hjk - Velké díky pane.
Velmi dobrý server.
Na FACEBOOKu mne nenapadlo hledat.

Dobrý večer,
zabývá se někdo z účastníků tohoto diskuzního fora kilometrovníky a jejich tvary u železničních společností?

čtenář:kdepak jste ho odlovil ? No, ptám se proto, že úplně identický (ale ne s tak vysokým numerem - jsem objevil v ose zrušené nyské dráhy, tedy Vidnava - Nysa (PL). A co Vás na něm tak zaujalo ?

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

Při výletu do Jakartovic (a dále) minulou sobotu jsem hektometrovníky tohoto tvaru, ale vytesané z kvalitnho mramoru, obdivoval u tamní trati. Zejména na zrušeném úseku mezi Svobodnými Heřmanicemi a Horním Benešovem z nich léta dešťů již spláchly vápenný nátěr a bylo vidět, že jsou z fakt pěkného mramoru (krystalického vápence).

Jo jo, Jakartovička má pěkné staničníky.


Ovšem tento krasavec již hlídá něco jiného Restaurátorský tým nezapomíná

PS: Ještě jeden hraničník z úzké do Dvorců na Moravě. Ten si k tomu střežení dokonce lehl


(Příspěvek byl editován uživatelem Němec z ova.)

Tak není jediný, který opustil své stanoviště - ten náš byl v oblouku v lese kde trať klesala od jednoho přejezdu silnice Moravský Beroun - Dvorce k druhému přejezdu téže silnice. Byl převrácen ve vývratu smrku, takže nám ho příroda pěkně "vydloubla" - druhý si vzal kamarád - jinak ve dvou je stěhovat k autu 200 metrů k autu byl veselý zážitek. Na snímku již osazen v posázaví - jinak dnes již částečně obrostlí růží... Jinak tatínek měl trochu obavu, aby si sousedi a kolemjdoucí tu zkratku nevysvětlovali trochu jinak...

každou větu začínat slovem "jinak" je slepičí úlet omluvitelný snad jen tím, že je pátek odpoledne

Simba: Zaujalo mě to, že byl jiný než ten kilometrovník pár metrů od něho s úplně jiným tvarem a kilometrickým údajem. Je odlitý z betonu a určitě je neplataný. Jinak byl na 110,4 trati ÚTD. Chtěl jsem jenom zjistit jeho původ a stáří. Proto ten dotaz do zdejší sekce. Nemyslím, že by byl historicky cenný tím že je to tvar ÚTD z roku 1900. To nakonec potvrzujete i vaším nálezem z druhého konce republiky. Pravděpodobně tvar zavedla první republika. Náhoda je náhoda, ale při pokládání zámkové dlažby asi před dvěma roky před naším domkem, jsem opravdu v základech našel také jeden, rozbitý kladivem, to aby se vešel do skuliny pod prahem. Mrzelo mě, že jsem našel rozbitý a zničený kilometrovník. A tak mé srdce zajásalo, že existuje ještě jeden, a protože osud této části trati je asi zpečetěn, tak jsem po více než čtyřiceti letech u dráhy nezaváhal. Předchozí majitel našeho domku byl prý železničář, ten ho nacpal pod práh, já mu dopřeji lepšího místa v zahradě i když manželka má připomínky. Takže asi tolik. Třeba to není poslední nález.

Zprávy z trati do Horního Benešova:
Nějaký drážní archeolog (či někdo jiný vybavený detektorem kovů vyšťoural tuto kolejnici. Za což mu děkuji. Jen doufám, že ji nestopí jako několik podobných. A ještě se vrátím ke staničníku z mého předchozího příspěvku. Dnes jsem jej navštívil v brzkých ranních hodinách a tak mohl vzniknout 2. snímek. :

Bramac: No to je pěkné, já se pak těch patníků u inventury nemůžu dopočítat
PS: Kolegovi se taky jeden zalíbil

Zajímavý inzerát na Aukru
http://aukro.cz/show_item.php?item=4129440729

K nádraží v Bubenči:
http://www.petice24.com/zachovejme_zeleznicni_stanici_praha_buben ec

Když se tu tak rozjely ty hraniční kameny, taky jeden přidám. Sice je oproti ostatním poměrně mladý. Vyhrabal jsem ho z hromady sutě, takže odnikud z tratě nezmizel.

Měl bych dotaz pro znalé- jakým způsobem se od roku 1928 řešila jízda vlaků v uzlu Praha? To vlaky z vnějšku přijely na první zadrátované nádraží, parní lokomotiva byla odpřižena a na čelo nastoupila elektrická? Nebo se prostě elektrická připojila jako přípřež k vlakové parní a celý vlak se dotáhnul na požadované nádraží?
A byl by někde nějaký plán (schema) toho, co bylo v této první etapě elektrizováno?

Díky

Ano, přepřahalo se v Libni hor. nádraží, ve Vysočanech, ve Vršovicích (tehdy Nuslích) a na Smíchově v obou směrech, snad jedině Pařížák měl tu výsadu, že pára s ním směla až na Wilsonovo nádraží. Kromě tras ze všech uvedených nádraží na Wilsonovo byly elektrizované ještě spojky Vyšehrad - Nusle a Vítkov - Libeň. Úsek Hrabovka - Libeň h. n. byl tehdy (v r. 1928) jediným dvoukolejným úsekem pražských spojek.

Článek o tom vyšel i na zdejším webu už v roce 2009 tady: https://www.k-report.net/clanky/osmdesat-let-elektrickeho-provozu- v-praze-co-zbylo-z-puvodnich-pevnych-zarizeni/

hank- díky, ten článek jsem samozřejmě kdysi četl a samozřejmě na něj i zapomněl
Jakožto člověk neznající moc Prahu mám občas problémy z místopisem, takže někdy mě chvíli trvá, než si dohledám informace.
Takže ještě malá dopňující informace- z nádraží Praha- Nusle vzniko náfraží Praha- Vršovice pohým přejmenováním nebo zde byly i nějaké dyzické přesuny? Jde mi o to, zda spojka Vyšehrad- Vršovice je totožná se zmíněnou spojkou Vyšehrad- Nusle.
Díky

Omlouvám se za překlepy, věta by měla znít takto: Takže ještě malá dopňující informace- z nádraží Praha-Nusle vzniklo nádraží Praha-Vršovice pouhým přejmenováním nebo zde byly i nějaké fyzické přesuny?
Díky

22michal, ano, pouhým přejmenováním.

No ale nějaké fyzické přesuny tam kolem roku 1880 byly, ne?

Jinak na této trati se teda konstantně přejmenovávalo i fyzicky přesunovalo kde co... jediné, co je do dnešní doby původní je snad kousek Branického nádraží a ta torza v Krčském lese...

22michal: nádraží je to pořád stejné - původní název Nusle-Vršovice, potom Vršovice-Nusle a od roku 1941, kdy se v Praze přejmenovalo kde co, Praha-Vršovice.

Edit: tak zase druhý
Jak to tam vypadalo před 1880 by mě taky zajímalo.

(Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.)

Jinak na této trati se teda konstantně přejmenovávalo i fyzicky přesunovalo kde co... jediné, co je do dnešní doby původní je snad kousek Branického nádraží a ta torza v Krčském lese...

Nějak nechápu souvislost s dotazem na elektrický provoz v předválečných dobách?

Vyšehrad-Smíchov byla jen jedna kolej ?

U58: byl to souběh dvou jednokolejek - na "západní" a "buštěhradské" nádraží.

Já myslel, že ještě pořád řešíme trať Vršovice-Modřany

Kubrt - takže trolej jen na západ ?

Výnos a výcuc Vršovice-Nusle

U58: koukněte do toho linkovaného článku (9.4., 17:24).

Kubrt - v tom druhém odstavci to autor přiznává, že pátrat po detailech by bylo "moc práce". Tak prý až někdy jindy.

S podobnými články mám špatné zkušenosti, většina z nich vzniká s pomocí "Ctrl+C" a "Ctrl+V" a pak detailním studiem člověk zjistí, že až 90% jsou nesmysly, stále kopírované, kdysi opisované.

Zdepa (1636):
K té technoligii přepřahu by to asi chtělo nějaké kolejové schema

U58:
Ono je otázka, jestli mezi Vyšehradem a Smíchovem byla vůbec širá trať

Zdepa (1636):
Nebyla by ta přepřahací technologie i pro další stanice?
Jak ten přepřah probíhal mě vždycky zajímalo, dost i proto, že se to stíhalo (dle JŘ) za 4 minuty!

Samozřejmě, že výnos uvádí všechny stanice uzlu, ale řešíte vršovice, tak proč vnucovat něco jiného.

Prvni - U58: Ono je otázka, jestli mezi Vyšehradem a Smíchovem byla vůbec širá trať

a co jako by tam mělo být ?
jedině že by Smíchov začínal už pod Vyšehradem ? Vůbec bych se nedivil, kdyby se to v nějaké publikaci objevilo, dnes už je možné všechno.

Dle schemat z GVD je tam dvojkolejka, proto jsem se divil, že by zadrátovali jen jednu kolej. To by pak pro parní provoz byla dvojkolejka, ale pro elektriky jen jedna - banalizovaná? To možná tenkrát ještě neznali.

U58 - Kubrt - takže trolej jen na západ ?

Podle mě byl z Vyšehradu na Smíchov jen souběh jednokolejek, a to zřejmě až do doby výstavby nového smíchovského nádraží po válce. Kdy bylo zatrolejováno Spoelčné nádraží nevím, určitě to nebylo hned v roce 1928 (jak plyne i z těch skenů Zdepa). Ale podle toho, že až donedávna byly na Společném kompletně nýtované stožáry, tak si tipnu předválečnou dobu.

Ono je otázka, jestli mezi Vyšehradem a Smíchovem byla vůbec širá trať

a co jako by tam mělo být ?

A dnes tam širá trať je?

Tahle fotka teorii o dvou jednokolejkách podporuje (netvrdím, že potvrzuje):



Asi to není úplně normální jízda, hlavně podle toho chlapa sledujícího pantograf? A taky se ale zdá, že i kolej na Společné je už zadrátována.

Je to "Ctrl+C" a "Ctrl+V" z Encyklopedie železnice, elektrické lokomotivy ČSD [1].

Další elektrizační hádanka z Prahy je, kdy vlastně byl elektrizován vršovický ranžír, od "Nuslí" po minimálně Vjezd.

U58, McB
Most na trati Vyšehrad - Smíchov přes Nádražní ulici byl až do roku 1954 jednokolejný.

Zdepa 1636

ad Zdepa 1636, s. 3. Co je to římská výměna?

McBain: nevylučoval bych, že v rámci jedné stavby natáhli troleje na mostě na obou kolejích s tím, že se pak "někdy" bude pokračovat (společné brány atd.). Podobně byl zadrátován prostor Hrabovky ve směru k Masarykovu nádraží až po Trocnovskou ul., ale první etapa zatrolejování nádraží samotného (koleje 1 - 4) proběhla až v 50.letech.
A o vršovickém ranžíru se taky někdy psalo, jen teď nemám čas to hledat, mělo to být někdy za války kvůli postrkům.

K.A.F. - Most na trati Vyšehrad - Smíchov přes Nádražní ulici byl až do roku 1954 jednokolejný.

Dík, teď ještě, jak je to s tou širou tratí mezi Smíchovem a Vyšehradem .

Mahel - A o vršovickém ranžíru se taky někdy psalo, jen teď nemám čas to hledat, mělo to být někdy za války kvůli postrkům.

Myslím, že pan Jindřich Bek kdysi v jednom z Železničářů ze 70. let psal něco o roce 1941 (ten článek někde snad mám), ale uvádět to metodou "Ctrl+C" a "Ctrl+V" se mi právě moc nechtělo. V tom článku se píše o ukončení el. provozu až někde mezi Malešicemi a Běchovicemi, což mi ale pro přidávání postrků na "těžké uhelné vlaky ze Slezska do Itálie" (jak to tam odůvodňuje) nedává moc smysl.

Každopádně v kombinaci se skenem kolegy Kuřila bych si dovolil vyslovit hypotézu, že nějaké práce už možná byly provedeny za války (asi po roce 1941?), ale k dokončení že došlo až po roce 1946. Myslím, že by to nebyl jediný příklad stavby, rozpracované za druhé světvé války a dokončené až po ní.

K.A.F. - Most na trati Vyšehrad - Smíchov přes Nádražní ulici byl až do roku 1954 jednokolejný.
S tím souhlas, není námitek.

Ale ty dvě kolejové spojky umožňují pravostranný provoz (s dráty či bez ?).
Zastávky jsou tečkovaně, stanice plnou čarou, i Vyšehrad.

teď ještě, jak je to s tou širou tratí mezi Smíchovem a Vyšehradem

Já si myslím, že širá trať je úsek mezi dvěma dopravnami a hranice dopravny jsou (pokud je má) vjezdová návěstidla.

Takže: kde byla vjezdová návěstidla od Vyšehradu na Smíchov (obě nádraží) a od "Smíchovů" na Vyšehrad? (Přiznávám, že si sice něco myslím, ale nevím to)

U58- nemáte náhodou nějaký list GVD tratě 501? Zajímá mne úsek Ústí n.O. - Brandýs n.O. v letech 1938-1955 (před elektrifikací a autoblokem). Stačí mi km a názvy dopraven (vč. hradel a jejich názvů či čísel). Děkuji.

Tuším tak do r 30, ale kde ? Novější asi ne.

Koukněte i na ten rok 30. Čísla hradel by tam být mohla.

Mahel: Vršovický ranžír podle sborníku ČSTV "Modernizace napájení ŽUP" z roku 1976 zadrátovali v roce 1952 (str. 89 druhý odstavec zespodu).

S druhými kolejemi na "pražské spojovací dráze" to je trochu zmatené a nepřehledné. Původně 2.kolej z Vyšehradu na Smíchov byla stavěna 1903 až 1908. Pak 2.kolej z hlavního nádraží na Vyšehrad souvisí se stavbou tunelu, takže projekt a zahájení prací je 1944, ale dokončeno až 1948. S touto druhou kolejí souvisela i rekonstukce nákladní spojky Vršovice - Vyšehrad.
Snesení starého (jednokolejného) mostu na Smíchově proběhlo 05/1955 (asi nějaký závazek - kulatá výročí)

...vyhybka II. /římská/ ... není druh vyhybky, ale jen upozornění na očíslování. číslo vyhybky není arabsky (2), ale římsky (II). Neznám číslování vyhybek ve Vršovicích, tak nedokážu určit umístění.

U58 - Ale ty dvě kolejové spojky umožňují pravostranný provoz (s dráty či bez ?).

To schéma je ze kdy?

Jchqs - Vršovický ranžír podle sborníku ČSTV "Modernizace napájení ŽUP" z roku 1976 zadrátovali v roce 1952 (str. 89 druhý odstavec zespodu).

To je právě ta (právem kritizovaná) metoda ""Ctrl+C" a "Ctrl+V". Rok 1952 velmi pravděpodobně znamená plné uvedení do provozu nebo tak něco, možná v souvislosti se zprovozněním měnírny Třešňovka. Ale určitě ne samotné stavební elektrizační práce.

Zdepa - Původně 2.kolej z Vyšehradu na Smíchov byla stavěna 1903 až 1908.

Tím je myšlena druhá kolej přes most? Protože na smíchovské straně dvě koleje snad musely být od otevření Společného nádraží.

A ještě dotaz - nemáte někdo schem/otku, jak vypadalo běchovické nádraží před poválečnou přestavbou, ale už s napojenou dvojkolejkou od Malešic?

McBain: Původní most přes Vltavu z roku 1871 byl jednokolejný a pokud je mi známo, byl zpočátku napojen pouze na společné nádraží, napojení do osobního nádraží vzniklo až později, když se na Spojovací dráze zaváděla osobní doprava, ale ještě na starý most. Potom existuje pohlednice s novým železničním mostem přes Vltavu (z roku 1901), na které jižní kolej na hraně mostu končí a pokračující těleso je částečně zarostlé trávou...
Ve fotoarchivu ČTK je několik fotografií, na nichž jsou přes Nádražní ulici mosty dva - starý jednokolejný a nový dvoukolejný. Pravděpodobně byly pořízeny při zatěžkávací zkoušce toho nového mostu; předpokládám, že by u toho mohlo být i přesné datování.
K historii elektrizace vyšel v 50. letech v Železničáři několikadílný seriál, něco podobného se snad opakovalo ještě v 70. letech, tam by se asi mnoho odpovědí na otázky našlo, jen to vyhrabat...
A k Běchovicím by se asi něco našlo v Národním archivu - ke spojce do Malešic tam jsou ve fondu MD I určitě dva kartony s projektovou dokumentací, jen jsem zatím neměl příležitost je prostudovat.

McBain: vítej do klubu realizátorů překlepu ČVTS ("vétéeska") x ČSTV ("svaz tělesné výchovy")! Jako bývalý sportovec a člen VTS jsem jich napsal neurekom...
K železničnímu mostu - není někde fotodokumentace výměny starého za nový? Kdesi jsem četl, že to připravili na pontonech a měli jen 3-denní výluku (bez záruky).

Fotografie obou konstrukcí smíchovského mostu vedle sebe je v prvním dílu knihy Zmizelá Praha - Nádraží a železniční tratě na str. 103.

Mahel: dík! Zkusím sehnat/půjčit.

Malá ochutnávka z dalšího archivního výlovu:
Normálie strážního domku StEG pro "sekundární dráhy" společnosti z roku 1885.

Mahel - Potom existuje pohlednice s novým železničním mostem přes Vltavu (z roku 1901), na které jižní kolej na hraně mostu končí a pokračující těleso je částečně zarostlé trávou...

Ano, tu fotku znám, ale nepodařilo se mi jí najít - ani v žádné kniza co mám doma, ani na internetu.

honzaklonfar - vítej do klubu realizátorů překlepu ČVTS ("vétéeska") x ČSTV ("svaz tělesné výchovy")!

Ten překlep jsem ale nevyrobil já...

1. 1. 1948

Foto: ČTK

10. 12. 1954


Foto: ČTK


(Příspěvek byl editován uživatelem Kuřil_p.)