Rokytnice: Na http://pshzd.cz/rokytnice.html psali, ze ,, Lokomotivu BN30, elektrický vozík i koleje získal údajně nějaký soukromník. Lokomotiva MD2Š byla hned po požáru poslána do šrotu, ale na poslední chvíli jí získalo MPŽ, které ji nyní deponuje v areálu MPŽ ve Zbýšově." Kdo to ziskal a co z toho udelal se nevi? Diky Kwasi

zdepa: elektrifikace prý proběhla v r 1909 - prý existuje papír z policejní pochůzky ke stavbě tratě SZD Bohumín - Karviná, kde se hovoří o problému křížení s danou dráhou již elektrifikovanou. Pokus nahradit původní lokomotivu se nezdařil i když byla už i na místě upravena pro provoz - byla příliš těžká - vyvracela kolejnice. Původní lok dojezdila prý v r 1974, kdy vozidlo i napajecí trolej byly v dosti špatném stavu a na zbývající dobu ji nahradila nějaká BN. Vrak lok ležel u cihelny až do likvidace objektu(1977-78), to si už pamatuju.

Pravdepodobne dvoucestne vozidlo Haflinger https://www.flickr.com/photos/51032247@N00/3079131922

Kdo vi vice o vozidlu i trati? Je tam poznamka ,,narrow gauge". Diky Kwasi

Tady jsem nasel video Haflingera v Kemencich: https://www.youtube.com/watch?v=njICFw5AZXo&wide
Tohle mi k nemu napsal muj madarsky kamarad:
The technical boss of Kemence owns this car. He used it regularly but now just occassionally. Sometimes he played with the car
Diky za zajimava vozidla z pil. Diky Kwasi

Abych řekl pravdu, tak jsem nikdy úzké na pilách s elektrickým vozíkem nebral jako "plněhodnotnou" elektrickou úzkou. Je mi jasné, že budou reakce, ale to je názor na danou problematiku. Asi mi tyto dráhy "zhnusila" návštěva jedné podobné v Golčově Jeníkově (u zastávky), kde jsem vozidlo pod dozorem obsluhy (mírně nalítý strejda) prohlížel. Dotaz "a na kolik voltů to jezdí" dotyčný reagoval - "asi 50" a šáhnul na trolej, jako že mu to nic neudělá...Pak do toho skočil a odjel do složiště. Odejít jsem musel sám. Prostě svařenec, který často jezdil 100 metrů dopředu a dozadu, a který v polovině 60.let začal vyrábět nějaký Okresní průmyslový podnik, mě neuchvátil.
Až budu mít čas, tak udělám statiskiku, toho co už eviduju.
Skřečoň - taky si myslím, že to bylo před r.1914...

Sdílím názor Zdepa. I když v dnešní době potěší už i to.. Obrataň, 20.8. 2012:

Úzkorozchodná ozubnicová dráha na území SSSR:
http://narrow.parovoz.com/gallery/RU/20150108_152701.jpg
http://narrow.parovoz.com/gallery/RU/20150108_152702.jpg

Kdyz se u resily pily, fotky z Korenova 2013. Kontroler mi pripomina dulni vlacek?

Zertovny navrh: Misto jedne napravy dejte dvounapravovy podvozek jako u drezin z Viseu de Sus (viz odkaz s drezinami vseho druhu http://autoshite.com/topic/18844-draisine-shite/page-3
) , na korbu dejte sedadla, motor napajejte z agregatu nebo baterii a mate vozidlo na zahradni vlacek :-) Nebo by to neprojelo oblouky? Jinak podobne vozidlo jezdi(lo) i na pile v Malenovicich. Diky Kwasi

Kontrolér ? Běžný výrobek čsl.průmyslu z 50-80.let pro přepínání rozběhu velkých elektromotorů čí ovládání jeřábů (a pod...). Bedna je stejná, Jde jen o to co nacpeš pod obal na hřídel s kterou potřebuješ otáčet

Pila v Rokytnici v Orl. h. v roce 2006 těsně před úplným snesením.

Lokomotivy Kč-4 https://www.facebook.com/NGR.ru

K tý Rokytnici - na čem a proč to tam chcíplo?
Díky.

Pila vyhořela.

Áha, díky. A předpokládám, že obnova se už "nevyplatila".

Lokomotivy Kč-4

A zrovna si vivolím tvrdit, že na obrázcích co jste vložil, není ani jedna z lokomotiv Kč4, ale Kp4

Na projížďce jedním zajímavým dolem

Pepa I - náhodou seznam vyrobených Kč4 v počtu 420 kusů existuje, byl jsem na internetu neúspěšný. Omlouvám se za chybu. https://www.youtube.com/watch?v=AXAXgtKqqic https://www.youtube.com/watch?v=gXw2Ickd-hA

Plzenecká: To nevím, ale existuje seznam všech (snad) desíti dochovaných strojů v bývalém SSSR.

1636/1637-4.043

Pardon mobil se sekl v diskuzi :/

Právě ty "Kačeny" ze Škodovky mně zajímají z jiného hlediska:

Právě výroba tendrů v KPS je stále dost záhadnou a nepřesně uváděnou událostí?

Keď už ste nahryzli tie "Kačeny".. tak dochovali sa nejaké v Poľsku? Viem, že pár ich bolo v Biesczadách, mám knižku o Biesczadskej úzkokoľajke, hoci po poľsky, ale sú tam zaujímavé fotky.. a jedna časť sa venuje práve mašinkám Kč4. Bolo ich tam asi sedem, neviem presne, lebo tú knihu práve nemám poruke.
Mimochodom, odkiaľ pochádza Kč v Pribyline? Som zvedavý, či tam ešte je, či nebola niekam odvezená. Viem, že je to už nejaký piatok, čo PLŽ nefunguje.

Kačeny boli aj v Markušovciach na trati do Raztok. Ale v tom je odborník Zmar.

Sice se budu opakovat, ale proč ne. Kačeny u nás zůstaly čtyři. Proč se tak stalo, se nepodařilo přesně objasnit, respektive není podloženo, proč byly vyjmuty z exportní dodávky pro SSSR. Asi to souviselo s okamžitou potřebou našeho hutního průmyslu. V důsledku, a z tehdejšího pohledu, to byla dosti velká drzost odebrat výrobek dopředu a nečekat třeba rok, než přijde řada. Ale podařilo se zajistit otevření manganokyzového ložiska u Chvaletic a bylo potřeba vozidla pro tamní těžbu. Na počátku přišel materiál z SHD a trat o rozchodu 750 mm sloužila k odvozu vytěžené skrývky. Sem v létě 1950 dorazily nové Kačeny. Staré stroje byly odstaveny nebo sloužily jako záloha. Na těžbě původně jezdil malý rozchod (snad 600). Když se podařilo získat nové loko 900 BS 200 z ČKD, byl rozchod 900 mm použit na těžbě (léto 1952), Dodávky dalších nových mašin 900 mm, tento rozchod přesunuly i na skrývku (postupně 1953-54). Definitivně rozchod 900 mm převzal vládu v roce 1954.
Kačeny odešly na Slovensko. Dvě složily v Markušovcích, jedna v Jelšavě a jedna v železárnách Podbrezová. Z Podbrezové velmi brzy odešla na PLŽ.

CHINA dulni zeleznice : https://www.youtube.com/watch?v=puru4GbBmfI ; https://www.youtube.com/watch?v=Y4kNuE8LdAE ; http://www.sy-country.co.uk/trains/china663.htm ; http://www.railography.co.uk/photos/china_ind/fushun/files/08-D-1 346.htm

LU dulni zeleznice Minieresbunn Doihl, rozchod 700 mm: http://minieresbunn.lu/index.php/de/berichte-foto-galerie/bilderg alerie/fuhrpark/loknr-12-u28/u28-11#joomimg ; http://www.bahnbilder.de/bild/Luxemburg~Museumsbahnen~Grubenbahne n/260103/aeg-grubenelektrolokomotive-nr-39-bei-der.html ; http://minieresbunn.lu/index.php/de/lokomotiven

Obrazky z Minieresbunn Doihl:

Opět to dám sem, protože zde to osloví víc lidí než v knižním monitoru.
Koncem loňského roku byla Kysuckým múzeem v Čadci vydána další publikace z edice Zapomenuté koleje, autora Tomaše Haviara a kolektiv, pod jménem "Lesné železnice a lanovka spoločnosti J.Ph.Glesinger".
Není to běžné provedení knihy, jak jsem byli zatím zvyklí - 1 kniha = 1 úzkokolejka. Zde autor naopak spojil aktivity jedné těžařské firmy a popsal její technologické prostředky používané k dopravě a zpracování dřeva. Takže zde nejsou popsány jen lesní železnice (Turček, Vondrišel, Spišká Belá, Moravský Sv.Ján), ale i lanovka (k lesní dráze do Spišské Belé), pily a vlečky do nich, či technologické úzké na pilách. Někdy je historie ohraničena jen obdobím, kdy technilogie využívala firma Glesinger.
Formát A5,160 stran, až na obálku jen černobílá, tuhá obálka s rozkladacími záložkami jako barevnou přílohou, lepená vazba, fotografií opět mnoho, tak i schémat a plánků tratí či vozidel. ISBN 978-80-89751-03-7
Cenu na Slovensku neznám. Na webu muzea je sice upoutávka http://www.kysuckemuzeum.sk/index.php/tlacove-spravy-archiv/1230- lesne-eleznice-a-lanovka-spolonosti-j-ph-glesinger, ale cenovka ne. Na "západ" přes řeku Moravu, se zatím dostalo jen pár kusů určených pro spolupracovníky autora...

HU rybnikarske drahy: http://www.vlaky.net/zeleznice/spravy/5593-Na-ryby-po-kolejich-an eb-Rybnikarske-drahy-jsou-stale-v-provozu/ ; http://iho.hu/hir/kisvasuton-a-togazdasagban-121130

Zdepa:
A v Poľsku? Zachovala sa nejaká?

Johnykiller: Není tak těžké si nahodit heslo „parowoz Kp4” do googlu a najít si to...

http://tomi.holdys.pl/index2.php?wykaz=wask

Pokud by si chtěl někdo prošotit úzkou, čd eshop umí akční lístek vydat za 400.- až do Mayrhofenu a.Z. čili vč.celé Zilllertalbahn.....

Zdepa 1824 a ostatní zájemci o novou knihu Tomáše Haviara: Do Kysuckého muzea jsem si napsal, pí Plevková mi odpověděla toto, cituji:

Publikáciu "Lesné železnice a lanovka spoločnosti J. Ph. Glessinger" si môžete zakúpiť buď osobne v našom múzeu, alebo si ju objednať v našom eshope na našej stránke www.kysuckemuzeum.sk . Táto publikácia je však samostatne nepredajná, dostanete ju zadarmo ak si objednáte knihu "Lesná železnica Kľakovskou dolinou". Cena je 10 eur. (Konec citátu.)

Dotázal jsem se tedy, co navrhuje, když knihu "Lesná železnica Kľakovskou dolinou" už mám, až mi odpoví, budu vás samozřejmě zase informovat.

Na odkazoch nižšie je možné si niečo prečítať o úzkorozchodných tratiach v Topoľčanoch, Bánovciach nad Bebravou (Uhrovci) a Bošanoch. Upozorňujem však, že je to skôr pokec pre široké masy, redakčná rada mi okresala všetky technické údaje na minimum.

Topoľčany: http://dubnica.pardon.sk/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/w ebe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/we be.nsf/public/webe.nsf/0/2A1538BCABBFCE61C1257D6D002A9FE2?OpenDoc ument

Bánovce (Uhrovec): http://dubnica.pardon.sk/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/w ebe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/we be.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/0/A0EAB1CA8E581338C1257D7B 00307927?OpenDocument

Bošany: http://dubnica.pardon.sk/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/w ebe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/we be.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/public/webe.nsf/0/DA406CD3 9B65C9B4C1257D9700442177?OpenDocument

Je potreba trochu polistovať.

Něco málo z baně Dúbrava (Nízke Tatry):

Dúbrava II


Od štol vzhůru do svahu:

Dúbrava dokončení




Po Dúbravě by se dalo šmejdit ještě dlouho, ale zajímavější věci tam už nejsou, zvlášť když zapomenutou lokomotivu na jedné etáži od svážnice už odvezli...

Vagonet: je to úžasné ! Zvláště mne dostaly dřevěné sloupy po lanovce. Mohu se zeptat, kde přesně to je ? Je to sousední dolina vedle Demanovské ?

Palči: pěkné ! Chtělo by to radši publikovat někde, kde autora neomezují a dají mu víc prostoru. Myslím, že o odborný článek na takové téma by byl zájem v některém českém periodiku.

to by mě taky zajímalo

našel jsem video , které Vám odpoví na lanovku
https://www.youtube.com/watch?v=g2iWpKQN7LI

Palči: Ty odkazy mě vedou na nějaký inzertní leták...

hank - listuj vo vnútri

Palči, kapa: No jo, ono se to především nekamarádí s Firefoxem... Doporučuji přepnout na prohlížení v Internet Exploreru.

Ano, Dechtárka, Predpekelná, to vše je v sousední dolině vedle Demänovské. Před cca 15 lety vypadaly podpěry lanovky mnohem líp.

No jo, ono se to především nekamarádí s Firefoxem

Nejde o Firefox. Mne to v něm funguje. Ale hlavně to potřebuje funkční Flash. Bez něho to pracovat nebude.

Dechtárka, Predpekelná, to vše je v sousední dolině vedle Demänovské.

Vždy se do ní díváme shora, když jdeme hřeben Nízkých Tater. Haldy jsou pěkně vidět. Ale nikdy jsem nevěděl, co všechno je nebo bylo dole. Tedy těžba skončila 1992 ?

Před lety (cca r. 2000) jsem se tam škrábal vzhůru po bývalé svážnici na Predpekelnej a obhlídl i některé etáže s pozůstatky drážek do štol a na odvaly (do jedné štoly vysoko ve svahu by se dalo i vlézt). Ale o pozůstatcích lanovky s dřevěnými stožáry jsem fakt neměl tušení. Bývalé (už netěžící) doly tehdy měly asi 10 pracovníků, zabývajících se strojírenskou a svářečskou výrobou.
Podzemní prostory opuštěných dolů později také důkladně prozkoumávali jeskyňáři z Ružomberka. Současné aktivity viz např.: http://liptov.sme.sk/c/7220529/v-areali-byvalej-bane-vybudovali-n adherne-jazierko.html

zmar:

Súhlasím, že by to chcelo publikovať v odbornejšom periodiku. Pôvodne som chcel písať monografie Topoľčany + Bošany a BN - Kšinná. Materiálu mám aj na stovky strán. Lenže v prípade Topoľčian to zhavarovalo na nezáujme obcí a inštitúcií o podporu a v prípade Bánoviec ešte aj na nedostatku obrazového materiálu.
Ale, na druhej strane, sa teším aj možnosti čosi uverejniť v tom inzertnom plátku, pretože to zvýšilo záujem. Ešte som im sľúbil napísať o Bystričanoch a Oponiciach.

Palči: myslím, že nejlepší je kombinace obojího. Tedy jak zjednodušený populární článek pro neodbornou veřejnot. Tak vedle toho odborný článek s hlubším propracováním tématu. Ten populární článek nejen zasáhne širší okruh čtenářů, ale může přispět i k shromáždění dalších poznatků či fotografií.

Ale určitě by stálo za to tohle téma nabídnout buď Světu železnice nebo Dráze.

Škoda,že nebyl kameraman ještě na tom zlomu mezi návěsem a rampou .... každpádně i tak zajímací videjko řekl bych ...

https://www.youtube.com/watch?v=-YY4LUZubyE&x-yt-cl=85114404&x-yt -ts=1422579428

Jnd: zajímavé, nikdy bych si nepomyslel že tohle vůbec jde.

Jnd: to musela být šichta dostat pro takovou činnost schválení od německého DÚ
Ten fíra je hooodně šikovnej!

...prostě Rumunsko...

Jnd: Jeřáb je vlastně zbytečný .

ad Palči, měl bych dotaz na hospodářskou (lesní) Aponiovskou železnici, Koniarovce žst.(dříve Lovásovce), Hrušovany, Kovarce, Oponice -- do lesů za Velký Tribeč, o roz. 760 mm a délce 14,5 km. Udává se, že v horním lesním úseku byla na trati pomocná ozubnice a svážná. Zajímalo by mě podle vašich možností o jakou ozubnici se jednalo, v jakém provedení byla svážná (např. samotíž a brzdový buben) a jestli horní úsek nebyl provozován jen animálně a gravitačně. Předem děkuji.

zmar:
Zatiaľ sa to prejavilo tak, že mám za týždeň cca 5 mailov, kde tie poznatky a fotografie pýtajú odo mňa. Ale na druhej strane ma to zasa dotlačilo nazpäť do archívu. To znamená nové poznatky, avšak aj nové otázky.
Rozmýšlal som najskôr niečo odbornejšie napísať na vlaky.net. Tam je možnosť diskusie a kritiky prípadných bádateľských omylov prakticky on-line.
No a potom snáď niečo tlačené.

BSDKučerapavel:
Svojimi otázkami ste trafil klinec po hlave. Doteraz objavené dokumenty (archív Nitra, Topoľčany) nedávajú na ne odpoveď. O existencii ozubnice svedčia výpovede svedkov a skutočnosť, že na lesnej správe v Nitrianskej strede bol asi 1,5 m dlhý kus ozubnice, ktorý lesníci zniesli spod Tríbeča. Skôr ako som ho mohol preskúmať sa kdesi "stratil". O konštrukčnom prevedení zvážnej taktiež nemám žiadny dokument, výpovede svedkov sú k ničomu.
Je tiež pravda, že som sa nevenoval tejto URŽ dostatočne podrobne, skôr to bol vedľajší produkt môjho pátrania po cukrovaroch a liehovaroch v Kovarciach, Solčanoch a Oponiciach.
Na populárny článok je však údajov dosť. Ja sa chystám v najbližšej dobe preskúmať archívy príslušného notárskeho, slúžnovského a župného úradu takže uvidíme.

popisuju starý fota a mam dotaz: co je tohle za EMU? pozná někdo? t.teplá podzim 91. díky.

Bobo 12288: To jsou vozy EMU 46.1001 až 3/411.901 až 3 vzniklé postupnou rekonstrukcí z původních EMU 46.0 v letech 1981 - 88. A přívěs je řídicí vůz 911.001 nebo 2 přestavěný z přívěsu Balm/ú 650 nebo 651, později byly přečíslovány na 911.9. Dnes už je v Tr. Teplej jen jeden přívěs, a to č. 2, vůz č. 911.901 je (po vykuchání elektrovýzbroje a natřený na zeleno) dlouhodobě zapůjčen na Oravu.

Četl jsem v Týdeníku Kroměřížka pojednání o Baťově kanále a prý ho křižovala úzkokolejka padacím mostem, nevíte o tom někdo něco, např. co to bylo za dráhu a kde ten most se mohl nacházet?