.), ale ne v takovém rozsahu a jen do Hrádku.
5. Lechovice jsou složité, to se tady nedá rozepisovat. Dodržel by se přípoj busů v Lechovicích, klidně potom ve směru na Hevlín spoj může přijet dřív do Božic žel.st. a vyčkat vlaky a obráceně(rozhodující je úsek Božice-Hevlín a Božice-Hrušovany přes Pravice). Nebo jestli vám to dělá problém, tak zachovat linku 822 po zastávku Božice, škola a zavést novou okružní linku Božice, žel.st.-Pravice-Břežany-Hrušovany-Hevlín-Hrádek-Božice, žel.st. a opačně. Možností je mnoho.
6. Jaký přestupní čas než krátký by jste uvažoval? 15min,20min?
Pochopte, tady a tímto způsobem se to řešit nedá. Soustředíte se na detaily a unikají vám podstaty. Vypracujte podobnou práci jako pánové, kde jim můžete oponovat, pak na vás určitě zareagují. Nezlobte se, ale už na vás nebudu reagovat, tak nějak tuším vaše odpovědi a nemá to smysl.

Dnes jede další vlak ODOS z Břeclavi do Kojetic. Zatím neodjel z Břeclavi. Po cestě by se měl někde křižovat s následem Znojmo - Břeclav.

R 667-754018+zdechla 754042, R 668-754009

Valach:V břeclavském depu se chystá 751.119 na převoz do kovošrotu.
Posilám tři dokumentační fota 751.119 ještě z doby, kdy sloužila v Jihlavě.

Jihlava 7. srpna 1990

Moravské Budějovice před odjezdem do Jemnice s Os 24806 9. září 1990

S pracovním vlakem ve Studenci 6. srpna 1991
A ještě klip už jako olomoucká projíždí zastávkou Nemilany 19.srpna 1995.
http://www.youtube.com/watch?v=-Co9E3P7uCs&feature=c4-overview&li st=UUvsf5ZjWmqtR9uja_IMivDg

Přidělená KDC dne 30.9.2013 na objednávku pro Společnost moravských okresních drah, spol. s r. o.

Břeclav os.n.(9:10) - (9:20)Boří les(9:30) - (9:50)Lednice
Lednice(10:35) - (10:55)Boří les(11:05) - (11:15)Břeclav os.n.


1x HDV řady 742, 1 vůz Daa-k, (zpět + Postaa)

Zitra na Sp Velo Podyjí bude 750.704

Dnešní Velo na Lesné, z KrPole jelo asi 5 kol, na Lesné nastoupili 2kola..