nevíte kolegové proč poloha vlaku z CDS vždy ukazuje zpoždění vlaku o jednu minutu větší než DISOD ???

zdravím, pánové,
potřebuji poměrně rychle informaci, zda od 1.9. pojede na 240/241 skutečně Pendolino nebo je jeho nasazení odloženo? Prosím jen ověřené info ("aktuality" z webu ČD tak neberu...).

díky moc.

Hejk: Nemůže tam být nějaká korekce časů, např. příjezd k peronu je o minutu později než minutí vjezdového návěstidla? Někde se tyto korekce používají.

Jako už to jsou skoro dva roky, ale CDSka by měla sosat časy z toho, co naťuká výpravčí do elektronického deníku. Nevím, co je DISOD, ale třeba taková Traťová Poloha Vlaků už obsahovala upravené časy, které se zaokrouhlovaly (rozptyl +-minuta), takže hafo výpravčích mě v případě rozhodování varovalo, ať použivám "dotaz do CDS".

(Příspěvek byl editován uživatelem Pavel_Večeřa.)

Zdravím.
Už dlhšiu dobu mi vrtá hlavou otázka, zaznamenáva sa niekde koľko nabehajú vagóny a rušne za svoj "život", respektíve dá sa nejako k týmto údajom aspoň orientačne dopracovať ? Predpokladám že sa to ráta v miliónoch kilometrov. Koľko môžu mať také naše rýchlikové lokomotívy, poprípade vagóny ? Ešte by ma zaujímal aspoň hrubý odhad, má niekto predstavu koľko by mohli mať najazdené ruské nákladné vagóny, napr. tie čo jazdia po ŠRT na Košice ? To je len čisto pre zaujímavosť

Ďakujem.

Pilatusi, škoda, že ses nezeptal v sekci 680, sem moc nechodím. Zatím nic nenaznačuje tomu, že by pendolino nevyjelo.

Tak např.Pendolina maji ted zhruba najeto kolem 2 700 000 km.

P_V: DISOD je dispečerský systém osobního dopravce.

ad Rpopo : u lokomotiv se to sledovalo s nadsázkou "od jakživa", protože podle toho se plánuje jejich údržba ... po ujetí stanoveného počtu kilometrů musí jít hnací vozidlo do určeného stupně periodické prohlídky, případně se plánuje přístavba do "dílen".
V obězích se nižší stupeň periodické prohlídky plánuje podle předpokládaného kilomerického proběhu.
Na základě předpokládaného ročního objemu "lokomotivních kilometrů" se pak plánují i počty periodických prohlídek, od toho se odvíjí počet normohodin a následně počty pracovníků na jejich údržbu. A podle toho mimo jiné i potřeba finančních prostředků na mzdy a ostatní s tím spojené náležitosti ...
U motorové trakce taky doplňování provozních hmot.
Do doby nástupu výpočetní techniky se tohle všechno sledovalo pomocí papíru a tužky, do tzv. strojového grafikonu to zapisoval strojmistr.
Plánování přístaveb do vyššiho stupně periodických prohlídek, resp. do dílen později s pomocí kalkulačky ...
Ze sumárních výstupů sestav výpočetní techniky se pak údaje o počtu ujetých kilomterů, resp. tzv. redukovaných kilomterů zapisovaly do provozních knih.
U osobních vagonů byly dlouhé roky prováděny stanovené provozní prohlídky v časových lhůtách - bez ohledu na počty ujetých kilometrů, později se přešlo na kilomterické proběhy, ke sledování se využívá výpočetní techniky ...

Jak se řeší posun? Stále je nějaká norma, kolik km ujede staniční záloha během hodiny na posunu?

Věděl by někdo k čemu to slouží?

Fiiiira: to první se jen dohaduju, že je nějaká výztuž nad podchodem, to druhý vím naprosto přesně: MIB-1 alias "malej MIB" a slouží to k rozlišení souběžných kolejí pro AVV s GPS (předpokládám, že je to někde mezi Brnem a Jihlavou).

Hajnej: ten MIBík je v Jihlavě a děkuji za odpověď.

Dobrý den. Je někde nějaký seznam, ze kterého zjistím, v jakých konkrétních vozech je v rámci soupravy konkrétního rychlíku (trasa Praha - Ostrava/Vsetín - Žilina) dostupné wifi?

Kdopak ví a odpoví? https://www.k-report.net/presmerovani/?prispevek=3410589

Dobré deň.
V čem se od sebe liší Puls Delta A a Puls Delta B? Batyr to samé.
Napadají mě jen použité tyristory.

A co teprv ShuTyr? .

Pavel Večeřa
BATYR je polovodičové zařízení pro el. brzdu a liší se např. u loko 350 a 363 nejen zapojením a použitými prvky, ale i tvarem. Existovalo více typů a byly odlišeny řeckými písmeny.

Tak Puls Delta je kotevní, Batyr Delta budící, ShuTyr je šunt na 560, to vím. Batyr jsem měl v pazourech, ale spíše mně jde právě o ta koncová písmenka A a B.

Zdravim. Je tu nekdo z Brna?

Pavel_Večeřa - podle toho, co jsem našel na netu, tak puls delta a je měnič pro kotvy na 363/362 (víme všichni)

a puls delta b je měnič TM na 470 - takže odpověď bych hledal ve schématech od 470-ky

(TM pro ř.470 jsou údajně upravené motory od ř. 460)

Jo a jelikož jsem u klávesnice těžce usínal, tak jsem to celé pokakal. Správně jsou ty dvojice Puls Delta A vs. Puls Delta M a Batyr Delta A vs. Batyr Delta M. Já potkal jen eMkovou řadu, ale z netu vím, že existuje i ta Áčková.
Příště sebou raději lisknu do postele ihned odpoledne...

Dobrý den, viděl někdo v poslední době 771 001?? Ještě posunuje na Slovensku v DNV??? Nebo je odstavená??? Předem děkuji za odpověď..

BATYR je polovodičové zařízení pro el. brzdu a liší se např. u loko 350 a 363
To vás učej na VŠ? No potěš pámbu

(jinak Batyr na 363 se od provedení na 350 liší tak, že víc se už ani lišit nemůže . Jo a ještě byl jeden Batyr, vyrobili ho ve Šternberku někdy koncem 70. let a občas si ještě zabudí )

Omluvte mne prosím za neznalost, ale už je to dost dlouho, co jsem to kontruoval.

co jsem to konstruoval

dotaz z trakční mechaniky: u vozidla znám brzdové %, nebo br. váhu+ G. jak z toho dostanu "přídavný" jízní odpor, který brzda vyvodí? nejlíp v N/kN. předpokládám správně, že 2 různý vozidla se stejným br% budou mít stejný brzdný odpor?
na průmce nám to s. kinkor zatajil (neměl to nahraný na páskovém magnetofonu)

Bobo: bohužel je to docela zamotané, protože br% se stanovuje z brzdné dráhy vozidla z určité počáteční rychlosti.
Ani ten předpoklad není správný, protože ta br% mohou být zjištěna z různých počátečních rychlostí (a vozidla se mohou lišit tím, zda mají špalky a kotouče).

VŠ: pokud jste jeden z těch měničů opravdu konstruoval, tak Vás omluvit lze.
Batyr je budicí měnič na 363/163, je napájení "z troleje" (z filtru, ale nebudeme to komplikovat) a funguje v jízdě i brzdě.
Brzdový měnič (má vůbec nějaké "obchodní" jméno?) na 350/150 je napájený z baterie a z úbytku na brzdovém odporníku a funguje jen a pouze v brzdě.

Brzdový měnič na 350 měl obchodní název BATYR, písmeno řecké abecedy bylo možná beta. Měniče jsem konstruoval jak na 350, tak na 363

VŠ: helejte, já snesu dost, ale nepleťte tu hlavu ostatním.
Na 350 žádnej Batyr nebyl. Byl na ní měnič PM-4 s regulátorem RLS-4. Od Batyru se lišil snad ve všech možných bodech: napájení (48 / 3000 V), princip činnosti (sériová komutace, měl by to být měnič třídy 2S3, Batyr je Morgan, třídy 3M3), konstrukční provedení,..

zamracena.barca: je, proč, chcete se seznámit?

Jaké bylo poslední vozidlo pro ČD s WC typu "díra do kolejiště"? Nějaká 843/043/943?

Ještě první sloni, někde do čísla 016 (někdo bude vědet přesně).

(Příspěvek byl editován uživatelem Honza_o.)

Jak novostavba tak sloni, jak aj reko tak Bdtee.

Zdravim. Chci se zeptat na uniformy. V lednu byl v mediich velky humbuk kolem zakazky ČD na nove uniformy. Ty co muzeme dneska videt, jsou oni nebo jeste nejsou v provozu? Diky

zamracena.barca : zkuste se zeptat humbukových médií, když jsou velmi dobře informována ...

Ještě první sloni, někde do čísla 016

Jj, první série z let 2000-2005.

Nemyslela jsem to zle. Jen ze zvedavosti

Prosím o info, zda lze najít rakouské TRAŤOVÉ jízdní řády - konkrétně Semmeringbahn. Děkuji

Zde jízdní řády http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/index.jsp

A zde Semmering
http://www.oebb.at/de/Reiseplanung/Fahrplanauskunft/Fahrplanbilde r/Detail_500/kif500_1531345.pdf

http://mapy.cz/zakladni?x=15.0691668&y=50.1882593&z=20&l=0&base=o photo

Co to je za ty tři trojdílný vozy? Připomíná mi to tramvaje KT8D5, ale ty by v Nymburskym DKV těžko něco pohledávaly.

ex-pražské RT6N

Cernosickej: Děkuju. Sice mi to hlásí chybu jako včera, ale problém tedy bude na mém přijímači. Zítra si to zobrazím v práci. Ještě jednou díky

Nevíte proč OBB odmítá vozit kola ve vlacích ZA výlukou Summerau - Pregarten, říkal sem si že NAD přejedu na kole a v Pregartnu nastoupím do následujícího vlaku a on vylučuje přepravu kol.

Zhor: nevím, ale řekl bych, že na těch 30 km neudou OBB nasazovat plnohodnotnou soupravu včetně vozů pro přepravu bicyklů.
Když byly výluky z Benešova do Tábora, tak (z pohledu Rakušáka taky "za výlukou") mezi Prahou a Benešovem jezdily elefanty... (kam se sice kola vejdou, ale v podstatě tam mohlo jet cokoliv, třeba 163 + 3 x B, a tam už to je s kolama horší).

Nemám čas jezdit do Púchova bez informací předem. Má někdo ověřené informace z provozu. Soukromníci snad projíždějí i Púchov setrvačností s mašinkama na 3000V. To je ale drb. Z Púchova se jezdí do Horního Lidče jak?

Dobrý den vespolek,

rád bych se zeptal na nejlevnější možnost (způsob) cestování z Ostravy do Maďarska. Chtěl bych se podívat na víkend do Nagymaros-Visegrádu. Jízdenku přes e-shop ČD jsem však schopen zakoupit pouze do Budapešti a to za cca necelých 1500,- :/ Když bych jel do Šťůrova, stojí "zpátečka" necelých 1000,- ( Visegrád je přitom jen 28km od Šťůrova). Nelze jízdenky nějak nakombinovat? Prosím zkušenější o tipy Ve slevách ČD se nějak nevyznám :/ Případně jaké vlaky použít? Existuje např. nějaká možnost lokálních vlaků např. Šťůrovo - Visegrád? IDOS mi nic takového nenašel, pouze mezinárodní spoje EC, na které si jízdenku koupit online nemohu :/

Děkuji moc za cokoliv

rád bych se zeptal na nejlevnější možnost (způsob) cestování z Ostravy do Maďarska.
=======================
Pěšky

rád bych se zeptal na nejlevnější možnost (způsob) cestování z Ostravy do Maďarska.
=======================
Pěšky

==================================

Děkuji za skvělý tip... Jiný tip prostřednictvím dráhy by nebyl?

Na jakykoliv plosine nejakyho kotle, sypaku apod. Jen si musis davat pozor, aby te nekdo nevyhmatnul.
Taky je uzitecny vedet, na jakej naklad sis naskocil, aby to nahodou nejelo na opacnou stranu.

(Příspěvek byl editován uživatelem Agent.)

Na jakykoliv plosine nejakyho kotle, sypaku apod. Jen si musis davat pozor, aby te nekdo nevyhmatnul.
===================================================

Ok, chlapi, díky za opravdu skvělé tipy, velice je oceňuji... Zkusím se tedy zeptat ještě jednou - někdo, kdo by měl nějaký konkrétní tip, jak se dostat prostřednictvím spletitého systému mezinárodní dráhy a nemožnosti koupit lístky online do destinace, kterou chci? Nebo jediná možná možnost je prostě a jedině Ova - Budapešť za cca 1500,- (včasná Evropa?). P.S. Kdyby měl ještě někdo podobný tip, jakože třeba na ukradené drezíně, děkuji předem...

-peter-: Skúste v diskusii Tarif. Tam Vám možno niekto odpovie.

2 Asdf: Děkuji moc za první kloudnou radu a omlouvám se za zaplevelení této diskuse... Zkusím

Pěkný den

Aleš_Liesk. : Talent 4024 nebo soupravy s řídícím vozem (s prostorem pro přepravu kol - jezdící z Lince do Českých Budějovic) jsou plnohodnotná vozidla pro přepravu kol a nic jiného v této oblasti nejezdí ... bez řídícího vozu jezdí leda "pražské rychlíky".

ad -peter- : tak to zkuste za vnitro jízdné. Čadca - Štúrovo je to cca 14 € = 378 Kč, Ostrava - Mosty u Jablunkova = 99 Kč, k tomu jízdenku Mosty - Čadca 1 € (26 Kč) nebo třeba z Českého Těšína do Žiliny (to je ta příhraniční sleva) a pak si koupíte jízdenku v Szobu za forinty ... Štúrovo - Szob je za "zlodějských" 130 Kč, ale při nástupu do vozu uprostřed soupravy se dá jet bez jízdenky, resp. možná je nějaká "levnější" příhraniční jízdenka ...
Zpátky stejně ...

ad -peter- : teď jsem našel "místní jízdné" Štúrovo - Szob za 1,8 €, to je za cca padesát ...

Všiml jsem si, že v poslední době (cca letos) jezdí ř. 380 dost často na přední sběrač. Jaký je k tomu důvod?

Chary: Kvôli predpisom OBB Infra a DB ja ližina každého zberača z iného materiálu. Je to totiž tak, že ten, ktorý sa smie použiť v Rakúsku/Nemecku sa nesmie použiť u nás na 3kV a naopak (resp. smie, ale len na núdzový dojazd). Takže na týchto sústavách (na 25kV u nás sa dá jazdiť na oba) sa implicitne dá použiť len ten jeden konkrétny, a keď ho má mašina vpredu, tak je holt vpredu. Je to inak dôvod, prečo mašiny západnej proveniencie majú 3 či 4 zberače (ešte do toho môže totiž vstúpiť napr. Švajčiarsko, kde má zberač odlišnú šírku, atď.). Je to vlastne najtvrdšie kritérium obmedzujúce interoperabilitu, pretože viac ako 4 zberače zatiaľ nejdú na loko rozumne namontovať, aj keď už som videl napr. patent na dvojližinový zberač, kde sa to mechanicky otočilo o 180°.

(Příspěvek byl editován uživatelem asdf.)

Zajímalo by mě,jak rychle se do databáze AVV dostane změna traťové rychlosti? Umí se reagovat i na pomalé jízdy a kdo tu databázi udržuje-aktualizuje?
Dík