Autor |
Příspěvek |
Alf
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 6349 Registrován: 9-2003
| Odesláno Sobota, 14. března 2015 - 22:26:29 |
|
..pořádná mašina má kotel a komín.. |
|
Miram
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1021 Registrován: 11-2005
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 02:36:07 |
|
Má cenu se na to dívat? Nebo jde o další objednanou dehonestaci železnice?
Dejte mi moc ovládat měnu národa a bude mi jedno, kdo tvoří zákony. - M. A. Rothschild MJ + DM = Black Celebration |
|
honzaklonfar
Neregistrovaný host Odeslán z: 94.113.251.98
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 06:52:49 |
|
Miram: klidně se na to koukni - já to mám puštěné v počítači a musím konstatovat, že tam vystupují a mluví inteligentní lidé. |
Paca
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 160 Registrován: 8-2008
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 16:46:19 |
|
|
VIA Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.72.120
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 21:05:04 |
|
Dobrý večer. Mám tu jeden trochu neobvyklý dotaz pro historiky: Známá, která se zabývá osudy svých předků, zjistila, že jeden z nich, pocházející z Brna pracoval v nějaké továrně v Moskvě. Bylo to v letech cca 1880 - 1890. Existovalo tehdy nějaké spojení do Moskvy? Přes? Jak? Nebo to v té době byla vlakem ještě čirá utopie a jezdilo se nějak dostavníkem? Za každou odpověď budu rád. |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 21:36:15 |
|
VIA: Existovaly rychlíky z Petrohradu přes Varšavu, Krakov a Vídeň na francouzskou riviéru do Cannes a/nebo Nice a zpět, na sever od Vídně jezdily po tratích Severní dráhy císaře Ferdinanda. Samozřejmě se přestupovalo ze širokého na normální rozchod a opačně, a to v tehdy ruské Varšavě. Předpokládám, že z/do Varšavy bylo i spojení do/z Moskvy. |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Neděle, 15. března 2015 - 22:19:06 |
|
Alf - díky ! Filmové záběry vynikající, moc hezké - ale ty bláboly "odborníků" ! Tak jsem se tam dozvěděl, že na dráze prý zrušili koloťuky a kvůli tomu se vysypalo to ICE u Eschede ! To se musím hned zítra zeptat kamarádů, jaký název profese mají v pracovní smlouvě. Možná : "Manager pro brzdy,zdrže a vypružení" ?? Z Prahy stavěli prý dráhu přes Děčín do Drážďan. Že to až do roku 1949 byly Podmokly, to pány odborníky nezajímá . Děs a běs. Nádraží v Libni bylo prý tolik vybombardováno , že se muselo postavit nové. V roce 1975. A co bylo těch 30 let mezi tím ????? |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 00:25:45 |
|
|
čtenář Neregistrovaný host Odeslán z: 82.117.130.20
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 07:21:45 |
|
U 58. Musím se někoho (již nevím kdo to řekl) zastat, on řekl Podmokly - dnešní Děčín. Ale jinak to považuji to za slovíčkaření,jednalo se o všeobecnou debatu pro širokou veřejnost, a to svůj účel splnilo. |
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1033 Registrován: 12-2007
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 08:48:27 |
|
Páni, prosím Vás - nejak sa mi nedarí gůgliť - ako to bolo so žst. Říčany? Bola to najprv zastávka až neskor (kedy?) žst? Kedy bola trať zdvojkoľajnena? |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 12:26:21 |
|
čtenář - asi jsme koukali každej na něco jinýho. Já tam slyšel i o zahájení provozu do Saska 1850, zatímco všeobecně známý je rok 1851. Ale jak píšeš, pro veřejnost kterou to až tak moc nezajímá, to stačí, viz i papírová produkce podobné kvality. Třeba ty věčné brepty o uhlobaronech a elektrizaci. To u nás bylo tolik elektřiny z vody, že by páni uhlobaroni byli ohroženi ve svých ziscích z uhlí ? Jen se nad tím trošku zamyslet, a ne furt jen papouškovat. |
Sehule Neregistrovaný host Odeslán z: 90.178.105.244
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 19:39:05 |
|
Add. Tratovak Říčany: 1871 - osobní zastávka s dvojitým strážním domkem 1874 přeměna zastávky na stanici, strážní domek zvětšen oboustrannou přístavbou, vznikl byt přednosty, 2 malé kanceláře a 2 čekárny. 1897 adaptace na obytnou budovu a výstavba nové výpravní budovy typový plán 18/H Českomoravské transverzálky. 1931 - přístavba patrové restaurace 2008 výpravní budova přestala sloužit pro dopravní a komerční službu. vyčteno Česká nádraží IV.díl - 1. část Mojmír Krejčiřík 2013 |
Boj Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3 Registrován: 2-2014
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 22:16:09 |
|
Zdravím, víte, proč byly v minulosti (větší) nádražní budovy stavěny v podobě dvou větších (vyšších) částí - rizalitů, spojených nižším traktem? |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 23:38:49 |
|
Takže tady je to důležité vybavení stanic. Chudáci jednonohý invalidi, ti si tam moc pohodlí neužili. Možná tak mít zahnutou tyč a jako netopýr se někam zavěsit. A Turci to od nás odkoukali. |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 23858 Registrován: 5-2002
| Odesláno Pondělí, 16. března 2015 - 23:56:13 |
|
U58 - Ale jak píšeš, pro veřejnost kterou to až tak moc nezajímá, to stačí, viz i papírová produkce podobné kvality. Nedělal ten pořad náhodou můj oblíbený "historik" a "popularizátor" pan Hlavačka? Třeba ty věčné brepty o uhlobaronech a elektrizaci. To u nás bylo tolik elektřiny z vody, že by páni uhlobaroni byli ohroženi ve svých ziscích z uhlí ? Jen se nad tím trošku zamyslet, a ne furt jen papouškovat. No, tady je otázka, jak to tehdy bylo s prodejem uhlí státním drahám a prodejem uhlí elektrárnám (klidně také státním). Tak nějak mi něco říká, že v prvním případě to mohlo být mnohem zajímavější rito (a nejde jen o účinnost parních lokomotiv a účinnost elektrické trakce při použití proudu z uhelných elektráren ).
|
Tratovak
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1034 Registrován: 12-2007
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 02:30:20 |
|
Sehule - vďaka! Zdvojkoľajnenie som dohľadal 1903, elelktrifikácia 1971. |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 10:10:31 |
|
McBain - nesmíš zapomínat na matematiku. Taky byli fírové,kteří byli přesvědčeni, že jedou na poloviční výkon, když snížili otáčky dieslu na polovinu... A u ele loko počítej se třemi přenosy -uhlí/pára, pára/ele, ele/kola.Dost zjednodušeno. Taky úprava uhlí,ztráty,náročnost údržby, myslím že uhlobaroni by na tom hůř nebyli. Proč u DR tolik toho zadrátovali a přesto tam pára jezdila dýl než u nás ? To není jak BBÖ nebo SBB, kde jim ele tekla z nebe skoro zadarmo. A uhlí museli vozit z daleké ciziny. S tím si to asi naši pání odborníci popletli. A další už to jen opakujou. To je stejný, jak kdysi jeden autor si popletl Tarnów a Tarnopol, napsal to do knihy blbě, a všichni další už jen tu blbost stále opisují, do mapy nekouknou, když už mají znalosti tratí nulové. Opisovat je snadné, jde to rychle. |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 165 Registrován: 10-2002
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 14:01:56 |
|
Proč u DR tolik toho zadrátovali a přesto tam pára jezdila dýl než u nás ? Tak tahle věta je naprostý úlet!
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3141 Registrován: 1-2012
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 14:31:17 |
|
Citát z německého webu: Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde durch die Sowjetunion in ihrer Besatzungszone mit umfangreichen Demontagen und Reparationen begonnen. Neben dem Abbau der kompletten Oberleitungen der elektrifizierten Strecken rund um Leipzig und Magdeburg wurden vor allem fast alle zwei- oder mehrgleisigen Strecken auf ein Gleis zurückgebaut. Nur sehr wenige Abschnitte, so etwa die Verbindung Berlin–Frankfurt (Oder) blieben zweigleisig. Východní Německo tedy bylo (nad rámec zničení válkou) značně vydrancováno. V 50. letech minulého století se tam začínalo s elektrizací železnic defacto znovu od nuly. |
Kubrt
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 9-2004
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 14:53:47 |
|
Ad Cogwheel: kolik toho v té NDR vlastně stihli "znovuzadrátovat"? Moc asi ne, soudě podle značných počtů traťových dieselů (a zmíněného dlouhého přežívání páry i na hlavních tratích). (Příspěvek byl editován uživatelem Kubrt.) |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 166 Registrován: 10-2002
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 15:03:08 |
|
Kdyby už v 50.letech. Pořádněji se začalo až v 60.letech. A trohu rychlejší tempo začalo až v 80.letech. Citát německé wikipedie: So wurden Ende 1985 bei der DR 37 Prozent aller Zugförderleistungen auf 15,8 Prozent des Netzes elektrisch betrieben, während in der ČSSR 42 Prozent auf 24 Prozent, in Polen 56 Prozent auf 30 Prozent und in der Bundesrepublik 75 Prozent auf 40 Prozent des Gesamtnetzes elektrisch gefahren wurden. Takže ještě 1985 byly DR mírně pozadu. Podrobněji zde. A taky by mohl U58 vyčíslit, kolik uhlí se spotřebovalo v mazutových lokomotivách A napadá mě ještě i několik dalších věcí....
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 15:11:32 |
|
jo perníku, když pro někoho DR znamená až 50.léta, to je těžký. A co podle tebe tedy znamenalo DR na vozech a mašinách v letech dvacátých ? Zkus si vygůglit nějakej ten předkrígovej kursbůch, a koukni se v něm na zadrátovaný tratě. |
Jan_perner Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 167 Registrován: 10-2002
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 15:55:10 |
|
U58: A co podle tebe tedy znamenalo DR na vozech a mašinách v letech dvacátých ? viz Cogwheel (3141) Kromě berlínského S-Bahnu zůstal elektrický provoz zachován snad jen na několika místních drahách. Citát z již výše uvedeného odkazu na wikipedii: Nach dem Zweiten Weltkrieg wurde jedoch nach zwischenzeitlicher Wiederaufnahme des elektrischen Betriebes gemäß dem Potsdamer Abkommen ab dem 29. März 1946 die Fahrleitung demontiert und damit der elektrische Betrieb in Mitteldeutschland zunächst beendet. Elektrický provoz začal znovu až v roce 1955 v úseku Halle – Köthen -> Elektrický provoz u DR der DDR (o kterých byla předtím řeč) začal skutečně až polovině 50.let. To je prostě fakt Und ein Reichsbahnkursbuch aus dem Jahre 1939 habe ich zu Hause in Papierform
Ceterum autem censeo ČD a.s. esse delandam |
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 17:55:28 |
|
U58 16. března 2015 - 23:38:49 Hele, nedělej z nás už zase blbce... Máš tam jasně napsáno, že to jsou dělnické záchody. Tzn. pro drážní personál někde na ranžíru nebo u výtopny. |
drake Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.32.61
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 18:59:19 |
|
A co podle tebe tedy znamenalo DR na vozech a mašinách v letech dvacátých ? Na kterých vozech bylo ve dvacátých letech DR? |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 19:02:09 |
|
hank - přijede šoupák, odstaví 2 vozy , a 3 dobere. Je to sice taky jak píšeš "ranžír", ale že by zrovna všichni od vlaku museli jít najednou ??? V té stanici byly 4 koleje. Můžeš mít třeba pravdu v tom, že tohle tam bylo pro přednostu, pokladníka, skladníka a posluhu. A vedle toho stála další úlevová místnost opět pro 4 osoby - cestující? Jestli to tedy nebyl zbytečný luxus, ale možná že vzhledem k tehdejší hygieně třeba ani těch 8 míst někdy nemuselo stačit. |
hradla Neregistrovaný host Odeslán z: 37.48.36.23
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 20:31:40 |
|
Pár poznámek k elektrizaci železnic v NDR (hlavní tratě, střídavá soustava): Po válce, jak již bylo napsáno, se obnovoval provoz sítě ve středním Německu a postupně rozšiřoval. Elektrizovala se např. trať z Lipska do Drážďan, sklonově náročná trať z Drážďan směr Karl-Marx-Stadt, byly další plány. Koncem 60. let ale přišlo ropné opojení a elektrizace usnula. Na přelomu 70. a 80. let přišel šok, SSSR chce prodávat ropu za tvrdé. Nastalo omezování autodopravy, větší příklon k železnici a oprášily se nebo byly vytvořeny nové plány velké elektrizace železnic (tratě do Dolní Lužice pro odvoz uhlí, tratě přes či mimo Berlín do přístavů na Baltu), stavba nových tramvajových tratí či celých trolejbusových provozů. Jako surovina pro výrobu el. energie je domácí, a tedy levné, hnědé uhlí. Při elektrizaci pomáhal i ČS. podnik. V tomto období byl také rozšířen na úkor motorových provoz parních lokomotiv. To trvalo až do 2. poloviny 80. let (cca 1988, např. v Horní Lužici). Proto bylo ještě zač. 90. let k dispozici relativně dost parních lokomotiv pro tzv. Plandampf (mimořádně parní lok v čele pravidel. vlaků). drake: Trošku polovím v paměti (bez záruky, samozřejmě na internetu snadno dohledatelné a opravitelné). Po prohrané 1. válce ještě nějakou dobu fungovaly původní zemské železniční správy, potom byla krátce Něm. říšská dráha (DR, je otázka, zdali tato zkratka byla používána na vozidlech nebo tam byl celý název). Poté byla ustavena Společnost něm. říšské dráhy DRG (pro kontrolu nad převozem reparačního zboží nebo nějak tak). To se nelíbilo nacistům, takže Společnost byla přeměněna na státní Něm. říšskou dráhu DR. Přišla 2. válka, rozdělení na okupační zóny, v později vzniklé NDR DR zůstala (kvůli kontrole železnic v Záp. Berlíně dle poválečných smluv) atd ... Mám za to, že ty všechny dříve jmenované správy do r. 45 na našem území působily (Žitava - Liberec, Cheb a okolí). |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 20:32:28 |
|
U58: Já nechápu, proč se vyžíváš tím zvráceným způsobem, že vytrhuješ věci ze souvislosti a dáváš je sem po nesouvisejících troškách, jak se ti to zrovna hodí... Takhle se dá "zdůvodnit" cokoli. Jestli sem aspoň jednou dáš napoprvé kompletní informaci bez svých zavádějících poznámek, tak snad vyvěsíme fangli... |
Parmezano
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1721 Registrován: 5-2008
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 20:59:35 |
|
hradla: výnosy DRG mezi dvěma válkami byly součásti reparací |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 21:45:18 |
|
ad Hank : kompletní informaci bez svých zavádějících poznámek teda hanku, já už toho přečetl hodně, ale že bych někde viděl zcela "kompletní informaci" o dané věci, to se mi ještě nepoštěstilo, vždycky to byly pouze ÚTRŽKY informací. Třeba tady, to je taky taková neúplná, či spíš zavádějící info - ten slovinský Gutenfeld je dost daleko od kolejí. A Grigno sice je u kolejí, ale ne ve Slovinsku. |
drake Neregistrovaný host Odeslán z: 89.177.32.61
| Odesláno Úterý, 17. března 2015 - 22:42:09 |
|
hradla: No právě. Bez ohledu na formální stránku existence státních drah v Německu se na vozech uvádělo "Deutsche Reichsbahn", teprve v roce 1944 se začalo psát zkráceně DR. Tato změna nápisu naopak není spojena s žádnou právní úpravou. Takže DR na vozech ve dvacátých letech nic znamenat nemohlo, protože tam nebylo. Obecně argumentovat nápisem na vozech v takové diskuzi není na místě. Nápisy ČSD na vozech souvisí s právní existencí ČSD také jen volně. |
Sehule Neregistrovaný host Odeslán z: 188.75.139.98
| Odesláno Středa, 18. března 2015 - 08:16:24 |
|
|
Sehule Neregistrovaný host Odeslán z: 188.75.139.98
| Odesláno Středa, 18. března 2015 - 08:19:39 |
|
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 23862 Registrován: 5-2002
| Odesláno Středa, 18. března 2015 - 08:37:59 |
|
U58 - A u ele loko počítej se třemi přenosy -uhlí/pára, pára/ele, ele/kola.Dost zjednodušeno. Taky úprava uhlí,ztráty,náročnost údržby, myslím že uhlobaroni by na tom hůř nebyli. Proč u DR tolik toho zadrátovali a přesto tam pára jezdila dýl než u nás ? Faktem meziválečné a předprvoválečné epochy je taky to, že v Německu v té době existoval ekonomicky a tím i politicky velmi silný elektrotechnický průmysl (AEG, Siemens). Který si samozřejmě u státních KPEV a dalších zemských drah a později DR dokázal leccos vylobbovat. To v Rakousku ani Československu nebylo, zde uhlobaroni měli rozhodně navrch.
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5334 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 08:54:09 |
|
Tak jsem se podíval na tu vodárnu, co sem dal U58 v Úterý 17. března 2015 - 21:45:18. Vzal jsem si do ruky rakouský jízdní řád z roku 1914 (reprint od Slezáka) a podíval se do abecedního seznamu stanic. A vidím: Gutenfeld 64a Grigno 76i Tak jsem je nalistoval. Jak je vidět, tak stanice Gutenfeld (Dobrepolje) leží na trati Grosslupp – Gottschee (18km) – Unterkrainer Bahn ve státním provozu. Grigno je pohraniční přechodová stanice z Rakouska do Itálie na trati Trent – Primolano. Je to tudíž přesně jak se píše v textu pod obrázkem – předloha z Dolnokraňských drah (Gutenfeld), později použitá i jinde, mimo jiné ve stanici Grigno. Informace tedy v žádném případě není zavádějící. (A neúplná je jen proto, že U58 kus textu ustřihl)
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5335 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 09:01:59 |
|
VIA (Neděle, 15. března 2015 - 21:05) se ptal: Bylo to v letech cca 1880 - 1890. Existovalo tehdy nějaké spojení do Moskvy? Přes? Jak? Dle německého jízdního řádu z roku 1880 takto:
|
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 18:41:06 |
|
Vámos 5334: Děkuji. Já už nějak nemám chuť ani sílu neustále se hádat se zdejším frýdlantským 5spřežním trollem... BTW, ty dolnokraňské normálie lokálkových pozemních staveb se po schválení ve Vídni běžně používaly na tratích zřizovaných podle "lokálkových" zákonů z 1. poloviny 90. let 19. století v celém Předlitavsku, a to i na těch garantovaných ostatními zeměmi. Asi nejtypičtějším příkladem je známá kadibudka pro cestující s jedním chlívkem podle normálie 19a/H, kterou do svého repertoáru převzalo i železniční oddělení Zemského výboru Království českého, takže všude, kde byla postavena některá nádražní budova s jedním bytem podle normálií ŽO ZVKČ, nejčastěji tedy podle normálie LVI/H, tak byla zbudována i původem dolnokraňská vedlejší stavba 19a/H. |
VIA Neregistrovaný host Odeslán z: 78.80.72.120
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 19:44:22 |
|
Děkuji moc všem za odpovědi ohledně cesty z Brna do Moskvy před 130 lety. Docela mne to překvapilo. VIA |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 20:30:56 |
|
Ještě obecnou poznámku "na margo" těch rukou počmáraných normálií. Tu vodárnu 32/H jsem sice našel na internetu, ale to škrtání a přepisování rukou bylo zřejmě úplně běžné. Vlastním zkoumáním výkresů pozemních staveb v archívu bývalého ŘSD Olomouc mohu potvrdit, že spousta archivních fondů různých tratí a stanic obsahuje tytéž normálie se stejným názvem stanice, kde byly použity poprvé, přeškrtaným a přepsaným rukou jmény stanic, kde byly použity. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1854 Registrován: 7-2005
| Odesláno Čtvrtek, 19. března 2015 - 22:46:11 |
|
ad hank - na normálii bylo důležité, pod jakým číslem byla schválena c.k. generálním ředitelstvím státních drah či jiným orgánem v případě soukromých železnic. A těm to muselo zase schválit ministerstvo železnic a předtím obchodu. Nemít to správné číslo jednací či razítko, tak se ani pes nevyse.... Že ? Někde bych možná našel sken či fotku normálie baráčku z "pacifiku", která má v záhlaví označení česko-moravské transversálky..... |
hank Neregistrovaný host Odeslán z: 91.228.45.252
| Odesláno Pátek, 20. března 2015 - 18:58:57 |
|
Zdepa 1854: Ano, rozumím tomu tak, že jakmile byla normálie jednou schválena pro jednu soukromou železnici tím, co bychom dnes nazvali "ústřední orgán státní správy" nebo "technického dozoru", bylo ji možno použít kdekoli (a taky se to běžně dělalo). Nepřekvapuje mě to, jen mě štve, že i na takovéto skutečnosti se troll dokáže elegantně otočit... |
Adolf_bleichert
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 358 Registrován: 5-2004
| Odesláno Pátek, 20. března 2015 - 20:43:22 |
|
Dobrý den. Neměl by, prosím, někdo fotografii stroje 354.1161? Případně odkaz na literaturu? Předem tisíceré díky. |
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Pátek, 20. března 2015 - 21:57:14 |
|
hanku, ty Supertrole, když už od druhých vyžaduješ "kompletní informace" , tak bys s tím měl nejprve začít u sebe. Jestliže Gutenfeld, ani Dobro(e)Pole Slovenske železnice v seznamu stanic nemají, bylo by dobré, napsat, kde či pod jakým názvem to dnes hledat. Takže si hošánku nejprve zameť před vlastním prahem a pak teprve něco požaduj od druhých. |
Zdepa
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1856 Registrován: 7-2005
| Odesláno Pátek, 20. března 2015 - 22:10:38 |
|
ad hank - samozřejmě, že původně měly své normálie všechny soukromé železniční společnosti. Po opětovném vzniku státních drah vznikla i verze "státní". Po zestátnění soukromých drah se požívaly normálie státních drah. Jinak stavební dozor a schvalování projektů měla v kompetenci Generální inspekce rakouských drah (pro naše území do 10/1918). I normálie měly svůj vývoj. Ale to je na výzkum odborníků a ne na všeobecné plácání. |
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 23871 Registrován: 5-2002
| Odesláno Sobota, 21. března 2015 - 19:35:20 |
|
U58 - Jestliže Gutenfeld, ani Dobro(e)Pole Slovenske železnice v seznamu stanic nemají, bylo by dobré, napsat, kde či pod jakým názvem to dnes hledat. Asi zřejmě pod žádným, když už od roku 1970 na trati Grosuplje - Kočevje osobní vlaky nejezdí... Zbytek viz Vámos 5334.
|
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3162 Registrován: 1-2012
| Odesláno Sobota, 21. března 2015 - 21:02:16 |
|
|
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5336 Registrován: 6-2002
| Odesláno Sobota, 21. března 2015 - 22:06:55 |
|
|
McBain Administrátor
Číslo příspěvku: 23872 Registrován: 5-2002
| Odesláno Neděle, 22. března 2015 - 00:13:39 |
|
Vodárna ale už zřejmě nestojí. Podle mě na celé trati už nestojí žádná původní budova, neboť celá trať byla dost zasaežna během WW2. Určitou zajímavost je, že v Gottschee/Kočevje stávala stejná budova, jakou dodnes najdeme ve Vimperku nebo Skale Podolskej na samém východě východní Haliče.
|
U58 Neregistrovaný host Odeslán z: 85.71.8.157
| Odesláno Sobota, 04. dubna 2015 - 11:41:26 |
|
Vá + Mc : marně čekám, zda někdo zde upřesní, že stanice Dobre Polje je v obci Predstruge, ale asi to nikdo tak do detailů nezkoumal ? |
Dvorečák Neregistrovaný host Odeslán z: 185.59.122.10
| Odesláno Neděle, 05. dubna 2015 - 21:36:33 |
|
Nemá prosím někdo podrobnosti o vzniku železniční zastávky Lysá nad Labem-Dvorce? Nedávno jsem četl na netu materiál k této zastávce, nemohu jej ale nyní najít. Neměl by někdo starší fotografie odtud? Děkuji. |
ladiznet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 1 Registrován: 4-2015
| Odesláno Úterý, 07. dubna 2015 - 20:20:14 |
|
Dobrý den, měl bych dotaz na trať Křimov - Hora Sv. Šebestiána - Reitzenhain. V době jejího provozu. Před II. světovou válkou zde projížděly rychlíkové soupravy z Chomutova do Chemnitz. Zajímalo by mě, jaké řady lokomotiv tam jezdily? (Příspěvek byl editován uživatelem ladiznet.) |
Vámos Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 5344 Registrován: 6-2002
| Odesláno Čtvrtek, 09. dubna 2015 - 08:58:25 |
|
ladiznet: Něco takového jsem našel jen v roce 1939. Je tam nějaký pár spěšných vlaků E48/49. Je u nich značka bG (=beschrängte Gepäckbeförderung = omezená přeprava cestovních zavazadel), což bylo obecně o motorových vlaků. Takže bych tipoval, že na tom jezdil motorový vůz. Jestli německý nebo na tom mohl jezdit modrý šíp M275.0 s nějakým (německým) vlekem 2. a 3. třídy (vlak má 2. i 3. třídu) si netroufám odhanout. Asi to bylo zavedeno jako projev splynutí Sudet s Říší, v roce 1941 nic podobného už nejezdí.
|
ladiznet
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2 Registrován: 4-2015
| Odesláno Čtvrtek, 09. dubna 2015 - 11:36:47 |
|
Vámos : moc děkuju. Dalo by se to někde dohledat??? V nějakých archivech či něčem podobném? Potřeboval bych to vědět na tuty! |
Etawil
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 106 Registrován: 11-2006
| Odesláno Pondělí, 13. dubna 2015 - 21:39:36 |
|
Dobrý den vážení páni historici, je zde prosbička o pomoc, vlastní někdo z místních diskutérů fotografie nákladiště Veselé pod Rabštejnem rok 1970 +/- ? Pokud ano prosím na email tubifex@seznam.cz S velkým díky zdraví TP |
Cogwheel Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3236 Registrován: 1-2012
| Odesláno Pondělí, 13. dubna 2015 - 22:14:37 |
|
|
Václavs
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2170 Registrován: 10-2005
| Odesláno Úterý, 14. dubna 2015 - 21:10:18 |
|
Veselé pod Rabštejnem nebylo žádný krcálek:
Modré vlaky nejezdí jen v Africe, ale na stejném rozchodu to byla chlouba společností JNR a JR GROUP (1958-2015). Expresní lůžkové spoje křížící noc co noc Japonské železnice. 30 a více let v provozu Akacuki, Asakaze, Akebono, Fuji, Ginga, Hajabusa, Hokuriku, Mizuho, Sakura, Suisei |
|
Trolleybus Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2453 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. dubna 2015 - 22:37:22 |
|
Vzhledem k tomu, že tam měli Rusové sklady PHM, bylo by v té době focení stanice docela slušným pokusem o sebedestrukci.
Kdo se ve sporu odvolává na autoritu, bere si na pomoc paměť, a ne rozum. Leonardo da Vinci |
|
Tajemný_em Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 2940 Registrován: 5-2002
| Odesláno Úterý, 14. dubna 2015 - 23:02:52 |
|
Nějaké fotky ze stáčírny PHM ve Veselém jsem viděl v muzeu podzemní továrny/koncentráku/skladů PHM v Jánské. A jak jsem pochopil z průvodcova výkladu, návozy/odvozy PHM do Veselého byly nárazové a velice intenzivní - vždycky 1x za 4-5 let se všechno palivo z podzemí vycucalo a odvezlo, nádrže se zrevidovaly a pak se navezly nové strategické zásoby.
Spolehlivý prostředek ke snížení kriminality? Fyzické tresty. |
|
Žmz
Registrovaný uživatel
Číslo příspěvku: 3586 Registrován: 9-2007
| Odesláno Úterý, 21. dubna 2015 - 23:54:11 |
|
Asi před rokem jste tu diskutovali akovozíky na zavazadla a poštu... Hlásím, že jsem si jeden AP1522 včera koupil
|
Hejhulík Neregistrovaný host Odeslán z: 81.200.55.6
| Odesláno Středa, 22. dubna 2015 - 10:40:23 |
|
Hezká ještěrka. Co mi se na nich v mládí nablbnuli... |