Autor |
Příspěvek |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4042 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 16:04:34 |
|
Ovsem 744 a TEM3X jsou kroky spravnym smerem, o tom zadna. Vidíš, a na tom se taky neshodneme. Howgh, dosť bolo mého plkání, jde se makat |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1481 Registrován: 10-2009
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 16:06:55 |
|
Ad Agent: ...dospelej vyrobce je schopen postavit BoBo disel s vykonem trakce nad 2000 kW a Vmax aspon 140. Schopnej toho bejt může, ale když to neprodá, tak je mu to tak nějak -gh-. A stavět lokomotivu zrovna této kategorie mi v situaci, kdy pro Evropu má Siemens Vectrona DE, Bombardier TRAXXe DE ME, Vossloh Eurolighta, v ČR se v tomhle segmentu pravděpodobně neprodá jediná lokomotiva (co by tu traťový 2MW diesel tahal?), Němci mají vizi "Null Emision", na Balkán je to moc "hi-tech" (a tudíž drahé) a na širokorozchodný východ to je taky taková neupotřebitelná kategorie, nepřijde zrovna jako terno... |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3520 Registrován: 9-2004
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 16:12:46 |
|
jakejsi CZL ekvivalent Eurorunnera by docela udelal radost Mě taky; jaká je po něm poptávka? S prosazováním vůči konkurenci a honění hejna zajíců naráz už bychom se opakovali. Edit: tady to jede, ythomas mě předběhl Podobnost s malýma mašinkama z ČKD - no jo, ale je na nich něco, co má smysl vyvíjet a dělat dramaticky jinak? (Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.) |
Šari
Moderátor
Číslo příspěvku: 13892 Registrován: 11-2005
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 18:58:17 |
|
Ja si porad myslim, ze 794 je reko 704 a ne novostavba. Hlavne pojezdem. Nejsem znaly konstrukce HV, ale pojezd mi prijde stejny (v zakladu)
|
VIA Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.72.120
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 20:29:09 |
|
Já bych se po té smršti spíš zeptal: Proč má ten rám budoucí 753.605 ponechané staré bočnice, jako na úpravu na 753.7? |
Jnd
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8233 Registrován: 4-2003
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 21:19:38 |
|
Já bych se po té smršti spíš zeptal: Proč má ten rám budoucí 753.605 ponechané staré bočnice, jako na úpravu na 753.7? Třeba to bude mít ty nové kabiny a kulatá okna zůstanou. Koza se nažere a vlk zůstane celý |
Mourek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1467 Registrován: 1-2006
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 22:06:15 |
|
Já vám to tu trochu osvětlím ... CZL produkuje v ČR to co zákaznící chtějí, tedy hlavně rekonstrukce. Postavit a schválit novou lokomotivu trvá dlouho a je to drahý, navíc CZL takovou lokomotivu má a je to 744 (stavěná i na motor 1550 kW). Na rozdíl od různých prototypů jezdí úplně normálně v provozu (dokonce na kabel s 753.6 a spol.) a to je to první AC/AC loko od CZL. Stavba malé posunky je prostě segment malých posunek a tam nikdo hi tech moderní podvozek na 200 km/h nepotřebuje. Ta malá fabrika vyrábí sice malé plivnutí na východě a na CZ poměry nevídané série desítek kusů rekonstrukcí a i novostaveb. Rekonstrukce hlavně CME3. Novostavba T3M TMX, TME3, TEM35, TEM33 ... TEM35 je hybridní lokomotiva s kapacitorem a motorem. Takže se jedná o docela HI tech loko a jezdí. TEM33 je dvoumotorová tedy jednodušší, ale technicky je také na výši. Což je pro malou fabriku co dělá "jen rekonstrukce" výkon věru nevídaný hlavně, když jiné firmy na tomtéž poli více méně neuspěly. Co se týká malých výkonů lokomotiv tak je důvodem cílová skupina, kdy zákazník celkem logicky nechce platit za výkon, který je mu na posunu k ničemu. Jo TEM35 na posunu s 571 kW vytlačí na hrb 4000 tun (díky kapacitoru). TEM33, TEM35 |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4043 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 22:39:03 |
|
Ja si porad myslim, ze 794 je reko 704 a ne novostavba. Hlavne pojezdem. Nejsem znaly konstrukce HV, ale pojezd mi prijde stejny (v zakladu) To byl totiž záměr, jasně vycházející z požadavků cílových zákazníků. Posadit 797.8 na kinematicky lepší pojezd s trochu víc "user-friendly" pohonem s tlapovými trakčáky, který by si nevynutil složité projekční a konstrukční řešení a CZL ho uměla v reálném čase obratem nakreslit a vyrobit - takže pojezd je mechanicky obdobný s řadou 704. Jo TEM35 na posunu s 571 kW vytlačí na hrb 4000 tun (díky kapacitoru). Ano a nejen to, vytlačila i přes 7 tisíc. Je to úspěch, ale vlastně ne náš. Lokomotiva je totiž "produktem" ruského Transmašholdingu, i když by bez CZL (a MSV) nevznikla a ani dnes nebyla tam, kde je (asi už by stála na pomníku v Brjansku vedle prototypu TEM21-001). Asi proto ji na stránkách CZL nenajdete (TEM33 jakbysmet). To je holt daň z podnikání na ruském trhu, byť i tak má smysl se tam snažit cpát (tato poznámka platí hlavně pro anonymního přispěvatele, co se podepsal přezdívkou "zaprděnci"). Stavět Eurorunnera s výkonem 2MW+ by pánové v CZL jistě hravě dokázali, schopných a erudovaných lidí je tam spousta, ale je potřeba se zamyslet nad tím, pro jaký potenciální trh by ta lokomotiva vznikala: ČR, SR, PL, Balkán, "SSSR". Reálná je za dnešní situace už možná jen ta poslední lokalita a v tom smyslu jsem tu něco naznačil. |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4044 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 22:47:31 |
|
VIA: Proč má ten rám budoucí 753.605 ponechané staré bočnice, jako na úpravu na 753.7? Za předpokladu, že mašinu neposílám do šmelcu, kde mi na tom už nezáleží, tak co se stane s rámem brýlovce, když mu očešu NOSNOU profilovou konstrukci skříně i s NOSNÝMI bočními plechy a ponechám jen hlavní rám? Ty profily tam nejsou pro srandu králíkům a bočnicový plech tam taky není jen proto, aby jen kryl střeva. Btw., totéž zamráča. |
Raspi
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1790 Registrován: 8-2005
| Odesláno Středa, 22. října 2014 - 23:08:50 |
|
To jako že hlavní rám drží pohromadě jen díky pár úhelníkům s vlnitým plechem?
Co je vrchol mazlivosti? Malý bílý kocourek nalezený před dveřmi na rohožce :-) |
|
Igor
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 218 Registrován: 12-2007
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 07:17:33 |
|
Raspi: Ne díky plechům, ale ty jsou nedílnou součástí lokomotivy a hrubá stavba se pevnostně zkouší jako CELEK. Takže bez plechů a výztuží by nedosáhla stejných parametrů jako výše uvedený celek. |
Ythomas_ct Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1485 Registrován: 10-2009
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 12:41:01 |
|
Ad Mourek: ...744...a to je to první AC/AC loko od CZL. Kdybych byl hnidopich, tak napíšu, že to není pravda, protože první AC/AC mašina od CZL je 719. Ale první čtyřnápravová AC/AC to je... ;-) Ad Raspi: To jako že hlavní rám drží pohromadě jen díky pár úhelníkům s vlnitým plechem? Odpovídáte na otázku otázkou. Inu, odpovím Statistikovi za Vás - no přece se prohne! :-) Takže očesat ten vršek můžete, ale až poté, co si ten rám někam vhodně "odložíte". No a pak samozřejmě musíte tu nosnou funkci očesaných bočnic nějak obnovit... |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6629 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 13:28:48 |
|
Jedna vec je ten "CZL Runer" postavit a jina vec mit ho aspon v nabidce... A ono to tam neni. Takze od 744 k necemu silnejsimu stale zaden pohyb ? A treba jo, jen se o tom nesmi nic ani naznacit (neni spatna strategie...) A ja nic nevim - spojky v CZL nemam. Jinak TEM TMX neni asynchron, coz povazuju za docela nevyhodu, ale vzhledem k nasazeni tohoto druhu lok to asi neni az tak dulezity. Asynchron tedy TEM 33 a TEM 35 ?
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
Lokofanda
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2575 Registrován: 4-2006
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 15:55:36 |
|
Statistisk: Ale skříňovky se brzo dočkáte. Akorát holt pro Agenta to zase nebude žádnej šlágr, proto nemá smysl zacházet do podrobností s nějakou "trapnou rekonstrukcí", že. Takže nějaká novo-rekovka do Ruska? hmm to jsem zvědavej... |
VIA Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.72.120
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 19:42:41 |
|
Díky všem za odpovědi. Také mne to mohlo napadnout, že bočnice nejsou natřené a půjdou, po zajištění rámu jiným způsobem, pryč. |
uzivatel Neregistrovaný host Odeslán z: 37.188.225.62
| Odesláno Čtvrtek, 23. října 2014 - 21:04:25 |
|
744.0 - pochvala pro CZL ! Jízdní vlastnosti na nových podvozcich,ovládáni,rizeni,přístup k agregatum, min. poruchovost,bezhlucna. Snad jen výtka k použitému agregátu. Silnější by se víc hodil. Prosté se zadarilo |
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2423 Registrován: 9-2011
| Odesláno Pátek, 24. října 2014 - 10:25:52 |
|
uzivatel: Silnější by se víc hodil. Na to je jednoduchá pomoc: OBJEDNAT A KOUPIT variantu s 1550 kW. V nabídce je. |
Mourek
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1468 Registrován: 1-2006
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 00:53:51 |
|
Ythomas_ct: Vskutku, ta 719 byla první. |
belzebub64 Neregistrovaný host Odeslán z: 46.47.181.198
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 09:36:47 |
|
dobry den .nevite nahodou někdo kde jsou dnes odstaveni cargo brejlovci 753 768 a 753 769 |
Manemb
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 16718 Registrován: 3-2005
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 14:00:49 |
|
753 713+704
šel jsem kolem |
|
Jazzman
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 142 Registrován: 1-2009
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 15:51:32 |
|
Mamba: Ten Krasavec 753 605 vypadá na původní 750 288, je tomu tak?? |
Mamba
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 204 Registrován: 8-2007
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 19:36:59 |
|
Ano vypadá. Otázka ale je, jestli z toho nakonec opravdu bude "Krasavec"...
|
Balďas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1371 Registrován: 4-2009
| Odesláno Sobota, 25. října 2014 - 19:47:45 |
|
Manemb: Dneska měli konťáky,krasavci |
Maršál
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4042 Registrován: 1-2010
| Odesláno Pondělí, 27. října 2014 - 18:31:18 |
|
Statistik: Za předpokladu, že mašinu neposílám do šmelcu, kde mi na tom už nezáleží, tak co se stane s rámem brýlovce, když mu očešu NOSNOU profilovou konstrukci skříně i s NOSNÝMI bočními plechy a ponechám jen hlavní rám? Odpovím za tebe: No zkoroduje vy tupci. Nic. Nebo vidíš, jak so ohýbá ty brýlovče?
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD. |
|
Honza_o
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3103 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 27. října 2014 - 18:47:30 |
|
Takže očesat ten vršek můžete, ale až poté, co si ten rám někam vhodně "odložíte". Ad Maršál: Není na obrázku citovaný stav od Ythomas_ct ? |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4054 Registrován: 6-2004
| Odesláno Pondělí, 27. října 2014 - 21:10:21 |
|
Nic. Nebo vidíš, jak so ohýbá ty brýlovče? Víš co, ty chytrej, přijeď se někdy podívat do té Třebové, až tam budou zavazovat motor. A pochopíš to. Teda možná, u Tebe člověk nikdy neví. Mimochodem, on je taky rozdíl, jak a na čem ten rám sedí a jestli se s ním nějak hýbe, nebo ne, víš? Víš prd. (Příspěvek byl editován uživatelem statistik.) |
Chary Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1292 Registrován: 3-2010
| Odesláno Pondělí, 27. října 2014 - 21:29:19 |
|
Nerad narušuju vaši plodnou výměnu invektiv, ale... řeknemě, že ten rám je na podvozkách na čepech, je na něm motor a generátor a všechno, a přesto se neprohne, protože to všechno drží vlnitá plechová kastle a pár profilů? A když se ten motor a všechno (kurefsky!) těžký vyndá a sundaj se ty profily a vlnitý plech, tak se najednou ten rám prohne jako osmsetřicítka? Může mi to někdo dovysvětlit, myslím to vážně. Děkuji. PS: jestli to nechcete psát sem, protože nechcete ve vzájemné výměně invektiv ukázat "tomu troubovi z druhý strany barikády" jak to doopravdy je, můžete mi to prosím napsat na chary pečenáč seznam tečka cézet. Děkuji ještě jednou. (Příspěvek byl editován uživatelem chary.)
Varování: Může obsahovat chyby a překlepy Solidní nechť se věnují obsahu, blbci nimrání se v písmenkách. |
|
Bara_749
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 863 Registrován: 12-2011
| Odesláno Pondělí, 27. října 2014 - 22:58:48 |
|
Zdravím, již delší dobu tu debatu pozoruji a zjišťuji, že hloupost a nevědomost některých lidí nezná mezí. Kastle brejlovce není samonosná, nese ji rám. A Ona „nosná“ konstrukce bočnic je označována za nosnou pouze proto, že nese bočnice, jež by se samy neunesly a zbortily se. Takže je nosná a „nosná“. Z toho logicky plyne, že po odpílení bočnic se rám ani nehne. A teď do mě. Jan Dvořák |
Maršál
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4043 Registrován: 1-2010
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 00:28:25 |
|
Statistiku: A na co se mam přijet podívat? Jak se ohne holý rám. To teda nevím z čeho to stavíte? Ve Zvolenu s tím rámem točí kolem dokola a nic se neohne. Bára749 to napsal výstižně.
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD. |
|
VIA Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.72.120
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 07:40:19 |
|
Maršál: A proč je tam tedy v půlce ten rám vzepřený? Nebo na té fotce tu trubku, kulatinu, či co, špatně vidím? Také bych řekl, že je to podepřené. Ale nevím, rád si vyslechnu originální názor někoho, kdo to ví, nikoliv nějaké dohady s hulvátskými dovětky. |
ups Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.25
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 08:45:01 |
|
ad Maršál A ještě jsi měl napsat, že do rámu necpou hnedka Beton, jako v CZ Loku, tož bylo hnedka na prvním místě po odstrojení |
Bara_749
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 864 Registrován: 12-2011
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 11:48:33 |
|
VIA: Kulatina tam sice je, ale dle mého názoru je to spíš náhoda, než podpěra. Vždyť je ten rám na "obrtlíku" a točí se s ním okolo podélné osy. To by ta podpěra byla k níčemu. Maršál: Pouze jsem zapojil tu kouli na krku a používal jí k tomu, k čemu je určená. Kdyby byla kastle samonosná, nebyl by potřeba rám, ale po odpílení střechy by to celé "zgumovatělo", či by se to rovnou zbortilo, či zlomilo. Někdo to tu přirovnával k singrovkám, ale už mu jaksi nedošlo, že singrovka má samonosnou karoserii, obdobné konstrukce jako automobil, tudíž nemá rám. A ta sfině koroze papá a papá, až se překročí mez pevnosti materiálu a celá konstrukce se začne bortit (prohýbat). Doufám, že jsem to napsal srozumitelně a že tu nekydám nesmysly. |
Maršál
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4045 Registrován: 1-2010
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 13:00:50 |
|
Via: protože jak je vidno, na rámu se pracuje. Tak je podepřen, aby ho nějaký těžkotonážní dělník neohnul. Jinak rám sám o sobě prostě drží. Se domluvím a příště to Statistikovi natočím, jak se otáčí, až se mu z toho bude točit hlava. ups: to máš pravdu. Taky 753.769 tak zkurvily, že musí chudák jezdit nakřivo, neb váha pod jedním stanovištěm je jiná, jak pod druhým a nedá se zvážit do předepsaných hodnot. Asi ho Statistik blbě podložil.
T 478 1.,2. nejlepší lokomotivy u ČSD. |
|
Haldir
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1222 Registrován: 4-2010
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 16:58:17 |
|
Maršál To dokazuje, že když je hlavní rám zcela odstrojen a nese jen sám sebe, tak je možné konstrukci bočnic na určitou dobu odstranit. Nikoliv že se nepodilí na tuhosti hlavního rámu. |
Bob_marly
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 620 Registrován: 8-2005
| Odesláno Úterý, 28. října 2014 - 17:51:20 |
|
Jedno dvojče na drátech do Štůrova v Kútech.. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8497 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 00:05:02 |
|
Ehm, pánové, kdo má maturitu všeobecného nebo technického směru, ten by měl z fyziky vědět, že tuhost nosníku jde s třetí mocninou výšky - takže byť poměrně subtilní, ale cca dvoumetrová konstrukce bočnic dokáže tuhost rámu docela slušně vylepšit. Koneckonců vzpínadla pod rámem osobních vozů taky nebyly kdovíjaký baga a jak pěkně fungovaly. Maršál: když s tím rámem ve Zvolenu točej, tak ho maj chycenej v nějakým přípravku, nebo ho prostě chytnou jeřábem za roh, jako když si mácháš v hrnku Pigi-čaj...? |
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2435 Registrován: 9-2011
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 09:04:30 |
|
kdo má maturitu všeobecného nebo technického směru, ten by měl z fyziky vědět, že tuhost nosníku jde s třetí mocninou výšky Se obávám, že na střední škole (mimo SPŠN - stř. pr. šk. nosníková) se tohle nebere. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8500 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 09:19:12 |
|
A odkud si tedy vzoreček s á bé na třetí lomeno el na třetí pamatuju, když ne z gymplu...? Odvození samozřejmě až na vejšce, o tom žádná. |
Jindřich Rosa Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.180.178
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 10:05:02 |
|
Nebyl na gymplu před rokem 89 i předmět Základy strojírenství? Alespoň náš gymnazijní kantor, co nás měl na češtinu a dějepis (a tedy z gymplu šel na pajdák, v roce 1990 začal učit, to znamená, že gympl absolvoval cca 1981-1985) zmiňoval, že tehdy dokonce kreslil tuší ozubené kolo... Takhle jsem to slyšel, ale musí to potvrdit/vyvrátit ti starší. Jinak na fyzice na gymnáziu nosníky asi opravdu |
Bar
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 515 Registrován: 6-2009
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 10:46:28 |
|
Jindřich Rosa: asi jak kde. Třeba já měl (cca v pol. 80. let) na gymplu všeobecné zaměření, ale vím od známých, že někde měli na gymplech tzv. "základy výroby", zaměření bylo různé (určitě vím o ekonomice a o zemědělství), součást byla i praxe v podnicích, JZD apod. Důvod nevím, ale zřejmě pro případ, aby měl student nějakou odbornost když by už nepokračoval dál na VŠ, ale "plnohodnotně" to střední odbornou školu nenahrazovalo. Možná doplní někdo znalejší. |
Jindřich Rosa Neregistrovaný host Odeslán z: 195.113.180.178
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 10:59:35 |
|
Bar: jasně, patrně i tehdy byly na gymnáziu třídy všeobecného, humanitního či přírodovědného zaměření (zde dokonce úžeji mat-fyz či biologie-chemie) - záleželo to na velikosti školy, tedy v podstatě na lokalitě, kde se gymnázium nacházelo (velké město se sídlištěm / menší střediskové městečko). Jak jsem ale nastínil, ten náš kantor byl zaměřen buď všeobecně či humanitně a stejně toto absolvoval. Je ale také možné, že na gymnáziu v našem ocelovém srdci republiky bylo strojírenství povinné |
22michal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.159.151
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 12:24:39 |
|
On i ten "bombírovaný" plech bočnic přidá něco na pevnosti rámu, nejen ten příhradový nosník. A to že jako docela dost, protože Wo toho profilovaného plechu leží někde úplně jinde. No a kdo chce vědět víc, tak může studovat toto(je to příjemné překvapení, že se na škole, kde jsem před 18 roky maturoval, ještě pořád vyučují strojařinu ): http://web.spssbrno.cz/web/DUMy/SPS,%20MEC,%20CAD/VY_32_INOVACE_1 1-10.pdf |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8501 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 14:20:55 |
|
Tak nosníky ve strojařském/stavařském smyslu opravdu ne, ale nějaké to "sigma rovná se é krát epsilon" se bralo zcela určitě a k tomu patřil i ten vetknutý nosník (ale jenom jako vzoreček na biflování - což je docela škoda, protože se na tom dalo krásně ukázat, k čemu je dobrý umět integrovat). Navíc se to "á bé na třetí" (šířka v první mocnině, výška ve třetí mocnině) dalo krásně porovnat s lidovým rčením "prkno nastojato a ženská naležato vydrží strašně moc". |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8502 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 14:22:38 |
|
Bar: někde měli na gymplech tzv. "základy výroby", zaměření bylo různé (určitě vím o ekonomice a o zemědělství) Ano ano, ZVOP alias Základy Výroby a Odborné Přípravy, já zas vím určitě o elektro a chemii. |
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2437 Registrován: 9-2011
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 14:43:53 |
|
Tak my neměli nic takového speciálního. |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4056 Registrován: 6-2004
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 14:52:12 |
|
takže byť poměrně subtilní, ale cca dvoumetrová konstrukce bočnic dokáže tuhost rámu docela slušně vylepšit. To dokazuje, že když je hlavní rám zcela odstrojen a nese jen sám sebe, tak je možné konstrukci bočnic na určitou dobu odstranit. Nikoliv že se nepodilí na tuhosti hlavního rámu. když s tím rámem ve Zvolenu točej, tak ho maj chycenej v nějakým přípravku... Tak kde jsi teďka, Maršále? Když Ti tu několik lidí dokáže, že jen klasicky mlátíš prázdnou slámu a akorát dovedeš urážet a kopat kolem sebe jak malé děcko, tak se po Tobě klasicky slehne zem, že, ty hrdino. Pořádně si přečti, co tu bylo napsáno a pak si znovu tu svou fotku ze Zvolena prohlídni a porovnej ji s tou z Třebové. Možná Ti to konečně dojde. A příště se pánů ve Zvolenu nezapomeň zeptat, v čem a hlavně jak ten rám mají upevněnej a co na tom rámu v tom přípravku dělají a co už ne. Ostatním se omlouvám, ale zastávám názor, že na hrubej pytel platí hrubá záplata. V tomhle případě to platí dvojnásob. |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8503 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 15:12:00 |
|
AL: já měl speciální elektro, takže nosníky těžko. IMHO to F = E*(ab^3/l^3)*x bylo v učebnici fyziky. |
Balďas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1374 Registrován: 4-2009
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 16:48:08 |
|
Má tady někdo přesné hodnoty, o kolik se tuhost rámu vylepší s těmi bočnicemi? Vzhledem k tomu, že to jsou oproti rámu jen párátka to příliš efektivní příhrada asi nebude. S očesaným rámem se v otočném zvedáku nemůže nic stát, vždyť to normálně nese snad i těžší motorgenerátor a za tu dobu provozu se to určitě o moc neprověsilo. Ten rám není made in china, abys ho dával do svěráku s neblahým pocitem, že to za chvíli vyhodíš do popelnice Dokumentačně uhlí do Zemianskych Kostoľan: |
Jindřich Rosa Neregistrovaný host Odeslán z: 62.84.155.50
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 16:50:02 |
|
Hajnej: Nezlobte se, ale to bych opravdu rád viděl, kde se ve středoškolské fyzice na gymnáziu probírá ohybové zatížení (vím, periodickou tabulku prvků si pamatujete zpaměti, ale teď se buď pletete, nebo jste se aktivně středoškolskou fyziku učil z mnohem pokročilejší učebnice - což by nikoho, myslím, ani nepřekvapilo ). Teď koukám do knížky Přehled středoškolské fyziky (SPN 1991) a tam je (v souladu s mými vzpomínkami a požadavky k maturitě) jen prostý tah a to ještě v kapitole Vlastnosti pevných látek v souvislosti s deformací krystalické mřížky - zkrátka letmé osvětlení deformace pružné a plastické (tahový diagram měkké oceli), pojem normálové napětí a Hookův vztah mezi napětím a poměrnou deformací v lineární oblasti. Na tomto půdorysu se pak řešili obyčejné školní úlohy typu: O kolik se prodlouží tyč o průřezu xx mm2 vyrobená z materiálu Z, působí-li na ni v osovém směru síla yy N? |
Hajnej
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 8504 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 17:26:57 |
|
JR: Z podstaty věci by to mělo být těsně za Hookovým zákonem. Pak tam bylo ještě nějaké to smykové namáhání a vzoreček pro zkrut tyče kruhového průřezu (něco jako M = pí*G*r^4/2l). Nijak se to ale nevylučuje s tím, že se pak v příkladech řešilo jen to prodlužování tyče a nic víc (nebylo nic neobvyklého, že se neprobíralo úplně všechno, co bylo v učebnici). Gympláckou fyziku používanou v první polovině 80. let už ovšem jaxi nevlastním (SPN 1991 je na mně moc čerstvé, to už jsem měl po vejšce i po vojně). Napadá mě ještě jedna možnost - dělal jsem tehdy fyzikální olympiády a mohlo to být v některém studijním textu k úlohám. Po těch 30 letech se to samozřejmě může plést dohromady. (Příspěvek byl editován uživatelem Hajnej.) |
Peta303 Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1978 Registrován: 6-2005
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 19:43:44 |
|
Hajnej - to bych si dovedl představit tak na strojních SPŠ (ačkoli v dnešní době asi ani to ne) a řeší to až strojaři v prvních ročnících na VŠ (pružnost, pevnost je pro ně pomyslným sítem a noční můrou). Spíše to bude o tom, že učivo se s časem změnilo a stále mění. Ono to jde vidět např. i na matematice, kdy dříve (z časů mých rodičů) běžnou středoškolskou látku (diferenciální rovnice, integrály, derivace) vidí studenti až na VŠ. Já si na střední (gympl, větev s přírodovědně-technickým zaměřením) třeba už k diferenciálním rovnicím "nečuchl" - to až na VŠ - a i integrály jsme měli jako malý bonus (na VŠ - technické - nás pak bylo jen pár, co se s nimi na SŠ potkali). Dnes už na drtivé většině středních škol, včetně té mojí, nedělají ani ty derivace(!). A to pěkně prosím ještě není ani 15 let. Jsem rád, že jsem pak státnicoval a psal diplomku z úplně jiných oblastí. :-) |
Matus7532
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 886 Registrován: 11-2008
| Odesláno Středa, 29. října 2014 - 22:19:31 |
|
Peta303 na Slovensku sa tieto veci učia už na SPŠ (teraz SOŠ), ale treba povedať, že dosť okrajovo a na výške to je riadne sito,teda aspoň na stavebnej
|
Zlámalík
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1044 Registrován: 4-2006
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 01:06:58 |
|
Aby to nebylo jako tady: http://www.planes.cz/cs/clanky/589/ „Tak vás tu vítám. Podívejte se na souseda vlevo, výborně, teď prosím na souseda vpravo, taky výborně a jeden z vás bude inženýrem. Můžete začít pracovat.“
|
Aleš_Liesk.
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2441 Registrován: 9-2011
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 11:16:10 |
|
A odkud si tedy vzoreček s á bé na třetí lomeno el na třetí pamatuju, když ne z gymplu...? Odkud si ho pamatuješ Ty není vůbec relevantní, stačí, aby někdo v okruhu 10 metrů na něco pomyslel, a Ty si to už budeš pamatovat. (Teda pokud to zrovna nebude velikost programovacího napětí pro různé typy EPROMek ) |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4057 Registrován: 6-2004
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 17:00:59 |
|
Ad Peta303: to bych si dovedl představit tak na strojních SPŠ (ačkoli v dnešní době asi ani to ne) a řeší to až strojaři v prvních ročnících na VŠ Za mých dávných studijních let na SPŠ byla mechanika a v ní tah, tlak, ohyb, smyk a krut, (tedy to, co zmiňuje Hajnej) naprosto základní součástí učiva a prakticky alfou a omegou všeho počítání. Jak je to dnes, nevím, ale nechci věřit, že se na strojní SPŠ tohle už neučí. Vejška tuto látku v podstatě jen papouškuje (neb ne každý vyšel ze SPŠ) a přidává k tomu akorát výše zmíněnou pružnost a pevnost a dále statiku, dynamiku a kinematiku, což je v podstatě aplikace téhož s diferenciálním početním aparátem. Mimochodem, derivace (byť ne parciální) a integrály jsme měli na SPŠ v matice taky. Koukám, že dneska se to možná učí akorát už jen na gymplech... |
Balďas
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1377 Registrován: 4-2009
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 17:34:13 |
|
Statistik: Já měl na úso technickou mechaniku dva roky. Dalo by se říct nejtěžší předmět z celé školy a přitom se jedná "jen" o vzorečky. Ale jak se začnou počítat kvadratické momenty, posadí to normálního člověka trochu na židli |
22michal Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.159.151
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 18:17:09 |
|
Statistik- počkat, vy jste na SPŠS neměli pružnost a pevnost? A statické a dynamické výpočty konstrukcí jsme probírali taky... Jestli je to fakt pravda (t neučení těchto oblastí na strojních průmyslovkách), tak bych snad mohl dostat zpětně i VŠ diplom, ne? (I když- já to vlastně od maturity nedělal, tak už si maximálně vzpomenu na diagram Fe3C). |
Agent
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6648 Registrován: 9-2002
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 19:02:24 |
|
Ja jsem strojarinou za SPSEl skoro nepoliben, sice jsme neco meli, ale jen si mlhave vzpominam na vypocet zavitu a nejaky momentovy namahaci vypocty. Ale jinak nic - ja jsem taky hlavne pres to elektro...
Kdyz si na vas nekdo prinese zbran, odsouhlaste a dejte mu vsechno co chce. Pak si bezte najit vetsi zbran... Nevykat, nejsem nici sef, ani policajt. |
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 20:13:11 |
|
Diskuse na následující téma vznikla původně ve vlákně o ramzovské dráze v souvislosti s uváznutím lok. 750.7 se šestivozovým rychlíkem. Bylo mi doporučeno, ať svůj dotaz položím tady. Takže se ptám: Dokáže mi někdo srozumitelně ("selsky") vysvětlit rozdíl mezi fungováním protiskluzové ochrany ČKD u lokomotiv T 478.1,2 a analogických systémů u strojů 750.7 a 753.7? Zatím jsem pochopil toto: Bardotky měly ochranu založenou na měření rozdílů napětí mezi sousedními trakčními motory a přes relátka se snižovaly otáčky dieselu. 753.7 (k 750.7 jsem nenašel žádnou informaci, ale předpokládám, že to bude podobné...) má dva nezávislé systémy, jeden měří rozdíly proudů trakčních motorů, druhý rozdíly otáček dvojkolí, oba posílají signály regulátoru RV07, který řídí buzení alternátoru. Protože však RV07 je pro mě černá skříňka, není mi jasné, proč moderní lokomotivy mají při extrémně snížené adhezi - což je na ramzovské dráze v tomto ročním období běžný stav - mnohem větší potíže než mívaly bardotky. Doplňující dotaz by pak měl být, proč při podobné adhezní hmotnosti mají modernizované stroje přes Ramzovou do kopce až o 15% vyšší normativy hmostnosti než mívaly jejich předchůdkyně. |
Statistik Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 4058 Registrován: 6-2004
| Odesláno Čtvrtek, 30. října 2014 - 21:00:25 |
|
Ad 22michal: ne, pružinu jako extra předmět jsme neměli, resp. se tomu neříkalo pružnost-pevnost. Stejně tak jsme třeba měli termodynamiku, ale ne jako samostatný předmět (naštěstí...). Za to na zmíněných Fe-C diagramech nás kovali, byť na průmce se ten metastabilní obvykle učil zjednodušeně bez peritektické oblasti. |