Ale právě že to tradiční pásmování bylo skoro vždycky v podobě "ve špičkách pracovního dne linka prodloužena až do zastávky XY".
Můžeme se bavit o tom, odkdy dokdy přesně trvá špička, v tom nemusí mít každý jasno a mohlo to být u každé linky malinko jiné, ale pořád je to mnohem přehlednější pravidlo než "v úseku do XY jen vybrané spoje". To má v Praze tradici jen na 112 (Podhoří) a na spojích příměstského charakteru, kam to ale, jak tady opakovaně zaznělo, patří.

Ale právě že to tradiční pásmování bylo skoro vždycky v podobě "ve špičkách pracovního dne linka prodloužena až do zastávky XY".

No jo, to je vlastně pravda. Pak mi to došlo, že ta 7 byla tenhle případ a 4/34 zase ten druhej.

To je takovej bordel, je to pár let a už je to zaneseno takovým nánosem tolika samoúčelných šotozměn...

M.: Moc se omlouvám, na N. jsem si ještě nepřivykl.


(Příspěvek byl editován uživatelem Jonášek.)

M:...Pokud už k ní došlo, tak samozřejmě číslo 23 zmizelo, protože už nebylo potřeba, žádné zkrácené spoje neexistovaly. A pokud došlo po čase k opětovnému omezení úseku Nádraží Strašnice - Nádraží Hostivař, pak je naprosto v pořádku, že byla zvolena lepší, tzn. pásmová varianta označení. 23 kontinuálně neexistovala, tak nebyl důvod se k nevyhovujícím dvěma číslům vracet.

Tohle je jádro pudla. Tady funguje nějaká pamět cestujících, kteří věděli, že 22 jezdí vždycky z Hostíku na BH a dopňuje ji 23. A když zrušili 23 a 22 poslali po 4 min, brali to ti cestující tak, že jim sice jednu linku zrušili, ale tu zbývající alespoň posílili. Takže vlastě OK a ještě na tom vydělali, bo jim posílili "tu delší".

A pozor, nebavim se o tom, že to posílení byla blbost, bavim se o tom, jak to vnímaj cestující.
Tedy tuhle změnu cestující vnímali pozitivně.

No a teď, když 22 pásmuje, protože 23 už není, to cestující vnímaj tak, že jim tu 22 zkrátili, bo vždycky jezdila až do Hostivaře. A navíc si tu 23 pamatují.
Takže ve výsledku to vidí tak, že jim jednu linku zrušili a druhou zkrátili.
Už to chápete, ten rozdílný pohled? Ano provozně se nezměnilo nic, ale protože lidi maj pamět a podle toho hodnotěj, by "z pohledu cestujících" bylo lepší opět obnovit 23. Dopravce by to ve srovnání se současným stavem nestálo nic, ale cestující by to vnímali o hodně pozitivněji a kredit dopravce by stoupl. Takže dopravce by na tom ve výsledku vydělal.
Krom toho, soudě dle reakcí lidí, ta dvě čísla zas tak nevyhovující nebyla. Oproti reakcím na současné jedno dělené. Takže proč se k těm dvěma číslům nevrátit?

Takže když to shrnu
pokud někde funguje dvojlinka, nenahrazoval bych ji cíleně pásmem jen v rámci změny pro změnu. Ovšem Vámi uváděné situace se nestaly! Nejdřív to bylo 22+23, pak 22 vše v celé trase, pak 22 s pásmem.
Staly. Ty situace se staly. Protože místo obnovení 23 a tedy z pohledu cestujících posílení, došlo k pásmování 22, tedy z pohledu cestujích omezení.

A při vší úctě k Vám mi tenhle argument přijde jak vystřiženej z příručky "Jak nepřiznat chybu". Argumentovat tím, že něco (druhou linku) opět zavést už nemůžu, protože to něco (druhá linka) už neexistuje mi přijde úsměvné.
Čili v tomhle mi výtka změna pro změnu irelevantní nepřijde. Proč, když se "všechno až na konec" jaksi neosvědčilo, se neřeklo pardon, zpátky na stromy a nezavedlo se to tak, jak to bylo předtím? Proč se místo toho vymýšlí - z pohledu cestujících - něco jinýho?
V tom spatřuji tu změnu pro změnu. Nahrazení něčeho, co nějak fungovalo něčím jiným, co mi fungování nezlepší (a naopak v očích uživatelů zhorší) JE změna pro změnu.

A ano, z pohledu cestujících je rozdíl mezi např 7 na Černokosteleckou, ve špičkách do ÚDu a každou druhou 22 na nádr. Strašnice velkej.
Protože v prvním případě pásma se jedná o prodloužení linky a navíc tu delší trasu jedou všechny spoje.
Zatímco u 22 do Hostivaře NEjedou všechny spoje. Které tam navíc dřív jezdili.
A zase, pokud by 22 jezdila JEN na nádr Straš. a ve špičkách do Host., lidi by to brali zase o něco líp, protože by tam v určitejch částech dne jelo všechno. Sice by držkovali, že dřív tam jezdilo všechno furt, ale o dost míň, než když tam jede každá druhá.

Takže jak řikám, pokud bylo nějaký mezidobí, který se holt neosvědčilo (22 až nakonec po 4min), proč se místo návratu k původnímu (23) zavádí něco jiného, na co lidi nejsou zvyklý? Změna pro změnu a nepřiznání chyby.
Zvlášť za situace, kdy jsme se shodli, že z provozního hlediska je to úplně jedno.

Nějak nechápu o co tu jde. C končící na Ládví taky není Y. Na 22 mnohem víc vadí nepravidelnost než pásmo. Nicméně když ještě chvilku vyčkáte, tak myslím že se dočkáte 22 v trase 23 protože reko od Pruběžné do Hostivače a od Malovanky na Bílou Horu.

9 Řepy - Spojovací, 22 Bílá Hora - Nádraží Hostivař, 19 Kotlářka - Radošovická a 23 Malovanka - Spojovací ;-) Čímž by byl spor o 22 a 23 ve stejné trase vyřešen.

No ale není to tak dlouho, co na Staroměstskou jezdila 133 v kloubech, ne? (2006?)

Bobik: Proč, když se "všechno až na konec" jaksi neosvědčilo, se neřeklo pardon, zpátky na stromy a nezavedlo se to tak, jak to bylo předtím?
Ale zase tam furt motáte, jak byste chtěl, aby vypadalo to linkové vedení provozně. Já řeším jenom to označování. A současný provoz je JINÝ než byl dřív (M22) a ještě dřív (22+23), tudíž je logické, že i označení není zcela původní. Vy pořád znovu a znovu neumíte tyhle dvě věci odlišit a pak se nemůžeme dohodnout.

Staly. Ty situace se staly.
Nestaly, nestaly, nestaly. Vy jste nakonec ustoupil k jedinému argumentu, totiž proč měnit označení jen tak, a já jsem Vám dokázal, že s výjimkou jediného případu v Praze v poslední době ke změně označení jen tak nikdy nedošlo. Co na tom chcete dál řešit?
Teď zas tvrdíte, pokud tomu rozumím dobře, že takové situace se sice NESTALY (protože se opravdu nestaly, to nemůže popřít), ale cestující to vnímají, jako že se STALY (to je to Vaše "staly z pohledu cestujících"). A já už se v té Vaší logice začínám ztrácet. Když se něco NESTALO, ale cestující si myslí, že STALO, mám předstírat, že to ZRUŠÍM, aby si cestující myslel, že už se to zase ODESTÁLO, a přitom to všechno zůstane, tak jak to původně BYLO? A které původně vlastně platí? Nebo to mám udělat tak, aby se to opravdu STALO, aby si cestující pro změnu mysleli, že se to NESTALO? Nebo mám místo tramvají nasadit autobusy, které se budou tvářit, že nejsou autobusy, ale tramvaje, aby si cestující nemysleli, že nic nejezdí, i když ve skutečnosti nebudou jezdit ani ty autobusy a ty to navíc budou jenom předstírat? Nebo já už fakt nevím...
To je tak všechno, co Vám na tuhle logiku můžu napsat.

Bobik: Teď mě ještě napadlo, že Váš příspěvek by dával smysl, pokud byste si myslel, že na 22 existuje znovu pásmo Malovanka - Bílá Hora, čili že provozně je to stejné jako dřív, ale označení je jiné. Pak bych jej chápal.
Pokud to tak je, tak se na jednu stranu omlouvám za předchozí ironii a na druhou stranu Vám musím sdělit, že se mýlíte, protože na Bílou Horu jezdí všechno. Tudíž třeba pro cestující na Praze 6 by byl návrat čísla 23 matoucí a nepochopitelný.

Kůň: 133 jezdila na Staroměstskou v kloubech od září 2008 do října 2011. A projížděla v kloubech Řásnovkou a byť s obtížemi, měla prostor i na odstavy na Staroměstské.

Pak už jsou to jen dohady. V Řásnovce se komusi nelíbil hluk z autobusů projíždějících po dlažbě ulice Řásnovka. To by ale nebyl takovej problém, mohli jsme na křižovatce s Revoluční posunout za rohem stopčáru ještě dál a kloub by odbočoval opačně jako dnes standard 207. Ale současně prý, a to je opravdu jen JPP, nějaký politik z radnice viděl ten kloub u Staroměstské s nějakou zahraniční delegací a nějaký cizinec se prý bezelstně optal, jak to, že si taháme tak velké busy až do historického centra. No a od té doby podle pověstí kloub do "historického centra" nesmí.

M.: Ropid měl takové nepsané pravidlo, že páteřní tramvajová linka by neměla pásmovat na obou stranách. To vzniklo nepochybně proto, aby na takový provozní stav nemohl někdo ukázat jako Bobik a chtít 23. Dokonce v návrhu trvalých změn v průběhu stavby Blanky měla linka 36 blahé paměti navrhované číslo 23, aby nikoho nemohlo napadnout to číslo použít na původní účel ;-).

Následně po řadě stížností z Bílé Hory, že tam často lidé čekají u prázdné smyčky na zázrak ;-), nabídl Ropid Bílé Hoře na základě svého "pravidla" zkrácení celé 22 na Vypich a prodloužení 25 na BH, čímž místní samozřejmě naštval a tak to odmítli.

Řešení na BH 22+25 a pásmo 22 na Vypich nešlo, protože se už zvažovala i ta Radošovická a podle "pravidla" by to skončilo obnovou 23 a to se vážně NESMÍ a je za to gilotina, pokud se na to jen pomyslí ;-). Penalizováno stejně, jako když někdo řekne něco na téma 179, 191 a 217 ;-).

MŠ: Tohle vím, konotace jsou kouzelné - zase je to ale o provozu, a ne o označení, a tudíž to nemá s naší momentální otázkou nic společného. Můžeme se bavit o tom, jestli má na BH jezdit celá 22, půlka 22, 25 nebo půlka 22+25, ale to je otázka zcela odlišná - já řeším jenom to, jak označit to, co tam jezdí.

M: teď jsi to trefil. Když tam jezdí JEN 22 tak se dá operativně kvedlat že na BH (NH) chvíli celá, chvíli půlka a nikdo si nevšimne.
Martine, půlka 22 a 25 na BH s druhou půlkou 22 na Vypich ne neproložitelná věc.
Jo Strahov, na ten si vždy vzpomenu když vidím na Butovicích vysokou 137, to mi vždycky tak na**re, páč 130 byla pro lidi co nemůžou/nechtěl do metra a byla celá NP (a taky vždy vozila kočárky a invalidy na vozejku). To samý teď na Zličíně, tam v poledne pendluje hodinu a půl malý kola vysokej kloubák.

Martin_Šubrt:
se komusi nelíbil hluk z autobusů projíždějících po dlažbě ulice Řásnovka
Kolik by tak mohla stát úprava povrchu Řásnovky nebo menší úprava toho současného nájezdu pro klouby?

Případně prošla by alespoň ta část ulice Na Františku ("naproti" Řásnovce), aby se nemusel používat ten současný nájezd? Ve směru na ST mi přijde použitelnější, než ve směru od ST. Dalo by se to tak realizovat?

taháme tak velké busy až do historického centra
Tak zrovna tomuhle místu bych "historické centrum" úplně neříkal, zvlášť když tam pouštíme dost aut...
EDIT: A co vlastně. Když je tam poptávka, tak o co de? Ať nám to klidně záviděj, že v centru místo aut máme poptávku po busech... Kéž by to tak opravdu bylo. Přinejhorším (já osobně to beru jako přinejlepším) Solaris začíná vyrábět kloubový elektrobusy.

Dá se odhadnout, jaká je na 207 frekvence přímo z ST? Pokud to není tolik, tak by se to dalo "obejít" (tedy, objet) trasováním přes Čechův most přímo na Malostranskou. Přestup z A a z 18 se přesune na MA, ze 17 se bude přestupovat na Právnické fakultě. Ošidilo by to jen tu "místní" frekvenci. Jak závažný problém by to mohl být? Dal by se případně vhodně řešit nějakým "historickocentrickým" midibusíkem, aby tam tedy jezdilo "správně velké" vozidlo?

Ikdyž to už je možná přehnané řešit jen kvůli kloubu.

M.:
nechápal by, v kterém JŘ má hledat
Podle mě je to právě docela blbuvzdorný. Na JŘ 133 napíšu (viditelně) "Florenc - Ohrada - Malešice" a na 133+207 napíšu "souhrn spojů Florenc - Ohrada" nebo něco v tom smyslu a je to IMHO naprosto na pohodu.

nechápal by, proč je tam jeden spoj dvakrát
Pořád předpokládám, že by neměl důvod koukat na oba JŘ zároveň a pokud ano, tak mu to snad musí dojít. A i kdyby ne, jaký je skutečný problém? Prostě si vybere ten svůj spoj a tím pojede - je jedno, jestli bude na "pravém" nebo "levém" JŘ. Pochybuju, že by někdo nechal ujet autobus v 15:31 a čekal na "ten druhý" v 15:31. (Nakonec by se ho dočkal o interval později a příště by mu to došlo.)

nechápal by, co přijede, když JŘ hlásá "133+207"
Počítám, že by pořád v tom JŘ byly čísla oddělena. Třeba pomocí barviček, ztučnění nebo jako teď malými čísly nad časem. Vždy by se dalo jasně poznat, jestli zvolený spoj je 133 nebo 207. Ale většinu lidí (nikoho?) by to nemuselo zajímat.

Třeba by se to mohlo někde nasadit zkušebně a ukázalo by se, že to jde.
Já bych byl pro. Chybu uznat umím, ale zatím mi to stále přijde jako nejlepší řešení.

(Příspěvek byl editován uživatelem Krutas57.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Krutas57.)

Na Bílou Horu je s ohledem na potenciál, vytížení a efektivitu správné řešení jenom jedno, a to jedna linka v parametrech 8/10/8, zbytek navíc je plýtvání. A jestli tam má jet půlka 22 či 25 bych nechal vybrat místní.
A ještě co se týče pásem. Myslím si, že se z toho tady dělá zbytečně velký problém. Pokud by byla VHD v Praze postavena funkčně s ohledem na poptávku, tak nad systémem číslování a pásmování skoro každý mávne rukou. Pokud se budou dlouhé spoje 197 díky dlouhé trase sekat a jezdit s krátkými, tak to lidi budou přijímat špatně ať zůstane pásmovaná nebo se krátké spoje opět označí 198. Jiné číslo sjetí nezabrání. A podobně na jiných linkách. Třeba na 158 jsou kapacitně problematické zejména dlouhé spoje do Miškovic, které v Letňanech nezvládají, podobný problém jsem zaznamenal na dlouhých 113.

Krutas57: Pochybuju, že by někdo nechal ujet autobus v 15:31 a čekal na "ten druhý" v 15:31.

Už několikrát jsem chtěl čekat na druhý spoj (teda ne v MHD, ale na příměstě) - z důvodu, že ten první byl narvaný. Už ani nevím, jak to dopadlo, než jsem zjistil, že to jezdí jeden vůz. Toto je nejhoršího kalibru.

M.
já jsem Vám dokázal, že s výjimkou jediného případu v Praze v poslední době ke změně označení jen tak nikdy nedošlo.

Ten jediný případ se nám začíná nějak povážlivě množit...

http://jrportal.dpp.cz/DataFTP/JRPortalData/161/20140106/161_(321 _9)T.pdf

Hmm, ta 161 je kouzelná. Vidím tam problémy hned dva.
1) Spoje jedoucí za Nebušice neobsluhují zastávku "Nebušice" (je to takové větvení linky).
2) Tento jízdní řád neobsahuje spoje z linky 312 - tzn. je potřeba koukat stejně na dva ZJŘ.

Kůň: (budu číslovat, ať si můžeme odpouštět dlouhé citace)
1) A podle čeho jste usoudil, že ten spoj pojedou dva vozy? Jak to bylo popsáno v JŘ?

2) Předpokládáte, že by mohlo dojít k omylu, když budou "dvojitě" všechny spoje i v nejnesmyslnější doby?

3) Myslíte, že by stačila viditelná poznámka v JŘ? (Ikdyž slovo "souhrn" snad každý chápe a to by tam rozhodně bylo.)

4) Usuzujete, že by se to stávalo i v případě, že na zastávce by byl "inteligentní sloupek", který by ty odjezdy vypisoval a JŘ sloužil jen jako doplňková informace?

5) Máte pocit, že se to může stávat i ve městě, kde (záměrně) zdvojené spoje vlastně nejsou a lidi je neočekávají?

6) Vadilo by to při intervalu do 10 minut?

EDIT: 7) Máte pocit, že člověk, který nepochopí tohle řešení se bude bezproblémově orientovat v pásmování a/nebo v prokladech více linek?

(Vše myšleno jako opravdové otázky, chci prostě promyslet možnosti.)

(Příspěvek byl editován uživatelem Krutas57.)

Dvojité spoje byly (možná stále jsou) na (tuším) 316.

Kruťas: 1) ze dvou JŘ se 2 různýma licenčníma číslama. Dnes naštěstí snad již odstraněno (stačilo malinko upravit linkové vedení a poznámky [ale jak je to jinde, nevím] [bylo to v Jaroměři mezi aut.st. a žel.st.])

2) ano, třeba ve 22.30 bude v pátek narváno z divadla a lidi by mohli čekat na další. Pro někoho to je nesmyslná doba .

3) měla by - nicméně nad každý spoj v souhrnu bych dal číslo linky, co to obsluhuje EDIT: jako to je třeba v souhrňáku IREDO. Tam, pokud jsou dva spoje ve stejný čas, a v hlavičce se liší číslo linky a spoje, tak je jasné, že skutečně jedou dva vozy.

4) pakliže by zobrazoval jen jeden odjezd, tak většinou ne

5) teoreticky se to stávat může (a asi i stává), zejména tam, kde nemají "zastávkový", ale "linkový" JŘ (na zastávkách) - nicméně by to nemělo být pravidlem

6) nemělo by (u mě se jednalo ale o interval víc jak dvacetiminutový), ale někdy to může být problém při dalších návaznostech

7) vzhledem k tomu, že já jsem také pro další číslo / doplňkové písmeno k lince si zbytek domyslete. Pro cestujího to musí být co nejednodušší, jinak se v tom ztratí. Něco přes rok jsem dělal dispečera u ČSAD, tak jsem taky s lidma přišel do styku a někteří nejsou s to pochopit klasický linkový JŘ. A to v něm ani nemusí být moc vlnovek...



(Příspěvek byl editován uživatelem Kůň.)

Krutas57: budu číslovat, ať si můžeme odpouštět dlouhé citace

1) V jízdním řádu ČSAD mohlo dojít k zazmatkování velice snadno. V některých j.ř. byl uveden spoj z jiné linky a poznalo se to jen podle čísla spoje (místo dvoumístného čísla spoje bylo pětimístné číslo linky). Pokud jsi koukl do "souhrnného" j.ř. a pak ještě do toho druhého, tak dojem dvou vozů vzniknout mohl.

2) Pokud chci souhrnný j.ř., kde nebude docházet k omylům, tak nesmí být spoje jedné linky v j.ř. jiné linky. Musí to být označeno jako souhrnný jízdní řád pro úsek A - B (nikoli souhrn linek XXA, XXB, XXC).

3) Viz 2).

4) To je pouhé sci-fi. "Inteligentní" sloupky v dohledné době nebudou ani na uzlových zastávkách natož všude.

5) Ano, bude se to stávat i ve městě. Jsou-li uvedeny způsobem uvedeným v "1)", tak je cestující budou očekávat (a ještě si budou říkat: "Hlavně, že teď jedou dva a potom čtvrt hodiny nic!")

6) Jaký bude význam souhrnného j.ř. při intervalu do 10 min.? Bude tam napsáno "furt něco jede"?

7) Zazmatkovat může kdokoli. Většina cestujících tu VHD bere jen jako prostředek pro dopravu z A do B. Chceme-li aby se v tom orientovali, tak to musí být uživatelsky jednoduché. V tom je největší problém. Diskutujeme tady o tom, ale zatím jsme se na ničem, co by vyhovovalo všem neshodli. Prostě co člověk to názor.

7036: To není tak úplně pravda - zapomněl jste, že 254 sama o sobě měla pásmo na letiště. Takže při jejím zrušení byla pouze její zkrácená varianta začleněna do 161, takže je to opět změna v souvislosti s další dopravní změnou, nikoli svévolná změna číslíčka jen tak bez ničeho. V čem ale pravdu máte (viz 5735) je nevhodnost tohoto konkrétního případu, protože větvení by na pražských linkách opravdu být nemělo. Zastávka Nebušice už byla dodatečně zřízena ve směru do Prahy i pro spoje z Kopaniny (teď jsou tam úplně nesmyslné dva označníky hned vedle sebe) a přitom by nebyl sebemenší problém zřídit ji i ve směru do Kopaniny, místa je tam spoustu. Tím by se nevhodnost tohoto větvení odstranila. A JŘ by hned získal na přehlednosti (ale furt tam je ta specialita se zastávkou "K Tuchoměřicům").

5735: Ad 1) viz výše, ad 2) - to je holt problém mnoha linek. Pak jsou tu extra případy takových těch "vykuchaných" linek MHD, které byly už téměř zcela nahrazeny příměstskými třístovkami, ale zbylo pár spojů, které za hranici Prahy nejedou a musí tak být vedeny pod samostatným číslem. Viz 221, 259.

je to opět změna v souvislosti s další dopravní změnou, nikoli svévolná změna číslíčka jen tak bez ničeho

Omlouvám se. Nedošlo mi, že cílem takto vedené debaty je bazírovat na slovíčkaření, případně dokazovat pravdivost svých tvrzení na naprosto marginálních případech. 254 byla klasická silná linka s CD CT provozem (odhadem interval cca 30 min špička, 60 sedlo, 120 víkend - musel bych hledat) se základní trasou do Přední Kopaniny, prodloužené spoje k letišti byly během celého dne všehovšudy asi tři páry. Pro tu zbývající drtivou většinu spojů je přečíslování na 161 skutečně pouhá změna číslíčka jen tak bez ničeho.

Kůň: No jo, vyznat se v licenčních číslech IREDO je taky fuška.

Krutas: Nebudu to rozepisovat otázku po otázce, vcelku souhlasím s odpověďmi uživatele 5735.
Ty Vámi navrhované souhrnné JŘ mají něco do sebe, jak už jsem ostatně psal, ale aby se to lidé v městské dopravě naučili používat, chtělo by to řadu jasných pravidel. Například si dovedu představit, že takový souhrnný jízdní řád by musel graficky naprosto odlišný od běžných JŘ. Co by ale bylo třeba řešit, KDE by takové souhrnné JŘ měly být. My to tu řešíme v sousivlosti s pásmy, kde mají dvě linky naprosto totožnou trasu, jen jedna končí dřív. Jenže pak jsou tu různé souběhy, dlouhé společné úseky s lišícími se konci, krátké souběhy... Pokud bude takový souhrnný JŘ někde na Žižkově a v Písnici a na pár dalších místech s pásmovou dvojlinkou, pro naprostou většinu lidí to bude něco neznámého a přijdou s tím do styku jednou za uherák. Nebo to bude i na:
- zastávce Metodějova pro směr Spořilov/Slavia?
- zastávce Kobylisy pro směr Bohnice?
- zastávce Kobylisy pro směr Vysočanská?
- zastávce Malovanka pro směr Vypich?
- zastávce Sídliště Řepy pro směr Anděl?
- zastávce Trutnovská pro směr Letňany?
- zastávce Háje pro směr Uhříněves?
- zastávce Libeňský most pro směr Letenské náměstí?

A tak dále a tak dále... Lidi by měli ideálně chápat, proč tam někde zrovna souhrnný JŘ je a proč jinde není a kde ho mají očekávat, co znamená a jak s ním pracovat. A přiznám se, že kvůli této složitosti a poměrně malému přínosu (protože u onoho původního problému pásmo vs. dvojlinka jsem prostě pro pásmo) jsem trochu skeptický.

7036: Nemusíte se čertit. I kdyby k tomu letišti jel jeden spoj za měsíc, tak byl provoz v tomto úseku zrušen a v souvislosti s tím došlo ke sloučení linek 161 a 254. Tu souvislost s další dopravní změnou prostě neodpářete. Ale pro klid Vaší duše - dobře, tak ten strašlivý zločin svévolného sloučení kratší a delší varianty do jedné linky se stal v Praze v posledních letech hned dvakrát! To nám to povážlivě roste... Možná mám paměť krátkou, možná někdo vzpomene další jeden či dva případy, ale pořád to znamená, že žádné takové masové přečíslovávání, proti kterému se tu horuje, se v Praze prostě neděje, čímž se celý argument "změna pro změnu" stává irelevantním.

M.: Jak je to s 22 a 23 dobře napsal Bobik. Jen bych dodal, že zdvojnásobení spojů 22 do Hostivaře byl mylný krok (respektive spíš záměrné znásilnění rozumných principů), který nikdy neměl nastat. U 179 a 184 by bylo jednodušším prodloužit 184, než ji zrušit a pásmovat 179. Provozně by to bylo totéž, ale na rozdíl od pásmování by psychologicky šlo o 100% pozitivní změnu.

Dneska jsem koukal na nějakou 161, která měla na čelní orientaci napsané "K Tuchoměřicům" Který pablb to vymyslel? V které vsi to je, kdo si to má pamatovat? Proč tam není Př.Kopanina nebo Nebušice? Proč se u okrajových vsí oddělených polmi nedávají na orientace názvy městských částí (vsí) místo zastávek, hlavně u pásmovaných linek? Ach jo.

Buddy: Není zastávka K Tuchoměřicům ještě na území Prahy? Nevím, ptám se.

M:
Huh. Nějak nechápu co na tom nechápete. Dobrá, pojďme si to zkusit vysvětlit (nebo spíš pojďte mi to zkusit vysvětlit? ) Ať se dohodnem a je konečně jasno kde si nerozumíme.

Proč, když se "všechno až na konec" jaksi neosvědčilo, se neřeklo pardon, zpátky na stromy a nezavedlo se to tak, jak to bylo předtím?
Ale zase tam furt motáte, jak byste chtěl, aby vypadalo to linkové vedení provozně. Já řeším jenom to označování.

Prosím pěkně, tomu nerozumím. Jak jako že to řeším jen provozně? Copak označování nesouvisí s provozem? Copak dle označení se nepoznává, kam je to provozováno?
Co je prosím "provoz" a co "označení"? Ať se shodnem na pojmech.
Jinak mýlíte se, zatím jsem nenapsal, jak bych to chtěl já. Zatím píšu, jak by to chtěli lidi. Na základě jejich reakcí a podnětů.

A současný provoz je JINÝ než byl dřív (M22) a ještě dřív (22+23), tudíž je logické, že i označení není zcela původní. Vy pořád znovu a znovu neumíte tyhle dvě věci odlišit a pak se nemůžeme dohodnout.
Ale tohle chápu. Chápu, že když jezdila 22 BH-Host a 23 Mal-NS, že to je jiné než když 23 zrušili. Stejně tak je jiné, když půl 22 jezdí na NS a půl do Host. Jenže co nechápu je, proč když se zrušení té 23 neosvědčilo, se vymýšlí to jiné (půl 22 na NS), místo aby se opět zavedla 22 a 23 v původní trase před zrušením. Proč se místo toho zavádí jiné označení a nevrátí se to staré zpátky. To nechápu. Proč to nejde. Protože bylo zrušeno? Co bylo, bylo, jedeme dál?

Teď zas tvrdíte, pokud tomu rozumím dobře, že takové situace se sice NESTALY (protože se opravdu nestaly, to nemůže popřít), ale cestující to vnímají, jako že se STALY (to je to Vaše "staly z pohledu cestujících"). A já už se v té Vaší logice začínám ztrácet. Když se něco NESTALO, ale cestující si myslí, že STALO, mám předstírat, že to ZRUŠÍM, aby si cestující myslel, že už se to zase ODESTÁLO, a přitom to všechno zůstane, tak jak to původně BYLO? A které původně vlastně platí? Nebo to mám udělat tak, aby se to opravdu STALO, aby si cestující pro změnu mysleli, že se to NESTALO? Nebo mám místo tramvají nasadit autobusy, které se budou tvářit, že nejsou autobusy, ale tramvaje, aby si cestující nemysleli, že nic nejezdí, i když ve skutečnosti nebudou jezdit ani ty autobusy a ty to navíc budou jenom předstírat? Nebo já už fakt nevím...

Dobře, kokrétní příklady.
22 jezdila BH-NH.
Teď jezdí BH-NS(část)-NH.
To se přece stalo, nebo ne?
Nebo jestli tomu rozumím, podle vaší logiky, Je 22 BH-NH jiná 22 než 22 BH-NS(část)-NH a mě jenom "mate" to stejný číslo?

já jsem Vám dokázal, že s výjimkou jediného případu v Praze v poslední době ke změně označení jen tak nikdy nedošlo.
Nic ve zlém, ale prosím, šlo by ještě jednou ten důkaz? Asi neumím hledat, je to tu už drobet nepřehledné a nemůžu ho najít. Děkuji.

Buddy: A tak tohle je známá specialita, kdy MČ Přední Kopanina si vyžádala, aby zatahující spoje, které se v Přední Kopanině neotáčejí, ale pokračují k Pražskému okruhu a pak do garáže, obsloužily ještě tu jednu zastávku, kterou mají na trase (aby lidi ze zadní části údolí u potoka nebyli vykopnuti z autobusu už nahoře u kostela, když tentýž autobus pojede kolem jejich domu). Je to drobnost týkající se 4 spojů v PD a 3 spojů o víkendu pozdě večer. Prostě - venkovská záležitost, kvůli které nemá smysl vymýšlet nový systém označování konečných (jakkoli bych se mu nebránil).

Buddy: Jen bych dodal, že zdvojnásobení spojů 22 do Hostivaře byl mylný krok (respektive spíš záměrné znásilnění rozumných principů)
No a zpochybňuju to snad? Napsal jsem cokoli, čím bych to popíral? Pořád jsme u toho, že nedokážete odlišit otázku, jaké linkové vedení byste si přál, od prosté nezaujaté otázky, jestli je vhodný ten či onen způsob označování, ať už je linkové vedení jakékoli.

U 179 a 184 by bylo jednodušším prodloužit 184, než ji zrušit a pásmovat 179.
Nesouhlasím - taky nejsem pro změny čísel samy o sobě, ale když už se konala nějaká dopravní změna v olbasti, je jen a jen dobře, že byl zvolen i lepší a přehlednější způsob označení. Byť tato linka je speciální výskytem cizinců, proto možná na ní nemělo být toto kritérium uplatněny (či daleko spíš nemá být propagována v letácích o dopravě na letiště).

Kůň, Buddy: - K Tuchoměřicům je na Přední Kopanině (takže v Praze). Bohužel zastávky tam jsou dvě a ta druhá (na "návsi") se překvapivě jmenuje Přední Kopanina. Tahle je holt na konci vesnice (pardon, městské části).

Edit - M byl rychlejší.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Bobik: Tak trochu logiky -
Jedna věc je linkové vedení. To nám říká, jestli na Bílou Horu jezdí všechny spoje metrolinky od Hradu, půlka spojů metrolinky od Hradu, nebo půlka spojů metrolinky od Hradu spolu s linkou od Hradčanské, nebo jenom linka od Hradčanské, nebo třeba každý desátý spoj autobusů od Brna nebo cokoli jiného - každopádně je to otázka zcela nezávislá na označení.
Pak je otázka označení, která řeší jenom to, jak označovat to, co tam jede, a z výše zmíněné otázky vychází, ale nijak přímo s ní nesouvisí. Tedy pokud tam jede půlka spojů metrolinky od Hradu, můžu řešit, jestli je označíme 22, 22A, 22XYZ nebo 23 nebo 9543.
Tedy totéž jako dejme tomu otázka postavení domu a barvy jeho fasády. Abych mohl vybrat barvu fasády, musím mít dům, ale nijak to neříká, jakou barvu má mít. Vila může být červená, zelená, modrá, černá i jakákoli jiná. Chajda může být taky červená, zelená, modrá, černá i jiná. Každý typ domu (linkového vedení) otevírá celou škálu možností fasády (označení).
Pregnantě řečeno - pokud mi ROPID navrhne, aby na Bílou Horu jezdil každý šestnáctý spoj linky 398 z Poděbrad, já neřeším, jestli je to nebo není kravina (samozřejmě je), ale jak to označit - jestli to všechno necháme jako 398, nebo tyto spoje označíme jako 398A, nebo je vyčleníme jako samostatnou linku 399. Řešíme pouze otázku označení a tedy jestli institut pásma jako takový je vhodný či ne.
Přesným příkladem takového logický smysl nedávajícího odstavce je Vaše:
Chápu, že když jezdila 22 BH-Host a 23 Mal-NS, že to je jiné než když 23 zrušili. Stejně tak je jiné, když půl 22 jezdí na NS a půl do Host. Jenže co nechápu je, proč když se zrušení té 23 neosvědčilo, se vymýšlí to jiné (půl 22 na NS), místo aby se opět zavedla 22 a 23 v původní trase před zrušením. Proč se místo toho zavádí jiné označení a nevrátí se to staré zpátky.
To přece nedává smysl. Vy tvrdíte, že se má linkové vedení vrátit do původního stavu, a tudíž prosazujete i návrat stejného označení. Ale to linkové vedení se do stejného stavu nevrátilo, takže není důvod na současný stav aplikovat původní označení (na BH pořád jezdí všechny 22). Ale Vy právě chcete aplikovat na současný stav původní označení, protože nedokážete opustit myšlenku, že se má vrátit i původní linkové vedení. V jedné větě (Jenže co nechápu je, proč když se zrušení té 23 neosvědčilo, se vymýšlí to jiné (půl 22 na NS), místo aby se opět zavedla 22 a 23 v původní trase před zrušením.) řešíte dům, hned v následující (Proč se místo toho zavádí jiné označení a nevrátí se to staré zpátky.) fasádu. To nedává smysl.

Pokračování následuje.

Bobik: Jinými slovy tvrdíte -
"Proč nepostavili zase ten původní dům, proč místo toho vybrali červenou barvu." Ale logiku by dávaly věty buď "Proč nepostavili zase ten původní dům, proč místo toho postavili nějaký úplně jiný" (linkové vedení - varianty BH-NH+M-NS vs. BH-NH+BH-NS) nebo naopak "Proč nevybrali zelenou, proč místo toho vybrali červenou." (označení současného linkového vedení tak či onak). Už chápete, proč to nedává logiku?

Pokračování následuje.

Bobik: Vy a Buddy jste přišli jste s argumentem "změna pro změnu" (viz Buddy, příspěvek 398, Vy jste se připojil). Tedy cituji: Kdyby se někde dělala úplně nová MHD z ničeho, tak by Vaše (a Káemovy, Orkyho, Brejšínovy, Omh) argumenty měly smysl, a dále parafrázuji: "ovšem protože už v Praze jsme a nějak to tu funguje, nemá smysl jenom zrušit jednu kratší linku a začlenit ji jako pásmo do delší jen kvůli touze po novém systému a mást tím lidi."
Já na tento argument odpovídám - ano, to je pravda. Nicméně k takovým změnám, kdy by jen tak bez ničeho, bez souvislosti s jakoukoli dopravní změnou byla zrušena krátká linka a začleněna jako pásmo do dlouhé (tedy kdy by se měnilo jen označení nezávisle na linkovém vedení) v praxi v Praze vůbec nedocházelo! Já jsem našel pouze jeden příklad (začlenění 171 do 113) a pak byl dodán ještě jeden, trochu diskutabilní, ale v zásadě uznatelný (začlenění 254 do 161). Nic dalšího mne nenapadá. Tudíž tento argument změny pro změnu je neplatný, protože neodpovídá realitě. Ke změnám označení dochází pouze v souvislosti se změnami linkového vedení, kdy je taková změna označení logická, neřku-li pozitivní (a někdy nutná, např. zrušení 23 viz níže). To pak z hlediska označení není změna pro změnu, i když z hlediska linkového vedení to změna pro změnu být může. Je to srozumitelné?

Nechápu, co nechápete na 22/23. Číslo 23 bylo zrušeno, protože žádná taková varianta už neexistovala, žádné pásmo nebylo. Můžete mi říct, co je na tom z hlediska označení špatně? To měla půlka spojů mezi Bílou Horou a Hostivaří jezdit jako 22 a půlka jako 23? Čili číslo 23 muselo být zrušeno. Možná to bylo špatně z hlediska linkového vedení, ale ne z hlediska označení. Tudíž zrušení kratší linky a její začlenění do delší linky jako pásma, které jste popisoval, se NESTALO.

Ale spíš to vypadá, že tenhle spor STALO/NESTALO je zase důsledkem toho, že nelogicky mícháte domy a fasády přes sebe. Já totiž odpovídám zásadně na otázku označení, a pokud Vy jste myslel ve skutečnosti linkové vedení, není divu, že se nemůžeme dohodnout. Proto Vás prosím, abyste tyhle věci odlišoval, protože pak Vaše argumentace opravdu postrádá logickou soudržnost.

Omlouvám se za plevelení, ale tohle bylo potřeba obšírně vysvětlit.

Martin Šubrt: 4278 - Ty mi snad čteš myšlenky, nebo jsme se na toto téma někdy hódně před časem bavili.

M: Níže uvádím seznam toho jednoho či dvou případů svévolného škrtání čísel. Záměrně píšu i o těch případech, které sice proběhly v rámci jiných změn, ovšem samy o sobě proběhnout nemusely.
V každém případě bych nepodceňoval inteligenci cestujících. Sice občas působí jako stádo a na změny si zvykají pomalu, ale čísla několika linek si zvládnou zapamatovat a přečíst několik jízdních řádů taky umějí. V některých případech ani nemají jinou možnost, třeba v úsecích Letňany – Vinoř, Černý Most – Divadlo Horní Počernice nebo Opatov – Hrnčířský hřbitov.
Souhrny, které dříve vytvářel ROPID, se mi líbily. Měly přehledný výpis zastávek i s jízdní dobou, Zavináče ani jiné symboly v nich nebyly potřeba, protože byly vygenerované pro konkrétní úsek. Souhrnné jízdní řády by rozhodně neměly být tam, kde se liší trasa. Při dvou či třech jízdních řádech to taky nemá valný význam (byť by to bylo malé plus) a nedělal bych to ani tam, kde by se souhrn pomalu nevešel do skříňky na jízdní řády. Takže ano např. v úsecích Luka – Řeporyjské náměstí, Budějovická – Jesenice, Depo Hostivař – Uhříněves a Černý Most – Šestajovice, Za Stodolami (bez 353).
Osobně si vyrábím vlastní souhrny v excelu, které odpovídají přímo mým současným nebo očekávaným potřebám.

Buddy: To je stejné jako "všeříkající" názvy Na Beránku a Ve Žlíbku. Orientace ve tvaru Místní část, Zastávka by mohla jít, ale je třeba se obrátit přímo na ROPID nebo dopravce.

Teď ten výpis jednoho či dvou případů.
104 + 120: To souviselo s celkovou změnou obsluhy Barrandova. Nově se ale 120 větví. Vhodnější tedy bylo prodloužit 104 do Lochkova a 120 do Radotína.
108 + 218: Nehorázná blbost spojená se zmršením obsluhy Dědiny. Linka 108 se nyní kříží tak, že z jedné zastávky odjíždějí spoje se stejným cílem.
113 + 171: Tady by to mělo logiku, pokud by do staré Písnice pokračovalo jen několik málo spojů, ne polovina špičkových. Zrušení 272 logiku nemělo.
121 + 148: Jeden z těch případů, kdy dlouhý spoj jezdí velmi často pozdě. Takže z jízdního řádu není poznat, na který spoj se můžu jakž takž spolehnout.
122 + 181: Opět změna kvůli škrtnutí čísla. Na linku 181 zavedeny vložené spoje ukončené u Barev a Laků. Kvůli nedostatečné kapacitě mezi Depem Hostivař a průmyslovou zónou se na 101 nasadily místo midibusů standardy. Pro připomenutí, 101 jezdí v trase Tolstého – Depo Hostivař přes Záběhlice a Nádraží Hostivař.
133 + 207: Jeden z prvních pokusů o metrolinku. Jedním z důsledků bylo i zrušení příliš krátkých zastávek. Po nějakém čase uvedeno do původního stavu.
143 + 149: Linka 143 byla dříve čistě vysokoškolská. A podle toho se s ní pracovalo. Nyní kombinuje funkce standardní městské linky a vysokoškolského napaječe.
154 + 197 + 198: Změna kvůli škrtnutí čísel. Dvě varianty krátkých spojů jezdí jakž takž načas, nebo aspoň s nějakým pravidelným zpožděním. Do toho jezdí velmi často náhodně zpožděné dlouhé spoje. Bohužel ani tady nepoznám z jízdního řádu, který spoj pojede načas (resp. se svým obvyklým malým zpožděním).
155 + 163: Tady bych mohl zkopírovat to, co jsem napsal ke 121 a 148. Krom toho je úsek Depo Hostivař – Limuzská zbytečně naddimenzovaný, je spíš zralý na prodloužení 297.
155 + 239: Tenhle případ měl smysl. Kvůli zavedení 297 ale nevydržel.
161 + 254: Linka 161 je v jednom směru větvená a má tři různé konečné. Asi bylo vhodnější ponechat 254.
164 + 219: Totéž jako u 113 a 171. Jen jízdní řády jsou jenom dva.
172 + 244: Výsledek častých změn v Radotíně a Chuchli. Cílem bylo zřejmě za každou cenu dostat lidi do S7. Často za cenu minimálně jednoho dalšího přestupu. Na trati bývá zhruba jednou do týdne mimořádnost, takže kvalita šla poněkud do kytek.
179 + 184: Totéž jako u 113 a 171.
182 + 189: Logické vyústění neustálého ořezávání 182. Z Durychovy a Štúrovy se nyní nedostanu do Michle bez přestupu.
211 + 235: V podstatě šlo o výrazné posílení 211, která byla přečíslována na 235 a zrušení původní 235. Součást básnické kampaně Ze Zličína přímou linkou, do špitálu za maminkou, při které byla např. zavedena 214. Ani potom ovšem nezmizelo zajíždění 225 na Bílou Horu.
241 + 243: Zase nejspíš jen kvůli škrtnutí čísla. Místo 243 jezdí v jednom směru vložené spoje na 241 Kostrounek – Smíchovské nádraží. K tomu 165, která jede do Modřan.

M: Ale ano, už začínám vidět "jádro pudla".
Nechápu, co nechápete na 22/23. Číslo 23 bylo zrušeno, protože žádná taková varianta už neexistovala, žádné pásmo nebylo. Můžete mi říct, co je na tom z hlediska označení špatně?
To měla půlka spojů mezi Bílou Horou a Hostivaří jezdit jako 22 a půlka jako 23? Čili číslo 23 muselo být zrušeno.Možná to bylo špatně z hlediska linkového vedení, ale ne z hlediska označení.
Ale ano, tohle je logické. A na tom dokonce ani nic špatného nevidím. A hlavně - proti tomuto jsem ani nic nenamítal.

Tudíž zrušení kratší linky a její začlenění do delší linky jako pásma, které jste popisoval, se NESTALO.
A tady je omyl. Nepopisoval. TOHLE jsem nepopisoval. A ani nemohl, když k něčemu takovému ani nedošlo. Pokud jste to tak pochopil, tak mě to mrzí, měl jsem za to, že se vyjadřuji dost jasně.
Já jsem mluvil až o stavu, kdy byla ta delší linka rozpásmována, tedy na jednom konci rozdělena tak, že začala připomínat bývalý stav před zrušením té kratší linky a pozastavoval jsem se nad tím, proč je ta delší linka rozpásmována, místo aby byl obnoven předchozí stav, tedy 2 čísla. A tohle mi z hlediska označení přijde jako změna pro změnu. Místo aby se vrátilo to dřívější označení, zavedlo se "nové".
Už mi rozumíte?

ještě edit:
Proč nepostavili zase ten původní dům, proč místo toho vybrali červenou barvu." Ale logiku by dávaly věty buď "Proč nepostavili zase ten původní dům, proč místo toho postavili nějaký úplně jiný" (linkové vedení - varianty BH-NH+M-NS vs. BH-NH+BH-NS) nebo naopak "Proč nevybrali zelenou, proč místo toho vybrali červenou." (označení současného linkového vedení tak či onak). Už chápete, proč to nedává logiku?
Ne ne ne. Chápete mě špatně.
Když zůstaneme u těch příměrů, tak já se ptám, proč nepostavili dům podle starých osvědčených plánů, když ty nové nepřinášejí žádné zlepšení a navíc mají dispozice místností jiné, takže se v nich lidi nevyznají.
Ptám se, proč se na fasádu používá zelená, místo osvědčené červené, když ta zelená mi nepřináší žádnou výhodu a navíc si na ni stěžují sousedi.
A na tomhle nic nelogického nevidím.

(Příspěvek byl editován uživatelem Bobik.)

Bobik: Já jsem mluvil až o stavu, kdy byla ta delší linka rozpásmována, tedy na jednom konci rozdělena tak, že začala připomínat bývalý stav před zrušením té kratší linky a pozastavoval jsem se nad tím, proč je ta delší linka rozpásmována, místo aby byl obnoven předchozí stav, tedy 2 čísla. A tohle mi z hlediska označení přijde jako změna pro změnu. Místo aby se vrátilo to dřívější označení, zavedlo se "nové".
Pokud tomu dobře rozumím (a to si nejsem jist), tak odpověď by měla být takováto:
K tomu návratu došlo jenom na jednom konci, tudíž linkové vedení není stejné jako dříve a tudíž nemá smysl, aby se vracelo označení.
Pokud mi ještě logika slouží, tak tvrdíte, že "změna pro změnu je v tom, že se nezměnilo označení zpět na 23". Takový dialektický výklad pojmu změna (změna je to, že se něco nezměnilo) je poměrně svérázný, nemyslíte?
Naopak "změnou pro změnu" by byl v této souvislosti návrat čísla 23, protože zvlášť pro lidi na Praze 6 by to zcela nepochopitelný a v praxi nesmyslný krok; pro ně se nezměnilo nic, tak proč by se mělo měnit označení?

LvP: Děkuju za třetí případ, 164+219, však jsem psal, že někdo nejspíš ještě jeden či dva objeví. Pokud se nepletu, v poslední fázi představovalo 219 jen pár spojů v ranní špičce, a když byla 164 zkracována na Zličín, byly linky sloučeny, protože teď už se lišily jen o pár zastávek. Takže ano, ta sem taky částečně patří.
Všechny ostatní případy jsou opět důsledkem nepochopení rozílu mezi problémem označování (fasády) a problémem linkového vedení (domu) a o pojednávané otázce nevypovídají vůbec nic. Jsou to změny vyplývající ze změn linkového vedení, nikoli samostatné změny označení jen tak. Mám je probírat jeden po druhém, proč ani jeden není pro otázku označování jakkoli relevantní?
Např. 243 zanikla, protože taková varianta už prostě neexistuje. Ano, můžeme se bavit o tom, jestli je vhodné, že neexistuje (to je otázka linkového vedení), ale těžko o tom, zda je správné, že když neexistuje, zaniklo číslo 243 (to je logická nutnost). Nebo 122 se závlekem na Zentivu. Nebo 148, která měla pásmo už dřív, jen bylo změněno číslo v souvislosti se změnou dopraní obslužnosti na Pankráci. Nebo politicky motivované výměny čísel v souvislosti s dalšími změnami (218, 235, 244). A takhle je to více či méně se všemi ostatními případy kromě 219 (a i tam je jistá dopravní změna v podobě toho zkrácení 164).

Takže - podle objektivního kritéria na základě argumentace Buddyho a Bobika (tedy "změna pro změnu" z hlediska označení = svévolné sloučení zkrácené a prodloužené varianty pod jedno číslo bez jakékoli souvislosti s dalšími změnami provozu) v posledních letech celkem došlo k jednomu případu "změny pro změnu" (113/171) a dvěma dílčím, kdy tam k jisté drobné změně provozu došlo, ale lze je uznat jako stejně motivované (161/254, 164/219). Najde ještě někdo něco dalšího?
Samozřejmě došlo k celé řadě svévolných změn pro změnu v linkovém vedení, ale my celou dobu mluvíme jen o označování.

Bobik: já se ptám, proč nepostavili dům podle starých osvědčených plánů
No a to se ptát můžete, ale jak to souvisí s označením? To je zase otázka linkového vedení (domu), ne označení (fasáda), to sem vůbec nemůžete míchat. Nedává to smysl. (Respektive míchat to sem můžete, ale já se bavím jen o fasádách, o otázce stavební podoby domu ne. To je na jinou diskusi, které se účastnit nechci.)
Jak bych Vám to ještě vysvětlil - pokud řešíme otázku označování a pouze označování, pak je linkové vedení danost. Řešíme jen to, jak jeho konkrétní spoje označit. Viz příklad s 398.

Mašotouš (alias M.): Nechcete se zase začít přihlašovat, když svůj účet máte? Alespoň by odpadly sáhodlouhé příspěvky po 4 minutách a dal by se dávat 1 příspěvek pod nickem?
A k celé diskusi: Není to jedno, jak ony pásmové linky vznikaly? Prostě jde o princip, který tady kdysi nebyl a teď tady je a někomu se to nelíbí a někomu zase jo. Fakt nemá smysl se vozit na detailech a omílat to tady jak kolovrátek pár minut po sobě. Prostě kolegové diskutující mají svojí pravdu, o které jsou evidentně přesvědčeni. A vy jí máte taky. Cílem diskuse nemá být to, abyste druhou stranu přesvědčil, že oni musí převzít pravdu vaší, stejně jako to nechcete vy.

V některých německých městech (a nejenom tam) mají prostě označení 22 pro dlouho verzi a 22A pro krátkou verzi (příklad).
Což mi přijde logické pro Prahu 22 pro BH - Hostivař a 22A Vypich - Nádraží Strašnice nebo rovnou obnovit linku 23. Protože, že jedna 22 končí a druhá zase ne je matoucí nejen pro cestující ale i pro řidiče.

Fkam: Jednoduché, přehledné.@-}-- To by se mně, jako obyčejnému cestujícímu, líbilo. Z dálky bych viděla, kam to jede a zda to mám dobíhat, či nikoli.

Orky a pár dalších: Ono tu vůbec nejde o tom někoho o něčem přesvědčit nebo někomu něco vyvrátit. Ono tu jde prostě o to, že existují OBJEKTIVNÍ (= na přání šotoušů nezávislých) skutečností a faktory, že se MHD v Praze bude ubírat cestou metrolinek, v případě potřeby pásmujících.
Kupříkladu pásmo na 22 bude vyřešeno zkrácením jiné linky. Hádejte jaké.

Orky:
S demagogií ohledně označování přišel M, do tý doby to tu nikoho nenapadlo rozdělovat.
Já už na to kašlu, to je opravdu demagogie, poslední "argumenty" mě fakt dostaly:
K tomu návratu došlo jenom na jednom konci, tudíž linkové vedení není stejné jako dříve a tudíž nemá smysl, aby se vracelo označení.
A
Naopak "změnou pro změnu" by byl v této souvislosti návrat čísla 23, protože zvlášť pro lidi na Praze 6 by to zcela nepochopitelný a v praxi nesmyslný krok; pro ně se nezměnilo nic, tak proč by se mělo měnit označení?
Muhahahahaha, to je demagogie hodná Ropidu.
Prostě s tím končím, nemá to smysl. Ať je "pan M" kdo je, to je mi šumák, diskuse s ním je marná. Argumenty protistrany překrucuje, přímým odpovědím se vyhýbá a pokud by musel odpovědět tak, jak "nechce", tedy uznat protistranu, místo toho přichází s demagogií. Viz linkové vedení versus označení. To je typická stupiRopidita jak o ní mluvil Martin Šubrt, aby se nemohlo chtít to co bylo (třeba návrat té 23).
Nic, už mě to nebaví, jdu házet hrách na zeď, přijde mi to smysluplnější.

Bobik: S demagogií ohledně označování přišel M, do tý doby to tu nikoho nenapadlo rozdělovat.
Jak nenapadlo? Těch lidí, co tu pásma obhajovalo tady bylo víc. Stejně tak se i z druhé strany objevovaly podobně laděné příspěvky, které se do příznivců pásem navážely, ať si to každý najde sám.

WOW! A je to tu! Tosem taky věštil - vymeták v Roztokách k vlaku. Další krok bude omezení 340. Obdivujte se mi!
ROPID:
359:
•změna trasy: SUCHDOL [B] – Internacionální [B] – Zemědělská univerzita [B] – Výhledské náměstí (×) [B] – Výhledy (Z) [B] – ÚNĚTICE, NA PARCELÁCH (×) [1] – Únětice, Obecní úřad [1] – Únětice [1] – Roztoky, rozc. Žalov [1] – Roztoky, Masarykova (T) [1] – Roztoky, Solníky [1] – Roztoky, Masarykova (Z) [1]– Roztoky, U Rybníčku [1] – Roztoky, Tyršovo náměstí [1] – Roztoky, nádraží (S) [1] – ROZTOKY, BĚLINA [1]
•v provozu pouze v PD od cca 6:45 do 22:00 hod.
•v úseku Suchdol - Únětice, Na Parclách v provozu pouze od cca 7:30 do 19:00 hod.
•interval 60 minut ve špičkách, dopoledne 120 minut
•v zastávce Roztoky, nádraží zajištěny přestupní návaznosti s vlakovými linkami S4 a S41 ve směru na Prahu a Kralupy nad Vltavou

Ale Mlho, o tom už se ví od listopadu. V podstatě to kopíruje můj blbej nápad z prosince 2011, kdy se v praxi ukázalo, že řešit vnitroměstskou obsluhu vazby Lysolaj+Suchdola třístovkovou linkou je hovadina největší. (Tuhle vazbu bude řešit prodloužená 160 v původních časech 359, odpoledne budou dvě pořadí jezdit střídavě Lysolaje a Suchdol, takže není důvod nijak zvlášť jásat, když přibydou další dva "drahé" autobusíky DPP do vypravení.) A spoje končící v Úněticích se budou jezdit otočit manipulačně skoro 2 km do Horoměřic k Šídlovi...

LJR160pd.pdf (35.2 k)

LJR359pd.pdf (30.0 k)

Na 340 není co omezovat, muselo by se sáhnout i do 350ky, protože tyhle dvě linky jezdí v prokladu a ±spolehlivě. Roztoči chodí na nádraží stejně většinou pěšky...

(Příspěvek byl editován uživatelem petr_k.)

Petr: Se to ví... Já nikam nechodim lízat mozky, já si to musim vymyslet vlastní hlavou. A to už asi tak 5 tomu nazad Holt muj problém je , že jsem 5 let před Ropidem a 10 před třema nejlepšíma z vás

To spíš dojde k omezení na 147 Mrkni se do té tvé gule pořádně.

I to je možný. Nemusím mít pravdu na 100% Tu novou 359 jsem kdysi pojmenoval 440 (místo 340, myslel jsem že pojede z Žalova, max. Únětic), 125 byla v mejch představách 299 a když se určily 29X jako pidibusy, vypadá to, že moje nová 299 bude spíš prodloužená 292

K číslování linek.
Například linka 180: Dejvická - OC Zličín 180, Dejvická - Sídliště Řepy - 180S Dejvická - Zličín - 180Z
OC Zličín - Zličín - 180Z.
OC Zličín/Zličín - Dejvická 180. Spoje by se tedy mohly označovat tak, jak jsou uvedeny v poznámce. Aby se předešlo případným zmatkům, bylo by fajn, kdyby toto označení bylo značeno inverzně.

(Příspěvek byl editován uživatelem johndj.)

johndj: Zbytečně dablovaná informace, to písmenko je dáno konečnou na displeji, zbytečně zkracuje prostor pro konečnou. To snad radši ať je to očíslované jinak.

M: Všechny ostatní případy jsou opět důsledkem nepochopení rozílu mezi problémem označování (fasády) a problémem linkového vedení (domu) a o pojednávané otázce nevypovídají vůbec nic.
Příměry k architektuře nebudu používat, jsou nevhodné. I při komplexních změnách linkového vedení se nesmyslně škrtala čísla. Pokud by ke škrtáním nedošlo, zůstala by zachována kvalita. Případy 104 + 120 a 161 + 254 narážejí na to, že jedna linka je nyní větvená. Takže když vlezu omylem do krátkého spoje, na konečné si nepočkám na dlouhý, protože ten tam zkrátka nejede. Musím se buď kus vrátit, nebo najít jinou zastávku. Linka 148 sice pásmovaná byla, ale z Budějovické na Kavčí Hory se dostala načas. Takže se dalo spolehnout na každý spoj. To u dnešní 121 neplatí, ta se totiž často zasekává na Lhotce nebo v Krči. Klidně by vedle sebe mohly existovat 121 Nádraží Braník – Podolská vodárna a 148 Kavčí Hory – Podolská vodárna. Lépe bych si tak mohl naplánovat složitější spojení nebo schůzku, protože bych věděl, že 121 dost možná přijede pozdě. U 154 + 197 + 198 platí vlastně totéž, jen dlouhé spoje bývají podstatně výrazněji zpožděné.
Nevadí mi pásmování, které funguje a není na úkor kvality nebo přehlednosti.

Jana Krátká: Jednoduché, přehledné. To by se mně, jako obyčejnému cestujícímu, líbilo. Z dálky bych viděla, kam to jede a zda to mám dobíhat, či nikoli.
Fungovalo by to jen na displejích. Na cedulích starších T3 by se muselo zmenšit písmo, aby se tam vešly tři znaky. Tím by se samozřejmě zhoršila viditelnost.

Káem: WOW! A je to tu! Tosem taky věštil - vymeták v Roztokách k vlaku. Další krok bude omezení 340. Obdivujte se mi!
S okamžitou platností vás jmenuji velmistrem dopravních věštců. Vaše jméno bude od nynějška NostraKáemus.

Tu novou 359 jsem kdysi pojmenoval 440 (místo 340, myslel jsem že pojede z Žalova, max. Únětic)…
Což mi připomíná, že jsem stále nepochopil ukončení v Suchdole. Za vhodnější bych považoval ty Únětice nebo Žalov. Smysl by mělo i ukončení na parkovišti u sedleckého přívozu.

johndj: Tenhle způsob označování kombinuje nevýhody pásmování i nepásmování. Jízdní řád by byl nepřehledný, přitom jde stejně o dvojí označení. Neznalému bych musel vysvětlovat, že může jet linkou 180 i 180S. A čtyři znaky jako označení městské linky je moc.

(Příspěvek byl editován uživatelem LvP.)

(Příspěvek byl editován uživatelem LvP.)

johndj: K číslování linek.
Například linka 180: Dejvická - OC Zličín 180, Dejvická - Sídliště Řepy - 180S Dejvická - Zličín - 180Z
OC Zličín - Zličín - 180Z.
OC Zličín/Zličín - Dejvická 180. Spoje by se tedy mohly označovat tak, jak jsou uvedeny v poznámce. Aby se předešlo případným zmatkům, bylo by fajn, kdyby toto označení bylo značeno inverzně.

Orky: johndj: Zbytečně dablovaná informace, to písmenko je dáno konečnou na displeji, zbytečně zkracuje prostor pro konečnou. To snad radši ať je to očíslované jinak.

Johndj popsal přesně to samé co já o kus výše, jen si k tomu vybral autobusovou linku. Myslím, že to je právě ten relativně rozumný kompromis, kdy cestující ve společném úseku nemusí hledat ve více jízdních řádech a zároveň cestující jedoucí "za pásmo" dostává jasnou informaci.
Orky, všimni si, že zadní transparent má jenom to číslo. A nebo ještě jinak - Tvůj požadavek "co konečná to samostatná linka" je splněn. Jsou to 180 a 180Z, přičemž jsou uvedeny v jednom jízdním řádu linky 180, vysvětlivka Z= jede linka 180Z, končí v zastávce Zličín.

Já jsem ochoten slevit z požadavku na označování linky na transparentu. Tačí, aby spoj nejedoucí až do nejvzdálenější konečné měl na transparentu číslo inverzně. A nebylo by to ani nic proti současnému stavu. Inverzní číslo používají tramvaje, které někde po trase skončí a pak jedou někudy jinudy do vozovny. U těchto spojů bych si i uměl představit, že jako cíl bude uvedena poslední zastávka na pravidelné trase a v druhém řádku inverzně konečná mimo pravidelnou trasu (tj. ta vozovna kam to pojede). Dříve mne to ani nenapadlo, ale jednou zrovinka v době, kdy byl uzavřený Prašný most jsem čekal Na Homoli na 5. První, která přijela měla cíl "Solidarita". A hned za ní byla druhá s cílem "Vozovna Žižkov". I zaradoval jsem se, že budu mít přestup na 16 směr Lehovec hrana-hrana (a dokonce si budu moct vybrat ze tří zastávek). Ve voze jsem se začetl do knihy a když jsme odbočovali vpravo, tak jsem s hrůzou zjistil, že to není ul. Želivského nýbrž Jičínská. Začal jsem přemýšlet kudy se chce s tou pětkou dostat do žižkovské vozovny. A zjistil jsem, že výlukovou trasu opouští až na Hradčanské (tj. nezajel jen do výstupní zastávky Špejchar).

No čimdáltim jednodušší A ty transparenty Pamatujete si, co udělal pouhej rámeček kolem čísla? (Chytrej se poučí z chyb druhých, blbec z vlastních, co říct o tom, kdo se nepoučí?)

Například linka 180: Dejvická - OC Zličín 180, Dejvická - Sídliště Řepy - 180S Dejvická - Zličín - 180Z

Další kravina. Vážení, pamatujte na to, že písmena Z a S jsou na těch displejích sama o sobě na větší vzdálenost snadno zaměnitelná s číslicemi 2 a 8. A zvláště tomu tak bude v těch čtyřech (úzkých) znacích, ale i u třech to jde "docela snadno". Jednou mě tohle zmátlo na Nádraží Holešovice, když jsem viděl tu zvláštní posilovou linku označenou "ZOO" - říkal jsem si, co tu sakra dělá 200, že by nějaké retro, když už tam 200 pár let přece nejezdí... A to vidím secsakra dobře. Jak to přečte dejme tomu člověk po šedesátce?

LvP - ona ta 121 by měla být v celé trase v jednotném intervalu 10/20/10 (maximálně by se trošku sáhlo na šotolinku 106, která při svém intervalu a šototrase asi má za úkol vozit z Braníka vlhký vzduch od Vltavy).

Za zpoždění 121 mohou kolony na Ryšánce (proč asi)...

(Příspěvek byl editován uživatelem peta303.)

Za změnou trasy linky č. 106 může být jednak možnost spojení OC Novodvorská s Hodkovičkami a taky odstranění nepravidelnosti vzniklé čekáním na závorách v Braníku. Stávající stav není úplně ideální, navíc v některých obdobích jezdí linky č. 106 a 121 ve stejný čas.

nevím proč o víkendu nejezdí 196 se 139kou a 106ka se 150kou. Je to pitomě dneska.

Paes - kdyby totiž 106 jela z Hodkoviček přímo přes Vavřenovu a 121 z Filosofské do Braníka přes Jitřní a Psohlavce, byla by vyvážená nabídka a poptávka a žádný problém by nebyl.