> Nippy, 9Tr: Je možné, že je to psáno (také) ve vložce do šanonu Encyklopedie pražské MHD, rovněž nově vydané části, věnující se trolejbusům. Možná, jsem to četl tam, nevím, protože pod stromeček jsem dostal obě tyto knížky.

Tramvaják, ano stejný problém, akorát mně to dělí od sebe asi měsíc.
Jen mně to na tu vložku nesedí, protože vložka je víceméně znovuvydaná kniha, která vyšla v roce 1994 a tam tato informace nebyla.

Hledal bych to spíš v té knize od JA.

Nippy: jenže tohle je ale kniha z edice pragensií vycházející u Topiče už před sto lety, která má své mantinely, přes které Paseka nepůjde.

Je taky otázkou, v jakém množství a jaké kvalitě jsou barevné fotky z pražské trolejbusové doby vůbec k dispozici.

V tomhle konkrétním případě to bylo v poměru 198:2.

(O)chmeldo, tím chceš říct, že jsi měl k dispozici 198 čb fotek a 2 barevné nebo 200 barevných fotek, z nichž 198 bylo ORWO?

Arj: že si dovolím vstoupit. Knihu jsem si pořídil a vzhledem k tomu, že tam jsou jen čb fotky vyvozuji z příspěvku "č"meldy, že poměr byl na 198 2 barevné (ORWO)

Publikaci od pana Arazima jsem si též zakoupil a jsem nadšen. Obzvláště když si člověk rozloží starší a nové mapy Prahy a porovnává si jednotlivá místa (ostatně na mnoha místech Libně a Vysočan ani jinak nemohu), je to o to zajímavější. Každopádně mě zaujala jiná věc. Doteď jsem si myslel (ale mé znalosti trolejbusového provozu v Praze jsou prachbídné), že se pružné trolejové závěsy vůbec nepoužívaly. Nicméně na dvou fotkách z okolí Bělocerkevské (str. 85 a 89 nahoře) jsou. Předpokládám, že šlo pouze o nějaký zkušební úsek? Dala se podobná torza najít i jinde, případně proč se to více nerozšířilo, je-li zde někdo znalý?

Ústečák: Už se o tom tady někde mluvilo. Úsek v Bělocerkevské byl opravdu zkušební. Ale nepříliš úspěšný. Svislé závěsy byly příliš krátké a tak to moc "nepružilo". A tak zůstaly v Praze již vybudované pevné závěsy do konce provozu.

Pružné závěsy byly i na trati do Chuchle a myslím, že i na klíčovské přeložce. Ostatní tratě nebyl čas a adekvátní důvod přebudovávat (a když už byl důvod, byly trolejbusy stejně v nemilosti).

A pro ilustraci, o co jsme se ztrátou ORWO barev v knize přišli:

(doufám, že mě pan Dvořák nebude za tenhle skoro "nehet od palce" nijak popotahovat, pro svou obranu uvádím, že ke mně přistál před třinácti lety v mejlu od Jirky Hertla )

(Příspěvek byl editován uživatelem syverin.)

Syverin: Evidenční číslo trolejbusu na fotografii by nebylo? Dále mám dotaz pravděpodobně na Chmeldu. Našel jsem informaci že u Písku se nacházel vrak pražského trolejbusu Škoda 8Tr. Je známo jeho evidenční číslo a případně zda-li vrak pořád existuje?

Marek Kubík: bylo, samozřejmě, v té knížce z edice Zmizelá Praha je velice dobře vidět :D

Syverin: Tak mám aspoň další důvod ji koupit.

Marek Kubík: Krašovice, 9502, nyní Lipsko.

9_tr: Moc děkuji.

Je taky otázkou, v jakém množství a jaké kvalitě jsou barevné fotky z pražské trolejbusové doby vůbec k dispozici. - třeba Pohádka o staré tramvaji. V rodinném albu mám jen fotky z ulice 1960 a jsou tam jen torza, nefotil se totiž ten trolejbus. Ale zdroje budou, no příležitost to záskat bude malá.

Já se domnívám že barevných fotek z provozu bude veeeelmi málo.
Jinak když to spočítám, tak předválečné vozy asi v barvě nikdo nemá. Donedávna jsem třeba netušil že Pragovky byly barevné, a v jednom filmu je v barvě zachycená ale to je jen jeden náhodný záběr. Zůstávají Tatry a osmičky. Při inventuře ve své šotogalerii jsem napočítal od každého poválečného vozu asi 20 barevných fotek vesměs kvalita ORWO. Domnívám se že kvalitních barevných fotek bude tak kolem 80 max.

George: a co to bylo za film s barevnou Pragou?

film s barevnou Pragou

"Hlavní výhra" - FS Barrandov 1958. Je tam kupa záběrů z tehdejších pražských ulic, samozřejmě vč. tramvají, jiných t-busů atd. Pračka je tam cca 5 minut před koncem na "zbraslavské dálnici" (v protisměru proti hlavním hrdinům filmu, tedy z boku a zezadu); úplně na konci je svatba na Staroměstské radnici a v dáli za hlavními postavami je tramvaj ... která mne překvapila, protože to není ponorka, ale klasický obousměrný motorák s krasinem

Jej, nemáte screenshot té pragovky?

Nippy: na ulozto je film, čas 1:15, bohužel z filmu neumím screenovat

Ono těch barevných snímků starých vozů se dá pár dohledat. Viděl jsem v pořadu Hledání ztraceného času krátký záběr, kdy v roce 1948 v rámci sokolského sletu jedou narvané trolejbusy na Strahov. Je tam barevně zachycená i T86 a odtušená pragovka. Mám to někde na klasickém videu, ale do PC to dostat nemám čím.

Nippy: Je to z hlediska trolejbusu mizerný záběr, částečně rozostřený a krytý postavami v popředí. Ale musí stačit.

hlavni vyhra.pdf (146.1 k)

Zdravím, dokázal by mi zde někdo napsat bližší informace k nátěru prvních pražských trolejbusů při zahájení provozu v roce 1936? Lišily se mírně od sebe odstínem dodané vozy Škoda 1 Tr, Praga TOT a Tatra T86? Na dostupných historických fotkách vypadají na první pohled stejně. Ideálně bych chtěl zjistit odstíny odpodvídající co nejvíce dnešním kódům RAL (nebo webový hexa kód) spodní i horní části vozidla. Zajímá mě hlavně Praga TOT.

ad Marek Kubík
... v tom Lipsku

Sysel: Děkuji za fotku, potěšila mě. Nevěděl by jsi kdo je jeho majitel? Na internetu jsem totiž našel protichůdné informace. Jedna stránka uvádí jako majitele Leipziger Verkehrsbetriebe GmbH a druhá uvádí jako majitele Spolek městské dopravy Lipsko (Historische Nahverkehrsmittel Leipzig).

Jchqs: díky za náhled ;-)

Když už je tu řeč o těch veteránech, tak musím s potěšením kvitovat docela rychlý postup prací na TOT 303. S vědomím toho, že i v tomto případě se jedná částečně o novovýrobu - na kolik taková "rekonstrukce" přijde? Potažmo, na kolik může přijít výroba funkční repliky čs. předválečného trolejbusu? A stáli bychom například o funkční repliku ztracené Škody 1Tr?

Mimochodem, narazil jsem na netu na docela pozoruhodný čs. dokumentární snímek "Pražská neděle" z roku 1963. V úvodních a závěrečných záběrech se objeví i několik pohledů na strakonickou výpadovku a (tou dobou již zcela osiřelou?) trolejbusovou trať.

https://www.youtube.com/watch?v=2K_zRebu8Uo

Nippy: těhle videí jsem tam našel víc, Pražská neděle s musikou Pražská neděle a bylo tam někde víc filmů z Prahy 60 let. Ale teď to nemůžu najít

Přemýšlel jsem v poslední době o podobě provozu na lince 51 I. v závěru její existence. V roce 1955 odchází do výslužby 1Tr a o rok později ji následují i všechny Tatry T86. Není mi zřejmé, jaké vozy je pak ve Střešovicích nahradily? Zajímavý je v této věci dokument otisknutý v publikaci Trolejbusy v pražských ulicích, kde je v otázce vyřazení vozů Praga TOT v roce 1959 zmiňován jejich provoz na "trati 51". Nabízí se tak domněnka, že některá TOTčka se v roce 56 vrací do Střešovic a po zrušení tamního provozu se znovu - byť už jen na chvíli - vrátila do vnitřního města. Jak do provozu na lince 51 I. mohly zasáhnout Tatry T400 mi rovněž není jasné. Věděl by někdo něco bližšího?

Nippy - zajímavá otázka. Odpověď na to, co obsluhovalo linku 51 v posledních letech její existence, neznám ... ale co se týká Praček na zbytku sítě, tak (jako malý kluk) pamatuji, že jsem viděl několik "jiných trolejbusů" (tj. jiných než T400) zaparkovaných ve smyčce Lihovar.

Arj: díky, to docela potvrzuje ony kusé informace, že linka 59 stála vždy spíše na okraji zájmu.

Nippy - já jsem nad svými vzpomínkami tak trochu přemýšlel.
To, že Pračky u Lihovaru (viděné z vlaku směr Černošice) mně připadaly zvláštní, znamená, že na Bohdalci (z mého pohledu linky 54, 57, 60) už zjevně v poslední chvíli svého života nebyly (a ani Smíchov je nevypravoval na 60). Přitom fotky na téma "ranní výjezd z Orionky, zatažení na Bohdalec" ovšem ukazují dvůr na Orionce z půlky zaplněný před-T400 (ale nikde není řečeno, že to byly skutečně fotky pořízené v březnu 1955).
Naopak ovšem je Pračka vidět ve filmu Hlavní výhra (rok 1959) na "dálnici", takže to by vypadalo na to, že některé dožily na Smíchově (a jezdily 59 ... co 53?) a další skončily ve Střešovicích společně s linkou 51

Když už jsem vzpomněl trolejbusy na Vinohradech, tak smutná zpráva ... někdy během léta/podzimu 2014 zmizely kvůli nové fasádě (zřejmě poslední) pozůstatky ručně ovládané výhybky ve Slezské z c. na roháku s Kolínskou - ta výhybka byla zrušena už někdy 1966-67 při likvidaci tratí směr Žižkov-Vysočany. Pozitivní je, že růžice na ostatních rohácích, které taky souvisely spíš s tou spojkou na Žižkov, omítky přežily a stále ční ze zdí.

Arj: souhlasím, je klidně možné, že se Pračky na Bohdalec vůbec nestěhovaly (krom likvidace). Na Smíchově mohly ve třiapadesátém nahradit prodané 2Tr (linky 53 a 59) a od šestapadesátého mohly zastupovat prodané T86 ve Střešovicích (linka 51 I.). Vlastně jimi byla vykrývána "úmrtnost" ostatních předválečných trolejbusů na méně exponovaných linkách.

V roce 1958 byl natáčen film Občan Brych. V jeho první části je zajímavý pohled na křižovatku Žitná - Štěpánská, kde sto jedna TOTka. Nepodařilo se mi ho však vygůglit, abych sem dal fotku.

Jako malý kluk pamatuju, že jsem byl hrozně zklamaný, když na lince 51 I jela Tatra T400. Jezdili jsme tak 1x ročně na návštěvu na Hanspaulku, Tatrou 400 jsme jeli odpoledne tam i večer zpět. (Je ale možné, že obě jízdy byly týmž pořadím.) Jedenkrát na lince 59 jsem jel "jiným" trolejbusem; pamatuji se, že stanoviště řidiče bylo vpravo. (Jako kluk předškolního věku jsem typ vozu tehdy nedokázal poznat.)

Do Střešovic přináležely v průběhu doby tuším tři velké Tatry, seznam teď ale nemám po ruce (stejně jako fotku z Brycha).
Chucheli dokázaly Pragy během týdne obsloužit bez problémů, taková poptávka tam zas nebyla. A na nedělní buržoazní hrátky na závodišti vypravovaly T400 i ostatní vozovny, nejen Smíchov.

Chmeldo, díky za fotku. Co se týká nedělní 59, tak vím, že "zasloužilí" kolegové vzpomínali, že ji jezdili i jako Libeňáci.
Pračka v Občanovi Brychovi ve Štěpánské taky může dávat smysl - spoj na 53.

Chmelda: To je moc hezký obrázek. Škoda, že je malý. Ale i tak je tam v pozadí patrná trolejová stopa na Zbraslav.

Arj: No nevím, na to mi přijde ten film moc mladej, tou dobou už nebyl důvod aby se tam vyskytovala. Navíc je v záběru ve Štěpánské v protisměru (od Václaváku), takže si ji tam pravděpodobně dotáhnul Vávra osobně...

Ad stopa - těžko říci, zda tam skutečně je. Ani z fotky není zřejmé, jestli nejde jen o dráty vracející se do města.

Pokud si ten obrázek vyzvětšuji, odhadnu to na ev.č. 312. A přijde mi, že ta stopa na Zbraslav by se odtušit dala, neboť tu by byla neúměrně velká vzdálenost tolejových vodičů od sebe a to mi nepřijde pravděpodobné.

Ta stopa je vidět třeba na fotografiích z roku 1958, kdy na točně v Chuchli pózuje trolejbus 406 vypravený na linku 59 z Libně.

To se nám tu urodilo parádních obrázků - díky všem!

K Tatrám T400 ve Střešovicích - 3 vozy docela určitě stačily na pokrytí denní výpravy, znamená to, že předválečné vozy byly jaksi do počtu, nebo se jedná až o léta 56-59?

Ke stopě na Zbraslav - máme důvod se domnívat, že by tam nevisela, tj. že by byla demontována dříve než zbytek trati?

K libeňským vozům na lince 59 - dlouhá nájezdová trasa je překvapující, leda že by cestou přes město nabíraly cestující do Chuchle, to by dávalo smysl.

K libeňským vozům na lince 59 - dlouhá nájezdová trasa je překvapující

Pokud se jednalo o posilové vozy, tak mohli být odkudkoli. Nájezdové km v té době asi hráli jen zanedbatelnou roli.

Neřekl bych, že by se jednalo jen o nějaké výpomocné spoje. V určitém období byla některá - nejspíš nedělní - pořadí linky 59 pravidelně zajišťována vozovnou Libeň. A myslím taky, že lidi se z Libně, ze Žižkova či z Vinohrad při nájezdu do Chuchle nevozili.
To při spartakiádách to bylo jiné. Některé libeňské vozy sloužily i jako zvláštní spoje pouze pro dopravu cvičenců na Strahov. Jedna průvodčí mi kdysi vyprávěla, jak v brzkých ranních hodinách vezli přes celou Prahu cvičící maminky s malými dětmi. Ve voze měli i nočníky, protože cesta byla dlouhá. To byl rok 1955.
Řidiči z Libně v případě potřeby v rámci jakési zálohy zaskakovali i v jiných vozovnách, takže museli znát úplně celou síť. Ale to asi platilo pro všechny "gumové ševce". Pomáhalo jim v tom prý jednotné ovládání elektromagnetických výhybek.
Jiný můj libeňský známý vzpomínal, jak při takovéto záloze klidně mohl vyfasovat i Střešovice. To se pak dostavil na místo a odjezdil směnu na lince 51 s některým z předválečných trolejbusů. Musel si tedy oprášit znalosti jejich atypického ovládání.
Víte o těchto věcech někdo něco víc? Ti lidé už nežijí a já se jich už na to nemůžu zeptat.

Vzpomínám na vyprávění jednoho bývalého libeňského řidiče. Ano, Libeň vypravovala nějaká pořadí na 59, ale jen v neděli. Libeň podle jeho slov měla velkou vypravenost v pracovní dny (tehdy pondělí - sobota), ale v neděli poměrně malou, možná i proto jezdili v neděli 59. V neděli bývala na chuchelské trati velká frekvence (nejen dostihy, ale i koupání ve Vltavě). 59 v neděli jezdila jen Lihovar - Velká Chuchle (v prac. dny Újezd - Velká Chuchle).
Teď trochu odbočím od Chuchle. Když došlo na čakovické lince 58 ke zrušení průvodčích, byla v trolejbusech nad zadními dveřmi instalována tlačítka, u kterých byl nápis ve smyslu: Výstup v zastávce na znamení stiskněte 2x. Průvodčí před zastávkou na znamení dávali znamení řidiči: 2x - zastavujeme pro výstup, 1x - nikdo nechce vystupovat, můžeme projíždět. Pokud by cestující před výstupem v zastávce na znamení zvonil pouze 1x, řidič by z letitého zvyku v této zastávce projel.
Člověka, který toto vyprávěl, se již bohužel nemohu zeptat na nic.

ad manipulační přejezdy na linky - ještě pár pamětníků dob, kdy trolejbusy jezdily "ve velkém" existuje ... snad by Ochmelda mohl sehnat kontakt (nejlíp na Otu Drozdu, taky bych ho rád viděl).

Jinak - co pamatuji jako cestující, tak trolejbusy (stejně jako autobusy dodnes) při nájezdech/zatažení lidi nebraly, i když třeba na rohu Svornosti/Vltavská byla manipulační zastávka, takže zřejmě zatahující 52 a 60 tam mohly cestující vysadit. Mám ovšem pocit, že za mé "trolejbusácké kariéry" (tedy už jen l. 51) tam cedule nebyla; určitě jsem neměli povinnost lidi od KNV svézt.

...tohle by se zdejším diskutujícím mohlo líbit:
9tr v laku PID

Aneb 1. a 2. třída v MHD v praxi.

Tak jsem se včera potkal s Pavlem Fojtíkem a vyjasnili jsme si datum přerušení trolejbusového provozu mezi Smíchovem a centrem (dopadlo to podle toho, co jsem si myslel): "knihy" uvádějí 4.září 1968 - což bylo datum podle oběžníku (= den, kdy začala rekonstrukce Jiráskova nám.). Fakticky to ovšem bylo v noci 20./21.8.1968, kdy bylo náměstí coby "strategické předmostí" obsazeno tankovými vojsky a tudíž zneprůjezdněno.

Takže prosím všechny "opisovače", kteří vytvářejí webové stránky o pražských trolejbusech (aniž je většina z nich vůbec zažila), aby uváděli obě data

Rozhodnutí o ukončení vývoje a výroby trolejbusů v Tatře Smíchov bývá parafrázováno jako "zamítnutí konkurenčního boje". Člověka u toho napadne, zda u nás kdy existovalo něco jako konkurence ve výrobě trolejbusů. Bez ohledu na aktuální dění myslím, že nikoli. Předválečná pražská epizoda byla na nějaké tvrdé zápolení až příliš bukolická, nakonec se stejně nakupovalo od každého kdo byl osloven, třebaže parametry některých typů nebyly pro Prahu ideální (bylo by zajímavé vědět, zda se tak dělo na základě nějakých předchozích smluvních ujednání, nebo se "neúspěšní" výrobci prostě dokázali se svými vozy do Prahy protlačit). Opravdu zajímavá je až fáze 1945 - 48: Škoda, Tatra, licenční trolejbusy...a všeobecný nedostatek nových vozů. Opět se nabízí otázka, zda lze v takové situaci (již částečně plánované ekonomiky) hovořit o konkurenčním boji. Škoda s typem 6Tr opustila koncepci velkých třínápravových trolejbusů a předchozí typ 3Tr se přestal vyrábět zhruba v době, kdy na scénu vstupuje Tatra T400. Jediným subjektem, který ještě mohl zamíchat kartami, byla Praga, ale ta své trolejbusové projekty nakonec dala k ledu.

Myslím, že rozhodnutí ukončení výroby a vývoje trolejbusů (T 400/T401) u Ringhofferů s konkurencí nemělo ale vůbec nic společného. V této době byl modlou pětiletý plán, propagátoři sovětské praxe" prosazovali dokonce plán sedmiletý. A plán požadoval výrobu stakusových serií tramvají T2/T3, což bylo mimo kapacitu Smíchova. Proto tam musela být zastavena nejen výroba trolejbusů, ale i železničních vozů (Ringhoffer býval největší vagonkou ve střední Evropě!). Navíc trolejbusy s podvozkem Tatra snižovaly kapacitu Kopřivnice ve výrobě těžkých náklaďáků, potřebných pro stavebnictví, armádu a SSSR.
Do toho přišel útlum uranového průmyslu na Jáchymovsku a nutnost zaměstnat tisíce lidí, kteří tam krátce před tím za uranem přišli. Přestavba dílen uranového průmyslu na "trolejbusovnu", nezávislou relativně na subdodávkách odjinud přišla jak na zavolanou. A navíc byl další program exportu do SSSR. Vagony se prostě předaly do NDR a trolejbus T 401 byl zaříznut...

Rudolf_33 - nejen konkurence, ale i konspirační "politické" teorie asi nebyly ten pravý důvod. Tehdy bylo sice plánované hospodářství, ale plánování bylo naprosto jedno, zda se bude vyrábět ten, či onen, typ trolejbusu, důležitá byla pro plánování kvantita. Zda hospodářství je schopné vyrobit potřebný počet. Plánovači se tehdy obrátili na výrobce, kteří vyrobili moderní prototypy. Při porovnání zkoušek prototypů trolejbusu 9Tr a T401 vyhrál po všech stránkách jednodušší (ať jednodušší na výrobu, tak na provoz i údržbu) prototyp firmy Škoda. Takže byla do plánu zařazena výroba typu Škoda. Kdyby vyhrálo ČKD, tak by v Ostrově byla pobočka ČKD a vyráběly se trolejbusy Tatra. Počátkem 50. let bylo něco podobného s tramvajemi, jediná firma schopná vyrábět okamžitě potřebné množství moderních tramvají bylo ČKD na Smíchově, Královopolská měla moderní tramvaje jen částečně na papíře, ostatní vagonky taky neměly nic, jen se dodělávaly nedokončené dodávky zastaralých úzkorozchodných vozů z minula. Tak dostala šanci Tatrovka.

Bavíme se o polovině padesátých let, čili o době studené války. Automobilky Praga a Tatra byly zaměstnány výrobou pro armádu, a to zdaleka ne jen pro tu místní, takže tady bych viděl ten zásadní důvod... A vznik T401 byl jen dozvuk let minulých a její následná prezentace spíš přehlídka konstruktérského úspěchu, než reálný pokus dostat jej do pražských ulic. Podobně jako o deset let později sériová 9Tr, to byl též počin odsouzený k nezdaru už v okamžiku, kdy o něm bylo rozhodnuto.

Pokud se dobře pamatuji, tak T401 se nakonec měla sériově vyrábět v Avii. Dokonce tam začali stavět druhý prototyp. Je jasné, že za nezdarem projektu bylo především plánovitě řizené hospodářství - ono těch "úspěchů" socialistické ekonomiky bylo víc - T11, ŠM16,5, R1, M475.0. Myslím, že v tržní ekonomice by se výrobce snažil dostat prototyp do sériové výroby, aby se mu náklady na vývoj zaplatily. A taky by neřešil problém typu není to, není ono, nejsou devizy, nejsou lidi, atd. Na straně druhé, tak nějak se ukazuje, že on ten prototyp T401 nebyl bůhvíco - a k dokonalosti mu taky dost chybělo. Třeba šílený systém odpružení, konstrukčně zmršené řízení s velkými vůlemi, praskající kardany (krátké s velkým úhlem), odcházela spojka mezi motorgenerátorem a kompresorem, apod.

TMB:když jsme tak u toho, neexistuje aktuální fotka stavu a případné krátké shrnutí prací provedených a do budoucna provedených na T 401? Prosím
Jinak situace kolem R1 je skvěle popsána v knížce od R. Mary. Dnešní ekvivalent je asi situace kolem 14T... přibližně. Ono to všechno byly prototypy, které bylo třeba dotáhnout do konce. Nejlépe se to podařilo u T3.

T401 se pomalu hýbe kupředu, ale na fotce by nic nového vidět nebylo. Zatím se spíše opravují komponenty výzbroje, tahá se vzduch a kabeláž, opravují se nápravy. Je to stále bohužel běh na dlouhou trať. Je to hlavně o vytíženosti člověka, který v této fázi je jako jediný schopný to zase dát zpátky dohromady.

T401 se pomalu hýbe kupředu, ... ...Zatím se spíše opravují komponenty výzbroje, tahá se vzduch a kabeláž, opravují se nápravy. Je to stále bohužel běh na dlouhou trať. Je to hlavně o vytíženosti člověka, který v této fázi je jako jediný schopný to zase dát zpátky dohromady

Je to opravdu "běh na dlouhou trať", opravování tohoto vozu bude mít brzo výročí, 40 let od zahájení renovace. Není tedy divu, že některé komponenty bude nutno (nebo je nutno) za tu dobu asi již po čtvrté renovovat (v Ostravě, v Líšni, v Řečkovicích před léty a dnes). Jen aby pamětníci rozborky se kompletace dožili, pamětníků ubývá (emigrace po roce 1989, nebo spíš pamětníci také ubývají ztrátou paměť)