kamarad mi udelal video z Trencianske Teple 2014-12-20, natacel jsem ho ja :-) video - TREŽ - je hotové:
http://www.youtube.com/watch?v=_U-wgA216dk

ad Rumun - to co je v Jindřichově Hradci, by měla být lanovka do cihelny někdy z poloviny 20.let

Ad pal (Spálenec): "Možná byly ještě ve Spálenci na úzké kusé koleje pro odstavení úzkých oplenů, ale to z historických fotografií již zjistit nelze."
Z terénní exkurze před několika lety si vzpomínám ještě na existující násep dlouhé odstavné kusé koleje LŽ. Na Vašem schematickém plánku by tato kolej byla u spodního okraje.

Ve fotosbírce NTM je obálka s označením "šumavské lokálky", kde je 5 snímků různého stáří, ale i tento jediný s úzkou.
Pozor - je to jen informační sken z barevné xerokopie, kterou jsem si před pár lety pořídil

Zdepa: super !! Diky ! Foceno smerem k hlavni trati ze ? (Podle domecku vzadu) Vlevo normalni rozchod a vpravo uzka ? Kde je teda ta druha uzka co by mela byt vlevo od normalniho rozchodu ?

(Příspěvek byl editován uživatelem Jakub_Cikhart.)

Mě asi tak někdy v roce 1992 polohu úzkých kolejí ukazoval tehdy asi 80-ti letý pán, který bydlel v domku u nákladiště. Ta levá kolej na snímku není vidět, ale je ukrytá za vyrovnanou kulatinou. Ale jak jsem řekl, plánek úzké je bez záruky, tehdy v roce 1992 ve Spálenci byly už jenom koleje normálního rozchodu a úzkou mi popisoval pamětník... A taky se v průběhu doby mohlo úzkokolejné kolejiště měnit, jak to bývalo u lesních železnic běžné. Pokud by se dalo pamětníkovi věřit, pak se jednalo o stav po roce 1945, protože se tam tehdy dostal v rámci osídlování pohraničí.

Aha, diky za info. Ja kdyz tam byl v 2010 tak me vubec nenapadlo ze by klasicky rozchod mohl byt v uvozu kvuli vyskam vozu atd. Holt clovek se porad dozvida novy veci ...

ad. Rumun, ta lanovka co vedla z úzk. nádraží v Jindřichově Hradci do cihelny u Otína, je na mapě značená jako drážka, zdřejmě byla pozemní ??, dodnes to není jasné.

K té úzké u Radouňky, kterou zachycuje 1. mapka od Rumuna:
V lokalitě Drahýška (původně dvůr Černínů) byl za první republiky vzkvétající státní? výzkumný? velkostatek a rybniční hospodářství, pozdějí to patrně byl ukázkový školní statek, viz: http://www.psp.cz/eknih/1946uns/tisky/t0930_00.htm
Dodnes tam stojí pomník s vytesanými letopočty a texty o rozvoji a modernizaci tamního zemědělského hospodářství (jeho foto lze vyhledat na netu).
Drážka tedy zřejmě měla agrární charakter a spojovala tuto velkofarmu s hlavní silnicí.

Letošní první jízda na RLŽ i s novým přírůstkem do soupravy osobních vozů - druhým brzděným vozem

BSD: právě, o variantě "lanovka" jsem taky slyšel, ale co to "esíčko" pod mostkem v půli tratě..? Na druhou stranu, pokud by to byla trať, pravděpodobně by se více přizpůsobila terénu.
Cogvhel: Došel jsem ke stejnému závěru - minimalodráha - uhlí a krmení tam, ryby zpět...
Pokud tedy drážka nahrazovala gumokola, tak těleso patrně zaniklo při rozšiřování a asfaltování silničky. Nebo to mohla být doprava podobná té v Kónyi, provozované do počátku 90tých let v Maďarsku...

Novoroční jízdy PŽ 1.1. 2015 Starý Plzenec https://www.youtube.com/watch?v=_VWeaw0uuYI&list=UUi75bMkosdTd46e UuyoTs9A&index=1

BSD: po prozkoumání fotomapy z r.1953 jsem dospěl k závěru, že v Hradci to byla opravdu lanovka.
- přímé vedení trasy
- žádné zemní pozůstatky tělesa, včetně trasy v močálovitém území Vajgaru
- ten podjezd v půlce je chybně zaznačena ochranná lávka... (jak říkal Švejk - i mapa se může mýlit!) Není důvod, aby v tom místě šlo cokoliv pod cestou...

Zdepa: ta foto ze Spálence

Ještě k LŽ Spálenec - Arnoštov. V osmdesátých letech se nahoře ve vojenském prostoru na trase železnice měl nacházet vrak zavřeného nákladního vozu. Našel by se tady někdo, kdo ho tam ještě zatihnul ?
Když jsem se o něm o dvacet let později dozvěděl, bylo už dávno pozdě.

Kdyz tak jeste koukam na tu fotku co sem dal Zdepa z NTM, tak to vypada, jako kdyz prava vetev (mysleno pohledem od lesa) uzke byla ve stejne vysce jako klasicka, a leva uzka, co je na fotce za slozenym drevem, byla vyse ? Mohlo to byt uz takhle od zacatku nebo se to predelavalo ? A taky to asi na vyhybce uzke u lesa asi bylo nejake hodne slozite ne, kdyz byly dve vysky.... Diky

Ad. Jakub - Bohužel si myslím, že přesně zjistit jak to ve Spálenci vypadalo není už možné a úzká bude asi zahalena tajemstvím. Podle mého z ní existuje zoufala málo fotek ( i ten starý pán měl pouze jednu a tam byli spíše vidět lesníci ). Je to logické - pokud se zde za 1. republiky zaměstnanci fotografovali, tak po odsunu Němců se mnoho fotografií nezachovalo. Po roce 1948 byla většina tratě ve vojenském prostoru. A nákladiště bylo určitě zahrnuto do mobilizačních plánů jako vykládací místo těžké bojové techniky. Takže případný fotograf by byl jistě prohlášen za špióna a 15 let v Jáchymově by to jistilo. Ještě v 80-tých létech jsme se tomuto nákladišti jako šotouši vyhýbali, protože jenom vystoupit s foťákem ve Spálenci bylo o hubu. Proto jsme si začali toto nákladiště prohlížet až po roce 1989, To už zde byl dávno nový normálně rozchodný svršek a památky na úzkou byly výrazné jen na arnoštovské straně. Po vytrhání úzkých kolejí se prostor nákladiště určitě změnil k nepoznání a byly zde udělány určitě úpravy pro vykládání tanků...

CZ Vracov zahradni zeleznice 600 mm nova elektricka lokomotiva: https://www.youtube.com/watch?v=t96t0z9rRB8&feature=youtu.be ; http://www.eso600.cz/index.htm ; http://www.eso600.cz/foto.htm ; http://www.zeleznice600.cz/

kwasi: tak to si borci vyhráli. PARÁDA!!!

Pal: diky za info, to predelani na vykladku tanku atd. zni urcite dost logicky. A o tom ze se (asi) menilo to vykladaci misto jeste v prubehu predchozich let taky asi neni pochyb. Po par emailech s V. Krizkem kde jsem dostal dalsi materialy jsem opet nakreslil mapku, to zelene srafovane je slozene drivi na vyvysene hrane. Urcite se tam budu muset nekdy podivat...
A jeste dalsi otazky: byly na trase 760mm dalsi objizdeci mista ? A neni nekde mapka/foto jak to vypadalo u pily v Arnostove a kde presne ta pila byla ? Diky vsem za super informace.

Vracovským vysekávám hlubokou poklonu, byť mne kvičící krabičky moc neberou, tahle je jako živá

Zdravím všechny na fóru, a děkuji za ohodnocení. Ještě mě na tom čeká dost drátařiny, a spousta detailů, ale stroj už jezdí. V podstatě na webu vidíte co se děje. ESO je můj sen - i když rozchod a měřítko dává svá omezení. Děkuji všem fandům - až budou i vagony zvu všechny na návštěvu.

ad. Jakub - no je jasné, že překládací rampy se výškou lišily - kromě kulatiny se vozilo i řezivo z pily v Arnoštově a taky polena. A technologie překládání kulatiny je jiná než technologie překládky řeziva nebo polen.

pal: sice to bylo bezpečnostně citlivé místo, ale přesto tam nějací lidé museli pracovat v lese a někdo tam musel bydlet. Třeba by pamětníci mohli něco vědět.

pal: jasne, ale je divne, ze z te fotky z NTM co sem dal Zdepa to vypada, ze ta klasicka i uzka (aspon prava vetev) byla stejne vysoko. ale je klidne mozny, ze je to starsiho/mladsiho data a menilo se to..

Ad Zmar: Chalup tam poblíž sice bylo hafo, viz: http://www.zanikleobce.cz/index.php?detail=83712 ale už tam nejsou. Ani jejich obyvatelé, ač podle údajů na http://www.zanikleobce.cz/index.php?obec=781 tam žilo na 500 osob.

Arnoštov - až se konečně otevře archiv NTM, zkuste tam vyrazit a uvedenou sadu "šumavské lokálky" si půjčit. Je uložena pod sg. P 31643-31648. Nelekněte se, že tam najdete i fotky z nedávných parních jízd.

Pokud se chce někdo zahloubat víc, nechť zamíří do SOA Třeboň, pobočka Český Krumlov. Tam je uložen tzv. "schwarzenberský archiv". Dokonce mohu nasměřovat i na fond Schwarzenberské lesní ředitelství Horní Planá a možný materiál
karton č.2 a 3 – silnice, železnice
karton č.25 a 26 – lesní zařízení, těžba
karton č.31 – doprava dřeva.

Materiál jsem nikdy neviděl, byť jsem archiv již několikrát navštivil. Prostě nezbyl čas a přístup obsluhy byl svého času zajímavý ("zase lesní železnice Arnoštov ? Vždyť to tady hledal před několika lety nějaký doktor z budějic ! že se nedomluvíte ?!? ")
A jsou tam i jiné věci...

Schwarzenberská strojní správa České Budějovice
*všeobecné*
karton č.9 / ič.26 – odhad strojního zařízení pro pojištění u banky Slávie – majetek Schwarzenberků v Čechách (1937)
karton č.10 – požární pojištění
karton č.11 / ič.27 – amortizace strojního zařízení
karton č.11 / ič.28 – strojní prelimináře (1942-49)
karton č.18 / ič.32 – parní kotle – revize (1920-1946), seznamy, certifikáty (1882-1919)
karton č.20 až 28 / ič.34 – katalogy a ceníky strojů, reklamní tisky (1914-49)
karton č.29 / ič.36 – ČSD, pivní vagony (1932-37)
karton č.29 / ič.39 – polní hospodářství – motory, pluhy
karton č.30 / ič.40 – pily nákup strojů
*Český Krumlov*
karton č.33 / ič.51 – úprava cest – parní válce, drážky (1920-21)
karton č.39 / ič.58 – Černá v Pošumaví-tuhové doly – mj. benzinová lokomotiva
karton č.40 / ič.58 – Černá v Pošumaví-těžba rašeliny (pojištění strojů v továrně)
karton č.40 / ič.60 – vápenky
karton č.41 / ič.62 – pily – mj.Arnoštov
karton č.42 / ič.62 – pily – mj.lokomotiva
karton č.42 / ič.65 – personálie strojníků (Černá, Arnoštov,...)
*Hluboká*
karton č.44 / ič.75 – vlečka sklad, parní válec
karton č.45 / ič.77 – lesní dráha Velechvín, prodej lokomotivy
karton č.45 / ič.79 – hliniště Blana-váha (+ další)
*Horní Planá*
karton č.51 / ič.87 – silniční válec, polní drážka na dovoz kamene
*Chýnov*
karton č.54 / ič.94 – pojištění strojů a budov
karton č.54 / ič.95 – lokomobila silniční (1910-12)
karton č.55 / ič.97 – lokomotiva pro lesní dráhu (1918)
karton č.55 / ič.99 – lokomotiva vápenka (1910-1923)
karton č.55 / ič.100 – strojní personál
*jiné*
karton č.69 / ič.132 – lokomotiva cukrovar Postoloprty
karton č.74 / ič.143 – silniční válec Protivín (1934)
karton č.88 / ič.164 – Vimperk – silniční válec

Cogwheel: mám na mysli obyvatele, kteří tam žili před rokem 1989. Těch bylo jen pár, ale nějací tam přece byli. Také tam jezdili brigádníci na práci v lese. Kdysi byla v Železničáři povídka Léto s krásnou Vilmou o takové brigádě, když ještě jezdila železnice. A dále jsem mluvil s člověkem, co tam byl na brigádě v osmdesátých letech - od něho jsem dostal info, že tam byl v lese u cesty nějaký vrak nákladního vagónu. Později jsem s ním prošel trať z Arnoštova nahoru a pokoušeli jsme se určit místo, kde vagón mohl stát, ale už se to tam změnilo a vagón nikde.

Já přidám jednu fotku z knihy Knížecí stolec tajuplná hora (ISBN:978-80-86610-62-7). Je tam pár stránek a hlavně pár zajímavých fotek. A za další informace děkuju...a já přidám - v NZM Ohrada - Muzeum lesnictví, myslivosti a rybářství Ohrada mají v archivu pár fotek a i jeden oplen z Arnoštovky, ale rozloženej na více dílů a další 3D předměty.

Mám tu dotaz od úzkorozchodného kolegy z Austrálie - nemůže identifikovat místo na tomto obrázku. Může to být kdekoliv na světě:

Atmák: na voze vpravo je jakýsi znak. Jestli někdo umí zvětšit, odfiltrovat šum a přidat kontrast, tak by to mohlo leccos objasnit.
Já to neumím (tedy tak, aby to k něčemu bylo...).

Vypadá to jako znak arcibiskupská mitra.

Predja: uplne stejna fotka je v te moji knizce co jsem dostal o Sumave

K Arnoštovu jsem si dovolil stvořit s pomocí kontaminací a obkresleného plánečku z výstavy v Hluboké toto:


Vždycky mi vrtalo hlavou, jak mohla puchéřská šestistovka čtyřikrát úrovňově křížit 760ku. Uvedený miniplánek to konečně osvětlil.

BSD Kučera Vám posílá informace k LŽ Spálenec :

č.1) Lesní dráha Arnoštov, překladiště Spálenec r. 1923.
č.2) Lesní dráha Arnoštov, lokomotiva Wilma na překladišti Spálenec ??, nebo s nákladem v místě výhybny a hájenky čp. 101, zvané Kolejová hájovna (Gleis Heger), 30 léta.
č.3) Lesní dráha Arnoštov, lokomotiva Wilma, 20 léta.
č.4) Lesní dráha Arnoštov, torzo krytého vozu z 50 let, (foto Jihočeský železničáž, Arnoštov v proudu vody a času, ing. Jan Mejzlík).
č.5) Lokomotiva Liesl (Jung 27/1887)??? na Ševětínské lesní dráze v roce 1918.




Lesní dráha Spálenec -- Arnoštov -- Goldberg (Zlatá).

Velká větrná polomová kalamita v letech 1917 - 1918, která postihla tehdejší Schwarzenberské lesní revíry Arnoštov a Křišt‘anov na Šumavě, byla zajímavá nejen svým rozsahem, ale především účelným a racionálním zvládnutím tehdejších lesních hospodářů. Do konce roku 1921 následné silné větry dovršily v poškozených lesních porostech rozsah polomové kalamity na celkových 185 700 m3 dřevní hmoty. Zvládnout takovou přírodní katastrofu v době I. světové války a v složitých letech vznikajícího Československého státu, kdy lidské a materiálové zdroje byly téměř vyčerpány, to byl úkol velmi těžký. Bylo rozhodnuto, aby k rychlejšímu odvozu kalamitního dřeva z lesních porostů byla vybudována lesní dráha. Ještě v době války 3. 9. 1918 byla vytyčená trasa tratě a 4. 9. 1918 byly zahájeny zemní práce lesní správou v Arnoštově a od dubna 1919 stavbu přebrala firma Orenstein a Koppel z Prahy. Veškeré stavební práce při stavbě tratě se prováděli ručním nářadím, kolečky a překlopnými vozíky. Trasy v porostech bylo třeba vyčistit od pařezů a často i odvodnit. Pro trat‘ové těleso byly postaveny s kyklopského zdiva dva můstky s betonovou deskou, ostatní byly dřevěné. Horní část tělesa tratě měla šířku 250 cm, koruna štěrkového násypu 160 cm a výšku 20 cm. Kámen na štěrk se těžil podél trasy v lůmkách a štěrk se z něho drtil, v pojízdném drtiči poháněném lokomobilou. Na štěrkové lože byly pokládány ve vzdálenosti 70 - 80 cm od sebe dřevěné pražce o délce 120 - 130 cm a výšce 15 -18 cm s ložnou plochou, které byly vyráběny z místního dřeva omítáním ložné plochy na cirkulárce poháněné lokomobilou drtiče. Koleje byly v šesti typech o výšce 50 do 120 mm, síly 7 až 17 mm (váze 6 až 35 kg/bm) a byly pomocí hřebů a podkladnic připevněny k pražcům. Minimální poloměr oblouku byl 50 m a max. stoupání 40 %°. Mimo hlavní tratě o rozchodu 760 mm byly též postaveny dvě animální drážky o rozchodu 600 mm pro svážení dřeva k překladišti v Arnoštově na hlavní trati. Již v srpnu 1919 byla trat‘ průjezdná od Spálence - překladiště přes Arnoštov k nádrži Blanice a do 19 listopadu 1922 bylo položeno celkem 14 280 m kolejí o rozchodu 760 mm, a to včetně manipulačních. Kolejové úseky lesní dráhy vypadaly takto:

* lokomotivní provoz: -- Spálenec, na překladišti manipulační koleje rozchod 1435 mm, délka 785 m, rozchod 760 mm, délka 1 315 m.

-- Arnoštov, manipulační koleje na pile, rozchod 760 mm, délka 2 664 m.

-- trat‘ Spálenec překladiště - Arnoštov pila-překladiště, rozchod 760 mm, délka 4 444 m.

-- trat‘ Arnoštov pila - nádrž Blanice, výhybna-nákladiště, rozchod 760 mm, délka 3 506 m.

-- trat‘ nádrž Blanice - Goldberg (Zlatá, výhybna-nákladiště, rozchod 760 mm, délka 1 048 m.

* animální provoz: -- drážka Arnoštov pila-překladiště - údolím Černého potoka (Schwarzbach), rozchod 600 mm, délka 2 266 m.

-- drážka Arnoštov pila-překladiště - údolím potoka Puchrovka (Pucherbach), rozchod 600 mm, délka 4 259 m.

-- Arnoštov pila, manipulační kolej, rozchod 600 mm, délka 518 m.

-- nádrž Blanice, výhybna-nákladiště, Vydří les manipulační kolej, rozchod 600 mm, délka 500 m.

-- dočasné přenosné drážky k nákladištím (tratí roz. 600 a 760 mm) z kalamitních ploch, (mohlo se jednat i o systém Dollberg, rozchodu 700 mm).

V Arnoštově k vybavení dráhy byla postavená budova skladiště a kanceláře, studna, dva baráky pro dělníky, kovárna, dílna, dřevěné depo pro dvě koleje stání a sklad uhlí a dřeva. Dále byla postavená v r. 1918 parní pila (pohon pily obstarávaly dvě lokomobily výr. Lanz Mannheim výk. 100 k, Esterr výk. 60k) a překladiště dřeva mezi rozchodem 600 a 760 mm, na které ústily obě animální drážky. Trat‘ lesní dráhy začínala na překladišti ve Spálenci žz.n. kde se napojovala na vlečku normálního rozchodu (1435) přes nakládací rampy, situované ve výši dna normálně rozchodných vozů a součastně ložné plochy vozů les. dráhy. Lesní dráha se na překladišti rozbíhala do tří větví s dvěma objízdnými kolejemi. Normálně rozchodná vlečka s objezdovou kolejí byla uprostřed dvou překládacích ramp, kde po jejich vnějších stranách byla vedena úzkorozchodná překládací kolej s objezdovou kolejí. (Třetí větev úzkorozchodných kolejí byla kusá a zřejmě sloužila k odstavení vozů ?? není prokázána). Trat‘ od Spálence pokračovala podél lesní cesty a po pravém břehu Blanice směrem na Arnoštov. Před pilou v Arnoštově bylo široké rozdvojení do dvou kolejí v je jichž prostředku se nacházelo depo, pila, překladiště (dvou animálních drah rozchodu 600 mm), dvě objezdové koleje a koleje k napojení depa a pily. Po spojení kolejí, které s obou stran obcházely pilu v Arnoštově, trat‘ vedla podél cesty a říčky Blanice k nádrži Blanice a pod ní byla postavena výhybna-nákladiště Vydří les o délce 122 m. Součástí nákladiště byla manipulační animální drážka o rozchodu 600 mm a délce 500 m. Odtud trat‘pokračovala s lehčím svrškem na Goldberg (Zlatá), kde byla též zřízena výhybna-nákladiště o délce 132 m. V roce 1955 byla postavená odbočka od výhybny Vydří les u nádrže Blanice směrem k cestě Tyrolka pod Knížecím Stolcem, nákladiště Příkopy, (délka odbočky 1 900 m). Od počátku provozu byly v inventáři lesní dráhy na rozchod 760, tři parní lokomotivy a to Wilma (OK 6056 / 1917, Bm2t, výk. 50k), Liesl*) (Jung 28 / 1887, Bm2t, výk. 30k), Ludvík*), (Heilbronn 295 / 1893, Bm2t, výk. 50k), 82 ks podvozků, z toho polovina byla opatřená ruční brzdou (vždy jeden podvozek s brzdou a jeden bez brzdy tvořily pár, to je 1 truck, nebo 1garnituru o hmotnosti 950 kg a nosnosti 3000kg, v sestavě oplen nebo čtyřnápravový plošinový vůz), 10 ks překlápěcích (neckovitých) vozů, 25 ks manipulačních vozíků a 1 vůz na těžké náklady (např. kotel lokomobily). Na rozchod 600 mm 30 ks podvozků (opleny), 5 ks manipulačních vozíků (pila) a 2 ks vozíků pro převoz kolejnic. Lesní správce v Arnoštově působil jako správce pily, jeho zástupce řídil provoz lesní dráhy s drážkou (600) a nákladiště, kde byl i lesní příručí. Evidenci vedl lesní účetní a účetní příručí s pokladní úřednicí. Na pile byl skladmistr na nákladišti hajný. Provoz zajišt’ovali tři strojvůdci, dva pomocníci a několik brzdařů. Na pile byly dva pilařští mistři s pomocníky a na skladištích dřeva několik manipulantů. Na lesní dráze a obou drážkách, se z polomových porostů na překladiště v Arnoštově a ve Spálenci přepravovala dlouhá kmenovina (až do délky lod’áků), špalky dlouhé 4 - 6 m, palivová polena, vláknina (krátké polenové dříví pro papírny), z pily v Arnoštově řezivo (fošny a prkna s odpadovými krajinkami). Na jednu garnituru se nakládalo asi 7 plm dřeva a jedna lokomotiva svážela do Spálence až 8 garnitur (56 plm), s maximální povolenou rychlostí 12 km/h. Polomové dřevo na drážkách (600 mm) bylo sváženo na vozíkách (dva tvořili oplenovou garnituru nebo čtyřnápravový plošinový vůz), gravitačně po spádu se přibrzďovaly na maximální povolenou rychlost 10 - 12 km/h. Na jednu garnituru drážky se nakládalo 5,8 plm kulatiny nebo 4 - 5,8 m3 řeziva. Prázdné garnitury se po drážce s Arnoštova na nákladiště do lesních porostů tlačily ručně nebo pomocí koňského zápřahu. Kalamitu se plně podařilo zdolat v průběhu roku 1923, (pila v Arnoštově přestala řezat 30. 11. 1922), lesní dráha sloužila dále, ale obě drážky o rozchodu 600 mm byly v době od 17.6 do 3. 9. 1923 demontovány. Celkem bylo lesní dráhou odvezeno 169 416 m3 polomového dřeva, z toho obě animální drážky (roz. 600 mm) svezly do Arnoštova na překladiště a pilu 43 810 m3 dřeva.

Za druhé světové války nebyl svršek tratě ani strojový park udržován a chátral. V roce 1948 nastala změna vlastnických poměrů lesní dráhy, ale i lesních revírů. Bývalé knížecí schwarzenberské revíry převzala do správy nejprve krajská správa lesů a od 1. 1. 1953 národní podnik Vojenské statky a lesy Horní Planá. V r. 1950 byla na dráze 1 nepojízdná parní lokomotiva Wilma a 18 garnitur na přepravu dřeva. V té době byla přeprava dřeva z nákladišt‘ prováděna animálně-gravitačně, kdy naložené 1-2vozy (2 garnitury) sjížděly samospádem a jízdu řídil kočí, který stál na prvním vozíku a ovládal brzdu. Koně soupravu jen doprovázeli a podle potřeby ji popotáhli. Po složení dřeva ve Spálenci byla souprava koňmi vytažena do lesních nákladišt‘ nad Arnoštov. V roce 1952 byla opravena lokomotiva Wilma a na trati byly v nejhorších místech položeny a pobity nové pražce a opraveno odvodnění tělesa tratě. Na opravě se podílelo 50 brigádníků z Kamenice nad Cirochou, kteří s provozem lesních drah měli zkušenost. V roce 1955 na lesní dráhu přibyla druhá parní lokomotiva, která neměla jméno, byla modernější, výkonnější a delší, takže měla v obloucích narušovat rozchod (dle vyprávění pracovníků). V té době byly v majetku Vojenských statků a lesů, také dvě parní lokomotivy, které po válce zůstaly na našem území a to, č. 108 (Hen. 26210 / 1940, Dm2t) a č. 222 (Hen. 20036 / 1923, Dm2t, výk. 100k). Tyto lokomotivy byly v roce 1959/60 již v provozu na lesní dráze v Kamenici nad Cirochou, patřící Vojenským statkům a lesům. Lokomotiva č. 222 přežila konec provozu tamní lesní dráhy a je vystavená jako pomník před lesní správou v Kamenici nad Cirochou. Je proto možné, že ta druhá provozní parní lokomotiva v Arnoštově byly jedna z nich ?? Nakládka dlouhé kulatiny na opleny prováděly dvě nakládací čety o 4 lidech, pomocí ručních navijáků. V roce 1956 byl pořízen mobilní dieselelektrický agregát, takže ruční navijáky byly nahrazeny elektrickými. Na překladišti ve Spálenci pracovali 4 zaměstnanci, kteří překládali a upravovali dřevo z lesní dráhy na vozy ČSD. I zde byl v roce 1956 instalován stabilní dieselelektrický agregát k pohonu nakládacích elektrických navijáků a pil. V letech 1955-61 svážela dráha ročně cca 10 000 m3 dřeva. Kolejový svršek lesní dráhy byl po roce 1961 značně opotřebovaný a na mnoha místech bylo třeba vyměnit pražce (cel. odhad až 1 400 ks) , ale i ojeté kolejnice a část jich narovnat. Byly provedeny jen nejnutnější opravy. V srpnu 1964 výkon přepravy dřeva dráhy poklesl na 124 m3 a 8. 11. 1964 byl vydán pokyn k zastavení provozu a následné demontáže tratě a zrušení provozu na dřevoskladě ve Spálenci. Demontáž tratě probíhala až do roku 1967. Lokomotiva Wilma, která zde zůstala do ukončení provozu byla sešrotována. Důvodem ukončení provozu Arnoštovské lesní dráhy byl havarijní svršek tratě a značné opotřebení strojového parku. Náklady na udržení provozu a provedení generální opravy se jevily jako neúnosné. V té době nákladní auta nahradily postupně odvoz dřeva z těchto polesí. Celkové řešení lesní dráhy bylo jednoduché a účelné. Promyšlenost, účelnost a trvanlivost, bez velké údržby prokazuje nejen její výkonnost v době svozů polomového dřeva, ale i následný provoz do jejího zrušení.

*) poznámka: lokomotivy Liesl a Ludvík byly zapůjčovány na lesní dráhy Č.Budějovice - Borek - Kyselá Voda; Ševětín - Velechvínské polesí (Kolomazná pec).

BSD Kučera Pavel, určeno přátelům úzkého rozchodu.

Podklady:

Publikace, Polom na Šumavě v Arnoštově 1917-1918, Hugo Trnka. Zápisky z pátrání v archívu Třeboň, pan RNDr. Václav Mach, České Budějovice.

Jaké všechny lesní železnice byly u nás a na Slovensku elektrifikovány? Vím jen o Lubochně.

Ross 912: Na Slovensku už žádná další. V Čechách měla údajně být nějaká elektrifikovaná úzkorozchodka pod Lipnem a měla snad sloužit k navážení vlákninového dříví do Porákovy papírny v Loučovicích, ale kromě jediné nedatované a nejasně označené fotky jsem k ní nic neviděl... otázkou vůbec je, jestli se to dá označit za lesní železnici.

K té LŽ Spálenec - nějaká mapka je zde: http://archivnimapy.cuzk.cz/mapy/map.phtml?dg=topo_csr1%2Ctopos52 _klad_010k%2Ctopos52_010k&me=-606735.486884%2C-1145806.65959%2C-6 05592.992649%2C-1145174.34546&language=cz&config=topos&resetsessi on=ALL&resetsession=ALL

Parní lokomotiva ČKD C760 / 90d na lesní železnici v Svalyava (Trancarpathian oblast, Ukrajina) v roce 1954 Паровоз ČKD C760 / 90d на лісовій залізниці біля Сваляви (Закарпаття у 1954 році https://www.facebook.com/BorzhavaRailway/photos/pb.25927154411040 1.-2207520000.1420978111./803484653022418/?type=3&theater

hank: Díky za odpověď O té na Lipně slyším poprvé. No a vidím, že asi nemá smysl po ní pátrat.

To důlní dráhy a další úzké dráhy byly na tom lépe s elektrifikací, těch bylo asi více.

Jaké elektrifikované dráhy byly u nás a na Slovensku?

Nedávno tady byly fotky ze zhuntované elektrifikované důlní drážky. A co dále?
Ještě mě napadlo, že na Ostravsku, Karvinsku a Bohumínsku byla 760mm tramvajová elektrifikovaná síť.
A v Plzni byla elektrifikována Pionýrská železnice.

Ross - u nás napríklad cukrovarská železnica v Záhorskej Vsi.
http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/003461-Sto-rokov-od-spusten ia-elektrickej-uzkokolajnej-zeleznice-cukrovaru-v-Zahorskej-Vsi/
Potom OŽ, TREŽ, TEŽ. Čo sa týka banských, v tých moc prehľad nemám.

Ross - bolo viac, napr. Břasy, Větrní, Suchdol a ďalšie podobné dráhy. Na Slovensku ešte Bindt - Markušovce. Celý zoznam tu kedysi niekto spracoval.

Elektrifikované je počítáno jen trolejové nebo i bateriové ? Samozřejmě, že nejvíce ji bylo na dolech - povrchových i v podzemí. Uhlí, rudy,... Pak chemický průmysl a doprava materiálu po továrně. To byla víc než desítka podniků (papírny, cihelny, kaolinky, mlýn, cukrovary...).
Téma na zpracování je to zajímavé, ale informace které mám, jsou hodně nevyvážené. Někde jen fotka a nebo obráceně, jen dokumenty a schéma...

Díky No myslel jsem dráhy pod trolejí.
To je hodně zajímavé téma. Ale hodně drážek bylo sezonních a bohužel moc informací k tomu není.

Facebook parní lokomotivy Marie Koubová něco z Roudnice nad Labem ...

Ross: na Slovensku byly pod trolejí ještě tři povrchové důlních drážky okolo Slovinek a jedna průmyslová nedaleko Královského Chlmce. Ale nic z toho nebyla lesní i když ve dříve zmíněném Bindtu asi občas vozili i dřevo.

Zdepa

Jáchymov ... úzkokolejka v tabačce od normálněrozchodné vlečky z jáchymovského nádraží byla elektrifikována.

A nejznámější byla ve Spolchemii...
a ještě cihelna Hodonín (podobná loko jako v Záhorské n. Vsi) a cukrovar Vyškov.....

a zapoměl jsem na Malé Svatoňovice

ad.Ross, u Královského Chlumce byla elektrifikovaná lomová úzk. dráha Velký Horeš - kamenolom u Plešan (Svätuše), délka 5 000 m, 1914 - 1945.

Cetl jsem, ze elektricka lokomotiva z Vyskova byla po zruseni elektrarny prestavena na motorovou s mechanickym prenosem vykonu a motorem a prevodovkou Zetor 25. Podvozek se vyskytoval(uje?) v Mladejove http://www.uzkorozchodky.hys.cz/existlok/tro_aeg/aeg_001.php
Lokomotiva ze Spolchemie jezdi na agregat ve Zbysove. www.mpz.cz

Mixmouses, Mana_CZ: super info, diky moc !!

Jakub Cikhart : mně dík nepatří , jen jsem ten příspěvek sestavil z dodaných materiálů od kolegy BSD Kučera

elektrifikována byla i cihelní dráha ve Skřečoni u Bohumína - zajimavostí bylo křižování s tratí SZD, kdy tramvaj byla napájena 750V a cihelní 150V. Bohužel informace mám pouze od lidí, kteří udržovali chod dráhy - technická dokumentace pravděpodobně byla zlikvidována (prý systém vatra)

Jasně, těch elektrifikovaných drah bylo mnoho. Snažím se je nějakým způsobem evidovat, takže Jáchymov znám. Psal o něm i Dr.Losos (třívodič..). Svatoňovice, Hodonín a podobně jsou klasika.
U Skřečoně jsem vlastně nikdy nenarazil na dobu elektrifikace, ale někde jsem četl cosi o počátku 40.let (ale byla válka ?). Mašinku uvádí poválečná pasportizace jako AEG z roku 1910. V roce 1954 jí doplnila nová TLD 6,5/II z FEZu a starý stroj nahradila nová TLD 3,5.
V Přívoze byla taky cihelna s trolejema. Katalog firmy BBC uvádí v roce 1912 dodané dvě, možná tři, lokomotivy na rozchod 500 mm.

Když jsme u těch výčtů, tak chybí ještě Kaznějov (TLD 6,5 - kaolín), Mydlovary (TLD 6,5 (10?) - lignit) a Rudná u Prahy
A samozřejmě všechny provozy 900mm na Sokolovsku a Mostecku
Nevím, jestli to patří do této kategorie, ale taky byla spousta elektrických posouvadel v pilách a cihelnách. Ale to snad už nelze nazvat dráhou.....

Mixmouses: kazda pomoc je dobra, takze i ten dik tam patri

U Vysokého Mýta byla taky elektrická úzká, dodnes je vidět ze silnice pár držáků troleje v areálu.

To byla jen taková ta pilařská, zřejmě bez výhybek.

rkwa: To vypadá, že samotné křížení bylo bez napětí, je vidět oddělení od ostatní sítě děliči. Navíc to vypadá, že drážka lyrový sběrač při přejíždění stahovala. Pokud jde o tramvaj, ta měla dva lyrové sběrače, takže to z obrázku vypadá, že jezdila také setrvačností (vzdálenost děličů by tomu odpovídala). Ten spojovací provaz sloužil jen k jejich obracení při změně směru jízdy. Ale mohu se mýlit.

Já bych klidně i ty krátké pilařské drážky počítal. Věčná škoda třeba Rokytnice v O. h. a tamní kombinace dieselu, elektriky a vrátku.
A ta drážka v Řídkém mezi Vysokým Mýtem a Litomyšlí měla na první pohled trakční vedení v téměř "dospělé" železniční podobě.


A neelektrifikovaný dotaz - nebylo na pile v Cerekvicích někdy nějaké hnací vozidlo? Mám neodbytný dojem, že jsem tam jako mládež něco viděl...