Quadrophonia- ač je to málo pravděpodobné, tak kdyby to byla cukrovka a ne vápenec, mohl by to být přibližně Vyškov na Moravě.

22michal: kdyby to bylo vykládání, tak by ten vápenec taky šel. Něco mi našeptává, že se při rafinaci cukru něco vápenatého používalo (ale jistý si nejsem)

22michal, honzaklonfar: Vyškov to není , vápenec se vykládal na vlečce a řepa taky a je tam na Vyškov málo kolejí

Pozorovatelka- já píšu že by to mohl být, ne že je :-)
Konfigurace kolejiště se určitě měnila.
A vlečka do cukrovaru byla kudy? Cukrovar si ještě matně pamatuju, mechanické závory a nadchod taky, ale vlečku si nevybavuju.

Tady je srovnávací fotka Vyškova- na starém záběru se mi zdá, že je kolejiště o dost menší: http://www.holicekfoto.cz/fotoalbum/vyskov/vyskov---srovnavaci-fo to/

22michal: ve Vyškově jsem "vyrustl" . Vlečka od roku 1869: cukrovar baron Herring Oferrman Cie, délka 0,623m . V seddesátých letech jedna 211, číslo nevím . Tehdy ve velmi dobrém stavu , jednou jeden strojvedoucí ČSD prohlásil , když ji měl vézt do Šumperka na předepsanou prohlídku , že je škoda ji tam vézt a že v takovém stavu nevrátí. Vlečka odbočovala z páté koleje výhybkou č.11 dále bez kolejového rozvětvení , proto zátěž musela být přesně řazena podle druhu zátěže ( už se tam nenákladal, cukr, ale jen melasa do KOjetína )topný olej(ten musel být za "mašinou" , když došel tak si ho vlečka dala na "třetí" a po první objela) , pak prázdné cisterny na melasu, vápenec pro vápenku a na konec uhlí(sládka byla zhruba v místech dnešní křižovatky k nádraží pod autobusákem). Jak vedla tak je vidět tu na mapě z roku 1962:
http://archivnimapy.cuzk.cz/topos52/100k/M_33_106_index.html

Oprava odkazu: http://www.holicekfoto.cz/img/original/1530/081.--nadrazi-1910--a -2007.jpg
Vlečku jsem už našel, vycházela odsud: 49°16'35.208"N, 16°59'23.774"E

22michal: jo, na té fotce 081: chybí 12, 14 a 16 kolej ty se dělaly v letech 1935- 36 v souvislosti s příchodem armády do Vyškova a zřízením voj. prostoru

Ahoj,
jo díky těm mapám od tebe jsem si vlečku našel :-)
Je mi jasné že Vyškov znáš moc dobře. Já si tuto oblast pamatuju ještě dobře se závorama místo podjezdu ke špitálu, ale na tu vlečku si nemůžu vzpomenout. Je možné že byla snesena podstatně dřív, někdy před rokem 1989?

22michal: byla zrušena po "převratu" v souvislosti s krachem cukrovaru . Cukrovar dělal jenom surový cukr (jako Sokolnice) , po roce 1990 se přistavěla rafinerie, ale už bylo pozdě , byl tenkrát ohromné přebytek cukru.

22 michal: tam ne, to byla bývalá vlečka " Pila" po požáru , kolem roku 1960 , se tam od sedmdesátých let vykládalo uhlí (SNV) , zrušeno v roce 1996 jak se stavěl podjezd ( vykládka uhlí ukončena po roce 1990 , když se postavila vojenská vlečka a do průmyslového areálu bývalé Stavonstrukce dnes VoestAlpine) , ten cukrovar začínal tu :49°16'38.363"N, 16°59'26.747"E

Hm, tak to si fakt nepamatuju, přitom jsem se jako děcko najezdil do špitálu, jezdili jsme vlakem.
Díky :-)
Jinak tady jsem u pana Holíčka našel další pěknou fotografii: http://www.holicekfoto.cz/img/original/1785/0016.---vlaky--z-nadc hodu.jpg

Ještě jedna: http://www.holicekfoto.cz/img/original/1786/0017.---vlaky-z-nadch odu.jpg

22michal: http://www.holicekfoto.cz/img/original/1786/0017.---vlaky-z-nadch odu.jpg, ta slečna jde po "páté" koleji (vykládka uhlí) za ní je výhybka č.14 a vzadu u toho smrku je vidět srdcovku , výhybky č.11 a tam odbočuje vlečka "Cukrovar"

Shrnuto a podtrženo, je to Vyškov či nee?

Quadrophonia: ne

Na fotce je zajímavé, že se vozí kusový vápenec (pokud to je vápenec) do a nebo z krytého vozu. Zvlášť když vedle jsou vidět dvě další venkovní skládky vápence. Jinak většina cukrovarů měla své vápenky a vápenec si tak pálila podle své potřeby. Ale také většina cukrovarů měla své vlečky. To spíš vypadá jako přemistování materiálu do / ze skladu (stavebniny ?).

Scéna vypadá spíš jako vykládka z normálněrozchodných vagonů. Kiplora s provizorní (možná na kolečkách mobilní?) dřevěné rampy, postavené od bočních dveří Zetky za oblouk trvalé drážky na složiště, zřejmě sjede samospádem.
Zajímavý též je hranatý stín na prašné cestě v pravé části snímku. Zřejmě ho vrhá cedule s názvem (stavební?) firmy, která je již mimo záběr.

Na pravé straně jsou vidět závory i závorářské stanoviště.Nedalo by se i z toho něco určit?

Parmezano:ve Vyškově jsem "vyrustl"
No neřikej. Tyršovka, je moje dětství.
Vlečka odbočovala z páté koleje výhybkou č.11 dále bez kolejového rozvětvení No já nevím, je to dávno. Ale myslím, že jedna kolej vedla na skládku uhlí a druhá do cukrovaru. K té skládce uhlí vedla z cukrovaru úzká. Na úzkou do Kozlan si nepamatuji, ale ne ty dva přejezdy přes koleje (úzká/normál) si docela dost vzpomínám.
22michal: Na té fotce je, pokud si dobře vzpomínám, Sp do Olomouce (M286) Os jezdili do Přerova v klasice.

Oldcerry: dělal jsem tam od listopadu 68 do září 79, na to SNV za silnicí vedla tá 5 kolej co po ní de tá slečna ,jo ty přejezdy tam byly , ta "úzká" ze skládky uhlí byla elektrizovaná a byla zrušená , když se stavěl průtah

Parmezano. Když už jsme u té historie a kolejí Vyškov.. Taky v pivovaru dlouhá léta stála parovka (433?), kousek za branou. Původně tam byla dovezena aby se mohl opravovat (měnit) kotel, ale nějak to nebylo třeba. Tak se tam bořila do země mnoho let.

Oldcerry:tak o tom nevím

Parmezano: To je na 100%, můj děda tam pracoval (i stréc) a mockrát jsem tam za nimi byl.

Oldcerry: to by mohl vědět nějaké odborník přes "páry "

Quadrophonia (fotka):

Nemohlo by to být třeba někde na jižním Slovensku. Já myslím, že skoro určitě to není nikde v Čechách (co mě napadlo ,jsem nakonec vyloučil) a na Moravě mě taky nic nenapadá Rozhodně to je v rovinatější krajině neb není nic na obzoru.

Já bych to tipoval spíš na nějaké Sudety (podle architektury budov v pozadí za rampičkou). Nemůže to být někde v podkrušnohorské pánevní oblasti - nějaké nádraží, které už neexistuje z důvodu dolování uhlí?

Oldcerry- já mám matný dojem, že některý Os jezdil s motorákem, ale ve večerní době, snad kolem osmé?
Jinak ostatní Os opravdu asi jen klasiky, co si dokážu vzpomenout (pravidelněji jsem začal jezdit až po revoluci).
Neznáš z Vyškova Pepu, jezdíval na plecháčích, teď někde vozí R s Esem?

Cogwheel
Nemůže to být někde v podkrušnohorské pánevní oblasti

Na to mi tam právě chybí nějaké kopce na obzoru. Ty jsou všude tam dost blízko na to, aby zmizely v mlžném oparu (dohlednost na fotce nevypadá zas tak malá).

Jirko, všiml jsi si dobře, ta rampa je mobilní a pod ní je vidět oblouk úzké do skládky u velké dráhy. Víc a víc se přikláním k tomu, že je to jen složiště pro nějakou stavební nebo prodejní firmu. Je dost nelogické aby někde v/u lomu naváželi natěžený vápenec do "zetky" a pak ho někde k peci naopak vyváželi(ale třeba v Chrudimi to tak nějak podobně bylo).

22michal: Já se tak nějak zmiňuji o rocích 75 - 80. Z Vyškova žádné fíry neznám.

Tady jede ten Sp opačným směrem :

U58- úsek Holubice, Křenovice horní? Tipoval bych toto místo: 49°9'39.074"N, 16°49'1.729"E

22michal - přesně tak.
Všechny cesty vedou do Brna, po zadní trati vpravo, po přední vlevo.

A tenhle zas jede opačně, z Brna do Teplej, a tam sa presadne na iný a ďalej na juh.

Trocha vyvážení bílé...

Ale jo, ty barvy by se z toho daly postupně vytáhnout

Mitas24 - koukám že ty barvy docela prokoukly, a asi je to i doostřeno ?

Není času, to byla jenom rychlozkouška. A jenom barvy bez ostření...

Ta fotka s M286 je boží

Ta fotka s M286 je boží

Je to M 240

Náchod roku 1908

Starkoč 1917

Měl bych jeden zřejmě velmi jednoduchý dotaz - tahle fotka s hektorem je focená z Mostu inteligence dolů, směrem k Modřanům..?

Milan_brabec: Já myslel ta co je vejš

ten hektor

Jef: ano, hektor jede od Modřan a přejíždí most přes starou Modřanskou ulici pod branickým mostem inteligence. Pěkná fotka, asi někdy z 60.let...

Mohu-li se zeptat zdali pamětníci vědí jak to probíhalo ve stanicích a zastávkách na pacifiku s takhle dlouhými soupravami? Nějak si to vůbec neumím představit.

Ten domek napravo zmizel někdy mezi lety 82 a 86 (viz fotografie v knize 120 let trati Vršovice-Modřany), to je jediné co mohu upřesnit.

Mohu-li se zeptat zdali pamětníci vědí jak to probíhalo ve stanicích a zastávkách na pacifiku s takhle dlouhými soupravami?

Já takový pamětník nejsem a představuju si to taky těžko. Vypadat to muselo všelijak, vystupování někam úplně mimo nástupiště holt bylo asi tím nejmenším problémem... když se na Pacifiku před půlstoletím cestovalo i na střechách starých vagonů.

Co si pamatuju z různých brožurek o pacifiku, největší problém byl na již zrušené zastávce Libřice. Něco jsem teď i vygooglil:

"Ti co chtěli vystoupit na zastávce v Libřici (u Davle) museli nastupovat do prostředních vozů , protože dlouhé soupravy vlaků stály přední a zadní částí při zastavení na této zastávce v přilehlých tunelech. "
citováno odsud

Quadrophonia 204, Zdepa 1632

Vápenka Chrudim: na obou obrázcích odpovídá ulice se stromořadím, plot, jeho vrata, úzká kolej, sloupy. Domy uprostřed obrázku od Q. u přejezdu dodnes stojí.

K._A._F. - perfektní identifikace.
Koukám, že na tom snímku z 1906 ještě nebyla ta kolej podél silnice, co je na snímku pozdějším (s vozy ČSD.) Ten barák nad lávkou do vagonu taky dosud existuje. A vápno vezou vysypat do Zetky. Kdyby ho vykládali, tak by si vystačili s tou kolejí na zemi. Vozy Utz ještě nebyly a těch Uz bylo málo.

O chrudimské vápence se píše i zde, ale bez přesnějších údajů , od kdy-do kdy.
http://zelezne-hory.aspone.cz/hory64.htm

Takže Chrudim...

K.A.F. moc děkuji za identifikaci pohlednice!! Už jsem jí popsal! A děkuji též Z. za poskytnuté materiály. P.S. už vymýšlím další fotohádanku...

Pánové, za tu Chrudim ....hluboká poklona....

Za identifikaci Chrudimi také . Zítra ráno pojedu přes Chrudim na tuto akci: http://www.drahari.info/2014/01/udolim-ricky-zejbro-zulove-lomy-u -skutce-podskala-chrast-u-chrudimi/ - tak se aspoň z vlaku kouknu, jak to tam vypadá nyní.

Tak jsem v Chrudimi o víkendu koukal z vlaku: V areálu těch výše zmiňovaných vápenických pecí u jižního zhlaví žst. Chrudim nyní je snad dosud funkční prodejna stavebnin s reklamou Raab-Kärcher.

Zvídavý_člověk, Číslo příspěvku: 452, Pátek, 21. února 2014 - 09:12:13:
Snímka B.E. vlaku môže byť skutočne urobená hocikde. Podľa všetkého bol viackrát prepra-vovaný aj na Slovensko. Tak napr. dňa 3.11.1936 sa uskutočnila jeho preprava zo stanice Se-nica nad Myjavou do Rakovníka.
V roku 1937 bol B.E. vlak prepravený ako transport 4015b s odchodom z Rakovníka dňa 28.11.1937 a príchodom do Senice n. M. dňa 29.11.1937.

Pánové, mám tu opět další slibovanou fotohádanku, je to bohužel snímek rozostřený a ještě na rastrovaném papíře, takže čitelné je jen číslo stroje 524, jinak bohužel nic. Nepoznal by někdo tohle místo?

Existuje typový výkres k přístavbě na fotografiích? Ten malý domeček. Díky