Tempotaxi
Máš samozřejmě na mysli Svatou říši římskou. Ta skutečně zabrala velké množství územních celků v Evropě. Říše zanikla v roce 1806 bitvou u Slavkova. Zda I.sv. válka byla důsledkem rozpadu říše nedokáži posoudit; nejsem natolik fundovaný.

Tempotaxi: Máte pravdu tak 50 %.

Jistěže zaostalost komunisty zanedbávaných technologií nebyla jediným důvodem. Ale obávám se, že i kdyby je po roce 1989 začali řídit špičkoví lidé s nejlepšími úmysly, tak by to pořád vypadalo, jako když se na závodní dráhu postaví vedle sebe padesát let staré závodní auto a moderní závodní auto vybavené dnešní technikou.
Ale v každém případě dalším důvodem úpadku hospodářství nepochybně jsou lidé, kteří se toho ujali. Jak Hank na okraj připomněl, převládající trend v naší společnosti je nezajímat se o pravdu a dávat přednost politice, byznysu, ideologii (už od roku 1948 !!). To vede k lidskému úpadku, který se samozřejmě projeví i v hospodářství.


Modřaňák: Velmi nerad používám slovo "pravda", neboť ta je relativní a subjektivní i vybízí ke kompromisům.

Když s tím já opravdu nemohu souhlasit. Při slovech relativní pravda si vždy vzpomenu na Jana Husa a jako příklad uvádím to, co jsem už napsal - jak by se Hus asi tvářil, kdyby mu někdo vysvětloval, že sice on má svoji pravdu, ale stejnou relativní pravdu mají i jeho odpůrci a on by ji tedy měl respektovat ?

Zmar
Špatně jste si přečetl a vyložil můj názor na pravdu. Já o pravdě píši v negativním smyslu. Nakonec to umocňují citáty, které jsem uveřejnil. Nejsme vůbec v žádném rozporu.

Modřaňák: myslím, že si ještě pořád trochu nerozumíme. Já píši negativně jen o relativní pravdě, kterou považuji za eufemismus pro lež. Za protipól stavím absolutní pravdu, která buď je nebo není. I když pojem absolutní pravda je možné ztotožnit s pojmem fakta a tím se zpět dostáváme do shody.

Modřaňák: Ještě jsem si dodatečně uvědomil docela důležitou souvislost:

Dnešním přívržencům Marshallova plánu bych se rád zeptal za jakých podmínek by Československo muselo tento plán obnovy přijmout. President Beneš odmítl a nedivím se, že i Stalin byl proti. Sféry vlivu byly mezi vítěznými mocnostmi rozděleny a přijmutí plánu by významně dohodu porušilo.

Jak se lišil Mnichov a Jalta z pohledu našich národních zájmů ? V Mnichově nás velmoci vydaly napospas nacistickému Německu. Na Jaltě nás velmoci vydaly napospas bolševickému Rusku.

Ještě aspoň přihlášením k Marshallovu plánu by bylo možné toto zatracení zvrátit a zachránit náš národ před hrůzami komunismu. To by ovšem vyžadovalo, aby Beneš a Gottwald hájili naše národní zájmy a ne zájmy komunistů což u nich ani nebylo možné předpokládat.

Myslíte ten Marshallův plán, který natáhl do Německa muslimské menšiny a který poháněl ekonomiku studenoválečnickým myšlením? Když pak moudřejší komouš Gorbačov začal ustupovat, kola ekonomiky se přestala točit a nezbylo než revolucemi otevřít nedobyté východní trhy, které krize odsunuly o desítky let..."Zaostalost" komunisty třeba v chemii nás řadila ke špičce v oboru, prostě hrůza!!!

A zpět k železnici, pomůžete mi s identifikací stroje??? Jde o vlečku Spolku pro chem. a hutní výrobu Ústí v nové továrně v Rybitví za protektorátu, až později sloučena s Explosií a Synthesií Semtín...V seznamu strojů na vlečce nefiguruje.

Miram: Marshallův plán nenatáhnul do Německa muslimnské menšiny. Ty tam přišly až o pár desítek let později v důsledku sociálně vstřícné politiky někoho úplně jiného.

Stejně tak německou ekonomiku nepohánělo studenoválečnické myšlení (tu naši ovšem skutečně pohánělo), protože snížení výkonu hutnictví a těžkého strojírenství tam proběhlo dávno před listopadem.

K zaostalosti. V několika málo oborech jsme byli schopni aspoň sledovat vývoj, když už ne ho určovat. Celkově u nás nějaké ty investice přece jen byly. Ale byl to jen zlomek toho, co by bylo potřeba, abychom drželi krok se světovým technologickým vývojem.

Příčina je v ekonomické 'teorii' marxismu, kdy zakladatelé sice znali prostou a rozšířenou reprodukci, ale nebyli schopni pochopit, že existuje také technický výzkum a vývoj a že stojí zatraceně hodně peněz. Proto náklady na výzkum, vývoj, marketing atd. zahrnuli do tzv. nadhodnoty. Komunisté potom svoji ekonomiku založili na těchhle nesmyslech, takže byli schopni zvyšovat ukazatele výroby ale na technické inovace peníze systémově chyběly. Tedy oni to dodatečně nějak flikovali, takže aspoň něco přece jen bylo. Ale jak jsem už napsal, byl to jen zlomek ve srovnání s tím, co bylo skutečně potřeba.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

Miram:
Marschallův plán nenatáhl muslimskou menšinu do SRN. To byla jiná dohoda (USA + SRN + Turecko).

Zmar:
Začal jste být příliš emotivní a expresívní. To v komentování politiky není dobré. Váš příspěvek je názorný příklad relativní pravdy. Hrůzy (jak říkáte) jsem zažil na vlastní kůži včetně rodiny. Strýc, duchovní z Blatné, zahynul v lágru na Jáchymovsku, další příbuzný, frontový voják na doporučení B. Reicina absolvoval v roce 1944 v Košicích školení u Karla Váše na osobního strážce Edwarda Beneše. Po úmrtí Beneše ho Karel Váš nechal zavřít. Paradoxně jsem pracoval jako geolog na uranové šachtě v Horním Slavkově. Dodnes nerozumím kádrové politice KSČ. V této souvislosti vyvracím legendu, že jsme dávali Sovětskému svazu uran zdarma. Sověti řádně platili (ze začátku velmi slušně) Průšvih byl, že ve smlouvách bylo stanoveno, že SSSR si stanovuje cenu sám.
K roku 1948. Pavel Tigrid (jistě ho nepodezříváte ze sympatií ke KSČ) řekl: Komunisté se dostali k moci sice podivnou cestou, ale legální. Bohužel, nelze se vyjádřit vyčerpávajícím způsobem na pár řádcích.

Modranak: to jsou osudy na roman... jinak jsem si pred casem po letech znovu precetl Tigriduv Kapesni pruvodce inteligentni zeny po vlastnim osudu a nekolik dalsich titulu... stoji to za to!

V ruznych pametech se obcas lze docist i zeleznicni zajimavosti - treba utek ministra Ladislava Feierabenda nebo Prokopa Drtiny...

Modřaňák: OK, souhlasím. Včetně toho, že se k moci dostali legální cestou a že příliš emocí je na škodu. Možná už je čas změnit téma ...

...že se k moci dostali legální cestou ...

a přesně takhle to za pár let dopadne v Evropě : muslimové versus nevěřící....

Miram - mohla by to být parní tramvajová lokomotiva vyrobené firmou Henschel v roce 1893 pod v.č. 3802 pro Budapesti Városi Vasút, kde měla být pod ev.č. 6. Lokomotiva ve 20. letech provozována na vlečce v Citicích, další osud neznámý.

Pánové nevíte jak to bylo se zabezpečovacím zařízením a vývojem kolejového uspořádání v bývalé stanici Praha - Hlubočepy, mám kolem toho několik otázek:
1) Zabezpečení a kolejové uspořádání před zřízením elektromechanického ZZ (měl by to být rok 1962)
2) Jak vypadal řídící přístroj elektromechaniky ? Podle toho co vím to měla být nějaká zplácanina.
3) Jak se stavěly výhybky na Řeporyjském zhlaví? Drátovody na výhybky/závorníky vedly z dopravní kanceláře, ale na zhlaví není z dopravní kanceláře vidět. Jak se to řešilo za provozu?
4) Co to bylo za oranžovou ruinu na řeporyjském zhlaví (zbořena cca rok 1995/6) - ex výhybkářské stanoviště nebo něco jiného?
5) Kdy se v Hlubočepech naposledy křižovalo?

Jmb napsal: - mohla by to být parní tramvajová lokomotiva vyrobené firmou Henschel v roce 1893 pod v.č. 3802 pro Budapesti Városi Vasút, kde měla být pod ev.č. 6. Lokomotiva ve 20. letech provozována na vlečce v Citicích, další osud neznámý.
Díky! Je možné, že se loko dostala do vedlejšího Falknova, kde chemička patřila také Spolku. Nacisti chemičky v zabraném území od Spolku odkoupili, za získané peníze Spolek postavil nové továrny ve vnitrozemí a tak se mohla loko jako součást inventáře dostat až k Pardubicím.

(Příspěvek byl editován uživatelem miram.)

Zajímavý inzerát z dějin železnice na Slovensku z r. 1930
http://aukro.cz/show_item.php?item=4790138596

Sice Sokolovská chemička patřila "Spolku", stejně Synthesia, ale ten Henschel od roku 1923 jezdil u firmy Fischers Glanzkohlenwerk GmbH in Zietitz (Citice). A to opravdu není Falknov. Já znám na vlečce chemičky jen starý "čajník" vyřazený na ÚTD.

hank píše 2.11.2014 v 14:41 - ... I když v roce 1919 bylo vyhlášeno stanné právo i na Moravě (např. v okrese Třebíč) právě z podobných důvodů jako na Slovensku....Jen pro úplnost - stanné právo v celé ČSR bylo zrušeno až v červnu 1920. Tzn., že na některých částech území Slovenska a Podkarpatské Rusi trvalo více než rok, od června 1919.

A ono to zase bylo jinak – chtělo by to hanku doplnit si ty mezery ve vzdělání, zatím to s tou historií je mezi čtyřkou a pětkou. Máš to nějak moc popletený.

Kolik se tu zas najde znalců, co budou tvrdit, že to Brno, Třebíč či Hodonín a Košice jsou v sudetském pohraničí ?

U58: Jedním ze znaků trollování je vytrhávání z kontextu, dalším chytání za slovíčka. Samozřejmě v netových diskusích většinou není prostor na podrobné rozbory čehokoli a kdo chce trollovat, snadno si zdánlivou záminku najde...

Tvé příspěvky nejvíc ze všeho svědčí něco o tobě.

A dost, zase už krmím trolla...

No já bych se zamyslel mezi slovy Troll a Trottel...

Ale teď k dotazu. Netušíte někdo, zda existuje fotografie dokladující existenci spojky z konce 30. let spojující dnešní závodiště a hl. nádraží v Pardubicích? Dostal se mi do rukou plánek, zaznamenal jsem nějaké textíky, ale fotku jsem neviděl. Ale slyšel, že snad existuje.

U58: Milý trolle, stačí se podívat na národnostní rozložení obyvatelstva, abys zjistil, že Brno bylo osídleno nejméně z poloviny německy hovořícím obyvatelstvem, stejně tak pás od rakouských hranic přes Třebíč po Jihlavu. Mimochodem, toto obyvatelstvo bylo Sicherheitsdienstem vybráno, aby v březnu 1939 vyprovokovalo záminku k zabrání "rest tschechei". Košice byly maďarské... Hodonín vynechávám, o něm moc nevím, ale podle tohoto zdroje (http://nassmer.blogspot.cz/2010/01/narodnostni-mapa-jizni-moravy- v-letech.html) šlo o německou obec...
Už jsem několikrát mávl rukou a nechtěl na tvoje kecy reagovat...jenomže tohle je hodně nebezpečný jed, který kolem sebe pliveš. Na to, že tahle země nebojovala prostřednictvím mobilizované armády, je těch více než 300 000 mrtvých - z 99 % povražděných Němci - sakra velké memento. A to píšu s vědomím míry kolaborace (která nebyla větší než ve Francii, Beneluxu, Norsku, Polsku...) a toho, jak se český průmysl ochotně (šéfové i dělníci) zapojil do výroby zbraní pro říši atd. A laskavě neposuzujme minulost dnešními hodnotami a kritérii.

SŽ - k tomu doporučuji několik publikací od historika dr. Tomáše Pasáka. Velmi hezky o skutečných poměrech v protektorátu psal Emil Sobota v pojednání "to byl protektorát". Bohužel se konce války nedožil a byl popraven.

Pár poznámek k Brnu - 1) je trochu rozdíl, mezi k německé národnosti se hlásící obyvatelstvu a německy hovořícím obyvatelstvem.
2) K česky hovořícímu obyvatelstvu (i k české národnosti) se hlásila (dokud z toho neplynuly nevýhody) řada etnických Němců, kteří okamžitě po vzniku protektorátu (a tím výhod) si požádali o říšské občanství (po válce kající se ani nebyli všichni odsunuti)
3) K německé národnosti a k německy hovořícímu obyvatelstvu se hlásili od R-U brněnští Židé, kteří vznikem protektorátu ztratili občanská práva a většina skončila v Osvětimi (a ta hrstka přeživších Židů se nazpět většinou do Brna nevrátila). Uvolněné byty pak přidělovány německým náplavám, z řad novopečených říšských občanů z původní ČR.
Ale i tak, k německé národnosti nikdy se nehlásila ve Velkém Brné většina
Tohleto nějak "historici" nezohledňují a pak vychází strašné hausnumera, jako např u divokého odsunu. Z počtu předválečných Němců nikdo neodpočítal padlé na frontě a zajaté spojeneckými armádami, Židy, Němce zavřené pro podezření na spáchání zločinů proti republice, atd. Naopak tam připočítávají náplavy, které dávno ještě před osvobozením z Brna zmizely.
To pak vypadá, že ten odsun dle oněch povedených "historiku" vědomě falšujících dějiny nepřežila půlka německého Brna. Brno přišlo o téměř cca o čtvrtinu obyvatel, ale to číslo určitě nejsou odsunutí Němci (jsou mezi nimi i nepřeživší a přeživší nevrátivší se Židé a cigáni. A to ještě nikdo nespočítal ztráty na českém a moravském obyvatelstvu)

SŽ - to opravdu máš tak dutou hlavu, že neznáš z celé naší historie nic jiného, než období 1938-45 ?
Vždyť už jsi jako gramofón, furt hraješ jedno a to samý pořád dokola. Laskavě si přečti roky, kterých se ty přílohy týkají. A uvědom si, že já jsem je nevytvořil, ty existují už móc dávno.
Věřím, že i k textu o rovníkové Africe z 15.století jsi schopen zase zahrát tím svým gramofonem.

drobnost k nové knize o jablonecké tramvaji...

SŽ, Jmb: Početná německá komunita byla i v Olomouci... Řada smíšených rodin z měst jako Brno, Olomouc nebo Jihlava byla/nebyla odsunuta podle toho, jak čeští manželé (ne)dokázali vzdorovat tlaku svých německých poloviček, aby se dali k Němcům... A tak byly (nebo nebyly) odsunuty některé "německé" rodiny s typicky německými příjmeními jako Zoubek, Husička, Hrdlička nebo Špatina...

už taky 50 let ....

Zdepa - drobnost k nové knize o jablonecké tramvaji...

Skutečně pozoruhodný dokument doby.

Motoráček: No já bych se zamyslel mezi slovy Troll a Trottel...

To jste mi připomněl, že v poč. 2. světové války zajížděly na naše území rakouské jednomužné parní vozy Dtl, s nelichotivou přezdívkou "Dorftrottel"

Měl bych dotaz, mířící do kategorie znalců oboru ve věku cca 75 let - vyráběla se v ČSR/ČSSR nějaká elektronková rozhlasová ústředna do osobních vagonů? Mám takový pocit, že v některých "jedničkách" jsem to před 40 lety viděl, ale nejsem si jistý a o původu nevím vůbec nic...

Dík za případné odpovědi!

Honzaklofar: Nevím, zda jste měl toto na mysli, ale v r. 1959-60 dostaly ČSD cca 85 vozů ř. Ba s vlakovou rozhlasovou ústřednou. Obsluhoval ji samostatný pracovník a s ohledem na dobu a výrobce (Tesla) byla samozřejmě elektronková. V provozu se moc neosvědčila a rychle bylo od systému upuštěno. Rozhlasový oddíl pak někdy využívala roznášková služba a nebo byl uzamčen. Vozový typ výrobce (Tatra Smíchov) byl 502.1 a 502.2.
Tedy pokud jste měl toto na mysli.

Rudolf_33: dík za info, budu pátrat dál. Ví Bůh, že tenkrát mě typy vozů ani trochu nebraly, takže nevím...

Honzaklofar: Nejvíce toho najdete zde:http://www.vagony.cz/pojezdy/pensylvansky/ba1958.html a neb v Parostroji. Jinak vůz s ústřednou bylo lze poznat podle antény, vedené na střeše na konzolkách v ose vozu. Kromě hlásání zodpovědného pracovníka a přijímaného vysílání čs. rozhlasu mohl být zdrojem hluku též gramofon (!), neboť celá ústředna byla převzata ze soudobých školních rozhlasů. Vozy (Aa, Ba i Bai, BRa a Bac, vyráběné 1958-62) byly pospojovány zvláštním kabelem, později demontované reproduktory byly v oddílech pro cestující. Celá ta sranda většinou končila při drcnutí vozu na výhybce nebo nerovném kolejovém styku.

V té době (před 50-60 lety) se prý totalitní státní moc snažila, aby cestující v dálkových vlacích nezapřádali třeba protistátní hovory. (I např. v holičstvích muesl být povinně puštěn "rozhlas po drátě" - aby občané, čekající na ostříhání, třeba nediskutovali proti režimu, nevyprávěli si polit.vtipy atd.)
Takže o náplň času stráveného jízdou vlakem, aby byl patřičně kulturně a ideově na výši, se měl starat rozhlas ve vlaku. Ve vybavení určitě byl radiopřijímač, gramofon (magnetofon asi ještě ne?), a zařízení pro hlásání "naživo". Pouštěl se program státního rozhlasu, reprodukovaná hudba a někdy snad i živě vlastivědné informace o okolí projížděné trati. Zda to zároveň byla i "hustá ideologická masáž", neumím posoudit - slyšel jsem o tom jen vyprávět (v této "ideověvýchovné" souvislosti) - a moc dlouho to nevydrželo.

Srovnejte např. s "mediální masáží" ve formě hlášení v autobusech SA - také nejde vypnout.

Cogwheel: dík za info - tím radiopřijímačem to začlo :-). Uvidím, co ještě zjistím.

Já vím z vyprávění někdy z první půlky 60-tejch o funkčnosti tohoto vysílání v nějakým rychlíku z Prahy na Slovensko.

Jinak Ba s rozhlasovou ústřednou dosluhovaly ve větším počtu v 70-tých letech v Pardubicích v osobácích na rameně Havlbrod - Liberec.

Cogwheel: Zase takovou vědu bych za tím zbytečně nehledal, spíše se jen přejal další vzor z SSSR, neboť tam byl a dodnes je dráťák ve vlaku běžnou výbavou.

Rozhlasové ústředny ve vozech musely existovat už od pol. 50 let, neboť třeba v Č. Budějovicích převzalo koncem roku 1954 26 osobních čet v počtu 52 zaměstnanců do socialistického vlastnictví vzorný vlak „Šumavan“. Denně byl do soupravy dodáván propagační materiál, čerstvý tisk a byla tam i zmíněná rozhlasová ústředna. Až najdu reportáž z tohoto vlaku, tak ji sem dám. Je z osobního vlaku z Č. Budějovic do H. Dvořiště.

takže tam byl asi rotační měnič na 220V? aneb kde se bralo anodové napětí 250V?

Tempotaxi,zde máš tu Jaltu :
http://cs.wikipedia.org/wiki/Jaltsk%C3%A1_konference

A o ČSR tam marně něco hledám.

ad Pepa_l: Trvám na tom, že rozhlas v dálkových vlacích v těch 50. letech byl míněn hlavně jako nástroj propagandy. Nějaké (zejména operativní) informování cestujících (které v případě nepravidelností často pokulhává i dnes) nebylo tehdy hlavním účelem.
Naštěstí z dětství pamatuji jen ty dráťáky v holičstvích.

Zde je slíbená reportáž. Asi jsem ji už kdysi dával do jiného vlákna:

„Vlak z Českých Budějovic do Horního Dvořiště se rozjel a veselou hudbu přerušilo hlášení: „Vážení přátelé cestující, vítáme vás ve vzorné vlakové soupravě Šumavan a přejeme vám příjemné cestování. V každém voze je reproduktor, z něhož budete poslouchat hudbu, různé zprávy a informační hlášení. Českobudějovičtí železničáři připravili toto malé překvapení, aby se vám radostně cestovalo.“ Pak ještě hlasatelka Marie Kroutlová seznámila cestující s posádkou vlaku: „Veze vás strojvedoucí Adolf Masák. Spolu s ním o výkon stroje pečuje topič Josef Baloun. Vlak vede náčelník vlaku František Dvořák. Jízdenky kontroluje a o vaše pohodlné cestování se stará průvodčí Jana Benedová. Přejeme vám příjemnou cestu a pokračujeme ve vysílání hudby z gramofonových desek.“
Opravdu, milé překvapení pro cestující, kteří se vraceli z práce a z posledních vánočních nákupů ke svým rodinám strávit Štědrý večer.
„Přijíždíme do železniční stanice Včelná,“ upozorňuje z reproduktoru hlas soudružky Kroutlové před zastávkou cestující, kteří jsou již u cíle, aby nezapomněli vystoupit. A nebylo by to nic divného. Vždyť při té hudbě cesta tak rychle ubíhá… Zrovna jak to říkala ta starší žena, která seděla naproti mně:
„To se mi háčkuje, když tak pěkně hrají.“
Radost cestujících ve vzorném vlaku Šumavan se znásobila, když mnozí z nás ve vlaku prvně slyšeli tu zprávu:
„Francouzský parlament zamítl 280 hlasy proti 259 hlasům ratifikaci pařížských dohod o znovuvyzbrojení západního Německa.“ Text zprávy vystřídaly jásavé tóny písně „Zítra se bude tančit všude“. A mladí manželé, kteří jeli slavit vánoce do Omlenic, se na sebe lesklýma očima podívali. Jako by chtěli říci:
To je dárek pod stromeček! O to radostnější a spokojenější budou naše letošní vánoce.“

Zdroj: Budějovický tisk, bohužel jsem si neudělal zápisek, který, takže nevím nic.

Tak, tak. Když lidé cestují na větší vzdálenost vlakem, často spolu zapředou rozhovor docela neznámí lidé (zejména v tom Rusku, kde se cestuje opravdu daleko, je tomu tak i dnes). Uvědomme si, že tehdy nebyly žádné mobily, minipřehrávače ani osobní počítače. I přenosné (tranzistorové) radiopřijímače byly v plenkách. Při takových hovorech ve vlaku se ale lehce mohlo stát, že cestující prokecnou nějaké utajované skutečnosti z podniku, kde pracují - nebo dokonce nějaké vojenské tajemství. Nebo budou nadávat na poměry, sdělovat si navzájem své zkušenosti s režimem, či (nedejpámbu) probírat zločiny komunismu - jak to postihlo je a jejich blízké atd. Tomu se totalitní režim, který chtěl mít pod kontrolou i myšlení lidí, snažil zabránit - a jednou z cest byl i rozhlas v dálkových vlacích.

Cogweheel - že si bol sa previesť hašišbednou." Vlakový rozhlas po drôte" bola služba aj v "demokratických" štátoch, teda ak sa medzi ne dajú počítať USA,Británia, Francúzsko, Nemecko pred Adom atď. Bol obľúbený aj v domácnostiach. Sám si pamätám ešte keď bol napr. v rýchliku BA - Košice ale aj v iných v 70. rokoch. Posledné dojazdili asi koncom 70 rokoch. Dôvodom zrušenia neboli ani tak to "žeby si ľudia nepredávali informácie", ale to, že nadšení radioametéry, ktorý celkom lacno prichádzali k reproduktorom - nákup "za 5 minut strachu". Že sa využíval ideologicky, je jasné, ale primárne to bola služba zákazníkom.

Radost cestujících ve vzorném vlaku Šumavan se znásobila, když mnozí z nás ve vlaku prvně slyšeli tu zprávu:
„Francouzský parlament zamítl 280 hlasy proti 259 hlasům ratifikaci pařížských dohod o znovuvyzbrojení západního Německa.“ Text zprávy vystřídaly jásavé tóny písně „Zítra se bude tančit všude“. A mladí manželé, kteří jeli slavit vánoce do Omlenic, se na sebe lesklýma očima podívali. Jako by chtěli říci:
To je dárek pod stromeček! O to radostnější a spokojenější budou naše letošní vánoce.“
- zrovna tohle o té propagandě svědčí.
neumim si představit gramec, hrající ve vlaku....

Správa o "„Francouzský parlament zamítl 280 hlasy proti 259 hlasům ratifikaci pařížských dohod o znovuvyzbrojení západního Německa.“ Text zprávy vystřídaly jásavé tóny písně „Zítra se bude tančit všude“. A mladí manželé, kteří jeli slavit vánoce do Omlenic, se na sebe lesklýma očima podívali. Jako by chtěli říci:
To je dárek pod stromeček! O to radostnější a spokojenější budou naše letošní vánoce.“

Bola to klasická propaganda a v podstate je to rovnaké ako keci o "šťastnej EU, NATO, humanitnej demokracii, láske a pravde" až po keci o "šťastných ľuďoch s vložkami Always", ktorý sú cool, že sú v tom bordelu. . Ako sa hovorí, režimy prichádzajú a odchádzajú, plechové huby ostávajú. Inak to o tej šťastnej rodinke bol dodatok novinára, nie hlásenie rozhlasu .
Gramofón tam bol, ale nie taký, ako si to predstavuješ ty. Bol uspôsobený na prenos do siete, nie systém reproduktor - mikrofón - reproduktor.

kapa:
Píseň Zítra se bude tančit všude zplodil Pavel Kohout (dnes oslavovaný). Kohouta považuji za jednoho z největších bolševických vyvrhelů, neboť svými texty vymýval hlavy statisícům občanům po roce 1948. Svatbu s herečkou Alenou Vránovou měl na Stalinovy narozeniny. Netřeba komentáře.

Modřaňák: bať, bať.... My se to jako děti musely učit a dodnes si pamatuju "až naše vítězné vlajky rudé na stožáry světa vyletí"...
Rozhlas po drátě jsme měli doma a podobné perly z toho šly celou dobu, co jsem se ráno chystal do školy... A rozvod byl z divné dvoulinky se strašně tvrdými dráty (bronz?).

Ako sa hovorí, režimy prichádzajú a odchádzajú, plechové huby ostávajú.

Na tom se už nic nezmění. Ale špatné je, když to lijí do hlavy cestujícím a ti to nemají možnost vypnout. Kdo si doma ke snídani pustí nějaké kecy, ať už dřív z rozhlasu po drátě nebo dnes z televize, je to jeho problém. V tom vlaku to museli poslouchat chtě nechtě.

Ovšem tehdy to bylo dané i dostupnou technologií. V té době byla nemyslitelná sluchátka na každém sedadle.

(Příspěvek byl editován uživatelem zmar.)

honzaklonfar:vlaková rozlasová ústředna VRU 140 Zdroj : Železničář 17/1978

Parmezano: Děkuju!!! Zkusím ten časopis sehnat

o rozhlasu ve vlaku se mluví už ve spisech za rok 1940 viz spis 16024
3585
čj.14001 – návrhy na rušení vozů IV. čtvrtletí 1939, protokoly
čj.14693 – vlečka Dubňanských skláren, ochranný pilíř, poddolovaná území, plán vlečky (1928)
čj.14849 – nájem 10 uhláků pro SDF a jejich úpravy (schéma)
čj.15617 – výročí úmrtí TGM k 7.3.1940, nařízení omezení frekvence do Lán
čj.15862 – nájem otevřených vozů DR
čj.15921 – vojenské vlečky – dohody s MNO a úpravy
čj.16024 – železniční rozhlasové zařízení
čj.16115 – počty schopných vozů
čj.16220 – kontroly zabezpečovacího zařízení u řsd – závady, protokoly
čj.16590 – žádost o zřízení zastávky Bílek v km 21,213 Něm.Brod-Pardubice, nedoporučeno
čj.18764 – úprava koncových vlakových světel
čj.18224 – úprava zab.zař. ve stanici Sedlec-Kutná Hora (1924, 1930), plány
čj.18358 – účtování nájmu vozu SŽ
čj.18404 – soukromé vozy firmy MELASA akc.spol. Praha, smlouvy
čj.18490 – přeprava dělníků do Říše – jízdní řády

Zaujal mě ten spis č.15617: Podobně, jako se nacistická totalita snažila zabránit tomu, aby občané cestovali do Lán připomenout si památku TGM, ještě počátkem roku 1989 zase jiná totalitní moc pořádala úplné manévry na nádraží ve Všetatech, aby se tam nedostali lidé, kteří chtěli vzpomenout na studenta Palacha. Trochu je to zmíněno v tomto již starším článku: http://zpravy.aktualne.cz/domaci/palachuv-rodny-dum-chatra-s-vyml acenymi-okny/r~i:article:627020/ (obsahuje i fotku 749.182 ve Všetatech).
Totalita je prostě vždycky stejná, ať už je nacistická, komunistická nebo náboženská (aktuálně viz např. ISIL): Snaží se uchvátit monopol na "dějinnou pravdu" - a potlačit "jinověrce". K tomu "zglajchšaltování" slouží různé prostředky: Za "měkké" lze označit ten nevypnutelný rozhlas ve vlacích, za "tvrdé" pak obušky gestapáků/estébáků aj. formy násilí na lidech, nesouhlasících s totalitním režimem.

Zdepa:
čj.16024 – železniční rozhlasové zařízení

A co je v tom spise? Tím názvem může být klidně míněn staniční rozhlas. Případně něco úplně jiného (třeba vysílačka na kolejích)

Vámos : v r. 1940 vysielačka na kolejích ???

ad vámos - ano máš pravdu, ale místní rozhlas bych si zapsal asi jinak viz 68742
až bude čas, je možné vyrazit se přesvědčit
3249
čj.62026 – zařazení soukromých kotlových vozů firmy MEDICA, akc.tov. na lučebniny a léčiva (1922-39)
čj.62773 – zdokonalení dorozumívací techniky, nabídka telefonních ústředen a centrál
čj.64431 – pátrání po nezvěstných nákladních vozech
čj.65794 – označení spojek na vozech ohledně rozdělení se Slovenskem
čj.67640 – odúčtování vleček na zabraném území – smlouva o připojení vlečky na MD Břeclav-Lednice
čj.68236 – stavba dálnice, podněty Národního souručenství
čj.68742 – dorozumívací zařízení a místní rozhlasová sít na nádraží Praha-Wilsonovo, Masarykovo, Smíchov
čj.70132 – náhrady za zrekvírované kotlové vozy od Kralupské průmyslové lihovarské společnosti
čj.70912 – náhrady za zrekvírované kotlové vozy (různé)
čj.71229 – příloha předpisu S27 (vyúčtování)

Neměl by, prosím, náhodou někdo ze sběratelů doma některé dodatky k návěstním a dopravním předpisům z let 1974 nebo 1987 pro tratě býv. Jihozápadní dráhy (začínající dle GVD číslem 7). Připravujeme knihu o historii infrastruktury a chybí nám informace o jihu a západě Čech z tohoto období.

ad Kejml ozvěte se mi na mail

O tom, jak se na železnici začalo topit uhlím. Uhlí a železnice kolem roku 1850