Pánové, vy, kteří sesměšňujete tu základní myšlenku, znovu objevit to, co bylo uměle soudruhy 40 let potlačeno, a aspoň o tom informovat, ztrapňujete sami sebe, klesáte na jejich úroveň a vlastně dáváte najevo, že ten oplocený zatuchlý plácek by vám vyhovolal nejvíc..

A takhle používají názvy naši sousedé (počasí právě teď) :

Jariss: Ale prdlajs. Kdo chce, nechť objevuje (například já), studijního materiálu v podobě starších map je dostatek, mnohé lze zjistit z wikipedie a pod.. Jenže to "alespoň informovat" vnáší do celé věci akorát pěkný nepořádek. Opět připomínám, že většina lidí má velmi slabé znalosti zeměpisu (o dějepisu nemluvě) a osvěta by se měla zaměřit tím směrem, aby lidé znali alespoň české ekvivalenty názvů velkých měst v zahraničí a a abych nemusel poslouchat řeči o Dresdenu, Leipzigu, Linzu, Chemnitzu atd. Obecně totiž upadá povědomí o českých ekvivalentech názvů velkých měst, tak mi přijde jako marná snaha křísit české názvy malých měst a vesniček v sousedních státech...... Já budu strašně rád, když lidé budou mít i povědomí, kde se třeba nachází třeba Linec, Salzburg, Innsbruck a pod. Ani tohle není běžné, lidi neskutečně tápou. Mělo by naopak patřit k určitým základům vzdělanosti, že když se někoho zeptám třeba na Mnichov, tak bude vědět, že je to město v jižní části Německa a že jeho německý název je Muenchen. (ue coby náhrada za přehlasované u, které na klávesnici nemám). A nebude ho umísťovat někam na naše území, ač vesniček tohoto jména také u nás několik je.....

Bram - vy nevíte, že Mnichov je taky u nás ?

Na trati 070 byla dlouhou dobu večer k vidění svítící tabule názvu stanice s nápisem MNICHOV.
(zbývající část byla potmě, snad vadný starter či zářivky...a nebo úspory ?)

Majkl007 : bohužel ty jazykové prasárny - nemám pro to slušnější výraz - dělají i Němci. Ačkoli je stanoveno, že tarifní název (úřední) stanice se nepřekládá (Hauptbahnhof je Hauptbahnhof i v turečtině), tak u anglických hlášení v ICE nebo nádražích se Hauptbahnhof hlásí jako "Main Station". Trpím ...

U dnešního spěšníku z Nürnberg do Chebu se zase ve vlakovém hlášení objevila nové varianta CHEBU - foneticky se ozývalo ČEB ...

Bram - vaše ctihodná klávesnice neumí kombinaci znaků ALT + 0252 = ü

Ten "čeb" už byl za dob, kdy se platilo DEM, ale ještě zajímavější je tahleta výslovnost u názvu Chur, a zvláště pak ve vztahu k jeho obyvatelům.

Bram: ale na konci svého příspěvku jste vlastně popsal důvod, proč třeba Chemnitzu říkám prakticky výhradně německy - protože pod Kamenicí se alespoň mně okamžitě vybaví ta Česká.
Prasárny typu "jedu do Dresdenu", "byl jsem ve Warszawě" (i to jsem někde viděl) nemá cenu komentovat. Ale jinak mám trošku pocit, že u někoho je důsledné nepoužívání českých exonym spíš než neznalostí dáno podobnými motivy jako třeba odpor k přechylování ženských příjmení - prostě jakousi "úctou k původnímu názvu" či "snahou neurazit" - i když čeština pak leckdy pláče.
Ale ono je to těžké - sám si vlastně malinko protiřečím s tím Chemnitzem vs. Dresdenem, no zkrátka to každý cítí trochu jinak.
Ale existuje příbuzné téma, které mě bez výjimky vytáčí a nedokážu se na něj dívat jinak než jako na ignoranci - a to je používání anglické transkripce azbuky v češtině.

Bram: jen na okraj, nemyslím kříšení,nýbrž pozvolné uvědomování si,spíš v pohraničí, např.vesničky mezi Vratěnínem a Drozdovicemi se jmenují Trnávka, Horní a Dolní (Thürnau) :-)

Fabi - ano, souhlas.
Když slovanský novinář komolí slovanská jména pomocí angličtiny, je to daleko větší blábol, než když "jedu do Nürnberku".
viz třeba : Juriy Shevtchenko, nebo bývalé české stanice - dnes CHOP , MuChatchevo.

FS: Tak když dotyčný novinář neumí rusky, tak je to normální.

No, já to vidím tak, že mnoho českých novinářů neumí ani česky,
na rozdíl od cizinců, kteří při žádosti o povolení pobytu ,musí znalost češtiny prokázat.

čeština má "Š" - tak není třeba psát "Sh"....
nebo "Č" - takže normální člověk napíše ČOP, a nebude psát CHOP.
Je jasné, že těch "nenormálních" u nás přibývá.

Pravda. Třeba na novinky.cz běžně čtenáři "novinářům" opravují pravopis. Síla.

Miroslav Zikmund: Nemám potřebu si takovou klávesovou zkratku pamatovat, je to prostě zbytečnost. Němci náhradu přehlasovaných písmen takto sami běžně dělají.

FS: ???? Vždyť v předchozím příspěvku píšu, že: Mělo by naopak patřit k určitým základům vzdělanosti, že když se někoho zeptám třeba na Mnichov, tak bude vědět, že je to město v jižní části Německa a že jeho německý název je Muenchen. A nebude ho umísťovat někam na naše území, ač vesniček tohoto jména také u nás několik je....

Jariss: Pozvolné si uvědomování? Čeho? Jak moc ty české názvy pohraničních vsí jsou přirozené? Kolik tam žilo kdy českých obyvatel? Nejsou ty názvy tak trošku umělé? Jiná situace byla u nás, kde německé názvy českých vesnic a měst byly běžné a používané, protože tam Němci prostě žili. A mnohde musel být český název uměle vytvořen, protože třeba až do roku 1945 existoval prostě jen německý, český prostě a jednoduše nebyl, nebo třeba i byl a vůbec se nepoužíval i mezi českou menšinou.....

Já jen, že ta situace po obou stranách české hranice s Rakouskem a Německem nebyla zdaleka stejná. Kolik Čechů žilo třeba v bavorské části Šumavy, když v té české jich žilo velmi málo a přišli tam většinou až po roce 1918 coby zaměstnanci ČSD, pošty, policie a pod.? Ať se to někomu líbí nebo ne, tak já nemám problém si připomenout třeba německý název města Volary, ale přeci jen mne tahá za uši třeba český název od hranic zhruba stejně vzdáleného německého města Waldkirchen....

FS : bohužel ten CHOP je oficiální ukrajinská transkripce z azbuky do latinky, v tomhle případě do angličtiny. Tato transkripce se pak překlápí do všech evropských elektronických vyhledávačů a IDOS není výjimkou.
A ruských i ukrajinských pasech (jiné jsem neviděl) je jméno držitele jak v bukvách, tak v latince (aby mohl totožnost zkontrolovat každý pasový/imigrační uředník), z vlastní zkušenosti (díky ruštinářskému) vzdělání se mi čte jméno lépe v bukvách než v té latinkové podobě i když znám transkripci spřežek - kouzelný je třeba přepis azbukové jednohlásky šč > SHCH.
Jazykové problém je v tom, že jednou je křestní jméno Vasil, jindy pak Vasyl ... Obě jména se běžně používají.

ale na konci svého příspěvku jste vlastně popsal důvod, proč třeba Chemnitzu říkám prakticky výhradně německy - protože pod Kamenicí se alespoň mně okamžitě vybaví ta Česká.

Pokud vím, tak oficiální český název je Saská Kamenice, takže nevím, proč by se měla vybavit ta česká. Co se vám vybaví ve spojení třeba se Štýrským Hradcem nebo Kolínem nad Rýnem, které jsou v německém znění také bez přívlastků?

A při používání německých názvů v češtině pak zas můžou při skloňování vzniknout takové paskvily, jako v mnou odkazovaném článku, cituji "tramvaj KT4 v Gothě"

MZ - takže u nás už je oficielní jazyk angličtina a čeština se používá jen slengově ?
V 18.století to tak bylo s němčinou, než se probudili "buditelé".
Nemám na mysli vyhledávače spojů, ale běžný ČESKÝ tisk. Tam mi ta zkomolená jména dokazují pravdivost přísloví "poturčenec horší Turka" a dost mi vadí. Komenský by se šel oběsit, kdyby viděl ten svůj národ.

Bram - ten MNICHOV na trati 070 není žádná vesnička, ale bejvalý okresní město !
S těmi "umělými" názvy máte pravdu, ještě v roce 1946 byl pouze Königshan, ale někteří tvořitelé dějin píší o Královci z třicátých let.

FS: v souvislosti s tou anglickou transkripcí přepisů azbuky byste asi byl dost vytočený při návštěvě Bulharska. Tam se totiž na cedulích názvů železničních stanic, ale i označení názvů obcí u silnic, běžně objevuje pod místním názvem v cyrilici i jeho přepis do latinky, a to právě s anglickou transkripcí. Viděli jsme tam toho při cestování vlaky a autobusy spoustu, zde tři příklady, které se mi podařilo vyfotit:

Nutno říci, že mi to taky docela nesedělo, ale jako snahu o to, aby těm jejich názvům rozumněli i cizinci ze zemí, kde se píše výlučně latinkou, to chápu.

Než Davida zatahaly za uši Drozdovice, čímž se spustila šílená off-topic diskuse na téma překládání jmen a názvů (PROSÍM, UŽ DOST!!), bylo zde řešeno, zda jde, nebo nejde koupit týdenní síťovku VOR včetně tzv. B-zón, tedy platnou i pro autobusové linky mimo W. Dnes jsem to byl otestovat. Takovou jízdenku automat NEVYDÁ, koupit lze pouze jízdenku bez B-zón.

Bram: máte utkvělou představu,že vše je umělé, a vůbec nejde o to jestli tam žili Češi nebo ne. Snažte se pochopit,že následkem častého stýkání si česká huba upravovala a počešťovala příslušné názvy. Namísto Laa byla Láva, místo Zwettlu byla Světlá atd.,podobně jako Iglau/Jihlava, Reichenberg/Liberec..ale to by bylo dlouhé téma.

Než Davida zatahaly za uši Drozdovice...
... jinak řečeno: než se tu objevil plakát zvoucí na cestu do obce s názvem, který jsem v životě neslyšel (na každou věc lze nahlížet dvěma pohledy) a který asi málokomu ze zdejších diskutujících něco říkal.

Takovou jízdenku automat NEVYDÁ, koupit lze pouze jízdenku bez B-zón.
Hm, takže od loňska + předloňska se nic nezměnilo.
Přepokládám, že dnes (tedy v neděli, kdy je pokladna v Laa uzavřena) jste neměl možnost se na tuto jízdenku zeptat u pokladny (kde mi v loňském roce výpravčí rovněž sdělil, že počítač mu vydání takové jízdenky - všechny zóny včetně Vídně a včetně mimovídeňských autobusů) - neumožňuje)?

Jariss: já (a jak vidno nejsem sám) jen nechápu, proč by se mělo tolik lpět na připomínání nebo dokonce znovuzavádění názvů, které si dnes už nikdo, kromě jazykovědců a lidí se o touto problematiku zajímajících, nepamatuje, a tudíž ani nikomu nechybí, a v běžném styku se nepoužívají.

Sem přijít někdo z venku tak se asi picne, tak blbou flame už jsem dlouho neviděl...

Sem přijít někdo z venku tak se asi picne, tak blbou flame už jsem dlouho neviděl...
Sice to není úplně o vlacích (ale zčásti přece jen ano - viz hlášení ve stanicích), ale je to diskuse vcelku věcná a v tomto vlákně ani neplatí, že by znamenala "ztrácení příspěvků typu někde něco jede".

A k tomuto:
Pánové, vy, kteří sesměšňujete tu základní myšlenku, znovu objevit to, co bylo uměle soudruhy 40 let potlačeno, a aspoň o tom informovat, ztrapňujete sami sebe, klesáte na jejich úroveň a vlastně dáváte najevo, že ten oplocený zatuchlý plácek by vám vyhovolal nejvíc..
Ale kdepak. Je moc a moc dobře, že hranice mezi CZ/A (ale i jinde) jsou už víceméně jen čárou na mapě.
O dost horší to je v otázce spojení veřejnou dopravou. Třeba z Břeclavi do Hohenau (nebo Cáhnova, každý ať si to nazve jak je libo) se vlakem dostanete už jen dost obtížně, přitom mezní náklady k zajetí regionálních vlaků až do Břeclavi jsou (oproti ukončení už v Bernhardsthalu) jen zcela minimální. Totéž platí pro spojení mezi Znojmem a Retzem, které je v současné době na (co se týče počtu spojů a jejich časových poloh) nejmizernější úrovni za posledních mnoho let.

Mmch. Ani 5 dní před předpokládaným zahájením provozu autobusů do Drosendorfu není ani zmínka na stránkách IDS JMK(?)

David:
mezní náklady k zajetí regionálních vlaků až do Břeclavi jsou (oproti ukončení už v Bernhardsthalu) jen zcela minimální

To musíte ale vysvětlit těm rakušanům, jakou udělali velkou chybu, když několik párů těch prázdných vlaků zrušili a vlastně nic neušetřili.

Majkl007:

Při návštěvě Bulharska bude dost vytočený pouze ten, kdo umí už jen anglicky a zapomněl, že ješte dlouho do 20. století sloužila jako mezinárodní dorozumívací jazyk u železnice nebo pošty francouzština. Přepisy na bulharských nádražích jsou (nebo aspoň ještě byly v roce 1997, když jsem v Bulharsku naposled pobýval) vesměs francouzské a musím říct, že mám z toho upřímnou radost, když ještě někdo v dnešní době takto vzdoruje všudypřítomnému tlaku angličtiny. Vzpomínám si už jen na jeden přepis, ale ten opravdu za to stálo - BROUSSARTZI...

To musíte ale vysvětlit těm Rakušanům, jakou udělali velkou chybu, když několik párů těch prázdných vlaků zrušili a vlastně nic neušetřili.
Však já neříkám, že to je (v tomto konkrétním případě) chyba české strany.
Do/z Bernhardsthalu dojede/vyjede také jen pár lidí - zejména uvážím-li celkovou kapacitu soupravy. U spojů příměstského charakteru "z velkoměsta do poslední možné stanice" do u té "poslední stanice" nikdy nebude jiné.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Klv: tím vzdorem všudypřítomnému tlaku angličtiny bych si nebyl tak jistý, neb většina popisků na Bulharských nádražích (ať už se jedná o jízdní řády, různá oznámení a upozornění...) je kromě bulharštiny uvedena právě v angličtině. Z pochopitelných důvodů, samozřejmě. A týká se to i názvů některých stanic, alespoň těch v turisticky atraktivních oblastech.


Ale teď už opusťme Bulharsko, tady se přece máme bavit o Rakousku, že?

David: ano, byl jsem tam v neděli

Linka do Drosendorfu opravdu moc propagovaná není, jediné, co jsem objevil: http://www.idsjmk.cz/pozor/tip.pdf
A je zajímavé, že pro novou zónu 877 nebude možné využít oblastní síťovou jízdennku Podyjí za cenu 100,- ( http://www.idsjmk.cz/turisticka.aspx ), ačkoliv tam logicky spadá.
Jinak je ale prima, že k rozšíření došlo, doufejme, že v blízké budoucnosti se podaří do IDS JMK zaintegrovat i Retz a nebo již zmiňovaný Berhnardsthal.

Priapos : v zásadě všichni vědí, že zrušení nebo omezení četnosti jízdy vlaků z do Břeclavi z hlediska úspor je celkem o ničem, pokud se souprava vrací ze zastávky do dopravny a pak zase jede do zastávky, tak stejně v dopravně je topena. Na českém území se jede na českou elektriku.
Jenomže je to především politika, ÖBB jsou pod tlakem úspor a vykládejte buď novináři nebo nějakému cifršpionovi ze superkontrolního úřadu, že úspora na 9 vlakových kilometrů, z toho na 5 vlakových km na českém území nic nešetří. Prostě tady se vidí úspora 18 vlakových kilomterů na jeden pár vlaků = 6570 za rok krát náklady jednoho vlakového km ... Tohle přece nemůže platit rakouský daňový poplatník ...
Mezi tím rakouským a českým šetřílkovským myšlením není v zásadě rozdíl ...

MZ - a jak by taky nějaký rozdíl v myšlení mohl být, když polovina čechů jsou bývalí němci-rakušáci a polovina rakušáků jsou bývalí češi.

MZ: Osobáky z Bernharstalu jezdí Sv zpět do stanice a pak opět jako Sv do zastávky? Tam je natolik silný provoz, že není možné stát v zastávce?

Mouka:

Ve většině případů činí doba obratu v Bernhardsthalu více než hodinu. Tak dlouhé blokování jedné z kolejí by snad už opravdu bylo nemyslitelné.
I tak ty vlaky během přistavování/odstavování mezi zastávkou Bernhardsthal a nedalekým odstavným nádražím blokují provoz (na obou kolejích) na úseku Břeclav - Bernhardsthal Frachtenbahnhof déle, než by bylo zdrávo. http://www.youtube.com/watch?v=acyQQ3vo4lc

David:
blokují provoz (na obou kolejích) na úseku Břeclav - Bernhardsthal Frachtenbahnhof

To není samozřejmě pravda. Vlaky obsadí pouze severní záhlaví stanice Bernhardsthal Frachtenbahnhof. Tento podstatný rozdíl ovšem diletant pochopitelně nerozlišuje.

To není samozřejmě pravda. Vlaky obsadí pouze severní záhlaví stanice Bernhardsthal Frachtenbahnhof. Tento podstatný rozdíl ovšem diletant pochopitelně nerozlišuje.

Upřesňuji svůj výrok na: na cca 10 - 12 minut blokují provoz (na obou kolejích) v úseku Bernhardsthal (Haltestelle) - Bernhardsthal Frachtenbahnhof.

Majkl007:

Ach jo, tak už i v Bulharsku podlehli angličitině... Mimochodem, v Ruse (tedy Rousse) tehdy měli "Muži/Ženy" na záchodech výhradně v bulharštině a němčině! Ale teď opravdu konec OT!

David: Jízda ze stanice k zastávce a zpět včetně přeběhnutí fíry trvá 10-12 minut? A vlak blokuje obě koleje? Snad jen tu, po níž jede.

http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/Detail_901/kif901_13.pdf

O. K., koukám, že v letošním JŘ došlo (zřejmě právě kvůli Berhnardsthalu?) k prodloužení jízdních dob těch vlaků, které začínají/končí jízdu v Bernhardsthalu (vlak končící jízdu v Bernhardsthalu ujede trasu Gänserndorf - Bernhardsthal za dobu o 2 minuty delší než vlak, který pokračuje až do Břeclavi; v opačném směru je situace obdobná), aby se doba obsazení obou kolejí zkrátila.

Ano, v loňském roce trvalo souběžné obsazení obou kolejí ten čas, který uvádím, viz již výše odkazované video.

David: Pokud se prodlouží jízdní doba, tak se naopak prodlouží doba, po kterou je kolej obsazena.

Jinak mi nedošlo, že ty soupravy tam jsou dvě zaráz.

Pokud se prodlouží jízdní doba, tak se naopak prodlouží doba, po kterou je kolej obsazena.
Měl jsem na mysli časový úsek, po který jsou OBĚ KOLEJE obsazeny, tzn. trať je v tu dobu zcela neprůjezdná.
Po zmíněném prodloužení jízdních dob se tento časový úsek zkrátil.

Ale to je vcelku jedno, až příliš podrobně je zde probíráno rozvinutí mojí původní myšlenky - že ukončení většiny spojů (i těch, u kterých to ještě před pár lety nebývalo) těsně před státní hranicí, je takovým drobným, maličkým "návratem železné opony". Prostě vznik/návrat umělé bariéry na státní hranici.

Ještě k té obsazenosti regionálních vlaků přes státní hranici - svoji roli také hraje fakt, že tyto spoje mají v Břeclavi ukázkové nepřípoje do/z většiny směrů.
Snad se na tom něco změní ve chvíli, kdy vznikne přesný uzel Wien Hbf. v X:00, z nějž pro EC/RJ do Grazu vyplývá Wien Meidling cca v X:07, tudíž je jasné, že se bude muset posunout i časová poloha regionálního vlaku jedoucího v trase Břeclav - Payerbach-Reichenau (nynější odjezd z Meidlingu v X:02, pokud by EC/RJ směr Graz odjížděl z Meidlingu až v X:07, připadá v úvahu odjezd regionálního vlaku až v X:09 - X:10, tzn. posun odjezdu z Břeclavi z nynějších S:26 na daleko výhodnějších S:33 - S:34 h.

K integraci přeshraničních vlaků do IDS JMK - k té by byl potřeba souhlas ÖBB jakožto dopravce těch vlaků na rakouském území. Někde (snad mezi čtyřma očima od jednoho diskusního kolegy? už si nejsem jist) jsem před časem slyšel, že ÖBB se k tomuto příliš souhlasně nestaví.
V případě přeshraničních autobusů (Laa, Drosendorf) je situace jiná a o poznání jednodušší, když český dopravce (který je přímo vázán tarifem IDS JMK) je dopravcem i na rakouském území.
Což je mimochodem jeden z důvodů, proč si stojím za tím, že je dobře, že přeshraniční dopravu mezi Hevlínem a Laa zajišťuje autobus a nikoliv vlak; jako jedinou slabinu těch autobusů vidím ty nešťatné nepřípoje vlak-bus v Laa.

Z hlediska obsazenosti souprav, je pětivozové patro pro úsek Hohenau - Břeclav, s výjimkou ranních "zaměstnaneckých" vlaků v "kladívka", které svážejí občany z Bernhardstahlu a Rabensburgu do zaměstnání, celkem zbytečné.
Kdysi jsem jel v "kladívkový" den "prvním" ranním vlakem z Břeclavi, tehdy jezdil zhruba o půl hodiny dříve.
V obou zastávkách byl silný nástup, podobně v Hohenau.
Pro vlastní frekvenci BV-Hohenau by stačil jeden motorák, což potvrzovalo nasazení motorového vozu 5047, coby náhradní soupravy, v době stavebních prací na rakouské straně. Náklady a ECčka vozily diesely.

Přátelé chtěl bych se jen ujistit či poprosit o pár informací. Cestování mezi Linz/Innsbruck/Bregenz na FIP je možné i v Railjetech? Popřípadě jak je to s místenkami a obsazeností. Není nakonec lepší si chvíli počkat na nějaké to OIC? Děkuji vám za rady.

Zdravím, mám prosbu/dotaz. Jak je to se Sommerticketem a Mariborem? Na http://vlaky.net jsem čelt vynikající cestopis o cestách po Maďarsku a Itálii, kde autor popisoval cestu se známým do Mariboru, kdy autorův známý měl též Sommerticket a cestu do Mariboru se jim podařilo "ukecat". Dá se to tak udělat i dnes, nebo už je slovinský personál patřičně vyškolen?

Pro vlastní frekvenci BV-Hohenau by stačil jeden motorák, což potvrzovalo nasazení motorového vozu 5047, coby náhradní soupravy
... stejně tak stačil jediný náhradní bus při výluce jedné z traťových kolejí v úseku Gloggnitz - Payerbach-Reichenau. Stejně tak dříve stačil (a kapacitně by stačil nadále) sólo motorový vůz v úseku Retz - Znojmo... V koncových úsecích to nikdy nebude jiné.

cestu do Mariboru se jim podařilo "ukecat". Dá se to tak udělat i dnes, nebo už je slovinský personál patřičně vyškolen?
Doporučuji neřešit a přikoupit si (asi za 16 EUR) zpáteční jízdenku Bleiburg - Maribor a projet si trať vedoucí údolím Drávy.

(Příspěvek byl editován uživatelem David.)

Plán byl projet se Rychlíkem Sáva do Lublaně a EC Emona do Vídně. Ony osobáky mě nějak moc nelákají. Ale i z Blebiburgu do Mariboru se projedu, viděl jsem pár fotek z tratě a vypadá to fakt úžasně. Díky za tip.

Chtěl bych se zeptat, jak to letos vypadá se Sommerticketem? Pořád nemůžu nejít žádný informace, jestli se bude letos vůbec prodávat.

Super, mockrát díky za rychlou a potěšující odpověď! ;-)

Díky. Předpokládám, že to platit i v součinnosti s českou in-kartou jako vždy dosud. Už se mi ale bohužel stalo, že po mně jedna vlakvedoucí, chtěla tu rakouskou, přestože jsem jí jasně ukazoval, že byla vydána ČD na základě České in-karty. Na své kartě jsem jí rovněž ukazoval logo ČD, nápis in-karty, jméno, datum narození. Všechno sedělo s tím, co bylo uvedeno na jízdence. Ona to prostě vůbec nechápala. Naštěstí jsem v další stanici vystupoval. Jak tam někdo takovej může pracovat? I když to patří spíše do nejotřesnějších zážitků.

Možná vůbec nejlepší je těch 19,90 (nebo kolik to letos stojí) EUR do té VorteilCard < 26 investovat a tím pádem si během cest po té krásné zemi ušetřit rozpory (byť jste v právu) a také si tím umožnit např. slevu na jednotlivé jízdenky (pokud budete chtít někdy jet před 8. hodinou ranní v pracovní dny) nebo i pár dalších výhod.

Když už mluvíš o tom cestování přes osmou ráno. Některé vlakové čety netuší, že je možné nastoupit na území jiného státu i dříve, případně do nočního vlaku před půlnocí. Vysvětlujte jim to.

ad David #8991: Navíc ta VorteilsCard platí nejen v létě, ale celý rok, takže tím získáte slevu i pro cesty po zbytek roku, a nejen v Rakousku (například v Německu jsem kdysi dostal slevu asi 25% po předložení rakouské VorteilsCard)

Ghost : pokud chcete cestovat v pohodlí (kupátkové vozy Bmz s polohovatelnými sedačkami nebo Bpmz s pohodlným měkkými sedačkami ve velkoprostoru = modernizované, přes 30 let staré ojetiny)), tak soupravě RailJetu (vozidlo, které nazývám "čtvrtá" cenové kategorie, zaostávající sedacím pohodlím ve dvojce i za motorovými vozy řad 5047, 5147) zamávejte.
FIPka tam platí bez nějakého omezní, obsazenost je zásadně individuální záležitostí. Rezervovaná místa jsou označena na panelu u sedaček.

Miroslav Zikmund: Děkuji už mám dovolenou celkem naplánovanou a Railjetům jsem se snažil vyhnout. V podstatě tím bazmekem pojedu jen jednou, jinak dám přednost zmiňovanému pohodlí OIC.

MZ: Přesně tak. Všichni se tady můžou po*rat, když vláda rozhodne, že se nakoupíš další soupravy Railjetu. Všichni mají na prezentační jízdu a jsou z toho unešení. Já už tím jen v roce 2010 v Rakousku a od té doby tvrdím, že to není žádnej velkej zázrak, ale jen hromada sedadel na sobě bez ohledu na pohodlí. Na dálkovou dopravu nevhodný. Cestovat v to několik hodin... fakt není o co stát.

Rialjet: Ten me zklamal, uz kdyz jsem do nej nastoupil, narozdil od Regionovy. Ta me zklamala, az kdyz se rozjela...!
Bernhardsthal: To, co se tam deje, je sice "zrudny", ale zase se nemusi pouzivat vicesystemove taurusy. A ti pak muzou zajizdet treba do Velenic... Ani jedno asi neni v poradku...

Čínskej: Beztak půlka vlaků končí v Gmundu. I když zas na druhou stranu proč jezdit do Velenic, když by tam nebyly přípoje. Rozdíl je taky v tom, že oproti Bernhardsthalu se z Gmundu do Velenic dá v rozumným čase dojít pěšky.

Mouka: Jak Velenice, tak Breclav/Berndhardsthal jsou o vzajemne zabednenosti. A je pravda, ze od Plzne jsou hranice Bulharska v Horazdovicich a Bulharsko konci az u Cernyho more. Vise je videt, ze tomu tak opravdu je... Bohuzel...
P.S.: Ono toho pouze do Gmundu zas tolik nejede. Da se rict, ze prakticky vsechno, co dojede do Gmundu, dojede az do tech Velenic. A my, Cesi, jsme ve Velenicich udelali opravdu optimalni podminky pro takovou vozbu. Co by se asi stalo, kdyby ve Velenicich alespon jedna kolej umela "nepratelskou" trakci...

NA druhé straně, nenadánejte na vlakovou dopravu na česko-rakouské (či česko-německé) hranici. Oproti česko-polské (a bohužel mnohde i česko-slovenské) je to ještě krásné...

Doufám jen že se nedočkáme toho co se loni udělalo na slovensko-maĎarské hranici (pouze rychlíky na 2 přechodech, a jinak nic).

Slovensko - Madarsko? A co Slovensko - Polsko...

Čínskej: Máte pravdu, jen večer po 19. a ráno před 6. se končí/začíná Gmundu.
Který přechody u nás byly zrušeny?
Rakousko: Hevlín, Novosedly
Německo: Moldava, Dolní Poustevna, Jiříkov
Polsko: Královec, Český Těšín, prakticky i Bohumín (1 vlak denně)

Slovensko/Madarsko: Rajka, Slov. Nové Město, Lenártovce, Komárno
Slovensko/Polsko: Medzilaborce, Plaveč, Trstená