Hajnej: Ano, skutečně to jsou označovače jízdenek. Na mot.voze jsme měli i automat na jízdenky (vše systému Mikroelektronika), ale ten byl dost ničemný, složitý na obsluhu a poruchový. Ale ten na přípojných vozech určitě nebyl, zřejmě tedy v zásuvkách na něj nebylo pamatováno.
Osobně se domnívám, že když systém dokázala položit i voda v zásuvce (později jsem si preventivně vozil sprej WD 40 a měl jsem pokoj) tak by to po propojení s 854 asi dopadlo dost blbě.

Zapojení OIS na voze... Umí to zajišťovat poptávku a potvrzení ZNZ, rozhlas a označovače. My s vlhkem v zásuvkách problém neměli, to spíše když montéři při montáži nových vysílaček provrtali svazek káblů k OIS a pak to teprve byl cirkus

Díky všem re:zásuvky :-)

Zdravim, tak ja se v tomto pocasi chladi masiny? V pohode nebo su nejake problemy?

U některých jednotek řady 471 pozoruji nedostatečné chlazení, naposledy v pátek na Os 9415, kde jela 471 060-4 a nahoře v části 1. třídy bylo snad hůř než venku, kde bylo 35 stupňů. Sice to foukalo, ale poměrně teplý vzduch a málo intenzivně, aby to dokázalo vychladit teplý vzduch v oddíle. Těžko však říct, zda to byl problém klimy nebo špatného nastavení.

Hledám nějaké aktuální plánky železničních stanic. Google mi našel jen tyto http://iwan.eu07.pl/jw/john_woods2009/planky/ a ty jsou u některých stanic už dávno minulostí.

Hledej plánky stanic 2013.

Plánky jsou chráněné autorským zákonem a ne každý, kdo k nim má přístup, je ochotný ho porušovat tím, že je bude vytrubovat do světa. A von teda ne každý šotouš, který je má, se o ně rád veřejně podělí.

Pajas2: Dotaz zněl, jak se chladí mašiny, ne, jak se chladí náklad.

Ml636: Už mlčím.

Měl bych dvě otázečky:
1) Když dojde k brždění vlaku průběžnou samočinnou vlakovou, brzdou brzdí brzdy ni a lokomotivě nebo jen na vagónech?
2) K čemu slouží napájecí potrubí? Rozvod vzduchu probíhá přeci pomocí hlavního potrubí.

AveKaros: brzdí i mašina, pokud se nepoužije odbrzďovač.
Napájecí potrubí slouží třeba k napájení sekundárního vypružení, ovládání dveří, někdy i k realizaci tzv. dvoupotrubní brzdy (plnění pomocných vzduchojemů prostřednictvím hlavního potrubí významně zpomaluje proces odbrzďování).

Napájecí potrubí je zdrojem tlakového vzduchu pro zařízení, která jej (na vozech) potřebují - třeba dveře, vakuhajzlík, vypružení. Plus, jak uvedeno výše, pro případnou EP brzdu.
Ovládání dveří bych přes něj dělat nechtěl, to raději po drátech .

Hajnej: Takže když použiji vlakovou brzdu brzdy i na lokomotivě se stlačí a stlačí se víc, když použiji i lokomotivní brzdu?

je tam takový qedlátko a to pustí do br. válce loko tu brzdu, která chce brzdit víc

A.L.: Je na to taková pneumatická krystalka: anténa,laděný obvod, detektor, filtr. Membrána, ladička, samostav (taková mechanická dioda a paměť v jednom). Vymysleli to u Shellů na dálkový seřizování pneumatickejch regulátorů. Když se do trubky bzučelo na 47 Hz, přidávala se P složka, když na 73 Hz, ubírala se.

Mám dotaz: podle čeho se určuje směr staničení na železničních tratích?

Podľa pôvodného projektu.

podle čeho se určuje směr staničení na železničních tratích?

- Podľa pôvodného projektu.
Jo, bere se to podle/od "začátku" tratě.

Bobik: Jo, bere se to podle/od "začátku" tratě.

Kdepak, směr stoupajícího staničení může mít i opačný směr, než je směr od začátku ke konci.

Začiatok a koniec trate je uvedený v záhlaví tabuľky 1 v TTP.

Kdepak, směr stoupajícího staničení může mít i opačný směr, než je směr od začátku ke konci.

Ale to je záležitost až "moderního" přeznačení, ne? Kdy třeba nový vlastník tratě si tuto přeznačil podle svých ostatních (navazujících).

Nebo že by mi něco uniklo a u nějaké tratě vycházející (a stavěné) z bodu A do bodu B je (původní) staničení obráceně z bodu B do A?

Na tohle odpověděl atoris: "Podľa pôvodného projektu". Označení "začátek trati" je jen administrativní záležitost.

Nemusí být být nutně "od začátku ke konci. Např. "ferdinadka" má začátek v Petrovicích , ale kilometry z Vídně, Přerov-Brno kilometry z Brna , " Vlára" začíná ve Veselí a kilometry taky z Brna

Např. "ferdinadka" má začátek v Petrovicích , ale kilometry z Vídně, Přerov-Brno kilometry z Brna , " Vlára" začíná ve Veselí a kilometry taky z Brna

Ale to je vlastně vpodstatě pokračování již stávající tratě, ne? Ferdinandka vlastně coby dráha z Vídně do Haliče začíná v té Vídni. A "Přerov-Brno" (což ve skutečnosti byla vedlejší, či spojovací trať KFNB) je tedy "logicky" počítaná (ze směru) od Vídně, coby "středu světa" a tedy začíná v Brně.
A "Vlára" ve skutečnosti nezačíná ve Veselí, nýbrž právě v tom Brně (coby součást českomoravský transverzálky). Že se dneska za "Vláru" označuje až ten úsek z Veselí, je věc druhá.
Nejspíš jsem se špatně vyjádřil. Já měl na mysli něco ve smyslu, kdyby třeba začali Humpolačku stavět z Havlbrodu, ale kilometry počítat z Humpolce. Tedy nově budovanou dráhu "odněkud" - "nikam", staničená jakoby "obráceně".

Bobik: Trať KV - Merklín má nulu v Merklíně.

Bobik: "Vláry " jsou dvě "Horní" a "Dolní"

merklín je zplácanina. sudý vlaky z kv.....

Bobo: to je v pořádku , sudý ke konci

neni, 0 km je v merklíně.

Bobo: Ale konec trati je v Merklíně.

poradite? chystame se v prosinci do benatek a bud bychom jeli plzen-mnichov-benatky nebo brno-viden-benatky..radeji bychom přes mnichov, jsme z plzne..pojedeme 2 dosp + deti 3 a 11..ted maji na OBB akci, jak je to s DB? miva taky neco krome europa-spezial? dekuji moc.

Omlouvám se za asi blbou laickou otázku, ale zajímalo by mě co způsobuje takové zvláštní zvuky na motorových jednotkam 842-843 ? Nevim co jezdí na rychlících olomouc - ostrava. Většinou ty zvuky jde slyšet při rozjezdu nebo brzdění možna tak kolem 30km/h . Zní to vzdáleně jako velrybí zvuky, takové prostě "netechnické" slabé zakvílení :D Ví někdo co myslím a co to způsobuje ? Ptají se mě na to děti a vůbec nevím co to je , možná nějaký měnič či něco takového ?díky

snehulak: Dost podstatný detail se zdá být 842 nebo 843 - bez toho se možná nepohneme...

Nápověda pro Hajného: Pokud to mají být rychlíky Olomouc - Ostrava, pak by připadaly v úvahu 843.

Jo budou to 843, nevim jestli to dela na vyhybkach nebo i na rovne trate, kazdopadne je ten zvuk vcelku zajimavy tak me zajimalo co ho zpusobuje. Priste ho zkusim nahrat ale nevim jestli nezanikne v okolnim ruchu.

Dnes na cyklovyjížďce jsem objevil na tomto ilegálním přechodu přes koleje, pro mě, neobvyklou věc.. Makadam (štěrk) na traťovém svršku byl v blízkosti přechodu (na vyznačené straně) nastříkán červenou barvou..
Napadlo mě, jestli tam nebyl střet s osobou, ale barva je nanesena souměrně v obdélníku.. Není to nějaké označení pro fíry, že tam blázni lezou do kolejí? Na druhé straně nevím, jestli je to také.. Nebo "maskování" po střetu? Nechtěl jsem porušovat zákon a šlapat do barvy.. Na vedlejších ilegal přechodech přes trať toto není aplikováno..

snehulák
co takhle turbo, když si "odfoukne"?

jkl: To je nejaka pryskyrice, zkousi se to tam, je to kvuli zpevneni sterkoveho loze.

(Příspěvek byl editován uživatelem ivan.66.)

Lakatoš: turbo si odfukuje???

Možná to "neodfukuje" turbo, ale strojvedoucí. Třeba měl na oběd fazole...

Dá se takhle jednoduše říct jaká je povolená odchylka svislého pohybu kolejnice při průjezdu vlaku? Dnes jsem na přejezdu pozoroval 122 s asi 15 loženými vozy a ty kolejnice těsně u přejezdu se pěkně prohýbaly...

A takhle okousané koleje od myší jsou v pořádku?

Kuň : Neboja sa , okolky idú po vnútornej strane.

Veď to je vnútorná strana. Těžko by myši okousaly vnější. Ale mohla by se kolejnice otočit, aby se využila neokousaná strana.

Knd, otáčení se nedělá. Maximálně jde v nouzi prohodit levá/pravá, ale pak se bude pojíždět sníženou rychlostí a nebude ani plně zatížitelná, protože má hlava jiný sklon a tudíž dosedací plocha je zmenšená a posunuta excentricky, takže může dojít i ke zlomení krčku - jednoduše při velké zátěži může upadnout hlava díky namáhání na ohyb. Lze opravit broušením, pokud je co brousit.

Díky za upřesnění, myslel jsem to jako .

Jak spolehlivý je prosím přestup z EC 221 Fatra na R 605 Dargov v Žilině? Předem díky!

ad 3690013 : to je jako věštit budoucnost z koule ...

MZ: pan kolega se neptal, jestli mu to dne toho a toho vyjde či nikoliv (pak by byly narážky na věštění na místě) - on se ptal na spolehlivost, tedy na pravděpodobnost, že to vyjde.
No a tam je na místě buď odpověď "vychází to v X procentech" a nebo žádná (s přihlédnutím k názvu tématu).

ad Hajnej : a není to "procentní" vyjádření oním "věštěním" z koule ... zrovna se dostane třeba do těch - např. 10 % kdy to nevyšlo ... rozhodování o čekání na zpožděný přípojný vlak je nevyzpytatelné ... na vlak zpožděný 15 minut se nepočká, o dvě hodiny později se čeká na vlak zpožděný o 20 minut (v obou případech odpoledne ... nikoli poslední spoj)

MZ: Pokud máme nějaká data z minulosti, není problém vyčíslit procentuálně pravděpodobnost. Je to zcela logické a exaktní, tudíž bych to nenazýval věštěním z koule. Tazatel si sám musí říct, jaká míra pravděpodobnosti je pro něj ještě přípustná a jaká už ne.

Zdravím,
už jsem se zkoušel zeptat ve vlákně o peršingách, ale tam mně nikdo neodpověděl, tak to zkusím tady. Nevíte někdo jaký je rozdíl nezi motorama AL 4562 FiR a AL 4542 FiR? Potřebuju to zjistit pro autory freeware simulátoru MaSzyna.
Díky.

Ahoj chci se zeptat jaká loko doveze z ONJ vlak 273 když 350 zůstává z 476 na hlavním ? Děkují

MZ: a není to "procentní" vyjádření oním "věštěním" z koule ... zrovna se dostane třeba do těch - např. 10 % kdy to nevyšlo
Člověče, chápete vůbec pojem "pravděpodobnost"...?
Když Vám řeknu, že pravděpodobnost padnutí šestky (na ideální šestiboké kostce, aby mě zas někdo nechytal za slovo) je 1/6, tak věštím z koule...?

Hajnej: jenže tohle je míchání jablek s hruškama, takhle se to porovnávat nedá. U té kostky ano, když má 6 stran, tak pravděpodobnost padnutí jedné z nich bude vždy 1:6. Ale u vlaků může nastat nespočet různých provozních situací, jejich zpoždění může být (a je) pokaždé jiné. Takže i když byste si dělal statistiku toho, kdy onen diskutovaný přestup vyšel a kdy ne, tak Vám každý měsíc, každý týden, vyjde jiný výsledek. A proto je odpověď "buď to vyjde, nebo nevyjde" oprávněná, a rozhodně relevantnější, než říkat že v průměru v xy procentech to vyjde a ve zbytku ne.

Já to jsa obdařen toliko selským rozumem to vidím takhle: Pravděpodobnost přestupu vždy je 1:1, tedy 0,5, v procentech 50%. Je to stejné jako věštění z koule.

M007: U té kostky ano, když má 6 stran, tak pravděpodobnost padnutí jedné z nich bude vždy 1:6.
Nebude, bude to 1:5.
U výroků týkajících se pravděpodobnosti totiž nejsou dvojtečka a lomítko záměnné.

A proto je odpověď "buď to vyjde, nebo nevyjde" oprávněná, a rozhodně relevantnější, než říkat že v průměru v xy procentech to vyjde a ve zbytku ne.
Ale i ta šestka mi buď padne nebo ne, tvrdím-li, že padne s pravděpodobností 1/6, neříkám vůbec nic o tom, jestli padne v příštím hodu, dokonce ani nic o tom, jestli padne v příštích šesti hodech.
Stejně tak je ponecháno na úvaze tazatele, jak naloží s informací v X% se stíhalo, ve 100-X to ujelo. Prostě mu na přípoji záleží více či méně a pro posouzení rizika se ptá na tu spolehlivost. Jistotu mu nedá ani odpověď "zatím se vždycky stíhalo" a pokud by po ní toužil, tak se zařídí jinak, třeba vyjede o vlak dřív.

JxL: Já to jsa obdařen toliko selským rozumem to vidím takhle
Pokud to nemyslíš jako ten fousatej vtip o 50% pravděpodobnosti setkání s brontosaurem (buď ho potkám nebo ho nepotkám), tak tomu selskýmu rozumu teda zrovna moc reklamu neděláš...

Jo, a motat do toho házení šestky , to je mírně řečeno hloupé. Je-li pravděpodobnost hození kostky 1:6, je pravděpodobnost nehození šestky 5:6. A co z toho plyne pro cestujícíno?

Hajnej: tak tomu selskýmu rozumu teda zrovna moc reklamu neděláš...
=======================
Víš, já na reklamu nikdy moc nebyl.Kvalita se prodává sama

Hajnej: "U výroků týkajících se pravděpodobnosti totiž nejsou dvojtečka a lomítko záměnné."
Ok, děkuji za vysvětlení, to jsem opravdu nevěděl. Ale chápu, je to logické, zatímco zápis 1:x znamená "jedna možnost ku x jiným možnostem", tak zápis 1/y znamená "jedna možnost z y různých možností. Tím pádem to "x" musí být vždy o jednu možnost nižší, než "y".

"tvrdím-li, že padne s pravděpodobností 1/6, neříkám vůbec nic o tom, jestli padne v příštím hodu, dokonce ani nic o tom, jestli padne v příštích šesti hodech."
A z toho vyplývá, že jakákoliv statistika vycházející z pravděpodobnosti je vždy nesmyslná, a tudíž že z Vaší věty "No a tam je na místě buď odpověď "vychází to v X procentech" a nebo žádná" platí jen to "a nebo žádná".