Budova brněnského hlavního nádraží byla přestavěna v letech 1903 - 1904, ty fotky (Vámos 5384 a 22michal) jsou z té doby, konkrétně ta Vámosova je jiným zdrojem (M. Krejčiřík) datována 1905. V téže době vznikly i podchody a krytá nástupiště - uvedeno do provozu v dubnu 1904 (zdroj ing. J. Kotrman). Přestavba kolejiště "horního" nádraží do dnešního stavu ovšem začala už v roce 1894, a to na jižní straně (u Svratky), která tehdy patřila ferdinandce - tehdy v rámci rozšíření nákladní části kolejiště vznikla nová topírna u řeky a taky sklady "Amerika" a uhelné hráze v dnešní Křídlovické ulici.

Jmb 1151: "...je už vidět zastřešení 4. perónu (a to určitě v prvním desetiletí 20. století nebylo)." Můžeš to prosím nějak podrobněji doložit?

V materiálech o přestavbě brněnského nádraží (uveřejněny úpravy po roce 1892 a plány, které realizovány postupně do roku 1906) z 90. let 19. století je zmiňováno rozšíření pouze o 2. a 3. peron. Na pohlednicích z počátku 20. století není vidět zastřešení 4. peronu, dle katastrální mapy z roku 1906 je vidět schody na místě, kde leží prostor 4. peronu, ale dle pohlednic to mohl být přístup ke kolejím na spojce na dolní. Prohlédl jsem snímek, zkontroloval budovy a snad upřesnil dataci. Už stojí gymnázium (to znamená, že snímek po roce 1908), nestojí kostel (tj před rokem 1913)

hank,rtep - mam fotografii 264.114 v květnu 1945 v Jičíně, na trati HK-JC-TU tedy nejméně do roku 1945

Jmb 1152: Děkuji.

Jmb 1152: BTW, vím, že budu OT, ale ještě k té fotce, co dal 22michal: To na rohu Přízové a Spálené je synagoga?

Ano, na rohu Přízové a Spálené od roku 1855 do roku 1939 stávala Velká synagoga. Omluva za OT

(Příspěvek byl editován uživatelem Jmb.)

rychlíkové mašiny neměly vždycky veliká kola, někdy si vystačily i s malými, jako třeba zde :

U58: Co to je vlastně za stroj?

524.1

U58: A co třeba takhle uvést zdroj?

hank a spol. Nebo ne ?

U 58: Na tuhle fotku se autorské právo zcela jistě ještě vztahuje.

A kromě toho už jsi to sem jednou dával, tak nechápu, proč ti je zatěžko napsat, kdo to fotil...

hanku - to je stařecká demence. Někteří si to nechtějí přiznat, a svádějí ty problémy s hlavou na chudáka Alzheimra, ale ten za to nemůže. Neboj, potká to každýho. I ty mladší.
A mohls tam dát odkaz na tu minulou fotku, aby to bylo "in órdnung".

Je libo odkaz ?

Sey 203:

No tak mně do smíchu tedy není, protože už se asi nikdy nedovím co zajímavého, kromě rychlíku č.67, potkalo potrata Kaspera při obchůzce a stejně tak se už asi nikdy nedovím odkud že byl strojvůdce onoho rychlíku pan Otomar Böhm.... Leda že by se tyto a jiné podobné útržky zase časem objevili v nějakém článku, v jistém čtvrtletně vycházejícím časopise...

Ad rychlíkové lokomotivy, spíše bych řek, že rychlíkové lokomotivy měly vždy větší kola než ty ostatní, jen ne vždy byl rychlík tažen rychlíkovou lokomotivou..

(Příspěvek byl editován uživatelem Sey.)

Sey - co je brejlák ? nákladní nebo rychlíková ?

P8 dle čísla DR není rychlíková a přesto je moc často tahala

Ještě ke světelným návěstidlům na brněnském hlavním nádraží:

Jan Rachota v knize Československé státní dráhy před půlstoletím píše toto:


Z toho by vyplývalo, že na jižním zhlaví byla světelná návěstidla "předsovětského" typu i na začátku 60.let. Takže výskyt mechanických návěstidel po 2. světové válce bych tam asi s definitivní platností vyloučil.

P8 dle čísla DR není rychlíková

P8 není rychlíková už podle toho P8

co je brejlák ? nákladní nebo rychlíková ?

Vtipe vylez.

Sey 204: Ano, za války Maschinenamt Böhm. Leipa vystavoval na ten samý rychlík lokomotivy 58.22, tedy naše zabrané kremáky... Na ramzovské dráze je dodnes z Jindřichova do D. Lipové traťová 40, v pohodě tam na jízdní doby rychlíků stačily ve 20. letech čtyřkoláky nulky nebo dokonce (ještě dřív za kkStB) 73/414.0... A první protokolární rychlík z Okříšek do Brna v roce 1924 vezla dokonce štégovská nákladní lokomotiva 571/401.0 ČSD strojové stanice Zastávka, která si na ten výkon odskočila ze zbýšovské uhelné vlečky...

Omlouvám se za chybu, v té České Lípě to byl Bahnbetriebswerk...

U58, jak se líbil odkaz? Zapomněl jste? Doporučuji Jinan dvoulaločný, nebo cokoliv s lecitinem, na paměť, pokud tedy už nejde o Vámi zmiňovaného "Alzheimera".

P8 ? Tvrdím snad opak? Rozhodně měla větší dvoukolí, než 524.1 ?

Poukázal jsem na možný chybný výklad Vaší glosy, protože lokomotiva táhnoucí rychlík, nestává se tím okamžikem "rychlíkovou" ať si má kola "takový či makový" a když už jste tedy v zoufalství (je mi naprosto jasné, že se Vám prvotně jednalo o loko. parní, ale zpátky ani krok, že) zmínil brejlovce, stejně tak se zánovní T478.4 při lokálním nedostatku el.vytápěných vozů nestaly nákladními, ačkoliv v tu dobu náklady tahaly též, že?

Fotokoláž pěkná, ale přes jistou souvislost už pouhý počet vozů napovídá, že útržek z pohádky o panu Kasperovi či Böhmovi zmiňuje jiný rychlík č.67, než je na fotce, takže o čem ten příspěvek vlastně měl být? Povídání o kolečkách?

Na ramzovské dráze je dodnes z Jindřichova do D. Lipové traťová 40, v pohodě tam na jízdní doby rychlíků stačily ve 20. letech čtyřkoláky nulky

Však taky řada 434.0/170 je původem rychlíková lokomotiva...

Poukázal jsem na možný chybný výklad Vaší glosy, protože lokomotiva táhnoucí rychlík, nestává se tím okamžikem "rychlíkovou" ať si má kola "takový či makový" a když už jste tedy v zoufalství (je mi naprosto jasné, že se Vám prvotně jednalo o loko. parní, ale zpátky ani krok, že) zmínil brejlovce, stejně tak se zánovní T478.4 při lokálním nedostatku el.vytápěných vozů nestaly nákladními, ačkoliv v tu dobu náklady tahaly též, že?

No tak ono srovnávat parní lokomotivy a lokomotivy jiných trakcí přes průměr koleček svědčí o slušné dávce technického ignoranství (nebo o snaze provokovat za každou cenu).

A já myslel, že dle průměru koleček se odvíjí rychlost lokomotivy. V roce 1879 proběhla zkouška lokomotivy Kraus&Cie výr.č. 775/1879 s průměrem kol 630 mm a rychlostí 15 km/h

Drážní lokomotiva dle článku z denního tisku má dvojnásobný průměr kol a tedy dvojnásobnou rychlost

A já myslel, že dle průměru koleček se odvíjí rychlost lokomotivy.

A proč by neměla? Pokud se tedy bavíme o parních lokomotivách.

Jistě, a tohle není parní lokomotiva?

A on je rozdíl v rychlosti dle koleček podle trakce? Točím-li kolečkem určitými otáčkami, tak je jedno, co jimi točí ..

tak je jedno, co jimi točí ..

Ono záleží na tom, jaké má to, co jimi točí, pracovní otáčky.
Navíc u parní lokomotivy se otáčky parního stroje rovnají otáčkám kol. U jiných trakcí se otáčky motoru většinou nerovnají otáčkám kol, protože je mezi nimi převodovka.
Proto u parní lokomotivy vychází rychlost jízdy z průměru kol, u moderních trakcí z převodu v převodovce.


Vzhledem k tomu, že rychlost práce parního stroje není konstantní, nelze ale z velikosti kol přímo odvozovat konkrétní rychlost. Navíc díky technickému pokroku (a kvalitnějším materiálům) se rychlost práce parního stroje zvyšovala, tak se pro stejnou rychlost postupně zmenšovala kola. (to je tedy řečeno hodně laicky a nepřesně, ale vzhledem k úrovni některých diskutujících...)

Navíc u parní lokomotivy se otáčky parního stroje rovnají otáčkám kol. U jiných trakcí se otáčky motoru většinou nerovnají otáčkám kol, protože je mezi nimi převodovka.
Proto u parní lokomotivy vychází rychlost jízdy z průměru kol, u moderních trakcí z převodu v převodovce.

Přesně tak, parní lokomotivy nemají žádnou převodovku a v podstatě ani spojku. A převodovka je u nich v jistém smyslu nahrazena právě průměrem kol.

Proto je úplně nesmyslné porovnávat parní lokomotivy s jinými podle velikosti koleček.

...ale vzhledem k úrovni některých diskutujících...)
jednoho takového vidíš denně v zrcadle perníku.

Škoda, že jsi se nenarodil před 100 lety , mohl jsi konstruktérům radit, jak má vypadat správná mašina moderních trakcí.
A Bebop zrovna tak.

Teď už jen můžete laikům vysvětlit ten převod (do pomala ?) mezi motorem a hnacími koly u krokodýla na obrázku. A taky přidat něco o velikosti kol podobné s parními loko.
Vás je obou na té pomocné škole škoda, měli byste jít do praxe.

Copak Vám říká v Americe používaný systém Shey a Climax, kde jsou otáčky parního stroje větší než otáčky kol a to díky převodu.

U58 a Vlasta51:
Samozřejmě že existují i jiná, méně obvyklá řešení, která vznikala a dále vznikají v různých dobách z různých důvodů. Popis všech by byl na několik desítek, spíše stovek stran. A stejně i tak to nebude popsáno úplně přesně a nebudou zmíněny všechny možnosti.
Inteligentní a duševně zdravý člověk ví proč.

Bebop 338: Ano. Ing. dr. h. c. Karl Gölsdorf se na tebe kouká z drážního nebe a spokojeně se usmívá, že jeho dílo není zapomenuto...

A když už jsme u toho, jaká lokomotiva že to vlastně byla 475.1?

Teď už jen můžete laikům vysvětlit ten převod (do pomala ?) mezi motorem a hnacími koly u krokodýla na obrázku. A taky přidat něco o velikosti kol podobné s parními loko.
Vás je obou na té pomocné škole škoda, měli byste jít do praxe.

Než zabředneme do další debaty bych prosil vysvětlit souvislost s brejlovcem, pane U58.

Pochopitelně, že v počátcích el. trakce vznikala různá, dnes již víceméně zapomenutá řešení - jak píše Jan Perner.

S těmi převody - tady to někdo nepochopil: http://www.douglas-self.com/MUSEUM/LOCOLOCO/holman/holman.htm (malá kolečka dole na koleji se točila fakt rychle, ale stroj rychleji nejel) .

a že taková 380 nemá 2m kola, když jezdí 200, na rozdíl od 754, která má metrový kola a jezdí jenom 100

a že taková 380 nemá 2m kola

účetní seškrtali náklady

(Příspěvek byl editován uživatelem Hungry_bear.)

Taková jedna stará fotečka....

O této fotografii (existuje jako v několika provedeních na různých pohlednicích – tahle je stažená odněkud z netu) Bečova nad Teplou pořízené někdy okolo přelomu století se traduje, že je na ní lůžkový vůz CIWL (píše se to u ní například v knize Železnice v Sudetech).
Někdy ovšem neškodí fotografie prozkoumat očima Hercula Poirota nebo Sherlocka Holmese, co je na fotce doopravdy vidět

A co je na té fotografii teda vidět? Kromě vlaku ve stanici a odstavených vozů třeba i to, že podle směru stínů byla fotografie pořízená někdy před polednem, přibližně okolo 11.hodiny (vyšlo mi 10:45, ale to je třeba brát s rezervou), spíše v letním období. Dopolední čas je ovšem trochu divný na odjezd lůžkového vozu z Karlových Varů. Jediný, které jsem na této trati našel je Wien – Karlovy Vary a zpět, který by ovšem logicky na takovém vlaku byl večer. A i do jiných cílů by byl z Karlových Varů spíše večer. Tak kam ten vůz CIWL jede? A nemůže být třeba jídelní?

Tak jsem si zkusil ten vůz „CIWL“ nakreslit. A bylo po záhadě. Co to je mě napadlo ještě během prvních čar. Kresbu jsem dal sem. Hank mi potvrdil můj závěr.
Není to žádný lůžkový vůz CIWL, ale ABa kkStB z let 1894-97 a to v relaci Karlovy Vary – Wien. Vlak v záběru je rychlík 504 (dle JŘ z roku 1900 K.Vary 10:05 - Bečov 10:45 – M.Lázně 11:49), který se v Mariánských Lázních spojoval s vlakem 4 od Chebu a pokračoval dále do Vídně.
V sezóně jezdil ještě luxusní vlak 510 (K.Vary 10:49 – M.Lázně 12:26 – Bečovem projíždí, ale vychází to na cca 11:25-30), který by teoreticky připadal v úvahu, ale ten neměl 3.třídu, což vlak na fotce má (4. vůz je evidentně Ce).
Stejná fotka je i tady (až dole), kde je ovšem vůz identifikován celkem správně jako „comfortable car for Vienna“. Fotka je kolorovaná, ale barevnost vozů je spíš dle fantazie autora, aby nebylo vše zelené.

Hlavně CIWL by měl mít typický světlík, což tenhle vůz nemá a je to vidět i z tak mizerného rozlišení.

Otáčky parního stroje já si doteď myslel že parní stroj vykonává přímočarý pohyb.Jinak rychlost parní lokomotivy záleží na nastavení rozvodu a regulátoru také na umístění čepu ojnice na od osy kola na hnací nápravě

Vámos 5402: Ta kniha o železnici v Sudetech je takových chyb plná, pokus o jejich výčet (jistě neúplný...) je tady:
http://archiv.kvalitne.cz/literat/suderrat.rtf

Rejpal:Asi si mojí otázku špatně vysvětluješ.Pístový parní stroj je typ motoru,který obsahuje válcový píst,a ten se pohybuje v uzavřeném válci.Stejně jako u všech pístových motorů expanze horkého(pára)plynu se používá k pohybu pístu a síla tohoto pohybu se převádí prostřednictvím mechanických prostředků.Takže system Shay používá stojatý parní stroj 3-4 válec a přes klikový hřídel a kardany rozvodovky náprav.U spalovacích motoru také říkáme otáčky a né zdvihy.

Vámos: Zrovna tato kniha je plná podobných popisků. Jak píše Colonel, vůz CIWL to není na první pohled. Je to zřejmě jedno z rekonstruovaných Aa (viz diskuze v hist. vozech).

Pánové, když už tady diskutujete o knize Železnice v Sudetech, poradíte mi prosím kde jí sehnat ?? Mě se to zatím bohužel nepodařilo .

XA: Vzhledem k tomu, že kniha byla vydaná už v roce 003 ji nejspíš seženete na některém inzertním webu nebo na nějaké burze s železniční tématikou(např. v Opletalově ulici v Praze). Ale budete ji shánět hodně těžko...

Rejpal - spalovací motory svými písty, až na výjimky, vykonávají rovněž přímočarý pohyb a přesto se měří otáčky na klice, stejně tak se měří na téže klice u páry, rozume.

XA: Např. ve Švýcarsku zrovna prodávají německý originál: https://www.ricardo.ch/kaufen/sammeln-und-seltenes/eisenbahn/buec her-und-karten/eisenbahnen-im-sudetenland/v/an761937056/

hank:
Díky za seznam. Takový by šel udělat k více knihám
On se nějaký zjevný nesmysl se podaří občas vytvořit i mě (a při korekturách si toho nikdo nevšimne, ale po vytištění to vidí všichni, včetně mě).

Drake - Zrovna tato kniha je plná podobných popisků.

Tak české vydání Železnice v Sudetech je jedním z nejotřesnějších příkladů z hlediska popisků totálně odfláknuté knihy. Překonané snad jedině Sergeji.

hezkej "pěší" most u Bogumina.
To je autor tak blbej , že nevidí koleje a u nich mostní přídržnice ?

Dokázal by někdo s jistotou určit, že na přiložneém náhledu fotografie z roku 1942 je naše české/sudetské nádraží v Chebu a nikoliv maďarský Eger? Výrazným identifikačním znakem je ona lávka, kterou naše nádraží mělo a má, ovšem domy v pozadí nemám podle čeho určit, protože bombardování na konci války Cheb značně poškodilo.

Lokomotiva daleko spíš připomíná naši 354.1 než maďarskou lokomotivu což by mohl být bod pro Cheb.

Hlasoval bych pro Cheb.. i to tel.vedení v pozadí mi přijde jako německého vzhledu..

Cheb německy Eger,(v chebském sudetoněmeckém nářečí Egha)

Cheb to asi bude, patrový dům vlevo.

tel.vedení v pozadí mi přijde jako německého vzhledu..
Konzoly na telefonním A stožáru a ten dvojitý stožár na budově vzadu mi přijdou naopak typicky rakouského vzhledu, což taky hovoří pro Cheb.

Díky všem, jsem rád, že to je náš Cheb.