Dobrý den,prosím o identifikaci výrobce,případně dalších podrobností k mechanismu kolejové váhy.Tuto relikvii zachránil před šrotací nadšenec historie z Ústí nad Labem.
Výroba okolo roku 1929,originální štítek výrobce však chybí.
Děkuji.

Vlkov nad Lužnicí zanedlouho skončí i jako hradlo. Neměl by tu někdo prosím snímek z období, kdy tu byla výhybna ? Děkuji

O té trati Plzeň - Brno nebo o spojení Prahy a Bratislavy přes Pelhřimov jsem už nějaké zmínky někde četl.
Já vždycky,když si čtu nějakou knížku o historii nějaké trati,tak mám nejraději kapitolu o různých uvažovaných nebo plánovaných,ale nepostavených tratích.
Je to docela zajímavé si představit,že by jezdily vlaky tam,kde nejezdí.
Dokonce je to někdy až s podivem,že někde železnice není,když by trasa třeba docela zkracovala trasu stávající.Tak třeba namátkou takový Přerov a Prostějov.Obě města sice železnici mají,jenže přímé spojení ne. A přitom se úplně reálně o trase přes Tovačov uvažovalo.
Taky se třeba docela reálně uvažovalo o spojení Sobotína s Rýmařovem a Horního Benešova s Bruntálem,eventuelně Valšovem.No bylo by to zajímavé - taková transverzála: Zábřeh na Moravě-Valšov-Opava.

Simba: Vlkov jako hradlo už skončil, pravděpodobně od 01.07.2014.

Plešoun - Co nevidět začne rekonstrukce Hostivaře. Simba k tomu napsal moc pěkný článek, ve kterém popisuje historii stanice, místních vleček a továren. Historie je v něm víc, než trocha v titulku:

Jsem zvědav, jestli pointa textu bude přesmyk.

Podle mě je to dobře popsáno v jednom z příspěvků v diskuzi pod textem:

Sázím na stavbu přesmyku, který měl řešit kapacitní konflikt levostraný vs. pravostraný provoz na zhlavích s ohledem na za války realizovanou spojku do/z Malešic, neb to bylo vlastně na průběžné ose Dresden – Praha – Wien/Linz… Ovšem s vyhlášením totální války byla stavba zastavena (jako mnohé další). Po úpravě provozu na benešovské trati v roce 1948 to ztratilo celé smysl.

jo, logiku to má, ale tentokrát je prostě tak nějak všechno jinak

Já si taky myslím. Slyšel jsem něco o budování vlečkového systému.

McBain: zkuste se podívat na fotomapu http://kontaminace.cenia.cz/ - tam najdete obdobný mostní objekt i přes ul. K Měcholupům a rozrýpaný pozemek jižně od ul. Přátelství v odpovídajícím směru; nikde tam naopak není vidět žádná stopa po zemních pracech ve směru k uhříněveskému nádraží a benešovské trati.

Güterverbindungsbahn Hostiwar/Hostivař - Ausweiche Maleschitz/Výhybna Malešice je v provozu od 29.7.1941, potřeba přesmyku do levostranné KFJB by tedy byla od té doby. To se ale už plánovala změna provozu po KFJB na pravostranný, jak dokládá "Přehled projektovaných železničních úprav v obvodu Velké Prahy. Návrh Č.M.D. dohodnutý s Plánovací komisí v r. 1940", pak by přesmyk postrádal logiku (vedl by ke zvětšení sklonu pro jízdu do kopce). "Návrh Č.M.D." nicméně kolej ve stopě, kde dodnes stojí opuštěný most, obsahuje: směřuje do "Wagenreparaturwerkstätte" čili do žosky. Pak by vyšší poloha koleje na mostech vůči hlavní trati byla potřebná, aby kolejiště žosky mohlo být vodorovné na úrovni stanice Uhříněves, kam je nakreslené druhé zaústění. Ale jestli se začalo stavět toto nebo něco jiného... Jsem zvědav :-)

pravostranný provoz na KFJB plánovali už o 1/4 století dřív !

Na fotomapách z roku 1953 a dle náletu dřevin v roce 1975 je znát navážka stromkovitého rozvětvení, zastávám názor vozového depa. Možná měl být mostek přes silnici dvojkolejný, + výtažná kolej.
http://1url.cz/isCP (zdroj:wgp.praha-mesto.cz)

KAF, Petr Šimral, Jamessn, Mahel - teorie s válečno "vozovnou" je zajímavá, ale přečtěte si ještě jednou, co píše Simba:

Poměrně často se tvrdí, že se s jejich stavbou začalo za Protektorátu a jejich účel bylo dovést vlečkovou kolej kamsi na sever průmyslového areálu v Uhříněvsi. Musím s čistým svědomím říci: „to vše je omyl“.

Takže?

No, já jsem na to taky dost zvědav. Na leteckých snímcích z roku 1953 totiž vidím dvě potenciální linie.

totiž vidím dvě potenciální linie

Já právě taky... Začínám být na rozluštění zvědav čím dál víc .

Ještě k variantě "vozovna" - jak by musela být ta rozhrabaná pláň (zřejmě harfa?) vysoko, aby na ní navazoval ten (dnes neexistující) nadjezd přes ulici K Měcholupům? A pořád nějak nechápu, proč by napojovací kolej do "vozovny" musela od Hostivaře nejdřív prudce stoupat, a pak vést po nějakém náspu a mostech skoro v rovině.

A pořád nějak nechápu, proč by napojovací kolej do "vozovny" musela od Hostivaře nejdřív prudce stoupat, a pak vést po nějakém náspu a mostech skoro v rovině.

No právě. Proč to vedlo nad terénem? To je to, proč je to nejzáhadnější. Normální vlečka z Hostivaře do té oblasti by logicky vedla v úrovni terénu.

Kolejiště hostivařského zhlaví Uhříněvsi je 287 m n. m., u podjezdu pod ulicí K Měcholupům už je kolej jen 276 m n. m., takže niveleta koleje na zbouraném mostě mohla být cca 285 m n. m., tj. klesání kolejiště "vozovny" (nebo čeho) 1 ‰. Pro odstavování vozů ideální. Do Hostivaře by pak kolej klesala 16 ‰.
Trať Uhříněves - Hostivař klesá v celé délce 10 ‰.

Mohu zatím říci jen to, že kdyby byly zamýšlené projekty dokonány, Stavoservis a dnes na jeho místě Metrans by si museli vybudovat areál úplně jinde.

Kolejiště hostivařského zhlaví Uhříněvsi je 287 m n. m. ...takže niveleta koleje na zbouraném mostě mohla být cca 285 m n. m.,

Ano, ale jak vysoko je ta plocha, na které měla ta "vozovna" být?

A ještě jedna věc, na leteckém snímku z roku 2003 je v předkoridorizované Uhříněvsi vidět odstavná kolej směrem k Praze, veduocí podel trati:

Ta odstavna koilej. Postavená podlevšeho jako výtažná v souvisalosti se stavbou stavebního překladiště pro budování sídlišť. Jasně to je vidět na mapě z roku 1975.
http://mpp.praha.eu/OrtofotoArchiv/#c=-740223%252C-1045983&z=0&l= of38%2Cpop&p=k%2Cvt%2Cpoi

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

Ta odstavna koilej. Postavená podlevšeho jako výtažná v souvisalosti se stavbou stavebního překladiště pro budování sídlišť.

Tak kolej asi jo, ale těleso pod ní? I když tedy její výtažnou funkci moc nechápu. V dobách kontejnerového překladiště se tak tedy rozhodně nikdy nepoužívala.

Při porovnání fotomapy 1953 a 1975 mi vychází, že v roce 1975 bylo postaveno i těleso. V době Metransu už ostatní vlečkaři rychle odumírali tak se asi změnily potřeby posunu. Navíc na mapě z roku 1975 je vidět přechodné úspořádání stanice kdy sedná kolej byla ukončena před výpravní budovou, 9 kolej je šturcová a 3 kolej je zapojena přímo do první koleje.



(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Haldir.)

Kdyby se raději zrenovovala unikátní "Slovenská strela", je to opravdu ostuda.

Haldir - Při porovnání fotomapy 1953 a 1975 mi vychází, že v roce 1975 bylo postaveno i těleso.

Tak podle mě na mapě z roku 1953 je, dokonce zarostlé nějakými keři nebo čím.

Ale spíš by mě zajímalo vysvětlení, jak most přes ulici K Měcholupům výškově navazoval na tu rozestavěnou harfu.

McBain: Když jsme o tomto diskutovali před rokem, dvěma, tak jsem vyhodil moji poznámku (z rozhovoru s už nebeskými kolegy), že tam mělo být velkodepo Praha. Shodli jsme se spíše na přesmyku, tak nakonec fakt asi to depo (dílny) ČSD. No jsem tedy zvědav...

nakonec fakt asi to depo (dílny) ČSD.

Tak jednoduché to asi nebude.

Podle všeho je tam smotáno víc věcí dohromady.

Mohu zatím říci jen to, že kdyby byly zamýšlené projekty dokonány, Stavoservis a dnes na jeho místě Metrans by si museli vybudovat areál úplně jinde.

Tak to mohl být jedině ranžír

Tak to mohl být jedině ranžír

Hned vedle vršovického ranžíru? Nakonec proč ne .

Tak to mohl být jedině ranžír

Mě už to taky napadlo

Dobrý den, měl bych dva dotazy pro znalejší členy diskuze. Už jsem se na to ptal v jiné diskuzi, ale tam mi bylo odpovězeno velmi skromně.
Nedávno jsem si půjčil knihu Železniční návěsti historie a vývoj a zaujal mě předpis z roku 1920. Proto bych se rád dověděl nějaké podrobnosti.
První dotaz se týká hlavních návěstidel. Píše se tam, že se v některých případech (třetí odbočka atd.) zřizuje zvláštní stožár návěstní. Chtěl bych vědět, jak tato zvláštnost vypadala a jestli se také třeba vyskytovala na našem území.
Druhý dotaz se týká stálého návěstidla pro pomalou jízdu. Existuje nějaká fotografie tohoto návěstidla, nebo výkresová dokumentace?
Za odpovědi předem děkuji.

Vyděl jsem návrhy na dva prařské ranžíry. Z období první repuliky druhý i s depem v prostoru mezi Běchovicemi a Horními Počernicemi v severojižním směru.

Trochu blíž k Praze: Kyje - Horní Počernice. Na snímku vlevo, potok by byl zakryt podobně jako na ONJ.


Tak to mohl být jedině ranžír
... nebo nákladové nádraží.

(Příspěvek byl editován uživatelem JamessN.)

Pokud tedy měl vzniknout v místech dnešního Metransu další ranžír ("v sérii" s Vršovicemi, což sice moc smysl nedává, ale budiž), tak je jasné, že ty dochované mosty prostě patří k nějaké formě přesmyku .

... nebo nákladové nádraží.

Tak to nevím. V podstatě v "atrakčním obvodu" Žižkova a hlavně dost daleko od tehdejší zástavby.

Když o tom tak přemýšlím, tak mi nejpravděpodobnější přijde varianta "vozovna", protože je třeba si uvědomit, že velká část tehdejších kapacit zůstala v Říši: Velenice, Česká Lípa, Chomutov. A navíc mohlo jít o tehdejší snahu vytlačit z Prahy dílny v Bubnech, což zrovna za války bylo s německými snahami o přebudování Prahy a jejího centra celkem aktuální.

Zatím si užijte pár střípků senohrabských:
Tragická nehoda v Senohrabech 1947

Simba:
Pěkné

Podle mě je na hned na začátku chyba
1947 – rok velkých úprav a oprav na železnici. V květnu byla provedena rekonstrukce benešovského zhlaví, jež bylo přizpůsobeno dvoukolejnému provozu.

Dvoukolejný provoz už tam byl asi 40 let, správně má být určitě provostrannému provozu. Spojka 1-2 je podle obrázku jednoznačně už pro pravostranný provoz.

Horácké listy z měsíce května 1914:

Trať Velké Meziříčí - Nové Město (úsek Křižanov - Nové Město)

Inženýři pražské tech. kanceláře stav. inženýra Maxe Pichy dokončili v sobotu 9. t. m. práce k detailnímu projektu tratě Vel. Meziříčí - Křižanov. Nyní jedná se o vypracování detail. projektu Křižanov - Nové Město. K tomu třeba peněz a jest na zájemcích v okolí této tratě, aby žádané obnosy složili k rukám železničního výboru ve Vel. Meziříčí. Také obce, které dosavad ničeho neupsaly, záložny a fondy měly by se nyní postarati o upsání přiměřených obnosů. Jisto jest tolik, že má-li se vůbec nějaká trať dostati do zákona, že musí býti detailní plán hotov. Upisovaní jednotlivci jest dosti obtížno, ale jako silnič. výbor novoměstský správně rozvrhl příspěvek na celý okres, tak i jednotlivé obce mají upsati akcie a příspěvky také na celé poplatnictvo a rozvrhnout je přirážkami na všecky. Obec si snadno vypůjčí peníze od spořitelny, záložen nebo i od zemědělské banky na řadu let, takže roční poplatky jsou nepatrné.

Má někdo povědomí o tom zda někde existuje "detailní plán" navrhovaného úseku tratě?

Zahrabal jsem ve svých výpiscích z fondu MŽ/R
kt.89, rok 1914
-koncese automobilové přepravy Mor.Budějovice – firma Staněk
-studie MD Mar.Lázně-Sokolov (Falknov) s lesní železnicí ze stanice Sangenberg – plány
-přípravné práce Něm.Lutyně-Dětmarovice-Dombrová
-souhrný spis k projektům MD na Moravě a Slezsku, které byly projednávány sněmem kvůli subvencím (Miroslava-Tavíkovice,
Božice-Jaroslavice, Příkazy-Hunčovice, Křižanov-Nové Město, Nezamyslice-Morkovice,…. celkem 12 MD)
-projekt spojky údolím radotínského potoka Radotín-Hořelice-Nučice - mapa

kt.154, rok 1914
čj.3752 - pochůzka projektované MD Nezamyslice-Brodek-Otaslovice, projekt přeložení silnice
čj.4614 - TPZ spodní stavby MD Bohumín-Karviná
čj.5893 - projednání politické pochůzky projektované MD Ždírec-Krocenburg-Žďár n.Sáz.
čj.7782 - MD Litovel-Velká Senice - koncese, projekt, úpravy variant, mosty, rentabilita, pochůzky (1908-1914)
čj.9520 - podklady pro pol.pochůzku projektované elektrické MD Hodkovice (Liebenau) - Český Dub (Böhm.Aicha)
čj.12856 - projekt zastávky Horní Suchá na MD Suchá-Č.Těšín
čj.16757 - státní kolaudace tramvaje v Českém Těšíně - koncese, pochůzky
čj.17227 - projekt MD Hradec Králové-Opočno - stížnost na firmu Orenstein & Koppel - není autorizovaný inženýr
čj.17763 - projekt MD Jihlava-Velké Meziříčí-Křižanov-Nové Město a Velká Býteš-Nové Město - jednání, pochůzky, rentabilita

Přizpůsobení dvoukolejnému provozu: třeba tam byla jen jedna spojka a dali tam druhou. To tak bývalo.

Zdepa - čj.12856 - projekt zastávky Horní Suchá na MD Suchá-Č.Těšín
čj.16757 - státní kolaudace tramvaje v Českém Těšíně - koncese, pochůzky

Myslím, že v textu z roku 1914 není úplně správné používat název Český Těšín.

Vagonet - Přizpůsobení dvoukolejnému provozu: třeba tam byla jen jedna spojka a dali tam druhou. To tak bývalo.

Po čtyřiceti letech dvoukolejného provozu mu něco přizpůsobovat? Pravdu má Vámos, evidentně šlo o úpravy související se zavedením pravostranného provozu.

ad McBain - máte pravdu, pro uvedené období to není přesné, ale jak uvádím, je to můj poznámkový aparát ! A já vím o co jde.
Uvedené písemnosti průběžně studuji už zhruba 15 let a za tu dobu mám jistý posun v provádění zápisků a evidence. Pokud to nepouštím do odborné literatury a je to jen v "kamarádském kroužku" zájemců, tak to snad tolik nevadí. I když ... ??

Vámos, McBain, Vagonet : k těm spojkám v Senohrabech - do I.republiky byla spojka jen na pražském zhlaví. Sice už v roce 1913 bylo navrženo dát spojku i na zhlaví gmündské, válka však vše narušila.
Plány na pravostranný provoz totiž existovaly už za c.k. mocnářství, posléze i za první republiky, nakonec se realizovaly až po válce druhé. Ještě na plánku stanice z roku 1919 spojka na jižním zhlaví není, byla tedy až později, zřejmě realizovaná až s úpravami staniční budovy kolem roku 1923 jako je stejně dobře možné, že to bylo až po roce 45}

(Příspěvek byl editován uživatelem simba.)

kt.602, rok 1918 (2 spisy)
čj.49770 – NWB - úpravy stanic Rychnov u Jablonce n.N. a stanice Dlouhomostí - revize kolejišť, zvýšení propustnosti, grafikon
čj.50227 – rozšíření seř.nádraží Vršovice-Nusle - projektová dokumentace 1912-1918

kt.603, rok 1918
-priora ke spisu 50227/1918 rozšíření seř.nádraží Vršovice-Nusle, zápisy pražské nádražní komise, projekt seř.nádraží ve Vysočanech, projekt centrálního osobního nádraží v Praze (rozšíření KFJB a zrušení StEG)

kt.732 rok 1910
-signalizační a zabezpečovací zařízení odbočky v km 0,686 na MD Olomouc-Čelechovice
(schéma odbočky a okolí nádraží v Hodolanech) 1908-10
-tram Č.Budějovice – dřevěné sloupy pouliční dráhy – popis, výpočty
-lanovka Karlovy Vary / Divadelní ulice – přestavba strojovny, strojů
-zvuková a telefonní návěští ve Vinohradském tunelu – profily tunelu, schéma zhlaví
priora II.kolej Vršovice-Nusle – Benešov 1903 – plány rozšíření stanic Čerčany-Pišely, Senohraby,
Říčany, Uhřiněves, Hostivař, Vršovice-Nusle, úpravy zimního JŘ 1902-03 v řsd Praha
-ATE – zajištění výhybek v stanicích Oldříš, Oldřichov (Ullersdorf) – plány
-stanice Nákří-Netolice – zajištění výhybek, schéma stanice
-stanice Velešín – zajištění výhybek, schéma stanice
-stanice Drahanovice – předzvěsťové terče, schéma stanice
-Trnovany – zajišťovací zařízení – instrukce
-stanice Vyšehrad – el.osvětlení – schéma kolejiště, objektů (budov)
-BEB – předpisy pro jízdu vlaků v prostorovém oddílu (v instrukcích schémata Měcholupy, Sádek)
-ATE – zajišťovací zařízení ve stanici Jirkov (Udwitz-Görkau)

kt.96, rok 1916
čj.6584 – projekt MD Vrchlabí-Špindlerův Mlýn (Spindelmühle), návrh elektrické úzkorozchodné (1000 mm) a částečné
ozubnicové dráhy od AEG Wien (1897-1916) ; priora žádosti o koncese MD v oblasti (schémata)
čj.10186 – povolení technických přípravných prací MD Vrbno ve Slezsku (Würbenthal)-Karlsbrunn (1910-1916)
čj.14954 – povolení technických přípravných prací MD Malé Chvojno u Děčína (Kleinkrahn)-Tyssa-Peterswald (1897-1916)
čj.20970 – žádost o koncesi a povolení stavby MD Uničov-Česká Libavá a Oskavy do Bedřichova
čj.21376 – tram České Budějovice – žádost o rozšíření provozu nákladních tramvají
čj.30895 – zámítnuté žádosti různých Okresních výborů a spolků na stavby MD jako nouzová zařízení (Klatovy-Plánice,
Svatoňovice-Úpice, Sadová-Nechanice-Syrovátka, Plzeň-Manětín, Lysá-Benátky-Mladá Boleslav-Dobrovice,
Prachovice-Třemošnice, Hořice-Náchod, Fýdek, Vsetín, Rotava,...)
čj.50009 – zamítnutí projektu a předběžných prací pro trať Chuchle-Hlubočepy, Chuchle-Braník-Krč-Hostivař-Běchovice

Hostivař a Uhřiněves jedno / dvoukolejné schématické náčrty

Tak to jsem se zrovna netrefil, benešovské zhlaví je vidět na plánku u nehody. Není mi ale jasné, jak se pozná spojka pro pravostranný provoz.

Zdepa - Pokud to nepouštím do odborné literatury a je to jen v "kamarádském kroužku" zájemců, tak to snad tolik nevadí. I když ... ??

Snad ani nejde o to, jestli to vadí nebo nevadí, ale je to prostě trochu zavádějící - zvlášť když v případě Těšína/českého Těšíne nejde jen o název.

Simba - Plány na pravostranný provoz totiž existovaly už za c.k. mocnářství

Přiznám se, že tomuhle moc nerozumím - proč tam tedy byl levostranný provoz vůbec zaváděn, když prakticky hned od počátku vadil? To bylo jako z důvodu zachování jakési kompatibilty s úsekem Vídeň - Gmünd?

Zdepa - čj.50009 – zamítnutí projektu a předběžných prací pro trať Chuchle-Hlubočepy, Chuchle-Braník-Krč-Hostivař-Běchovice

To jsou věci...

A ještě Zdepa - ATE – zajištění výhybek v stanicích Oldříš, Oldřichov (Ullersdorf) – plány

Oldříš, tím je myšleno co? To asi není Oldříš na trati Skuteč - Svitavy? Nebo je to jen jiný tehdeší český název pro Oldřichov u Duchcova?

MCBain: Oldříš a Oldříchov na teplicku (obojí německy Ullersdorf) nejsou totožné obce. Prvá byla (již zanikla) po většinu času součástí dnešní obce Moldava, druhá je součástí dnešní obce Jeníkov (nádraží Oldřichov u Duchcova by se správně mělo jmenovat Jeníkov).

Drobná poznámka (pod čarou ?) - už nějakých 20 let se šťourám po archivech v naší republice v papírech o železniční (a občas i průmyslové) historii. Mám jisté priority zájmu a ty studuji hlouběji. Ale již před mnoha lety jsem byl jedním dobrým známým (taky amatérský "železniční historik"), více méně zprdnut, že když už se v těch různých papírech hrabebu, proč nezapíšu vše co tam je zajímavého ? Takže již drahnou dobu si poznamenávám vše zajímavé (opět sugestivní dojem), byť mne to zrovna nezajímá. Hlavním hlediskem "zajímavého" je v danou chvíli výkresová dokumetace. A pak různé "lahůdky" (kárný spis o sexuálním obtěžování nezletilých děvčet průvodčím,...)
Takže to ukončím - poznamenal jsem si Oldříš a Oldřichov s německým názvem, protože buď jsem to neuměl správně "rozlousknout" nebo už nevím. ATE není v této chvíli ve středu mého zájmu. Pokud se jí jednou stane, vím že v dané krabici, daného fondu je spis k ATE a pak si ho půjčím a zjistím, kde jsem před xx lety udělal chybu. Když občas listuji zápisky ze svých badatelských začátků, tak se chytám za hlavu. Ale to je vývoj....
Promiňte za odbočení mimo téma.

Jen pro informaci, takto vypadá inventární soupis archivního fondu Ministerstvo železnic Vídeň 1896-1918 (MŽ/R), který je uložen v Národním archivu. Inventář si dnes už můžete projít na webu, ale asi některé nezaujme.

Rudolf33 - Oldříš a Oldříchov na teplicku (obojí německy Ullersdorf) nejsou totožné obce. Prvá byla (již zanikla) po většinu času součástí dnešní obce Moldava

Aha, ale přes Moldavu ani přes tamní Ullersdorf/Oldříš (jak jsem se teď díval na historickou mapu na mapy.cz) rozhodně nevedla trať ATE. Přes tu Oldříš totiž nevedla žádná trať.

Ne že by na tom tedy nějak moc záleželo, ale...

Ještě k těm Měcholupům - mě tak včera napadlo, jestli s tím ranžírem a vozovnou nejsme trochu na špatné stopě a primárně tam nešlo o něco úplně jiného.