V Dyníně je teď sledována výstavba korridoru, ale jsou tam i vlečky (agropodnik a silo):

Dynín dokončení

Vagonet - já ta vídal na posunu v sile M131, ale to už je skoro 30 let. Nějak jsem to tehdy nevyfotil a to jsem měl foťák s sebou...

Z mnoha lokomotiv, které Dynínem prošly (včetně hurvínků) dnes zbývá pouze jediná - T 211

Vlada749: hezké, ale ta párovka byla hezčí .

Třeboň: vlečka do bývalého Gigantu

Třeboň dokonč.

Vagonet: Podle leteckých snímků z roku 2006 to vypadá, že druhá kolej na záhadném přejezdu odbočovala pár metrů za přejezdem směr Gigant (tj. úvraťově do stanice) a vedla rovnoběžně s vlečkovou kolejí v tom sousedním areálu, kde je dnes motokros(?). Možná tam bylo ještě nějaké jiné nákladiště.

Mobilní momentky ze včerejška z vlečky do bývalé TMS v Černé za Bory. Kontejnery tam vykládá a nakládá Foxconn a jsem rád, že ta přeprava vlakem nekrachla po prvních zkouškách. Za každý kontejner na vagóně mi nejede jeden kamion kousek od baráku...

353: Není teďka to nemošické předávací kolejiště trochu malé???

Kdo obsluhuje tuto vlečku IDSC?

Bram - No malé je, ale ono se jako předávací nepoužívá - obsluha je v kuse z hlaváku až do Černé. Takže se z úvratě na bývalém předávacím sune nahoru do kopce do fabriky po částech.
Af78 - mám dojem že IDSC tam vozí ty ucelenky, ale na stáčení Desmonstes jezdí posunovat i ČDC.

Obrazem k Černé za Bory:
IDSC jede pro lejty (2014), ČDC posunuje na stáčecím místě (2013)

Díky za odpověd,já jsem se ptal z toho důvodu ,protože už několik měsíců je v Pardubicích vidět kocour IDS 740 459,tak jsem si myslel jestli tam právě on dělá tuto obsluhu

Kocour IDSC určitě posunuje na stáčení TopkeOil u Anenského podjezdu.

Děkuji za odpovědi

Vagonet: za Dynín i Třeboň

Vagonet ke Stránčicím, provoz ve čtvrtek před polednem.

Neplánovaně mi vyšel minulý týden čas ve francouzském Saint-Laurent-Blangy,tak pár fotek z procházky...

Hroch: zajímavé pravěké uchycení kolejnic na posledním foto )

Pro znalé možná trochu hloupý dotaz. Používá se ještě vlečka do spalovny v Brně Maloměřicích?

Tchytil: zajímavé pravěké uchycení kolejnic na posledním foto

Jenže na tomhle pravěkém systému upevnění kolejnic do pražců se ve Francii jezdí v pohodě 160 km/h, vesele po tom drandí mnohde i TGV.

Také mne to ve Francii překvapilo, ale jak vidno, asi na tom až zas tak nesejde...... Že to asi bude náročné na údržbu, bych ale nepochyboval.

Nedávno jsem jel v Budějkách okolo papírny (snad Bupak?) a celá fabrika včetně hezké vlečky v obytné zástavbě působila poněkud neprovozně. Je papírna fakt zamázlá???

Bram: Na fotografii je bezpodkladnicové upevnění kolejnic. Používalo se to jen na těch nejbídnějších lokálkách s rychlostí do 25km/h jen v přímé koleji. V oblouku pak podle poloměru občas nějaká podkladnice byla. Na tom by nikde vlak 160km/h nejel, nebo jen malou chvilku :-) Chápu, že vám jako muži moderní železnice splývají všechny svršky od počátků železnic do 2.světové války jako historické, ale tak jednoduché to není.

drake: Na fotografii je bezpodkladnicové upevnění kolejnic.

Dobrý den, pane drake, teď jste se asi nejspíš probral ze spánku, že ano?


Chápu, že vám jako muži moderní železnice splývají všechny svršky od počátků železnic do 2.světové války jako historické, ale tak jednoduché to není.

Přestaň kecat blbosti a vyraž se podívat do Francie. Tam uvidíš, že to jde. Také jsem se tomu divil, ale jde. správně to asi není, neboť to musí lézt hodně do peněz při údržbě.

Ve Francii nenarazíš běžně na žebrové podkladnice (to ještě možná tak někde v Alsasku a Lotrinsku), to se tam jako německá záležiost z principu nemělo šanci rozšířit.

Ostatně i pařížská nádraží jsou takovýchto kolejí plná. TGV tam sice jezdí tak čtyřicet, neboť se proplétá skrz výhbky na zhlaví a navíc jde pověšinou o nádraží koncová.

Jelikož jsem se ve Francii párkrát projel, tak mne to tam zarazilo. Když jsme se někde u Dijonu křižovali na vedleší koleji s jiným vlakem, který jel po průběžné koleji nějaké výhybny a smažil si to určitě přes stovku, tak jsem se na tu kolej podíval. Hned mne zaujalo, po čem se to vlastně jede.......

Aktuálně a opět jen mobilem z Černé za Bory - aktuálně ožila vlečka Cerea - viz fotka z dnešního večera.

Quadrophonia 312: Jen papírna. Zvlňovačka a kartonážka jedou dál.

Bram: Ve Francii jsem byl a letos si zase pojedu projet pár lokálek na jihu. Ale po kolejích kladených přímo na pražce se ve Francii 160km/h nejezdí.

Kondra89: myslíte vlečku do bývalé cementárny, příp. z ní odbočující vlečku do teplárny?

Čože o to, aj u nás sa jazdí 160 (a inde aj cez 300) bez podkladníc a koľajnicu držia k podvalu iba dve vrtule, ale je to predsa len iná liga...
Na tom, čo je na fotke nie je šanca udržať GPK pre 160 ani omylom - leda tak pre prejazd jedného vlaku.

hank: asi ale bohužel bez vlečky...

Padesát odstínů Majdaleny (vlečkových):

Majdalena dokončení

Kolejiště pískovny zdá se býti udržované...alebo se stromečkům na písku moc nedaří..?

Vagonet: Jo před nějakými dvaceti lety by kromě zimního období tak prázdno na pískových kolejích nebylo...

Ještě k fotkám vlečky GIGANT v Třeboni resp."záhadnému přejezdu",ano bylo tam nákladiště,kolej měla oboustranné zaústění do trati na Gigant,nakládala se tam rašelina,která se ještě kolem roku 1986 vozila z Třeboně do lázní v Bechyni.

Joe: Jo, měl jsem na mysli teplárnu. Upsal jsem se.

Aktuální stav pozůstatků vlečky pardubického lihovaru.

Také ze dneška z Pardubic.

A ještě dnešní stav areálu bývalého pardubického železničního vojska. Nejdřív jedna pro mně osobně-nostalgická záležitost - na téhle hale číslo 11 jsem dělal před 25 lety, když ještě platil ten nápis na první fotce. Další popisky u fotek.




(Příspěvek byl editován uživatelem 353.)

Železniční vojsko - areál.

Mezi dosud stojícími sklady už koleje nejsou - až na pár metrů na přejezdech. Na všech šesti záběrech si tak domyslete vždycky dvojici kolejí vedle sebe.




Něco víc kolejí se dosud zachovalo u budov dílen. Ty stojí na rozdíl od skladů prakticky celé.

A když už jsem tady tak pěkně vytapetoval, tak ještě tři takové dnešní vlečkové náladovky. Na první je přejezd do areálu Parama, na druhé pohled do něj a na třetí zoomový náhled kolejiště Desmontes v Černé za Bory.

Ropnroll: Díky za objasnění.

353:Pěká foto akce

Dotaz Důl Nástup Tušimice

Měl bych dotaz na někoho znalého poměrů na důlní trati z Tušimic do Průnéřova.

Na té "falešné dvojkolejce" v úseku těsně kolem Kadaně, kde se stabilně jezdí vždy pouze po jedné koleji, jak často dochází ke změně v pojíždění kolejí? Momentálně se jezdí po koleji která je dál od Kadaně (severní kolej), tak by mě zajímalo jak dlouho tak může ještě tento stav vydržet, než dojde k zahájení pojíždění koleje bližší ke Kadani (jižní kolej)....?

A ještě jeden dotaz - na těch dvojkolejných úsecích přiléhajících k elektrárnám v Prunéřově a Tušimicích se jezdí jak? U prunéřovské elektrárny jsem získal dojem pravostranného provozu a u Tušimic se jezdí operativně? Ale je to můj dojem, tak by mě taky zajímalo jak to tam vlastně je...

Díky za případnou odpověď....

353: železniční vojsko...(i když ne zrovna tam) = moje nostalgie
Jinak dnes na obnovené vlečce v Adamově do fy Respono čilý pohyb, dva něco jako Čmeláci šoupali přes úvrať a most hodně ložených vozů s plechy, i v areálu jich již stálo dost. A protože na nádraží na předávacích kolejích a na kusé ještě stálo asi 8 plných plošinových vozů, lze pohyb očekávat i v dalších dnech, prázdné ven, plné tam Dnes přesně v 14:46, kdo má možnost může zkusit , já se tam bohužel nedostanu....
Jsem si říkal, že jim dovezli snad celou ucelenou soupravu, odhad byl asi 15-20 vozů. Berte to vše ovšem s rezervou, jel jsem jen kolem a koukal překvapeně z okna....

Dostaly se mi do ruky papíry k nehodě na vlečce Vsetín-Jasenice. Před osobním vlečkovým vlakem se v roce 1959 snažil projet na pionýru kapitán tamní posádky. Pro něj to skončilo špatně. Na vlakopisu je kromě mašiny 524.1124 a 5 osobních vozů, i M 131.148. Když jsem listoval těmito dokumenty, tak mě napadl dotaz do zdejšího pléna. Kolik vlastně u nás bylo vlečkových provozů s vlastní osobní dopravou? Je možné, že toto téma už někdo vyřešil, ale je to takový chvilkový nápad. Z hlavy si vybavuju tak 2-3 vlečky, ale určitě jich bylo víc....

Zdepa: namátkou Vítkovické železárny, Synthesia Semtín, Tesla Nýřany, letiště Čáslav...

LET Kunovice...

Do ostravské Nové Huti (Klementa Gottwalda) zajížděly náležitosti ČSD.
Doprava osob bývala snad také na vlečce Třebčín - Sigma Lutín a na Kladensko - nučické dráze.

V "baťovských" dobách bývala osobní doprava také na dráze Rohatec - Ratíškovice.

Ono je zajímavé nejen kde se jezdilo, ale také čím se tam jezdilo. Vítkovice měly vlastní osobní vagóny (dost rád bych našel doklady o jejich schvalování nebo aspoň seznam s daty výroby). Další vlečkaři mohli buď vagóny kupovat od ČSD po jejich vyřazení anebo si je snad půjčovali. Tohle je také volné pole pro historiky.

Do Tesly (ke konci DIOSS) u Nýřan jezdila "velká dráha". Skončilo to tuším v r. 1995, ráno tam jela 810 z Heřmanky, na odpoledne nevyšla, tak jezdila 742 ze zálohy s vlekem 010. Snad si to pamatuju dobře, je to už let... Na vlečce byla i zastávka "u hřiště", dodnes existuje panelové nástupiště.

Kdyby měl někdo fotky, udělal by mi radost. :-)

Zdepa: VMT Polička, ale to je jistě jedna z těch, vám známých

Zdepa 1847, Zmar 988: Jen co pamatuju...

Let Kunovice: 310.0 + směsky starorakouských dvouosáků, později T 334.0 + kořistní německé 8dveřáky s kupátky (tzn. nikoli velkoprostorové, znalci snad doplní, jestli to byly (B)C4üp 36, 39 nebo 42... teď se mi to nechce hledat), ještě později M 240.0, které tahaly i nákladní vozy. V Kunovicích byly vozy (i hnací vozidla) vždy vlastní.

Sigma Lutín: T 211.0 + Bai a/nebo Bam

Jasenice: Za reálného socialismu T 444.0 + rybáky

Do Semtína zajížděly z Rosic nad Labem náležitosti BMB/ČMD a později ČSD jako pokračování někerých osobních vlaků.

Děkuji za reakce. Možná pro "další kolo" by bylo zajímavé jen ty vlečkaře, kteří měli vlastní vozidla.
Tam by bylo KND, VVD Polička a Milovice, LET Kunovice, Sigma Lutín, Vítkovice, Baťa.
K nákupu osobních vozů pro Lutín jsou tyto dva dokumenty. První potvrzuje nákup od Novojičínských místních drah a druhý co to bylo za vozy...

provoz do Semtína od 11/1942 do 03/1945
(za 12/1942 přepraveno 61073 osob)

Jízdní řád od 2.11.1942
-odjezd Pardubice – 5,13 / 13,10 / 21,11
-příjezd Semtín – 5,29 / 13,27 / 21,33
-odjezd Semtín – 6,19 / 14,27 / 22,30
-příjezd Pardubice – 6,33 / 14,39 / 22,45

*od 30.11.1942 – jízdné
obousměrné měsíční Semtín-Rosice-Semtín / 45 K
jednosměrné měsíční Semtín-Rosice nebo Rosice-Semtín / 22,50 K
obousměrné týdenní Semtín-Rosice-Semtín / 12 K
jednosměrné týdenní Semtín-Rosice nebo Rosice-Semtín / 6 K
jednorázová jízdenky / 2,50 K

od 1.2.1943 snížena hodnota obousměrná měsíční jízdenka z 45 na 40 K a jednosměrná měsíční z 22,50 na 20 K

poválečné povolení přepravy osob do Synthesie – řsd HK čj.126/2-II-1949 z 8.2.1949, povolení vydalo MD čj. D-89374/48 z 4.2.1949 (žádost 9.12.1948)

K Semtínu: bylo to zajíždění vlaků ČSD na vlečku někdy nějak zmíněno ve veřejném jízdním řádu? Já pamatuju jen dlouhodobý stav, kdy ranní vlak v JŘ končil v Rosicích a odpoledne tam zase začínal a nikde žádná poznámka o tom že jede i jinam.

353: SJŘ 507-1990/91 uvádí:

Os 5320/Vleč 85198 v pracovní dny
s přepravou osob Rosice nad Labem - Vlečka Semtín
Vlečka Semtín - Rosice nad Labem sune
753, normativ hmotnosti R 250 tun
Rosice nad Labeem (5:31 - 5:32)
Vlečka Semtín (5:36 - 5:46)
Rosice nad Labem (příjezd 5:51)

Vleč 85199 v pracovní dny/ Os 5329
s přepravou osob Vlečka Semtín - Rosice nad Labem
Rosice nad Labem - Vlečka Semtín sune
753, normativ hmotnosti R 250 tun
Rosice nad Labem (odjezd 14:11)
Vlečka Semtín (14:16 - 14:28)
Rosice nad Labem (14:32 - 14:33)

České Velenice: