Ahoj! Myslím, že nastal čas, abych i já tady přispěl nějakými těmi
"bonusovými materiály". Někteří mí kolegové, jako např. Martin96, vytvořili videa s nepovedenými nebo vtipnými záběry, lapse shoty, sestřihy všech přejezdů za daný rok atd atd. Bohužel, já k těmto účelům nedisponuji vhodnými záběry, a popravdě, na nějaké editace videa moc nejsem.
Proto jsem se rozhodl pro poněkud netradiční příspěvek a vesměs se jedná o jistou formu mých
osobních zážitků z natáčení přejezdů. Možná se nad následujícím obsahem trochu pousmějete.
1. Jízdní řády Abych mohl úspěšně natáčet, potřebuji znát přesné jízdní řády vlaků, a z nich si dopočítat časy průjezdů vlaků přes přejezdy. Někteří mí kolegové si možná pravidelně pořizují knižní jízdní řády, které možná i berou na cesty s sebou.
Já jsem si je nikdy nepořizoval a popravdě bych s sebou tak velkou a těžkou knížku nikdy nechtěl tahat a pak v ní hledat. Samotné traťové řády jsem si stahoval z webu ČD. Na cestě jsem vždy u sebe měl papírek formátu A5, na který jsem si den před cestou ručně vypsal odjezdy nebo polohy právě těch vlaků, které byly pro natáčení konkrétních přejezdů relevantní. Mělo to velikou výhodu - pouze jsem jej vytáhl z peněženky, a okamžitě jsem viděl právě to, co jsem potřeboval. A na jeden takový papírek jsem si vypsal tolik údajů, kolik se tam jen vešlo. Takže jsem jej použil na několik cest a postupně se z něj stal pro mě důležitý talisman - říkal jsem mu "šťastný papírek", protože jsem díky něj dosahoval úspěchů při natáčení přejezdů. Takových papírků jsem pochopitelně za dobu mého působení popsal více, a tady se s nimi s vámi rád podělím:
2. Jízdenky K přejezdům jsem se musel pochopitelně nějak dostávat. Jako správný fanda železnice jsem k tomu používal výhradně veřejnou dopravu. Pouze výjimečně jsem k přejezdu přijel autem s rodinou nebo přáteli.
Za dopravu se samozřejmě platí, a pokud zrovna někdo nemá režijku nebo IN 100%, musí si pokaždé koupit jízdenku. Já jsem své jízdenky sbíral, abych se mohl zpětně poohlédnout, kde všude jsem vlastně byl a kolik jsem za cesty utratil. Za celou dobu se jich nashromáždila úctyhodná hromádka a nyní se o ně s vámi opět rád podělím. Jen bych podotknul, že to co zde dávám, není úplně všechno.
3. Přecházení mezi přejezdy Přejezdy jsem nejezdil natáčet pouze proto, abych je zdokumentoval. Druhým přínosem (a také častým důvodem) pro mě byla relaxace a samozřejmě poznání mnoha míst a koutů republiky, kde bych se jinak nedostal nebo neměl důvod jezdit.
Jednotlivé přejezdy jsou od sebe různě vzdálené a v podstatě neustále bylo nutné se od jednoho k druhému nějak dostávat. V některých případech bylo nejvhodnější možností použít dopravní prostředek. Jindy zase nebyla jiná možnost, než dojít k přejezdu pěšky. Někdy to nebyla zrovna krátká vzdálenost, jindy cesta vedla blátem nebo houštím.
Docela mě baví turistika, takže nějaký ten nachozený kilometr ať už cestou nebo necestou pro mě nic není, a naopak je to pro mě dobrá příležitost pro zlepšení kondice a zažití nějakého dobrodružství.
3a. Nejdelší vzdálenost za nejkratší čas Někdy holt vzdálenost mezi přejezdy byla docela dlouhá a čas mezi průjezdy vlaků nepříliš dlouhý. Nedostavení se k následujícímu přejezdu včas znamenalo přijít o cenný záběr. Za mého působení vzpomínám na dva takovéto případy a rád se o ně s vámi podělím.
Bransouze #2 --> Přibyslavice #1
Celková vzdálenost 5,086 km, ujita za cca 47 minut (rozdíl časů pořízení videozáběrů), průměrná rychlost 6,50 km/h.
K přejezdu jsem přišel cca 2-3 minuty před průjezdem vlaku.
Bohuslavice u Kyjova --> Haluzice #1
Celková vzdálenost 5,47 km, přesný čas už nedokážu dohledat, ale byla to asi necelá hodina. Důležité je, že jsem došel k přejezdu asi půl minuty před započetím výstrahy a jen jsem akorát vybalil stativ a kameru a zmáčkl spoušť. Zachránilo mě, že vlak měl asi pár minut zpoždění.
3b. Toulky po kolejích Ano vím a slýchávám že se to nemá a je to nebezpečné, ale někdy to prostě jinak nešlo, to si nebudeme nalhávat.
Asi nejdobrodružnější pro mě byla cesta k polnímu přejezdu mezi Veselím nad Moravou a Bzencem. Směrem k němu jsem šel normální polní cestou, která byla opravdu dost zabahněná a hodně jsem si znečistil boty. Zpátky se mi po bahně (a ještě k tomu oklikou) nechtělo jít, tak druhá možnost byla koleje. Cestou po nich jsem v kolejišti narazil na kosterní pozůstatky nějaké sražené šelmy. Uvažoval jsem, jestli je nevyfotím, ale K-report jsem nakonec nechtěl plevelit nechutnými záběry.
Celková vzdálenost Přejezd Bzenec -> polní přejezd -> nádraží Bzenec 9,27 km (nepočítám k tomu ještě asi cca 2 km nádraží -> přejezd Bzenec), z toho po kolejích 1,47 km.
Druhá poměrně dlouhá kolejová procházka byla od přejezdu VÚD Mastník na nádraží Stařeč. Po normální cestě by to byla veliká oklika. Jako bonus jsem zachytil vzácné záběry mechanické předvěsti a vjezdového návěstidla žst. Stařeč, které najdete v mé fotogalerii u přejezdu VÚD Mastník. Vzdálenost cca 2,1 km, z toho nějaký kousek jsem šel po souběžné polní cestě.
A poslední významnější cesta byla mezi dvěma přejezdy v úseku mezi Skalicí nad Svitavou a Boskovicemi. Vzdálenost 1,45 km. V tomto jediném případě jsem se potkal s projíždějícím vlakem, na který jsem byl předem dostatečně připravený a fírovi jsem ještě zamával. Však mě na všech těch přejezdech vídával každou chvíli. Jen bych podotknul, že při chůzi po kraji frekventované silnice (1. či 2. třídy) jsem měl nekolikanásobně větší strach z úrazu.
3c. Královna koloběžka V několika málo případech jsem potřeboval natočit hodně přejezdů, které byly docela hodně vzdálené a pěšky by to bylo příliš náročné a kolo jsem po ruce neměl. Ale můj kamarád ze školy měl docela slušnou koloběžku, a docela rád mi ji zapůjčil. Tak jsem si udělal půldenní výlety na koloběžce.
Ten první byl za přejezdy mezi Brnem a Blažovicemi (cca 11,6 km):
A druhý mezi Bučovicemi a Nesovicemi (cca 9,6 km):
Samozřejmě že mi po celou cestu zněla v hlavě ta písnička od Dády Patrasové.
Tak to by bylo ode mně vše. Snad vás tento můj poněkud delší a bonusový příspěvek potěšil. Touto formou bych Vám všem chtěl poděkovat za přízeň při sledování, lajkování a komentování mých videí a obrázků, čehož si velice vážím a natáčení přejezdů mě tak mnohem více bavilo. Bohužel už jsem tady před nedávnem vyčerpal zřejmě všechny mé materiály a archivy na téma železniční přejezdy, takže v budoucnu už ode mě nečekejte nějaké větší příspěvky a aktivitu. Většinu přejezdů v mém okolí, které jsem měl v plánu natočit, jsem natočil, a nyní už také nemám tolik času, neboť jsem ukončil studium a pracuji. Nechávám tak více prostoru pro mé kolegy, kteří naopak na aktivitě neubírají a jejich záběry jsou i kvalitnější díky tomu, že investovali do lepší kamery. Já jsem záměrně neinvestoval, neboť jsem dopředu věděl, že jednou natočím vše co potřebuju a kameru už nadále nevyužiju.
Přeji všem Šťastný Nový Rok 2015 a co nejméně nových umíráčků v něm!